Ročnik XXXXIX.

V Praze, ve čtvrtek II. února 1909.

Číslo 42.

Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administraci na měsíe . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dveji donáškou na Pstl . . . . 7K e2k ve filiálkáchí na měslc. . . . . . 2 K 30h Poštou: na čtvrtista : . . . S K onoh s dvoji zásilkou na měsle Ba čtvrt iota . . . . 1i k d

eeerní

aní.

V drobném prodejit ranní člslo o sobě . . ze sh večerni . . . . . . . za 4 h Vo filiálkách na venkově ranní řislo . . . . . . . vočerni . . . . . . . . 5h

Inseráty platí se hotově Lapřed. Přodplacení a inserty přijímá administrace v Marinnské ul., J. Tam nacházejí se téš redakce, tiskárna a expodine „Národních Láistů Rukopisy se novraceji.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Změna vlády. Z Vídně, 11. února. (K. k.) »Wien. Zlg.« oznamuje: Císař ráčil vydati tento vlastnoruční

list:

Milý dre. svob. pane Bienerthel Schvaluje Vaše návrhy sprosťuji v milost tajného radu a odborového přednostu Adolfa svob. pána Jorkasche Kocha, jakož i od- borové přednosty dra. Viktora Mataju, dra. Roberta ryt. Holzknechta z Horstu, Josefa ryt. Kaněru, Josefa Popa, dra. Maxe hr. Wickenburga a dra. Zdenka ryt. For- stera správy podřízených jim resortů a udě- luji tajnému radovi a odborovému přednostovi Adolfu svob. pánu Jorkasch-Kochovi Svůj řád železné koruny první třídy, odborovým předno- stům dru. Viktoru Matajovi, dru. Robertu ryi Holzknechtovi z Horstu, Josefu ryt. Kaněrovi dru. Maxu hr. Wiekenburgovi komandérský kříž Svého řádu svatoštěpánského, odborovému před- noslovi Josefu Popovi stav rytiřský a odboro- věmu přednostovi dru. Zdenkovi ryt. Forsterovi stav svob. pána a to všem jmenovaným s pro- minutím poplatků. Současně jmenuji tajného radu dra. Leona ryt. Biliúského Svým ministrem financí, lajného radu Lud víka Wrbu Svým ministrem železnic, tajného radu Karla hr. Stürgkha Svým ministrem kullu a vyučování, universiteího profesora dvor. radu dra. Albina Bráfa Svým mini- strem orby, dvorního radu Augustin Ritta Svým ministrem veřejných prací, magi- sírátního ředitele Svého říšského hlavního a si- delního města Vídně dra. Richarda Weis- kirchnera Svým ministrem obchodu a misto- presidenta štyrské advokátní komory dra Viktora ryt. Hochenburgera Svým mi nistrem spravedlnosti. Ve Vídni, 10. února 1909. František Josef v. r. Bienerth v. r. Dále uveřejňuje úřadní, věstník cisařovy novým ministrům svědčící vlastnoruční jmeno- vací přípisy.

Vláda míru a silná vláda úřadnická. Z Vídně, 11. února. »N. Fr. Pr. « uveřej- ňuje rozmluvu sministerským před- sedou bar. Bienerthem, který dal své- mu kabinetu zase nové jméno a jmenuje jej »vládou míru« a prohlašuje, že jedním z nejslnějších prostředků k tomu bude s i lná správa na všechny strany neodvislá. Se vší rozhodnosti odvrátí bar. Bienerth nepovolane vměšování se vnější a bude hájiti smy- slu pro stát; jako úřadník nedopustí, a by státní úřadníei zataženi byli do do víru politiky strannické. V tomto smyslu bude přesně působiti, aby neby la prolomena nezbytná disciplina, nechť stane se cokoliv. První povinno- stí a úkolem vlády bude zjednati podmin ky prozajištění dělnosti poslanecké sněmovny. Mluví li rakouský ministr o silne vládě úřadnické, pak se může vsaditi člověk o 1000 proti 1, že tuto svoji »moc« osvěd- čiti chce proti českým üřadníků m.

Čechové, Jihoslované a II. ministerstvo Bienerthovo. Z Vídně, 11. února. »N. Fr. Presse« za bývá se pravděpodobnou taktikou českých. slovinských a chorvatských po- slanců proti kabinetu Biener- thovu a miní podle zpráv o tom včera vyda- ných, že nejde nikterak o válečné smýšleni vá- šnivě, nýbrž o zjev daleko nebezpečnější,o studené, dobře rozmyslené proti- venstvi vůči novému kabinetu.

Češti a slovinšti zástupcově o nové vládě. Z Vidně, 11. února. O 10. hodině dopo- lodne sešli se v místnostech Českého klubu po- slanci dr. Pacák, dr. Kramář, dr. Čelakovský dr. Fořt a Maštálka za Český klub, Prášek Udržal, Staněk, Švejk, Zázvorka, Dürychza klub českých agrárníků, P. Šilinger za klub ka tolicko národní, prof. Masaryk za stranu pokro- kovou, posl. Hajn a Kalina za české radikály. Za Slovince dostavili se poslanci dv. rada Plej a Korošec. Za Chorvaty dr. Laginja, za Staro- rusy Glěbovický a zemský rada Kurilovič. Ko- nala se porada 3bodinná, o které vydána byle tato zpráva úřadní: „Parlamentní komi- se svazu poslanců českých a parla- mentní komise svazu slovanskéh centra rokovaly dnes o parlamentní situaci. Konstatováno, že oba svazy nemají k vláde důvěru. Usneseno oproti ní postupovati tak- ticky společně. Za tím účelem dosazen ko- mitét, jemužuloženo rokovati o po- třebných opatřeních taktických.“ Do jmenovaného komitétu byli vysláni dr. Pa- cák, dr. Čelakovský, Maštálka, P. Šilinger a Ka- lina s české strany, dr. Šusteršič, dvorní rada Ploj, Korošec a dr. Laginja za Slovince a Chor- vaty, za Starorusy dr. Glěbovický a dr. Kurilo- vič. Tento komitét se neprodleně ustavil a zvolil za předsedu bývalého mini- stra dra. Pacáka a jeho náměsíkem dra. Šu steršiče. Nový ministr obchodu pěkně začíná. Z Vídně, 11. února. »Zeit« ozna muje Dosavadní správce ministerstva obchodu dr. Mla taja odehěře se na několikanedělní dovolenou. Nový ministr obchodu dr. Weiskirchner ne po- nechá odborného radu dra. Žampa- cha v čele presidiální kanceláre nýbrž vezme si Němce dra. Sch in- dlera, vůbec provede ve vnitřní organisaci některé změny. K tomu podotýkáme: Když ne- božtik dr. Kaizl stal se ministrem financi, byo chefem presidiální kanceláře Němec — dr Kaizl však ho ponechal na svém místě. Když dr. Korytowski stal se ministrem financl, byl chefem presidiální kanceláře Němec — de. Korytowski ho ponechal. Když dr. Marchet stal se ministrem vyučování, byl chefem kan- celáře presidiální Polák, dr. Marchet ho pone ch a l. Jenom p. dr. Weiskirchner podle vzor českých a polských, ba i slušnějších německých ministrů jednati nehodlá. Pěkný začátek. Prolomený polský princip. Z Vídně, 11. února. Pokud se týče Po- láků, konstatuje »N. Fr. Pr.«, že jmenováním Biliňského prolomena byla slará zásada, polská zásadě, střídání. Kolo polské staralo se vždy o to, aby zachován byl jakýsi turnus při obsazování státních míst jeho členy, to jest uprázdnila-li se místa, aby dána byla členům mladším ještě neopotřebovaným. Nikdy se nestalo v dějinách parlamentních, aby člen kola polského, který mi- nistrem jednou už byl, dostal portefeuille po- drubé. Z Vídně, 11. února. V kole polském zdá se, že jsou dva proudy: jeden pro Bilin- ského, druhý proti němu. Předsedov kola polského byli včera u něho v R kousko uherské bance a tam vyslovili mu důvěru. Krakovská »Nowa Reforma« vytýká Biliňskému, že vyjednával o svém vstupu do nového kabinetu za zády kola polského. Nyní však jsou výtky, když jmenování. Biliůského stalo se holovou událostí, bez praktického do- sahu. Většina kola polského žádá všsk, aby se svolalo jeho plenum. Ministr dr. Žáček mezi poslanci českými jihoslovanskými a staroruskými. Z Vídně, 11. února. Ministerský předseda bar. Bienerth měl dnes dopoledne s ministrem Žáčkem dvouhodinnovou poradu, po které se dr. Žáček dostavil do porady poslanců českých, slovinských,

chorvatských a staroruských se vzkazy od ministerského předsedy. Předpoklá- dáme, že český ministr-krajan v dopolední dlouhé rozmluvě s chefem kabinotu tomuto ne zamlčel velkou roztrpčenost a nevoli, jaká se jevila včera nepokrytě ve společně poradě všech poslanců českých a také v poradách slovan- ského »Centra«. Z upomínek na bývalého poslance, nyní mi nistra Hochenburgta. Z Vídně, 11. února. »Arbeiter-Zlg.« vyhle- dala v protokolech z roku 1897 reminisčence na nynější ministry ryt. Biliňského Hochenburgra. Dne 20. dubna jmenova- ného roku podal dr. ryt. Hochenburge a soudr. návrh, aby ministři vnitra, ju stice, financi, obehodu a orby (Badeni, Gleispach, Biliňski, Glanz a Ledebur) pro vydání ja- zykových výmosů byli dáni do obžaloby. Takových reminisceneí by se mohlo najíli nespočetně. Dnes sedí dr. Hochen- burger s ryt. Biliňským a Abrahamowiczemv ministerské radě u společného zeleného stolu, za nedlouho pak seděti budou spolu na mini- sterské lavici v parlamentě, dožije-li se toho kabinet Bienerthův. Ale před 12 lety pan Ho- chenburger hnal se pěstmi vy- soko vztýčenými a zaťatými na Davida Abrahamowicze, tehdejšího mistopředsedu poslanecké sněmovny, nyní jeho kolegu, tenkráte dr. ryliř Hochenbur- ger, o jehož umírněnosti slyšíme čteme ve vládních novinách chvalozpěvy již po tři dni, byl hněvem rudý v obličeji a rukama hrozil proti druhé mu nynějšímu svému kolegovi dru. Biliňskému. Jak se časy a lidé mění Pravdu měl nebožtík Dingelstedt, ředitel dvor- ního divadla vídeňského, když napsal ve svých politiekých pamělech: »Člověk se mění, postu- puje-li z opposice do posice.«

Dr. Ebenhoch. Z Vídně, 11. února. Bývalý ministr orby dr. Ebenhoch onemocněl a poleží si několik dní Ministr dr. Weiskirchner jako ředitel magi- strátu — na pensi. Z Vídně, 11. února. (K. k.) Městská rada vyhověla žádusti magistrátního ředitele dra Weiskirehnera, jenž byl jmenován ministrem obchodu, aby dán býl na odpočinek vyslovila dru. Weiskirchnerovi nejvřelejší díky a nejplnější uznání za jeho vynikající zásluhy Rakouským úřadem zabraná černohorská lo Z Berlína, 11. února. »Local Anzeigrue telegrafují z Celyně: Plachetní loď ntalská »Re gina Torride«, která z Benátek vezla želez- niční materiál pro stavby v Baru a uchýliti se musila následkem bouře do Šibeníku, byla tam rakouskými úřady zabavena. Černohorská vláda podala prolest.

Dalším srbským časopisům odňata poštovní doprava v Uhrách. Z Pešti, 10. února. (K. k.) Uh. tel. kor kanc. sděluje: Ministr obchodu odňal poštovní dopravu v Americe vycházejícím listům »Balkan amerikanski«, »Srbobran«, »Ujedinjevo Srbstvo«, »Srbski Rodoljub«, »Borba Balkana«, »Srbin Leskovac« a v Bělebradě vycházejícímu listu »Oekonom« dříve »Trgovinski Glasnik«. Volební oprava ve Švědsku. Ze Štokholmu, 10. února. (K. k.) Obě sněmovny schválily dnes definitivně velkou většinou návrhy na volební opravu. Proti hla- sovali sociální demokraté a několik jiných po- slanců. Reformy zakládaji se na poměrných volbách do obou sněmoven a na všeobecném volebním právu do sněmovny druhé, na silném zdemokratisování sněmovny první a značném snížení obecné volební stupnice. Odhad pro vo- litelnost do první sněmovny byl snížen na 3000 korun.

Zmatky v Persii Z Teheranu, 10. února. (K. k.) Reuter. kanc. oznamuje: 400 jezdců s jedním dělem odjelo dnes večer do Reštu zítra budou snad za nimi vyslány dva plu ky pěchoty se dvěma děly. Povstale zřídili prozatimní vládu. Život majetek cizinců není ohrožen, ale telegrafick spojení je dosud přerušeno, a je obava, ž evropská pošta utrpí průtahy. Azel prý zatčen. Z Petrohradu, 10. února. (K. k.) Proslýchá se, že byl Azef zatčen dnes v Terrioki na fn- ských hranieích.

Král Menelik. Z Říma, 10. února. (K. k.) »Agenzia Ste fani« sděluje z Adis-Abeby: Zprávy o zdravot ním stavu něguše se potvrzují. Stav jehoje trvale vážný, aniž by však hrozilo nebezpečen- ství. Bude v přištích dnech převezen do Adis-

Abeby.

Krise na Balkáně. Krise Živkovičova a očekávaná nová krise vládní. Z Bělehradu, 11. února. (Zvl. telegr. »N L.«) Očekává se bezpečně, že krise sympati- ckého a rázného ministra vojenství Živko viče, který včera králi podal žádost za pro- puštění proto, že mu finanční výbor dělá ná- mitky proti povolení celého, jím žádaného úvěru 331/2 milionu franků na výzbroj armády, bude hladce urovnána a že jeho požadavek bude skupštinou přijat. — Ve skupštině rokuje se o dotazu, jenž vznesen byl na ministra státního hospodářství pro přílišné vytloukání státních lesů. V této věci jsou engažováni zejména mladoradikální ministři. Zapsáno je mnoho řeč níků z různých stran. Noviny soudí, že z této choulostivé otázky může vzniknouti nová vládn krise. Proč odstoupil srbský minisir války Zivkoviě? Z Bělehradu, 10. února. (K. k.) Zpráva demisi ministra vojenství gen. Živkoviče působila v politických kruzích velmi nepřiznivě, ježto zavládá mínění, že je tato demise následkem strannicko politických sporů. Ve vládních kru- zích označuje se za přičinu demise, že ministr vojenství trval na okamžitém povolení celého výzbrojového úvěru v obnosu 33l% mil. dinarů, kdežto jak vláda, tak i skupština z čisté tech- nických důvodů opatřování peněz chtěly úvěr provésti jen postupně. Béhem dnešního dne ne- byla demise generála Živkoviče králem přijata.

Srbsko a Turecko. Z Cařihradu, 10. února. (K. k.) Srbsky vyslanec Nenadovič odjede v pátek na 12 dn do Bělehradu.

Nová aféra rakousko-lurecká. Z Cařihradu, 10. února. (K. k.) Rakousko- uherské velvyslanectví podalo dnes Portě ver- bální nótu o události v Saffedu, která na základě nových zpráv bejrutského generální- ho konsulátu opětně co nejvážněji upozorňuje Portu na hrubé porušování meziná rodního práva a žádá, aby saffed- ský kajmakam, do jehož svévolného jed- nání již jednou si velvyslanectví stěžovalo, byl okamžitě sesazen, aby rakouským poddaným, kteří byli obětmi útoků, dostalo se plné náhrady a aby se generální guverné bejrutský u generálního konsulátu náležitě omluvil.

Novi turečtí ministři. Z Cařihradu, 10. února. (K. k.) Velký vezír ztrávil dnes skoro celý den v Yildizu. Vrátiv se předložil 4 iradě, jež obsahují jme- nování velitele druhého sboru Nazima paše ministrem vojenstvl, dosavadního vo-

jenského ministra Ali Rizy vrchním komi sařem Egypta, někdejšího ředitele námořní aka- demie Hassana Husnia zatímn im ministrem námořnictva a ředitele ka- tastru a někdejšího velevyslance Ziu pašu mi- nistrem vyučováni Tabák se v Cařihradě zase prodává, Z Cařihradu, 10. února. (K. k.) Většina obchodníků s tabákem začala zase prodávati tabák.

Boykot. Z Cařihradu, 10. února. (K. k.) Poměry boykotové se nezměnily.

Politické zprávy domáci.

V Praze, 10. února. (Noví ministři.) Podáváme tuto další stručné životopisné zprávy o nových ministrech. Zelezniční ministr, Ludvík Wrba, narod:l se 6. března 1844 v Benátkách, vystudoval práva a vstoupil r. 1866 do státní služby ve fi- nančním ředitelstvu dolnorakouském. R. 1869 přestoupil do ministerstva obchodu, kdež se za- býval výhradně otázkami železničnými. Když bylo r. 1896 zřízeno ministerstvo železnic, stal se v něm přednostou odboru finančního. R. 1900 stal se tajným radou a 1. května 1905 povolán do kabinetu Gautsehova jako správce miniister- stva železnic, kteréhož úřadu byl sproštěn v květnu 1906 při pádu ministerstva Gautscho- va. Nyní vrací se do svého odboru jako sku- tečný ministr. Hr. Karel Stürgkh, nový ministr osvěly, na- rodil se r. 1859 v Štyr. Hradci, kde ukončil také právnická studia. Roku 1881 vstoupil do státne služby při štyrském místodržitelstvu, odkudž se r. 1886 dostal do ministerstva osvěty. R. 1891 vystoupil jako min. sekrotář ze státní služby a byl štyrským velkostatkem zvolen do říšské rady jako člen strany ústavověrné. R. 1894 vstoupil opět do ministerstva osvěty jako min. rada a referent pro střední školství, ale krátce na to opustil státní službu definitivně a věnoval se výhradně politice, jsa poslancem říšské rady a od r. 1896 také sněmu štyrského. RR. 1901 stal se tajným radou a r. 1907, když propadl při volbách do říšské rady, povolán do panské sněmovny. Min. obclodu dr. Richard Weisskirchner narodil se 24. března 1861 jako syn vídeňského učitele. R. 1883, vystudovav práva, vstoupil do služeb vídeňského magistrátu, maje tam horli- vého příznivce v dru. Luegrovi. Když se dr. Lueger stal purkmistrem vídeňským, dr. Weiss- kirchner rychle postupoval, až se stal ředitelem vídeňského magistrátu. Napsal v tu dobu ně- kolik cenných děl z oboru chudinství a zdravot- ní policie. Do říšské rady zvolen poprvé r. 1897 ve Vídni jako stoupenec strany křesťansko- sociálné, jsa současně také poslancem zemským. V prvém parlamentě, vzešlém ze všeopecného volebního práva, dr. Weisskirchner zvolen roku 1907 za předsedu. Min. spravedlnosti dr. Viktor ryt. Hochen- burger, narodil se r. 1857 ve Štyrském Hradci a r. 1881 byl povýšen za doktora práv sub auspiciis. Věnoval se advokatuře a roku 1889 otevřel v Št. Hradci svou kancelář. Do říšské rady zvolen r. 1897, ale pro spory se svými krajany vzdal se r. 1901 mandátu a od té doby zabýval se jen advokaturou. Augustin Ritt, ministr veřejných prací, na- rodil se r. 1852 a r. 1879 vstoupil u terstského místodržitelství do státní služby jako stavebne praktikant. R. 1880 povolán do ministerstv vnitra, kdež zaměstnán v oddělení pro vodní stavby a stal se tu vrchním inženýrem. R. 1888 převeden k inpěruckému místodržitelství, kdež stál v čele stavebného odboru a dosloužil se ne- dávno hodnosti da orního rady.

Z kulturní ciziny.

Ibsenova pozůstalost. V Kristianii vyjde v nejbližší době již dlouho oznamované posmrtné vydání pozů- stalosti Henrika Ibsena, které se očekává s pochopitelným zájmem již proto, že v něm oetne se i několik náčrtův a studil k největším dramatům Ibsenovým, od nichž možno si slibo- vati mnoho zajímavého po stránce ideové i po stránce dramatické stavby, konstruktivního umění básníkova. Kromě toho budou tu vydány také tři kusy básníkovy, nikoli sic nové, ale veřejnosti dosud naprosto neznámé. První z těchto prací drama- tíckých jest úplně dokončená komedie s titulem »S t. Hans Natten« (Noc Janova), kterou napsal Ibsen v době svého pobytu v Bergenu, a kterou několikrát již k naléhání svých přátel slíbil dáti provozovati v tamním divadle, ale vždycky si v poslední chvíli věc zase rozmyslil, takže kus vůbec nikde nebyl provozován. Ko- medie kolovala jenom v několika málo opisech, a rukopis Ibsenův dostal se do universitní knihovny, kde byl nalezen po básnikově smrti. Komedie nenese ani stopy obvyklého Ibse- nova symbolismu, jsouc napsána živě realisti- cky; obsahem jejím jest satira na část norské společnosti, která svého času horovala pro li- dový dialekt (moal), proti němuž i Björnsonje dosud silně zaujat. Druhé dvě práce dramatické nejsou zcela zakončeny, přes fo však jsou to torsa zcela po zoruhodná a patří plně do Ibsenovy pozůstalo- sti. První z nich, Rypen i »Justedale (Justedalská koroplev) má mnoho společného

s »Peer Gyntem«, druhá »Tjeldfůg len« (Svobodný ptáček) ještě více než první má silnou nacionální tendenci, prozrazující, jak intensivně se Ibsen až do posledních let svého života interesoval o snahy norvéžské po kultur- ních a politických reformách v duchu nacio nálním. Podle zpráv zahraničních listů vyjde celá pozůstalost lbsenova asi v polovici březnu, ve třech svazeích současně.

Proces proliklerikálního polského spisovatele A. Niemojewského, redaktora orgánu polské »Volné myšlénky« (»M yšl niepod- legla«) bude obnoven. Přinesli jsme před ně kolika týdny zprávu o tom, že Niemojewski byl před varšavským soudem osvobozen z nařknuti vzneseného naň varšavským katolickým biskupem pro rušení náboženství (za články »Komentáře ke katechismu«). Soudní prokurátor se odvolal z osvobozujícího rozsudku, tento zrušen a nařl- zeno bylo nové ličení. Německá kritika věnuje mnoho pozornosti novému románu Karla Hauptmanna (bratra známého dramatika Gerhardla Haupt- manna) »Einhart der Lächler«, chválic krásné, silné a zdravé lidové typy románu, jehož děj, jakož vůbec všecky práce Hauplmannovy. vážen je ze života slezských sedláků. V pařižské »Revue bleue« vyšlo tiskem historické drama Otty Erlera »Ca Petr«. Redakce revue opatřila autorisovaný pře- klad — zatím co originál dosud nevyšel — přeďmluvou, srovnávající obsah dramatu s nej- novějšími pracemi historickými z epochy Petra Velikého. Drama Erlerovo arci se odchyluje od pravdy historické místy až velmi směle: tak Pete

umírá v dramatě v Moskvé, shozen s okna Meňši- kovem za to, že mu nechtěl postoupiti trůn ; smrti syna Petrova, careviče Alexěje, pak se tu vypráví, že Petr vylákal jej za hranice a tam stavěl se náhle zemřelým, aby se přesvědčil, nepůjde-li následník trůnu v jeho stopách. Vrazí pak nenadále do sálu, kde Alexěj se svými rádci zasedá a ubije jej knutou (!), jeho stran- níky pak dá povražditi. Ruské listy ovšem prá- vem vytýkají Erlerovi, že nemá práva nazývat svůj kus dramatem historiekým.

Různé zprávy.

Azef bonvivant.

Evgenije Filipoviče Azefa, zrádce ruských revo- Iucionářů, představují si snad mnozí jako malého špinavého mužika, jenž se jen tajně plížil a sll- dil, neodvažuje se čestnému člověku přímo po- hlédnouti do očí, ale ti, kdož jej znali, líčí jei zcela jinak. Dovedl své zrádné řemeslo jen proto tak dlouho provozovali, že měl nejroztomilejší lidské vlastnosti. Byl velký muž širokých plecí a vystupoval pevně a sebevědomě. Tvář jeho, typu poněkud ka- muckého, byla ošklivá, ale měla onu nesouměrn o st. která poutá pozorovatele a nutí jej zabývali se pozo- rovaným člověkem. A pak jeho oči! Byly šedé velké. Každého, koho potkal, přítele i nepřitele, pro- hlížel těmito očima dlouho a pátravě a z pohledu jeho mluvila ostrá energie, panovačnost, která se ne- hrozí ani brutality Tak jsme jej nalezli, píše ruský emigrant I ija Trocký, v Paříži roku 1905 krátce po vzpouře, zosnované námořníky »Potemkina«; byl to j den z prvních revolučních činů, kterými ruští revolucio- náři překvapili západní Evropu. Tehdy seděl Azeí v našem středu a kladl stále důraz na to, že dobři přátelé svobody se musejí střežiti, aby se v tomto zoufalém kroku vidělo dílo promyšleného antimilita- rismu, Sily revolucionářů nestačí ještě na rozhodný boj proti reakci. Revolta na »Potemkinu« byla před časna, byla prý zosnována agenty provokatéry a jen

krátkozrací dali se předčasným hnutím strhnouti Sily revoluce byly však již tím velmi seslabeny. Kí- kal to vše pevně a přesvědčeně, odpor proti jeho slovům zdál se býti vyloučen, věřilo se mu, že sám zakusil všechen útisk, kterým byli terroristé stíháni. Nevnášeti posud revoluci do davu bylo jeho heslem. Jednotlivci musí tiše a obezřele pracovati a ideálem jeho bylo teprve později opatrným podmi- nováním vyhoditi ruskou státní budovu do povětří. Mluvil-li svým rozmyslným, poutavým způsobem ravoluci budoucnosti, tu posluchač sotva chápal, že tento muž má srdce pro potlačovaný lid. Svým odě- vem nechtěl se nikterak podobati uprchliku bez vlasti, šatit se jako zámožný, ba bohatý muž. Bylo viděti, že nejlepšímu krejčímu dobře a v čas plati. Nosil skvosty a kdežto my jsme v »Café Soufflet skromně pili své černé pivo nebo čišku kávy, dal si přinésti šampaňské. Tázali jsme se ho polo žertem, polo vážně, jak při svém proletářském smýšlení do- vede svůj život tak dobře, skoro přepychově zaříditi. Pohlédl na nás svýma očima, kleré neměly sobě nic snivého, nic skytého, nýbrž prozrazovaly jen čistotu a poctivost. »Ach,« pravil, »není dobře aby revolucionář žil jako chuďas, musí udržovati lehkost a svižnost svého ducha, aby ve dnech ob tížného činu mohl přikročiti k dílu s radostnou pružůbstí. Jen zevně nic neukazovat o svém smý- šlení, v životé podobati se jiným lidem. Revoluci- onář nesmí býti misanthropem a samotářem, musí býti veselým mužem a umět žíti.« Azeí tyto zásady důkladně plnil. Miloval šam- paňské, miloval ženy a přes to, že byl ošklivý, vě- šely se na něj ženy. Snad se stal zrádcem proto že mu zrada opatřila penize, aby mohl ukojiti roz mary žen. Jednoho dne nám Azef dokázal, že upřímně Ine k revoluční myšlence a tehdy nikdo z nás ne- připadl na myšlenku, že byl jen dobrým hercem. Sešli jsme se v kavárně na Montmartru, abychom se poradili o různých věcech, jež nám byly drahé. Byla přítomna celá ruská kolonie v Paříži, doufajíeí v budoucnost a poněvadž nebylo obavy před zrádci a vyzvědači, proneslo se mnohé volné slovo. Tu s obrátila pozornost na elegantního pána, jenž sedě v konté a rád by byl zůstal nepozorován, ale přece nemohl skrýti, že si pečlivě činil poznámky o všem co slyšel. Také Azeť tehdy mluvil a řeč jeho byl

odměněna hlučným potleskem. Pán v koutě psal psal. »Zrádce!« bylo naň náhle zvoláno. Byl vyzván aby knížku se zápisky vydal. Zdráhal se a tu Aze skočil na cizince a vytrhl mu zápisník. Tvář jeho zaplála nejvyšším hněvem a zasadil bezbrannému vyzvědači první ránu. Sto pěstí se zatnulo a ne- známý posluchač na smrt ztlučenýbyl vyhozen. Pak, když jsme seděli v menším intimnějším kroužku, horlil Azef ještě dále proti zrádcům velké svate věci. Nikdo však teldy netušil, že je sám ve službách těch, jimž spllal a které proklínal.

= Uniformy pro písařky na strojí. Mezi man- želkami anglických obchodníků a mladými damami, které jsou zaměstnány v pisárnách psaním na stroji, došlo k vážnému konfliktu. Paničky obviňují písařky, že k sobě poutají obdiv jejich manželů a aby toto vážné nebezpečí bylo zmírněno, žádají, by mladé dámy byly donuceny stejnoměrně zjednodušiti svuj oděv, takže by se nebezpečná moc půvabu mládí zlomila. Jistá důmyslná panička navrhla pro ne- bezpečné soupeřky dokonce uniformo. Mladé dámy mají příště nositi jen černé sukně s jednoduchou bluzou z muselinu, baviny nebo vlny dle různých ročních časů, z kanceláře však má býti i tento skrovný půvab vyloučen. V obchodních místnostech má se nosili prostá vrchní zástěra fádní šedé barvy. podobná pytli a zahalující nebezpečnou písařku o od krku až k nohoum. Dle svého postavení směly b nositi také přesně určené skrovné »šperky«: tenkou sňůrku skleněných perel dámy, které pouze píšou na stroji, dvě šňurky ty, které také stenografují tři sňůrky ty, které ovládají také nějakou cizí řeč. Tím však se žárlivost paníček ještě nespokojuje, damám z kanceláří nemá býti vůbec dovoleno při- cházeti do krámu. Tato zbožná přání provdaných dcer Albionu mají však málo nadějí na uskutečnění Mladé dámy nechtějí slyšeti o navrhovaném ka- jíenickém oděvu a co je hlavní, chefové jejich také nel = Rodinné drama. Z Erfurtu, 10. února Mezi majitelem domu Nöllerem a jeho chotí došlo včera k hádce o peněžní záležitosti. Neller ve zlosti chopil revolver a zastřelil svou choť. Když viděl, co učmil, usmrtil se ranou do srdce. Hrožný výjev ode- hrál se před očima dcery-