ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d8ebfbf0-75a5-11dc-9f8d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 73
#1 alto_textblock #1
onersn
#2 alto_textblock #2
lete
#3 alto_textblock #3
oi e je
#4 alto_textblock #4
Národní hospodář.
#5 alto_textblock #5
oeon
#6 alto_textblock #6
Zenaědělství
#7 alto_textblock #7
Obchod— Prmysl
#8 alto_textblock #8
Finaněnictví
#9 alto_textblock #9
=
#10 alto_textblock #10
Příloha „Národních Listů“ k číslu 203. ze dne 25. července 1908.
#11 alto_textblock #11
chabé.
#12 alto_textblock #12
Rlo fair čis. 7 . . . na červenec . . . . na září . . . . .
#13 alto_textblock #13
Telegrafické zprávy. Berní oprava bavorská. Z Mnichova, 24. července. (K. k.) Zem ského sněmu došly vládní předlohy o berní opravě. Zaváději vzestupnou daň z příjmů, podržujíce zároveň živnostenskou pozemkovou domovní daň rentovou. Současně navrhuje se jiná úprava zdanění obcí. Příjem až do 600 mk má být prostý daně, při ostatních daních nastupuje pro větší výnosy značné zvýšení, přece však vše- obecně dovoluje se dosud nepřipustná srážka úroků z dluhů. K úlevě méně silných poplat- níků mají učiněna býti další opatření. Stav úrody v Německu. Z Berlína, 24. července. (K. k.) »Reichs- anzeiger« uveřejňuje zprávu o stavu úrody v polovině července. (2 znamená dobrý a 3 pro- střední). Slav ozimé pšenice 2.3 (oproti loňským 2.8), jará pšenice 2 6 (2.4), ozimá špalda 2.1 [2.3), ozimé žito 2.4 (2.6), jaré žito 2 5 (2.3) jarý ječmen 2.6 (2.2), oves 2 8 (2.3), zemáky 2.7 (24), jetel 26 (3.0), vojtěška 2.5 (2.6) podháněné louky 2.2 (2.2), jiné louky 2.7 (2 7) . si st Z Pešti, 24. července. (Zvl. telgr. » Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 20.000 q o 5 až 10 h levněji. Platila za 50 kg: pšenice lisská 80 kg K 12.45, 79.5 kg K 12..30, 78 kg K 12.20, peštská 80.7 kg K 12.45, 79 k K 11.70 snětivá, 78 kg K 11.80, banátská 80 kg K 12.40, 79 kg K 12 25, bečkerecká 79 kg K 12.—, marošská 81 kg K 12.30, bačská 80 kg K 11.25, 78 kg K 12.—, po dunajská 78 kg K 12.05; žito (— 10 b) K9 60—9 70: oves K 9.70—9.80: ječmen K 8.35—8.40. Terminový obchod byl mdlý na prodeje. K večeru znamenala: pše nile e na říjen K 11.29, na pozdější doby K 11..62; žit na říjen K 9.51, oves na říjen 8 25; ku- kuřice na červenec K 7.52, na srpen K 7. 45, na květen 1909 K 7.22; řepka na srpen K 16.35. Plodinový trh byl bez odbytu změny. Počasí pěkné. Z Paříže, 24. července. (K. k.) Závěrek. Oves na červenec —, —.—, na srpen —.—, na září- prosinec —.—, na listopad-únor —.—, žito pevné. na červenec 17 25, na srpen 17.35, na září-prosinec 18.—, na listopad únor 18.—, pšenice pevná, na červenec 22.80, na srpen 22.85, na září-prosinec 23.30, na listopad únor 23.45, mouka pevná, na čer- venec 29.80, na srpen 29..95, na září-prosinec 30 60 na listopad únor 30 75. Počasí: krásně. Z Paříže, 24. července. K. k.) Závěr. Lih mdlý, na červenec 46.25, na srpen 46.50, na září-prosinee 39.—, na leden-duben 39.—. Z Paříže, 24. července. Závěr. (K. k.) Řepkový olej klidný, na červenec 78.75, na srpen 79.25, září- prosinec 79.50, na leden duben 78.—. Z Liverpoelu, 24. července. 4 hod. 10 m. (K. k.) Obrat 3000 žoků. Dodávky na červenec 6.59, n červenec-srpen 5.59, na srpen září 5.28, na záři- říjen 5.13, na říjen-listopad 5.07, na listopad-pro sinec 5.02, na prosinec-leden 4.99, na leden únor 4.97, na únor-březen 4.98, na březeniduben 4.99, na duben-květen 4.99, na květen-červen 0.—. Smýšlení
#14 alto_textblock #14
Americké kabelové telegramy, (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 24. července. (Peněžní bursa. Závěrečné smýšlení peněžní bursy slabé. Obrat akeli 770.000 (970.000). Union Paeifle 152.25 (154.50). Kanada Pacilie 167. (168.75). United States Steel Corporman 44.25 (45.50) Baltimore and Ohlo 92.50 (93.25). Káva. 24. července 23. červeno 6.25 6.25 .. 6.05 5.95 5.85 5.75 . . Culr. 24. července 23. červenc Cukr (Fatr Muse.) . . . 3.67 3.77 Tuky Western Stenm . . 9.55 9.65 Tuky známka Wilcox . . 9.75 9.90 Z Nového Yorku, 24. července. (Obilní bursa. Smýšlení obilní bursy ustálené. olniobe Pšenice. 24. července 23. července 100 3 pohotová nová sklizeň . . 1013/2 na červenec . . . . . . 1017/2 1001/, na září . . . . . . . . 99/ 985/- Kukuřlce 24. července 23. červene 87.— na červenec. . . . . . —.— 84.50 83.75 na zoince! 71.75 72.— P'etrolej 24. července 23. červeno 10.90 10.90 rafinevaný, kesonový 8.75 rafinovaný Standard Whíte 8. 75 Kovy. 24. července 23. července 12.87 13.12 12.87 13.— Měď . . . . . 31.25 31.75 30.55 31.05 Železo čís. 2. . 15.75 16 25 15.75 16.25 Bavlna. Z Nov. Yorku, 24. července. (Bavlnářská bursa. Bavlnové lhůty byly při zahájení v souhilasr s liverpoolskými zprávami nlžší, tu a tam byly úhradami vzpruženy a závěrek byl na tlak baišsy slabší a stálý.
#15 alto_textblock #15
24 července 23. července 22. července pohotová . . . . 10.80 10.80 10.90 9.30 na říjen 9.37 9.30 9.38 na prosinee .. . 9.17 9.17 9. 22 Závěrečné smýšlení ustálené. Z Nového Orleanu, 24. července. Na červene 10.40 (10.40) na říjen 9.31 (9. 27).
#16 alto_textblock #16
Tržní zprávy z venkova. Z Domažlic, 23. července. Přivezeno: 47 hektol. pšenice po K 23.50, 23.—, 159 hl. žita 19.20, 19.— 2 hl. ječmene 16.—, —.—, 58 hl. ovsa 15.—, 14.—. seno 1 q K 5.—, 0.—, sláma 0.—, 0.—, máslo kg 2.10, vejce kopa 3.10, — hl bramborů 0.—, — kop zelí 0.—, 0.—. Přihnáno — volů, — krav, — jalovie, — telat a 126 odstávčat a prodáno — volů, — krav — jalovic. — lelat a 126 odstávčal. Z Jindř. Hradce, 22. července. 100 kg pšenice K 23.—, žita 17.—, ječmene 16.—, ovsa 15.—, hrachu 20.— bramborů 5.—, zelí 0.—, sena 7.—, slámy dlouhé 4.—, slámy krmné 3.50, slámy drhanky 3.—, 1 kg másis čerstvého 2.10, másla převařeného 2.80, tva rohu 40 b, 10 vajec 50 h.
#17 alto_textblock #17
Obchodní a živnostenská komora
#18 alto_textblock #18
v Praze
#19 alto_textblock #19
konala včera o 4. hod. odpol. třotí všeobecnou mi- mořádnou schůzi. Schůzi zahájil a řídil president komory, člen panské sněmovny p. Ant. Řivnáč. Před vlasiním pořadem jednacím věnoval p. předsedající neobyčejně vřelou vzpomínku nedávno zesnulému dlouholetému členu a pokl. radovi komory, p. cís. a komerč. radov K. Tichému. Památka zesnulého uctěna povstá- ním a projev presidenlův zaznamenán v protokole. Na to sdělil p. předsedající, že sokretář komory, p cis. r. dr. R. Pilbauer byl povolán na vynikajíe místo za ministerského radu do ministersiva veřej- ných prací, ke kterémužto vyznamenání projevila komora vřelé blahopřání. U vyřízení pracovního pořadu schůze prote- deny nejprve
#20 alto_textblock #20
volby.
#21 alto_textblock #21
Zvoleni byli jednomyslně: Za pokladničníh radu komory p. cís. r. František Tůma; za roz- hodčího p. cís. a komerč. r. Arnošt Grossma nn; za člena správního výboru pensijního fondu úřadníků a sluhů komorních p. vicepres. komory Václav Ně- met; ža kandidáty na uprázdněně místo soudce- laika při c. k. obchodním soudu v Praze pp. František Macháček, Emil Sýkora a posl. Josef Krej- čík; za člena zemské komise pro všeobecnou dan výdělkovou p. cís. r. Vendelín Formánek a jeho náhradníka p městský rada Alois Vaníček; za člena výkonného výboru výstavního p. cfs. r. Fran- tišek Tůma a konečně za členy komise volební pro doplňovací volby členů komorních pp. cís. r. F. B Batovec, cís. r. Fil. Falkowicz, Otto Forch- heimer, nám. starosty Josef Jirousek, Alois Vaníček, Josef Krejčík, Petr F. Krejčí a ko- merč. rada Pavel Rademacher. Změna výstavního řádu. Referent pan vl. r. JUDr. Hotowetz: Výkon- ný výbor výstavní navrhuje, aby obchodní a živno- stenská komora usnesla se na změně poslední věty čl. 28 výstavního řádu, stanovící, že vystavovatel nesmí býti porotcem ve své skupíně výstavní ani tehdy, když se sám o cenu neuchází. Vzhledem k to- mu, že skoro všichni závažní a na slovo vzatí zá- stupci jednotlivých odvětví výrobních se výstavy zů- častnili, zavdalo toto ustanovení čl. 28. výstavního řádu příčinu k tomu, že sestavení porot v celé řadě skupin je téměř nemožné. Vzhledem k tomu navr- huje výkonný výbor, aby poslední věta čl. 28. byla změněna jak následuje: „Vystavovatelé mohou být členy poroty jen tenkráte, když se sami o cenu ne- ucházejí.“ Přijato. Na to pan cís. rada dr Schuster přednáší zprávu technologického musea (ústavu pr zvelebování živností) obchodní a živnostenské komo- ry v Praze o účetní závěrce a výkazu jmění musen za rok 1907. Účetní uzávěrka obnáší v příjmech vydáních 138..861 K 17 h. Musejní fond stavební vykazuje úhrnem 64.565 K, fond věnovaný Společ- ností musea vynálezů 827 K, jmění, sestávající z in- ventáře a pokladniční hotovosti 53.684 K. 55 h.
#22 alto_textblock #22
Změna řádu soudu rozhodčího. Referent komorní koncipista p. dr. Sajm ak podává tuto zprávu: Nynější řád rozhodčího soudu obchední a živnostenské komory pražské byl napo- sledy úpravě podroben roku 1897. Od té doby nabyte zkušenosti zavdaly však příčinu k další reformě. Pří- slušné návrhy byly projednány ve zvláštním komi- tétu, v němž zasedali: člen komory p. Viktor Riedl z Riedensteinu jakožto předseda a Pp. cís. r. F. Batovec, komerční rada R. Elbogen, cís. r. Fil. Fal- kowicz a J. Jirousek jako přísedící a předkládají se slavnému plenu ke schválení. Vytknouti sluší ze- jména tylo změny: Sbor rozhodčích má se utvořit ze všech členů obchodní a živnostenské komory, vy- jímaje presidenta, místopresidenta a zatímního před- sedu, jakož i odborných soudců-laíků při c. k. ob- chodním soudě v Praze, prohlásivších, že jsou ochotni přijmouti úřad rozhodčí. Seznam těchto soudců-laíků sestaví se v prosincí každého roku. Soudnictví same vykonávají rozhodčí senáty. Tyto senáty tvoří se tak. že k vyzvání komorního presidia obě sporné strany z rozhodčích, kteří nebyli zamítnuti, nebo kteří ne- odstoupili pro zaujatost, zvolí po 2 rozhodčích a i náhradníku. Zvolení 4 rozhodčí zvolí si pak k vy- zvání komorního presidia vrchního rozhodce jedno- myslnou volbou. Nestane-li se volba ta v čas, usta- noví vrchního rozhodce presidium komfory. Strany mohou dáti se před rozhodčím senátem zastupovat plnoletými zmocněnci. Jejich právní zástupcové mo- hou dle usnesení senátu býti též předvoláni a sly- šeni. Jednání není sic veřejné, leč jedna i druhá spor- ná strana má právo žádati, aby krom jejímu zmoc- něnci bylo třem osobém její důvěry dovoleno býti přítomnu. Žalobu může komorní presidium z nedo- statku prokázané kompetence ihned odmítnouti. Z rozhodnutí toho může žalobce se odvolati. O od- volání rozhoduje rozhodčí senát. Ústní řízení usta- noví se hned po podané odpovědi na žalobu, po při- padě po marném uplynuti lhůty k odpovědi. Pře jednáním přednese zapisovatel podstatný obsah při- pravných spisů. Mimo to bude řád rozhodčího soudu doplněn ustanoveními o uschování sporných spisů a o soudním řízení, je-li smírčí rozsudek dle platných zákonů bezúčinným. (Přijato bez debaty)
#23 alto_textblock #23
Nový zákon puncovní. Referent koneipista p. dr. Samek podává zprá vu komitétu o osnově zákona puncovního: C.k ministerstvo financí výnosem ze dne 11. února 1908. čís. 5706, vyzvalo komoru ku podání dobrého zdání o návrhu nového zákona puncovního. Po vykonaném přípravném studiu zřídilo presidium komorní ku pro- jednání dobrého zdání, komorním referentem vy- pracovaného, zvláštní komitět, skládající se r p. m stopresidenta Němce jakožto předsedy a pp.: Pavla Kreipla, Rud Lukeše, M. Schobera, V. Gulha a vrch- ního Horního rad J. Klazara jakožto expertů. Pro- zkoumav jednotlivá uslanovení osnovy, usnesl se ko- mitét na návrhu dobrého zdání, jež se slavnému ple- nu předkládá ke schválení. V dobrém zdání jest slanovisko komory co do jednotlivých otázek přesně vytčeno a odůvodněno a ve mnohých směrech navrhují se změny a doplňky osnovy. Zejména sluší uvěsti: Komora souhlasí s dalšl ponecháním nucené a preventivní kon troly ryzosti náčiní zlatého a stříbrného, pou- ze při zboží granátovém má se zavěsti puncován fakuitativní. Vítati sluší vyhoštění novéhe zlata. Místo puncovaného zlata „čivrtinového“ mě- lo by se zavésti „levné zlato o 2 stupních ry- zosti 333/1000 a 250/1000. Pořadem nařizovacín budiž stanoveno, které zlaté náčiní smí se vyráběti o těchto stupních ryzosti. Při všech stupních ryzosli jest zá hodne změnu jejich po vyslechnutí a svolení in teresentů způsobem nařizovacím prohlásiti za přípustnou. Zřízení poradního sboru puncovního sluší vilati, ale navrhuje se, aby za účelem jeho slo žení byla komorám přiznána volba navrho vací, jakož aby zákonem byla stanovena povin nost, vyslechnouti tento poradní sbo před vydáním prováděcích předpisů k zákonu pun covnímu. Náčiní při prohlídce vadným uznané nebu rozbíjeno, nýbrž vlastníku jeho budiž ponechána možnost vývozu náčiní takového do cizozem ska ve lhůtě přiměřené. Funcovní poplatky buďtež z náčiní zla- tého sníženy na polovinu (s 60 na 30 K za 1 kr resp. z „levného zlata“ s 20 na 10 K za 1 kg). Po- platek manipulační (1 h za 1 kus) každým způsobem buď zrušen. Kontrola zboží vývoz- ního budiž v zákoně zevrubněji vyíčena, by se předeslo všelikému týrání a úzkoprsosli.
#24 alto_textblock #24
a hubí.
#25 alto_textblock #25
Dohlédací právo úřadů puncovních budiž rozšířeno ve směru tom, aby při podezření bylo lze kontrolovali každý prodej zlatého a stříbr- ného náčiní v tuzemsku, děje-li se za plal. Dále na- vrhují se změny předpisů trestních a trest- ního řízení. Z peněžitých pokut a z peněz za zabavené pře- měty utržených budiž zřízen fond ku podpo- rování tohoto odvětví průmyslovélc (Schváleno.) Předloha o snížení výměry reálnýchi daní. Referení komor. koncipista p. dr. Samek V XVIII. zasedání 1908 poslanecké sněmovny říšské rady předložila vláda osnovu zákona ve příčině nové úpravy přikazování údělů ze státních prostředk zemským fondům království a zemí na říšské rad zastoupených a snížení výměry daní re- álných. Zákonem tím mají se tedy řešiti 2 otázky různé povahy. Ku podání dobrého zdání o télo osnově zřizený komitét, skládajíeí se z pánů komorních členů- cís. a komerč. rady A. Grossmanna, jakožto před- sedy (v zastoupení p. místopresidenta Němce) a cís rady Falkowicze, dra. H. Graba, J. Krejčího, F. Oplta. komerč. r. P. Rademachra, A. Sládka, E. Sýkory c. r. F. Tůmy a F. Zvěřiny, jakožto přísedících, po zevrubném prozkoumání předpisů, týkajících se sní- žení výměru daní reálných, usnesl se slavnému plenu navrhinouti: nný Budiž proti těmto předpisům za- ujato u říšské rady důrazné stanovi- sko, protože snížením výměry daně pozemkov (o 15%) a daně domovní, vyjímaje 5% daň z vý- těžku budov daně prostých (o 12.5%) podklad přiná- žek k účelům sborů samosprávn, byl by zmenšen asi o 24,000.000 K. což by nutně vedlo k zvýšení procenta všech přírážek, tudíž i přirážky k dani výdělkové a tím k novému značném přitížení poplatníkům daně výdělkov Pro přirážky k daním nemovitostním má nynější výměra daní roálných zůstati nezměněna. Po přímluvě pp. kom. členů A. Sládka a posl Krejčíka referát s dodatkem p. Hádka jedno- myslně schválen. Zprávou presid, komise o některých záležito stech osobních schůze o 5. hod. odpol. zakončena
#26 alto_textblock #26
České podníkání v Českých Budějovicích.
#27 alto_textblock #27
Se strany odborné dochází nás následující dopist V posledních číslech Vašeho váženého listu uvedli jste některé názory o založení továrny na šrouby a nýty v Čes. Budějovicích. Z článků těchto jes zřejme jedno: že založení takového podniku v Čes Budějovicích naráží na vážné námitky u odborníků a že tedy nejsou dány beze všech pochybností ony předpoklady výnosnosti, které v zájmu českého pod- nikání v Čes. Budějovicích dány býti mají. Jest toliz můj názoř, že na půdě tak důležilé a na půdě tak prudkých bojů, jak jest tomu v Čes. Budějovicích. nutno zakládati pouze takové podníky, které samy v sobě chovají garancie výnosnosti, aby jimi naše hospodářská posice tamtéž byla posílena. Tento před- poklad jest tím nulnější, poněvadž každý hospodář- ský podník v Čes. Budějovicích má upevniti tam naší posici. Jekmile tedy se vyskytnou vážné námitky proti některému podniku, byť podnik tento sám v so- bě byl zdravým, jest věcí rozumné hospodážské úva- hy, aby rozlišováno bylo mezi tím, zdu podnik ten jest dobrým vůbec, a mezi tím, zda také skutečně jest dobrým v Čes. Budějovicích. Mám za to, že se doporučuje, aby české pod- nikání přešlo i na ony obory, ve kterých železářský kartel svou organisací dosud má monopol. Jest to tím více nutno, poněvadž železářský kartel svým dnešním složením jest podnikem germanisujícím, pod- nikem, který soustavně a vytrvale pracuje proti na- šemu národnímu snažení. Volá-li se tedy po mobili- saci českého kapitálu proti skutečnému monepolu železářského kartelu, jest to nejen správno, ale jest také i v našem národním zájmu a to nejen hospodář- ském, nutno. Otázkou jest pouze, zda místem pro takové boje vhodným jsou České Budějovice. Dejme tomu, že v Budějovicích továrna na šrouby a nýty zřízena bude a že železářský kartel všemi silami proli tomuto podniku, jak čekati se dá, zápas povede Jest nepochybno, že přejdou léta, než podnik tento stane se výnosným, anebo není vyloučeno, že podnik bude přesilou železářského kartelu zničen, poněvadž bude přece jen v celé řadě oborů odkázán na pro- dukty, které musí od železářského kartelu odebírali. V prvém případě bude důvěra v české podnikání v Budějovicích oslabena, v druhém případě bude ne- zdar podnětem prudkých útoků a bojů. V obou pří- padech nebude hospodářskému podnikání v Budějo- vicích poslouženo, třeba že idea sama jest dobrá. A s tohoto hlediska nutno vyslovili se proti tomu. aby v Čes. Budějovicích zakládány byly podniky. které v sobě chovají tak veliké risiko. Sluší míti na mysli, že železářský kartel již celou řadu závodů obírajících se výrobou šroubů a nýtů po prodkém soutězním zápusu donutil k podrobení se. Slačí zdu uvésli firmy: G. Lederer v Teplicích, H. Mitsch, Gra- denberg, Hirsch Frank v Pešti, Kirner Co. v Pe- šti, K. Thieleho nást. v Těšíně, Bralří Grabnerové v Žamberce, J. Kuszab v Osvětímě, M. Kuber ve Vídni a j. Ovšem v článku, který zdůvodňuje pro- spěšnost tohoto podniku a klerý jste ráčili ve svém listu uvésti, pravi se výslovně, že má podník 500.000 K investovati 250.000 K ihnod a zbytku že bude použilo k vedoní zápasu proti železářskému kartelu. Tu sluší uvážiti, že investovaný kapitál per 250.000 K jest malý a nedoslatočný a že nebude mož- no závod vypraviti tak, aby s technického slanovisk stál na výši moderní potřeby a byl tody sám o sobě sautěže schopen. Počítá-li se s dalším obnosem 250.000 K jabožto prostředkem k zápasu, značí to tolik, že polovina kapitálu akciového již předem má býti odepsána a teprve v budoucnosti opětně nahra- žena. V theorii jest názor tento úplně správný, sluši však uvážiti, jakým dojmem ovent. skulečně prove- dené odepsání kapitálu bude působiti na akcionáře a zda posílí naši podnikavost v Českých Budějovicích Aby tedy bylo dobře rozuměno; jsme rozhodně toho názoru, že český kapitál má se mobilisovati v zápas proti železářskému kartelu. Jsme toho názoru, že tento náš boj bude nulno provésti ve velikých liniích a ve velikém stylu, avšak jsme také přesvědčeni, že takovýto podnik musí státi na půdě, kde není veden národnostní zápas, a musí býti prováděn kruhy, kter jsou naň připraveny a které také vládnou doslalečný- mí kapitály na provedení boje tohoto. V Českých Budějovicích každý český haléř znamená oporu če- ského vývoje. Následkem toho nulno těch peněz, kte- ré k disposici jsou, užívati tak, aby skulečně hned od počátku sloužily v závodech, kleré nám svou vý- nosností a svou technickou výší mohou prospěli v našem zápasu. Tomu tak v uvedeném případu dle našeho názoru není a proto nutne si přáti, aby ka- pitál opatřený pro výrobu šroubů a nýtů byl věnovár jinému oboru a bezpečnému pro hospodářské pod- nikání v Budějovicích, součesně však, aby naše ná rodohospodářské kruhy připravovaly půdu pro účel nou a silnou mobilisaci českého kapitálu proti dosa vadnímu monopolu železářského kartelu, který tak bezohlodně naše národní snahy v Čechách potírá
#28 alto_textblock #28
Z trhů peněžních. (24. července.) Situace mezi národního peněžního trhu se v posledním týdnu mále změnila. Přítok zlata do Londýna jest stále značný. ale plyne zvláště do Francie, Německa a Švýcar, ta že Banka anglická není s to sesíliti svůj zlatý po- klad. K lehkému oslabení jejího stavu přispívá take
#29 alto_textblock #29
řada nových emisí, jež přivodila (aké lehké zpevnění soukromé diskonlní sazby na 13/1s5. Jinak vykazuje stav Anglícké banky jen nepatrné změny. Re- sarva klesla o 51.000 liber št. na 26.75 mil. oproti stoupnulí na 25.55 mil. před rokem; oběh bankovek klesl o 53.000 lib. na 29.47 mil. oproti 29.35 mil. v r. 1907; hotová zásoba klesla přes značný odlok zlata do ciziny jen o 53.000 lib. na 37.77 mil. oproti stoupnuti na 36.45 mil. před rokem; portefeuille stoupl v tomto týdnu o 220.000 na 29.33 mil. Reserva kryje 50ž% závazků, oproli 50/% před týdnem a 477 před rokem. Anglickou banku neočekávají ovšem letos na podzím tak veliké nároky, jako před rokem. Stav Francouzské banky doznal opětného se- sílení. Zásoba zlata vzrostla opět o 11.8 mil. na 3181.91 mil. frnnků, je tedy o 371 mil. vyšší než před rokem; oběh bankovek klesl o 97.71 mil. n 737.32 mil., a jest o 39 mil. vyšší než před rokem. Poměr hotové zásoby k oběhu bankovek činí 86.4g oproti 84.44 před týdnem a 80.82 před rokem. Eskone klesl o 32.77 na 737.32 milionů. Dle výkazu Ruske státní banky činil oběh bankovek 21. t. m. 1003 mil. rublů, o 11 mil. méně než před týdnem zásoba zlata klosla o 800.000 rublů na 1164.1 mi rublů. Ve Vídni sloupl soukromý diskont o 1 na 3710%, oproti la6 před rokem; kursy devis se opět zmírnily Praha. Při klidném smýšlení jevil se na dnešní buse zájem jak pro ukládcí bodnoty, tak pro akcie a placeno za kom. dl. úpisy České zemské banky K 97.25 a obchodovány akcie Živnostenské banky za K 238.50 a akcie Podolské cementámny za k 201.—. Dále podáváno za akcie: První české továrny orient. cukrovinek K 250.—, „Merkuru“, směn. akc. společnosti, K 594.—, První pražské zaslavárny K 465.—, První české akc. pojiš ťovny na živol K 265.—, Kolinské továrny kávových náhražků K 680.—, pivo- varu v Čes. Budějovicích K 860.—, Živnostenské ban- ky K 238.25, České banky „Union“ K 245.50, Čosk společnosti pro průmysl cukerní K 170.—, strojírny Daňkovy K 431.—, Škodových závodů K. 276.—, Pražské úvěrní banky K 526—, České průmyslové banky K 415.—, Zajišťovací banky K 200.—, Ake. továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolině k 400.—, První českomoravské strojírny K 850.—, Krá- lovéhradeckého úvěrního úslavu K 447.—, Pražské paoplavební společností po Vltavě a Labi K 600.— První české rafinerie v Modřanech K 360.— peníze. Vídeň. Prolože z Makedonie došly zase vážné zprávy, panovala na burse všeobecná zdrželivost. Akcie společnosti státní dráhy měly jednu dobu do- brý obchod a slouply. Alpinky a 3% priority jižn dráhy byly nezměněny. Na polední burse všeobecná stagnace potrvala. Teprve na konci došly z Paříže zprávy, že turecké losy stouply ze 173.— na 176.5 a zároveň bylo oznámeno, že turecká vláda prohlá- sila konstituci. Tím se nálada zlepšila, ale k živějšímu obchodu nodošlo. Na bankovním trhu panovala vše- obecná stagnace. Akcie stální dráhy byly vyšší, lom- bardy neměly obchodu. Alpinky kurs upevnily, praž- ské železářské měly poptávku, také rýmavské byly poněkud vyšší. Trh s devisemi příznivý, trh k uklá- dání stálý. Na cskomptním trhu peníze nezměněny 37/2a 90. Berlín. Vyjímaje snad větší tmansakce, je uskulečňovány v losech tureckých, majících za ná- sledek nemalý pokles kursu těchže, klerý později zaslaven byl nákupy jedné z velkých bank, nebrrlo v průběhu dnešní bursy docíleno žádných větších obratů. Hodnoty báňské trpěly dnes drohnými pro- deji, pod jichž líži nejvíce stlačen kurs akcií společ- nosti „Phönix“. Rovněž litry uhelnodolných podniků vyznačovaly so tendencí sestupnou. Pro hodnoly americké zájem dnes ochabl. Z rakouských drah jižní slaběí. Státní dráha i krodilky nezměněny. V pevně zúročilelných papíroch ruských prodeje uslaly. Z ru- ských bank mezinárodní pevnější. Šnížení soukro- mého diskontu o 1/4% minulo se vělším účinkom. Z pražského obilního trhu. (24. července.) Přivez pšenice na dnešní burse byl ješlě velice skrovný takže stále lze ještě mluviti o sotva dostalečném zi- sobení. Mlynáři, kteří delší dobu očekávali klesnulí cen a opatrně nakupovali, jsou většinou bez zásob a nutí se ke mletí, zvláště když odbyt mouky uspo- kojuje. Tendence byla tedy pevná, ceny plně uplat- něné. Placeno z Prahy za 76—80 kg K 12.40—12.75 Žito bylo poněkud hojněji přiváženo, velká část nového zboží není však úplně suchá. Suchému prima žitu byla věnována dobrá pozornost a placéno z Pra- hy až K 10.40/50, ne zcela suché jest k dostání za K 10.—10.25, staré žito znamenalo K 10.20—10.40 Za ječmen, jehož přišlo měně na trh, byly žádány značně vyšší ceny, než počátkem loňské kampaně Obchod se nemůže rozvinouti, ježto vývozci dosud nemají direktivy a nemají žádného důvodu k nákupu za přepjatých cen. Na zejtřejší vídeňské burse a na nejbližší zdejší úterní burse nastane asi vyjasnění siluace. Již nyní jest však pravděpodobno, že obchod s ječmenem nebude zahájen lacinými cenami. Zdravý oves byl konsumu za ceny poslední bursy hladce prodáván, jen delcktní druhy jsou zanedbávány. Z Prahy platí se K 7.75—7.95 za 50 kg. Hrác h, zanedbávaný po celé léto, polkává se teď s živou po- plávkou k účelům osevním a jest za stoupajících cen léměř vyprodán. Nová čočka má dobrý odbyt za cenu K 18—25 za 50 kg. Kukuřice a vikev nevykuzují žádných změn. Také mák znamenal z Prahy K 2632—2732 slejně jako před týdnem Obchod v jetelověm semenu omezuje se na bez- významný odbyt bílého jetele v hranicích cenových K 40—65 a růžáku K 17—20 za 50 kg. Nová ratlnerie lihu velkých rozměrů se bude sla- věti v Zuczce u Černovic v Bukovině, a sice pro počáteční zpracování 4 hl lihu za 1 hod. Slavbn se provádí dle plánů odborné strojírny Novák a Jahn v Praze, u ktoréž bylo též objednáno celé moderní zařízení strojni. — Jak již dříve oznámeno zakládají se tohoto roku též v Haliči 2 rafinerie lihu a sice v Novém Sanči (Englánder a spol.) a ve Stanislavově (Ph. Liebermann). Také těm- to rafineriím dodává úplné strojní zařízení fina Novák a Jahn v Praze-Bubnech Přílmy drah. Příjmy severozápadní dráhy z p rantované trati činily v druhé dekádě t. m. 788 214n — 103.696), od 1. ledna t. r. celkem 15,054.846 l (—599.076 oproti delin., + 532.809 oproti provis.) příjmy z doplňovací sitě činily 588.110 K (+ 53.296) od počátku roku pak 10,016.240 — 98.558 oprob defin., 890.969 oproli provis.); přijmy na jiho- severoněmecké spojovací dráze činily 267.814 (— 60.351) K, od 1. ledna celkem 5,251.873 K (—2 93.70 oproli defin., + 228.001 oproti provis.). Dodávka uhlí pro slátní dráhy. Na vypsano dodávku uhli pro státní dráhy došlo již k uzávěrce. jež jest o něco vyšší, než vypsané množství, činíe celkem 567.700 tun; z toho připadá 75% na hnědo uhlí, z něhož asi polovice jest českého původu; ostal- nich 25% připadá na kamenné uhlí. Z Anglie ode- bráno 40.000 tun, zvláště pro nové alpské dráby. pro něž se anglické uhlí svým menším vyvíjením kouře lépe hodí. Z amerických železářských trhů. Dle zprávy v „Iron Mongeru“ je obchod celkem slabý, ale vyhlid- ky jsou poněkud lepší než v poslední době. Poplávk po hotovém materiálu jest zřejmě lepší. Insolvence. Filip Grossmann, protok. firma ve Vídni I. — Karolina Haislová, obchodnice s obuv ve Vídni VIII. — Josef Wiedenhofer, obchodník Bolzanu. Konkurs byl prohlášen zemským soudem v Vídni na jmění Karla Th. Gasselsedera, stat- káře a majitele továrny na škrob, jakož i majitele několika domů ve Vídni. Knihovních dluhů je asi 1 mil, korun. Důvod úpadku shledává se v pochy- bených spekulacích s rýzí.
#30 alto_textblock #30
čktl o
#31 alto_textblock #31
Zástavní listy české hyp. banky 59% 4
#32 alto_textblock #32
3 1/2o Základní úpisy české zem. banky 4 Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl. 4 0 „ , » 4 % » » (v K) Mel. úpisy . „ » (ve zl. 4 % 4 % Žel. , , , 49% Zákl, dlužní úpisy bukovinské zemské banky 4 % Dlužní úpisy České prům. banky 41/2 Dlužní úpisy Ústřední bank českých spořilelen 4 % Zástavní listy mor. byp. banky 5 % c Kom. dl. úp. mor, zeměd. banky Želez. úplsy 4 % 41/2 e Zástavní listy I. mor. spořitelny 49% 41/2 » hal. zem. banky 4 % 4 Kom. dl. úpisy , , Železnič. „ 4 41/s Zást. lísty Hal. akc. hyp. banky 49 % »» 4 % Rak.-nberské banky Dolnorak. hyp. ústavu 4 0 31/2 6 „ , 40%. Kom. dl. úp. ,, , . „, 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 % Prior. obl. spol. rak, míst. dráh 390 Buská státní půjčka z r. 1906 59% Únorová společná renta (v pap.) 4 2 Dubnová ,, (ve stř.) 4.29 % Květnová „ » (v pap.) 4 % Červencová spol, renta (ve stř.) 4% Rakouská zlatá renta . . . . 4% korunová renta. . . 4 0 investiční » . . . 39/s Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . . Česká průmyslová banka . . . , Česká zajišťovací banka . .. „ , Hospodářská úvěrní banka . . „ Moravská eskontní banka. . . „ Pražská úvěrní banka . . . . , První česká akc. pojišť. na život „ Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . .. Haličská akc. hypoteční banka. Rakousko uberská banka . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká společnost cukerní. Český pivovar v Č. Budějov icích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . .. Pražská železářská společnost . První česká rafl. v Modřanech » » tov. orient. cukrov.
#33 alto_textblock #33
Záslavní listy žproc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/aproc Hypol. banky kr. českého 41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze Ústřední banka čes. spořitelen 4 %
#34 alto_textblock #34
Dopravnípodniky:
#35 alto_textblock #35
rhy peněžní. Pražská bursa.
#36 alto_textblock #36
V Praze, 24. července. Oficiální záznamy znějí
#37 alto_textblock #37
Vídeňská bursa
#38 alto_textblock #38
Závěrucné surav. Rentyi 24. červce. 23 červee. 4procentní papfrová květnová . . 36.40 96 45 4 2procentní . únorová . . 99.— 99 — 4procentní stříbrná červencová . 96 35 96.30 4.2procentní . říjnová . . . 99.— 99 — 4procentní zlatá rakouská . . . 116.10 115.95 4procentní korunová rakouská . . 96 55 96 69 87 20 87 20 31/procentní korunová (invest.). 110 70 110 55 4procentní zlatá uherská . . 92.80 92 85 4procentní korunová uherská . . 82.25 82 20 31/aprocentní kor. (invest.) uher. a 95.15 95.30 roská půjčka . . . . . . .
#39 alto_textblock #39
Losyt 152.95 153 — Celé státní z r. 1860 . . . . . pětiny , 217.50 216 75 . . . . . 261 — 261.— státní z r 1864 . . . . . .. 474 — 472 — rakouské úvěrní . . . . . . . 492 — 492 — vídeňské komunální . . . . . 142.25 142 25 tisské . . . . . . . . . . . 182 75 183.50 turecké . . . . . . . . . . le Banky: 415.— Česká průmyslová . . . . . . . . » »Union« 388 25 Hospodářská úvěrní pro Čechy. Živnostenská . . . . . . . —.— moravská eskontní . . . . . . 1733.— rakonsko-uherská . . . . . . 294.— angioerakouská . . . . . . . banka pro země rakouské . . . 434 50 573.— dolnorakouská eskontní . . . . »Merkur«, směnár. akc. společnosl 617 70 rakouský úvěrní ústav . . . . 734.75 uherská všeobecná úvěrní všeob rak. pozemk. úvěrní ústav . 1053.50 vídeňská bankovní jednota . . . 517.50 vídeňská baoka »Union« . . . . 539.— všeobecná depositní banka . . . 453.—
#40 alto_textblock #40
Buštěhradská dráha lit. A . . . —.— —.— „, B . . . 1052.—- 1052.— 439.— Česká severní dráha . . . . . 400 . 50. —. — Duchcovsko podmokelská dráha . — —.— 452 50 Rak. severo-západní dráha . . . 454.— . . . . 453.— 452 — Polabská dráha Pardubická (Jiho sev. něm. spoj.) . 402. — 402 — —.— —.— Pražsko dachcovska dráha kmen.. —.— —.— Pražsko duchc. drália prioritní —. —.— —.— Ústecko teplická dráha . . 5095.— 5095.— Ferdinandova severní dráha . . 560.— 559.— Lvovsko-černovická dráha . . 693 75 641.50 . . . . Státní dráha . 116.— 116 30 Jižní dráha 502 — — — Štyrsko-hraderko-köllašská dráha 1007.— 1008 — Dunajská paroplavební spvlečnost 400.— 401 — . .. Rakouský Lloyd Průmyslové podníky: Česká cukerní společnost . . . Plzeňský akciový pivovar . . . Škodovy závody . . . . . . . Daňkova strojírna . . . . . . Brněnská strojírna . . . . .. Králodvorská cementárna . .. Mostecká uhlářská společnost . Severočeská uhlářská společnost. Západočeská» » Poldina hut . . . Pražská železářská společnosť . Alpská báňská Rýmavsko muráňská želez. spol.. Hirtenbergské továrny na náboje- Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior)
#41 alto_textblock #41
49%
#42 alto_textblock #42
„ „
#43 alto_textblock #43
»
#44 alto_textblock #44
»
#45 alto_textblock #45
»
#46 alto_textblock #46
»
#47 alto_textblock #47
ne
#48 alto_textblock #48
on moleo
#49 alto_textblock #49
Peníze Zboží
#50 alto_textblock #50
102.— 9.1.— 99.50 97.— 97.— 97. — 97.— 97.—
#51 alto_textblock #51
1103-
#52 alto_textblock #52
98.10
#53 alto_textblock #53
99. 10 100.50 98.— 98.—
#54 alto_textblock #54
91
#55 alto_textblock #55
98.—
#56 alto_textblock #56
98.—
#57 alto_textblock #57
98.—
#58 alto_textblock #58
93.—
#59 alto_textblock #59
94.—
#60 alto_textblock #60
99.75
#61 alto_textblock #61
100.75
#62 alto_textblock #62
100.— 103.25 96 75 95.70 93.90 100.50 97 50 100. — 94.50 94.— 94.— 99.25 94.15 98 6 97.— 89.— 96.75 96.25 78.10
#63 alto_textblock #63
100.30 —.— 97.75 96.70 96.90 101.50 98i 25 100.30 95.50 95.— 95.— 99.85 95.15 99.60 —. 97.75 90.— 97.25 73.10 95.15 95.65 99.— 99.20 99.— 99.20 96.40 96.6) 96.35 96.55 116.10 116.30 96 80 96.60 87.20 87.40 245.50 246.50 415.— —.— 200.— 203.— 383.— 391.— —.— —— 526.— 530.— 265.— 268 — 417. 450.— 238.25 238..50 572.— 573 — —. —.— 850.— 910.— 431.— 453.— — —.— 170.— 175.— 860.—920..— 400.— 420.— 201.— 202.— 423.— 427.— 2687 2697 330.— 380.— 250.— 270.—
#64 alto_textblock #64
98.—
#65 alto_textblock #65
89.
#66 alto_textblock #66
97.— 97 — 97 70 89. 75 99.75 98.60 100.—
#67 alto_textblock #67
97. — 97.— 97 70 89.75 99.75 98 60 100.—
#68 alto_textblock #68
415.—
#69 alto_textblock #69
388 25
#70 alto_textblock #70
1737.— 294. — 435.50 574. 50
#71 alto_textblock #71
618.75 736 50 1053 — 517 50 589.— 453 —
#72 alto_textblock #72
—.— —.— —.— 276 — 277.— 430 — 432.— —.— —.— 949.— 949 — 709 — 710.— 415 — 414— 413— 2685.- 2687 — 666 25 666 75 550.25 549.25 938.— 948.— 531.— 531.— —.—
#73 alto_textblock #73
—.—