#1
alto_textblock
#1
Ročnik XXXXII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý dne 9. června 1903.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 156.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpol. HIsty
předplácí set
v Praze v adminisíraci
. . . . 2 K
sa měst
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s drojí čondk u K 50 h
na Est leta . . . . 7 K 50h
ve flialkécht
na mě-íe . . . . . . 2 K. 30 h
Pošton:
a měsíe
n : . . : 9 k o
s dvojí zšsilkoe
na miěeke
na čtvrt leta . . . . 11 K do
#8
alto_textblock
#8
V drobném prodejit
ranni čí-lo o sobi
.
odpelalií
n ii
Ve ilialkách na venkově:
ranní čsla. . . . . .
sdpoledai . . . . . . . . 3h
Inserát
plalí se hotovž rapřel
Přeěrtscení a inserty pšljíná dlnfni-
strnce v Marinnské ulici č. 3.
Tam nacházejí ze tež rrdakee
tiskárna a ezpedice „ Národnich Listá“
Rukopisy se nevracsjí.
#10
alto_textblock
#10
Před rozhodujícími zápasy.
#11
alto_textblock
#11
Mizerná politika stálého odsunování a od
kládání nesnadných a nepohodlných rozhodnutí
o nejdůležitějších otázkách doby, nedá se již
déle provozovat. Čas prchá a lhůty posledn
dospívají. Do konce tohoto měsíce musí mit
Körber parlamentem schválený aspoň prozatimný
rozpočet pro druhé pololetí tohoto roku, aby
mohl vymáhat svými berními a exekutory daně
a do konce léta musí míti parlamentem schvá-
lený celní tarif, o němž se shodl s vládou
uherskou, aby mohl na základě jeho uzavírati
vyprchávající celní a obchodní smlouvy s cizími
státy vůkol. — Však do té chvile nemá ani jed
noho ani druhého vrabce v hrsti, ba ani naděje,
že je snad v poslední chvíli šťastnou náhodou
chyti. To mu ovšem notně kazí dobrý rozmar.
Neboť ztroskotá-li na této své kolehidské plavbě
za »zlatým rounem« (!) rakousko uherského vy-
rovnání, žádný záchranný člun nevysvobodí ho
z víru záhuby.
Pomyšlení na tak neslavný konec nevnuká
však německo-byrokratickému kapitánu »Austrie«
rozumné odhodlání, aby bez odkladu vlil na
zbouřené vlny českého jezera uklidňující o lej
spravedlivých činův, odstraněním
aspoň nejpalčivějších křivd a bez-
práví, osvědčením aspoň trochu dobré vůle vůči
oprávněným požadavkům 6 millionového národa
českého. Nikoliv, do toho se mu nechce, to se
ošívá, jako bychom ho do trní strkali, spíše
hledí nás zkrotit zastrašováním, hrozbami své
mstivosti, odvetou nové persekuce nepovolíme-li
mu za darmo i rozpočet i vyrovnání rakousko-
uherské.
Místo, aby důrazně domlouval zdejším Něm
cům, o nichž dobře ví, že by jeho vlá dě
nečinili žádné obstrukce, aby snesli na-
vrácení nám uloupeného rovného práva našeho
v úřadech vlastí našich a zřízení druhé české
university vedle svých pěti německých, — místo
toho Körber vyjednává s nimi o to, jakých
dalších národních a politiekých koncessí měl by
jim na novo povolit za jejich věrnost a ochotu
A němečtí pobertové arci nejsou tak hloupí,
aby nechtěli brát kde se dává. Šroubují den za
dnem své postuláty drzeji výš a výše: rozdělen
Čech, zřízení uzavřeného německého území
s pouze německo-nacionálním úřadnietvem, za-
ručení Němcům rozhodujícího vlivu na veškeru
státní správu pro všechnu budoucnost, obsazo-
vání všech nejvyšších úřadů kovanými Němei
a tak dále cum gracia in infinitum. Leč z toho
všeho by Körbra hlava nebrněla, kdyby jen
věděl, že mu pomocné to vojsko jeho věrnýeh
Eppingrů, Grossů, Pradů, Derschattův a Lemi-
schů stačí k vyhrání bitvy.
Než v tom je právě chyba; celé to
německo-pokrokářské a německo-
nacionální žoldactvo samo o sobě,
ani s »ryliřstvem« velkostatkářů v a
Luegrových zbrojnošův dohromady neručí mu
za to, že bude s českou oppposicí
čas hotovo, zatarasíli ona panstvu dráhu vozo-
vou hradbou »husitské« obstrukce; Körber
ví, že nepotřebujeme v parlamentě dnem noeí
hlučet a pulty rozbíjet, ale úplně stačí, za-
hradíme-li jeho prozatímnému rozpočtu jako
jeho sylvestrovskému »vyrovnání« se Szellem
cestu svými pilnými, nebo oprav-
nými návrhy, svými důkladný m
debatami o minoritních votech
resoluelch výborů, jako stálým vynuco-
váním zdlouhavého hlasování jmenovi-
tého, zkrátka užijeme-li všech zákonných
prostředků sebeochrany, jaké skýtá opposie
jednaci řád sněmovny.
V tom nedovede nám bránit žádná sebe
oddanější a sebe četnější většina vládní, zvláště
budou-li nás podporovat Körbrem tak krutě ura-
žení poslanci jihoslovanští.
Ze zmaru prozatímního roz
#12
alto_textblock
#12
počtu naší obstrukcí prý by sobě Körber na
konec snad ani tak mnoho nedělal. Tak aspoň
offieiosové jeho se holedbají: vypomohl prý by
si tu hravě paragrafem čtrnáctým, aniž by po-
třeboval parlament odročit. Koncem června při-
padá po neděli (28. června) svátek Petra a Pavla
(29. června), nuže tu není říšská rada shro-
mážděna a tak by tedy mohl Körber oslaviti
svátek obou těch čelných apoštolů křesťanstva
— vyloučením parohů svého čtrnácticte-
ráka, oktrojírkou zákona oprávňujícího vládu
k dalšímu vybírání daní v druhém pololetí to-
hoto roku. Že ten § 14. však výslovně z a ka-
zuje uvalovat na občany trvalá břemena.
po tom se olficiosové Körbrovi ani neohližeji
Projde-li »ex lex« v Uhrách, což teprve v Cis-
lajtánii! Tu má teprve dávno své vydržen
domovské právo .
Cti, úvěru a slávy to sice té které »ústavní«
vládě na očích světa zrovna nedodává, musí-l
na občanstvu vymáhat daně absolutisticky, ben
povolení zastupitelstva národního, leč nad t-
kové »útlocity« jsou rakoušti ministři ze školy
německo-centralistické již dávno »povznešeni«.
»Macht geht vor Recht« — platilo u nich již
dávno před — Bismarkem. Proto by si tedy
Körber ještě nesáhl na život. Ale hůře s tím
fatálním vyrovnáním s Uhry. To nejde vůč
opposici maďarské zperfektit opět krátkým pro-
cesem pomocí výtečného § 14.
Vždyť již dnes ta podzíravost maďarská
důtklivě podezřívá Körbra, že prý mu
v pravdě ani nejde o zdar vyrovnán
Cislajtanie s Uhry, nýbrž naopak, vídeňská poli
tika že si přeje v nitru a tajinách duše své
aby k němu nedošlo, aby se vyjednávání od
porem Maďarů rozbilo a ona vůči Uhrám vy-
vázla z pout dualismu, i mohla na troskách
jeho pokusit se o jiné, sobě prospěšnější upra
vení monarchie. —
Zlé to podezření maďarské musí ovšem o
sebe hledět p. Körber odvrátit stůj co stůj
proto musí vynaložit vše, aby vyrovnání s Uhry
čím dříve tím lépe parlamentem cislajtánským
promrskal a byť měl vůči obstrukci naší sáhnou
i k pověstnému německému návrhu Kardorffovu
Skutečně také již officiosové jeho tímto monstros
ním vynálezem německým naší opposici hrozí
Nuž, ať si i tohoto Jeho Excelience zoufa-
lého prostředku zkusí, troufá-li si; naše delegace
s národem českým dostojí své povinnosti a vy
trvá poctivě, nejtužším boji a odporu svém
proti vládě jeho do posledních sil a do posledního
náboje: uvidíme, kdo se bude smáti naposled
Na písku staví pan dr. Körber lveškeru budovu
plánů svých, doufá-li překonati odpor českého
národa a udolat velkou naši věc takovými ma-
lichernými praktikami násili. Pokudkoliv ne-
odhodlají se státnici vídeňští ku poctivém
vyrovnání s národem českým, potud
nebude žádného uklidnění a míru v této říši
byť i ve svém parlamentu vídeňském promrskali
třeba ještě jedno tak špatné vyrovnání s Uhry
#13
alto_textblock
#13
Učitelé — žebráci.
#14
alto_textblock
#14
Všem lidem dobré vůle, všem obětavým vla-
stencům, jakých je dosud dosti v našem českém
národě, podáváme tyto zprávy jako zoufalé vý-
křiky nesnesitelných poměrů.
Vídeň, největší to české město, kde přes
všechen nátlak přililásilo se dle záznamů sčí-
tacích 100.712 obyv. k české obcovací řeči, kde
dle statistiky města Vídně žije 551.928 obyv.
kteří mají domovské právo v Čechách (303.243)
na Moravě (210.090) a ve Slezsku (33.595)
z nichž zcela jistě ohromná většina je národnost
české — toto město nedopřálo a dopřáti nechce
tolika tisícům Čechů veřejných českých škol.
Město toto, hlavní město říše, ve které je po-
vinná návštěva školy, odpírá vzdělá-
vati se těm ubohým dětem, které ničím se ne-
provinily. K slzám pohnut bývá svědek případů,
kdy dítě na německé škole dostane zprávu školní
#15
alto_textblock
#15
bez známek s poznámkou: „Pro neznalos
německé řeči netříděno“. Čechové zří-
dili si soukromouškolu „Komenský“
která trvá 20 let, která letos ve 14 třídách m
830 dítek. Škole této odpírá se právo veřej-
nosti, škola musí i aequivalent platiti, protožeji
vydržuje spolek. Ač tak nepřátelsky ke škole
české Vídeň i vláda se chová, přece na druhé
straně hrozně o ni se stará, aby prospivala
stále a stále je totiž visitoväna dvěma inspektory
z nichž jeden je Němec a druhý ředitel jedné
německé školy, který česky zná, je jeho tlumoč
níkem. Letos již (do 15. května) byla škola těmitc
pány šestkráte visitována. Při inspekci zajdous
pánové tito i několikráte k jednotlivému učiteli
Zajisté, jak bolestně musí něsti učitelstvo česk
školy toto stálé dozíráni od nepřátel všeho če
ského. A úřad učitele télo školy je tím obtíz
nější, než učitelů škol veřejných.
Vídeň stará se také o školu českou tím, že
páni inspektoři stále a stále se domáhají víee
hodin němčiny, že při inspekeích žádají z toho
neb onoho předmětu od českých dítek německé
odpovědi.
Němčina vyučuje se již ve druhých Gřídlách
4 hod. týdně, ve 3. tř. 4 hod., ve 4.—7. tř. po
5 hod. týdně. Oč tu více práce — práce to úmor-
né pro učitelstvo. Pro ruční práce na ško
lách tolikatřídních ustanovena bývá zvlášť in-
dustriální učitelka, ale na škole naš
musí každá učitelka učiti ve své třídě ručnín
pracem, tak že má počet vyučovacích hodin
hrozný. Jak velká práce, jak mizerné po-
stavení je učitelstva této české školy! Za něm-
činu, za ruční práce nedostáv
žádný ani halěře remunerace. A
platy těchto ubohých tvorů — učitelů a učitel i
na „Komenského“ škole? Snad v žádné zem
říše rakouské, snad na žádné škole není tak mi-
zerný plat, tak hrozné a žalostné postavení vy-
chovatelů, jako na této české škole ve Vídní.
Skutky mluví: Vyučovacích hodin je v 1. a
21, v 1. b) 25 (dívči tř. označeny jsou b), 2. a
22, 2. b) 27, 3 a) 23, 3. b) 27, 1. a) 26, 4. b
29. 5. a) 28, 5. b) 29, 6. a) 28, 6 b) 29, 7. a
29, 7. b) 30; náboženství 24 hod A služ ne
Připomenouti dlužno, že ve Vídní žije se nej-
dráže ze všech měst říše, že byty jsou velice
drahé i jiné potřeby stojí mnohem více, než
jinde. Připomenouti sluší, že léta služebn
na jiných školách veřejných ztrávená všudese
de let služebních vpočítávají (i zákonník Dol
Rakous obsahuje zákon, dle něhož všecka léta, na
školách v zemích, na říšské radě zastoupených
ztrávená, do let služebních se vpočítávají), ale
učitelstvu na české škole „Komenský“ počíl
vždy správa jenom léta, na této škole ztrá
vená, jedná-li se o upravení nebo zlepšení
platu. — Smutné postavení těchto ubohých by-
tostí — vychovatelů na této české škole. Jak pak
vypadá to služné? Dle stavu nynějšího maji
učitelé a učitelky: Správce školy (14. tř.) 2400
(dle zák. v Rakousích má míti 2400 K, bytne
900 K, kvinkvenálky 400 K, remun. 80 K=
3780 K); učitel, jenž působí 20 let
na škole „Komenského“ 17 let, má i s kvinkve-
nálkami 1800 K; učitelka, 19 let působíci, n
škole „Komenského“ 7 let, má 1560 K i s kvin
kvenálkami; učitelka, s 30 hod. vyuč. působíe
171/4 r., na šk. „Komenského“ 5 let, má 1440 K.
učí za to i němčině 5 hodin i ručním pracem
4 hodiny.
Z ostatních sil mají: 3 po 1440 K, 5 p
1560 K, 3 po 1680 K. Katecheta za vyučo
vání ve všech 14 tř. od spolku 1200 K. U či
telstvo nedostává žádných pří
platkůnabyt, ani příplatků draho-
ních.
Na veřejných školách ve Vídni dostávaj
učitelé na byt 600 K (po 15 letech 800 K)
učitelky 400 K (po 15 letech 500 K), služné
mají 1600 K, kvinky. po 200 K, počtem 6, ho-
diny přes 26 remunerují se 60 K za hodinu; ručn
práce také 60 K za hodinu, po 10letém půso-
#16
alto_textblock
#16
bení 80 K. Za němčinu všude na školách českých
dostává se remunerace, zde nic. Na této škole
za služné velmi nízké musí vše to konati se
zdarma — bez remunerace. Jak žalostný t
stav učitelstva této české školy
Smlouva služební: Hrozno pomysliti, mráz
obchází každého, kdo přečte a musí podepsat
služební smlouvu, která podává důkaz o mizer
ném služném a žalostném postavení učitelstva
školy „Komenského“. V § 1. se podrobuje každý
z učitelstva zákonům veřejných škol Dol. Ra-
kous, ale v téže smlouvě stojí, že obdrží v prv
ním roce služné 1200 K (jak má nyní katecheta)
po jednoročním uspokojivém půso
bení 1320 K a 12 může postoupiti na 1440
K; právo na kvinkv., které jsou jen 4 a to p
120 K, po tomto povýšení na 1440 K, počiná
ode dne povýšení do télo třídy platu.
Výpověď dle § 8. může výbor spolku dát
během pryního roku z příčin didakticko-paeda
gogických nebo zdravotních.
Onemocní-li učitel (dle § 11.), dostává p
3 měsíce celé služné, pak 6 měsíců polovinu
služného, při delší nemoci je pro-
puštěn.
Výslužného (dle § 3.) spolek „Komenský
na ten čas neposkytuje.
Kdo dobré vůle a přečte, co tu uveden
musí doznati, jak žalostné jest postaven
téch, kteří se věnovali lidu českému ve Vídni
kteří pracují k tomu, aby tento dorost ve Vidn
našemu milému českému národu vychovali
zachovali, aby synové a dcery našeho národa
se neodcizili.
A při télo velké práci, kterou dovede posou-
diti jen a oceniti ten, kdo vychovatelem jest —
při tom trpí bídu, živoří, strádají — jsouť v
pravdě učiteli-žebráky, nemajíce ani pro
středků na živobytí, jakého vyžaduje obtížný
stav, úmorná a ohromná práce. Z těchto příčin
obracejí se všichni ti, kteří na české škole „Ko-
menského“ ve Vídni působí, na své kollegy v Če
chách a na Moravě, kteří sami před upravením
platů zakusili bídy a strádání dosti — obracej
se na všechny šlechetné a obětav
vlastence, kteří ve prospěch českého ná-
roda, ve prospěch českého lidu obětí nešetří —
obracejí se na sl. správu „Ú střední Ma-
tice školské“ — obracejí se na celou če
skou veřejnost, na český národ, by pod heslem
„Národ českému lidu ve Vídni
soběl“ otevřeli dle možnosti každý štědrou pra
vici svou a přispěli na úpravu platů ubohých.
strádajících vychovatelů českých ditek ve Vídni
Prosí všichni celou českou veřejnost, by při za-
síláni přispěvků vždy podotknuto bylo, že je
poslané na zmírnění bídy a úpravu platů učitelt
a učitelek české škole „Komenského“ ve Vídni
(Zasílati račte vše na spolek „Komenský“, V
deň III., Messenhausergasse 2).
Uveřejňujeme toto nuceni svým bídným po
stavením a prosíme sl. redakce českých listů, jak
učitelských, tak politických, bez rozdilu stran
směru o laskavé otisknutí a uveřejnění. Činíme
tak před českou veřejností, poněvadž naše opráv-
něné prosby nedocházely vyslyšení z nedostatku
prostředků výboru spolku. Pomozte nám, milen
bratři Čechové a Moravané, vyslyšte naše prosby
pomozte nám odstraniti naši bídu a oprávněne
steskyí
Dodatek: Konečně na žádost o úpravu platů
podanou 15. prosince 1902, došlo učitelstvu
26. kvěína b. r. vyřízení, jímž od 1. září 1903
dostane se drahotních přídavků, ale dle přípisu
jsou tyto „odvolatelné“ a pak neobdrží jich
všichni: 3 obdrží 200 K, 2 po 150 K, 3 po 100
K, 5 po 80 K a 3 nedáno drahotních příplatků
vůbec, ač v témže přípisu se píše: „že drahotn
poměry ve Vídni během let tak se zhoršily, že
všude a u všech stavů jeví se snahaa
skutečná potřeba zvýšení pří-
jmů...“ a přece tito tři členové sboru, ač pů-
scbí pilně, svědomitě a uspokojivě, jsou vylou-
čeni z řady těch, jimž nepatrných dostalo se
#17
alto_textblock
#17
příplatků. A proč? Poněvadž, jako nikde jinde
ve světě, příplatky drahotní dávaly se dle toho,
kolik let je kdo na „Komenského“ škole, ne dle
všeobecné drahoty. Ani v Praz“ při poslední
úpravě nehledělo se na to, kolik let kdo působí
v Praze, nýbrž na všecka léta služební. Opět
tím podán důkaz o smutném a trapném postavení
učitelstva české školy „Komenského“ ve Vídni.
#18
alto_textblock
#18
Politické zprávy domácí.
#19
alto_textblock
#19
V Praze, 8. června. (Poslední chor-
vatské debatě) na říšské radě věnovala
„N. Ref.“ úvodní stať, aby ukázala na podivné
chování polského kola, které hlasovalo jen pro
druhý bod chorvatského pilného návrhu, týkající
se vyšetření událostí lublaňských, odepřelo však
pilnost prvému a třetímu bodu, v nichž se žá-
dalo vysvětlení, proč dalmatská deputace nebyla
přijata panovníkem ve slyšení a brojilo se proti
nesprávnému jednání chorvatských úřadů poštov-
ních a telegrafických. „Když posl. Biankini —
píše „N. R.“ — ostře apostrofoval dra. Körbra
vytýkaje mu, že podléhá vlivu uherskému, tu
kolo polské mlčelo. Toto mlčení nebylo zla-
tem... Největší slovanský klub na říšské radě.
representace národa, lačnícího po svobodě, nemá
co pověděti, když se ve dvou sněmovních schů-
zích koná rozprava na obranu znásilněného slo-
vanského národa. Není-liž to hanba? ... Kolo
polské ovšem odůvodnilo své jednání, ale jakým
způsobem! Oznamuje veřejnosti, že nemohlo
hlasovati pro prvý bod Borčičova návrhu, ab
neupadlo v nemilost koruny... At
už polské kolo jest stranou vládní; jest to nemilé,
ale jest to fakt. Nechať však zůstane jen vládní
stranou a nevyhlašuje se nad to ještě za stranu
dvorskou, která za nynějšího stavu rakou-
ského parlamentu jest anomalií, jest obojživel-
níkem, jehož se lidé štítí a proto jest odsouzen,
aby zahynul za denního světla politického.
Ze Lvova, 5. června. (Slezská reso-
luce polského národního sjezdu.)
O poměrech na Těšínsku referoval o svatodušním
národním sjezdě ve Lvově dr. Kazimir Wroblew-
ski, jenž své rady ohledně povznesení polské ná-
rodnosti ve Slezsku shrnul v následující, sjezdem
jednomyslně přijatou resoluci: 1. Národní sjezd,
uznávaje potřebu, aby národní polský ruch v ra-
kouském Slezsku byl celou polskou společností
podporován, vyzývá polskou delegaci na říšské
radě, aby energicky hájila práv lidu polského
a vynasnažila se, aby slezským Polákům vy-
mohla rovnoprávnost s obyvatelstvem německým
a českým. 2. Zvláště pak vyzývá polskou dele-
gaci, aby se domáhala co nejrychlejšího sestát
nění polškého gymnasia v Těšíně a dovolení ke
zřízení polského učitelského úštavu tamtéž.
3. Sjezd vyzývá celou společnost polskou, aby
zájmu národní samobrany podporovala osvěto-
veu práci polské matice školní a jiných národ-
ních polských spolků na Těšínsku svým člen-
stvím v těchto spolcích a hojnými peněžitými při-
spěvky.
Ze Lvova, 6. června. (Pocta dru. Bal-
zerovi.) Professor právnické fakulty lvovské,
dr. Osvald Balzer, známý svou ráznou odpovědí
na Mommsenovo brutálné vyzvání, aby se Če-
chům německá kultura vtloukala palicemi do
tvrdých lebek, byl jmenován čestným doktorem
filosofie. Promoce čestného doktora konána včera
slavnostním způsobem v universitní aule a dru.
Balzerovi uspořádány nadšené ovace také aka-
demickou mládeží.
Z Lublaně, 6. června. (Pochybno st
o slovinsko-německém spolčení.
Na zemském sněmě kráňském tvoří většinu li-
berální poslanci slovinští ve spolku s poslanci
německými, kdežto v opposíci jsou slovinští po-
slanci klerikální. Jako všude, kde slovanské
strany se navzájem potírají, zisk ze sporu si od
nášejí jejich společní nepřátelé, tak i v Kráňsku
užívají Němci slovinského sporu na prospěch
svých strannických zájmů. Nahlíží to konečně
#20
alto_textblock
#20
FEUILLETON.
#21
alto_textblock
#21
Viatzi.
Podává dr. Vratislav Kučera.
(Klimatické poměry. — O Arcachonu. — Biarrita
v zimě. — Skrofulosa a horké solné zřídlo. — Biarrita
v létě. — Trojí mořské lázně. — Jediná nepříjemnost.
Místo krutých mrazů měli jsme u nás doma do
polovice ledna vlahé, jarní počasí. Slunce hřálo,
že země ku předčasnému životu se probouzela.
Traviny svěže se zelelnaly, pupence stromů bot-
naly a leptavou mízou se pokrývaly. Teplota
světa byla převrácena. I v severním Rusku bylo
tepla nadbytek. V Egyptě a v Italii za to se ho
nedostávalo. Na pobřeží Středozemním mrzlo.
Cařihrad byl pokryt sněhovým popraškem.
V Opatii odloženy závody v plování, chystané
zrovna na Sylvestra.
Teprve ve druhé polovici začal leden há-
jiti svoji pověst a otázka nastala, kamž tedy?
Do které končiny zdraví prospěšné, krásné
tím příjemné, že tam málo oněch známých, jimž
řizením osudu dostalo se údělu, dle obecného
pořekadla, že mají „více peněz nežli rozumu“
Znám půvabné zákoutí v gaskoňském zá-
livu, Arcachon. Městečko vill, ukryté v nevad-
noucí zeleni, kam mrazivé větry s pevniny nepro-
niknou, ani zimní bouře mořské přímo dorážeti
nemohou, kde chorý plícemi nepřetržitě vdecho-
vati může balsámovou vůní a ozon rozsáhlých
pobřežních lesů, nejpryskyřnatějších borovic
slanou páru moře, kde chorý žaludkem nebo la-
bužník s důvěrou vyjeti si mohou do klidné zá-
toky a v ústřicovém parku vlastnoručně sbírati
zde její živé plody.
Ale pozoruhodnější rozmanitostí a bohat-
stvím přirozeného i umělého života v zimě i v léto
skýtá Biarritz.“)
#22
alto_textblock
#22
*) Vyslov : Biari.
#23
alto_textblock
#23
Zimni saisona začíná tu v prosinci a končí
počátkem května. Průměrná teplota tří vlastních
měsíců zimních: prosince, ledna a února obnáš
asi + 8° C., Nizzy jen + 7° C., Opatie + 5°C
a Prahy — 2° C. Ve směsí cizineů počtem vyni
kají Angličané. Avšak i Rusové tak četně se do-
stavují, že v Biarritzi svůj kostel si postavili.
Nádherné villy s rozsáhlými parky obývají čle-
nové různých panujících rodin a velmožové pe-
něžní. Jejich přitomnost zaviňuje v Biarritzi dra-
hotu. Nejpatrnější jest v ohromných hotelových
palácích, podél pobřeží mořského. Ve starších.
menších budovách a dále od břehu jest pobyí
i strava mnohem levnější, docela přiměřená naš
průměrné zámožnosti (8—10 fr. denní pense)
Ceny ovšem podle pokročilosti saisony, zimní neh
letní. V něčem zdají se nám až nepochopitelně
mírné. V zimě 4 tucty znamenitých ústřic z
2 fr. 50 ctm., v červnu za 2 fr. veliká langusta
Zimní pobyt v Binrritzi je zde vůbec lev
nější. Skutečně nemocní především v zimě sem
se uchylují. Je tu velikolepý lázeňský dům
v němž přes 100 vzdušných kabin uchystáno
zařízeny tu všecky potřeby moderního vodoléči
telství, se silným pramenem horké slanné vody
ze zřídla v Briseous.
Zřídlo je pozoruhodné. Jeden jeho litr ob-
sahuje 307 gr. solí chlorových, jodových a bro-
mových. Voda je tak hutná, že nikdo nedovede
se v ní, ponořen, udržeti a plove na povrchu bez
vládně jako korek. Z té příčiny opatřeny jsou
vany pod horním okrajem příčkami, aby koupa
jícího se pod hladinou udržovaly.
Specialitou zdejšího ústavu je léčení skro-
fulosy. Sám pobyt u moře a koupele mořské
velice jdou k duhu skrofulosním dětem. Alev
Biarritzi každá zduřená žláza jednotlivě se oše-
třuje. Francouzská tak zvaná douche filiforme,
tenounký paprsek vody žene se tak silným tlakem
proti tělu, že proniká i kůži. Douche filiforme,
s vodou, 40° C. obsahující, kuchy ňskou sůl
#24
alto_textblock
#24
soli jodu i bromu, na zduřenou žlázu znamenit
působí. Léčivá moc horkého zdejšího pramen
tím způsobem onemocnělé ústrojí výdatněji po
sobí, nežli prosté zevní upotřebení nebo lehk
natírání mastěmi.
Dospěli návštěvníci buď starostmi nebo zá
bavami znavení omezují se v zimě jenom na po
žitky, které pevnina skýtá. Vyjíždějí na konich
na vozech a automobilech do okolních lesů. Na-
vštěvují sousední klimatická sídla v údolích po
hoří Pyrenejského. Konají honby na zajíce, na
lišky i černou zvěř. Jezdí na velocipedech a pro-
vádějí tělocvičné hry pod širým nebem. Scházejí
se ke koncertům v kasině, tančí, hrajou v karty
a rozcházejí se k ránu do svých příbytků.
Zlozvyk zdravých, měniti přirozený způso
života ve dne v nepřirozený noční život, zakoře-
ňuje se rychle i zde.
Od polovice května do polovice června vy
padá Biarritz jako po vymření. Na ulicích a na
procházkách trousí se leda domácí dělnictvo
V hotelích se práší, větrá a uklízí. Ale sotva ge
nerální pořádek jest proveden, opět rázem město
cizinci se naplní a jest plno ruchu.
Několika vysokými a malebně rozervanými
výběžky skalních skupin rozděleno jest pobřeží
na tři oddíly. Největší oddil, jenž přepychové
čtvrti leží nejblíže, tvoří hlavní mořské lázně
biarritzské. Nízký, písčitý břeh pozvolna z moře
vystupuje a přímé vlny oceánu daleko po něm
se rozplývají. V pozadí budova z části zařízena
pro lázně s ohřívanou mořskou vodou, upravena
na 300 svlékáren pro ty, kteří přimo do moře
jdou. Průčelí budovy opatřeno velikou verandou
Zde k jedenácté hodině dopolední je každodenni
dostaveníčko. Část hosti usedá do řad stolic-
jako v divadle, za sebou postavených a třeb
i ostrými kukátky pozoruje moře a život v něm
Ostatní se brodí vlnami a neradi i rádi na odi
se staví.
#25
alto_textblock
#25
Ve svlékárně lázeňský řád obsahuje důle
žitý příkaz: „Kdo se chce v otevřeném moř
kcupati, nechť opatří se úplným plaveckým oble
kem z tmavé látky.“ Nařízení není zakončen
obvyklým francouzským s. v. p. (s'il vous plait
jestli vám libo). Však není zákonů, aby nebyly
obcházeny. Právě mladé, hezké dámy vzdoruj-
příkazu dost povážlivě. Patrně u vědomí, že krása
jest svrchovaná moc, jíž vše se otrocky koří, i —
zákonodárce. Objevují se v elegantních kostu-
mech z lehkých látek, barvy zcela přizpůsobené
svým vlasům i pleti. Předepsaný tmavý oblek by
jim vskutku ani neslušel.
Široké, bílé pláště přes sebe přehozeny
kráčí po prknech od budovy až k vodě, upro
střed dlouhých řad ženských závistníků a muž
ských obdivovatelů.
U samotné obruby moře mají plavčíci pří
chozím pláště odebírat, do vody je provázet a od-
cházejícím pláště opět přehazovat. Ale plavčíko
tam právě neni! Bývají to tak statní, krásní
mladí lidé a vlnobití bývá tak silné, že žádná
dáma samotna do příboje se neodvažuje. Plav-
čící nemohou postačiti. Stále mají plné ruce
dam, jež osmělují, potápějí, v náručí po vlnách
je plynouti nechávají a chrání. A tak některou
chvíli sebe sličnější zjev stane na břehu bez
průvodce. Ale neškodí! Nečeká mrzuta. Sotva
se rozpačitě rozhlédla, nabízí se průvodčí z
ochoty. Volí třebas i takové, kteří plnou bez-
pečnost v každém ohledu ani nezaručují.
Ještě volnější život zavládne na širém po-
břeží i ve vodě, když upjatější vznešenost cizi-
necká uchýlila se do svých paláců a hotelůa
lidé menších hodnosti zůstali sami mezi sebou.
Jakmile se sešeří, proniká z mořských lázní do
ticha večerního bujný smích a veselí. V tu dobu
zcela nikdo k tomu nepřihlíží, aby lázeňský řád
správně byl plněn. Ve tmě každý koupající, jako
známá příslovečná „každá kráva“, zdá se býti
opatřen — tmavým plaveckým oblekem.
#26
alto_textblock
#26
Poměry skoro šosácké panují za to ve dru
hém oddílu biarritzských lázní. Amphitheatrálná
skaliska tvoří tu malý záliv, kde není vlnobiti,
neni průvodčích, není rozpustilosti, není diváků.
Zde bezstarostně jako do klidného rybníka chodí
se koupat většinou jen matinky s dětičkami.
upejpavé dámy, o všechno starostliví oteové
slabí plavci. Nad jich bezpečností bdí starý ná-
mořník, na nehybné lodici nehybně sedící. Voda
zálivu jest tak křišťálově čirá, hladina tak nepo-
rušná, že zdá se, jakoby lodice spočívala na
zreadle.
Za to ve třetím oddile lázní, pod strmou
strání, na jejíž výšině prvotní sídlo Basků se roz-
kládá, je tak prudký příboj, že jenom otužilí
nomorodei do něho si troufají. Již za nevelikého
větru vlny s ohromným rachotem o skály se
tříšti. Nedávno zde rozbouřené moře z nenadání
pohřbilo tři herce z Bordeaux. Ohromná vlna se
přivalila, vyzdvihla a smetla je s vysoké, dobře
ohražené lávky, na které stanuli, aby nádherně
strašnému divadlu se obdivovali.
Za plného bezvětří hladina sotva znatelně
se zachvivá. Přes to hukot moře stále se ozývá.
Melodie jednotvárná, ale tak zvláštní, že nelze
se ji naposlouchat. Ještě před ulehnutím oteví-
ráte okna dusného příbytku, dýcháte vlahý, noční
vzduch a nasloucháte moři. Syti dojmů, uklá-
dáte se ke spánku. V tom zazněl táhlý, sotva
slyšitelný hvizd a za chvilku hvízdá to sborem.
Pocitite první bodnuti a za chvilku pálí vás celé
tělo, jako kopřivami sešleháno. Rozsvítíte a ztr-
nete zděšením. Oknem nepozorovaně vedralo se
do vaší ložnice hejno velikých komárů.
Oblíčej a spuchlé ruce vypadají jako ne-
štovicemi posety. Při všech útrapách hrozného
svrbění hrozí vám ještě dva dny domácího vě-
zení.
O krásná Biarritz! Vedle požitků i své
strasti lidem přinášíš!