#1
alto_textblock
#1
5 prosince 1908.
#2
alto_textblock
#2
Číslo 333.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODN LISTY
#4
alto_textblock
#4
Strana 3.
#5
alto_textblock
#5
Smutný byl to večer pro menšinu v České
#6
alto_textblock
#6
Lípě.
#7
alto_textblock
#7
a
Z Teplic, 1. prosince. (Pův. zpr.) Včerejší
noc zůstane Čechům teplickým v hrozné paměti.
Dav zfanatisovaných zběsilců německých hrůzně
zde řádil. Národní dům, hostinec u Hopfen-
stoku a obchod pana Šubrta skytají hrůzný po-
hled. V Národním domě je taková spousta, že
není pamětníka, který by něco podobného kdy
viděl! Okna až do druhého patra vytlučena,
rámy úplně vytrhány a zpřeráženy, domovní
dvéře zcela rozbity, kulečník roztrhán, i mra-
morová deska značně poškozena, zkrátka jako
po vyhoření. V místnosti jest spousta celých
cihel, dlaždic a kamenů. Celý trám vhozend
místnosti. Stalo se to v noci as o půl 11 hod
Bombardování trvalo více než 20 minut. Pro
slýchá se, že zde bude vyhlášeno stanné
#8
alto_textblock
#8
právo.
#9
alto_textblock
#9
Z Nového Jičína, 2. prosince. Všechna
okna ve škole Ústřední Malice 3kolské až na
jedno byla vytlučena.
#10
alto_textblock
#10
Politické zprávy domáci.
V Praze, 2. prosince. (Nový madar-
ský návrh, jak rozřešiti bosen-
skou otázku.) Pešťský advokát dr. Tetét-
leni vydal brožurku, v níž se zabývá státc-
právní příslušnosti Bosny a Hercegoviny. Bro-
žurku zaslal sněmovnímu výboru pro bosenské
věci a výbor prý ji uznal za hodnou pozornosti.
Pisatel praví, že slova manifestu, v němž se
panovník dovolává „práv slavných předchůdeů
na trůně uherském“, nesmějí se vykládati jako
rozhodnutí o státoprávní příslušnosta zabraných
zemi. Bylo jich patrně užito jen proto, aby se
ospravedlnilo rozšíření suverenity také na za-
brané země. Autor má dále za to, že soupeřství
mezi Rakouskem a Uherskem činí téměř ne-
možným pokojné rozřešení otázky, komu má
Bosna náložeti. Chtěje prý všem stranám vyho-
věti, zároveň pak Uhrám „za jich nepopíratelné
nároky“ dáti náhradu, navrhuje, aby se Bosna
a Hercegovina připojily k Chorvatsku, za to
však aby Chorvatsko postoupilo Uhrám severo-
západní pruh od hranic uherských k Rěce
podél moře až k Seni. Takové rozřešení mělo
by dle mínění autorova dvě výhody. Chorvatsko
nabylo by připojením Bosny obšírného pole na
provádění svých politických aspiraci, jež by pak
přostaly býti věčným jablkem sporu v uherské
sněmovně; Uhry však by ziskaly nerušeného
spojení s Rěkou a skutečně maďarského meř-
ského pobřeží. Spojením železnice, jdoucí
z Uher do Rěky, podél pobřeží s dalmatským
drahami zabezpečila by se Rěce, ktorá by měla
skutečné maďarské pozadí, skvělá budouenost.
Návrh Tetétlenův jest patrně onen maďar-
ský návrh na rozřešení bosenské otázky, o kte-
rém psal „Pokret“ a o němž jsme se ondyno
zmínili.
V Praze, 1. prosince. (V Uhrách ne
spokojeni s Achrenthalovou poli
tikou.) Posl. Bela Rakovszky podá v nej
bližších dnech v uherské sněmovně dotaz
v němž chce uvésti na přotřes celou nynější za-
hraniční situaci. V dotaze bude se hájiti názor
že annexe Bosny a Hercegoviny nebyla náležité
připravena, jak vidno už z boykotu rakouského
zboží v Turecku, jímž rakouskému průmyslu
způsobeny nenahraditelné škody. Rakovszky po-
žádá mimo jiné také za vysvětlení, proč nedošla
dosud od italského a ruského dvora odpověd
na listy, jimiž rakouský panovník ohlásil zábor
Bosny a Hercegoviny. Poněvadž dotazem má
býti učiněn útok jak na ministra vnějších věcí,
bar. Aehrenthala, tak i na vládu uherskou, Ra-
kovazký chce si vyžádati svolení lidového klubu
k tomuto dotazu. Kdyby klub svolení odmitl
vystoupí prý ze strany, aby byl prost klubovníeh
závazků a mohl dotaz podati samostatně. Dle
pešťských zpráv není Rakovszky samoten v
svých názorech na annexi, ježto i četní jiní po-
slanci si přejí, aby se v parlamentě důkladně
promluvilo o politice Aehrenthalově.
V Praze, 2. prosince. (Jazy kový
program Bienerthův.) Poláci, důslední
obhájci zemské autonomie, zazlívají bar. Bie-
nerthovi, že se se svým úřadnickým kabinetem
#11
alto_textblock
#11
svůj umělecký talent.“ Výslech trval sedm hodin a p
něm vrátila se zatčená spokojeně do své cely.
Z Paříže, 2. prosince. U vyšetřujícího soudce
přihlásil se advokát Monleil, bydlící v sousedslvi
Steinheilova domu a udul, že dne 31. května o 1.
hodině z rána, ledy bezprostředně po vraždě, když
šel domů, spatřil, že mladík, oděný po způsobu pa-
řižských „apašů“, vyšel ze Steinheilova domu
oolovil elegantně oděného mladšího pána prostřední
postavy, poněkud otylého, jenž měl limec u kabátu
vyhrnutý a když viděl, že je pozorován, obrátil se
a mluvil chvilku s podezřelým mladíkem, který měl
čepici hluboko staženou na obličej. Advokát myslil.
tehdy, že jde o nějaké milostné dobrodružství, nyní
však, když čell v novinách popis osoby jednoho mi-
lence paní Steinheilové, připomenul si opět ono noční
selkání. Monteil bude s dolyčným mužem koníron-
tován. Také nádoba s vnilřnostmi Steinheilovými
které byly vyňaty při první soudní pilvě, byla prý
již nalezena
#14
alto_textblock
#14
Srážka vlaků. Z Brusselu, 1. prosince
(K. k) Expresní vlak Lutych-Turnai narazil dnes
dopoledne za mlhy ve stanici Charleroi na prázdný
osobní vlak. 17 osob bylo poraněno
— Sebevražda náčelníka policie. Z Londýna
2. prosince. (K. k.) „Daily News“ sdělují ze San
Francisca, že náčelník policie, William J. Bigzey
skočil včera na zpátoční cestě z Belvederu s poli-
cejního kontrolního čiunu do zátoky a utonul. Sebe
vražda Biggeýova souvisí s nynějším vyšetřováním.
zavedeným pro korupci v míslní správě.
= Zomětřeseni Z Regia di Calabria, 2. pro-
since. (K. k.) Ráno pocítěn v Miletu dosti silný otřes
země, jenž obyvatelstvo velice poděsil
= Oběli vídeňského osvěllení. Z Vídně, 2.
prosince. (K. k.) Za osvětlení a po něm zemřely
osoby srdeční mrtvicí. Jedné z nich bylo zlomeno
laké několik žeber. Celkem byly 104 nehody
= Hr. Zeppelinovi bylo nyní vyplaceno 1,500.000
marek za vzducholoď Z. I., zakoupenou pro říši.
= Cholera v Rusku. Z Petrohradu, 2. pro-
since. Přes to, že nastala chladná roční doba, trvá
posud cholerová epidemie. Zdravotní úřady petro-
hradské vidí příčinu v závadách vodárny, která zá-
sabuje město. Do rozsáhlého obvodu rozvádí se vodn
z Něvy, otrávená odtoky z nemocnic a továren. M
býti opatřen prozatímní filtrační syslěm, jedinou
záchrannou pro budoucnost jest však přivádění vody
z Ladožského jezera.
= Nejstarší generál na světě. V Charlollenburku
u Berlína zemřel nedávno 103 roky starý generál v. v.
Frank. Slarý tenlo vojín byl pouze jeden den ne-
mocen. Dne 30. listopadu 1905 slavil sté narozenin
a 24. března 1906 své osmdesátileté důstojnické ju-
bileum, při čemž se mu dostato od císaře německého
zviáštních vyznamenání.
#15
alto_textblock
#15
pokouší rozřešiti také česko-německou otázku.
Takový úkol — píše „Gaz. Narod.“ — vůbe
se nehodí pro kabinet, ve kterém zasedá více
odborových přednostů než ministrů. A mimo
to parlamentní vyřízení říšského jazykového zá-
kona potrvá mnoho měsíců, snad několik let
a nedá se tedy provésti v několika týdnech, jež
jscu vyměřeny úřadnické vládě. Bar. Bienerth
měl by se spokojiti úpravou půdy, na kteréž by
příští parlamentný kabinet mohl zahájiti vyjed-
návání se stranami o úpravě jazykové otázky.
Vlastní úprava jazykové otázky, projednání ja-
zykových zákonů, nenáleží říšské radě, nýbrž
spadá jedině v pravomoc zemských sněmů.
V Praze, 2. pros. (Kritika Aehren-
thalovy politiky.) V posledních dnech
objevily se v tisku opět projevy státníků něko-
lika signatárných velmoci, jež nejsou nikterak
na prospěch politiky bar. Aehrenthala. Demo
kratická „Nov. Ref.“ zavírá z těchto projevů,
že rakodsko-uherská diplomaci
utržila v otázce bosenské annex
důtklivou porážku. Uknzuje se nyní, že
otázka tak významná nebyla náležitě připravena
a s představiteli jiných velmocí projednána. An-
nexe Bosny překvapila veřejné i politické mí-
nění celé Evropy. Vyslanci všech států, nevyjí-
maje ani Německa a Italie, popírají, že by byli
dali svolení k rakouským plánům na zabrání
Bosny. Také jediný vážnější vývoz rakouského
průmyslu na Balkán je ochromen na dlouhou
dobu, a kdo ví, zdali ne na vždy. Evropská
diplomacie, pokud se nechová k Rakousku pří-
mo nepřátelsky, ukazuje na dobrovolné doroz-
umění s Tureckem jako na jedinou možnou
cestu. Slovem Rakousko počíná v evropském
koncertě hráti roli přímo pokořující. Nejlépe
tuto osudnou sitnaci pociťuje vídeňská bursa,
jež už po několik dma prozrazuje značné roz-
čilení.
Z Lublaně, 30. listopadu. (Ja k se poslo-
vanšťují Korutany.) Celovecký „Mir“
přinesl tyto dni malý doklad, jak se Korutany
poslovanšťují. Letos při obecních volbách zvítě
zili Slovinci v Rožku a jiných sedmi, velikou
většinou slovinských obcích, ale vyjma dvě
obce, které si odbyly již celou instanční cestu
ani jedno nové obecní zastupitelstvo se nemohle
ustaviti, protože Němci proti všem volbám z dů
vodů nejmalichernějších podali protest a pro
testy se nevyřizují. Obec Medgorje volila letos
už třikrát, ale po třetích volbách podán protest
a bude se tedy voliti po čtvrté, poněvadž obee
tato nesmí patrně dostati zastupitelstvo většinou
slovinské. Slovinská škola ve Sv. Jakubu mohia
se otevřiti teprve tehdy, když obec své práve
na školu proti zemskému školnímu výboru ob-
hájila u správního soudu. Týž soud byl nucer
donutiti také zemský výbor korutanský, aby při
jimal a vyřizoval podání obce Sele, psaná v ja
zyku slovinském. Dříve zemský výbor podání
ta vracel neotevřená! Každé, u korutanských
soudů promluvené slovinské slovo má v zápět
stížnosti a žaloby až k nejvyšším instancím,
poněvadž zemský soud celovecký neuznává slo-
vinčinu, ve které mluví třetina všeho obyvatel-
stva, za jazyk zemský. A za takových poměrů
němečtí poslanci z Korutan se neostýchají vy-
týkati ústřední vládě, že Korutany poslovanšťuje.
#16
alto_textblock
#16
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 2. prosince.
Minění cara Mikuláše o záboru Bosny a Herce
goviny.
(Pův. dopis „Nár. L.“)
I. S. Z Petrohradu, 30. listopadu.
Rakouskouherská diplomacie vyhodila proti
ruské trumf, odvolávajíc se v příčině otázky zá-
boru Bosny a Hercegoviny na tajná ujednání
mezi oběma státy, která se stala v letech sedm-
desálých. Ruská diplomacie těchto ujednání,
platných do konce války rusko-turocké, dávno
zapomněla. Pro nynějšek závazna nejsou.
Za dní našich pozoruje se jistá reforma
v ruské diplomacii, založená na upřímnějš
snaze, sloužiti národu. Kdyby se Rusko n
věky dalo poutati tradicemi staré, nenárodní
diplomacie, nikdy by nemohlo zabočiti do kolej
novodobých reforem.
Nynější ruské diplomacii jest ukazatelem
směru mínění carovo v otázkách zahraničných.
A otážete-li se kteréhokoli vážného a dobře in-
formovaného ruského politika, jaké že jest mí-
nění cara Mikuláše v příčině záboru Bosny a
Hercegoviny, vždy dostanete odpověd:
Car je proti záboru.
Fakty, o které se toto tvrzení opírá, jsou
1. Srbský králevič následník
Jiři, navrátiv se z Petrohradu do Bělehradu
oznámil, že si z rozmluvy s carem vynesl nej
hlubší přesvědčení, že Rusko zá
bor Bosny a Hereegoviny neuzná
avšak ruské nouznání nikterak nesmí míti tako
vou formu, která by mohla býti příčinou války
2. Mimořádný srbský posel Nikola Pa-
šič před svým odjezdem z Petrohradu řekl ně
kterým ruským i zahraničným dopisovatelům
že po slyšení u cara opouští Petrohrad „na-
plněn nejlepšími nadějemi“, že zábor Bosny
Hercegoviny Ruskem uznán nebude.
3. Předseda hosudarstvenné dumy Chom-
jakov řekl mnohým ruským politikům, když
byl předposledně u cara a když se tu rozmluva
zavedla na Bosnu a Hercegovinu, že car se vy-
slůvil: Hrabě Vladimír A. Bobrinský velmi
ohnivě mluvil v dumě o ruské zahranščné poli-
tice. — „Bobrinský“, odpověděl Chomjakov
caru, „jako dobrý Rus a Slovan bojí se, aby
Rusko nebylo notárem, který svým podpisem
potvrdí špatný akt. Vaše Veličenstvo, nejen hrabe
Vladimír A. Bobrinský, nýbrž žádný poctivý
Rus nemůže souhlasiti, aby Rusko schválilo
zábor Bosny a Hercegoviny.“ — „Ro zu mí
se, rozumí se, to nemůže býti,“ odpo-
věděl car.
4. Ve schůzi Slovanského spolku petrohrad-
ského dne 8. listopadu t. r. gen. Kirjejev
známý slavjanofil řekl před několika svědkyo
že jsou nepravdivé zprávy, žo Eusko
uzná zábor Bosny a Hercegoviny;
naopak že on sám „na nejvyšším místě“ slyšel
slova, která nepřipovštějí žádné pochybnosti, že
záboru Bocny a Hercegoviny vu-
ského schválení se nedostane.
5. Několik dní tomu měl u cara slyšení
druhý syn srbského krále, králevič Alex-
andr, a také on z rozhovoru s carem vynesl si
pevné přesvědčení, že zábor Bosny
Horeogoviny Ruskem uznán ne-
b ude.
#17
alto_textblock
#17
6. Kromě toho všeho sluší zaznamenati, že
ve všech vrstvách ruského národa zakotvila se
povná víra, že car Mikuláš II. záboru Bosny a
Hercegoviny neuzná, aby nejednal proti tradi-
cionálné politice svých předků a nepodkopal ve-
liký význam Ruska ve Slovanstvě i na blízkém
Východě.
#18
alto_textblock
#18
Ruské odmítnutí rakousko-uherského diplomati
ckého odhalení.
Ruská diplomacie odpovídá v »Novém Vre-
meni« na známé odhalení Doczyovo v »N. P.
Journ.«, že Rusko před okupací několika úmlu-
vami s Rakousko-Uherskem se zavázalo sou-
hlasiti s tím, když si Rakousko-Uhersko vezme
Bosnu a Hercegovinu, z čehož rak.-uh. diplo-
macie vyvozuje, že Rusko nyní nemá práva
protiviti se záboru.
Rusko přiznává, že podobné úmluvy byly,
ale s podmínkou. Tou podmínkou bylo,
bude-li dosaženo připojení Kréty a Thessalie
k Řecku, budou-li Bulharsko a Rumelie
učiněny nezávislými a Cařihra
svobodným městem. Kdyby těchto pod
mínek bylo dosaženo, Rusko slíbilo ne-
protiviti se, aby Bosna a Hercego-
vina připojeny byly ke královstv
chorvatsko-slavonskému.
Tyto úmluvy vesměs staly se před r. 1878.
V tomto roce Rakousko-Uhersko ve spolku
s druhými velmocemi postaralo se, aby Rusku
bylo vyrváno ovoce vítězné vál ky.
svatoštěpánský mír. Podmín ky
splněny nebyly, úmluvy mezi Gor-
čakovem a Andrássyem staly sle
neplatnými.
#19
alto_textblock
#19
„
Miliarda ročních břemen více pro poplatniky
Německa!
#20
alto_textblock
#20
Řišský sněm německý pokračoval v prvním
čtení finanční reformy.
Posl. Müller (svobodomyslná strana li
dová) žádá, aby výzvy posl. hr. Schwerina-
Löwilze k obětavosti uposlechli především konser-
vativci sami. Oni právě odmítali vždycky jakou
koliv přímou říšskou daň. Také panov níe
měli by se vzdáti výsady bern
volnosti. Vedle daně z pozůstalosti, prav
řečník, žádáme též říšskou daň z majetku
V první řadě brojíme proti dani z elektřiny
z insertů. Daň z elektřiny jest politickou pošeti
losti. Zvláště Bavorsko jest tím značně po-
drážděno. Kníže Bülow nspomínal ke spořivosti,
proč se nespoří u vojska? Dokud tajemník stát-
ního pokladu není zodpovědným ministrem
říšských financi, není ničím jiným, než kalkulá-
torem říšských daní. Musíme ven z tohoto par-
lamentního zmatku, s jeho zdánlivým konsti-
tucionalismem. Proto žádáme ve spojení s finanční
reformou ústavní záruky. (Pochvala na levici.)
Posl. Schmidt (mírný konservalivec) po-
ukazuje k lomu, že větší břemena něme-
ekého lidu, jež bude míti v zápětí reforma
řišských financi, bude činiti i s pravděpodob-
nými dávkami jednotlivých států přes 1 mi-
liardu ročně.
Posl. Monsen (svobodomyslné sdružení
má za to, že jest správné, aby Německo, jak
to prohlásil říšský kaneléř, neslo větší břemena,
ale jest nutno tato břemena řádně r o z děliti
#21
alto_textblock
#21
Papež vážně nemocen.
Papežův stav se dle soukromých zpráv
zhoršil. Má sice lehkou jen horečku, ale při
vysokém stáří papežově nejsou nebezpečn
komplikace vyloučeny.
#22
alto_textblock
#22
Úžasná nedbalost ve francouzském námořnictvu.
Vzhledem na pověsti, že zásoby střeliva
jsou u válečného loďstva velmi nedostatečné
prohlásil velitel středomořského loďstva adminál
Germinet několika zpravodajům, že pověsti tyto
zakládají se, bohužel, na pravdě. Na lodích jest
prý polovina předepsaných zásob, tak že po tří-
hodinné palbě musily by upustiti od dalšího
#23
alto_textblock
#23
boje.
#24
alto_textblock
#24
Smlouva americko-japonská.
K uzavření smlouvy americko-japonské píše
»Rossija« v úvodniku, že tento nový mezinárodní
akt má nejvážnější význam politický, jednak
prolo, že rozplyluje teskné obavy, které byly
častěji vyslovovány tiskem před možností blízké
války mezi oběma tichomořskými velmocemi
jednak vzbuzuje naději, kdyby vypukla v Číně
ve spojení s posledními událostmi vážná nedo-
rozumění, že nevedla by k mezinárodním zá-
pletkám. Nynější v souvislosti s úmluvou, již
uzavřelo Japonsko v roce 1907 s Ruskem
současně s jeho spojencem Francil, jakož i ruská
doboda se spojencem Japonska, Anglil, vzbuzují
nejbezpečnější důvěru, že existuje pevná záruka
politické rovnováhy na východo-asijském území.
s Ruskem hraničícím. »Rossija« vítá novou
úmluvu se stanoviska ruských zájmů a připo-
míná, že Spojené státy a Japonsko připojily se
jí jen k zásadám, jež Rusko prohlásilo v roee
1907. Nová smlouva bude bezpochyby i Činou
uvítána. Za ochrany všech lěchto mezinárodních
úmluv může se čínská vláda věnovati s větším
ještě klidem vybudování chystaných dalších stát-
ních reforem.
#25
alto_textblock
#25
Haitská revoluce
Město Los Cayes v středoamerické ostrovn
republice Haiti, kdež generál Simon vyhlási
odboj nynějšímu presidentu republiky Alexisovi
jest v rukou povstalců. Vládní úřadníci uprehli
na německý konsulát. Město jest ale se strany
mořské i pozemní obkličeno dosud vládním
vojskem. Také ale celý jih ostrova jest za
chvácen revolucí. Obyvatelstvo žádá, aby presi-
dentem byl vyhlášen generál Fouchard, jenž žije
ve vyhnanství. Pařížský »Journal« sděluje, že
francouzská vláda rozhodla se vyslati na Haity
křižáky »Duguay« a »Trouin«, které jsou
u Antil, do Port-au-Prince a Cayesu.
#26
alto_textblock
#26
Anglo-ruské přátelstvi i akce v Persii.
(Ruské vojsko a britské loďstv
proti šachu.)
Dle zpráv do Tavrizu došlých o bsadil
povstalci Choi bez zvláštn íb
o dporu.
#27
alto_textblock
#27
Jak vidno, protiústavní kousek šaohův po-
máhá revoluci jen k novým vítězstvím. Bylo
tedy nejvýše na čase, že Anglie a Rusko
dohodli se právě zůplna o společ-
ném postupu v Persti i. Státní převrat
šachův, který stal se proti radám Ruskai
Anglie, pokládán jest ve státech těch za urážku
tak hrubou, že uvažuje se v nich vážně již,
aby Rusko demonstrovalo vojen
sky na hranicích »říše slunce«
loďstvo anglické na její březlch.
Perská osada v Cařihradě uspořádala v divadle
Odeon velikou schůzi protestní, v níž usneseno
žádati šacha za ústavu, provedení rovnosti, vše-
obecné právo hlasovací a okamžité svolání par-
lamentu. Schůzi předsedal liberální synovec sul-
tánův prine Sabah Edin a to jest právě nejza-
jímavější. Není vyloučeno totiž, že Turecko.
uklidní-li se poměry v evropské državě jeho,
použije zmatků v Porsii k novému vpádu d
nešťastné říše.
Včera konala se v Petrohradě, kam byl
povolán ruský vyslanec z Teheranu, porada
mezi ním a ministry vnějších věcí, vojenstvía
financi. Nynější ruský vyslanec nevráti prý se
již do Teheranu, poněvadž neprováděl prý vliv
svůj ve smyslu loyalní kooperace s Anglií, jak sí
ruská vláda přeje. Bude tam vyslán za něj
tudíž prý I. tajemník ruského vyslanectva v Lon
dýně, Poklenský, osobní přitel krále Eduard
a veliký anglofil. Opět úspěch diplomacie an-
glickél
#28
alto_textblock
#28
Slavnostní výroční shromážděni
České Akademie.
#29
alto_textblock
#29
V Pantheonu musea král. českého bylo včer
o 5. hod. odpol. zahájeno slavnostní výroční shro-
máždění České akademie císaře Františka Josefa pr
vědy, slovesnost a umění za přítomnosti zástupců
samosprávných i státních úřadů, mnoha hodnostů
duchovních i vojenských a řádných i mimořádných
členů Akademie. Rozsáhlé galerie plnily hojným po-
čtem dostavivší se dámy.
Slavnostní řeč pronesl president České akademie
ministr m. sl. dr. Antonín rytíř Randa, jenž po-
ukázal na jubileum císnřské a potom v delší řeči
vzpomenul založení České akademie za panován
clsoře a krále Františka Josefa, jež, plníc povinnos
vděčnosti, na památku 60. výročí panování mocná-
řova věnovala 12.000 korun na ceny za nejlepší prá-
ce vědecké, slovesné a umělecké, v tomto jubilejním
roce vykonané, a provolal cisaři a králi slávu, což
po třikráte shromážděním nadšeně bylo opakováno
Potom vzpomenul veliké a nenahraditelné ztráty
kterou Česká akademie utrpěla úmrtím svého za-
kladatele, velkomyslného mecenáše Josefa Hlávky
S povděkem pak konslatoval veliký vědecký rozvo.
Akademie, jež také v minulém období zdárně pra-
covala ve prospěch kuliurního pokroku našeho ná-
roda, kdy nově proká záno, že český národ skorem v
všech oborech lidské práce směle může soutěžili
činností nejpokročilejších kulturních národů. Oběla-
vostí prozíravých českých vlastenců dostalo se České
akademii i letošního roku hojně hmotné podpory
která velice přispěla k rozšíření i prohloučení vě-
decké a umělecké její činnosti. Mimo jiné přibylo
znamenitě rozmnožení majetku Akademie velkomy-
slným odkazem 200.000 K bratra zesnulého presi
denta, dv. rady Antonína ryt. Hlávky a p. Jos. Janen
Fričem darováno Akademii 10.000 K ku pěstování
astronomie. Česká akademie, pokračujíc na započaté
dráze — koněil president — roste a mohutní ke slávě
a zdaru českého národa. (Hlučný pollesk)
Pamětní řeči o zesnulých členech Akade
mie: André Viktoru Conilovi, Bohumilu Janu Eisel
tovi, Karlu Pelzovi, Karlu Václavu Zengerovi, Janu
Kvičalovi a Antonínu Truhlářovi pronesli generální
tajemník Akademie prof. dr. Raýman a prof, dr. P
Novák.
Z výroční zprávy Akademie, předneseně
gener. tajemníkem prol. drem. Raýmanem, zazzna-
menáváme: Koncem r. 1907 měla Česká akademie
240 členů a to 3 čestné, 42 přespolní (19 v I. tř.,z
v II., 14 v III., 2 ve IV.), 50 řádných (15 v I. tř
13 v II., 8 v III. a 14 ve IV.), 53 mimořádné (15 vl
tř., 15 v II.., 8 v III. a 15 ve IV. tř.), 92 dopisujíc
(22 v I. tř., 25 v II., 18 v III. a 27 ve IV. tř.).
Za nové členy byli zvoleni: ve valném shro-
mážděni 30. listopadu 1907 za přespolního člena I.
trídy: Ivan Savič Palmov, prof. církevních dějin slo-
vanských v Petrohradě. Dne 29. února t. r. zvolen
předseda Akademie vídeňské prof dr. Ed. Suess přes-
polním členem II. třídy. Dále zvolen prof. dr. Karel
Domalíp řádným členem II. tř. Ve valném shromá-
ždění dne 3 července t. r. zvoleni za řádné členy II
. Jan Sobotka a Ph. dr. Bohumil Němec, profesoři
české university
Za řádné členy III. tř.: Th. dr. Rudolí Dvořák
Ph. dr Hynek Vysoký, Ph. dr. Josef Král a Ph. dr
Frant. Pastrnek, profesoři české university.
Za mimořádného člena III. tr.: prof Dh. dr. Vá
clav Flajšhans.
Ve valném shromáždění 28 listopadu t. r. zve
leni: za řádného člena II. tř.: Dr. Albert V Ve. flík
c. k. dvorní rada. Za řádné členy III. tř.: Ph. dr. J
Zubatý a Ph. dr. Jiří Polivka, profesoři české uni
versity. Za řádného člena IV. tr.: Mikuláš Aleš, akad
malíř. — Za členy mimořádné: II. tř.: MUDr. Otakan
Kukula, prof. české university: III. tř.: Pla. dr. Jan
Michal a Ph dr. Jaroslav Vlčsk, profesoři české uni-
versity, Antonín Havlík, prol. c. k. české reálky ma
lostranské a Ph. dr. Emii Smetánka, mimořádný
profesor české university
Za členy dopisující III. tř.: Ph. dr. Frantisel
Groh, prol. české university a Ph. dr. Josef Jíanuš
docent české university.
Výroční ceny, jež IV. třída udílí, přisouzeny
byly v odboru literárním: První cena (200
kor) rozdělena stejným dílem na dvě ceny po 1600
a tyto uděleny: dru. Z. Wintrovi 1000 K za II. dí
„Mistra Kampana“, Antalu Slaškovi 1000 K za romá
„Na rozhraní“. Druhá cena 800 K udělena Antonin
Sovovi za knihu básní „Lyrika lásky a života“. Třet
cena 500 K nebyla udělena, místo toho dostalo se
600 K Jaroslavu Kvapilovi za cyklus „Závoj“ ze sou-
borného vydání jeho básní.
V odboru hudebním: První cena 2000
udělena byla Vítězslavu Novákovi za symfon. báser
„Toman a lesní panna“ a za ouverturu „Godiva“
Bruhá cena 800 K Františku Ondríčkovi za smyřcov
kvarteto z As-dur. Třelí cena 500 K Františku Pickov
za skladbu „Missa Festiva“ pro smíšený sbor a or
chestr
V odboru výtvarněm upuštčno od udělen
první ceny; na místě toho uděleny dvě ceny po so
kor malíři Aloisu Kalvodovi na souhrn prací jim
předložených a sochaři Josefu Kalvodovi na „Torso?
a „Dívčí hlavu“. Cena III. částkou 500 K přiřknuls
malíři Karlu Langrovi na obraz „Tovární louka
Kromě toho přisouzenaa byla cena mimořádná
částce 1000 K malíři Rudolfu Bémovi za soubor prae
jím předložených a roku minulého v Praze vystave
ných
Na práce vědecké, literární a umě
lecké uděleny podpory: Po návrhu I. třídy: Prof.
dr1. Aloisu Musilovi na výzkumnou cestu do Arabie
(z dotace r. 1909, 1910) 2000 K, redukci „Sborníku
věd právních a státních“ a „Knihovně“ Sborniku
1000 K, „Č-skému časopisu historickému“ 600 K
redakci „Českého Lidu“ 400 K. „Národopisnému
sbo rniku českoslovanskému“ 350 K, „Obzoru národo-
hospodářskému“ 400 K, „Slovanskému přehledu“ 200
kor., „Sborníku české společnosti zeměvědné“ 300
kor, Jednotě filesefické na vydávání „České Mysli“
r. 1908 400 K. Jednotě moravských právníků na vy-
dávání „Zpráv“ r. 1908 150 K, redakci „Pravěku“v
Kojetíně 200 K, Komisi pro vydávání „Sbirky pra-
menů českého hnutí náboženského ve stol. XIV.a
XV.“ pro rok 1908 500 K, prof. Rud. Dvořákoviv
Brně na vydání spisu „Poslední robotní vzpoura na
Moravě“ 300 K, prof. Josefu Veverkovi v Chrudime
na vydání překladu Buzeskulova „Úvod do řeckých
dějin“ 400 K, Ph. dru. Zdenku Tobolkovi na vydán
„Česk: bibliozrafie“ dll IV. (za rok 1905) 400 K. pro
#30
alto_textblock
#30
dru. Em. Peroutkovi na vydání spisu „Dějiny řeck
800 K, Adolfu Srbovi, rědakloru, na vydání III.
„Politických dějin náreda češkého od r. 1861“ 500
prof. dru. Jos. L. Píčovi na vydání prvního svaz
III. díla „Starožilnosti“ 900 K.
Třída II.: Sekce chemickofysikklní
Prof. dru. Mloisu Musilevi na výpravu do Aralae
1000 K. Laboratoři prof E. Votočka na zakoupe
glykosidů a pokračování v jich výzkumu 300 K. M
Rychlíkovi na studia mathematická v Paříži 300K
Ph. dru. Jos. Bělohlavovi na práce mapovní 200 K
Sekce přírodovědecká: Doc. dru. Karlu Do
minovi stipendium ke studijní cestě na Javu 400 K
Ph. dru. Stanisl. Hlavovi na studhum vířníků 300 K
. V. Želizkovi na sludia palaentologická a geologi-
cká v Čechách 300 K. Prof. dru. Alcisu Musilovi na
výpravu do Arabie 1000 K. Sekce lěkařská:
MUDru. Fr. Votrubovi na studium nervových drah
v míše slipendium 400 K. Prul. dru. Aloisu Musilovi
k účelu shora dotčenému 1000 K-
Po návrhu III. třidy: Reduakci „Českého Lidu“
na rok 1908 400 K. Časopisu „Slovansý Přehled“
r. 1908 200 K. Na vědeckou a vydavatelskou činnost
Společnosti Národopisného musen českoslovanského
200 K. Komisi pro vydávání „Sbírky pramenů če-
ského hnutí náboženského ve stol. XIV. a XV.“ na
rok 1908 500 K. Ph. dru. Zd. Tobolkovi na cestu do
Pařiže a Londýna 600 K. Dru. Vilému Mathesiovi na
studijní cestu do Anglie 400 K. Prof. K. Štěpánkovi
na studia v oboru ruské slovesnosti 100 K. Ph. dru.
Zd Tobolkovi na samostatné pokračování „Česká
bibliegrafie“ 500 K. Prof. Ot. Janotovi na studnjní ce-
stu do Španělska 200 K. Prof. dru. Musilovi na vě-
deckou výzkumnou cestu po Arabii 1000 K. Prof.
Jos. Veverkovi na vydání překladu Buzeskulových
řeckých déjin 300 K.
Třida IV.: Prof. dru. Aloisu Musilovi na výprav
do Arabie 1000 K. Jakubu Arbesovi na nové romu-
netto 200 K. Adolfu Černému na vydávání časopisu
„Slovanský Přehled“ (r. 1908) 200 K. Dru. Čeňku
Zibrtovi na sborník „Český Lid“ (roč. 1908) 200 K.
Jindřichu Jindřichovi na další skladby 200 K. Frant.
Součkovi na další hudební studia 150 K. Rudolfu
Karlovi na další hudební studia 150 K. V. Tulichovi
na další hudební studia 150 K. R. Kierovi na další
hudební studia 150 K. Fr. Doskočilovi na další hu-
dební sludia 150 K. Spolku výtvarných umělců „Ma-
nes“ na vydávání „Volných směrů“ 200 K. Jednotě
výtvarných umělců na časopis „Dílo“ 200 K. Frant.
Černému, prof. při konservatoři, na vydání díla „Ško-
la virtuosní“ (III. díl) 200 K. Karlu Hampejsovi, ře-
díteli kůru v Nuslích, na další hud. skladby 200 K
Cyrillu Hra zdirovi, učiteli hudby ve Velkém Meziříčí,
na další práce 150 K. Národopisnému museu česko-
slovanskému v Praze na činnost publikační 200 K
Stipondia po návrhu I. třídy udělena: PhDru.
Vlastimilu Kybalovi na pokračování ve studiu o če-
ských a evropských dějinách v době předbělohorské
400 K, PhDru. Jarosl. Bidlovi na sbírání materiálu
pro III. díl spisu Jednota bratrská 400 K, JUDru.
a PhDru Viktoru Dvorskému na studium hospodář-
ských poměrů v území černohorsko-albánském 400 K.
Josefu Pelelovi, redaktoru, na cestu po jižních ze-
mích slovanských akcessit 300 K-
Po návrhu IV. třídy: F. V. Krejčímu na dalš
studie literární 400 K, Jar. Stillerovi za melodram
„Dívka z Lochrovamu“ 400 K, Frant. Úprkovi na
základě předložených prací sochařských 400 K.
Z fondu JUDra. Gustava Sudy k odměňování
vynálezů a spisů z oboru fysiky a mechaniky při-
soudila II. třída cenu 1000 K p. L. Vojáčkovi, inže-
nýru, za projekt lodního lopníkového propelleru.
Z fondu MUDra. Josefa Šíchy: MUDru. Jos. Zno-
jemskému na experimentálnou práci 800 K, MUDru
Stanislavu Tobiáškovi na vědeckou cestu 600 K
MUDru. Ot. Lešerovi na materiál ke studiu ophthal-
mologickému 500 K. doc. dru. J. Janskému na expe-
rimentální studia histologická 500 K, MUDru. V. Li-
benskému na sludium chorob flexurae sigmoideae
600
Dále udělena cesfovní stipendia: Karlu Telch-
mannovi 400 K: po 300 K Josefu Machovi. Jos. Můld-
nerovi a Václ. Vitingerovi; po 200 K C. R. Opočen-
skému, Kanu de Wetterovi a Zd. Bromanovi.
Z londu JUDra. Jana Kaňky ku podpoře umělců
a spisovatelů české národnosti udělena byla roku le-
tošního cena 1600 K Jaroslavu Vrchlickému za ve-
škeré jeho dosavadní dílo.
Z fondu Klementy Kalašově pro mladé hudební
skladatele propůjčen roční požitek (200 K) Viktoru
Veselému na základě předložených ukázek skladby
z oboru hudby komorní, vokální a klavírní.
Z fondu Sv.-václavského, jenž zřízen byl zvěč-
nělým presidentem České akademie drem. Jos. Hláv-
kou a dosud spravován jest Zemskou bankou král.
českého, přisouzeny byly požitky v obnosu 4300 K
třem vynikajícím umělcům, jakožto česlné honoráře
na rok 1908.
Z fondu dvorního rady Malěje ryt. Havelky, jeho
choti Růženy a vnuka Karla ryt. Pippicha-Havelky
udělena cena 1000 K, vypsná na epickou báseň
epické básni Fr. S. Procházky „Král Ječmínek““ a
druhá cena 600 K dru. Jaromíru Boreckému za ruko
pisnou sbírku básní „Zpěvy živola“
Z fondu Leopolda Schmidta přisouzena cena
960 K malři Františku Šimonovi za kolekci leptů.
jím předložených.
Slavnostní přednáškou dvor. rady Alberta Vel-
flíka: „Život a působení architekta dra. Josefa
Hlávky s přehledem pokroku umění stavitelského za
jeho života“ bylo shromáždění zakončeno.
#31
alto_textblock
#31
Vyznamenání vystavovatelů
na jubilejní výstavě obvodu ob-
chodní a živnost. komory v Praze
r. 1908.
#32
alto_textblock
#32
(Pokračování.)
Třída IX. Železo. jiné kovy nedrahé
zboží z nich. — Hors concours: Mori
Arndt v Čeňkově. L. G Bondy v Praze, C T. Petzold
a spol., želevárny v Komárově, Rudolí Stabenov
Čelakovicích, J. Novolný, továrna na střelné zbraně
v Praze.
Čestný diplom: F. Kasl, tov. na acelyle-
nové aparáty, klempiřství na Král. Vinohradech.
Měďárna, Rakousko, v Praze. Ant. Vendler, tov. na
drál. pletivo a dirkované plechy v Praze, V. Mašek,
uměl. slévárna v Karlině, Waldes a spol., tov. na
knofl ky ve Vršovicích.
Diplom zlalé medaile: Jarosl. Hustoles,
zámečník na Smíchově, Karel Kauble, výr. pokladen
na Smíchově, Bedřich J. Bartošek, klempíř ve Smiři-
cích, Josef Kostka, výr. průbojnic v Praze, Bohdan
Tom. Srpek, uměl. slévárna kovů v Brandýse n. L
Váci. Schmidta syn a spol., továrna na smalt. nádobí
a slévárna v Hořovicích, J. Dufe, nást. Ant. Páv.
uměl, zámečnictví v Praze, V. Broulín, továrna email
labulí v Praze, Bratří Čermákové, slévárna kujné
liliny v Hořovicích, Karel Jeřábek, tov. na kovové
zboží v Praze, Jan Kaliba a syn, tov. na železné
sporáky v Praze-Pankráci, Zemská jednota společen-
stva kovářů a podkovářů v král. českém, Fr. L. Le
sák, puškař v Poděbradech, Adolf R. Pleskot, tov. na
vodoměry, olov. trubky atd. v Praze, Staněk a Ponec.
tov. na šrouby v Hostivicích, Vojt. Pelikán a syn,
tov. na věhy v Praze, Jos. Klika, velkovávod kovo-
tlačitelský na Král. Vinohradech, L. Köppel, tov. na
opřád. drát v Praze, EJ. Lokesch a syn, tov. na kno-
flíky v Praze.
Dipiom stříbrné medaile: Frant. Kačer,
soustr. a slévárna kovů ve Vršovicích, Frant. Lsun,
klempiř v Praze, Albin Mužík, klempiř v Praze, Jar.
Blovský, kovář v Praze, Jar. Riedl, správce obec.
dvoru v Praze, Václav Vayroň, kovář na Smíchově,
Václav Železný, kovář v Žižkově, Ant. Wagenknecht.
zámečník na Smíchově, Vítězslav Vondřicn, pilniká
v Praze. V. Červený, lov. na váhy v Žižkově, Ant.
Bárta, výr. kov. na dýmky v Proseči J. Bruck a sp
nást., tov. na váhy v Praze, Jan a Jos Czada, slato-
tepec v Praze, Goldberger a spol., továrna na ko-
vové zboží v Praze, Emnan. Hájek, výroba kovového
zboží v Radotíně, J sef Hecht, výr. vah na Král.
Vinohradech, Otto Hofmann, tov. na kamna a slé
várna v Huřovicích. Jos. Hochmann, strojní zámeč-
nictví v Praze, Rud. Huleček, uměl. zámečnictví na
Král. Vinohradech, Horák a Ulmann, tov. na regul
kamna v Praze, Jar. Jehlička, tov. na email v Praze
Lndvík Hájek, klempíř v Praze, Josef Helebrant.
klempíž v Praze, Al. Janák, klemplř na Král. Vino-
hradech, Josef Klika, kovollačitel na Král. Vinohra-
Dych, Václav F. Stefan, klemplř v Praze, Josef Wol
gann, klempit v Praze, Václava Klicpery synové