#1
alto_textblock
#1
Dne 4. března 1900
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Císlo 61. Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
a Natal. Steijn žádal na nás, abychom věřili
v jeho bona fides, ale cenu jeho ujišťování možno
posouditi z toho, že několik dní před vypovězením
války ujišťoval Steijn slavnostně vládu anglickou,
že obě republiky nezaujmou za žádných okolností
útočné postavení, ale několik dní později bylo voj-
sko svobodného státu po boku s vojskem transvaal-
ským na pochodě k obsazení britkého území na-
talského. Návrh lordův zamítnut byl 89
proti 36 hlasům.
Perská železniční společnost. Dobře
zpravené kruhy petrohradské vyvracejí zprávu
o utvoření perské železniční společnosti a pronájmu
přístavu v Perském zálivě. Není prý známo o tom
v Petrohradě ani dost málo.
Čínská císařovna-vdova rozeslala místo-
králům a guvernérům tajný rozkaz, aby vypátrali
a zatkli všecky vynikající Číňany, kteří jsou ve
spojení s hnutím opravovým.
#5
alto_textblock
#5
Z říšské rady.
#6
alto_textblock
#6
Z Vídně, 3. března. (Tel.)
Česká obstrukce není dosud ani vyhlášena, ale
již stává plný boj proti ní. Proto ty neustálé
schůze jedna za druhou, aby překonán byl odpor
Čechův proti odvodovému zákonu. Pravice trvá
dále, vážou ji nejen, jak se strany polské pozna-
menáno, společné zásady a společné zájmy, ale
i dosud ještě společný výkonný výbor, který dále
zasedá jako za časů Badeniho a Thuna. Ale v tak-
tice nastal úplný rozvrat. Mladočeši chtějí zma-
řením včasného vyřízení zákona odvodového doká-
zati, že když chtějí, mohou parlamentární maši-
nerii právě tak zastaviti, jako to dovedli Němci.
Vojenské kruhy neslevily na své krutosti ani v nej-
menším. Kruté tresty, uvalované na záložníky, kteří
se hlásili svým mateřským jazykem, zůstávají v plat-
nosti, ač by udělením amnestie nemusilo býti za-
necháno zásadní stanovisko armádní správy. Je-
diné slůvko »zapomínám« nepochybně by na zá-
stupce českého lidu účinkovalo více, nežli nej-
důkladnější řeči ministrů, ale slovo to nezaznívá
Spojenci na pravici pochopují zajisté náladu
českých poslanců, ale účastniti se v jejich boji ne-
chtějí. Čeští velkostatkáři zachovávají přátelskou
neutralitu a přičiňují se o to, aby následky boje
na poměr stran pravice byly umírněny. Jihoslované
zachovávají neutralitu, více činiti nedovoluje jim
nedůvěra k česko německému vyjednávání. Poláci
a obě německé strany však podporují dle možnosti
boj proti české obstrukci. Předseda dr. Fuchs usta-
novuje jednu schůzi na druhou.
Poslanci čeští, kteří zasedají v branném vý-
boru, seděli včera devět hodin ve výboru, kdež
ovšem veškerá tíž debaty spočívá na jejich bed-
rách, a ve sněmovně dnes budou zasedati zase tak
dlouho. Předseda vystříhá se ovšem všeho, co by
mělo ráz pouhé strannickosti, ale jinak jest ochoten
ke všemu, co se požaduje v zájmu tak zvané aktivnosti
Dnes ukončena ve sněmovně debata o vlád-
ním prohlášení. V celku ukázalo se v její průběhu,
že úplně spokojeni jsou s vládou němečtí liberá-
lové, kteří jen proto nehlásí se k ní veřejně, po-
něvadž vláda, pamětliva jsouc osudu ministerstva
Claryho, sama si toho nepřeje. Poněkud účinkuje
tu také očekávání, že vláda obecní řád vídeňský
nepotvrdí.
#7
alto_textblock
#7
Tak jsme slyšeli dnes od p. posl. Peschky
pro veliké chvalořeči ujišťování, že prý strana jeho
na vládě je nezávislou. A to řekl zcela vážně, aniž
by se byl i jen trochu usmál. Starořímští augurové
jsou překonáni!
Polský socialista Daszyňski zná jen svou
lásku pro nadvládu židovsko-německé plutokracie
a obnovení její vyvráceného panství nad Vídnia
při tom horuje v boji proti vyssávací politice ve-
likého kapitálu.
Zná jen jednu nenávist a to proti každému
konservativnímu smýšlení, ať se to již vztahuje na
národnost či náboženství. Ani všichni židé mu ne-
vyhovují, jsouť přece jen vyznavači kladného ná-
boženství. Všecko zlo pochází mu od »klerikalismu«
t. j. od víry v Boha, ať to katolík nebo protestant.
Hlavní jeho péče netýká se ubohých dělníků, kteří
ho do parlamentu vyslali, ale volebního řádu pro
Vídeň, který jest přátelům jeho z tábora německo-
liberálních spojenců nepříznivým. Že při tom hledí
svou vlasť před očima její nepřátel dle možnosti
zostudit, rozumí se samo sebou.
Na výtky Daszynského, že při státních želez-
nicích nedovoluje se dělníkům volné účastenství
v socialistické agitaci a překáží se vymáhání peněz
na nich, odpověděl ministr železnic, že každá svo-
boda musí konečně míti své meze. Správněji by
byl mluvil, kdyby byl řekl, že terrorismus proti
dělnictvu vykonávaný svobodou není!
Posl. dr. Menger, jeden z hlavních strůjců ně-
mecké obstrukce, s farizejským mžouráním kázal
o potřebě plodné práce. Sám ji pomáhal po půl-
třetího roku všelikou práci mařiti. Ku vládě má
úplnou důvěru, toliko by si přál, aby se zahájila
štvanice proti ženským klášterům za to, že ubo-
hým dívkám hledajícím vysvobození z nesnesitel-
ných poměrů, jaké panují v mnohých židovských
rodinách v Haliči, poskytují útulku. Museli bychom
se podiviti, že dosud nikdo z polského kola ne-
ujal se tak příkře napadených klášterů, kdybychom
nevěděli, že tu rozhoduje ohled na pány Býky,
Rappaporty atd., kteří se vydávají za Poláky Moj-
žíšova vyznání a svou přítomností v polském klubu
maří všecko snažení po vybavení lidu ze zhoub-
ného vlivu židovského. Také my u nás v Čechách
mohli bychom zpívati písničky o našich »vlaste-
neckých židech !«
Po Mengrově řeči přijat návrh na konec
debaty.
Jako generální řečník mluvil český poslanec
dr. Pacák, který vůči státním nutnostem postavil
nutnosti národní, které musí stejně býti uspo-
kojeny, má-li stát vyhověti svým povinnostem. —
Objasniv prostředky, jakými Goluchowski a Chlu-
mecký spůsobili pád ministerstva Thunova před-
stíráním zmaření voleb do delegace se strany ně-
mecké, jež nebylo ani do opravdy míněno, tím
méně možno, ukázal posl. dr. Pacák k následkům
toho převratu i skončil ujištěním, že nebude po-
koje, dokud nebude zadost učiněno právům národa
českého.
Na to bylo rokování o vládním prohlášení
ukončeno a po několika věcných poznámkách
schůze uzavřena. Příští schůze ustanovena až na
příští středu. Do té doby patrně má býti překonán
odpor českých poslanců v branném výboru a snad
také bude vyřízena otázka volby prvního místo-
předsedy.
#8
alto_textblock
#8
(Poslanecká sněmovna. Schůze 40.)
Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi o 11. hod.
20 minut.
Posl. hr. Max Zedtwitz žádá, aby bylo posta-
ráno o přesné provádění § 25. normálního statutu,
pro všechny spořitelny.
Posl. Welponer a soudr. podávají interpelaci
stranu odmítání pětizlatových losů opatřených kolkem
»deset korun« říšským ministerstvem financí.
Posl. Szponder a soudr. interpelují stran pro-
hlídky v klášteře Felicianek v Kenty a táží se mi-
nistra vnitra, je-li ochoten spůsobiti, aby podobné pří-
pady na příště še neděly.
Posl. Weisskirchner táže se, hodlá-li před-
seda zakročiti u presidia panské sněmovny ve pří-
čině prohlášení živnostenského výboru za permanentní.
Předseda praví, že toto usnesení živnosten-
ského výboru bylo sděleno panské sněmovně, a že
bylo o něm jednáno v jejím národohospodářském vý-
boru. Zpravodaj tohoto výboru předloží prý v nej-
bližších dnech panské sněmovně případný návrh.
Věc tato je tedy v proudu.
Sněmovna přechází pak k dennímu pořádku, na
němž jako první odstavec nalézá se pokračování v de-
batě o vládním prohlášení.
Posl. Peschka polemisuje s drem. Stránským,
jehož řeč prý nepřispěje k zajištění míru. Rečník
připomíná bouřlivé scény v parlamentě na konci roku
1897 a tehdejší chování se Čechů. Že si Čechové
váží svého ministra krajana, muže to velmi obratného,
řečník pochopuje a nezávidí tomuto také jeho posta-
vení. (Ministr dr. Rezek pokyvuje s úsměvem hlavou.)
Chce-li vláda podati důkaz, že hodlá objektivně vlád-
nouti a svůj program prováděti, poskytne jí řečníkova
strana s radostí pomoci. Řečník hájí hospodářský
program vlády, pro nějž ovšem vláda potřebuje vět-
šiny. Strana řečníkova prý s hospodářským programem
vlády souhlasí, jinak jest ale na vládě nezávislá.
Socialistický posl. Daszyňski praví, že se ne-
chápe slova proto, aby označil stanovisko své strany
k vládě, neb tato ho může posouditi z chování so-
cialistů. Řečník považuje nynější vládu za kapitali-
stickou a její program prý se podobá květinám na
bahně vyrostlým. Všude v Rakousku patrný jest ari-
stokratický a klerikální vliv, jemuž se i zástupcové
židovstva přizpůsobují. Nynější krise v říši byla vy-
volána českými kavalíry, kterým bylo dáno privile-
gium nejnestydatějšího volebního práva, aby za to
byli vždy dynastickými, loyálními a nikdy přemrštěně
národními. Hr. Clary musil padnout, poněvadž čeští
kavalíři mu odpovídali: Non possumus! Majitelé dolů
uhelných jsou pijavice, které celý průmysl vyssávají,
ale vláda nemá odvahy vystoupiti proti nim.
Není-li ministr dr. Körber zakuklencem, jak
mohl přijati. do svého kabinetu bar. Wittka, kterýž
přece před svým odsoupením jakožto předseda mini-
sterský ještě dopomohl antisemitům k volební opravě
pro Vídeň. Také nynější ministerstvo pomáhá dělní-
kům ve Vídni bráti volební právo. (Veliký hřmot
mezi antisemity a socialisty. Antisemité volají na so-
cialisty: Vy a vaši židovští pacholci jste praví lupiči
volebního práva!)
Dále připomíná řečník, že biskup v Lubosu
hrozil čtenářům listu »Laterne« klatbou a táže se mi-
nistra vyučování, chce-li to, jako ochránce vzdělanosti
trpěti. Řečník tvrdí, že z nemocenských pokladen v Ha-
liči se se peníze přímo kradou. Jeden z bohatých po-
#9
alto_textblock
#9
Kulturní Listy-
#10
alto_textblock
#10
V Praze, 3. března.
K. — Jak vám chutná, příteli, ta mělničina?
— Která?
— Nu, z novoměstské radnice.
— Brr — jděte mi s ní k šípku.
Tentokráte mělničina opanovala celou Prahu, po-
slední masopustní dni byly oslaveny mělničinou,
ovšem nikoliv ze sklepů jeho Jasnosti, nýbrž ze sklepů
Vinklerových.
Kus české Panamy. Teď každá říše, každá země,
ba skoro každá Lhota v Čechách má svou Panamu.
Panamou naší jsou záložny.
Myslím, že bychom těch různých Panam měli
právě dost a bylo by k přání, aby Panama mělnická
byla poslední a nejpeslednější, aby vůbec žádná po-
dobná reprisa před naší veřejností dávána nebyla.
Jeden z obhajců vyslovil se, že by Vinkler pro svou čin-
nost někde dostal nejen zlatý řetěz, ale i řád. A možná,
kdyby nebyl býval Čechem, mohl se dnes stkvíti
mezi baronisovanými Hirschy, Rotschildy atd. Škoda
jen, že svou chytristiku neprováděl na Turcích, nýbrž
na svých krajanech. O Vinklerovi se může tvrditi, že
založil jakousi školu, v níž defraudantské umění při-
přivedl k veliké dokonalosti.
Mohli bychom se tázati, kde jen Vinkler svého
umění nabyl? A tu se mi zdá, jakoby si byl obral
za vzorn defraudata z nového zákona, o němž dovídáme
se v kapitole 16. u sv. Lukáše. Zde je líčen pravzor
#11
alto_textblock
#11
všech defraudantů. Zde defraudant hrabe nejdřív pro
sebe a pak nechává hrabati ještě jiných.
— Jaks mnoho dlužen mému pánu
A on řekl: sto tun oleje. I řekl mu: vezmi li-
stinu a sedna rychle, napiš padesát.
Tehdy ovšem záložen ještě nebylo, protože ne-
bylo tolik peněz v oběhu.
Při zlodějském vedení peněžního ústavu je věcí
nejhlavnější, míti spoluzloděje. Ti to na něho po-
vídati nemohou, protože by povídali na sebe, tito
musejí svého šéfa všude chválit, všude oslavovat jako
nevyrovnaný poklad všech ctností.
Teď se ovšem o Vinklerovi vypravuje mnoho,
jak prý mnozí páni tlačívali se k němu a jak se cí-
tili šťastnými, když jim Vinkler podal ruku, když se
dotknouti mohli třeba jen prstu jeho ruky.
Mnohý, jenž viděl Klicperův »Divotvorný klobouk«,
divil se, kterak možná tak hloupě ošiditi lakomce.
Myslím však, že v Čechách máme publikum, jež
nechá se podváděti ještě hloupěji. Čím hloupěji čili
čím drzeji a hloupěji si defraudant vede, tím spíše s
mu lup podaří.
Včera mi jeden mladý doktůrek vypravoval, jak
prý v jednom nejpokročilejším okrese úředník si po-
čínal. Jakési pivovarské družstvo přijalo za kasíra
mladíka s 500 zl. ročně. Človíček ten měl tedy mě-
síčně 43 zl. a tento opovážil se slavnou správní radu
pozvati na banket. A páni pozvání přijali.
Nikdo se netázal, odkud ten jejich služebník pe-
#12
alto_textblock
#12
níze na to beře. Jedli a pili co se do nich vešlo, až
se později ukázalo, že pili na své útraty.
Kdyby ku př. čeledín pozval svého pantátu na
jitrnice a na šunku, otázal by se ho: Poslouchej, ty,
Vašku, odkud pak jsi ty jitrnice a tu šunku vzal,a
bezpochyby, že by se podíval do komína, neztratila-li
se mu tam kýta.
Praobyčejná opatrnost velela by každému, pře-
svědčiti se o poctivosti čeledína, o němž by se po-
vídalo, že utrácí nad svou službu.
Vypravuje se, že prý kdysi kaplan častoval svého
faráře a ostatní hosty v hostinci jitrnicemi, které byl
na jeho hospodyňce vylákal, že prý se nechá pan fa-
rář poroučet, aby prý mu poslala jitrnice. A pan
farář prý za všeobecné veselosti pochutnával si na
svých vlastních jitrnicích, v domnění, že to kaplan
dává ze svého.
Mnohý se diví, že jsou doposud panímámy, jež
prý se nechávají oklamat a okrást potulnými cikán-
kami, aby prý dojily krávy a pod. Ale oč lehkověr-
nější jsou mnozí pantátové, kteří se nechávají ocika-
niti od ledakteréhos vandráka, jenž má hubu jako
cikán a čelo drzé jako ten vlk, jenž se zakrvavenou
tlamou táže se hospodáře: Snad nemyslíš, že jsem to
tele sežral já.?
Co již bylo hostin, na nichž si naší bodří ven-
kované pochutnávali a sebe vzájemně pobízeli: nu
tak, kmotře, jen hodně jezme, abychom se zase jednou
poměli dobře, a nic nás to nestálo. Později ovšem
poznali, že ty hostiny stonásobně musili zaplatiti.