ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 dd1ad2f0-7631-11dc-9d2e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 38
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
2. prosince 1908.
#4 alto_textblock #4
Číslo 332.
#5 alto_textblock #5
Poněvadž se bouřlivé výjevy v různých čá- stech města opakowaly ve stále větší míře, byl povoláno
#6 alto_textblock #6
pěší vojsko. eby ulice vyprázdnilo. Pěšáci pěš. pluku č. 102 táhli ulicemi a zatlačovali demonstranty, kteř lucerny zhasínali a německé tabulky sirhovali
#7 alto_textblock #7
Různé výjevy. Na Ferdinandské třídě, u Spálené ulice. byla na kanddelábru vyvěšena figura buršáka zástup před ní zpíval. Před 9. hod. večerní byl u Marianské ulice zastaven motorový vůz elektrické dráhy, obe- censtvo musilo vystoupit a prázdný vůz pro- puštěn ku Příkopu. O 10. hodině v poci Krakovská ulice vy prázdněna jízdou s tasenými šavlemi. Restauratér „na Košíku“ z rozkazu důstoj- níka měl sláhnouti želozné záclony. Poněvadž to odepřel, policie sama záclony stáhla. Krveprolití na Král. Vinohradech. Zástup demonstrantů byl z Václavského ná- městí zatlačen na Král. Vinohrady, kde shro- máždil se na Tylově náměstí, před německým gymnasiem. Oddělení policistů bylo tam vy sláno a za nedlouho již soukromé zprávy telefo nické sdělovaly, že stalo se tam strašlivé krve prolití. Policisté stříleli z revo a lleolhu özines verůl Dle sdělení policejního ředitolství bylo o dělení stráže prý obklopeno demonstranty a ka- monováno, proto prý použilo revolverů. Z policejního řoditelství byl tam v automobilu vyslán centrální inspektor Rehne, aby zjistil, co se stalo. Mezitím záchranná stanice pražská byla povolána na pomoc, neboť bylo mnoho osob po- střeleno. Jeden muž postřelen byl těžce a od- vezen do všeobecné nemocnice Další tři postřelení lidé byli od lékařep dra. Schulze ošetřeni a ponechán v domácím ošetřování. Jména zraně- ných nebyla zaznamenána. Při téže srážce byl šavlí posekán dělník jemuž poskytl první pomoc lékař záchranné sta nice p. dr. Fiala. Zranění dělníka jest těžké Kromě těchto bylo zraněno ještě velké množ ství jiných, neznámých.
#8 alto_textblock #8
Po schůzi státoprávních pokro- kářů. Na Střeleckém ostrově konala se včern schůze státoprávních pokrokářů, na níž promlu vili pp. Fišer, Riedl, dr. Hajn, V. Štěpánek K. St. Sokol. Po 10. hodině v noci ubírali se účastníci schůze za zpěvu národních písní Fer dinandskou třídou, kde nastal shluk z té při- činy, že domněle bylo hozeno kus zdiva z okna. Zjistilo se však, že opadla omítka, o níž se zvě- davci z okna opřeli. Po té nastal za zpěvu písní rozchod Spálenou ulicí.
#9 alto_textblock #9
Cís král korespondenění kancelái oznámila nám po 10 hodině v noci, že sluhové její nemohou donášeti v čas do redakcí zprávy, jelikož je prý nechtějí propouštěti kordonem a musí ze Štěpánské do Marlanské ulice velikou oklikou.
#10 alto_textblock #10
Bledají se svědkové. V neděli dopoledne po 11 hod. byl na nároží Přísopu a Václavskébo náměsti zatčen účetní p. V. P. z Malé strany a zavedeno je s ním vyšetřování pro neuposlechnutí stráže a pro- volávání výroků pobuřujících. Pan V. na cestě dostal se skutečně do zástupů demonstrantů, kteří podle něho provolávali různé výroky, leč on sám nezúčast nil se této demonstrace, byl však přece zatčen. Pros proto, aby laskavě ti, kdož byli svědky tohoto vý jevu, přihlásili se v kanceláři dra. Al. Rašína, Praha II., Příčná ul. č. 2 n.
#11 alto_textblock #11
Na pražských nárožích byla včera večen nalepena tato
#12 alto_textblock #12
Vyhiáška. Jakákoliv shromáždění a průvody po ulicíeh a náměstích zakazují se co nejpřisněji. Jest povinnosti jednoho každého, abys účastenství na nich vystříhal, jakož i v témže smyslu na členy své rodiny, čeleď, živnostenské pomocniky a učně, jakož i spolubydlici vůbe působil a tyto bez nutnosti, zejména v hodinách večerních z domu nepouštěl. Všech nařízení úradních orgánů budiž ihned a bez odmluvy uposlechnuto. Vrala domovní, pak veřejné a obchodní místnosti buďtež v případě vyklizování dotyčných ulie a náměsti aneb k vyzvání úřadních orgánů ihned zavřeny. Z c. k. policejního ředitelstvi v Praze, dne 1. prosince 1908. Křikava, v. r. Bude-li tento zákaz přesn plněn nesměl by se ovšem an buml konatil
#13 alto_textblock #13
býli zachován. Včera konala se v »Turnhalle« protičeská schůze, ve které byly v protičeském smyslu přepjaty události pražské, jen aby v lidu německém vyprovokováno bylo další protičeské záští, jevící se v surovém rozbíjení českého majetku a českých lebek. Schůze, která navští- vena téměř 2000 osobami, zúčastnil se také zdejší c. k. notář dr. ryt. Kopetz, zemský po- slanec ústaváckého velkostatku. Schůzi zahájil dr. Lodmann, jehož buřičská řeč neobsahovala nic jiného nežli hrubé nadávky na »tchechische Pöbelhorden« Po něm řečnil známý štváč, »Schriftleitere Patzelt, jenž skončil za prohlášení, že za poměrů nynějších nezbývá Němcům nie jiného, leč 2. prosince na ulicích mo svojí dokázati. Na to zazpívána »Wachť am Rhein«. Dle úmluvy mají se nynější demonstrace protičeské denně opakovati, z kte- réžto příčiny byla již zdejší česká menšina nu- cena žádati o vydatnou ochranu. Den nedělní dokázal, že obavy zdejších Čechů nebyly ne- oprávněny. Nebýti četníků, kteří konali hlídku před budovami českými, jež byly při dřívějších demonstracích demolovány, byl by je stihl týž osud znova. Zástupy německých nacionálů, ve kterých nechyběli stálí demonstranti, totiž žáci zdejší německé Obchodní akademie a úřadníci zdejších firem německých, shromáždily se na Tržním náměstí, kdež k nim štvavou řeč promluvii známý »Schrifileiter« Knirsch, který postvav řečí svojí lid, docílil toho, že před hejtmanstvím voláno: »Pryč s vládou!« »Fuj české luze z Prahu!« atd. Od hejímanství táhl zástupi k »Če- ské besedě«, by ji demoloval, ale četnietvem bylo tomu zabráněno. Potom odtáhl zástup ku pomníku císaře Josefa II., kde zazpívána »Wach am Rhein« a zvláště významně zazpivána »Deutschland, Deutschland über Alles«. Po slibu »Na shledanou!« rozešly se zástupy na všechny strany, by každého česky mluvicího člověka in- sultovaly a tak mu vštěpovaly záříci německou kulturu. Mnoho Čechů bylo na ulicích přepadeno, pobodáno a býkove zmláceno. Vystoupení zdejších kulturníků donutilo zdejší c. k. hejtmanství ku povolán dalši posily četníků, klerých sem při bylo na 40. Zástupy německých zuřivců táhly i včera Teplickou třídou k besedě, by vykonaly po čem práhne jejich krvežlznivost, ale četnictvo zabránilo násilí jejich. Ovšem i včera byli četní Čechové krvavě zbiti. S velikými obavami oče kávají se dny příšt. Prapor zemských barev v Žatci nedovolen! Ze Žatce, 1. prosince. Na domě brat Holých vyvěšen byl vedle rakouského praporu také prapor zemských barev. Ten však německé krocany pálil tou měrou, že nařízeno městským úřadem za svolení komisaře od hejtmanství, aby byl odstraněn a když dobrovolně se tak nestalo. provedli tento čin policajti sami. Zástupy lid hromadí se na náměstí.e Nacionálové rozhodili letšky, vyzývající lid aby se sešel v 7 hodin večer na náméstí skutečně v tu dobu bylo již náměstí přeplněno obecenstvem, které počalo zpívati »Wachti am Rhein« a za provolávání různých prolirákouských a protičeských výkřiků, jako »Nieder mit den Čechen« atd, chodilo městem. K ochraně če- ských domů, spolku »Vlastislav«, české školy firmy Bratří Holých vysláno četnictvo, které de- monstranti přivitali pískotem. Četnictvo snad za- brání, že nebude český majetek demolován, což jinak určitě by se stalo. Hloučky lidí za zpěvu. nadávek Čechům a pískotu procházejí ulicemi. Pražské událosli a německá říšská rada. Z Berlina, 1. prosince. »Neueste Nachr.« sdělují ze zvláštního pramene, že událo st pražské budou míti silnou ozvěnu v řišském sněmě německém. Někteří poslanci chtějí prý zvěděti od vlády, co pod- nikla pro bezpečnost řlšských pří- slušníků německých, v Praz e dlících nebo žijícíeh? Od zamýšlené dřive inlerpelace v říšském sněmě německém bylo vzhledem na vladařské jubileum císaře Františka Josef upuštěno. Německá vláda říšská neučiníla dosud ve Vídni rozkladu pro události pražské Proslýchá se však, že kanelé“ kn. Büi ov bud- o pra ských vdálost ch ko fe- rovati s rakouským velvyslancem Szögyenyem Marichem.
#14 alto_textblock #14
Výtržnosti v Opavě. Z Opavy, 1. prosince. Došlo zde k veli- kým demonstracím, při kterých policie tasila zbraň. Všechna okna če- ského gymnasia byla roztříštěna Demonstrace trvaly pozdě do noci.
#15 alto_textblock #15
železničné trati uzavřeny pro dopravu zboží a ce stujících. Železnice bude vybražena dopravo vojska. Tajná smlouva rusko-rakouská. Z Petrohradu, 1. prosince. (K. k.) Od- stavec tajné smlouvy o Bosněa Hercegovině, uzavřené mezi Ra- kousko-Uherskem a Ruske m, uveřejněný v dnešním článku » Rosije«, znl takto: Carská ruská vláda zava- zuje se nečiniti žádných ná- mitek, kdyby následkem případných obtíží, vyplývajících z turecké správy sandža ku novopazarského, bylo Rakousko- Uhersko snad nuceno obsaditi defini- tivně toto území, jakož i ostatní části Bosny a Hercegoviny.
#16 alto_textblock #16
n Srbsko a Rusko. Z Pelrohradu, 1. prosince. »Nov. Vremeni« sdě luje jeho bělehradský zpravodaj, že by 28. listopadu přijat srbským králem Pe- trem, který vyslovil díky ruským časopisům za jejich směr při projednávání srbských otázek. Král projevil přání, aby bratrský národ ruský poznal ze- vrubnějí Srbsko a přesvědčil se, že Srbsko bájí pouze svých práv.
#17 alto_textblock #17
Děla na Sutormanu. B. Z Barn na Černé Hoře, 1. prosince. (Zvl. tel. »N. L.«) Jsme překvapaní dokonanou události, že temeno Sntormanu (vysoká a široká hora, vévodici nad Barem a černohor- ským pomořím) je posázeno těžkými děly, namířenými na moře. Byli jsme dosud neklidni, že ministerstvo vojenství ničeho nedělá k naší obraně. Rakousko-uherské válečné lodi krouží po moři.
#18 alto_textblock #18
Černá Hora před válkou. Dopisovatel, který tyto dni opustil Černou Horu, vyslovil se: Černohorské válečné přípravy podobají se japonským. Nedělá se tolik hluku jako v Srbsku, ale tím více se koná. Při hranici a Bokou Kotorskou až po ce- tyňské pole válečný ruch nebije v oči, ale ve vzdálenějších krajích, zvláště v okoli Nikšiče, Šavníku a Pivy, kde jest osazeno velmi mnoho hercegovských úskoků, všechno plane dychtivosti boje. Staři hercegovští vojvodové, kteří se po nezdařeném povstání r. 1882 utekli na Černou Horu, nemohou se dočkati jara a byli by nej- raději, kdyby Rakousko-Uhersko setrvalo na odmitnuti návrhu konference a ještě v zimě započalo vojnu. Kníže Nikola a vláda museje všecku autoritu vynakládati, aby je udrželi na uzdě. Zvykli na »četování« (partisánskou válku), jež provozovávali za časů tureckých, rádi by utvořili několik set čet, které by se tajným cestami prokradly do všech konců Hercegoviny i Bosny a konaly by své dílo. Jsou přesvědčeni, že všechna rakousko-uherská opevnění, která stála sta milionů, a všecky podminované cesty nedovedly by je zadržeti. V Americe bylo 23.000 černohorských vy- stěhovalců. Ti se nyní každodenně vracejí, aby se zúčastnili obrany, vlasti. Činí to jako prav Černohorci o své vůli, bez mobilisačního roz kazu, a co je zvláštního obdivu hodno: úspory své, obnášející průměrně 1000—5000 dolarů. kladou na oltáť vlasti, do vojenské pokladny státu. Po celé Černé. Hoře jde hlas: Bude t vojna lítá a strašná o jaké neví paměť lidská o ní budou vyprávěti daleká pokolení. Korunní prine srbský o velkosrbské ideji. V londýnském »Observeru« obsažena je rozmluv jeho bělehradského dopisovatele s korunním princem srbským o annexi Bosny a Hercegoviny. Princ pravil prý mimo jiné: »Otázka Bosny a Hercegoviny nen taková, jako otázka elsaská nebo terstská; je to otázka nejvnitřnějšího středu národa srbského. Špíše je myslitelno Rusko bez Moskvy než Srbsko bez Bosny. Mluvím-li o Srbsku, nemám na mysli tř miliony Srbů, bydlících v úzkých hranicích státních, nýbrž míním tu skutečný srbský národ, jenž ma deset milionů vlastenců, kteří se prostirají od Terstu až hluboko do Makedonie a na pobřeží Jaderského moře až k bulharské hranici. Bělehrad a Cetyně znamenají srbskému národu tolikéž, co moslimům Catihrad.« Za obsah zprávy ručí ovšem pramen, z kterého e čerpána.
#19 alto_textblock #19
Jak může býti změněn právn stav Bosny a Hercegoviny.
#20 alto_textblock #20
příslušná místa deklarace a na konec praví: »Ne přejeme si polemisovati s autorem článku »Ne Pest. Journalu«; dle našeho přesvědčení je to lhostejno. Ať je skutečný význam akty jakýkoli, nemůže při rozeně míti vlivu na nynější postaven- v otázce Bosny a Hercegoviny. Žádné zvláštní smlouvy — jako na př. byly smlouvy. uzavřené před 30 lety mezi Rakousko-Uherskem Ruskem — nejsou s to, povšechný evrop- ský ráz olázky té nějak změniti. Správ- nost tohoto názoru potvrzují zásadná usnesení zá- stupců všech velmocí na londýnské konferenci r. 1871, jimiž splnomocněné mocnosti stanovily pod- statnou zásadou mezinárodního práva, že žádná mocnost nemůže se vyhnouti zá- vazkům na základě smlouvy převzatým, aniž může tato usnesení změnit jinak než za souhlasu smluvních mocností. Proto právní stav, Bosny a Hercegoviny jako právní stav na berlínském sjazdu na zá- kladě všeobecné evropské dohody ofi- ciátně stanovený, může býti zákonně změněn jen novou obecně svropskou smlouvou.
#21 alto_textblock #21
Politické zprávy domáci. V Praze, 30. listopadu. (Ruské kluby a nová vláda.) V některých, zejména i pol- ských listech se tvrdilo, že rusko-národní klub je získán pro politiku ministerstva Bienerthova. „Galičaninu“ píše se z Vídně, že pověst ta ková nemá nijakého podkladu, poněvadž ru- sko-národní (staroruský) klub vstoupí proti nové vládě do oposice. Za to však poměr u kra- jinského klubu k bar. Bienerthovi stává se přátelstějším a tvrdí se o něm, že se k nové vládě bude chovati tak, jak si budou přáti halič- ský mistodržitel prof. Bobrzyňski a zemský maršálek hr. Badeni. Z Pešti, 29. listop. (Předseda Jul sth pro samostatnost uher. banky.) Otáz- ka uherské cedulové banky, s níž souvisí také zamýšlená fuse koaličných stran, jest nyní před- mětem stálých rozhovorůmaďarských poslanců. Předseda poslanecké sněmovny Justh náleží také ke stoupencům samostatné cedulové banky uherské. V rozmluvě s redaktorem „N. P. Jour- nálu“ pravil: Prohlásil jsem už několikráta trvám na tom i nyní, že neni možna nijaké fuse, nebude-l zabezpečena hospodářská samostatnost Uher se samostatnou cedulovou bankou. Fusi, která by nastala za jiných podmínek, potíral bych bezohledně a také strana neodvislosti sdíll mé mínění. Rozhodnutí v této věci spočívá v našich rukou a nijakého smlouvání býti ne- může. Kdyby přese vše očekávání věc vypadla jinak, odvodil bych z toho všechny důsledky vstoupil bych do oposice a potíral bych s ve- škerou energií každé jiné rozřešeni bankovní otázky, než je samostatná cedulová banka. Ne- pravím tím ovšem nic nového; je to mé dávné politické vyznání víry.
#22 alto_textblock #22
Politické zprávy zahraničné.
#23 alto_textblock #23
V Praze, 1. prosince. Zmařený německý vpád do Petrohradu. Německé turnerské spolky v Rusku, zvlášlo v baliických guberniích, počtem dvacet dva. chystaly v Petrohradě taktikou, v Čechách ob vyklou, veliký »turnfest«, jenž svou výlučnost měl ukázati po jedně stránce sllu Němectva v Růsku, čili tlouštku německého hřebu v ru- ském těle. Záměr byl brzy zpozorován a oceněn. N slavnosť nepozvány ani ruské, ani české sokol ské spolky v Rusku. Pozvání vydána výbradně v německém jazyku. Plakáty mají velkoněmecko trikoloru za obrubu a v čele stkví německý bun se známým znakem ze čtverého F. Aby ru- ským úřadům zalepili oči, Němci dali si na program sjezdu jednání o pěstování tělocviku na ruských školách a kým obsaditi místa cvičítelů. Chtěli se chytře tohoto dlla zmocniti a provo- zovati gymnastikou v ruských školách vliv n ruskou mládež. Ruské těloevičné, athletieké a sportové spolky v Petrohradě a petrohradský český » Sokole podaly protest proli konání této všeněmeck slavnosti v stoličném městě Ruska. Na pro- testní schůzi A. A. Stachovič ukázal na to. že na slovanské konferenci v Praze bylo usne seno mezi jiným organisovati sokolské dílo v Ru sku a že úkol tento vybrazen je Čechům. Ruské protesty budou podány petrohrad- skému gradonačalniku a ministru vnitru. Nen pochyby, že jim bude vyhověno, neboť nynějš oblíbená taktika Němců, tvořiti si v každé zem a v každém národě »uzavřená území«, je zřej- mým a všeobecným nebezpečím, jemuž prohlé davý národ brání hned v počátku.
#24 alto_textblock #24
Diplom bronzově medaile: Ústřed spolek českých kupců. Ústřední jednota „Hostimil“ Všeobecný spolek drogistů rakouských se sídlen v Praze. Klub českých obchodních jednatelů v Praze. Sdružení českoslovanského úřadnictva ústavů pez něžních v Praze. Ústřední svaz absolventů c. k. slát- ních průmyslových škol v Praze. „Záchrana“, vzáí jemně dobrečinný obchodní spolek. Verein deutschen Handelsangestellten, Zentralverein kaufmännischer Agenten. b) Oddělení společenstev: „Hors concours“: C. k. ministerstev obchodu instruktoři živnostenských společenstev. Pražské obchodní gremium. Čestný diplom: Nové obchodní gremium král. hlav. města Prahy. Diplom zlaté medaile: Obchodní gre- mium v Karlině. Měšťanské společenstvo hostinských v Praze. Společenstvo mistrů kominických. Zemská jednota řemeslných a živnostenských společenstev v Praze. Zemská jednota komorních společenstev mi- strů kominických Diplom stříbrné medaile: Společenstve čalouníků v Praze. Společenstvo knihařů atd. v Praze Společenstvo živnosti stavebních na Kladně. Zemská jednola českých obchodních gremil v Praze Diplom bronzowé medaile: Obchodní gremium na Smíchově. Obchodní gremiumí Vršovice, Společenstvo různých živností, Ouvaly. Třída IV. Ústavy a zařízení ve pree spěch zaměstnaných: „Hors concours“: Zem- ský výbor v království českém. Sprostředkování prá- ce Stravovny. C. k. živnostenská inspekce, Úrazová pojišťovna dělnická pro král české v Praze. Wohan- ka a spol. v Praze. F. Ringhoffer, Praha. Elektrot sclri nická akc. společnost dř. Kolben a spol., Vysočany. M. Grab synové. Praha. Ústav pro všeobecné hezplat- né sprostředkování práce král. hlav. měsla Prahy. Waldek a Wagner v Praze. Br. Haase, továrha na papír, Vrané. Br. Perutzové, Praha. Pražská továrna a gumové zboží ve Vysočanech. Sellier Bellct, Žižkov. Jos. Inwald, sklárny, Zlíchov. Augustia Ro- dena, Praha. Rosicho-pardubická rafinerie cukru H. Benies. Akc. společnost železárny v Lihšicích n. Vlt. M. Fischl synové, Zlichov. H. Grossmanna synově v Ousobí, Fried. Kubinzky, Beroun. Arnošt Mauihner, Bubeneč. Pražská akc. strojírna dř. Rusíon a spol. Praha. Roubitschek a Fischer. Praha. Schöller a sp, cukrovar v Čakovicích, F. Sobotka a syn, mech. tkal- covna v Kerharticích, Josef Sobotka a spol., přádelna a tkalcovne v Lodenicích, Umrath a spol., továrna hospodálských strojů v Praze. Dr. A. z Wertherů, cu- krovar v Radotíně. Závodní pokladna nemocenská firmy F. Ringhoffer, Smíchov. Čestný diplom: Herm. Pollak a synevě v Párnkku u České Třebové. Živnostensko-hygienické museum ve Vídni, Janka a spol., továrna na venti- látory a exhaustory. Český pomocný zemský spolek pro nemoce s plicními chorobami v král. českém. Německý pomocný zemský spolek pro nemoce s plic- nimi chorobami v Čechách. Waldes a spol., Vršovice. Díplom zlaté medaile: „Luxfer“, továrna lux. hrnolů, Vídeň, zást. Praha V. Václav Jelinek a syn, chem. prádelna a barvíma, Praha. Jednola okres. nemocen, pokladen v obvodu úrazového poji- šťování dělnického. Ústřední umísťovací odbor Česko- slovanské obchodnické besedy, Praha. Časopis pro živnostenskou hygienu, zam. úr. Elah. zařízení ve Vídni. Kralupská rafinerie minerálních olejů Lederer a spol. Diplom střibrně medaile: Zemský spo- lek proti alkoholismu v Čechách. Spolek pro něm ecké feriální osady. Nemocenská pokladna Nového v bchod- ního gremia v Praze. Schnobel 4 Co. Succ, v Terstu (zástupce inž. M. Rabínek, technická kanc.. Všeobec- ná nemocenská pokladna v Praze. Spolková pokladna nemocenská ku podpore dělníků a úřadníků v to- várnách strojnických v Praze a okolí. Diplom bromnzové medaile: W. Egeling. Lipsko. Rudolí Schmidt a spol. Vídeň. Al. Neumann, ředitel skláren ve Smrčné. Organisace společenstev nemocenských pokladen v Praze. Obchodní a úřadni- cká pokladna v Praze. Okresní pokladna nenocenská pro okres smíchovský a zbraslavský. Spolek pokla- denských lékařů v Praze. Třída V. Školstv!: Talo exposice jake celek jest hors concours. Třída VI. Ústavy peněžní, úvěrní pojištovací: Tato exposice jest jako celek hor concours Třída VII. Dopravnictví (viz tída XxII. inženýrství a stavitelství). Třída VIII. Hornictví: Hors cocours: C. k. horní ředilelství v Příbrami. S. Fischmann a synové v Praze. Čestný diplom: Inž. Ot. Novák, horl inspektor, docent české techníký v Praze, Rtudolí Vambera, c. k. prof. vys. škol montanních v Příbrami. Diplom stříbrné medaile: Anglo-české kamenouhelné těžařstvo Lány u Kladna, Pražská úvěrní banka v Praze. Rakouská zeměvrtací společ- nost Langer o spol. v Praze. Diplom bronzové medaile: Viklor No- back, Praha. (Pokračování.)
#25 alto_textblock #25
Protičeské bouře ve zněmčenén území. Česká beseda v České Lípě vy- tlačena. Z České Lípy, 1. prosince. Zdejší besed byla dnes německými výtržníky vytlučena. Všechna okna besedního demu byla rozbita. Zdejší česká menšina napjatě očekává, jaké se jí dostane ochrany, když provokacím pražských buršáků dostává se největší možné ochrany
#26 alto_textblock #26
zbraní.
#27 alto_textblock #27
V Teplicích. Z Teplic, 1. prosince. (Zvl. tel.) Včera byl opět Němei ničen český majetek. V »Nár domě« a u obchodnika Šubrta vytrhán okna a dvěře. Ochrany policil a hejtman- stvím se českému obecenstvu nedostalo žádně. Z Teplic, 1. prosince. (Pův. telef. zpráva »N L.«) Také včera (1. prosince) vypuklyv Teplicích ohromné demonstrace, při kterých byla spustošena německými násilníky redakce »Saveročeského Dělníka«. Při tom byl uhozen jeden policejní strážník cihlou do hlavy, takže dnes kolovala pověst, že již jest mrtev. Do dnešního dopoledne vědomí nenabyl. Jižv polednách byli klidně chodicí Češi na ulicíeh přepadáváni a ztlučeni. Nové demonstrace v Ústi nad Lab. Z Ústi n. L, 1. prosince. (Pův. zpráva »Nár. L.«) Jak se dalo souditi ze štvavého tónu místních časopisů, nemohl zde klid na dlouho
#28 alto_textblock #28
Násilnosti na českýchi poštovních zlízenicích v Chebu.
#29 alto_textblock #29
Z Chebu, 1. prosince. (Zvl, tel. zpráva „Nár Listů.“) Dnešního dne byly příbytky če ských ambulaněních sluhů poštovních vydrancovány, spustošeny a sluhove z nich vyhnáni
#30 alto_textblock #30
Útok na byt presidenta krajského zoudu. Z Chebu 1. prosince. (K. k) Dnes po 1/48. hod došlo zde k velikým shluknutím. Zástupy lidu táhly lomozně různými ulicemi a náměstími. V bytě pre- sidenta krajského soudu dverního rady dra. Urban byla vzdor zakročení ztráže vytlučena četná okna a rovněž i v jednotlivých domech, kde se předpokláda1o, že bydlí Češi. Když zá- stupy táhly poznovu k bytu president krajského soudu, zakročilo četnictvo za ve- dení politických úřadníků. Násilné výtržnosti trvaly až do 1/411. hod. v noci. Vojsko bylo za výtržností požádáno o zakročení.
#31 alto_textblock #31
Nebezpečí války na Balkáně
#32 alto_textblock #32
Naše zprávy z Bělehradu. Sp. Z Bělehradu, 1. prosince. (Pův. telegr »Nár. Listů«.) Proti lžívému psaní vídeňských listů úřadně se prohlašuje, že je srbská vláda úplně spokojena s výsledkem cesty ministra Milovaoviče. Dle příkladu Turecka byl za- hájen boykot rakousko-uherského zboží v Srbsku. Do Zemunu přibyly dnes opět dvě lodi s muniel a zbraní, určené pro Bulharsko. Dle spolehlivých zpráv z Bosny, budou tam ve dvanácti dnech
#33 alto_textblock #33
Z Petrohradu, 1. prosince. (K. k.) Poloúřadní »Rossija« pojednává v delším úvod níku o zpravách otištěných za poslední doby v za- hraničních novinách o tajných úmluvách mez Rakousko-Uherskem a R skem a zvlášť o článku »N Pest. Journalu«, jehož autorem je zdánlivě ra- kousso-uberský diplomat, znající průběh berlinskéno kongresu. Piše: Vzhledem na taková odhalení z Ra kousko-Uherska, jichž účel je dostatečně zřejmý, po- važujeme za nutné upozorniti, že zatajov a né kdysi úmluvy mezi Rakousko - Uher skem a Ruskem z r. 1876 a 1877 nebyly dosud doslovně uveřejněny, avšak ne- jsou již dávno žádným lajemství m. Obsah jejich byl uveřejněn v II. svazku Tahiščeva »Dějin Alexandra II.«, rovněž pojednano o něm obšírně předloní v článku ředitele archivu minister stva zahraničních věcí Gorjanova o otázce bosporsko dardanellské. Listuvádí dále dějiny vzniku a fakla tajné zákupské smlouvy z r. 1876 mezi Rakousko-Unerskem a Ru skem a změny z počátku r. 1876 nikoliv n prospěch Ruska a Slovanů na podmln kách původně v Zákupech navržených Příčinou těchlo změn byla nezbytnost ozbrojeného zasáhnutí Ruska do boje Jihoslovanů s Turky a na prostá nutnost zabezpečiti přátelskou neutre litu Ra- kousko-Uherska. »Rossija« odvolává se tu na tajnou vojenskou smiouvu s Rakousko Uherskem ze dne 3.15. ledna 1877 a na politickou smlouvu ze dne 6 18. března, která byla podepsána pouze měsíc před začátkem rusko turecké války. Teritoriální rozmnožení vyhražené louto smlouvou oběma mocnostem, nabylo později na berifnském kongresu jen pro Řusko formy defin tivního přivtělení, kdežto pro Rakousko- Uhersko byla annexe Bosny a Hercegoviny, o níž mlu- vilo se ve smlouvě, uzavřené v r. 1877 mezi Ra- kousko-Uherskem a Ruskem, změněna dle 8 25. berlínské smlonvy jen v okupaci s prá- vem miti vojenské posádky také v No- vopazarsku K těmto již známým faktům přibyl indiskretno stí jistého rakouského diplomata nyní ještě nový »N. Pest. Journal« ví něco orusko-rakousko- uherské zvláštní smiouvě. Lze pochybovat o prospěšnosti a účelnosti takových odhalení. Je-li však obsah lajného aktu uveřejněn osobností, která tím byla pověřena, soudlme, že je nejlépe — má-li se předejíti všem nedorozumě- ním — reprodukovati přesné výraz tajné akty. Nam je známo, že v Berlíně dne 1. 13. července kn. Gorčakov (nikoliv Su valov a Urbi) a hr. Andrássy skutečně podepsali tajnou deklaraci. »Rossija« uvadí
#34 alto_textblock #34
údaj.
#35 alto_textblock #35
Vyznamenání vystavovatelů na jubilejní výstavě obvodu ob- chodní a živnost. komory v Praze r. 1908. Třída I. Komora a ústavy jí zřízené Komoře jakožto pořadalelce výstavy odpadá udělen vyznamená ní Třída II. Výstava měst: Všem městům komorního obvodu pražského, která se zůčastnil jubilejní výstavy, přiřkla hlavní porota výstavní udě- lení diplomu s pochvalným uznáním. Pravidelná vy- znamenání výstavní udělena byla jak následuje: Čestný diplom: Český zemský svaz ku po- vznešení návštěvy cizinců v království českém v Pra- ze. Klub za Starou Prahu. Svaz českých spolků okra- šlovacích v Praze. C. k. konservátor Jan Heramv Praze. A. Neumann v Praze. Zlatá medaite: Odbočkám Českého zem- ského svazu pro povznesení návštěvy cizinců v Bran- dýse n. O., v Čáslavi, v Litomyšli, v Přelouči. L.ázně Brandýs n. O. Diplom stříbrně medaile: Spolek pro české feriální osady města Prahy a jich předměst Sdružení lázeňských lékařů v Praze. Lázně Bohdaneč u Pardubic. Ústav pro fysikální léčbu a zástupce tázní Píšťan tv Uhrách) MUDr. Vratislav Kučera v Praze Dra. Procházky léčebné ústav v Praze. Sanatorium abstinenční dra. Šimsy v Krči. Třída III. Obchodní a živnostenske korporace. a) Oddělení spolků: Čestný di- plom: Obchodnický spolek „Merkur“. Českoslovan- ská obchodnická beseda v Praze. Jednota ku povzbu- zení průmyslu v Čechách. Jednota průmyslníků cb- vodu obchodní a živnostenské komory v Praze. Vý- vozní spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko. Diplom zlaté medaile: Bratrstvo vzá- jemně se podporujících řemeslníků a živnostníků v Praze. „Domácnost“, česká škola kuchařská v Pra ze. České obchodní museum. Ktemeslnicko-živnosten ská beseda v Praze. Spolek českých obchodních ce stujících v Praze. Zemská jednota soukromých úřad níků v království českém. Spolek pražských obchod ních cestujících (Verein der Prager Geschäftsreisen Diplom stříbrně medaile: Česká spo- lečnost národohospodářská. Stálá výstava a tržnice řemeslných výrobků v Praze. Deutscher kaufmánni- scher Verein, Prag. Ústřední jednota česk oslovan- ského číšnictva „Otakar“ v Praze. Ústřední spolek číšníků v Praze.
#36 alto_textblock #36
den)
#37 alto_textblock #37
Rozpočet král. hlavního města Prahy na r. 1909. Řádná polřeba důchodů obecních roz- počtena jest obnosem 13,831.859 K (loni 12.681.040 K), řádná úhrada 8,624 255 K (loni 7,671.498 K), řádný sch o dek 5,207 604 K (loni 5,009.542 K). Schodek bude uhražen při- rážkami v dosavadní výši, což vynese 5,212.114 K, takže jeví se přebytek 5510 K. Mimořádná potřeba rozpočtena obnosem 2,252.498 K, úhrada 1,545 997 K, schodek 706 501 K, jenž se uhradí z druhého reservního fondu. K provedení různých projektů bude sboru obecních starších předložen návrh na uzavření nové obecní výpůjčky v obnosu přes 6 mil. K. Zejména bude zapotřebí na zřízení nových vodovodů a rozšíření strojního za- řízení ve vodárně v Podole 332 500 K. Na zři- zení lidových lázní a pod. 180 000 K. Na stavbu radnice na Linbartském náměsti, na rekonstrukci v paláci kdysi hr. Sylva Ta- roucey, dále na stavbu městské knihovnya úpravu Štvanice 1,138 125 K. Na stavbu kasá- ren pro pěchotu na fortifikačních pozemcích 400 000 K, na regulaci Podskalí, zřízení no- vých silnic a prokopání Letné 2,340.443 K. Na koupi stanoviště pro gymnasíum na Malé straně, pak budovu pro řemeslnické pokračovací od- borné školy 781 797 K. Na soustavnou kanali- saci 1,371 610 korun. Celkem jest zapotřebl 6,171.183 K, kterýž obnos má býti opatřen výpůjčkou. Na účet státní subvence opatří se stavba nového kamenného mostu u Rudolfina, stavba definitivního mostu u severozápadní dráby, před- běžné práce a rozšířením mostu Palackého,v celkovém nákladu 2,002.500 K. Na stavbu ná- břeží v Podskalí, na Františku a u Buben, dále přípravné práce na nábřeží malostranském, sil- nice do Bubenče a do Troje atd. je zapotřebl nákladu 1,168.840 K. U obce pražské zaměstnáno jest 599 úřad- níků ve statusu, dále 82 kancelistů, 38 techni- ckých pomocných úřadníků, 32 prozat. prakti- kantů, 112 písařů, 130 doručovatolů, 13 zřl zenců v litografii, 25 figurantů, 23 sluhů 17 topičů: Stav dluhů obce pražské: plynárna. . . . . . . K 1,600. 527 mosty, nábřeží. . . . . K 64,947.112 elektrické podniky . . . K 23,885. 157 asanace . . . . . . . K 21,280.187 školy české. . . . . . K 5,808.472 602 561 školy německé. . . . . K
#38 alto_textblock #38
Celkem. . K 118,123 996