#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#3
alto_textblock
#3
zemaědělstvi
#4
alto_textblock
#4
Obohod
#5
alto_textblock
#5
Průmysl
#6
alto_textblock
#6
Finančnictví
#8
alto_textblock
#8
Příloha „Národních Listů“ k číslu 333. ze dne 3. prosince 190s.
#9
alto_textblock
#9
Snížení cen uhelných v Německu
a trh hnědouhelný.
#10
alto_textblock
#10
(Pův. zpr. „Nár. Listů“.)
#11
alto_textblock
#11
Jak už oznámeno, syndikát westfálský sní-
žil ceny koksu a uhlí průmyslového od 1. dubna
1909. Snížení toto jest odpovědí na intensivní
nátlak průmyslu železářského vzhledem k jeho
eitelnému poklesu a důsledkem hospodářského
oslabení v Německu. Koks pro vysok
pece stál koncem roku 1904 M 150, koncem
roku 1906 M 175 a nyní M 185 za 10 tun
snižuje se nyní na M 165.— (M 2.— za tunu)
Uhlí koksové slouplo od 1904 z M 95 n
M 132.50 a snižuje se — M 1.50 za tunu —
na M 117.50 za 10 tun. Kdežto oslatní druhy
uhlí hrubého zůstávají v ceně nezměněny, sn-
žují se druhy uhlí průmyslového, jež pro znám-
ky plynové a plamenné stouply od roku 1904
z M 125 na M 145, o M 2.50 až M 10, tedy
až na M 135. Tím sestupují ceny uvedenýeh
známek a druhů uhelných na niveau z konce
roku 1906 a začátku 1907, kdežto celá řada
druhů uhelných zůstala tímto snížením cen ne
dotčcna.
V pánvi hornoslezské udržuje se
při značném vývozu, „na němž v přední řadě
participuje jako konsument Rakousko-Uhersko,
pevný směr cen uhelných a v poslodní schůzi
konvence uhelné nebyla povolena navrhovaná
sleva cen drobného uhlí pro Berlín a přístavní
obvody. Viděti z toho patrně, že pro slevu cen
syndikátu westfálského byla rozhodnou tak
prudká soutěž uhli anglického, již uhli slezské
není do té míry zasaženo.
Namanuje se ovšem otázka, pokud na na-
šich trzích, zejména v pánvi hnědouhel
né, lze čekati snížení cen. Politika cenoví
v pánvi této, jež význačně zasahuje do rozvoje
tržního od roku 1895, po velké slávce 1900
dospěla nerozmyslností svou ke krisi, jež při-
vodila v letech 1902—-1905 těžkou derutu. Te-
prve po marných pokusech s nedostatečně orga-
nisovanou konvencí těžební došlo pod vlivem
lepšící se konjunktury k zavedení jednolných
podmínek prodejních, souhlasných s novým
uhelnými usancemi pražské bursy a jednotných
terminů pro uzávěrky. Toute jednotností podmí-
nek prodejňích ustáleny ceny v té míře, že při
prodojfeh na obchodníky toliko 1. zářím, při
prodejích na závody průmyslové jen k 1. lednu
možno ceny všeobecně měniti. Poněvadž tedy
1. záři obnoveny uzávěrky s obchodnáky za ny-
nějších cen s platností do 31. srpna 1909 a po-
něvadž s průmyslovými závody nové uzávěrky
s platností do konce roku 1909 jsou z největší
části sdělány a tím tudíž převážná část pro-
dukce hnědouhelné pro rok 1909 jest umístěna,
nelze dle dnešního stavu věci počítat
v dohledné době se snížením cen
hnědouhelných. Význačným momentem
jest ovšem také zkušenost, že doly průběhem
letošního roku, kdy výkonnost pánve hnědo-
uhelné faktickou potřebou daleko zůstala nevy-
čerpána, dovedly vhodnou regulací těžby z a me-
ziti nadvýrobu a nepřetěžovati trh nepro-
dejným množstvím.
Dle informací osobnosti dobře zasvěcenéa
spolu rozhodující bude také napříště výše těžby
udržována v rámei potřeby. Dle mínění tohoto
také obtiže otázky hornické, zejména
hrozíci nedostatek pracovnich sil,
vyskytující se při nahodilém zlepšení výrobní
činnosti, znemožňuje snížení mzdy a tento
moment ve spojení s novými výhodami, poskyt-
nutnými hornietvu v roce minulém, a se zdra-
žením důlního materiálu vylučujesnížení výloh
výrobních, čímž ovšem není dán hutný před-
poklad pro všeobecné snížení cen
hnědouhelných. Dále poukazuje se s této
strany k tomu, že dnešní ceny, jež uvedeny
v platnost dnem 1. září 1907 pod vlivem mo-
hutnélo hospodářského zlepšéní v letoch 1900
a 1907, měly za účel, zejména u drobného uhlá
vyrovnati přílišnou disparitu hodnoty cenové ke
kvalitě a udržovány v mezích, vytčených jednak
výhřevností uhlí samého jednak ohlody konku-
renčními revírů sousedních. Zvýšení cen bnědo
uhelných ze dne 1. září 1907 proli roku 1906
pohybuje se na tomto základě při hrubých dru
zích mezi 8—17*), při drobných druzích mor
12 až 19 K za vagon. V tomto rozpjetí ceno
vém zahrnut ovšem rabat, poskytovaný pravi
delným á větším odběratelům při všech druzíel
až do výše K 6.—, kterého pod tlakem hospo
dářského oslabení zejména pro uzávěrky na rok
1909 plně využitkováno, čimž celková úrovei
cenová na prespěch konsumu urovnána. V zá-
sadě ovšem provedena a zachována jednot-
nost cen odběralelů domácích s obcho
dem vývozním.
S tohoto hlediska posuzuje se na straně
producentů uhelných dnešní situace cen hnědo
uhelných.
#12
alto_textblock
#12
Obchodní a živnostenská komora
v Praze.
#13
alto_textblock
#13
Dodatkem k referátu z č. 332. o plenární schůz
obchodní a živnostenské komory v Praze, konané dne
30. listopadu, uvádíme, že za censory filiálek
rakousko-uherské banky navrženi: pro
Prahu pánové: Kahler Max Krejčí P. F., Kubik
Raimund, Lederer Jakub. Novák J. V., Placek Ema
nuel, Prokůpek Jan A., Řivnáč Ant. a Tůma Frant.
pro Kolín pp.: Sládek Ant., Zastěra Václav, Skle-
nář Jan, Latzel Karsl; pro Pardubice pp.
Hoblik Frant., Kostelecký Frant., Redlich Zikmund
Werner Karel.
O návrhu nového zákona o společen-
stvech výdělkových a hospodářských
referoval koncipista komory p. dr. Samek: C. k.
ministerstvo spravedlnosti vyzvalo komoru, by po-
dala své dobré zdání o návrhu nového zakona
o družstvech výdělkových a hospodařských. Presidium
komory nařídilo především písemnou anketu, již za
základ sloužil dolazník, sestavený c. k. ministerstvem
samotným. Čstné záložny svá dobrá zdání zaslaly;
naproti tomu družstva zemědělská, konsemní a jiná
jen málo brala podílu na této anketě. Se zřetelem
k výsledkům ankety vypracován byl návrh obšírného
dobrého zdání, které zevrubně prozkoumal zvláštní
#14
alto_textblock
#14
) Vlasíně K 8—19oliko u několika málo zrá
mek a2 K 17=
#15
alto_textblock
#15
komitét. V dobrém zdání vytkouto jest jednak po
všechné slanovisko komory k družstevnictví, jednak
navržena řada změn i doplňků k jednotlivým usta-
novením osnovy, klerá byla důvěrně prozatím
komoře sdělena. Relerát byl přijat.
Potom konceptní adjunkt p. dr. Hendrich
přednáší zprávu komitétu o osnovách zemského zá-
kona a místodržitelského nařízení, jimiž se mění
zemský zákon ze dne 27. ledna 1903 č. 17 z. z.a
místodrž. nařízení ze dne 15. února 1903 č. 24 z. z-
pokud se týče ze dne 25. března 1903 č. 44 z. z.
upravující vybírání zemské dávky ze spo-
třeby piva. Vyhovujíc žádosti spolku pro průmyl
pivovarský v král. českém, aby vůči jmenovaným
osnovám zemského výboru, kteréž dotýkají se citelně
nejen průmyslu pivovarského zamýšleným způsobem
kontroly, nýbrž nebezpečně ohrožují i existenci vý-
čepníků, hájila oprávněných zájmů obou uvedených
stavů svého obvodu, ohradila se komora především
proti tomu, že zemský výbor zamýšlel tentokráte
přejiti mimo nadání i obchodní a živnostenské ko-
mory, kteréž zajisté v tak důležité věci, kdy zákon
a nařízení v stěžejných svých ustanoveních mají
býti podrobeny nové úpravě, v prvé řadě jsou povo-
lány, aby k osnovám toho druhu dle stížností a přání
interesentů zanjaly stanovisko. Příčiny, kteréž dle
obsahu osnov zavdávají podnět k novelování plat-
ných předpisů, jsou dvě: jednak okolnost, že násled
kem proplachování nebo vyluhování chmele jisté —
byť i ve skutečnosti úzkými hranicemi obmezené —
množství piva dávce může unikati, jednak snaha,
aby pivní dávka, placená výčepníky, pro případ ne
dobytnosti u přimých plátců daně mohla býti vy
máhána na osobách třetích. Ve směru prvém zaváde
se osnovami již dávno opuštěná zostřená kontrola,
z níž by pro pivovary vzešla opětně nová obmezení
volného, moderní technikou nulně kázaného postupu
výroby, k němuž státní zákonodárství již odůvodněný
mělo zřetel.
V druhé příčině dalekosáhlými a po názoru ko-
mory úplně nepřijatelnými ustanoveními snaží se
osnova zajistiti dávku ze spotřeby píva. Je to jednak
ustanovení o privilegovaném zákonném právu zástav-
ním, jednak ručení osob třetích za dávku. Oboj
ustanovení mělo by jak pro pivovary, tak i pro živ
nosti hostinské těžké hospodářské důsledky, jež by
finanční efekt dávky jen alterovaly. Vzbledem ke
lhůtě, k podání vyjádření krátce vyměřeně, obmezila
se komora na vytčení zásadních hledisk k těmto no-
volám osnov, jakož i na označení prostředků, jimiž
dosavadním nedostatkům zákona bylo by lze čeliti
a žádala důtklivě zemský výbor, aby ještě před před-
ložením osnov zemskému sněmu svolal anketu inte-
resentů k řádnému objasnění důsledků, které ne-
zbytně přivodí zamýšlené změny, kdyby se měly státi
zákonem.
K referátu promluvil ještě člen komory cís. rad
pan Frant. Zvěřina, jenž poukázal k tomu, jaka
málo cení zemský výbor průmyslu pivovarského a živ-
nosti hostinské a chápe jich závažnost hospodářskou,
zvláště vzhledem k obrovskému břemenu, jímž obě
tyto živnosti zemskou pivní dávku v obnosu 14 mil.k
rečně jsou zatíženy,
Bylo by povinností zemského výboru pečovati
o prospetitu těchlo pramenů příjmových, aby oběm
odvělvím placení zemské pivní dávky bylo umož-
něno, ale místo toho snaží se zemský výbor o jich
úplné ujařmení a zamýšlí změnou zákona zav ésti
opatření se strany autonomní dosud neslýchaná
Předlohou požaduje se na pivovarech revise veške-
rých obchodních místností a knih. Tímto způsobem
zachování obchodního tajemství stává se ilusorním.
Předloha dále chce proti všem stávajícím právům
zavésti majitelům hostinské koncese račení za dlažnou
dávku osob, dle živnostenského řádu samostatných
dále privilegované zákonné právo zástavní, čímž by
zemskému výboru omožněno bylo zajmouti majitelům
koncese pro dlužné dávky, veškeré předměty u nich
se nacházející. Opatření toto znamenalo by úplne
podrytí úvěru hostinských. Řečník doufá ovšem,
že sněm království českého tuto osnovu zamitne
vyslovuje jen podivení, že chce zemský výbor měniti
zákon o zemské dávce, jehož platnest tak jako tak
příštího roku skončí. Ačkoli dnes, jak poměry na
zemském sněmu zavládnuvší ukazují, dojde stěží ku
projednání osnovy tohoto zákona, přece prosí ko-
moru, aby přijetím referátu projevila svůj prolesl
proti tomu, že zemský výbor přešel obchodní a živno
stenské komory v Čechách, jedině to zástupce zájmů
průmýslu a živnosti, místo aby — jako činí úřady
státní — byl dřive svolal anketu, žádal jediné směro-
datná dobrozdání a vyslechl varovného hlasu nei
by sněmu přímo osnova byla předložena. Referát by
na to schválen.
#16
alto_textblock
#16
Ze světových trhů obilních.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
V Praze, 2. prosince.
T. Teplola se rozhodně zmírnila a dostavily se
čelné srážky. S obralem povětrnosti zlepšily se vy-
hlídky pro příští žeň; jednak lze ještě dohoniti mno-
ho opozděného v zemědělských pracích, jednak může
mladé, zejména jemné pozdní osení ještě sesiliti před
silnými zimními mrazy. I v Německu, kde zpráva,
uveřejněná během týdne posuzovala stav osení přímo
pesimislicky — známky 3.3 pro pšenici a 3.2 pro
žito jsou nejborší klassifikací, danou podzininímu
osevu v posledních letech — nastal změnou počasí
obrat k lepšímu. Přes risiko, jež je spojeno s osevem
v pokročilé roční době, se ještě mnoho dohoní; musi
jen polrvati mírné počasí. Že vyhlídky na příští žeň
v ostatních evropských zemích nejsou příznivě, bylo
již opětovně uvedeno. To platí slejně pro Anglila
Francii, jako pro podunajské země a Rusko. Měně
nadějně zní americké zprávy, zdá se však, že ani
tam neposuzuje se věc tak kriticky, ježto jarní osev
může mnoho napraviti. Zatím jsou tam farmářské
přívozy stále tak velké, že se hledají příčiny k vy-
světlení této okolnosti. Projevuje se náhled, že odha
žní daleko nedosáhl skutečného výsledku. Nescházeji
ale také hlasy, tvrdící, že obrovské přívozy posled-
ních měsíců budou míti v zápětí rychlé ztenčení zá-
sob v nejbližší době. At tak či onak, situace není
nyní vyjasněna. Jasnější se stává postupně situac
v jiných zámolských vývozních územích, Dříve se
počítalo na základě nadmírných zpráv s vývozním
přebytkem laplatských států 55—60 mil. hl., nyní
se čeká jen přebytek 50—55 mil. hl, ježto počasi
v poslední době nebylo příznivé. Laplatské státy vy-
vezly letos od Nového roku, počátku to kampaně
již 47 mil. hl. Na váhu však padá, že Argentina pře
rokem při skončení sklizních prací již prodala větši-
nu žně, kdežto letos teprve malý zlomek byl prodán
Laplatské státy ze spekulačních důvodů zadržovaly
nabídku, ježto stále a všude se poukazovalo na ve-
kou dovozní potřebu Evropy následkem špatné skliz-
ně. Nyní však jeví se ve všech dovozních zemích
silná zdrželivost v nákupu, při bohatém zásobení
domácím produktem. Jest pochybno, zda při počátku
dopravní sezóny, jak známo, s vehemencí vystupující
argentinské nabídky nesetkají se s ustupující ten-
dencí. Že je to možné, bu pravděpodobné, pro to
svědčí různé znánky. Na počátku zimy jest jinak
lendence povně naladěna, kdežlo nyní trhy jsou po-
volně. Bezprostředně po sklizni tísní se jindy hojnost
zboží na trh a při klesajících cenách zásobí se kon-
sum na delší dobu. Jinak letos. Slabé průměrnné vý-
těžky přiměly vlastníky, kteří se ještě dobře pamato-
vali na dobré ceny posledního jara, k opatrnostiv
prodeji. V prvých měsících po žni nastal na to stou-
pající pohyb cen, jenž patrně dosáhl již svého vrchol-
ného bodu, nepřekročil-li jej už, neboť nyní závodl
Amerika a Rusko v dodávkách. Argentina a Australie
v nabídkách. Argentina naloďuje k Novému roku.
Australie zvláště v únoru a březnu, z obou území
přichází obilí v únoru až červnu a v červnu zahajuje
Indie svou vývozní činnost. Druhá polovice kampaně
nalézá tedy dosti zboží, k čemuž přistupuje ještě,
že potom, jsou-li vyhlídky na novou sklizeň dobré
také v konsumních zemích se zásoby starého zbož
#17
alto_textblock
#17
ochotně odbývají. Bude se ledy letos asi zase opě-
tovati zjev, že slabý výsledek způsobí nejvyšší ceny
ne na konci kampaně, nýbrž v prvé její polovici, c
jest následkem domnělé, vskutku však neexistujic
a k obavám příčiny nezavdávající nedostalečnosti
zboží
Na světovém trhu byla situace málo změněná
oproti předešlému týdnu. Dovozní místa tísní zdrže
livou koupěchtivosti náladu, kdežto vývozní místa
snaží se udrželi ceny. To se jim daří, ježto Argentina
nenabízí ještě tak úsilně. Nový York znamenal pše
nici loco 11314—1131/2 cenlu, na prosinec 1133/2—
1133, na květen 11434—114 /.
Viditelné zásoby evropské činily počátkem týdne
22.9 mil. hl pšenice a pšeničné mouky oproti 22.
před rokem. Nyní pluje do Evropy 11 mil. hl oprot
9.6 mil hl v téže době r. 1907
V Anglii zahájen obchod v tomto týdnu v klidn
náladě, ochabl však v dalším průběhu.
Ve Francii jsou nabídka i přívoz bohaty. Počas
jest pro zemědělství příznivé. Ceny a kursy povolují
Paříž znamenala na prosinec 22 85—22.75 franků
na leden-duben 23.80—23.70.
Německo má klidnou tendenci při špatných od
bylových poměrech. Ceny se chýli ve prospěch kup
ců. Berlin znamenal na prosinec 2081/4—2071/4, na
květen 213.25—212.25 marek.
Na tuzemských trzích naslala následkem politi
ckých poměrů nálada pro haussu. Ceny stcuply. Kon
sum a obchod nedaly se však slrhnouti a odmítaly
nákup. Při tom má haussa za násladek, že tuzemsko
záznamy stojí nad paritou světového trhu, čehož dů-
sledkem jest, že do Čech, Tyrolska a Hor. Rak ous
vniká německá pšenice a žito, zatím co v Uhrách
jeví se možným odbyt srbského a rumunského zboží.
Je-li nedostatek nabídky povahy spekulační, neodolá
nepřirozenému pohybu zboží. Pešť znamenala dub-
novou lhůtu K 12.99—13.15, na říjen K 11.20—11.45
Žito. V Německu hojnost přímo nevyčerpatel-
ných domácích zásob tísní tendenci i ceny. Berlín
znamenal na prosinec 173.—170.75 marek, na květen
182.—180—. Odbytsště uherského zboží jes
úzce ohraničeno, ježto Ilalič se zásobí vlastním pro-
duktem. V Čechách, Slezsku i na Moravě jest ně-
mecké žito lacinější. Přes to sledovaly lhůty v Pešt
stoupající směr, dubnová dodávka znamenána K
10.98—11.16.
Ječmen má přívětivý a čilejší obchod při pině
uplatněných cenách.
Oves sloupal skokem následkem politickéh
znepokojení do výše, koncem týdne však opět čás
svého zlepšení ztrutil. Vysoké ceny vylákaly roz-
množenou nabídku českého zboží, jež bylo konsu-
mem i obchodem ochotně přijato. Pešť znamenal
na duben K 8.69—8.93. V Německu se ceny a kursy
při klidném obchodě uslálily. Berlín znamenal na
květen 167.50—167.50,
Kukuřice. Viditelně zásoby Ameriky pomalu
vzrůstají. Činily počátkem týdne 670.000 hl oprot
540.000 hl před 8 dny, jsou však značně menší nel
před rokem, kdy činily asi 1 mil. hl. Během týdne
přivezeno ze západních míst a allantských přístavů
již 1.7 mil. hl oproti 1.2 mil. hl dle poslední zprávy
a jen 900.000 hl před 14 dny. Silná nabídka nového
zboží tísní relativně vysokou úroveň cen tohoto zbo-
ží. Nový York znamenal na prosinec 721/2—72 centů
na kvělen 713/8—71. Do Evropy pluje nyní 3.5 mi
hl oproti 3.4 mil. hl v r. 1907. Kontinentální trhy
vyčkávají silnějšího přívozu americké mixed kuku-
řice a mají klidnou tendenci. Berlin znamenal na
prosinec 161.—162.75 marek, na květen 150.50—150
V tuzemském obchodě těžila kukuřice ze všeobecné
pevnosti. Odbyt jest normální. Pešť znamenala na
květen K 7.59—7.67.
Mlýnské výrobky. Konsum nemá žádných
zásob i záznamy druhé ruky jsou vyčerpány. To jsou
dva momenty, jež mají příznivý vliv na utváření s
obchodu s moukou. Poptávka vyslupuje lépe, a povo-
luje i požadavky mlýnů, jež následkem zdražení su-
roviny byly zvýšeny o 20—30 h. Otruby a plcní
mouka mají pevnou tendenci při stoupa jících cenách.
Na cizozemských trzích byly změny cen bez vý-
znamu. Nový York znamenal Spring Whoat Clears
za barrel. po 88 kg 4.10 dol. oproti 4.15 před tý-
dnem. V Anglii slouply jen některé provenience
málo. Fleurs de Paris znamenala v Paříži na pro
sinec 29.85—29.80 franků, na leden-duben 30.85—
#18
alto_textblock
#18
30. 85.
#19
alto_textblock
#19
K návrhům obchodní kemory pražské ve státn
železniční radě. Lelošní prosincové zasedání státn
železniční rady jest nad jiné proto důležilo, že jest
snad posledním v dosavadním složení této korporace
jednak i proto, že jest jistě jedno z posledních, jet
bude konáno před provedením reformy tarifn
a pronikavé reorganisace stát. drah. Vystih-
nuvši správně tyto momenty, podala pražská komor
svým zástupcem pro letošní prosincové zasedání ř-
du návrhů, týkajících se vesměs důležitých clázel
tatifních a dopravních. Z příslušných návrhů buďlež
vzpemenuty stručně tylo: návrh, aby vhodnými taril-
ními opatřeními a vhodnou úpravou jízdních řádo
svedena byla důležitá transitní doprava o sob
mezi východním Pruskem a Bavorskem
(Vralislav—Norimberk, Mnichov ald.) z dosavadních
sasko-bavorských tratí na trati české přes Prahu
O otá zce této bylo před nedávnem v tomto listě ze-
vrubně pojednáno a doloženo, že poměry tyto jsou
tak desolatní, že vzbudily nyní i pozornost ciziny
Přes to, že příslušné vzdálenosti jsou při dopravě
přes trati české o mnoho (asi 100 km) kratší, ne-
možno přes Prahu vůbec jeli, ježto cesta trvá nepo-
měrně déle a jest ještě k tomu značně dražší, než
přes trati saslé. — Dalši návrh týká se propočí-
tání budoucích tariťů stát. drah a žádí
se v něm, aby, nedojde-li ke všeobecnému pro-
počítání jednotného barému stát. drah, nýbrž jer
k částečnému, byly určitě propočítány aspoň tarily
všech státních drah v Čechách (včetně na postátně-
ných tratich) a mimo to v dopravě Čech s východ-
ními zeměmi (Moravou, Slezskem, Haličí a Buko-
vinou) Protože propočítávání tarifů na velik
vzdálenosti, pozůstávajíc z postupného poklesu sa
zební jednotky, dopravu značně zlevňuje, zvýhod
řovalo by opatření toto, byvši provedeno, právě do
pravu onoho území, jež jest dnes na velký úkor če
ského průmyslu a obchodu z propočítávání tarifů vy
loučeno, totiž: dopravu mezi východními a západní-
mi Čechami a mezi Čechami a jmenovanými zeměm
východními. Dnes stojí na př. dovoz vagonu drenáž
ních rour z Horní Břízy (u Plzně) do Trutnova 10e
kor., při propočítání sazby dle tarifů státních
drah by stál ale jen 68 K. Patrno, že i po z vý šen
dnešních tarifů stát. drah, jež jistě nastane, by ne-
dosahovalo dovozné — jsouc propočítáno — v této
relaci tak značné výše. — Dva návrhy další týkají
se všeobecného (pro veškery dráhy v Rak. -uh
a Bosně a Hercegovině) platícího tarifu, dílu I., odu
B., v němž stanoveny jsou všeobecné zásady o vý
počtu dovozného. Prvým návrhem dožaduje se ko
mora zjednodušení četných konkretních usta-
novení tarifních tohoto tarifního dílu, dne
zbytečně rozvláčných, nesrozumitelných a zastara-
lých, druhým návrhem vyslovuje se důrazný odůvod
něný protest proti zamýšlenému zvýšení po
platku kolkovného na nákladních li-
stech. Dojde-li z důvodů fiskálních přes to ke zvý
#20
alto_textblock
#20
šení. doporučuje se v návrhu, aby byly na jisto aspoř
veškery zásilky drobné (do 5000 kg) ze zvýšen
tohoto úplně vyloučeny, ježto by byly, any vyžaduj
povahou svou velmi časté expedice, opatřenín
tímlo velice postiženy. — Další návrh směřuje k od
stranění napresto neodůvodněného předpisu, dle ně
hož dovozné v určitých (a k tomu častých) přípa
dech počílá se za naložitelnou váhu vozu
(„ Ladegewich!“), třeba by jí nebyl zasílatel ani z d-
leka využiíkoval. Zasílatel chce naložiti a naloží na
př. jen 12 tun svého zboží, dráha mu přistaví vo
o 16 tunách naložitelné váhy a čítá mu dovoznén
koliv za naložených 12, nýbrž za naložitelných 1e
tun. — Důležitým jest dále návrh, aby byl vybudo
ván, tak jak tomu jest u překladních stanic polab-
ských (Ústí, Laube, Podmokly a j), i pro h olešo
vický přístav v Praze zvláštní tarif pro dovoz i ol-
voz zboží do tohoto, resp. z tohoto nového přístavu
ovšem s přímými, sníženými sazbami pr
jednotlivé druhy zboží a jednotlivé stanice vnitro-
zemské. Posud se tomuto opatření vzpíraly soukro
mě dráhy (státní dráha a severozápadní) proto, žee
ve vodní dráze Praha—Ústí n. L. spatřovaly kon
kurenta svých souběžných tratí železničních. Postá
něním těchto drah překážka tato ovšem odpadne
— Dosavadní nepatrný vývoz českého piva d
Bosny a Hercegoviny (v r. 1906 vyvezen
z 9,431.700 hl v Čechách vyrobeného píva do Bosny
a Hercegoviny pouze 2054 hl) dal podnět k návrhu
na systematické vyšetření této otázky potu
aby byl vybudován zvláštní výjimečný tarií ad
něho pojaty veškeré české stanice, pro výrobu pi
zvláště důležité. Kromě těchto návrhů podány ješt
tyto návrhy: na prodloužení dekla ssifik a c
železa a železářského zboží na c. k. státních dra-
hách při vývozu do Uher též na rok 1909; návrh
abiy byly po způsobu německém povoleny na rakou-
ských drahách slevy pro dopravu materiálu
určeného ke stavbě lodí, konečně návrh
aby — rovněž dle vzoru Německa — byly u nás ži
vé rostliny, máslo, ryby, zelenina, mlé
ko, ametana a čerstvé jahody dopravovány
i při podání jako náklad spěšný jen dle nižších
sazeb, platících na náklad obyčejný. — K některým
důložitějším z uvedených návrhů se ještě vrátíme.
Za rozhodčí při prašské burse na zboží a cenn
papíry zvoleni byli pražskou obchodní komorou tite
pp.: Ciíka Emil, Feitis Josef, Felil Reinhard, Hah
Moric, Hiebl Julius, Hotěk František, Kauský V
těch, Lauer Moric, Mikš Rudolí, Nowak Robert, Pra-
ger Jaromír. Stross Jindřich, Sulek Josef, Treybal
Václav, Tůma František, Welten Jindřich a Víze
Antonin. Při pražské burse plodinové pal
pp. Kehrn Karel, Lauer Moric a Zvěřina Fran-
tišek.
Jednání východních drah s Bulharskem. Jednán
východních drah s Bulharskem a Tureckem o vý-
kupu východorumelských tratí bylo přerušeno a bul-
harský ministr obchodu vrátil se z Cařihradu de
Sofie. Dne 1. t. m. konala se schůze správní rady
společnosti východních drah, v níž dány byly dele
gátům nové instrukce. Vyjeďnávání bude v nejbližší
době obnoveno; dosud ovšem nelze souditi, povede-
k příznivému výsledku. Skončení jednání v kratší
delší době závisí na tom, vzdá-li se bulharská vlád
svého stanoviska, aby otázka tato byla projednán
společně s ostatními spornými otázkami, týkajícím
se poměru s Tureckem.
Klesání cen stříbra. V cenách stříbra jeví se o
2 let stálé klesání, jež jest v poslední době ještě
ostřejší; záznam na londýnské burse klesl na 22 3/1
d. za stand. unci, oproti 27 d. před rokem a 32 d
před 2 roky. Toto klesání nedá se vysvětliti stoupa
jící těžbou stříbra, nýbrž depresí v Indii a vůbe
ve vých. Asii. Iadická spotřeba stříbra jest toliž
v prvé řadě rozhodnou pro světový trh, ježto Indov
užívají velkého množství stříbra ne tak k oběhu
jako ke thesauraci, ukládajíce ve stříbru a skvostec
celý postrádatelný výtěžek své sklizně. Tím se stává
že někdy spotřeba stříbra v Indii byla větší nez
celá světová produkce. Naopak zase, není-li rok pří-
znivý, je Ind nucen sáhnoutí ke svým pokladům
vyměňovati stříbro za zboží, tím ovšem světová cen
stříbra se stlačuje. Letos právě není sklizeň obilí ve
vých. Indli příliš skvělá a třeba že snad ještě su-
rové stříbro z Indie nedostalo se na trh, přece již
je citelnou a v klesání cen znatelnou okolnost, ž
hlavní kupec světového trhu zůstává stranou. Ny-
nější záznam není o mnoho vyšší než nejnižší stav
dosud zaznamenaný, totiž kol. 211/2 d. z r. 1903, na
kterouž úroveň klesí od r. 1873, kdy následkem za-
vádění zlaté měny začala demonetisace stříbra. D
r. 1873 pohybovala se světová cena stříbra dlouho
nad 60 d. za stand. unci.
Vzájemný obchod rakousko-uhezský. Dodatkem
k telegra fické zprávě z č. 332 uvádíme tyto detaily
o vzájemném obchodu Rakouska s Uhrami: Zvýšení
našeho aktiva z loňských 94.1 mil. na 140.8 mil.
nutno přičítati značně slabšímu dovozu obilí
mouky. Od ledna do konce října činil dovoz obil
z Uher 10.8 (— 2 6) mil. q v hodnotě 186.7 (— 46.3
mil. K. dovoz mouky 5.1 (— 1.1) mil. q v hodnot
142.8 (— 30.7) mil. K. Mimo to klesl dovoz vaje
13.2 (— 1.9), vlny 9.8 (— 3.7), železa v prutech
drátech a plechu 7.4 (— 1.2), chemikalií 11.9 (— 1.3
mil. K. Naproti tomu vzrostl dovoz dobytka v cel-
kové hodnotě 164.6 (+ 21.5) mil. K, dovezeno byl
hověziho dobytka 234.435 (+ 28.304), prasat 391.817
+ 81.373) a koní 19.446 (+ 1572) kusů. Podobně
vzrostl dovoz drůbeže 14.9 (+ 0.8), koží 7.9 (44. 1.7
vepřového sádla 16.6 (+ 1.9), čerstvého masa 10.
(+ 14), vina 25.0 (+ 1.7), rudy 8.8 (+ 0.9) mil. K
Ve vývozu do Uher v prvních 10 měsících t. r. jeví
se silný pokles u bavlněného zboží 184.9 (— 15.5
mil. K, kdežto dovoz bavlněného zboží z Uher stoupl
na 17.2 (+ 1.4) mil. K. Dále jeví se pokles dovozu
u zboží ze lnu, konopí, juty atd. 28.8 (— 1.3), vlně-
ného zboží 107.1 (— 5.1), koží 9.3 (— 1.4) mil. K.
Naproti tomu vzrostl náš vývoz uhlí 25.0 (+ 1.6).
surového petroleje 9.0 (+ 2.4), hedvábného zboži
35.9 (+ 0.9), kůže 37.8 (+ 1.5), konfekčního zboží
79 9 + 2.7), železa v prutech, železných plechů a
drátů 16 8 (+ 2.7), strojů 44.3 (+- 1.1) mil. K
Zrušení soukromého obchodu v neděli na Pešt-
ské burse. Již před rokem zahájeno na Pešťské burse
hnutí pro zastavení soukromého obchodu v neděli
ve svátek. Následkem událostí poslední neděle, kde
kontremina přivodila devaluaci kursů, se agitace opě
oživila; většina agentů bursy pro cenné papíry po-
depsala závazek, že se nezúčastní nedělního a svá-
tečního soukromého obchodu a že přeruší styky
s agenty a návštěvníky bursy, kteří v soukromém
obchodě v neděli neb ve svátek uzavírají obchody
Vývez českého hnědého uhlí. V posledním týdnu
dopraveno bylo na saských státních drahách 102. 26
(+ 3081) tun českého hnědého uhlí.
Polský náhradní ústav pro pensijní pojišťován
právě byl vládou schválen a dostává se mu vše
stranné podpory polské veřejnosti. Denní listy po
ukazují mezi jiným na morální i hmotnou posilu
jaké si získávají tímto ústavem národohospodářsk
osamostatňovací snahy polské a zejména upozorňuj
na stanovisko, které vůči slovanským tužbám za
ujímá správa Pensijního úslavu všeobecného, mají
cího za úkol svými obrovskými fondy posilovat
centralism a státní kredit, naproti tomu ústavy ná
hradní umísťuji své fondy výhradně v domácíeh
hodnotách a dlužno při tom upozorniti, že tské
nás vzrůstá jako nový významný činítel Pensijn
#21
alto_textblock
#21
ústav českoslovanského peněžnictví. Ústřední bankou
českých spořitelen založený. V posledních dnech
ohlásili své přistoupení kromě četných spořilelen
záložen také naše bankovní a pojišťovací ústavy
s velkým počtem úřadnictva a správa ústavu práv
rozesílá prospekt, pojednávající o výhodách náhrad-
ního pojištění. Veškeré informace ochotně a nezá-
vazně podá správa ústavu v Praze, Ovocná ul. 15.
Z uherského trhu uhelného. Uherské uhelné
doly vykazují letos příznivé obchody; u jednoflivých
dolů zvýšil se následkem stoupající potřeby a pro-
vedených investicí odbyt uhlí téměř o 102%. Ceny
jsou dobré a při nových uzávěrkách stejné jako pře
rokem. Ku příznivému stavu přispívá i to, že dělnické
poměry jsou nyní klidnější, a že nedostatek vagon
není tak citelný, jako před rokem. Dle toho očekávají
se příznivé uzávěrky uherských dolů a u některých
společností i vyšší dividenda; tak zejména bude dl
všeho zvýšena dividenda Uherské všeobecné uhlářské
akciové společnosti o několik korun a Severouherské
uhlářské společnosti asi o 1 K. Salgo-larjanská tě-
žařská společnost ponechá asi po provedení investic
posledních let dividendu v loňské výši. O některých
společnoslech se proslýchá, že zvýší akciový kapitá,
což se očekává jmenovitě u Salgo-tarjanská uheln
společnosti a Uherské všeobecné uhlářské společnosti,
jež získaly nová značná ložiska. Pro provozován
těchto nových dolů, s nímž bude započato asi na jaře
má býti utvořena nová společnost pod vedením obo
jmenovaných společností, jež také většinou přispěj
k akciovému kapitálu, jenž bude činiti více miliono
korun. Při nynější situaci peněžního trhu není ovšem
ještě zvýšení kapitálu výhodné.
Londýnská dražba vlny. Na londýnské dražb
vlay tendence cen stoupá při stále živých obratech.
Ruské finance. Dle pokladního výkazu ruské
vlády z 1. července 1908 činily letos v I. pololeií
řádné příjmy celkem 1104.4 mil., mimořádné 46.2
mil. r., výdaje řádné 1037.0 mil., mimořádně 75.
mil. rublů. Přebytek pokladní činí tedy celkem 38.2
mil. rublů. U srovnání s týmž obdobím loňským
vykazují přírost letcs tyto zdroje příjmů stá tních
daně pozemkové, z nemovitosti a osobní dávkyo
2.6 mil., říšská daň živnoslenská o 4.5 mil., dan
z nafty o 6.7, cla o 8.8 mil., kolky a poplattky o 2.7,
dávky z převodu držby o 2.3, příjmy z pošty o 1.1,
výnos ze státního lihového monopclu o 7.2, výno
ze státních železnic o 1.5, povinné platy železničníci
společností o 2.2, splacení půjček a jiné o 3.1, pří-
spěvky na státní statky z jiných zdrojů o 8.6 mil.
rublů; pokles výnosu vykazuje daň z nápojůo
1.2, z cukru o 15.1 ze sirek o 1.4, z mincí o 19
a jiné drobné nahodilé příjmy o 4.1 mil. rublů
Z německého říšského rozpočtu. Rozpočet na
r. 1909 končí v přijmech a výdajích 2865,409.018 mk.
+ 80,556.725 mk.). Rádný rozpočet obnáší na
každé straně 2630,369.273 mk. (+ 111,068.232 mk.),
mimořádný 235,039.745 mk. (— 30,511.507). Trval
výdaje činí 2232,525.038 mk. (+ 66.016.344 mk.).
V přijmech řádného rozpočtu preliminován výno
cel, daní a poplatků obnosem o 54.7 mil. mk. menším
než loni. Plus 28 3 mil. vykazuje správa pošt
telegrafů a 21.4 mil. »různé správní příjmy«. Matri-
kulární příspěvky činí po srážce úhrady 231.7 mil.
marek a jsou o 80.8 mil. mk. větší než letos. —
ŘIšský dluh německý činil 1. října t. r. —
nehledíe k nezůročitelným pokladničním poukázkám
v oběhu se nalézajícím — celkem 4253,500 000
marek, z čehož připadá 250 mil. na 4% dluhopisy.
1860 mil. na 31% dluhopisy, 1783.5 mil. na 39%
dluhopisy, 20 mil. na 31/2% pokladní poukázky a
340 mil. mk. na 4% pokladní poukázky. Kromě toho
jsou v oběhu krátkodobé pokl. poukázky bez pevného
zůročení. Na r. 1909 žádá říšský kancléř zmocnění
směti vydati takovýchto poukázek až do výše 600
mil. mk. (+ 125 mil.)
Mezinárodní svaz bavlnářských průmyslníků. Ve
schůzi permanentního výboru mezinárodního svanu
bavlnářských průmyslníků, konané v Ženevě, usne-
seno rozšíření statistiky bavlny a jmenování delegátů
pro konferenci, jež se bude konati příštího roku v
Washingtoně, k přípravě mezinárodních standardů.
Současně doporučeno zařízení netto kontraktu, za-
vedeného na liverpoolské burse bavlny. Příšti mezi-
národní bavlnářský kongres bude se konati ve dnech
17.—19. května 1909 v Miláně.
Příjmy drah. Příjmy rakouskě severo zk-
padní dráhy činily na garantované trati v druhé
dekadě listopadové K 868.578 (+ 22.245 oproti defin.
— 79.792 oproti provis, zůčtování), od počátku t. r.
pak K 26,101.386 (oproti defin. zúčtování před r-
kem — 793.963, oproti provis. + 151.232); na do-
plňovací síti bylo přijato v druhé dekadě listopadové
K 576.854 (— 27.630 defin., — 35.994 provis)), a o
1. ledna do 20. listopadu t. r. K 17,637.363 (+ 247.540
oproti delin. a + 1,087.209 oproti provis. zúčtování).
— Příjmy jihoseveroněmecké spojovac
dráhy činily v druhé dekadě listopaddové K 291.435
(—991 oproti defin., — 15.212 oproti provis zúčto-
vání) a od počátku t. r. K 8,951.150 (— 198.867 oproti
delin. a + 294.169 oproti provis, zůčtování). — Pří-
jmy státní dráhy činily v druhé dekadě listo-
padové K 2,412.682 (— 149.298) a od počátku roku
K 66,511.346 ( 1,147.600). — Na jižní dráz
bylo přijato v druhé dekadě t. m. K 3,418.423 (—
390.522 oproti defin., — 147.756 oproti provis. zúčto-
vání) a od počátku t. r. do 20. listopadu K 119,113.795
(— 603.523 oproti defin., + 2.470.528 oproti provia.
zůčtování, opravenému do konce června t. r).
Trhy. Výroční trh v Uhliřských Jano vi-
cích konati se bude v pondělí 7. t. m.
#22
alto_textblock
#22
Banky, záložny a spořitelny.
Výkaz rakousko-uherské banky 30. listop.
1908. (K. k.) Oběh bankovek 1999,745.000 K,
(+ 848,970.000), kovový poklad 1534,163.000
+ 642.000 K), zásoba směnek 637,792.000K
51,098.000 K), lombardy 77,284.000 k
+ 1,616.000 K), oběh bankovek daní povin-
ných 65,582 000 K.
#23
alto_textblock
#23
V měsíci listopadu 1908 činily:
vklady výplaty
korun
Spoř. m. Bakova n. J. . .
15.583 12.543
Spoř. m. Bělé u Bezd. . . .
95.872 26.96
Spořitelna v Domažlicích.
371.117 315.89
1,069.720 1,054.958
Spoř. kr. m. Kolína. . ..
140.430
Spořit. královéhradecká. 193.377
Spořitelna kr. města Plzně . 1,864.011
1,527.804
68.895
Učit. zál. »Komenský« v Praze. 103 303
Obč. zál. na Smíchově . . 568 365
381.747
Zál. v Hradci Králové . .
139.805
91.067
#24
alto_textblock
#24
PFrny peněžní.
#25
alto_textblock
#25
Ruské papíry v Bezlině.
Z Berlina, 2. prosince. (Zpráva Živnost. banky.)
2. pros. 1. pros.
96.75
41/2procentní ruská renta 1905. . 96 75
81.90
4procentní ruská renta 1902 . . 81.80
—
4proc. ruská konsolidační renta 1889 ——
—.—
—
31/sprocentní ruská zlatá renta
pstrohradská diskontní banka . . 154.50 154.75
petrohradská mezinárodní banka . 131.75 131. 25
ruská banka pro vnější obchod . 130.— 129.75
Z Hamburku, 2. prosince. (K. k.) Rak. stříbrná
renta 96.40, rakouská zlatá renta 97.20. uherská zlatá
renta 91.80, italská renta 103.60, kreditky 192.40.
losy z r. 1860 153.—, státní dráha 141.—, lombard
18.50, stříbro 65.75 zboží, 65 25 peníze, Smýšiení
klidné.
Z Berlina, 2. prosince. (K. k.) Kreditky 192.50, ber-
IInská obchodní 167.60, darmštadtská banka 197 70.
německá banka 238.60, diskonto komand. 178.10
drážďanská banka 147.20, národní banka 119.70
státní dráha 141.40, lombardy 18 40. Kanada 176 30
Baltimore 108 40, dráha Henri 122.50, bochumsk