Vychází každý den mimo v neděli a evátek o 3. bod. odpolední.

Předplácí se v administraci Ostrovní ulici číslo 1508—11. v Prasse: poštou:

měsíčně .

. 1 »1. 10 kr. I

í zl.

čtvrtletně

• 8 » 30 „

4 „

půlletně .

- 6 „ 60 „

í 8 »

celoročně

. 13 „ 20 „

16 »

Jednotlivá čísla 5 kr. S nedělní přílohou в kr.

DOPISY t Tankované a podepsané pHjimá r e cl a. Ic. c e v Ostrovní ulici čís. 1508—11. Rukopieův nevracíme a uepodepsaných nedbáme. REKLAMACE nezapeceténé posýlány bucftež nefrankovány. Inseráty počítáme nejlevnčji.

ČÍSLO 57.

----- - . : ——... V PRA2E, V SOBOTU DNE 10. BŘEZNA 1894. ROČNÍK XXVI.

Brusel. (Přednáška Elieéea Reclusa o srovnávacím zeměpisu.) (P. dop. .Čecha“.) (Dokončení.) Všecka véda má přispívali ku zvětšení blahobytu člověčenstva a ku zmenšení zla, čili ku přeměnění země v Eden, pokud to možná. Tento účel Reclus hlasem povýšeným doporučil posluchačům při studiu zeměpisu.­ — Není-liž to krásný ideální účel, promě- niti za pomoci vědy zemi v ráj ? A ten má se státi korunováním jeho 20srazkového díla : »Geografie universelle*. Reclus sui o světě. ▼ němž nebude více ani žebráka, ani vojáka. — Pas du mendiant, pas du soldati — Prostředky к tomu jsou evoluce a revoluce. Elieée Reclus byl jak známo, r 1871 Tbiersovou vládou odábuzen к deportaci jakožto­ komunard, avšak na přímluvu lorda Amberleye a Darwina byla deportace mu proměněna v prosté vyhnanství. Reclus zatím v Bruselu otevřel nový běh »Geografie comparée* — srovnávací — v níž vystupuje jakožto naprostý anarchista, neznající žádné vlasti. Jeho zeměpis jest naukou anarchie a on jest její patriarchou.­ Jeho zeměpis důstojně se řadí к Darwinově­ : „Origine des espèces“, jež vyrostly na zemi a ze země, kteráž jest pouze hmo tou к rozšiřování a vyvíjení nejrůznějších organismů, kteří proto nemohou se obejiti bez revoluce. Kde evoluce nalézá překážku, tam musí nastali revoluce. Reclusův zeměpis jest nejhrubším ma terialismem, kterýmž chce přetvořili zemi v ráj. Bud evoluce, anebo revoluce, praví Reclus. Avšak prvější dle posudků anarchistu­ pokračuje velmi pozvolna, tudíž musí se přejiti к revoluci za pomoci dynamitu.­ Reclus theorii anarchismu uvedl v systém.­ Elisée Reclus má v Belgii přívrženců velmi mnoho. Ubližovali byste studentstvu belgickému, kdybyste soudili chtěli o něm dle zpráv v novinách. Jsou to většinou synové rodin katolických. Vlám jest vůbec horlivým kato líkem. Máte však na universitě bruselské mnoho též flámů z cizozemska Máte zde mnoho Rusů, Rumunů a Bulharů, kteří zde studují — dokud z domova dostávají peníze Svůj domov si naprosto znechutili, víru svých otcův dávno opustili, — jsou zde též Amerikáni,­ kteří vedou život často zlatřilý, a tito způsobem přímo zločinným zneužívají našeho­ pohostinství. Co nedávno napsal pařížský „Figaro“ o přelíčení s jedním rumunským studentem, feuilleton;

К ultorii í list J. V Praze, 10 března. K. Nejeden čtenář mých listů vyslovil mi svoji jinak dohře míněnou — závist, že nemůže si zarejdm jako na nějakém klu zišti zde pod čárou jako já к čemuž bych dodal : a do někoho beze všeho nadání­ narazili — zrovna jako já. To jsou pak radosti feuilletonisty, přijde-li ten ura ženy a začne interpellovati a interviewovati a Bůh ví co ještě všecko. Tak jsem — abych ihned uvedl příklad — minulou sobotu udělal karambolaž s úrazovou­ pokladnou. A hned na to v pondělí byla interpellace. z níž jsem nabyl přesvědčení,­ že pokladna ta chová se v přípa dech úrazu velmi kulantně, že ale v přemnohých­ případech dělají se požadavky ne odůvodněné, což ovšem často vede ku sporům.­ jež řešili musí bud rozhodčí soud, anebo i nejvyšší instance. Pan řiditel závodu —- případ ten byl předevčírem projednán — vypůjčí si z továrny­ dělníka, jemuž velí zapřáhuouti do kočáru a vézti jej do města. Na cestě se mu koně splaší, vrazí do stromu, kočí přijde к těžkému úrazu, hlásí se do úrazovny a — nedostane svatě nic, protože nepřišel к úrazu v závodě, nýbrž mimo závod. Ted to křesfanská duše rozsud !

to hodí se naprosto na ně i u nás. Jeho potom však právem i důvěra lidu ustupuje byt oplývá revolvery, noži, zátkami, vytaho- podezřívání a slabosti. váky, škatulkami po sirkách, pistulkami, | Potřebujeme svátých, silných mužů. Ta-

psy, slovem vším, jenom ne knihami. Na koho se podívá, tomu je dlužen. Pas payer, pas payer —* nikomu platit, ani ševci, ani krejčímu, ani pradleně, vůbec nikomu Peníze­ z domu prohýřuje se ženštinami. Takový­ život tluče zde, dokud se tlouci dá. Tito jsou při každém kravalu a jsou proto nejhorším živlem jak v Bruselu, tak i v Paříži.­ Proto rodičové přesvědčení katolického neradi dávají syny své studovali do Bruselu anebo do L ěge nýbrž do Lovaně, do Lilie, vůbec na některou universitu katolickou. Měl bych ještě zmíniti se o postních kázáních. V kostele sv. Guduliy letos má konference učený jezuita Teindre, jenž před náší o nedostatečnosti moderní humanity ku řešení palčivých otázek, čelí hlavně naproti Herbertu Spencerovi, který člověčenstvu slibuje­ ráj teprv v nedozírných věcích zdokonalením­ věd, a pak proti Hartmannovi, který popíraje všecko pozemské blaho, doporučuje sebevraždu Po celém světě vzplanul rozhodný boj v němž my u nás jsme vyškolenější. My jsme zde ráznější a neházíme hned před radikálem křiklounem flintu do žita. Edo může nejspíše našemu národu pomoci z nynějších zmatků? Národ český jest opravdu ubohý, ač dle schopností a pozemků mu náleží mezi ná rody čestné místo. Kdo mu však dopomůže к zasloužené cti ? Jistě nikdo, kdo užívá nezákonných prostředků. Anarchismus, socialismus demokratický,­ Omladina škodily by i velkým národům, nás by však uvedly v záhubu. My jsme národ malý, svíraný mocnými ne- příznivci. Nás nespasí také advokáti a podobní doktoři s profesory. Lid je sice volí, ale jeu proto, že musí, jen z bídy; lid jim věnuje­ jen půl důvěry. Lid však jest to, který rozhoduje a o který se jedná. Ovšem lid musí miti nějaké zástupce Kteří by to měli býti ? Přemýšlel jsem o tom už dlouho a at se směje pohrdlivě nějaký přeučenec, tvr dim : přirozeně a nejlépe za vůdce a zá stupce lidu našeho hodí se jen knéží. A věru, kdyby knéží naši byii všichni proniknuti­ vědomím své ceny, museli by odhodlaně­ vystoupili jako vojevůdci к obraně těch svátých statků : víry a národnosti. Ná boženství jedicé činí lidi ctnostnými v kaž dém ohledu. Takových ctnostných vůdců právě nám třeba : nezištných, neohrožených jako mučedníci opatrných jako hadi a prostých,­ upřímných jako holubice. Takoví jsou Mladočeši sotva který, Staročeši snad většinou, S náboženstvím zmizelo vůdcům národa ještě mnoho jiného

Kdyby dělník p. riditeli řekl : já nepojedu.­ protože bych se mohl zmrzačili mimo závod — co by mu asi p. řiditei řekl ? — Z toho poznávám, že úrazovna má mnoho zadních dvířek, o nichž dělník к úrazu přišlý neví, kterými mu uteče Kdo pilněji jednání rozhodčího soudu čte, sezná, že jich je opravdu mnoho Každý dělník proti úrazu pojištěný měl by v kapse nosili ustavičné statuta úrazovny, aby stále měl před očima, kdy přijde к úrazu v závodě, a kdy mimo závod. Kdyby povyběhl si na ulici a vrazila do něho z nenadaní drožka — nemá žádných­ nároků. Kdyby mu při jídle mezi polednem­ uvízla v hrdle kosí — zvláštní případ.­ Mistr si ho pošle pro něco a se střechy spadne mu na hlavu taška — nový případ. Co je tu případů, samých dvířek jimiž lze úrazovně dle statutů uniknouti. Proto je tolik soudů t Jinak ale milerád uznávám, že Ferle- sovi do úrazovny žádnými dvířkami dostali se nelze, jelikož všecky peníze musejí se ukládali do pokladen bud státních anebo zemských. V trésorech pokladny zemské jsou ovšem se vzornou a ohnivzdornou bezpečností­ uschovány. Ale již konec o tom. Na kliniku p. profesora K&ufmana při-1 cházejí lidé takméř v zástupech в úrazy vel hlavě, v hrdle a pod. Děloík tovární musí státi ▼ průvanu, dostane loupání do hlavy — rozbolaví se mu hrtau a pod. Žádný prýi profesor nemá takovou kliniku jako on.

kové dělá náboženství a kněz jest nábožen ■tví jaksi nejblíže. Má však kněz potřebné schopnosti za vůdce národa ? Ano, více než jiný stav a to přirozeným­ spůsobem již. Knéží jsou původem ze všech vrstev lidu, musí tedy в lidem, to jest se svými cítili. Proto také mohou miti u lidu t. j. u svých důvěru, ano musí důvěru a lásku lidu miti, malí li v něm působili. Vím, že důvěru lidu ke knězi kalí namnoze­ závist pro štolové poplatky. Proto by se mé a ta záležitost konečné upravili. Lid by poznal, že knéží po svých dvanáctiletých­ studiích i při svých mnohých povin nostech mají naproti lékařům, profesorům, právníkům jen skrovné příjmy. Pak by lid spíše pomohl dobročinné ústavy, missie a pod. podniky podporovali s knězem. Knéží činí po zákonu pevnou jednotu jako žádný jiný stav ; jest to acias ordinata, šik spořádauý, mocný a lehce pohyblivý. Jiné stavy jsou poutány rodinou, kněz jest tu prost pout. Ovšem lásku к lidem mají knězi, proto že jsou lidé. Ta láska jest mocná, proto že též Bohem­ knězi zvlášf přikázaná. Tou láskou spojuje se kuěz jednak se spolukněžími, jednak­ в lidem. Kněži mají mezi lidem velikou moc Ta moc souvisí s věrou a církví, které brány pekelné nepřemohou.ičím více budou jiní vzdělanci bez víry v Boha a čím více zase kněz bude z víry v Boha žiti, tím větší bude kněz miti u lidu moc Ta moc poroste právě v naší malo- věrné^dcbé. Bez víry nelze se Ubiti Bohu, ale lidem též ne. člověk bezbožný nenalezne důvěry phé. Staročeská poctivost jest mladší sestra víry v Boha. Kněži mají též potřebné vzdělání, mo hou a jsou přísné povinni svým stavem stále dále se vzdělávali. Známo, že do kněžských seminářů zvlášť nyní jsou přijímáni abiturienti většinou­ s výborným vysvědčením, bezúhonných mravů a tělesně též zdraví. Do bohatších klášteru musí žadatel miti i pěkně rostlé tělo. Do světských fakult jsou sice zapisováni­ též výborní žáci, ale též přemnoho jen dostatečných, po mravech a tělesných vlastnostech­ se neptá světská fakulta a přijme asi všecko. Že snad přijímají semináře chudé studenty­ a je vším zaopatří, to přec boho- slovců najednou nezbaví jich vzdělání. Tu netřeba ze závisti špinili bohoslovce, kteří byli a jsou nadanější než jejich závistivý a

A snad žádný není tolik oblíben jako on. Mladí lékaři vypravují o něm rozkošné anekdoty. Jedna žena z venkova přišla к němu na kliniku. — Vy zde musíte nějaký čas zůstali, — praví к ní p. profesor — ta věc v krku vyžaduje léčení delší. — — Kdež bych mohla zůstali, vždyť já nemám na to peněz, já jsem chudá osoba ! — — Musíme to nějak udělat — odpoví na to p. profesor. A chudá žena pobude si v Praze na útraty jeho. Babička jedna v předsíni jeho pohřešila štnclík. Snad jej někde sama ztratila, anebo ji ho některá přehmátnutím vzala. Babička dala se do nářku nad ztrátou předmětu, jenž jí zahříval její seschlé ruce. — Nu, zač pak asi ten štuclík stál ? — tázal se profesor Kaufmann. — Stačí na něj pětka ? — Zaplatil jí ho. Jméno jeho nalézá se nejčastěji mezi dobrodinci chudého studentstva. A štěstí mu přeje. Býval prý též jednou chudým studentem. Slovem prof. Kaufmann jest jednou z nejsympatičtější osobnosti v pražském učeném světě. A jelikož jsem se o úrazech různých rozepsal, nemohu pominouti mlčením o úrasu zvláštním, к němuž přišel paraplář jeden, a něhož jaom ei včera koupil deštník. Naříkal, že téžgpřiiel к úrazu se svým obchodem. V loni nepršelo, skoro celou

pomluvačný bývalý spolužák. Palacký, Jung* mann atd. nebyli také příliš bohatí. V semináři se musí pilně studovali a nesmí se běhali po městě a zábavách. Myslí li některý světský universitán, že věda bohoslovců jest lehká a bezcenná: pak ať ji zkusí 1 Jeho rozoumek mluví o věcech, na něž jest maličký. Možná též, že ho od mrštili se žádostí do semináře. Nu, a tu jsou ty hrozny kyselé — t. j. byly nedosažitelné.­ Ostatně ať jen se dobře učí a dobře se chová na světských fakultách, aby ty zkoušky na české fakultě vypadaly lépe ku cti a blahu jeho, rodičů národa. Bohoslovecká fakulta nepřekáží svobodě jeho védy a rozoumku­ tak, že by při zkoušce propadnouti musel. Že snad ho jistý plátek jinak poučuje,­ tomu nemusí tak věří ti Kněz má snadný přístup ke vědám filosofické­ fakulty. Lékařské studie jsou mu ovšem vzdálenější. Ale lékař nemá příčiny pyšně jiným vzdělancem opovrhovali, jakoby lékařství už bylo dokonalé Jsou také lékaři dovední, ač lékařství nestudovali na universitě.­ Když nějaký pastorův synáček se učí na doktora a neumí než z katolického faráře Kneippa udělali si hloupý žert, dokazuje tím jen, že není hoden slavnému Kneippovi ani cídili boty. Aby kněz studoval práva světská, to mu přikazuje celé církevní právo stále a stále. Znáti zákony světské jest knšz nucen stále víc a více. Není to také tak těžké, když to dovedou i lékaři Eduardové, ruka- vičkáři, socialisté beze všech studií. Bylo by dobre, aby bohoslovci v seminářích­ se rozdělili a jedna skupina pěstovala­ důkladné právnictví, jiná lékařské vědy, jiná jiné obory. Tak by se vzdělali někteří na odborné znalce, jakých v nynějším boji proti náboženství potřeba. Knéží tedy jsou schopni a dle křesťanské­ lásky povinni pomoci našemu lidu z bláta, kam ho zavedli chytráci Grégrové, Vašatí a podobní chlapíci. Už roztrhali náš malý národ­ dost a vděčný národ by je mohl už vstrčili do výměnku a zazdili. Jednotu mohou zjednali národu našemu asi jen jednotní knéží, kteří v celém národě jsou. Proto prosím je: Dejte našemu souženému­ národu jednotu, sílu, vedte jej přísně zákonitou cestou к vítězství. Učte ho, ať se drží Boha, když všickni kolem něho jsou proti němu Ať se postaví zcela na víru a důvěru v Boha. Pak bude v každém ohledu také mravný, tudíž i neohrožený v boji za svá práva, ale po zákonu svátém. Krom Boha nemá náš národ nic pevného,­ nic úplně spolehlivého; jest malý a stále oslabovaný, bez nepřemožitelného Boha neodolá odpůrcům tak velikým a mocným. Opíraje se o Boha, musí náš národ v mezích zákonů domáhali se úsilněji a a všude svých práv. Co dělají Mladočeši, to jest horoucnost

zimu nepršelo, ted ta troška deště, nestojí ani za řeč. — A největšího úrazu utrpěl můj obchod, že již nejdou ta paraplata do okolí Klatov a Domažlic atd. — víte ta paraplata, jež domažličtí poutníci mívali v zadu viset na šňůře, jako jejich předkové před 500 lety luky. Změnil se již kroj a a krojem změnily se i paraplata Ted mi již takové koupí málo kdo. Před třemi roky přišel к úrazu též Karlův most, jemuž se osvědčila Praha ochotnou úrazovnou, která jej opět v původní­ formě zrestaurovala S místem zároveň přišly к úrazu dvě skupiny světců : Ignáce a Františka. Včera jednalo se v městské radě, co s těmi sochami.­ Pan dr černohorský, světoznámý z procesu „Omladiny“, z něhož odnesl si vavřínů tolik, že mu je záviděli nikdo si netroufá, vyslovil se vůbec proti sochám světců. On by raději viděl na mostě nějaké figury jiné — modernější, ladnější — — Pan doktor by měl býti veskrz důsledným,­ a navrhnouti, aby kamenný most ne- 1 gměl více nosili jméno zbožného otce vlasti, j který kromě mostu založil i vysoké školy a mnoho kostelů. Většina kostelů v Čechách pochází ze véku čtrnáctého. V celém křesťanském světě na mostech, zbudovaných od křesťanských králů, byly stavěny sochy světců, к nimž lidé utíkali se v dobách povodně. Tak se dělo všudež v Čechách a jmenovité na Kar-