#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 247. ze dne 7. září 1904.
#2
alto_textblock
#2
Různé zprávy.
— Převoz deseti Mladoturků odsouzených k doži-
votnímu vězení. Přítel našeho listu píše nám ze
Smyrny: Tento pátek přibyl sem parník „Alexandra“
společnosti Hadži-Daut, který pluje pod tureckou vlaj-
kou, ač majitelé jeho jsou Řekové. Na jeho palubě
se naskytoval čestujícím hrozný obraz zběsilé turecké
spravedlnosti a pprávy. Deset mužů sténalo tamv
těžkých železných okovech na nohách a na rukách
a u nich stáli s puškami turečtí vojáci jako stráž s jed-
ním vyšším důstojníkem, který se zaměňuje ve strážní
službě s jinými dvěma. Všichni tři patří k posádce
Ildizu a dva z nich jsou pobočníky sultana. Z toho
viděti, že jde o velmi nebezpečné politické provinilce,
z nichž však jest jen jeden, jménem Nevžat bej, známou
osobností. Ještě před několika měsíci žil v Soluni
a patiil tam k nejváženějším advokátům. Náhle byl
zatčen a dovezen do Cařihradu, byv od tajné policie
obžalován, že stojt ve spojení s Mladoturky a podpo-
ruje jejich snahy. Pokud nám známo, nemísil se nikdy
do politických věci, ale pro vládnoucí stranu v Ildizu
dostačí obžalovati každého z velezrady, kdo si jen
málo osvojí moderní vzdělanost a nedovede si kou-
piti přízeň močných osob. Obžalování pak samo sebou
jest odsouzením, neboť důkazů a svědků turecká spra-
vedlnost, jako neomylná a vševědoucí nepotřebuje.
Takým způsobem byl odsouzen mladý a vzdělaný ten
Turek k doživotnímu vězení, aniž by veřejnost ai
on sám věděli proč, to zůstane tajemstvím, nebo
v hrozném žalári v Budoumiu na ostrově Rhodu ne-
přežije mnoho let, snad ani měsíců. Je to hrob všech
odsouzených, v němž přemnohý z nich nalezne i ná-
silnou smrt, nedostaví-li se přirozená sama brzo.
K tomu dostačí tenká oprátka nebo nějaký sladký ná-
poj, který uvězněného spasí ode všech útrap na tomto
světě a dopomůže mu do tureckého edenu, kam b
bylo potřeba poslati týmž způsobem devadesát procent
těch, kteří dnes posílají tam jiné, by se zavedl v Tu-
recku pořádek a říše byla zachráněna před zkázou
Jedině taká „oprava“ může říši tu spasiti. Všechny
ostatní opravy minou se jinak cíle.
= Pojistka vyplacena živému. Z Little Rock
Ark., se oznamuje: Těchto dnů vyžádalo si několik
pojišťujících společností zabavovací rozkaz pro něme-
ckou národní banku, kterým má býti zadržena suma
doll. 21.000, kterou vyplatily pí. E. Lightleové ze
Searcy jako pojistku na život jejího manžela, o němž
mělo se za to, že uhořel pri požáru stájí dne 6. května.
Interesované společnosti jsou tyto: New-York Liía
s 11.000, Fidelity Mutual s 2500, Mutual Life z New
Yorku s 1000, A. O. U. W. s 2000 a Metropolitan
s 2000 doll. Záhy po vyplacení peněz počalo se prc-
slýchati, že manžel pi. Lightleové jest živ a gen, agen
Metropolitan Life počal celou věc vyšetřovati. Bylo
přohlašovánc, že kosti ztotožněné jako jeho, náležely
jakémus Pittsovi, který zemřel před několika měsíci
V sobotu byl hrob Pittsův otevřen úřady a rakev na
lezena prázdná. Nález tento zároveň s několika jiným
fakty vešel ve znám ost zástupců pojišťujících společ
ností a ti rozhodli se ihned jednati. Proslýchá se, že
paní Lightleová vrátí peníze, takže k soudu ani ne
dojde.
— Na čem spí chudina v Anglii, zdá se býti
otázkou, jež dávno ještě není dostatečně prozkoumá na.
Náčelník zdravotního úřadu v Glasgově připadl onehdy
na myšlenku, prozkoumati, zdali tato „lůžka“ nejsou
v jakési souvislosti s epidemiemi, jež se stále obje-
#3
alto_textblock
#3
vují, aniž by se vědělo, z čeho pocházejí. Prozkoumal
2300 domů, kdež bylo používáno 3136 žíněnek a
slamníků. Výsledek vyšetřování byl neuvěřitelný
Z těchto žíněnek bylo vycpáno 22 žíněmi, 115 peřím.
37 ovčí vlnou, 4 hoblovačkami, 103 bavlněnými od-
padky, 371 slamou, 39 řezankou, 1 starým šatstvem
a 2471 starými, špinavými hadry. Tyto hadry pochá-
zely vesměs ze starých šatů, jež, jestliže vůbec kdy
náležely čistotným lidem, přece naposled byly dono-
šeny nejhorším kruhem pobudů. Byly tak špinavé,
že dle úřadní zprávy není možno blíže je popisovati,
aspoň ne parlamentními výrazy. Na to zakoupeno
od velké firmy, jež takovéto „žíněnky“ prodává, ně-
kclik nových, ohledáno a zjištěno, že také ty na-
lezají se již v témž stavu, jako upotřebené.
= Petra Verschaffelta poprsí Voltairovo. Museím
v Lillu a Gentu bylo těchto dnů darováno po odlitku
málo známého poprs. Voltairova. Originál tohoto po-
prsí z bílého mramoru nalezá se ve slavné sbírce vé-
vody d' Arenberg v Brusselu. Je to dílo gentského
sochaře Petra Verschaffelta, jenž se proslavil pod
jménem Flameng. Verschaffelt pracoval nejprve v ate-
lieru svého strýce sochaře Suttera, pak v Paříži u Bou-
chardona, načež se odebral do Říma, kdež pobyl mno-
ho let, dostávaje značné zakázky od papežů Kli-
menta XII., Benedikta XIV. a Pia VI. Od něho pochází
mimo jiné obrovská socha archanděla Michaela na
Andělském hradě. Z Říma odebral se Flameng do
Anglie a do Německa. V Mannheimu stal se ředitelem
umělecké akademie. Zemřel r. 1793 v Mnichově, za-
nechav značné jmění. V jeho belgické vlasti naleza
se jen málo jeho prací. Jeho poprsí Voltairovo po-
chází z roku 1760. Povstalo tudíž as 20 let dříve než
proslavená Houdonova socha Voltaira. Filosof zná-
zorněn tu v antické draperii s vavřínovým věncem
na hlavě. Jemný lehce ironický úsměv prohrává jeho
tváří. Dle názoru ředitele gentského musea Maeter-
lincka zhotovil umělec poprsi dle skutečnosti ve Fer-
ney, kdež Voltaire tehdaž již dvě léta bydlel.
= Propadl se pod podlahu. V Stadskanaalu v Ho-
landsku udála se těchto dnů podivná příhoda: člověk
na mol zpitý spadl nikoliv pod stůl, nýbrž pod podlahu
Jakýs výtečník staví si v této obci dům. Poněvadž si
rád přihne nějaké té hořké, stává se často, že se v po-
ledne domů spíše potácí než jde. Tak bylo i těchto dnů.
Přišel na své staveniště, kde právě kladou podlahy.
V jednom pokoji byla práce ze dvou třetin hotova.
Potácející se opilec dostal se do tohoto pokoje, klo-
pýtl, upadl a svalil se pod podlahu (v čistotném Ho-
landsku nenasypává se na stropy rum), kdež záhy
usnul spánkem spravedlivých. Když se truhláři po
polední přestávce opět ujali práce, položili zbývající
třetinu podlahy, aniž zpozorovali svého zaměstna-
vatele. A ten také ničeho nepozoroval. Hlučné bušení
a rachocení nedovedlo ho vyrušit ze spánku. Teprv
po několika hodinách opět vystřízlivěl; hmatal kolem
sebe v úzké prostoře a nedovedl si vysvětlit, kam se
to dostal. Konečně zul střevíc a jal se bušit ze zdola
do podlahy Ale trvalo dlouho, než jej. uslyšeli a vy-
prostili ho z podivné skrýše.
#4
alto_textblock
#4
Zemřelí v Praze
Dne 1. září 1904: Slabý František, obchodník
58 roků, 558—I. Frischová Terezie, manželka obchod
níka, 74 roky, 980—II. Mejkal Jiří, syn pošt. úřad
níka, 20 dní, 1355—II. Montag Václav, syn dělníka
11 měs., 1493—II. Srb Josef, spisovatel, 68 roků
#5
alto_textblock
#5
164—III. Dostal František, dělník, 27 roků, 253—v
Ve všeobecné nemocnici: Boháčková
Anna, 70 roků. Kleinerova Františka, žehlířka, 23 roky.
Kopřiva Antonín, hasič, 21 rok. Zelinková Josefa, man-
želka zámečníka. 53 roky. — U Milosrdných
sester: Horká Antonie, manželka kočího, 36 roků.
Růženec Jan, nádenník, 35 roků. — V obchodní
nemocnici: Bondy Rudolf, komptoirista, 19 roků.
#6
alto_textblock
#6
Král. české zem. divadlo v Praze.
#7
alto_textblock
#7
Národní divadlo.
#8
alto_textblock
#8
Ve středu 7. září.
Odpoledne o 31/2 hod
Lidové ceny.
Svět malých lidí.
Obraz ze života cukrovarnických dělníků o 4 odděl.
Napsal M. A. Šimáček. Režisér Jaroslav Kvapil.
255. hra v předpl.
Ve středu 7. září.
(3. čtvrtka.)
Labutí píseň.
Dramatická studie o jednom dějství. Rusky napsal
A. P. Čechov. Přeložil B. Prusík. Režisér J. Šmaha.
Slušnost.
Veselohra o jednom dějství. Rusky napsal V. V. Bi-
libin. Přeložil F. J. Matěcha. Režisér Fl. Steinsberg
#9
alto_textblock
#9
Anglicky snadno a rychle.
Komedie o jednom dějství. Francouzsky napsal Tri-
stan Bernard. Přeložila Vilemína Nováková. Režisér
Karel Mušek.
Po druhé hře přestávka.
#10
alto_textblock
#10
Začátek o 7. hod.
#11
alto_textblock
#11
Konec po 9. hod.
#12
alto_textblock
#12
Lidové divadlo , Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovarn
#13
alto_textblock
#13
Ve středu 7. záři
Začátek o 3/48. hod.
Představení prvního vzáj. podporov. spolku kotlářů
parních kotlů pro Prahu a okolí.
Pohádka o Kryšpínkovi.
Velká výpravná pohádka o 7 obrazech. Nausal Karel
Želenský. Hudba od E. Starého. Režisér B. Kovář.
Dirigent E. Starý.
#14
alto_textblock
#14
(bliže Palackého
mostu).
Začátek o 7. hod
Cyklus frašky XIX.
Trh na nevěsty.
Veselohra o 3 jedn. Napsal G. Okonkovský. Pro
české divadlo upravila Matylda Pešková. Režisén
Jan Kubík.
#15
alto_textblock
#15
Aréna na Smíchově
Ve středu 7. září.
#16
alto_textblock
#16
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vnohradeoo
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pana Josefa Lukavského
Po prvé: Don Jnan aneb Kamenný host.
přeloži
Komedie o pěti jednáních. Napsal Moliére,
Toman.
18973
#17
alto_textblock
#17
Ve středu 7. září.
#18
alto_textblock
#18
724
#19
alto_textblock
#19
721
#20
alto_textblock
#20
XVIII
#21
alto_textblock
#21
Nové nebezpečí.
#22
alto_textblock
#22
Přes opatření odvážná, kteráž komandant Tardin vy-
konal, aby zabránil zneuctění jména plukovníka de Rive-
rolles a jeho rodiny, obava strašlivá rozdírala i na dále
ducha jeho.
Obával se vyznání, kteráž v poslední chvíli nepo-
chybně Haigre učiní.
Zrádce bude snad hledět usmířit si vojenský soud
a díky odhalením svým dosíci od něho větší shovívavosti.
Po případě bude se také jen chtíti prostě pomstíti,
bude-li odsouzen k smrti !
Takové starosti zmítaly duší komandantovou, když
byl opustil křižák, na němž se bylo odehrálo pochmurné
drama.
Starost tato neopouštěla ho ani na chvíli a ji sdílel
— a snad s úzkostí ještě větší — i nešťastný plukovník
de Riverolles.
Avšak na zpáteční cestě jejich do Paříže nikdo
z nich v hovoru svém neuvedl na přetřes tuto domněnku
svou o možném odhalení bývalého agenta.
Plukovník de Riverolles pociťoval také krutá mug
duševní, že mluvil jen zcela málo.
#23
alto_textblock
#23
Rochemond, když slyšel výstřel houknouti, otevřel
dvéře kabiny
Byl za nimi zároveň s Beryllonem úzkostlivě čekal
na konec dramatul
Oba mlčky pohlíželi po několik okamžiků na bez
vládné tělo nešťastníkovo.
Beryllon osaměl potom v kabině u mrtvoly
Rochemond pospíšil si, aby zpravil o sebevraždě
zvoje představené.
Nalezl je u velitele lodního i podal jim zprávu
o sebevraždě.
Zároveň omlouval se nad nedostatkem obezřelosti
své, kterýž, jak děl, způsobil prý katastrofu.
»Neopustil jsem vinníka nežli na minutku. . A to
také teprve, když zdál se mi býti velice klidným . . . Ne-
vím, jak se mu podařilo opatřiti si revolver . . . Jsem celý
zoufalý.. . Jest to mou vinou . . .«
Tardin ho přerušil.
Pravil mu:
»Ovšem, neučinil jste dobře, že jste vězně, třeba
jen na krátko, o samotě nechal!... Ale buď jak bud,
obdržel jsem aspoň od zatčeného dostatečná už vyznánía
sdělení, třeba že poněkud zmatená . . . Zrádce sám na sobě
vykonal spravedlnost .. . Jest politování hodno, že ne-
bude sdíleti osud spoluvinníkův svých, ale nicméně —
omlouvám vás . .. Konal jste až dosud tak zplna a tak
znamenitě povinnost svou, že nechci vám činiti výčitek.«
Policejní agent děkoval svému představenému za
uznání i omluvu ..
Co se týče plukovníka de Riverolles, jemu při sdě-
lení Rochemondově srdce na okamžik v prsou bíti přestalo.
Myslil nejprv, že mdloba jej sehvátí.
#24
alto_textblock
#24
Zaprodání nopřítel.
#25
alto_textblock
#25
181