#1
alto_textblock
#1
Strania 2.
#3
alto_textblock
#3
NÁRONÍ LISTY
#4
alto_textblock
#4
20. září 190
#5
alto_textblock
#5
Číslo 260.
#6
alto_textblock
#6
svém »Bloeu« návštěvu tímto opravdu zvláštním
výkladem: V intimních kruzích jsou přesvědčeni,
že carova návštěva, jež platila Německu a Francii,
jest novou malou etappou na cestě k upe-
vnění miru. Všeobecně se pozorovalo, že
den sedanský nebyl německou žurnalistikou opě-
vován obvyklými fanfarami a že na pokyn shora
daný ode všeho bylo upuštěno, co by mohlo
popuditi Franeosze. Dnes věří se všeobecně, že
»shoda« francouzsko německá nejen není ne-
možna, nýbrž je velice pravdě podobna. A dnes
kdy bílý car se blíží ke břehům severní Francie.
bájí se o eventualitách, jež náležely posud do
říše čirých fanlasií. V historickém zámku v Com-
pigne má se rokovati o utvoření troj-
spolku rusko-francouzsko-něme-
ckého. A tyto úmluvy v první řadě se
budou prý týkati osuduRakouska
Další vývody »Blocu« v tomto směru nedovolují
nám tiskové poměry naše otisknouti. Stačí říci.
že zabývají se eventualitou jistou, kteráž dle od-
věkých zákonů přírodních někdy nadejde v Ra-
kousku. Potom ale ukáže prý se teprve, jaká
nepřekonatelná propast zeje mezi Vídní a Berlí-
nem. »Dva prvky se tu střetnou, voda a oheň,«
píše »Bloc« dále. »Ale také slovanským národům
v Rakousku,« dokládá list dále, »musí se dostai
zadostučinění a práv. A v těchto směrech bude
bezpochyby otázka rakouská — bude-li o ní, jak
fáma vypráví, vůbec rokováno — v zámku com-
pigneském řešena.« Doložiti dlužno ovšem, že
»Bloe« zůstal až posud s tímto komentářem k
schůzce compiěgneské ojedinělým.
Předevčírem v hodinách ranních objevily se
na všech nárožích ulic pařížských a také v Re-
meši a Compigne červené plakáty, hlásající pro-
test socialistů francouzských proti návštěvě cara
ruského. Manifest, který byl stilisován poslancem
Guesdem, útočí neobyčejně prudce proti vládě
i ruskému caru. Na telegrafleký dotaz starosty
compiěgneského, má-li dáti strhati vyvěšené pla-
káty, odpověděl ministr pan Waldeck -Rousseau
záporně. I v Pařiži plakáty strhány nebyly.
#7
alto_textblock
#7
Telegramy.
Z Paříže, 19. září. (Č.-B.) Pojednávaje
o carské návštěvě píše »Matin«: Nadšení,
s jakým carští manželé byli včera uvítáni, po-
dalo carovi důkaz spolkové věrnosti Francie.
Přehlídka loďstva mu ukázala, že Francie stále
je mocným národem, jenž tiše, ale odhodlaně
pracuje na rozmnožení své národní moci.
»Petit Parisien« shledává, že slova
»spřájelení a spojeni« vyslovil nejprvé car, což
je důkazem, že Rusko nyní předehází Franei
v osvědčování přátelství.
»Gaulois« a »Libre parole« oče-
kávají od eara projev ve prospěch Transvaalska.
»Sicle« očekává od Ruska obchodní vý-
hody. »La Républíque« konstatuje, že
všecky strany bez rozdílu vílají cara jako posla
»Lanterne« pokládá rusko-francouzské
spojenství za nutnou podminku k udržení míru.
»Echo de Paris« vyslovuje potěšení
že alliance ušetřena je vnitřních neshod.
er. Z Paříže, 19. září. Nacionali
stické noviny ujišťují, že návštěvu carských
manželů sluší pokládati za úspěch nacionalistů,
»Gaulois« píše o ceně spojení Francie s Ru-
skem: Nestačí upokojovati nás svým přátel-
stvím. Žádáme, aby spolek přinesl nám vrácení
toho, co nám bylo odňato. Tomu úkolu spolek
s Ruskem dosud nevyhověl. Prospival dosud
jen volebním zájmům jednotlivých stran ve
Francii. List žádá, by smlouva byla náležitě
vyjasněna.
Z Compigne, 18. září. (»Havas«.) Při
snídani v obchodní komoře dunkerské bavil se
car stále přátelsky s m.-p. Waldeckem-Rous-
seauem, zejmena o pokroku vojenského námoř-
nictva.
Carevna byla patrně unavena námořní ce-
stou, přes to ale přijala pozvání k snídani.
Jetiouce z Dunkerku do Compiěgne, caršt
manželé zůstali v salonním voze samotni, aby
se zotavili z namáhavé cesty. Na celé cestě.
v městech, vsích a dvorech podle trati byl
předmětem velmi čilých projevů velikého množ-
ství lidu, provolávajícího »slávu« Rusku, Franei
a republice. Car a carevna odpovidali neunavně
na ovace.
#8
alto_textblock
#8
míru.
#9
alto_textblock
#9
okazují dobu, do které spadají. V roce tom na-
početl jsem 91 feuilleton.
Od roku 1879 počíná Neruda straniti s
společnosti, churaví. Přes to dosahuje právě
v tom roce počet jeho prací rovnou 100
Uvádím o »kovářích, hrnčířích a knihařích«,
pět feuilletonů opět »Ze salonů žofinských«,
nekrolog Siegfrieda Kappra a prosincový diškura
»O jednom zvířátku«.
Churavost Nerudova zavinila, že rok 1880
vykazuje v pryním období ještě 40 prací
v druhém pouze 17. Z těch »Opony pro Ná-
rodní divadlo« a »Národ sobě« nejvýznačnější.
Od 18. července do 10. října byl Neruda na
lože upoután. Teprve na sklonku roku počíná
»Divadelní táčky«.
Ješté chudší byl rok 1881. Obsahuje 47
feuilletonů. Z těch v 1. pololetí »O českost
našich herců«. Dovolenou trávil feuilletonista
na horách. — Pastorkem je rok 1882. — Ne
ruda téměř celý rok stůně, jen ke konci pro-
since ohlašuje dvěma rozpravami, že je živ.
Roku 1883, kdy zdraví Nerurlovi zdánlivě
přálo, mezi 52 pracemi nalezáme »Dvacet let
Umělecké besedy« a »Pomník bratří Vever-
kových«. — V prvním čtvrtlelí r. 1884 nen
po hledaném trojuhelníku opět ani slechu
V následujících vyskytuje se po 13 feuilletonech
v každém, celkem tedy 39kráte. Thema zá-
věrečného ke konci roku »Zda-li prý můžeme
míti nějakou »společnost českou? « — I rok
1885 je chudý. 37 feuilletonů! Bývalý počet,
do sta i přes sto, nikdy již se nevrací. — Rok
1886 má 44 práce, 1887 o jednu více. Ne-
šťastný rok 1888, kdy Neruda zlomil nohu,
28. R. 1889 zdálo se, že se muž opétné vzpru-
žuje: baví se se čtenářem celkem 43kráte, násle-
dujícího roku 47kráte.
V posledním truchlém roce (1891) mezi
31 rozpravami, rázu většinou bolestně sar-
kastického, poslední praci je ze 2. srpna esu-
serie o »Starém mládenci«. — — Za 26 leh
spolupracovnictví v »Nár. Listech« celkem
1873 chiffrovaně články, studie a rozmarné
rozpravy. Se články v »Času« a »Hlasu«,
úhrnem 387 feuilletonů, činí počet všech na
psaných pro fenilleton slatí 2260. T.
#10
alto_textblock
#10
Trať střežily hlídky, rozestavené blízko sebe.
Po uvítání na nádraží v Compiěgne carští
manželé a president Loubet odjeli v povoze za
nadšených ovací obyvatelstva do zámku. Davy
lidu jen s velikou námahou mohly býti zadr-
žány za vojenským špalírem. Carevna odpovi-
dala na provolání »Sláva !« lehkým pokynem
hlavou, car salutoval.
Město jest překrásně ozdobeno. Všechny
ulice jsou báječně osvětlenys
Když carští manželé přijeli do zámku, byl
uvítáni choťmi presidenta Louhela, minislrů
Waldeck- Rousseaua a Delcasséa. Na to tam po-
obědvali.
Až pozdě do noci panoval v ulicích živý
ruch. Obyvatelstvo táhlo před zámek, kde bylo
zadržováno republikánskou gardou v slušné
vzdálenosti.
Z Compičgne, 19. září. (C.-B.) Když
včera o půl 9. hodiny večerní carští manžel
sem přibyli, odebrali se záhy do svých komnat.
Louče se s Loubetem žádal ho car, by vyřídi
paní Loubetové pozdrav jeho. Starosta com-
pigneský poslal depeší matce carově do Dánska,
v níž projevil v živé upomínce na ni, jež
meškala tu kdysi jako dánská ještě princeznu
Dagmar, úctu a hold compiěgneského oby-
vatelstva.
Z Compičgne, 19. září. (C.-B.) Rustí
carští manželé a Loubet odjeli,
živě aklamování jsouce velikými zástupy, do
Remeše.
Z Remeše, 19. září. (C.-B.) Vlak s ru-
skými carskými manželi a Loubetem přiby
na nádraží, schvalně k účelu tomu
u Frémois u Remeše zřízené,
v 9 hodin 50 minut dopoledne.
Loubet nabídl carové ráně a dovedl ji do sa-
lonu. Na to vstoupila carová s dvorní jednou
damou do připraveného povozu. Car, oděný
v uniformu gardového důstojníka, vstoupil
s Loubetem do povozu druhého, načež na-
stoupena jízda do Vitry les Rejms
k závěrečným manévriů m.
Z Vitry les Reinis, 19. září. (C. -B.)
Vlak s ruskými carskými manželi a presidentem
Loubetem očekával generál Brugěre se štáhem-
Gen. Brugěre pozdravil cara, carovnu i presi-
denta Loubeta. Car Mikuláš pronesl k generá-
loví Brugěrovi několik vlídných slov a vsed
pak na koně, jejž si byl z Ruska přivezl. Min.
president Waldeek-Rousseau vstoupil do vozu
presidenta Loubeta, ministr vojenství a důstoj-
níci z družiny carovy a presidentovy vsedli na
připravené koně. Car jel tryskem
k předním strážim. Družina jeho
stěží mohla mu stačiti. Obecenstvo,
jež hojně zde bylo shromážděno, vypuklo
v nadšené volání: SAť žije can
Mikluláš!« »Ať žije Ruskola Ca
jel potom podél pluků a vyslovil vojsku své
uznání.
Z Vitry, 19. září. (C.-B.) Když vojenské
cvičení bylo skončeno, odebrali se carští man-
želé k snídani na pevnost Vitry. Při tom pro
nesl president Loubet tento přípitek:
»Jsem šťasten, že mohu V. V. vysloviti po
zdrav a dík urmády, jež naplněna jest pýchou
a vděčností za účastenství, jež jste jí právě pro-
jevil. Jestliže Francie a její zastu-
pitelstvo se stejnou ochotou s
budou snažiti, aby armádě vše po-
skytly, čím by zdokonalena byla
co nejvýše, toži armáda, pokud j
setýče, usliluje všemožně, aby v
každém okamžiku mohla vyhověti
zavolání Franeie. Přitomnost V. V. př
těchto manévrech jest pro armádu zároveň nej-
vyšší odměnou a nejvyšší pobídkou. Vůdcové to
vědí, vojsko to cítí a mne těší, že tlumočníkem
jsem těchto citů, když připijím Vašemu Veličen-
stvu a Jejímu Veličenstvu carové a když připí-
jím slávě ruské armády, již, jak se Vaše Veli
čenstvo vyslovilo v Chalonsu, s naší armádou
spojuje cit branné pospolitosti.«
Po tčchto slovech presidentových zahrála
hudba ruskou hymnu.
Na to povstal car a odvětil:
»Manévry, jimž právě jsme byli přítomni
poskytly mně přiležitost, abych ocenil z dat-
nost skvělé armády francouzské
a těším se tomu srdečně, neboť jest to oprávně-
nou pýchou spřátelené Francie. Připíjím
čacké armádě francouzské, její slávě a jejímu
zdaru a spatřuji v ní s radostí oporu z á s ad
spravedlnosti, na nichž spočívá
veřejný řád, mír a blaho národů.«
Po tomto přípitku carově zanotovala hudba
marseillaisu. Po dojeuner odejeli účastníci na
vozech do Remeše.
Z Remeše, 19. září. (Havas.) Msg
Langenieux odepřel předložiti proslov,
jímž chtěl uvítati carskou rodinu ruskou. Proto
sejde s uvítání v katedrále a vy-
koná se pouze prohlídka.
Z Vitry tvrze, 19. září. (C.-B.) Po svém
příjezdu car s chotí a presidentem Loubetem
dívali se s návrší nedaleko tvrze, kde byl
zřízen stan ozdobený znaky Ruska a Francie,
na závěrečný mané vr.
Vojenská podívaná byla skvělá.
Po manévru vrátil se car na koni, ca-
revna a president Loubet v kočárech se svými
komonstvy do tvrze, kde byla snídaně.
Carevna seděla na čestném místě. Minist
zahraničných věeí Delcassé seděl po carově
pravici, hr. Lamsdorf, ruský ministr zahra-
ničných záležitostí vedle presídenta Loubeta.
M.-p. Waldeck- Rousseau posadil se
naproti carovně.
Z Vitry tvrze, 19. září. (C.-B.) Za ma
névru vyslovil se car pochvalně o pohyb-
livosti francouzského dělostře-
lectva a na jeho výslovnou žádost přivezlik
němu dělo model 75, jež teprve nedávno
vyšlo z puteauxských dílen. Car dal si vysvětlití
zevrubně celé ústroji déla. Vysvětlení podával
a jednotlivé části děla ukazoval poručík. Z děla
bylo potom vystřeleno a carově pozornosti ne-
ušlo, že po ráně neodskočilo.
Obecenstvo připravilo carské rodině při od-
jezdu nejsrdečnější ovace.
Z Remeše, 19. září. (C.B.) Car, e
revna a president Loubet přijeli sem v 5 hod.
odpol. Odebrali se nejprv na mairii a polom
prohlédli si katedrálu se jejími pa-
mátnostmi, kde je přijal a uvítál kardinál
Langenieux
#11
alto_textblock
#11
Z Paříže, dne 19. září. (C.- B.) Dle
»Tempsu« proslýchá se, že presideno
Loubet pozve cara na zejtřek do
Paříže.
Dle téhož pramene býv. náčelník hlavního
štábu Boisdeffre prosil cara za audienei
a bude zejtra přijat.
#12
alto_textblock
#12
Dopis z Raříže.
(Od našeho zvláštního dopisovatele
z politických kruhů francouzských.)
V Paříži, 12. září.
Přípravy k příjezdu carovu naplňují sloupee
žurnálů. Každý vypravuje, co ví, některé i to.
co nevědí. Denně se vyskytují nejrůznější a ku
pravděnejnepodobnější zprávy. Konečné uveřejnění
officiálního programu carovy cesty drobet uklid
nilo tento shon novinek.
Ale jedna věc je stále nejísta a zůstává
dosud otazníkem: přijede car do Paříže, kde
by zajisté bylo obnoveno nadšené uvílání, jed-
nou mu již učiněné? Prodlouží car svůj pobyt
ve Francii po přehlidee u Bethény ? Nie není
ještě rozhodnuto, aspoň není nic určitého známo
a každý má volnost nejrůznějších domněnek
Pravda je, že, ať již car přijede do Paříže
neb ať zachová jeho cesta ráz výlučně vojenský,
jaký zdlá se míti dosud,nie tím nebude změ
něno ve významu jeho cesty s hlediska mezi
národního: je to potvrzení dohody srdečné, vlád-
noucí mezi oběma zeměmi, potvrzení přátelství,
jež existuje, aťsi byl presidentem Carnot, Faur
nebo Loubet, ať je ministerstvo mírné nebo ra-
dikální. Vnitřní politika naší vlasti nemá tu co
dělati. Na neštěstí nedá se zabrániti, aby se do
toho všeho trochu nepletla a jisto je, že žurnály
vládní i opposiční budou těžiti z okolnosti, při
jde-li nebo nepřijde-li ear do Paříže.
Bude se posuzovati dle toho, kdo zvílězil.
zdali vláda Waldeck-Rousseauova neb opposiční
městská rada pařížská.
Ale přes to vše a ačkoli je vždy dosti ne-
spokojenců, na všech stranách dějí se horlivé
přípravy, aby co nejlépe byl přijat host Francie
Je pro to plno důvodů, hlavním je, že car je
naším přitelem a spojencem, což je též nejjistějš
zárukou míru evropského. Ale též jiný, rovněž
zajímavý důvod, jehož si však nikdo nevšímá.
Lid francouzský nesmírně miluje manifestace.
provozuje je vždy buď pro nebo proti někomu.
V naší vlasti, kromě manifestací pro repu-
bliku, jež byly spontanní, úchvatné, o slavnostech
14. července v prvních letech třetí republiky
jež však později se staly officiálními, všedními
a mdlými, lid nemůže manifestovati leč pro
nebo proti hlavě státu a ministrům. Ale ministř
se střidají, jsou tak málo známi, jsou vystaveni
tolika diskussím se všech stran, že pro ně
není možna nějaká manifestace mass a celku
Proti tomu president republiky, obyčejně poklá
daný za povýšeného nad strany, nemající velké
akce osobní, je již dle zvyku vhodnější osobou
pro příznivé manifestace. Na neštěstí žádný pre-
sident nebyl dosud tak populárním, aby roznítil
nadšení davu v té míře jako generál Boulanger.
A pak zvolání: »Ať žije president !«, směřující
zároveň k osobě a úřadu, nezdomácnělo úplně
ve Francii. Nezbývají tudíž lidu francouzskému,
jehož historie je plna králův a císařů, nežli ty
dva buřičské výkřiky protirepublikánské: »Ať žije
král!«, »Ať žije císař!« Králové jsou sice daleko,
ale císařství je ještě nedávné a lidu se uleví, kdyžsi
může volně zakřičeli: »Ať žije císař!« při příjezdu
ruského panovníka, výkřik, který za těch okol-
ností se může tlumočiti jako: »Ať žije Rusko!«
a tak bude ruský car akklamován u nás též
pro historické vzpomínky, jež souvisí s jeho
titulem a poněvadž v našem lidu je mnoho
W.
zjevného i utajeného imperialismu.
#13
alto_textblock
#13
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. září. (Pradova bro-
žura o rozdělení Čech.) Odpor Vše-
němců proti heslu rozdělení Čech přiměl posl.
Prada k vydání brožurky, v níž pod titulem
»Dějiny a poněti rozdělení Čech« hájí myšlenku,
zděděnou po Herhstovi a Schmeykalovi. Prade
se diví, že požadavek, aby Čechy byly rozdě-
leny v území německé a německo-české, mohl
vůbec u Němců naraziti na odpor. Vysvětluje
si to tím, že se požadavku onomu mezi Němci
nesprávně rozumělo. Proto vysvětluje znova po-
žadavek rozdělení Čech, které prý neznamená
nic jiného, než žádost německého národa, aby
si své samosprávné věci mohl skutečně sám
spravovati. Za tím účelem domáhá se: 1. Zá-
konitého zastoupení německého lidu
v zemském výboru, ve všech zemských úřa-
dech, ve správě zemské a ve všech zemských
ústavech. 2. Zřízení národních kurif ve
sněmu s právem veta ve všech otázkách národ-
ních a školních a rozdělení zemského rozpočtu
aneb aspoň té jeho částky, která se věnuje na
školy a vyučování, dle výnosu daní v okresích
národně ohraničených tak, aby si národní kurie
mohly samy určovati přirážky na uhražení škol-
ních potřeb. 3. Národního ohraničení
soudních okresů, zřízení národnostně ohraniče-
ných krajů, krajských úřadů a krajských zastu-
pitelstev, jimž by se svěřila čásť agendy místo-
držitelství a zemsk. výboru. 4. Nové organisace
úřadů a správy v Čechách, při čemž by se
nejvyšší státní a správní úřady v Čechách roz-
dělily v oddělení české a německé. Pro tyto
oddělené správní okresy a jim nadřízená oddě-
lení zemských úřadů mají se sestaviti samo-
statné úřadnické sbory a na území německém
i v německých odděleních zemských úřadů maj
se zaměstnávati jen úřadníci německé národ-
nosti. 5. Úpravy jazykové otázky v samo-
správných úřadech a otázky minoritní ch
škol. Úprava jazykové otázky v celé říši
ve státních úřadech v zemi, zákonité ustano-
vení, v jakém jazyku mají tyto úřady mezi
sebou jednati, jest už věcí říšského zákonodár-
ství a požadavky sem spadající náležejí už pod
jiné heslo, totiž pod požadavek němlecké
státní řeči.«
Zaznamenali jsme tyto dni, že Všeněme
v posledních dnech zmírnili svůj odpor proti
rozdělení Čech, připouštějíce výhodnost roz
dělení v leckteréms ohledu. Prade navzájem při-
blížil se svou brožurkou opět značně k po-
žadavku Všeněmců, nikde ani slovem se ne-
zmiňuje o možnosti českého vnitřního úřadováni
v české části Čech, ponechávaje to všechno bud
říšskému zákonodárstvi neb příští úpravě jazy-
kové otázky v samosprávných úřadech, Obě
#14
alto_textblock
#14
strany pak, Všeněmci i lidovci, jsou za jedno
že českým úřadníkům má býti zakázáň příslue
do úřadů v území zněmčeném a české mino-
ritní školy že mají tam býti zrušeny. A jakose
pánové sešli už v mnohých kusech, můžeme
s jistotou očekávati, že se tyto krásné duše
sejdou i ve všech ostatních.
V Praze, 19. záři. (Volební vy
hlídky německých stran v Čechách.
Ve vídenském »Volks Zlgu.« rozbírá jakýsi přl
vrženec nacionální strany německé, jaké vyhlídky
má která strana při přištích sněmovních volbách
a shledává, že nacionálové se nemají čeho báti
před Všeněmci. Dle jeho výpočtů obdrží prý
němečtí pokrokovei 23 mandáty do sněmu, Vše-
němei také 23 mandáty, nacionálové 18 man-
dátů a němečil agrárníci 4 mandáty. Jeden
mandát (za Budějovice) pokládá pisatel za po-
chybný.
V Praze, 18. záři. (Úmrti terst-
ského biskupa Ondřeje Šter k a),
jenž zesnul dne 17. t. m., jest těžkou ranou
pro přímořské Slovince a Chorvaty, neboť ze-
snulý biskup byl jim při vší své úzkostlivé ne-
strannosti přece jen výdatnou podporou v těžkém
boji s tamními vlaskými irredentisty. Biskup
Šterk byl rodákem chorvatské obce Volosky.
kde se narodil 28. listop. 1827. Studie konal
v Réce a ve Štyrském Hradei, r. 1853 byl vy-
svěcen na kněze, kaplanoval v Terstě, farářem
byl v Lovraně, r. 1880 stal se kanovníkei
v Terstu a r. 1894 biskupem krekým. Když
r. 1896 terstský biskup dr. Glavina následkem
nezřízených útoků, vedených proti němu terst-
skými Vlachy, hodnosti své se vzdal, jmenován
Šterk jeho nástupcem. Ale ani novému biskupu
nevedlo se v Terstu lépe. Každá jím povolená
slovanská bohoslužba, na niž přímořští Slované
mají odstaleti právo, byla terstskému obecnímu
zastupitelstvu záminkou k nezřízeným útokům
na biskupa, na němž žádáno, aby boboslužbu
v celé diécesi bezohledně povlaštil. Povolil-li
biskup slovanským členům církve, aby se účast-
nili církevních průvodů sa svými prapory,
terstský magistrát odpověděl na to svým od
chodem a odřeknutím městského pěveckého sboru
při bohoslužbách. Také jeho visitační cesty p
diécesi byly plny nepříjemností, poněvadž irre-
dentistický tisk štval proti biskupovi vlasko
lůzu, která se neštítila nejnemístnějších demon-
strací proti biskupu. Za takových poměrů utrpělo
i zdraví biskupovo. Byl těžce nemocen už na
jaře; rohatecké lázně, v nichž ve společnost
s biskupem J. J. Stros mayerem hledal“ úlevy.
mu nepomohly. Těžce nemocen vrátil se do
Terstu a včera skonal.
Ze Lvova. 18. září. (Výsledek zem-
ských voleb balíčských.) Včerejšími vol-
bami v okresech velkostatkářských ukončeny letošní
sněmovní volby, jež skončily rozbodným vílězstvím
strany šlechticko kouservativné. Ze 161 poslanců.
z nichž jest 12 vírilistů a 149 volených poslaneů.
bude míli na sněmu strana konservativní 109 hlasů
tedy více než dvě třetiny celého sněmu. Ku straně
konservativné bude náležeti všech 12 virilistů (8 bi-
skupů, 2 rektoři universit, 1 rektor lvovské techniky
a president krakovské akademie), 46 poslanců ven-
kovských obcí, 6 poslanců z měst, 1 poslanec za
ktakovskou obchodní komoru a 44 poslanců z velko-
statku. Proti této dvoutřetinové většině bude státí
sněmovní liberální levice spolu s demokraty, čítající
29 hlasů, 3 Stojalovčíci, kteří však půjdou většinou
s polským kolem, 3 lidovci, 4 členové selského
svazku a 13 Rusů, celkem tedy 52 poslanců, jichž
liberálnost jest však na mnoze také velmi po
chybná.
#15
alto_textblock
#15
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 19. září.
Poláci pode jhem německým.
Nemine dne, aby polští redaktoři a vla-
stenci nestáli před soudnou stolicí prušáckou.
Dne 18. t. m. appellace lipská rokovala o od-
volání S. Buščinského, odsouzeného pro pobu-
řování Poláků proti Němcům. V sohotu dne
21. t. m. pp. S. Buščinský a Lev Třebiňský
zasednou na lavici obžalovaných v Toruni, aby
se zodpovídali z obžaloby, že se provinili proti
pruskému tiskovému zákonu. V ponděli dne
23. t. m. p. Lev Třebiňský stane před brdelným
soudem toruňským, obžalován pro urážku po-
štovních úřadníků. Dne 26. t. m. p. Janu
Brejskému bude zodpovídati se před soudem
tčevským, že rozdával knižky a brožuryv
Gručně a Pelplíně; obžaloba sdělána na základě
starého, nyní už neplatného tiskového zákona.
Dne 27. týž redaktor pro totéž provinění octne
se před soudem ve Světě. Pan František Vojtě-
chovský obdržel obžalobu pro dopis v novinách
o vyšetřování proti gymnasistům.
#16
alto_textblock
#16
Rusko-francouzské podnlky.
Návštěva carova ve Francii znamená mlr
zbraní. Ti francouzští publicistě a politikové,
kteří počitali na válku s Německem, vidí se
sklamáni. Platí to zvlášť o mužích starších,
kteři tři desítky svého života věnovali tomu,
aby v národě francouzském udrželi ducha
odvety.
Avšak za míru zbraní povede se válka mo-
derná, nekrvavá a přec mnoho obětí ukládajíeí
přemoženým. Válka ta povede se n
poli průmyslu a obchodu, na pol
kultury — na bojištích, na která vedoue
státy za našich dnl svádějí ke konfliktu slly
národů.
Podniky, které na tomto tažení chystá
dvojspolek, vypočítává pařížský dopis »Ho.
B«.
Ruské papíry, zvláště průmyslové, mají
živější odbyt. Francouzi mají větší důvěru v pod-
niky v Rusku, do kterých vložili peníze. Mluv
se o nových velkých podnicích, zvláště o velké
železné dráze, která by šla od Kazaně podél
Urálu na kavkazské pobřeží a kolem Černého
moře. Francouzští kapitalisté velmi se zajímaji
o rudníky v Rusku. Dávno již Francouzi měli
peníze v ruském průmyslu hedbávném, vinném.
bronzovém, lučebném, voňavkovém a j. Rud
nictví ruskému věnovali se teprve v letech 70
na podnět Zbyševského a knížete Uchtomského.
V letech 90. účastenství toto nabylo již povahy
epidemie. Francouzské účastenství v ruských
podnicích vůbec je větší, než se myslí. Hlavní
francouzské banky, pracující v Rusku, jsou:
Societé Générale, Banque de Paris et des Pays
Bas, Crédit Lyonnais, Banque Internationale, jež
založila ruskou Volžsko-kamskou banku. Rot-
šildové se ruskými podniky nezabývají,
Na franeouzské kapitalisty v poměru
k Rusku dosud mívaly tendenčné zprávy žurna
#17
alto_textblock
#17
lisliky anglické, německé a rakouské, jež každou
chvlli uměla vynalézti něco, čím stavěla hospo-
dářské položení Ruska v nepříznivé svěllo. Ze
vlivu toho Francouzi se již emancipovali. Vlastn
zkušenost, již mnozí osobným poznáním Ruska
nabyli, poučila je, že hospodářské položení
Ruska je mnohem lepší, než se v Evropě myslí,
a zvláště letos.
Nyní není těžko najíti ve Francii peníze.
Dvě a půl milliardy leží ve sklepích Francour-
ské banky beze všeho úroku. Do svých koloni
Francouzi neradi umísťují kapitály a ve Franci
samé není v pravém slova smyslu místa pro
nové podniky. Cizina rovněž málo vábila fran-
couzského kapitalistu. Válka s Transválem,
krise v Německu a Americe, váznutí v Číně,
přechod tureckých děl do rukou německýcha
ogyptských do rukou anglických, vše to vzda-
luje od spekulace se zahraničnými hodnotami
a nabádá Francouze, aby své kapitály neumí-
sťovali za mořem.
Zbývá Rusko. Ačkoli bývají slyšeny ža-
loby, že Rusové přiliš často obracejí se o půj-
čky do Francie, zůstávají bez účinku, protože
dílem jsou nadsazeny, dilem nespočívají na
přesné znalosti věci. V každém případě, ať si
cokoli píšou listy dreyfusovské a socialistické,
úspěch vážných ruských podníků,
hledajícich ve Francii úvěr,
zpředu je zabezpečen. Bursa dokonce
nemůže se dočkati takových operací, protože
nadbytek peněz je na škodu jejímu položení.
#18
alto_textblock
#18
Odchod řeholí z Francie.
Pařížský »Rappel« oznamuje, že až do
dnes přes 1300 kněží náležejících řádu Ježí-
šovu opustilo Francii. Většina škol středních,
které byly řádem vydržovány, byla převzata ve
správu státní. Generál řádu, P. du Lac, oznámil
ministerskému předsedovi, že ostatní členové
řádu nejdéle do 1. října opustí Francii. Celkem
se nalézalo ve Franci více než 3500 jezovitá.
#19
alto_textblock
#19
Volební ruch.
Z volebního výboru nár. strany svo-
bodomyslné. Pan JUDr. Karel Setunský,
advokát v Praze a dosavadní zemský poslanee
měst Sušice, Strakonice a Vodňany, zaslal výkon-
nému výboru list se sdělením, že z příčin sou-
kromých tentokráte kandidovati nebude.
Z Klatov. Důvěrníci národní strany svo-
hodomyslné z okresu klatovského usnesli se
navrhnouti za kandidáta poslanectví na sněm
království českého za okresy klatovský a pláni-
cký pana Josefa Kovaříka, rolníka z Čiháně,
dosavadního svého poslance.
Z Golčova Jeníkova. Zástupcové měst-
ských rad a důvěrnici nár. strany svobodomyslné
měst Čáslavi, Chotěboře a Golč. Jeníkova usnesli
se jednomyslně ve schůzi v Golč. Jeníkově dne
17. t. m. konané, navrhnouti za kandidáta po-
slanectví do sněmu král. českého pana JUDra.
Jana Zimmera, okresního starostu v Čáslari.
Z Nové Paky. Důvěrníci národní strany
svobodomyslné v Nové Pace usnesli se jedno-
myslně navrhnouti za kandidáta poslanectví na
sněm království českého pro skupinu měst Lom-
nice, Nová Paka a Sobotka pana Jindřicha
Maštálku, měst. tajemníka a říšsk. poslance
v Sobotce.
Z městského úřadu na Král. Vinohra-
dech. Prvotní seznam porotců pro rok 1902
jest vyložen k volnému nahlédnuti na radnici
v úřadovně č. 4. v I. poschodí v úřadních ho-
dinách. Bližší poučení podává vyhláška na
úřadní tabuli v radnici.
Seznam voličů na Proseku u Prahy,
oprávněných k volbě poslance do zemského
sněmu království českého jest dle vyhlášky
obecního úřadu proseckého »po dobu zá-
konitou k volněmu nahlédnuti
vyložen«, jak ve vyhlášce doslovně uvedeno
jest. »Účelná« to vyhláška, z níž zákona a tu-
díž »zákonité doby« neznalý občan se
nedozví, jak dlouhá ta zákonitá doba
jest a tedy po jakou dobu do seznamu toho
nahlédnouti možno. Pp. občané se upozorňují,
aby do seznamu toho nahlédli, aby neopakoval
se poslední případ při volbě do říšské rady, kdy
celá řada voličů vynechána a o právo volební
zkrácena byla.
Z Občanského klubu na Smíchově. Po
úradě nár. spolků smíchovských a v souhlase
s navrženým kandidátem do sněmu král, českého
p. drem. Aloisem Koldinským konati
se bude veřejná sehůze v akc. pivo-
varu na Smíchově dne 2. října t. r.
Ze Sedlčan. V dnešní schůzi starostů
okresu sedlčanského přijata byla k návrhu pana
Vil. Holoubka kandidatura bývalého poslance
pana Jana Kožmína, okresního starosty
v Sedlčanech.
V Trhových Svinech konala se dne
8. t. m. v 1 hod. odpol. schůze IV. kurie,
svolaná p. Vojt. Holanským. Předsedal. jí okres.
starosta p. Frant. Kubata za přítomnosti asi
60 účastníků, většinou zástupců obcí venkov-
ských. Pan Vojtěch Holanský představil se jako
kandidát poslanectví do zemského sněmu a pro-
nesl svou kandidátní řeč, s níž účastníci pro-
jevili souhlas a jednohlasně se prohlásili, že
budou pana Vojt. Holanského za poslance
voliti.
Ze Spáleného Poříčí. V neděli 15. září
představil se zdejšímu voličstvu pan Karel v.
Tuček, říd. učitel a paed. spisovatel ve
Štáhlavech, který uchází se o mandát za ven-
kovské obce soudních okresů Blovice-Rokyeany.
Vystoupení jeho od četně shromážděného vo-
ličstva přijato bylo sympaticky; řeč jeho, ni-
koho neurážející, hluboce procítěná a s živosti
jemu vlastní přednesená, zanechala hluboký do-
jem v posluchačstvu, jež odměnilo ji hojným
potleskem. — Řečník uvedl nás do slavných
dob našeho království, dob císaře Karla IV.
a Rudolfa II., kdy národ náš největší vzdě-
laností honositi se mohl, z níž všeobecný
blahobyt vyplynul; ličil slavné sněmování vté
době, kdy český jazyk byl státním; jim mlu-
vilo se u dvora i u všech nejvyšších úřadů.
Pozdějšími válkami tři čtvrtíny obyvatelstva ve
vlasti naší bylo vyhubeno, osvěta a blahobyt
odtud se vystěhovaly. Aby opětně blahobyt
v národě nastal, jest potřebí na sněm vysllati
muže pokrokové ze všech stavů, nižádný ne-
vyjímajíc, kteří by vši svou silou na mruvném
hmolném povznesení národa českého pra-
covali.