Vydán kaláý «ca ▼ naieii ш cvAtck*

Aia. (••••ta.

mm

i:jr >* ! - I ladadUn Ш* po 4 kr. 14*4мта«ШаА 10 kr.

DOI»tMY traakvaiuié • р«4«рма* pMJlmA r«d.a3co* v Oatrovni «Ilei i. 1I0I-IL RukapitOv

KKKLAMA«B MMpeéatia« poaýltoy batftai Iraa- k o v á a y. lasaráty ptUUa* M uJlaraCL

OteUiee.

\ Prané, re ^trrtek dne 80. srpna 10M8

HoénÉk ж v.

Pozváni к předplácel

ne mèste sáti ^alitloladbo d.mmikllc.a „CECH“

^ předplácí и: a* étvrt lata é aL TS kr., ne pftl lata 7 4L АО kr., aa oaif iak II aL — v Pnuté kee éenáikyt u miata 10 kr., na étvrt lata 9 aL 70 kr., aa pél tata I ftl. 40 kr., na oalý rok 10 aL 80 kr. Ze deaáJku do dom«, kteroal výhradné aAaüatatraoa oba tarivi, piati aa aiéaléai 10 kr. PMptalad aaaýli aa — naílépa «Imi poakáakaml admtatlatraci „ « Erase, ostrovní ulice éislo 1108-11.

adaěaá obaadili ai avýml. Doatali te do dt- anib napoli vyrovnají и nejúrodaijftím kre-limiaolo jii a rozumu mnohých, aj, proé by leiitýcfa ářadft lidé, kteříž védéli aieo, kto- jim americkým. I tam noroaiebl čmoudící pochodeň povéry

rak ao oébl žije, no alt, kterak pltí во po- Meapokojeeoat a takým hoapodářatvím do-1 avé ? Duie lidaká avrhla a trůnu svátého vinaooti. Páni, ili во doatali к v as hi, přivi- atmpila avéha vrchole vnitř i vai. Při-1 ukřižovaného Jožížo, prod bý on nyní na dèli sa aobon oolé aáitnpy přihnaných a přá- Ila do tobo Tieaa-Eailari Co dnealpráxdný novviinnl и trůn? Jeho zločiny tel, kteříž uméli alce připravovat na rotti oeět o tomto aoadu myslí, netřeba povídat!. IdAvnovéké, jeho hnuanost zapomenuta, — aulii a uméli rozeznávat vleebny druhy ma- Každý prostý čtavék muií^ ao tu tázat! (ďábel, nepřítel žlovéčenatva odsouzen do říie aarské révy, eie sotva umili správni mudar- je-li možná, io by aky ptát a ivábsky počítat. Vadlo ' ‘ daržU státníci uznali sa neobytné, dei v novém Magyar-Oraaákn savádén byl Obé tyto véci jaoa toliko' poilední|zičal — jak a jistotou dalo neočekávat!.

’ oraný ma- assay prosty стек musi se tu tazau laanei, nupmei človečenstva oasousoa ao ria« Ivné madar- je-li možná, io by pro Tissa-Zalar bouřil ao|bijek — a maini noitastaý, duch to veliký, lo toho ma- madaraký avétř a že by pro jediný madar-(od ata básníků veleben a opévován, a on by I, aby vlu- ský odaaak bouřil ao chorvatský lid? (nemél použiti okamžiku tohoto? — — À

ayatám liberální, ovšem -jen pro Mi- příčinou, jsou jiskrou do látky bořltvé, poj V svobodné semi americké před 60 laty po- dary. 8 nemadary vládlo ao a vládne do několik let madarékého hospodářství nabro-|éal avojo kejkle. Stoly počaly

«

Kdo vítr sejo, bouři klidil

— K. — Deset, dvanácte let v životě národa, jest jako prchavý don. Asi don torna jo, jako by se včera stalo — rostržoní Mže ve dví nikou cizince a Jaké joví ae toho následky pro obě polovice ? Néoo přea «mat lot panuje Magyar O rezák a jak panoval­ I Dobře připomínáme ai hlasy listů nndarských, 1 e h d o j i ich — vždyť je to, Jako by to včera bylol — Kterak chlubily áa, co vieckno v krátké době z Magyar Orazagu nevyvedou, tak že my z Cialnjtánie poněkud okem cávistným pohlíželi přes notou­ .pohraniční čáru upToatřed říše. Madarům pred 16—410 roky pry ale, hrozné zlo ae vedlo pod správou téěfa nelidských­ Švábů, ros. úředníků a učitelů s Cech, — aspoň tak soudí ti .se méte dle nářku a klení listů maďarských, — tak že když konečné na tisíce tich českých Švábi muilo stého vati se domů, vieckon maďarský OVét si oddechnul v naději, že pusty dobro čínské vlivem Jakési fatycnorgaay přes noc promění se v koto vé ráje. I proměnilo so, mnoho prominilo. Nastalo­ hospodářství ryae maďarské. Čte šitové vědí, o# (Mi slovem tím to vyros nmívá. My i Cislajtáaie odsouzeni byl k pouhému dívání a — plácání. .Za 70 procant­ cislajtánský člověk může již něco ri «iti Dívat jame ae sice směli, směli si zaplakat, ale jaaom neamáti ae vidi jakým čikožským kouskům tam aa Litavou Náé Saaínek psával nám časem o vseli jakých husarských kouscích, znichžto některé na památku uloženy jsou v knihová* — policejní direkce- A pakliže jsme se přooe nezasmáli, .tu najednou ozývalo se ze Zá li taví hřmotné teremteté, abychom se nesmáli­ ! Beze žertu, mèli páni Maďaři svobodnou naskrz svobodnou vůli, nikdo se jim do ho- spodářství nepletl. A jak začali tam hospo- dtařiti? Místa po českých Švábech uprá-

FEÜILLETON.

О-яд. 1 ra. si r su

(Napial Fanlin Stack a rak i; s polštinf přeL Jnmt. Pohanek.)

Don ubíhá po dni; mnoho jich až mi­

nulo, ale o Prokopu ni nej menší zvěstí 1 Stepní moře jesti široké 1 — Kdo se dálo do něho ponoří, snadno může přijití až na onen svit Snad že i kozák odpočívá ni nékde v mohyle ? Snad že tižká země tlač: >rsa mladá a jasné oko hnusný vyhlodal

irv...

Starý D&mjan se jenom stále k Boha modlí a Ulana — dosud sice krásná vlekoucí ■e však skoro jako stín — stepních vyptává ae větrů na osud milého a větrové těší ji písní, přinášejí správy o mladém ko- ■áka. •Žije, žije!... Nezhynul.... vrátí sel* Mladé srdce neklame a Ulané věští, že její milý dosud ještě žije 1 Pravda mluvilo dívčí srdéčko 1 Že Prokop žije, vědí dobře v záporežeké Biči ; a jaký je kosácký život jeho, vědí na Limane, *) znají na břeifoh moře Černého i také v Kry mé. Nepřišlo to ovšem najednou a jak oe to událo, tu o tom jea Béco málo slov. Rozloučil se s Ulanou i Damjanem, letěl kozák jako černá chmora zamračený damou, i měl též proč zakabonit! mladé své čelo! Seině tatarská — to velký kna světa, .... Pazyl jeat střežen za nejednou branon ... a aladý kozák jMti samojediný (

•) Liaaay «loji lilaS roiiíhsná úatí fak amvfeai preti воН malými octrirky; adc tati Dnépra.

Tut bylo

se otáčeli, divení po

dnoika, mí jako ae vládlo sa času Huniady-he madéné. Marné toiiejí vinu maďařili stát-1 klepat!, odpovídat!, aneb Tököly-ho. Když páni Maďaři vžechna aid na jiné, jakoby antisemitismus do Uher|veikerém světě. mista svými byli obsadili, nastala jim s ciziny byl inportovin; maraé vymlouvají so | Tot něco neslýchaného, nevídaného. Zvě- sladká povinnost — dlužit se pení sol na Trandávy, snad i na Čechy a na Tasffeho, ( davost byla vzbuzena jako u Evy: Pojď • К dobrému, bezstarostnému života patří po- jakoby tito protímaďarské hnutí v Chorvát (vizi A na sta jich dalo se svèlti. A přec níse. Penise měl Israel, laraol půjčoval, ska organisovali. Maďarské bospo-|na celých těch stolech nebilo nic divného, ale aa jaké úroky I Byly to úroky ku spM- dářatvi tresce se samo. Kdo rozséval (jen stará praxe nopřltolova jevila se cení nejen drahým kovem, ale i statky 4u- vítr, klidí dnes bouři. | Vždyt již před 600 lety napsal sv. To- chovními — úplnou emancipaci: Zdá ae, ia dnové Tlssovy jsoajmiž Aq.: Daemones alliduntor per varia ge Israele. Ostatním národům nemaďarským nečteny, dnové maďarského ho-(aera lapidum, herbarum, lignorum, ani' postačilo, aby so jim rovnoprávnost a avo- spodářství snad i dnové duali-|malium. (S. Thom. I. p. q. 116 art 6.) bodá dibila, ano i zaručila, ale — nedala, a mu. Dejž Bůh, aby říie Habsburků zasej A Tertulian před skoro 1700 loty ve Nyní sačalo se hospodařit — po maďarskú, byla zcelenal (svém díle „Apologeticus“ mlavi zřejmě oato- Israel půjčoval peníaa a páni utráceli. Roz­

umí se, že v novém Magyar Oresáku zbylo jeité mnoho lidí, kteříž nemohli dotlačili se k tučným úřadům. Tito na snčmě začali roztomilé koňsky o korrupci, úplatcích, stralnýchj

lech podobných, jako o věci zcela známé: Poro ai et magi (media) phantasmata edunt . . . per quos et mensae divinare consueverunt.­ — Ano písmo sv. starého zákona již o po-

Nové náboženství naši doby. (Dia vice pramenů sestavil V. P.) (Pokračováni.) ОЬгм tanto nepotřebuje výkladn, mluví (věře podobné se zmiňuje, neboť Oseáš (áÍ9) podvodech a pod. věcech vypravovati.’aám o pňvodei svém. — A že lidožroatstvíjjiž volá: Populus mens in ligno suo intor- tiOČ maďarský žaludek воем několik lusků nebylo pouze rozžířono v jediném národě, o (rogavit et bacnlus ejus annntiavit ei, a Ha* papriky. At «• na sněmé vypravovalo co tom svědectví vydávají též jeskyni belgické|baknk (319): Vae. qni dicit ligno: Expergis- chtělo o korrupci, páni to snesli a hospoda-; a v nejnovéjší dobé též jeskyni portugalské, j cere, surge 1 Byla to tedy pověra «námi a řilo se dále— po maďarská. Vžickni osta-i (Nález profesora Delgado v Lisabonu.) Ta-(samým Hospodinem zakázaná, tni národové nemaďaržtí na toto úžMné ho-;kovou mocí vládl« vládne dosud duch zlý spodářství reptali, vdééaé-ví pilné, poctivé a spravedlivé _ _ leč soarné. — Abbatta, teremteté, der Bien k slavnostem Cerea v Elensis, Baccha v Ětru-| dostačila ruka lidská, dostačila vůle lidská!

i. VBicaui onta-> (лама jiruresura iseigauu v хлваиоиц.; ia- ■ вашуш повроатет zaKazana. toto úžMné ho-;kovou mocí vládl« vládne dosud duch zlý! Leč duch zlý vzbudiv pozornost, lákal a rspomínajíce na timi, již božského učení Spasitelova ježte (zapřádal sítě své dále. Netřeba bylo více Bvoby a Čech, aeposaali Mohl bych čtenáře uvést! ještě (stolu, dostačilo psací dřívko, dostačilo péro,

musel — snila stereotypně odpověď na vše-j rii, Vonaše v Korinte, Astarty va Phönicii, I Jen chtěj, jen povol a duch

aky stížnosti Nemadarů. | měsíce v A hospodařilo se dále — po maďarskú, i v Gares a Dodbné, kdo pekelný onen duch (písma sv.: mordet — tantum volentem ? .. Extra Hungariam nulla vita. 'jako tam vraždil tisíce lidí, zde tisíce, mil-|SomnabnHsmns, raport duchů, citování ze- < Bontà vypisovala se za roaton, tu stři-j Hony duší v kal nečistoty a smilstva nořil. | mřelých, léčení nemocných — tot starý švindl brná, tu zlatá, nejdříve в daní, potom jenom Leč tfeuěiním toho, neboť obrazy, jež zdej starého hada. On píše básni, novely, mluví bez dané, pak začaly vydávati se losy, pro- před nás se staví, jsou tak jedovaté, že člo-| rozličnými řečmi, hovoří zbožně i oplzle, jak dávaly -ao statky. Hraničáři méU překrásné věk báti se musí, by sám ve výparech těchto] se mu vhod uzdá. lesy — «от salmi, všecko prodáme I — pohromu na duši své neutrpěl. ( Doslovné skorém popisuje jej sv. Tomáš: zkrátka, dluhy dilati se naučili páni Maďaři: Takový obraz podávají nám dějiny lid-(Omnia illa, quae videntur esse venialia (tm supertajní Israel mnul si ruce, dělal dobré štva. Nedivme ae tedy nijak, pakUže za (káni, hraní, hádanky, básně a pod.) daemo- kšefty. doby naší, kdy víra svátá v Krista Ježíše,(nos procurant, ut homines ad sni famiHari- Zatím nespokojenost a chudoba všudež Syna Božího, jediný to štít proti ohnivým (tatem attrahant et si deducant eos in pecca- rostly. Nemaďarští národové nad tímto ho šípům pekla jednotlivci, rodinami, ba celými (tam mortale. Frequenter daemones simnlant, spodářstvím zatínali pisté, ovšem více méné národy opovržena, у prach zašlapána jest;(se esse animae mortnornm. Tertulian: magi v kapse a aelský maďarský lid začal stého-; nedivme se nijak, pravím, že tam kde kříž | (vi daemonum) defanctornm inclamant ani- bevati se — do Ameriky. | vyvrácen, budují se opět oltáře modlám, kde (mas (Apol. c. XXII.)

e v Konnte, Astarty vo Phonicu,J Jen cbtéj, jen povol a duch milostivý přijd#, Egyptě, ukázati děsné tajemství (volá spiritist Kdo nevzpomene si na «Iota

Z Uher stěhovali se do Ameriky — | Obit Nejsvétijií zlehčena, že vznikají opět| Oni uzdravují: Laedunt enim primo, do-

kdož to jak živ slyšeli Dle statistických,dát|oběti krvavé starého světa. Nepřítel od-(bine media praecipiant ad miracnlnm nova stehuje se ročně na 6000 lidí z Uher, kteréž i věčný jest týž, on nestárne, on neumírá, žár (sive contraria, posthac desinunt laedere, et by třikrát tolik obyvatelů uživili mohly —‘jeho záště nehasne. Doba naše je mn nad (curasse creduntur I za morel j jiné příznivá nevěra spustošila srdce lidská, | Věc tedy to stará, leč i on stále týž. Uherské lány co do úrodnosti předčí, proč by tam nesol koukolu? Světlo pravdy který touží po tom, aby opit Bohem se stal!

I vraník stal se smutným spolu so svým Fazyl ti neuteče, — jestliže už diďko *) ne-

pánem ; nepotřásá hlavou, nefrká radostné, svolnil svůj běh a chvílemi řehce jen tak c vůli stepní ozvěně. Pohroužen v myšlenkách trapných přijel kozák Iskra do kurené. •)

odnesl do pekla černou jeho duši ; nebo tenkrát­ po všem bylo by vetal Dá Panna pře- -čistá, že se z výpravy vrátíme zdrávi, — a pak húrah в moiodci třebus až do Bachči- Seraje !...**) Či po dumci ? pane brate —

eho

Přivítal jej Ilko, soudruh a pobratim moje slovo nerozumne ?“ ***)

Ilko jesti kozák zkušený, starší nad Pro- copa věkem, jako by pěstoun jeho. :Snadno та bylo Prokopovo seznati hoře Ač .v ohni* otužilé přec jej zabolelo srdce nad osudem milého soudruha ; i jal se přemýšlel­ o veliké jeho nesnázi. .Vermut se, kozáče I* pravil soncitné c pobratimovi , Velký jest to úkol a hoře tvé ne malé, ale i z větších ještě nesnází a tísní vyvázli jsme zdrávi I... Pro každou nesnáz nějaká jest rada i pro tvou se, chudáka,­ najde 1 Ďas af vezme Fazyla a ty se lořem netrap I... Hm !... Potřebnjaš toho tatarského psa . .. o Tatara by tak nebylo, «le jak ho z díry vykouřit, jak ho polapiti, abys kůži jeho Damjanovi odevzdal celon? i moiodci navštíviti chana tatarského nebylo by tižké, — mámet s ním beztoho ne jedny už vyrovnali účty... co však je do výpravy, dyž sám čerchmant ví, kde bys ho mél hlodat­ 1 Poslechni mé rady, bratře Prokope! Zde neříkejme ni slova nikomn, nebo by to všechno bylo marné a když až máš tak příliš na pilno, hajdy ! my dva spolu pospěšme­ do Krymn vyhledat tam sídla Fazy- oval*

.V dlouhém otroctví vyučil jsem se do- jinam.

)ře po tatarsko ; přestrojíme se oba aa Tatry­ a bodem lovili v chanské državě. Zrně- ilt jsem já Krym vlMtoíma nohama ; široký osti a dlonhý, ale konec м najde ; ani cban

•) Kořeň, Uk sluly jedootUré na Zi poro U.

ProKop stiskl vřele podanou sobi roku a druhého dno z rána za svítání vyrazili z kurené. Ilko se poznamenal třikráte křížem, když měl Dněpr přeplouti, a za Poltavskou ohradou­ kráčeli stepí dva Tatařlni směrem kPe- rekopu: Ilko a Prokop Dobře znalý obyéejův tatarských Ilko vodil druha od místa k místu. Ta byl cestujícím­ kupcem, tam chudým dervišem, jinde poutníkem a opět jinde pastevcem stáda ; a ač měřil délku svých potulek, přec kráčel ještě ustavičně dále, pátraje pilné po sídlo Fazylové. Po nékolikanedělním putování zvěděli kozáci, že Fazyl-Kiram zdržuje se ve svém zimním paláci na jihn a že se na jaře vrátí na své statky, jež hraničí s .nevěřícími psy* tak pokřtili Tataři křestanské kozáky. Toho též bylo oběma cestujícím evžďéti třeba. Ted vědí, kde a kdy mají na Fazyla čekali... Ted se mohon vrátili zpět kn svým v čase příhodném kn sebrání družiny k pochodu,­ že však do jara ještě daleko, tu by se mohli k vůli kratochvfli podívali dolů do Valašska, neb do Cařihradn, neb kamkoli

přijde jaro a Fazyl vyjde na šlach *) kozá- cký. Jak si umy slili, tak též učinili. Dvanáctkrát poklonil se Ilko sv. Mikuláši,­ že je štastně vodil po zemi cizí a velikou­ zaslíbil mn svíci, když všecky kosti své do stopního přinese kurené. A s dobrou se potázal, že slíbil svátému tato maličkost, neb nesebázelo již mnobo a kozáky byla by stihla záhuba. Ô tom vypravoval Ilko tovaryšům, když už seděl bezpečně n kotle chutné kaše maštěné­ slaninou.

.Sám ďábel nám to spískal,* mluvil Ilko, silně si odplivnuv, ,že jsme v Poro- kopě přišli právě na trb, když tam prodávali­ mladou otrokyni. Zástup Tatarův se sbřhl podívat se na .zboží", neb se bylo opravdu nač dívat Já sám jsem se podíval в nemalou zálibou na tu krasavici, ač byla nekřtěná I... Ale viděl jsem, že by z toho mohlo pojiti neštěstí, i táhl jsem se rychle

ku hradbám, bych vyklouzl co nejdřív z'pre- " >k a takový

klatého města. Takový tam nářek a takový hlomoz, že je člověku až и srdce úzko: ta berou dcera od matky a prodávají daleko za moře, tam zas mužovi odjímají ženu... Na- dívával jsem se na to až do sytosti a znám psí ten obyčej, ale Prokop... až vo tváři se měnil a rád by byl trh péstémi rozehnal.­ ,)

Proč by noaáili mladého věku! Zatím

*) Ďábel **) Bývalé dálo cbaoň krymských v roskstaé delia!­ aa juni části Krjrma. ***) Boaklasíi, paae bratře, i neroramným mými (radou) ?

.Pospěš, molodčel* povídám та do ncha a táhnu jej, aby rychleji utíkal za misto. Už jsme byli n saminké brány, sa branou široká je step a nosem, .рам brata*, čichali jsme už vítr z Ukrajiny. Hospodo slava tobil **) myslil jsem si v ducbn a švitoříme­ s Prokopem, když v tom sa námi veliký­ strhl se křik, pláč a nářek žoatký...

•) álach či tlak — iteska, cesta. *•) Diky tobé, Bota t