ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ddbddcf0-661b-11dc-9f9d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
Strania 2.
#2 alto_textblock #2
—
#3 alto_textblock #3
NÁRONÍ LISTY
#4 alto_textblock #4
20. září 190
#5 alto_textblock #5
Číslo 260.
#6 alto_textblock #6
svém »Bloeu« návštěvu tímto opravdu zvláštním výkladem: V intimních kruzích jsou přesvědčeni, že carova návštěva, jež platila Německu a Francii, jest novou malou etappou na cestě k upe- vnění miru. Všeobecně se pozorovalo, že den sedanský nebyl německou žurnalistikou opě- vován obvyklými fanfarami a že na pokyn shora daný ode všeho bylo upuštěno, co by mohlo popuditi Franeosze. Dnes věří se všeobecně, že »shoda« francouzsko německá nejen není ne- možna, nýbrž je velice pravdě podobna. A dnes kdy bílý car se blíží ke břehům severní Francie. bájí se o eventualitách, jež náležely posud do říše čirých fanlasií. V historickém zámku v Com- pigne má se rokovati o utvoření troj- spolku rusko-francouzsko-něme- ckého. A tyto úmluvy v první řadě se budou prý týkati osuduRakouska Další vývody »Blocu« v tomto směru nedovolují nám tiskové poměry naše otisknouti. Stačí říci. že zabývají se eventualitou jistou, kteráž dle od- věkých zákonů přírodních někdy nadejde v Ra- kousku. Potom ale ukáže prý se teprve, jaká nepřekonatelná propast zeje mezi Vídní a Berlí- nem. »Dva prvky se tu střetnou, voda a oheň,« píše »Bloc« dále. »Ale také slovanským národům v Rakousku,« dokládá list dále, »musí se dostai zadostučinění a práv. A v těchto směrech bude bezpochyby otázka rakouská — bude-li o ní, jak fáma vypráví, vůbec rokováno — v zámku com- pigneském řešena.« Doložiti dlužno ovšem, že »Bloe« zůstal až posud s tímto komentářem k schůzce compiěgneské ojedinělým. Předevčírem v hodinách ranních objevily se na všech nárožích ulic pařížských a také v Re- meši a Compigne červené plakáty, hlásající pro- test socialistů francouzských proti návštěvě cara ruského. Manifest, který byl stilisován poslancem Guesdem, útočí neobyčejně prudce proti vládě i ruskému caru. Na telegrafleký dotaz starosty compiěgneského, má-li dáti strhati vyvěšené pla- káty, odpověděl ministr pan Waldeck -Rousseau záporně. I v Pařiži plakáty strhány nebyly.
#7 alto_textblock #7
Telegramy. Z Paříže, 19. září. (Č.-B.) Pojednávaje o carské návštěvě píše »Matin«: Nadšení, s jakým carští manželé byli včera uvítáni, po- dalo carovi důkaz spolkové věrnosti Francie. Přehlídka loďstva mu ukázala, že Francie stále je mocným národem, jenž tiše, ale odhodlaně pracuje na rozmnožení své národní moci. »Petit Parisien« shledává, že slova »spřájelení a spojeni« vyslovil nejprvé car, což je důkazem, že Rusko nyní předehází Franei v osvědčování přátelství. »Gaulois« a »Libre parole« oče- kávají od eara projev ve prospěch Transvaalska. »Sicle« očekává od Ruska obchodní vý- hody. »La Républíque« konstatuje, že všecky strany bez rozdílu vílají cara jako posla »Lanterne« pokládá rusko-francouzské spojenství za nutnou podminku k udržení míru. »Echo de Paris« vyslovuje potěšení že alliance ušetřena je vnitřních neshod. er. Z Paříže, 19. září. Nacionali stické noviny ujišťují, že návštěvu carských manželů sluší pokládati za úspěch nacionalistů, »Gaulois« píše o ceně spojení Francie s Ru- skem: Nestačí upokojovati nás svým přátel- stvím. Žádáme, aby spolek přinesl nám vrácení toho, co nám bylo odňato. Tomu úkolu spolek s Ruskem dosud nevyhověl. Prospival dosud jen volebním zájmům jednotlivých stran ve Francii. List žádá, by smlouva byla náležitě vyjasněna. Z Compigne, 18. září. (»Havas«.) Při snídani v obchodní komoře dunkerské bavil se car stále přátelsky s m.-p. Waldeckem-Rous- seauem, zejmena o pokroku vojenského námoř- nictva. Carevna byla patrně unavena námořní ce- stou, přes to ale přijala pozvání k snídani. Jetiouce z Dunkerku do Compiěgne, caršt manželé zůstali v salonním voze samotni, aby se zotavili z namáhavé cesty. Na celé cestě. v městech, vsích a dvorech podle trati byl předmětem velmi čilých projevů velikého množ- ství lidu, provolávajícího »slávu« Rusku, Franei a republice. Car a carevna odpovidali neunavně na ovace.
#8 alto_textblock #8
míru.
#9 alto_textblock #9
okazují dobu, do které spadají. V roce tom na- početl jsem 91 feuilleton. Od roku 1879 počíná Neruda straniti s společnosti, churaví. Přes to dosahuje právě v tom roce počet jeho prací rovnou 100 Uvádím o »kovářích, hrnčířích a knihařích«, pět feuilletonů opět »Ze salonů žofinských«, nekrolog Siegfrieda Kappra a prosincový diškura »O jednom zvířátku«. Churavost Nerudova zavinila, že rok 1880 vykazuje v pryním období ještě 40 prací v druhém pouze 17. Z těch »Opony pro Ná- rodní divadlo« a »Národ sobě« nejvýznačnější. Od 18. července do 10. října byl Neruda na lože upoután. Teprve na sklonku roku počíná »Divadelní táčky«. Ješté chudší byl rok 1881. Obsahuje 47 feuilletonů. Z těch v 1. pololetí »O českost našich herců«. Dovolenou trávil feuilletonista na horách. — Pastorkem je rok 1882. — Ne ruda téměř celý rok stůně, jen ke konci pro- since ohlašuje dvěma rozpravami, že je živ. Roku 1883, kdy zdraví Nerurlovi zdánlivě přálo, mezi 52 pracemi nalezáme »Dvacet let Umělecké besedy« a »Pomník bratří Vever- kových«. — V prvním čtvrtlelí r. 1884 nen po hledaném trojuhelníku opět ani slechu V následujících vyskytuje se po 13 feuilletonech v každém, celkem tedy 39kráte. Thema zá- věrečného ke konci roku »Zda-li prý můžeme míti nějakou »společnost českou? « — I rok 1885 je chudý. 37 feuilletonů! Bývalý počet, do sta i přes sto, nikdy již se nevrací. — Rok 1886 má 44 práce, 1887 o jednu více. Ne- šťastný rok 1888, kdy Neruda zlomil nohu, 28. R. 1889 zdálo se, že se muž opétné vzpru- žuje: baví se se čtenářem celkem 43kráte, násle- dujícího roku 47kráte. V posledním truchlém roce (1891) mezi 31 rozpravami, rázu většinou bolestně sar- kastického, poslední praci je ze 2. srpna esu- serie o »Starém mládenci«. — — Za 26 leh spolupracovnictví v »Nár. Listech« celkem 1873 chiffrovaně články, studie a rozmarné rozpravy. Se články v »Času« a »Hlasu«, úhrnem 387 feuilletonů, činí počet všech na psaných pro fenilleton slatí 2260. T.
#10 alto_textblock #10
Trať střežily hlídky, rozestavené blízko sebe. Po uvítání na nádraží v Compiěgne carští manželé a president Loubet odjeli v povoze za nadšených ovací obyvatelstva do zámku. Davy lidu jen s velikou námahou mohly býti zadr- žány za vojenským špalírem. Carevna odpovi- dala na provolání »Sláva !« lehkým pokynem hlavou, car salutoval. Město jest překrásně ozdobeno. Všechny ulice jsou báječně osvětlenys Když carští manželé přijeli do zámku, byl uvítáni choťmi presidenta Louhela, minislrů Waldeck- Rousseaua a Delcasséa. Na to tam po- obědvali. Až pozdě do noci panoval v ulicích živý ruch. Obyvatelstvo táhlo před zámek, kde bylo zadržováno republikánskou gardou v slušné vzdálenosti. Z Compičgne, 19. září. (C.-B.) Když včera o půl 9. hodiny večerní carští manžel sem přibyli, odebrali se záhy do svých komnat. Louče se s Loubetem žádal ho car, by vyřídi paní Loubetové pozdrav jeho. Starosta com- pigneský poslal depeší matce carově do Dánska, v níž projevil v živé upomínce na ni, jež meškala tu kdysi jako dánská ještě princeznu Dagmar, úctu a hold compiěgneského oby- vatelstva. Z Compičgne, 19. září. (C.-B.) Rustí carští manželé a Loubet odjeli, živě aklamování jsouce velikými zástupy, do Remeše. Z Remeše, 19. září. (C.-B.) Vlak s ru- skými carskými manželi a Loubetem přiby na nádraží, schvalně k účelu tomu u Frémois u Remeše zřízené, v 9 hodin 50 minut dopoledne. Loubet nabídl carové ráně a dovedl ji do sa- lonu. Na to vstoupila carová s dvorní jednou damou do připraveného povozu. Car, oděný v uniformu gardového důstojníka, vstoupil s Loubetem do povozu druhého, načež na- stoupena jízda do Vitry les Rejms k závěrečným manévriů m. Z Vitry les Reinis, 19. září. (C. -B.) Vlak s ruskými carskými manželi a presidentem Loubetem očekával generál Brugěre se štáhem- Gen. Brugěre pozdravil cara, carovnu i presi- denta Loubeta. Car Mikuláš pronesl k generá- loví Brugěrovi několik vlídných slov a vsed pak na koně, jejž si byl z Ruska přivezl. Min. president Waldeek-Rousseau vstoupil do vozu presidenta Loubeta, ministr vojenství a důstoj- níci z družiny carovy a presidentovy vsedli na připravené koně. Car jel tryskem k předním strážim. Družina jeho stěží mohla mu stačiti. Obecenstvo, jež hojně zde bylo shromážděno, vypuklo v nadšené volání: SAť žije can Mikluláš!« »Ať žije Ruskola Ca jel potom podél pluků a vyslovil vojsku své uznání. Z Vitry, 19. září. (C.-B.) Když vojenské cvičení bylo skončeno, odebrali se carští man- želé k snídani na pevnost Vitry. Při tom pro nesl president Loubet tento přípitek: »Jsem šťasten, že mohu V. V. vysloviti po zdrav a dík urmády, jež naplněna jest pýchou a vděčností za účastenství, jež jste jí právě pro- jevil. Jestliže Francie a její zastu- pitelstvo se stejnou ochotou s budou snažiti, aby armádě vše po- skytly, čím by zdokonalena byla co nejvýše, toži armáda, pokud j setýče, usliluje všemožně, aby v každém okamžiku mohla vyhověti zavolání Franeie. Přitomnost V. V. př těchto manévrech jest pro armádu zároveň nej- vyšší odměnou a nejvyšší pobídkou. Vůdcové to vědí, vojsko to cítí a mne těší, že tlumočníkem jsem těchto citů, když připijím Vašemu Veličen- stvu a Jejímu Veličenstvu carové a když připí- jím slávě ruské armády, již, jak se Vaše Veli čenstvo vyslovilo v Chalonsu, s naší armádou spojuje cit branné pospolitosti.« Po tčchto slovech presidentových zahrála hudba ruskou hymnu. Na to povstal car a odvětil: »Manévry, jimž právě jsme byli přítomni poskytly mně přiležitost, abych ocenil z dat- nost skvělé armády francouzské a těším se tomu srdečně, neboť jest to oprávně- nou pýchou spřátelené Francie. Připíjím čacké armádě francouzské, její slávě a jejímu zdaru a spatřuji v ní s radostí oporu z á s ad spravedlnosti, na nichž spočívá veřejný řád, mír a blaho národů.« Po tomto přípitku carově zanotovala hudba marseillaisu. Po dojeuner odejeli účastníci na vozech do Remeše. Z Remeše, 19. září. (Havas.) Msg Langenieux odepřel předložiti proslov, jímž chtěl uvítati carskou rodinu ruskou. Proto sejde s uvítání v katedrále a vy- koná se pouze prohlídka. Z Vitry tvrze, 19. září. (C.-B.) Po svém příjezdu car s chotí a presidentem Loubetem dívali se s návrší nedaleko tvrze, kde byl zřízen stan ozdobený znaky Ruska a Francie, na závěrečný mané vr. Vojenská podívaná byla skvělá. Po manévru vrátil se car na koni, ca- revna a president Loubet v kočárech se svými komonstvy do tvrze, kde byla snídaně. Carevna seděla na čestném místě. Minist zahraničných věeí Delcassé seděl po carově pravici, hr. Lamsdorf, ruský ministr zahra- ničných záležitostí vedle presídenta Loubeta. M.-p. Waldeck- Rousseau posadil se naproti carovně. Z Vitry tvrze, 19. září. (C.-B.) Za ma névru vyslovil se car pochvalně o pohyb- livosti francouzského dělostře- lectva a na jeho výslovnou žádost přivezlik němu dělo model 75, jež teprve nedávno vyšlo z puteauxských dílen. Car dal si vysvětlití zevrubně celé ústroji déla. Vysvětlení podával a jednotlivé části děla ukazoval poručík. Z děla bylo potom vystřeleno a carově pozornosti ne- ušlo, že po ráně neodskočilo. Obecenstvo připravilo carské rodině při od- jezdu nejsrdečnější ovace. Z Remeše, 19. září. (C.B.) Car, e revna a president Loubet přijeli sem v 5 hod. odpol. Odebrali se nejprv na mairii a polom prohlédli si katedrálu se jejími pa- mátnostmi, kde je přijal a uvítál kardinál Langenieux
#11 alto_textblock #11
Z Paříže, dne 19. září. (C.- B.) Dle »Tempsu« proslýchá se, že presideno Loubet pozve cara na zejtřek do Paříže. Dle téhož pramene býv. náčelník hlavního štábu Boisdeffre prosil cara za audienei a bude zejtra přijat.
#12 alto_textblock #12
Dopis z Raříže. (Od našeho zvláštního dopisovatele z politických kruhů francouzských.) V Paříži, 12. září. Přípravy k příjezdu carovu naplňují sloupee žurnálů. Každý vypravuje, co ví, některé i to. co nevědí. Denně se vyskytují nejrůznější a ku pravděnejnepodobnější zprávy. Konečné uveřejnění officiálního programu carovy cesty drobet uklid nilo tento shon novinek. Ale jedna věc je stále nejísta a zůstává dosud otazníkem: přijede car do Paříže, kde by zajisté bylo obnoveno nadšené uvílání, jed- nou mu již učiněné? Prodlouží car svůj pobyt ve Francii po přehlidee u Bethény ? Nie není ještě rozhodnuto, aspoň není nic určitého známo a každý má volnost nejrůznějších domněnek Pravda je, že, ať již car přijede do Paříže neb ať zachová jeho cesta ráz výlučně vojenský, jaký zdlá se míti dosud,nie tím nebude změ něno ve významu jeho cesty s hlediska mezi národního: je to potvrzení dohody srdečné, vlád- noucí mezi oběma zeměmi, potvrzení přátelství, jež existuje, aťsi byl presidentem Carnot, Faur nebo Loubet, ať je ministerstvo mírné nebo ra- dikální. Vnitřní politika naší vlasti nemá tu co dělati. Na neštěstí nedá se zabrániti, aby se do toho všeho trochu nepletla a jisto je, že žurnály vládní i opposiční budou těžiti z okolnosti, při jde-li nebo nepřijde-li ear do Paříže. Bude se posuzovati dle toho, kdo zvílězil. zdali vláda Waldeck-Rousseauova neb opposiční městská rada pařížská. Ale přes to vše a ačkoli je vždy dosti ne- spokojenců, na všech stranách dějí se horlivé přípravy, aby co nejlépe byl přijat host Francie Je pro to plno důvodů, hlavním je, že car je naším přitelem a spojencem, což je též nejjistějš zárukou míru evropského. Ale též jiný, rovněž zajímavý důvod, jehož si však nikdo nevšímá. Lid francouzský nesmírně miluje manifestace. provozuje je vždy buď pro nebo proti někomu. V naší vlasti, kromě manifestací pro repu- bliku, jež byly spontanní, úchvatné, o slavnostech 14. července v prvních letech třetí republiky jež však později se staly officiálními, všedními a mdlými, lid nemůže manifestovati leč pro nebo proti hlavě státu a ministrům. Ale ministř se střidají, jsou tak málo známi, jsou vystaveni tolika diskussím se všech stran, že pro ně není možna nějaká manifestace mass a celku Proti tomu president republiky, obyčejně poklá daný za povýšeného nad strany, nemající velké akce osobní, je již dle zvyku vhodnější osobou pro příznivé manifestace. Na neštěstí žádný pre- sident nebyl dosud tak populárním, aby roznítil nadšení davu v té míře jako generál Boulanger. A pak zvolání: »Ať žije president !«, směřující zároveň k osobě a úřadu, nezdomácnělo úplně ve Francii. Nezbývají tudíž lidu francouzskému, jehož historie je plna králův a císařů, nežli ty dva buřičské výkřiky protirepublikánské: »Ať žije král!«, »Ať žije císař!« Králové jsou sice daleko, ale císařství je ještě nedávné a lidu se uleví, kdyžsi může volně zakřičeli: »Ať žije císař!« při příjezdu ruského panovníka, výkřik, který za těch okol- ností se může tlumočiti jako: »Ať žije Rusko!« a tak bude ruský car akklamován u nás též pro historické vzpomínky, jež souvisí s jeho titulem a poněvadž v našem lidu je mnoho W. zjevného i utajeného imperialismu.
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. září. (Pradova bro- žura o rozdělení Čech.) Odpor Vše- němců proti heslu rozdělení Čech přiměl posl. Prada k vydání brožurky, v níž pod titulem »Dějiny a poněti rozdělení Čech« hájí myšlenku, zděděnou po Herhstovi a Schmeykalovi. Prade se diví, že požadavek, aby Čechy byly rozdě- leny v území německé a německo-české, mohl vůbec u Němců naraziti na odpor. Vysvětluje si to tím, že se požadavku onomu mezi Němci nesprávně rozumělo. Proto vysvětluje znova po- žadavek rozdělení Čech, které prý neznamená nic jiného, než žádost německého národa, aby si své samosprávné věci mohl skutečně sám spravovati. Za tím účelem domáhá se: 1. Zá- konitého zastoupení německého lidu v zemském výboru, ve všech zemských úřa- dech, ve správě zemské a ve všech zemských ústavech. 2. Zřízení národních kurif ve sněmu s právem veta ve všech otázkách národ- ních a školních a rozdělení zemského rozpočtu aneb aspoň té jeho částky, která se věnuje na školy a vyučování, dle výnosu daní v okresích národně ohraničených tak, aby si národní kurie mohly samy určovati přirážky na uhražení škol- ních potřeb. 3. Národního ohraničení soudních okresů, zřízení národnostně ohraniče- ných krajů, krajských úřadů a krajských zastu- pitelstev, jimž by se svěřila čásť agendy místo- držitelství a zemsk. výboru. 4. Nové organisace úřadů a správy v Čechách, při čemž by se nejvyšší státní a správní úřady v Čechách roz- dělily v oddělení české a německé. Pro tyto oddělené správní okresy a jim nadřízená oddě- lení zemských úřadů mají se sestaviti samo- statné úřadnické sbory a na území německém i v německých odděleních zemských úřadů maj se zaměstnávati jen úřadníci německé národ- nosti. 5. Úpravy jazykové otázky v samo- správných úřadech a otázky minoritní ch škol. Úprava jazykové otázky v celé říši ve státních úřadech v zemi, zákonité ustano- vení, v jakém jazyku mají tyto úřady mezi sebou jednati, jest už věcí říšského zákonodár- ství a požadavky sem spadající náležejí už pod jiné heslo, totiž pod požadavek němlecké státní řeči.« Zaznamenali jsme tyto dni, že Všeněme v posledních dnech zmírnili svůj odpor proti rozdělení Čech, připouštějíce výhodnost roz dělení v leckteréms ohledu. Prade navzájem při- blížil se svou brožurkou opět značně k po- žadavku Všeněmců, nikde ani slovem se ne- zmiňuje o možnosti českého vnitřního úřadováni v české části Čech, ponechávaje to všechno bud říšskému zákonodárstvi neb příští úpravě jazy- kové otázky v samosprávných úřadech, Obě
#14 alto_textblock #14
strany pak, Všeněmci i lidovci, jsou za jedno že českým úřadníkům má býti zakázáň příslue do úřadů v území zněmčeném a české mino- ritní školy že mají tam býti zrušeny. A jakose pánové sešli už v mnohých kusech, můžeme s jistotou očekávati, že se tyto krásné duše sejdou i ve všech ostatních. V Praze, 19. záři. (Volební vy hlídky německých stran v Čechách. Ve vídenském »Volks Zlgu.« rozbírá jakýsi přl vrženec nacionální strany německé, jaké vyhlídky má která strana při přištích sněmovních volbách a shledává, že nacionálové se nemají čeho báti před Všeněmci. Dle jeho výpočtů obdrží prý němečtí pokrokovei 23 mandáty do sněmu, Vše- němei také 23 mandáty, nacionálové 18 man- dátů a němečil agrárníci 4 mandáty. Jeden mandát (za Budějovice) pokládá pisatel za po- chybný. V Praze, 18. záři. (Úmrti terst- ského biskupa Ondřeje Šter k a), jenž zesnul dne 17. t. m., jest těžkou ranou pro přímořské Slovince a Chorvaty, neboť ze- snulý biskup byl jim při vší své úzkostlivé ne- strannosti přece jen výdatnou podporou v těžkém boji s tamními vlaskými irredentisty. Biskup Šterk byl rodákem chorvatské obce Volosky. kde se narodil 28. listop. 1827. Studie konal v Réce a ve Štyrském Hradei, r. 1853 byl vy- svěcen na kněze, kaplanoval v Terstě, farářem byl v Lovraně, r. 1880 stal se kanovníkei v Terstu a r. 1894 biskupem krekým. Když r. 1896 terstský biskup dr. Glavina následkem nezřízených útoků, vedených proti němu terst- skými Vlachy, hodnosti své se vzdal, jmenován Šterk jeho nástupcem. Ale ani novému biskupu nevedlo se v Terstu lépe. Každá jím povolená slovanská bohoslužba, na niž přímořští Slované mají odstaleti právo, byla terstskému obecnímu zastupitelstvu záminkou k nezřízeným útokům na biskupa, na němž žádáno, aby boboslužbu v celé diécesi bezohledně povlaštil. Povolil-li biskup slovanským členům církve, aby se účast- nili církevních průvodů sa svými prapory, terstský magistrát odpověděl na to svým od chodem a odřeknutím městského pěveckého sboru při bohoslužbách. Také jeho visitační cesty p diécesi byly plny nepříjemností, poněvadž irre- dentistický tisk štval proti biskupovi vlasko lůzu, která se neštítila nejnemístnějších demon- strací proti biskupu. Za takových poměrů utrpělo i zdraví biskupovo. Byl těžce nemocen už na jaře; rohatecké lázně, v nichž ve společnost s biskupem J. J. Stros mayerem hledal“ úlevy. mu nepomohly. Těžce nemocen vrátil se do Terstu a včera skonal. Ze Lvova. 18. září. (Výsledek zem- ských voleb balíčských.) Včerejšími vol- bami v okresech velkostatkářských ukončeny letošní sněmovní volby, jež skončily rozbodným vílězstvím strany šlechticko kouservativné. Ze 161 poslanců. z nichž jest 12 vírilistů a 149 volených poslaneů. bude míli na sněmu strana konservativní 109 hlasů tedy více než dvě třetiny celého sněmu. Ku straně konservativné bude náležeti všech 12 virilistů (8 bi- skupů, 2 rektoři universit, 1 rektor lvovské techniky a president krakovské akademie), 46 poslanců ven- kovských obcí, 6 poslanců z měst, 1 poslanec za ktakovskou obchodní komoru a 44 poslanců z velko- statku. Proti této dvoutřetinové většině bude státí sněmovní liberální levice spolu s demokraty, čítající 29 hlasů, 3 Stojalovčíci, kteří však půjdou většinou s polským kolem, 3 lidovci, 4 členové selského svazku a 13 Rusů, celkem tedy 52 poslanců, jichž liberálnost jest však na mnoze také velmi po chybná.
#15 alto_textblock #15
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. září. Poláci pode jhem německým. Nemine dne, aby polští redaktoři a vla- stenci nestáli před soudnou stolicí prušáckou. Dne 18. t. m. appellace lipská rokovala o od- volání S. Buščinského, odsouzeného pro pobu- řování Poláků proti Němcům. V sohotu dne 21. t. m. pp. S. Buščinský a Lev Třebiňský zasednou na lavici obžalovaných v Toruni, aby se zodpovídali z obžaloby, že se provinili proti pruskému tiskovému zákonu. V ponděli dne 23. t. m. p. Lev Třebiňský stane před brdelným soudem toruňským, obžalován pro urážku po- štovních úřadníků. Dne 26. t. m. p. Janu Brejskému bude zodpovídati se před soudem tčevským, že rozdával knižky a brožuryv Gručně a Pelplíně; obžaloba sdělána na základě starého, nyní už neplatného tiskového zákona. Dne 27. týž redaktor pro totéž provinění octne se před soudem ve Světě. Pan František Vojtě- chovský obdržel obžalobu pro dopis v novinách o vyšetřování proti gymnasistům.
#16 alto_textblock #16
Rusko-francouzské podnlky. Návštěva carova ve Francii znamená mlr zbraní. Ti francouzští publicistě a politikové, kteří počitali na válku s Německem, vidí se sklamáni. Platí to zvlášť o mužích starších, kteři tři desítky svého života věnovali tomu, aby v národě francouzském udrželi ducha odvety. Avšak za míru zbraní povede se válka mo- derná, nekrvavá a přec mnoho obětí ukládajíeí přemoženým. Válka ta povede se n poli průmyslu a obchodu, na pol kultury — na bojištích, na která vedoue státy za našich dnl svádějí ke konfliktu slly národů. Podniky, které na tomto tažení chystá dvojspolek, vypočítává pařížský dopis »Ho. B«. Ruské papíry, zvláště průmyslové, mají živější odbyt. Francouzi mají větší důvěru v pod- niky v Rusku, do kterých vložili peníze. Mluv se o nových velkých podnicích, zvláště o velké železné dráze, která by šla od Kazaně podél Urálu na kavkazské pobřeží a kolem Černého moře. Francouzští kapitalisté velmi se zajímaji o rudníky v Rusku. Dávno již Francouzi měli peníze v ruském průmyslu hedbávném, vinném. bronzovém, lučebném, voňavkovém a j. Rud nictví ruskému věnovali se teprve v letech 70 na podnět Zbyševského a knížete Uchtomského. V letech 90. účastenství toto nabylo již povahy epidemie. Francouzské účastenství v ruských podnicích vůbec je větší, než se myslí. Hlavní francouzské banky, pracující v Rusku, jsou: Societé Générale, Banque de Paris et des Pays Bas, Crédit Lyonnais, Banque Internationale, jež založila ruskou Volžsko-kamskou banku. Rot- šildové se ruskými podniky nezabývají, Na franeouzské kapitalisty v poměru k Rusku dosud mívaly tendenčné zprávy žurna
#17 alto_textblock #17
lisliky anglické, německé a rakouské, jež každou chvlli uměla vynalézti něco, čím stavěla hospo- dářské položení Ruska v nepříznivé svěllo. Ze vlivu toho Francouzi se již emancipovali. Vlastn zkušenost, již mnozí osobným poznáním Ruska nabyli, poučila je, že hospodářské položení Ruska je mnohem lepší, než se v Evropě myslí, a zvláště letos. Nyní není těžko najíti ve Francii peníze. Dvě a půl milliardy leží ve sklepích Francour- ské banky beze všeho úroku. Do svých koloni Francouzi neradi umísťují kapitály a ve Franci samé není v pravém slova smyslu místa pro nové podniky. Cizina rovněž málo vábila fran- couzského kapitalistu. Válka s Transválem, krise v Německu a Americe, váznutí v Číně, přechod tureckých děl do rukou německýcha ogyptských do rukou anglických, vše to vzda- luje od spekulace se zahraničnými hodnotami a nabádá Francouze, aby své kapitály neumí- sťovali za mořem. Zbývá Rusko. Ačkoli bývají slyšeny ža- loby, že Rusové přiliš často obracejí se o půj- čky do Francie, zůstávají bez účinku, protože dílem jsou nadsazeny, dilem nespočívají na přesné znalosti věci. V každém případě, ať si cokoli píšou listy dreyfusovské a socialistické, úspěch vážných ruských podníků, hledajícich ve Francii úvěr, zpředu je zabezpečen. Bursa dokonce nemůže se dočkati takových operací, protože nadbytek peněz je na škodu jejímu položení.
#18 alto_textblock #18
Odchod řeholí z Francie. Pařížský »Rappel« oznamuje, že až do dnes přes 1300 kněží náležejících řádu Ježí- šovu opustilo Francii. Většina škol středních, které byly řádem vydržovány, byla převzata ve správu státní. Generál řádu, P. du Lac, oznámil ministerskému předsedovi, že ostatní členové řádu nejdéle do 1. října opustí Francii. Celkem se nalézalo ve Franci více než 3500 jezovitá.
#19 alto_textblock #19
Volební ruch. Z volebního výboru nár. strany svo- bodomyslné. Pan JUDr. Karel Setunský, advokát v Praze a dosavadní zemský poslanee měst Sušice, Strakonice a Vodňany, zaslal výkon- nému výboru list se sdělením, že z příčin sou- kromých tentokráte kandidovati nebude. Z Klatov. Důvěrníci národní strany svo- hodomyslné z okresu klatovského usnesli se navrhnouti za kandidáta poslanectví na sněm království českého za okresy klatovský a pláni- cký pana Josefa Kovaříka, rolníka z Čiháně, dosavadního svého poslance. Z Golčova Jeníkova. Zástupcové měst- ských rad a důvěrnici nár. strany svobodomyslné měst Čáslavi, Chotěboře a Golč. Jeníkova usnesli se jednomyslně ve schůzi v Golč. Jeníkově dne 17. t. m. konané, navrhnouti za kandidáta po- slanectví do sněmu král. českého pana JUDra. Jana Zimmera, okresního starostu v Čáslari. Z Nové Paky. Důvěrníci národní strany svobodomyslné v Nové Pace usnesli se jedno- myslně navrhnouti za kandidáta poslanectví na sněm království českého pro skupinu měst Lom- nice, Nová Paka a Sobotka pana Jindřicha Maštálku, měst. tajemníka a říšsk. poslance v Sobotce. Z městského úřadu na Král. Vinohra- dech. Prvotní seznam porotců pro rok 1902 jest vyložen k volnému nahlédnuti na radnici v úřadovně č. 4. v I. poschodí v úřadních ho- dinách. Bližší poučení podává vyhláška na úřadní tabuli v radnici. Seznam voličů na Proseku u Prahy, oprávněných k volbě poslance do zemského sněmu království českého jest dle vyhlášky obecního úřadu proseckého »po dobu zá- konitou k volněmu nahlédnuti vyložen«, jak ve vyhlášce doslovně uvedeno jest. »Účelná« to vyhláška, z níž zákona a tu- díž »zákonité doby« neznalý občan se nedozví, jak dlouhá ta zákonitá doba jest a tedy po jakou dobu do seznamu toho nahlédnouti možno. Pp. občané se upozorňují, aby do seznamu toho nahlédli, aby neopakoval se poslední případ při volbě do říšské rady, kdy celá řada voličů vynechána a o právo volební zkrácena byla. Z Občanského klubu na Smíchově. Po úradě nár. spolků smíchovských a v souhlase s navrženým kandidátem do sněmu král, českého p. drem. Aloisem Koldinským konati se bude veřejná sehůze v akc. pivo- varu na Smíchově dne 2. října t. r. Ze Sedlčan. V dnešní schůzi starostů okresu sedlčanského přijata byla k návrhu pana Vil. Holoubka kandidatura bývalého poslance pana Jana Kožmína, okresního starosty v Sedlčanech. V Trhových Svinech konala se dne 8. t. m. v 1 hod. odpol. schůze IV. kurie, svolaná p. Vojt. Holanským. Předsedal. jí okres. starosta p. Frant. Kubata za přítomnosti asi 60 účastníků, většinou zástupců obcí venkov- ských. Pan Vojtěch Holanský představil se jako kandidát poslanectví do zemského sněmu a pro- nesl svou kandidátní řeč, s níž účastníci pro- jevili souhlas a jednohlasně se prohlásili, že budou pana Vojt. Holanského za poslance voliti. Ze Spáleného Poříčí. V neděli 15. září představil se zdejšímu voličstvu pan Karel v. Tuček, říd. učitel a paed. spisovatel ve Štáhlavech, který uchází se o mandát za ven- kovské obce soudních okresů Blovice-Rokyeany. Vystoupení jeho od četně shromážděného vo- ličstva přijato bylo sympaticky; řeč jeho, ni- koho neurážející, hluboce procítěná a s živosti jemu vlastní přednesená, zanechala hluboký do- jem v posluchačstvu, jež odměnilo ji hojným potleskem. — Řečník uvedl nás do slavných dob našeho království, dob císaře Karla IV. a Rudolfa II., kdy národ náš největší vzdě- laností honositi se mohl, z níž všeobecný blahobyt vyplynul; ličil slavné sněmování vté době, kdy český jazyk byl státním; jim mlu- vilo se u dvora i u všech nejvyšších úřadů. Pozdějšími válkami tři čtvrtíny obyvatelstva ve vlasti naší bylo vyhubeno, osvěta a blahobyt odtud se vystěhovaly. Aby opětně blahobyt v národě nastal, jest potřebí na sněm vysllati muže pokrokové ze všech stavů, nižádný ne- vyjímajíc, kteří by vši svou silou na mruvném hmolném povznesení národa českého pra- covali.