Vychází každý den m,imo v neděli a svátek o 3« ti o poledni.

Předplácí le t adminiitraci v Ostrovní ulici číslo 1608—11.

v Praze:

poštou :

mésióně .

. 1 *L 10 kr.

1 zl. 35 kr

čtvrtletně

, 8 „ 30 „

4 „ - .

půlletně .

. 6 „ eo „

3 „ - .

celoročně

.18 „ 20 „

16 „ - .

Jednotlivá čísla 5 kr. 8 nedělní prílohou 6 kr.

DOPISY t ranko váné a podepaané přijímá r e d. a 1c c e ? Ostrovní ulici čís. 1508—11.

Rukopisův nevracíme a nepodepaanýcb nedbáme.

REKLAMACE

nezapeòetèné poeýlány uefrankovány.

budtei

Inseráty počítáme nejlevněji.

ČÍSLO 125.

V Praze, v pondělí dne 4. června 1894. Ročník XXVL

Pozvání к předplacení na měsíc červen polltlclcéžio denní Iru „CECH” Předplatné poštou obnáší měsíčné zl. 1'35 čtvrtletně zl. 4-— ročně zl. 16.— Pro Prahu s donáškou do doma: měsíéně zl. 1*10 čtvrtletně zl. 3-30 celoročně .■ zl. 13-20 Za donášku do domu, kterouž výhradně administrace obstarává, platí se měsíčně 10 kr. Předplatné zasýlá se —■ nejlépe poštovními­ poukázkami administraci „Čecha“ v Praze, Ostrovní iilice č. 1508-II.

Který úřad rozhoduje v záležitostech záloženských? V P r » i e, 4 června. Národohospodářský, ano i politický účel záložen v Cechách a na Moravě jest velmi důležitý. Pravili jsme nedávno, že kníže Bismark byl by v Cechách pohořel i se svým 200 milionovým fondem. Kdyby se byl v Rakousku vyskytl jakýsi­ Bismark se 200 miliony třeba i zlatými­ na poněmčování českých krajů, byli by shorn mu odpověděli miliardou zlatých, jež nalézá se v našich spořitelnách a záložnách. Naše peněžní ústavy v ohledu národohospodářském­ a důsledně i politickém mohly by dělati divy, kdyby Se nalézaly vesměs v takových­ rukou, jež by nepoóínaly si kramáříky­ obmezeně, a ovšem vždy co nejpoctivěji. Pohříchu ěastá vyšetřování * в úřadníky peněžních­ ústavů jsou křiklavým svědectvím, íe namnoze v nich trpí se šlendrián cej- lorší spojený s kmotrovstvím a protekcio- lářstvím. jímž vkladatelé přicházejí nejen ra škodě, nýbrž zhusta i o všechen svůj majetek Podáváme toho opět doklad a to ze lesterské Moravy, odkud se nám píše : Záložny ineDŠfvsjí ttreinš na úkor práv ilho citu našeho lidu, na úkor veřejné mrav- losti a na úkor dnoha náboženského v jedné )boi a to vhvem dvou nadočitelú stojících t Sele správy sálošenské a nelie nejiti „toho*, tdoi by po právo rorbedl a šmejdy drsó, velmi iraé přebalil Knéa tamnéjii nejsa v aáložně

nikterak se mfobati nechce do toho kalo, ai' boli ky rád vidél spravedlivý pořádek meai farniky. Školské úřady kryji se aásady nad- oiitele i při sjevnýoh nesprávnostech. — Jak odpomoci ? Snad odpoví nikdo na „dctas* nás'e- dojíof : „Rolnická sáloina sařfiená na sákladi lákona o společenstvech в r. 1873, majíc ob- meiené rnčeof, jedná proti svým stanovám в proti aákcno, ale žádný úřad nechce vyřiditi stížnosti pcdané a sice a toho dúvodn, že prý mo to nepatři. Rád bych tedy od snalce vřel ■áloženakých včdil, který úřad jest povinen roahodovati v aáleiitosteob aáloženskýoh ?“ My dotaz tento předložíme některému osvědčenému odborníka. Jet vždy lépe zpronevěření předejiti důkladným vyšetřováním­ privátním, nežli nechat propuknouti veřejný škandál rozsáhlým vyšetřováním soudním a takto na peněžný závod uvaliti kletbu tisíců lidi. Z jiné strany se nám píše : Kdo u nás není v nějakém svazku příbuzenském s panem X., všemohoucím pá nem záložny, neobdrží půjčky ani groše. Ůvéryhodnost neřídí se tak ani dle hypo- theky, jako spíše dle stupně pokrevenství, případně i dle známosti. Nepotismus a protekce jsou rakovinou mnohých záložen. Kolem záložny utvoří se jakýsi železný.

Příliš mnoho peněz znamená vlastně úpadek podnikavosti, znamená jakousi dekadenci­ živnostnictví. Každý by rád peníze jen ukládal na úrokovou míra byt i sebe menší, jenom ne do obchodu, anebo do nějakého­ podniku. Proto se z Anglie к nám hrnou kapitály, aby bohatství našich zemin a závodů vymrekávali — a vydělané peníze odvážely do ciziny. Spůsobem tímto Angli Čani, Francouzi, Belgičani zahnizdují se i nás vždy více. My však musíme hlavní zřetel věnovati povznešení stavu rolnického, především ale, aby jeho záložny byly v pořádku, aby jejich vnitřní správa byla bez úhony Némec má dobré přísloví : In Geldsachen hört alle Ge müthlicbkeit auf — u věcech peněžních pře' stává strýčkovství i kmotrovství. Pořádek nade všecko 1

Rikská rada. Poslanecká snémovna. Schůze 305. Ve Vídni, 2. června 1894. Miniitr vnitra markýa Baoquehem zodpovědól interpe'aai dra. Rona ktran n á roiníoh tabulek pražských. Ministr schválil snámá nejnovéjií roshodnntí c. k. miitodržitelství pochválil pražskou o. k. policii a oznámil, že „tabulková otáaka* bnde podrobena­ náležitému uvážení.

kruh, jejž proraziti nelze, a proráží jej je-ipovčdG^'nterpdľcl“ро^Лн I “kÍ" Itran po- bývá pozdě Naše loňskou neúrodou zbědo- |к‘а‘ ‘^j'dnVvá'ní \ podmínkách výkupních vane rolnictvo potřebuje svrchovaně vydatné bod0 , d"hon ton 00 BťejdMve Bepož„to>ť

podpory aby mohlo poněkud dobraditi ve liké ztráty z bňska. Dnes by měly všudež eb ,Uda snémovné na venkove i na větších vesnicích — farních v q i e b n í osadách — býti zakládány záložny se stano vami pokladen reifeisenskýcb, tedy nikoliv ku stavbě čtyřpatrových činžáků, nýbrž ku amelioracím hospodářským. Dnes je rolníkům­ svrchovaně třeba podpory, aby mohli

Poli, Geiemann podal naléhavý návrh, předložila návrh oprava hned v nejblíže pHitím sesedání. Předieda ministerstva kníže Win disobgrätz prohlásil, že důvěrníci stran koaličních a přediedoictvo anlmovny i vláda trvají v podstatě na vládním návrhu ae dne

nich obilních burs, aby rolník dostával zálohy­ na sklizeň, kterouž by nemusil hned

po žních prodávati zač by se obilním hyenám­ zlíbilo ; tyto si právě ve Vídni na obilní burse ustanovily příští ceny plodin. ,£0B 0 ,шШоЬ Jehkož na hlavních evropských bursách vše- ^n( týk.jío{oh le dán5 cken obchod s papíry přechází do rukou miliardářů, chystají se menší bursovní hráči burs na plodiny.

Zde by měly naše záložny nejvděčnější kazem stižených.

ien; odpornčnje tedy, aby naléhavost Ge»s- mannova návrhu byla aamítnnta. Stalo se většinou­ hlasův koaličních. Po té vyhonáoy volby do výboru pro oivitní řád sondai, načež byl i ve 3. čteni jednotlivých catano- ■ piva. Taktéž přijaty návrhy stran roaiiření vídeňiké techniky a ■řísení hadovy pro vysokou ěkolu zemědšlskon ve Vídni, jekot i ttnn podpory krajin révo

pole к působení, Peněz v peněžných ústavech se nesmírné množství. V Anglii míra klesla již na jedno ze sta, vznikne-li válka — bude klesati i и

Následovaly volby do delegací. Za hromadí království české byli svoleni : dr. Ros», Tau úroková Boha dr F' urnier. dr. Biernreither, hrabě a ne- Beleràd , Kaftan, dr. Paeák, Šu o, dr. Sláma nás. • dr. Brzorád ; prvním náhradníkem hr. Sylva-

Taronooa, drahým posi. Pesobka. Za mark- hrahitvi moravské : baron Chlumecký, Tersoh, Promber a dr. Mesník ; prvním náhradníkem pod. Habicher, drahým dr. Fanderlik. Za vévodství­ slesské : T. Haase, náhradníkem dr. Monger. Následovalo vjřiaováeí řásných peticí, načež předseda bar. Chlumecký vadal poslancům­ obligátní dik za jejich činnost a říi- ská rada byla odročena.

Politický přehled vnitřní. v Praze, dne 4. června. Ke katolickémn sjezdu brněnskému. I. sjezd katolíků československých v Brné bnde »sedati ve dnech 30., 31. července a 1. irpna t. r. Ustanovení místa sjeadn stalo se po dlouhém­ vyjednávání s čeliéjiími katolickými osobnostmi­ a jmenovitě aa scnblasu s veikerým nej. dfistojnějiím episkopátem. К immunitě českých řečí. Tříčlenný senát pražského semskébo sondo trestního potvrdil­ v sobota konfiskaci českých řečí, kteréž v rak onakém parlamentě byli česky přemluvili dr. Važatý a pan Březnovský, Dr. Podlipný ohlásil stížnost к nej vyššíma sondu. Sond za- derský, jak známo, konfiskaci chorvatské řeči P. Bianchiniho srnžil Pro oba sondy, pražský­ i zaderský, platí tytéž sákoiy a totéž právo. К situaci V Uhrách. Z Pešti ornarne­ jí, že poslání chorvatského bána hraběte Khnena-Hederwaryho se nedaří. Ministerstvo financí nabídl posi. Št. Tisaosi, ten viak nabídka­ tnto rozhodně odmítl ; ministerstvo vnitra nabídl předsedovi sněmovny, ten taktéž tato nabídka rozhodně samítl. Dále re osnamnje. že liberální vládní etrana vůbec si počíná velice­ rozhodně, nejsono svolná kn žádným ústnp • kům. Místnosti klubovní json po celý den hojně navštíveny. V sobotu pak veěer konala vládní strana poradu, ve kteréž Wakerle podával správu o neudám svého poslání ve Vídni. Jeden в poslaneú slevil předsedu ministerstva vslet- nou řečí, děkuje mu jmenem strany e navrhl konečně následující reaolaei : „Liberální strane prohlašuje, že bude stáli neoblomně ku svémq programu, zejména že bude se domábati neprodleně­ a nezměněně uskutečnění oírkevně- poiitiokýoh předloh. Liberální strana bude pod- porovati vidy zásady liberální a vyhrainje ai vůči nové vládé volnou raku. 8'rana lituje odchodu­ ministerstva Wekerlova a prohlainje kabinetu Wbkerlovu svůj dík za mněné jeho chování. Projevuje členům kabinetu Wekerlova svon oddanoif я neslomnon důvěra a žádá je, aby i na dále stáli v čele strany.* Resolnce tato byla přijata jednohlasně. Z venkova zase správy docházejí [že na vieoh stranách liberálové­ demonstrují pro Wekerla. Některá města

FEUILLETON. Na perutích! Jpomínky ze svých cest v kytici uvil : Dr. Karel Lev Řehák. (Pokračováni.) Chtěl jsem ho Jeho Milost v starobylé residenci jeho, ež při samém velechrámu vystavěna jest, jakožto starého tnámého navštíviti ; ale nezastihl jsem ho Byl právě kdesi ia cestách. Byli bychom rádi shlédli také domácí kapli eho, jež nám byla v Praze velice chválena. c) S Petrova sestoupili jsme zase do města, a pro- ilíželi si kostely jeho. Zamlouval se nám zejména trásný, v gothickém slohu r. 1502. založený farní chrám v. Jakuba. Líbily se nám v něm sličné sloupořadí, malby ' oknech i na stěnách. Za to jest zevnitř celku odporný, la směšný pohled na železnou véž chrámovou, jež v po- lobě obrovského „parátka na zuby !* nad míru vysoko e nebesům se vyzdvihuje. Dále navštívili jsme kostel и Minoritů, v němž jsou oretanská kaple, a tak zvané svaté schody, vystavěné jako iříkladné i na Karlovu v Praze, ku podobenství onéch vátých schodů, po nichž Kristus Pán vlečen byl ku Pila ovi, a jež pak v Římě ve zvláštní svatyni r 1881. o pouti dovanů jsme uctívali.*) Potom obhlédli jsme pěkný, ale poněkud přeplněný ostel, jindy jesnitský, nyní vojenský, a jiné. Sličnou tavbou gothickou vyniká v městských sadech také prote- tantský kostel, zvaný „Kristův*. Škoda, že tak krásné néno nese, a přece pravým obydlím Krista Pána není, dyž protestanté ani kněží, a tudíž ani oběti, ani Nejsvě- Sjší Svátosti nemají. Zatím mělo se к dešti, a již valila se i bouře; proto ominuvše rychle zemský dům, kde jest sněmovna a místo- ržitelství, zaskočili jsme do farního kostela sv. Tomáše, *) Srovnej : «Pont Slovanů do Říma r. 1881*, jeí spolu vy- >nal i popsal Dr. K. L. Řehák. Nákladem „Kato!, tiskového spolku Praze.“

v němž mají pěkný vyřezávaný oltář, a náhrobek českého knížete Jodoka, jenž chrám tento, nyní ovšem mnoho přestavený,­ byl založil. d) Odtud spěchali jsme, když v dešti ulevilo, ua oběd do domu besedního, že tu na blízku byl. Hostů bylo tam hojnost ; zejmena celá řada českých turistů, kteří asi v Brně za peníze české chtěli také osloveni býti po česku Ale i množství důstojníků tu bylo, kteří mluvili vesměs jen po němečku. Mezi obědem zavzněla z vedlejších­ kasáren řizná hudba vojenská, která na chvíli veškerý hovor, český i německý, přerušila. Zdálo se, že všem vjela do těla jako elektrická jiskra. Nějaký plukovník, který seděl и vedlejšího stolu, vyjasnil přísný obličej svůj, a ve sele se po hostech ohlížel. Snad to hrála hudba právě jeho pluku, a on chtěl hostům nějakého milého překvapení způsobiti ? Když jsem se již o vojenské hudbé zmínil, musím také připomenouti, že jsme potkali dopoledne větší oddě

lovitý vrch, na severozápadní straně města, asi 300 metrů z výše, na němž býval druhdy pevný hrad mararabství moravského. Roku 1740 byl hrad proměněn ve státní vězení­ pro nejtěžší zločince. Nyní jsou tam ze všeho jenom vojenské kasárny. Vystoupivše na vrch uprostřed městských, po návrší se rozkládajících, pěkných sadů, vešli jsme branou do ohra- žení, a koupili si tu v kanceláři vstupenky. Načež přidán jest nám voják, aby nás provázel. S kasáren sestoupili jsme nejprvé do hlubokého, širokého­ a vyzděného příkopu, jenž vlastní, bývalý hrad ze všech stran obkličuje. Odtud vedl nás voják к mohutným vratům, jimiž vešli jsme do kasemat pevnostních Poněvadž­ tu byla úplná tma, rozžehl přinesenou ssebou velikou­ pochodeň, a kráčeje napřed, zval nás, abychom se ho přidržovali, že nám jednotlivé památnosti ukáže i vysvětlí. Místnosti ty, v poschodí nad sebou ležící, jsou posud

lení zeměbranců, z cvičení nějakého se vracející, jemuž hrůzyplné, ač obyvatelé jich dávno je opustili. Voják uka- V čele kráčeli hudebníci, mající proti všemu obyčeji na le- j zoval tu dlouhé chodby, v nichž trestanci jednotlivě nebo vých ramenách zavěšeny i pušky. Hráli pěkné ; ale zdálo v menších skupeních bývali držáni, a rozličnými způsoby se mi, že spodní hlasy jsou poměrně slabé. Bylo nám vy-! sužováni. Na některých místech jsou zachována ještě světleno, že hudba tato složena jest z obyčejných vojáků, ' původní mučidla pro skutečné zlosyny, anebo jen pro ta- kteří ale se svolením svého hudby milovného představeného ; kove muže. kteří v podezření zločinů byli, a skrze mučidla důstojníka, smějí na zbytečných hudebních nástrojích vo- ku přiznáni se donuceni býti měli. jenských se cvičiti, a pak i při pochodu, a i jinde se pro- ’ Při mučidlech anebo na nich jsou figury lidské v celé dukovati. Proto tedy nesli na zpáteční cestě i obvyklou velikosti, jak na skřipec byli natahováni ; v železech na výzbroj vojenskou. Hudba rozjařila asi je i kamarády jich rukou, nohou i hrdle svíráni : ku zdi zavěšováni, podivnými tolik, že ač, dle umazaného oděvu i obuvu soudíce, asi nástroji páleni. Na jednom místě ukazoval nám voják dosti na cvičení se namáhali, přece vesele a čile к prosté řetězí, skrze zed protažené, kterými strážci trestanci menaži své si vykračovali. prudce potřásávali. aby jim spánku nedopřáli. Na jiném V besedě jsme se dozvěděli, že tn lze také v četných mietè upozorňoval nás na komůrku známého loupežníka místnostech noclehovati ; a kdyby snad právě vše osazeno Babinského. a v ni také na jeho „kalendář !* Rabínský bylo, žo správa besedy postarává se s ochotou o ubytování délal si totiž nehtem prstu čárky na zdi, aby věděl kolik v sousedních domech českých. To věc věru milá a chválí- dnů již v žaláři strávil, a jak brzo zasvitne mu slunko tebná, když tu v Brně jinak Čecha jen jako za nějakého svobody. podruha mají t Viděl jsem téhož asi před dvaceti lety v trestnici e) Slušné se v besední zahradě naobědvavše a po- pro ženské v ftepích и Prahy, kdež správu mají Milosrdné bavivše, odebrali jsme se ns prohlídku mnoho jmenovaného sestry z Prahy. Spilbergn, jenž nad Brnem vévodí. Špilberg jest homo- (Pokračováni.)