ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d5e13060-8d74-11dc-bd8b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
S
#2 alto_textblock #2
nanni
#3 alto_textblock #3
s stel ch o bc c ee c pe o l oT n
#4 alto_textblock #4
Národní hospodář.
#5 alto_textblock #5
n e e nv e
#6 alto_textblock #6
=
#7 alto_textblock #7
emaědělstvi
#8 alto_textblock #8
Obohod — Průmysl
#9 alto_textblock #9
Finančnictví
#10 alto_textblock #10
—
#11 alto_textblock #11
Příloha „Národních Listů“ k číslu 208. ze dne 30. července 1909.
#12 alto_textblock #12
nas
#13 alto_textblock #13
čbee
#14 alto_textblock #14
dobr
#15 alto_textblock #15
s
#16 alto_textblock #16
Telegraflcké zprávy. Bankovní výkazy. Výkaz banky francouzské ze dne 29. července. (K. k v tomto týdou v minulém roz dui v tisících francích 289 Zásoba zlata . 3.700.064 2,697 241 + 2911 Zásuba ttibra 899.181 902.094 — Portel. hi. banky a filálek . . 667 784 650707 + 17 077 Dběh bankovek 5,001 666 1 990.509 + 11.157 Běž. účet soukr. 827.412 714.512 + 112.900 Na účet st. pokl. 218.171 202.600 + 16.87i Uhrnně zálohy . 493.206 501.237 — 8031 Výnos úroků a eo-o o6s9 + 302 p Poměr oběhu bankovek k hotovosti 91..95. Výkaz banky anglické ze dne 29. července. (K. k.) v tomto týdnu v minutém rozdí v tisících lib. šterl. Celková zásoba. . 27.857 2920 — 146. Oběh bankovek. . 29 848 29.876 — Zásoba hot. peněz. 39 256 40.746 — 1490 Portefenille . . . 29019 2975 — 55t Na účet soukr mý. 45.744 47.952 — 2208 Na účet stát. pokl. 8525 8.323 + 192 Zásoba bankovek . 26.328 27.831 — 1503 * * a e st Z Pešti, 29 července (Zvl. telegr. » Nír. Listů«.) Na trhu prodalo se 60 000 q o 5 až 5 h dráže. Platila za 50 kg: pšeni ce fisská 81 kg K 14 90, 78 kg K 14 80, 76. 5 k K 14.30, stolno-bělebradská 79 5 kg K 14 65 na srpen, 78 kg K 14 55, 77 kg K 14 45. pešťská 81 kg K 14.95, 79.5 kg K 14..35, 78 kg K 14.60, 77 kg K 14.50, 74 5 kg K 14.—. srémská 76 5 kg K 13.75 snětivá, 80 kg k 1470, 775 kg K 14.50, banátská 80 kg k 14 90, 79 5 kg K 14.85, 78 kg K 14 60, 77.5 kg K 14.50, biharská 76. 5 kg K 14. 40, rumunská 80 kg K 14.60 na srpen, 80 kig k 14.50; žito K 975; kukuřice K 7 90 ječmen K 7.55; řepka K 13 60. Terminový obchod byl z počátku pevný na vyšší záznamy smerické, ke konei mdlý na velkou nabídku cizozemské pšenice. K večetu znamenain pa- nc- na říje K 13 65, na duben 1910 K 14.90; žito n říjen K 9 87; ovss na říjen K 7 60; ku ku- řlce na srpen K 7.81, na květen K 7. 05. řepka na srpen K 14. — Sádlo po K 167.—: jiné zboží bez změny- Chladno.
#17 alto_textblock #17
n
#18 alto_textblock #18
odní debytěí kh ve Sv. Marku. (Týdenní zpráva od 26. do 29. července.) Na hovězí trh přihnáno naproti minulému týdnu — 349 kusů krmného, — 120 kusů slabého skotua přímo jich dodáno + 75. Hojnější byl příhon pouze z Horních Rakous o 66, Solnohradska o 14a z Bosny o 16 kusů. Pro skrovný přihon byla naděje v lepší ceny, ale zklamala První chvíli nasadily kepší ceny, ale k 11. hod ochabla koupěchlivost tak, že ceny drobily se tak, že ke konci trhu, zvláště Ia zboží a prostřední voli, byli lacinější než minulý týden. Také býkům a slabému skotu spadlo. A eiprima barevní voli z českých, moravskýcha uberských továren placeni o 1 K dráž než minulý týden. Ia voli barevného haličského a uberského ple- mene docilovali nižších cen (zvláště ke konci trhu) než minulý týden. Prostřední voli placení zprvu o K 1—2 dráže. ale pozdějí byli muobem lacinějšl. Špatnější a kehčí zboží zůstalo v cenách bez změny. Býci statni udrželi své ceny, lehčím spadly 2 K naproti minulému týdnu. Slabému skotu spadly 2 K na 100 kg. Buvoli udrželi poslední ceny. Z příhonu, v němž bylo z Čech 90 a z Moravy 147 kusů, prodalo se jich do Vidně 3309, do Doln. Rakous 1076, do Čech 5, na Moravu 51, do Vorari- bergu 125 a 211 kusů nedoprodato se. Na trh s veplovým dobytkem bylo přihnáno proti minulému týdnu o 13 tučných vícn a o 48 maných vepřů méně. Dovezy tučných vepřů byly menší z Chorvalsko-Slavonska o 1205, větší z Uhe a Sedmihradska o 1673. Celkový dovoz lnuičných vepřů byl 8043 a sice 3462 těžkých a 4561 pro- středních a lehkýeh. Přívoz byl celkem sice jano několik kusů většl, avšak přima a těžké jakosti byly vůbec hojněji zastoupeny než minule. Vzhledem k tomu i pro zmenšenou spotřebů zahůjen trh za chabého smýšlení a zprávy ze sádelného trhuo stonpnutí cen zůstaly bez vlivu. Majítelé byli nuceni u prima a nejlepších středních druhů 3, u leběicha slabších 4 h na kg sleviti. Za snížených cen se roz- vinul celkem živý obchd, kterého se zúčastnili silně i čeští kupci, kteří činili větší koupě. Dovozy šly do českých měst: Kraslic, Mostu, Pisku, Pizně, Praby, Král. Vinohradů, Ústí n. L. Do Vídně zakoupeny 6394 kusy proti 6432 min. týdnu a 635 kusů zůstalo neprodáno. Na ověl trh přihnáno bylo o 340 kusů víc než v týdna m nulém; tentokráte se však dostavilo více českých kupců a také venkovští fezníci. Jeřikož kupei chovali se s nákupem velmi zdrželivě. byl obchod bez chuti, ale povšechně zůstaly ceny beze změn. Kupováno bylo pro česká místa Prahu Vršovice, Diberee, Cheb asi 700 kusů. Také něeo se naložilo do Švýcar. Na trh s telaty přihnáno bylo o 70 kusů méně. než v týdnu minulém. Nicméně nabidka postačila úplně poptávce a při klidném obchodu udržely se ceny minulé. V poražených vepřích dopraveno bylo as o 101 kus méně. Jelikož vedra ustoupila chladněj šímu počasí, byl obchod dosti uspokojivý a upevnil. se ceny z minulého týdne. Na vedlejší teh se živými vepři přihnáno byle 1352 kusů mladých a 624 kusů tučných vepřů. P masných vepřích byla celkem dobrá poplávka a prote zůstaly úlerní ceny beze změny. O tučné vepře by však malý zájem, Na vedlejší trh s hovězím dobytkem přihnán bylo 533 kusů (260 krmného a 273 pastevního). Trl obestán byl nad potřehu a bylo také s dostatek do brých kvalit. Kupci, kteří se chovali zdrželivě, kupo vali pod cenou pondělní. V ovcích poražených zůstal obchod bez chut při cenách nezměněných. V jehňatech byla nabídke slabá: ceny stejné. Přívozy masných vepřů byly slabší z Moravy 84, z Bokoviny o 29, z Haliče o 10, z Chorvatska Siavonska o 63. Větší z Krajiny o 29, z Uber Sedmihradska o 88. Celkový příhou byl 58228 kusů- z loho bylo 2822 z Haliče a Bukoviny, kteréž na odpovídajícím trbu min. reku zastoupeny 4470 kury. Vzhledem k dostatečně nabídce zabájen trh zal klid ného smýšlení a majitelé docilili v prvních hodi nách, zejmena v prvních jakostech, cen minulých Poněvadž vídeňská spotřeba stále ještě klesá a ciat kupci nezasáhli tak čile jako minule, cchablo smý šlení později a ceny klesly o 2—4 b na kg. Jemná moravská prasala docilila až 142 haléře za 1 kg. Pro česká města Prahu, Holešovicea Kraslice nčiněny byly větší nákopy; nep rodáno zůstalo 576 kusů masných vepřů. Z přihonu bylo z Moravy 217 kurů; pro Vídeň prodáno 10.704 kuee
#19 alto_textblock #19
znn
#20 alto_textblock #20
proti 10.786 v týdnu minulém; do Čech 599 kusá proti 651 v týdnu minulém, pro Horní Rakousy 344, pro Dolní Rakousy 475, pro Moravu 185 1211 kusů zbylo neprodáno. Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepšl jakosti, barevní 94—102, nejlepší jakosti uberští 84- 90, haličstí I. 90—94, voli I. jakosti ba- revní 88—92, uberští voli 76—82, haličtí 84 88, voli prostřední, barevní 78—87, uber. 70 —74, haličt 72—82, voli IIL. jakosti barevní 70—76, uherští 44 až 68, haličtí 66—70. Voli z pastvin od 46—70, I. ja- kosti 71 až 76, bosenští voli od — až —, I. jakosti —, býci od 58 do 78. I. jakosti 80 až 84 krávy 57.-72, krávy I. jakosti 73—88, buvoli 30.-42 buvoli I. jakosti 44—50, drobný dobytek 30—50 vepři uherští I. jakost 120—126, prostř. 114—119 lebčí 106—113, staří 102 —118, podsvinčata haličská 100—122, I. jak. 121—132, podsvinčata mor. 120— 142 ovce živé 46 až 58, ovce živé I. jakosti 60— 6. ovce poražené 80 94, ovce první jakosti 96 108, telata poražená 76—128, telata poražená I. jakosti 130—140, telata živá 72 až 110, telata živá I. jakosti 112 až 120, vepři poražení 120—138, vepři poražení I. jakosti 140—154, selata 124—154, lehči 150 až 154, jehňata 14 34, nejlepší jakosti —.— korun za pár. Veškeré ceny rozuměji se za 100 k mimo daň pulravní.
#21 alto_textblock #21
*
#22 alto_textblock #22
Z Paříže (la Vilette), 26. července. (Ovčf tr b.y Přihnáno na trh 16.247 kusů. Smýšlení příznivé; ceny beze změny. Nedoprodáno asi 1500 kusů. Zna- menaly: ovce francouzské 90—114 etm., ovce uherské od 90—102 ctm., ovce africké od 87 do 103 ctm. za půl kg másné váhy. Přímo do jatek dopraveno do 26. t. m. 9627 kusů, z nichž zbylo tam 25. t. m 4982 kusů. V sanatoriu bylo 26. t. m. asi 150 kusů uben ských ovel. Itás Videňský trh na drobný dobytsk. a29. červsnce, ssaroa Přivezeno 4067 telat, 1976 prasat živých a 921 zabitých, 1287 ovcí živých a 148 zabitých a 213 jebňst. Telat bylo skoro tolik jako minulý týdena ceny za klidného trhu beze změny. Po živých pra- satech byla malá poptávka a prodávala se lak jako na hlavním trhu úterním. Mezi tučnýmí prasaty (624) nebylo Ia zboží. Zabitá prasata platila při skrovněj- šm přivozu jako předešlý týden. Oveí bylo ++- 350 než minulý týden, trh těžkopádný a ceny beze změny. Znamenala telata živá K 0.70, 1.16, telata zabilá K 076, 1.40, prasata tučná živá K 1.22, zabita K 1.20, 1.40, prasata masná živá K 0.96, 1.30, za- bitá K 1.28, 1.52, ovce živé K 46—64 a zabitá K 0.87, 1.12, vše za kg; jehňata K 18—34 za pár. *
#23 alto_textblock #23
Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního due) b Z Nového Yorku, 29. červeuce. (Peněžní bursn. Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné. Obrat akelí 600.000 (610.000). Union Paeifie 1997/2 (199 251. e Kanada Pneille 1861/2 (186.25). Steel commons 711/2 1711/2). Baltimore aud Ohia 122 (91.2 Káva. 29. července 28. července 7.50 7.50 Rlo fair čls. 7 . . . .. 7.05 na červenec . . . . .6.75 ua září . . . . . . . 5.65 6.70 Cukr. nasetieaeno zu 29. července 28. červene 3 48 Cukr (Fatr Muse.) . . .9 11.35 Tuky Westeru Stenm 12—12.— Tuky známka Wileox Pšentee. Z Nového Yorku, 29. července. (Obilní bursu.) Smýšlení obllní bursy ustálené. 29. července 28. červenc 116.25 pohotová nová sklizeň . . 116.50 134.— na červenec nová skllzeň 124 — 113.— 112.70 na září nová sklizen Kukuřice. 29. července 28. červenc 80.— na červenee. . . . . . 80.— na září . . . . . . . 75.—— 74.50 66.— 66.— na prosinec . . . . . . Petrolej 7 ieseB slo 29. července 28. červene rafluovaný, kesouový . . 10.65 10.65 rafinovaný Stanďard Whilte 8.25 8 25 Kovy. nso žervence 28. červenee Měď. . . . . 13.25 13.50 13.213.50 CIn . . . . . 29.15 29 30 29.20 29.40 Želexo čís. 2. . 16.75 17.25 16.75 17.— Barlná. e Has-nodta Z Nov. Yorku, 29. července. (Barinářsks buras.) Lhůty zahájeny za nižších kursů zlepšily se pal v prutěhu účastí obeceustra soukromého, načei opet ochably. Zavěrek stály. 29. července 28. července 27. července pohotová . . . . 12.80 12.75 12 65 na červenec . . . 12.38 12.31 12.17 na říjen . . . . 12.3912.32 12 19. na prosinec . . . 12.43 12.36 12.22 .—12.34 12.22 ua březen . . Zavěrečné smyšlení ustálené. Z Nov. Urteanu, 29. července. Na červenee 12.35 (12.27), na říjen 12.31 (12. 25). k vzovinA
#24 alto_textblock #24
Ústrojení bosensko-hercegovské obchodní komory v Sarajevě. Za několik dni již přikročí bosenští a heree- govští živnostníci a obchodníci k osudí voleb- nímu, aby zvolili své zástupce do první obchodní a živnostenské komory v annektovaných nyn zemích zasávských. Bude brzy 26 let, co pisatel této stati v člán- ku, pojednávajícím o výhodách obchodníchaa živnostenských komor a vytištěném v sarajevské „Bosnisehe Post“*), dovozovul nutnost zřízen takového ústavu pro Bosnu a Hercegovinu. Po- rod byl tedy těžký, když bosensko-hercegovská zemská vláda potřebovala 26 roků, aby uznala nezbytnost instituce, o jejíž účelnosti v zájmu rozvoje obchodu, průmyslu a živností je v ce- lém civilisovaném světě jen jeden soud. A nebylo ani žádných obtíží, jež by byly zavdaly oprávněný důvod ku průtahům řešení tak důležílé otázky. Vždyť ani za turecké vlády nebylo bosenské a hercegovské živnostnictvo bez organisace. Byli organisováni v esnafy, kter lze přirovnati ke starým cechům v naší vlasti. S dobrou vůli mohla tedy zemská správa v Sara- jevě již v prvním deselileti okupace ustrojiti ob chodní a živnostenskou komoru. Ale té dobré vůle nebylo a nemohlo býti, když zemská správa ob —1 bo 9coia *)Bosnische Posť“, list založený chorvatským vlastencem, policejním lékařem v Sarajevě, drem. Makascem, v r. 1883, za účastenství K. Hörmanna, tehdejšího komisaře pro město Sarajevo, nynějšího přednosty odboru vnitra zemské bosensko-hercegov- ské vlády. List později změnil debrou tendenci, ple- svd — šed v německé ruco vládní.
#25 alto_textblock #25
sama téměř od počátku „vladaření“ Kállayova činila vše, aby přirozenému — za daných. po- měrů — rychlému rozvoji živností v zemích svěřených zabránila. Je nyní na čase, aby vyšlo na jevo, jak se pracovalo v Bosně-Hercegovině za okupace na „zvelebení živnostnietva“. Tak na př., aby dů- vtipní, Bosňáci neprovozovali sami v městech živnost povoznickou, fedrovala vláda dlouhá léta fliálky vídeňských fiakristů v Sarajevě, v Banja- luce, v Mostaru a t. d. Nasídleným z mocnářství řemeslníkům, na příklad truhlářům, nezadávala práce při novostavbách a větších opravách při zemských stavbách, nýbrž objednávala vše ve Vídni. Ještě v r. 1883, tedy v pátém roce po okupaci, platila vláda 60—100 K denně víden ským fiakristům, kteří vozili rozličné „inspekce“ od města k městu. Jednoduché dvéře, z Vídni dodané, stály 80—100 K, okna 40—60 K atd ještě v létech devadesátých, kdy v Bosně samé bylo již dobrých truhlářů dosti. V obchodu nebylo lépe, ač domácí obyva telstvo má vrozené schopnosti pro obchod. Ob chod solf, velmi čilý, byl domácím odňat, a mo- nopol prc prodej soli dán filiálce vídeňské „Unionbank“. Aby Bosňáci nezmoenili se úvěn- nictví, nebylo jim po dlouhá léta dovoleno za- kládati spořitelny a záložny, a když vláda ko- nečně podnikání toho již zabrániti nedovedla tu činěny při každé jednotlivé koncesi průtahy i několikaleté. Kdyby nebylo takové zvláštní praxe, byl by dnes místo několika spořitelen několikeronásobný jich počet, a taktéž by byly vzrostly i vklady. Obchod malých obchodníků podnikatelů dřívím ničen byl soustavně tím způ sobem, že vláda, spravující ohromné zemské lesy, diktovala a diktuje domácím malým ob chodníkům ceny, jež jsou v zemi lesem tak bo- haté jako Bosna a Hereegovina přímo báječné. Naproti tomu prodává dříví a lesy několika vel- kým cizím firmám za babku. Budiž uveden při- klad tohoto hospodářství. Dle zemských roz počtů prodala vláda dříví obchodníkům: roku malým domácím za K velkým za k 1895 360.000 700.000 v 1896 280.000 572.000 ost 1897 220.0 in. nrr 1899 220.0 1900 220.000 2,080.000 Dnes Bosňák a Hercegovec musí platit z dřívi z vlastních lesů úžasné ceny, nemá z obchodu dřívím žádného užitku; celé bohat- ství odvážejí mu cízí firmy s ohromným ziskem do eiziny, kde konkurují ovšem úspěšně s vlast- ním dřevařským obchodem z mocnářství. Po- dobně má se věc také s obchodem s ovocem dobytkem: vězí ze čtyř pětin v rukou bank cizinců. nr Právě tak jadná somaká sprána va malá obchodu místním. Sarajevské filiálce uherského obchodního musea zaplatila celé zařízení a plati. nebo platila mu i nájemné a zřízence závodu toho, ačkoli je to podník čístě výdělke vý. Jednání takové jest nejen obchodní nepřísto ností musea toho, ale zároveň nespravedlivost vlády sarajevské proti obyvatelstvu domácímu i proti Předlitavsku, jehož podniky podobných výhod nedostávají. Nyní tedy zřízena je pro Bosnu a Hlercego- vinu obchodní a živnostenská komora. Nová obchodní a živnostenská komor v Bosně a Hercegovině bude však tak geniálně složena, že se proti bývalé a dosavadní akci vlády na poli národohospodářském sotva kdy ozve. Převahu budou míti vládní nohsledově. Živnostenského řádu v annektovaných ze mich ještě není. Na kvap byla vydána aspon následující nařízení: o výkonu koncesovaných a svobodných živností; předpisy o záštité život a zdraví živnostenských pomocníků; o úpravě poměru mezi zaměstnavateli a zaměstnanými v závodech živnostenských; o úpravě dovolení pro práci přes čas; o závazném pojišťování pro případ nemoci pomocníků. Dne 10. ledna 190 prohlášen zákon, kterým se konečně odstraňuje osobní vězení pro dlužníky. Dle popisu živnostenských závodů ze dne 25. dubna 1907 bylo v Bosně a Hercegovině 46.593 erárních a soukromých živnosti s 101,664 osobami, při nich zúčastněnými. Při padá tedy jedna živnost na 38 osob a na 1.095 km2. Hlavních závodů bylo 45.188, vedlejších 1405; z toho bylo 64 závodů erárních, 44.327 soukromých, a 2202 domácího průmyslu. Zem- ské erárn závody jsou vesměs velkozávody, jež čítají úhrnem 14.848 zaměstnanců. Velko- závody jsou jen v odvětví hornickém, v prů- myslu dřevařském a hutnictví, v průmyslu po žívatin, nápojů a tabáku a v průmyslu lučebním Doufejme, že pomocí vlastního zákonodár ství se nové obchodní a živnostonské komoře po daří zdárně působiti k rozkvětu domácího oh chodu a živností v Bosně-Hercegovině. J. Dragutinevič.
#26 alto_textblock #26
n
#27 alto_textblock #27
odn o
#28 alto_textblock #28
Nový zákon vystěhovalecký V Urách.re e a (Pův. zpráva »N. Lo) sv e Dne 1. září t. r. nabude za Lilavou plat nosti nový zákon vystěhovalecký, jímž uherský vláda čelí úžasně stoupajícímu vylidňování Uher Uhry mají špatnou zkušenost s vystěhovalci na př. za známé finanční krise Spojených státč severosmerických musila vláda uherská odhodlat se ke vnitřní koloniesci, aby umístila vystěho- valé svoje příslušníky, houfně vracející se domů. Ve statistice rakousgo-uherského vystěhovalectví mají Uhry čelné místo. Neobyčejná touha Ma- ďarů, zjařmiti nacipnálně i hospodársky nema- ďarské příslušníky uherské, zaviňuje, že cbudý lid se odtud houfně stěhuje za ocean, čímž se znenáhla jednotlivé kraje a obvody vylidňují V Uhrách následkem malého uvědomění nejšir- ších vrstev lidových a následkem vystěhovale- ckého ruchu rozkvetl jeden z nejhnusnějšíeh obehodů lidských, t.ja obchod vgentů“ s lid- ským štěstím. Vláda byla nucena sama ostte ohraditi se proti nelidskěmu obchodu »gento
#29 alto_textblock #29
různých paroplavebních společností, kteří brali provisi z lapených duší lidských a hnáni touhou po výdělku, dopouštěli se věcí přímo zločinných, užívajíce pro svou agitaci prosiředků, zapověze- ných trestním zákonem. Dr. Gabriel Louis Jaray. francouzský národohospodář, před časem jal s řešiti uherskou krisi agrární a ve svých člán- eích novinářských dotkl se i otázky vystěhova- lecké, konstaluje obromný vzrůst vystěhovale ckých číslic uherských. Ke všemu ještě Ubry jsou státem zemědělským, velkostatkům nedo- stává se dělných sil, jak o tom svědědly četně stávky zemědělské, při nichž vláda počinalas jako středověký vládce. Vláda uherská konečně vypracovala nový zostřený zákon vystěhovalecký, který za měsíe nabude platnosti. Jakkoli je velice těžko zame- ziti stoupající vylidňování země bez nějakého silného ustanovení ochranného, přece nový zákon o vystěhovalectví z Uher překonává i nejzazší mez zákonodárné přípustnosti. V prvém oddílu zákona vystěhovaleckého zajistila si vojenská vlada uherská předně svůj vlastní zájem. Dle předpisu tohoto propouští se občan uherský, mající brannou povinnost, jen do 17. roku svého za hranice země svobodně a volně. Překročill rok ten, tedy již tři léta před odvodem smí se vystěhovati pouze na základě ministerského po- volení a složí-li kauci od 100 do 1000 korun Ministerstvo vnitra určuje výše kauce, krajské úřady přijímají žádosli vystěhovalecké a vyše- třují, čeho při tom třeha. Pouze mužští, kteří již třikrát byli u od vodu, jsou od vystěhovalecké kauce osvobozeni Je tedy velice stiženo vystěhování mladíků před odvodem nebo k vojsku odvedeným. Valná čásí žívlu vystěhovaleckého je naprosto nemajetna jiná část uznána je při odvodu za způsobilou ke službě vojenské. Oběma jim je vystěhován zákonem stiženo a ve skutečnosti namnoze zne- možněno výší kauce; u vojáků, i když si odbu dou presenění povinnost, trvá toto stížení do 42 roků, tudy až do věko, klerý znamená skore dvě třetiny života. Dle nového zákona vystěhovaleckého mimo to vláda uberská, jakmile se v některém komi tátu objeví silnější odliv obyvatelstva, m právo stěhování zakázati. Kauce slo- žené vystěhovalci připadnou vystěhovaleckému fondu, jakmile se vystěhovalec po vyzvání nedo stavi na místo, aby učinil zadost povinnosti vo jenské. Nevrátil-li se v čas, jest nejen považo ván za sběha, nýbrž pozbude také složen kance. Na jiném místě zalíženo je zákonem vy- stěhování se oteů-živitelů rodin, kteří v zemi zů stavují svě děli. Aby v takovém případě vystě- hovalec-olec rodiny byl propušlěn a mohl od- at prakánati. aa mA dastataňnů na jetek, který by uživil děti i ženu, že déti má buďto zaopatřeny, na př. zabezpečeny v něja- kém ústavě, nebo je nucen zavázati se, že i z eiziny bude se o ně řádně starati, a že má tam zabezpečeny potřebné k tomu pracovní pod- mínky. Vyšetřování toto svěřeno jest obecním představenstvům. Je na jevé, že žádný skoro vystěhovalec nemůže tomuto požadavku zákona učiniti zadost. Zákon předpisuje dále, že ne- plnoletí vystěhovalci musejl míti zvláštní písemne svolení otcovské, nebo úřadu sirotčinského, v obou případech však přece smějí jen tehdy se vystěhovati, prokáží-li, že mají výdělek zabez pečený na místě, kam odjiždějí.v enen Nehledě anik ostatním předpisům uher- ského zákona o vystěhovaleciví, již uvedené zde oddíly jeho nasvědčují, že úkolem zákona jest radikálním způsobam zaslaviti vlnu vystěhova- leckou. Ale jisto je, že způsob ten, jak je ra- dikální, tak je také přísný, ba krutý.ie M.
#30 alto_textblock #30
Z trhů peněžních. 29. července. Praba. N dnešní burse mělo převahu smýšlení klidné a zájmu těšily se akcie, z nichž placeno za akcie České banky Union K 215.50 a akcie České průmyslové banky K 416.—; z hodnot ukládacích, jež zůstaly dnes za- nedbány, polevily 31/o zástavní listy české hypo teční banky o 50 h a znamenány K 89.25 až korun 90.25. — Jinak podáváno bylo za akcie Hospa- dářské úvěrní banky K 402.—, Pražské úvěrní banky korun 629—, »Merkuru«, směnárenské akciové společ. K 614.—, Zajišťovací banky K 200.—, Živna- stenské banky K244.75, Akc. továrny na vyrábění ume lých hnojiv a lučebnin v Kojíně korun 390.— Kolfnské továrny na kávové náhražky K 780.—, P- dolské cementárny K 198.—, České společnosti pro průmysl cukerní K 197.75 ( kor 2.25), pivo- varu v Českých Budějovicích k 925.—, strojírny Dan- kovy K 413.—, Škodových závodů K 276 —, Prvnl české akciové továrny orient, cukrovinek K 225.—. Západočeských továren kaolin. a šamot. K 495.— peníze. Víďeň. Údálosti ve Španělsku a silnější jejiel vliv na trhy, jež jsou s nimi ve spojení, nepůrobiiy zde značnějším dojmem. Ranní bursa počala sice poněkud roservovaně, ale kursy se dobře udržely Teprve v dalším průběhu nastaly malé lokální reali- sace a tím klesly poněkud kursy Relalivně více by y prodávány alpinky. Ve šraňku byla pevná tendene v akciích Perimooserských, Siglových a veitschských magnesitových, z nichž poslední byly speciálně uvá- děny ve spojení se vzrůstem amerického železář ského trhu. Naproti tomu akcie paroplavební spoled- nosti byly slabě. Na polední burse byl všeobecný klid, poněvadž z Paříže se oznámilo nové klesnut španělské renly o 344%, avšnk přece kursovní úroven se udržela, poněvadž z Beriína byly ozpámeny lepš zprávy. Ve šraňku akcie lloydové po posledním vze- stupu opět klesty. Naproti tomu stoupiy kromi veitschských magnesiřevých také trebuvijské ubelné. Renty byly klidny, 3o prietity jižni dráhy zname- naly poněkud níže Valaty se mnoho nezměnily. Na eskomptním trhu peníze nezměněny 390. O činnosti „Ochranného svazu pivovarů v král. českém“ (kartelu českých pivovarů) svědčí výmluvni zpráva, kterou 27. t. m. vydal ve svém orgánu. Dle zprávy té vyzval svaz asi před 14 dny pivovary, n smlouvu o ochraně odběratelstva přistoupivší, aby případě, že hodlají získati dodávky piva do ho- stinců, do kterýeh pouze na čas dodávaly pivovary smlouvou nevázané Gež dodávky tyto získaly od pivovarů smluvených), o poměrech těchto hostiheů od Ochranného svazu vyžádaly sobě zpráv; touto výzvou svazu řídily se čelné pivovary a prostřed- nictvím svazu docíleno bylo smírně dohody ve znač- ném počlu případů, čímž zabráněno bylo eventuál- ním sporům mezi smluvenými pivovary a seslabeny u značné míře dodávky piva nesmluvených pivo- varů, které na úkor sdružených pivovarů sitnaci využivají, samy nemajíce však z dodávek takových nijského prospěchu. — Z obdrzených odpovědí na rozoslané dolazníky o zlracenýeh dodávkách piva do
#31 alto_textblock #31
hostínců vychází na jevo, Že akce falo zahájena Byl v pravý čas a setkala se s úspěchem. Nejprve pivo- vary smluvené navzájem se posilují e zároveň v in- tencích smlouvy pracují, přenechávajíce sobě do- bravolně dodávky piva, čímž útoky nepřátel oprotí smluveným pivovarům stávají se zcela bezáčinnými, Trvá-li ještě tu a tam nějaká neeprávněná řevnivost se strany nesmířitelných činitelů, doufá svaz, že v dohledné době úplně zmízí. Získal-li některý ne- smluvený pivovar dodávku piva na úvěr za nezvý- šené ceny, za starých podmínek neb za jiné různá nové bonifikace do hostinců mnohdy velice vzdále- ných, tedy se značnými obětmi, nejsou ovšem ta- kové dodávky záviděníhodny a důsledek obchodo- vání takového objeví se v konečných bílancích. Por něvadž pak mnohé z těchto nesmluvených pivovarů nejsou na větší výrobu zařízeny, dostavují se z pří- činy té při nynější zvýšené letní spotřebě mlads piva, a proto hostince takové opět se vracejí k do- davateli dřívějšímu. Aby nesmluvené pivovary k vůli nejistým, chvilkovým a časovým a jen ze vzdoe ru přišedším odběratelům nákladná zařízení a pří padná zvětšení podnikaly, což vyžaduje velké finán- čni investíce s problematickým zúročením, toho ani nepřítel smlouvy svazové na ochranu odběratel- stva, chce-li počítat a je-li dobrým obchodní kem, nepřipustí. — Tak zní zpráva svazu. Nemusíme snad dále vykládati, že se s ní nikterak neztotož- ňujeme a že ji uveřejňujeme pouze ze zřetelů in- formačních. O vyjednávání syndikálu němeských fováren na draslo vyktádá »B. B. C.«, že po známé onehdejší schůzi, jíž byl syndikát provisorně sestaven, vyjed- návalo se s podnikatelstvem zv. »Einigkeit« o do- hodu, k níž se pak dospělo. Toto podníkatelstvo s potem připojilo k syndikátní smlouvě. Vyhražena zt- stala pouze otázka dobody o smlouvě a cenách podnikatelstva »Emigkeit«, pokud jde o jeho smle- venou již dodávku pro americký jižní trust. Tata dedávka byla totiž smluvena za nižší ceny, než jsou nynějšl syndikátní a k dobodě se dospělo, když jižn trost americký se zřekl podmínek, podnikatelstvem »Einigkeit« přijatých v období bezsyndikátním, ale nyní syndikátu nepřijatelných. Dohoda směřuje prot severnímu trustu americkému, který je ve spojení s Scbmidtmannovou skupinou německou (o jejíž přístup do syndikátu se také jedná) a má se jí ukázati, že by protr oběma postupoval syndikát spolu s již ním trustem a že by boj zahájil tím způsobem, že by prodaval své zboží za ceny nižší, nežli má severní trust americký. Tím má býti na skupinu Schmidt- mannovu vykonán nátlak, aby se dohodla ve smyslu- požadavků syndikátních se severním trustem, s nímž je v trvalém obchodním spojení, t. j. aby své smlouvy s ním zrušila potud, pokud jsou z úmluvami syndi- kátními neslučitelné. Vše má býti rozřešeno do 25. září t. r. Evropská stafistika cnkru byla právě vydána Ostředním spolkem pro průmysi cukerní. Týká se mě- síců září až června nynější kampaně a obsahuje zá- znamy výroby, spotřeby, vývozu a o zásobách. V třech hlavních výrobních zemích cukru vyrobeno bylo od září do konce června surového cukru tu n 1908/09 proti 1907 /0e v Rakousko-Úhersku 1.377.112 — 26.994 v Německu . . . . 2,035.798 — 53.283 ve Francii . . . . 802.324 + 73.628 dohromady 4,215.294 — 6.549 Vývoz znamenají v září až červnu (tun): 1909,09 proti 1907/08 Rakousko Uhersko . 725. 165 — 24.264 mapk — 152.408 Francie . . . . . 182.270— B2.L9u dobromady 1,606.400 — 238.720 Dodati dlužno, ve zmenšeném vývozu zaujímá zmen- šení vývozu raffinád 62.300 tun a zmenšení vývezu surového cukru 169.000 tun. Zmenšeta francoutského vývozu týká se výbradně cukru surovélo, zmenšení vývozu německého týká se většinou sorovav. zmen- šení vývozu rakousko-uherského týká se z Váí časti raffinády. Pro spolřebu bylo zdaněno (tunj: 1908/09 proti 1907.09 v Rakousko Uhersku 474.707 + 28.768 987.818 + 38.718 v Nemecku. ve Francii . . . . 555.753 + 22.256 celkem 2,018.278 + 89.742 v Anglii (surov. cukru i ratfinády) . . . 1.432.900 +. 94.500 dohromady 5,451.178 +. 184.249 Zásoba skladišť 1. července obnášela tun: r. 1909 r. 1908 v Rakousko-Uhersku . . 327.300 374 200 v Terstu . . . . . . 10.700 16.900 v Německu . . . . . 509.000 479.100 v Hamburku . . . . . 93.100 83. 200 ve Francii . . . . . 322.300 33 1.800 celkem 1/262.400 1,284.2 00 zásoby 1. června . . 1,557 300 1,641 900 tedy zásob ubylo o. . 294.900 357.700 O kursovních ztrálách předlitavských pojišťovan vydala nedavno zprávu obehodní a živnostenska ko- mora dolno rakouská. Autorem zprávy té je sekretát »Riuniene Adriatica« cís. rada Zikmund Reich. Ve zprávě se konstatuje, že pojišťovny utrpěly loní při svých cepných papirech opět značné ztráty kursovní, ač ovšem byly menší než ztráty předloňské, činivsí (roku 1907) téměř 18 mil. K. Loňské ztráty dotkly se tíživě zejména ústavů, jež své loudy pro kursovní ztráty vyčerpaly úhradou kursovních ztrát předloň- ských, budou tedy nyní musit kursovní rozdíly své zásoby cenných pspírů uhradit z běžného účiu. Ve zprávě řečeně navrhuje se z lé příčiny, aby vláda dovolila pojišťovnám, aby hodnoty pupilárni jístoty, při kterých se odpočitává kursovní srážka, mohíy býti do bilance brány za kupní cenu, ač ne za cenu vyšší než nommnální, pokud bursovní rozdíly ne- mohou býti uhražovány z reservního foudu, nebo když ta která pojišťovna vůbec nemá fondu pro kur- sovní rozdíly. Tento návrh odůvodňuje se snahou, aby zejména mladší podniky pojišťovací nebyly vy- dany v nebezpečí, že jejich finanční rovnována bude porušena. Tento návrh odůvodňuje se též úvahou, že na příklad v době válečné by pojišťovny mohly utrpěti děsné ztráty při cenných papírech, jež míti musejí a jichž hodnota se páčl nejméně na 800 mil. korun. Některé pojišťovny jaly se své holové peníze ukládati ve způsobě půjček na hypotéky, jen aby s vyhauly možnosti kursevních ztrát; tak roku 1907 poskylly na 300 mil. K bypotekárního úvěru. V ně- kterých případech vyplatily pojišťovny peníze na hypoteky půjčcné cennými papíry a nikoli boto v ými penězi a tim způsobem se nabradily kursovní ztraty, ježtotakovým ennným papírům počitaly vyšší kurs. Následkem toho všeho kupovaly pak pojtšťovny méně cenných papírů než dřve, což značí též snížení od- bytu státních hodnot emisních. Tato újma by ple- stala, kdyby pojišťovuy směly své cenné papíry pupi- lární jistoty seřaditi do bilance za kupní, resp. nomi- nální kurs. Mozi Mělníkem a Lileměřicemi bude dle zprávy »N. W. T.« zřízena drubá kolej severozápadní dráhy. Správa státních drah učinila již opatření pro zabá- jení prací těch; rozděleny jsou na 2 roky a finanční náklad rozpočten je na 3,500.000 kor. Vzestup cen obili na poštské barso, jejž vykazuj záznamy ze dne 28. t. m. (pšenice byla znamenána a 17 h dráže, na říjen po K 13.66, žito pak o 4h dráže) vysvětluje se zprávami, že uherská sklizeů není taková, jaká se očekávala. Na stavbu silnic a moslů v Černé Hoře povolila skopstina černohorská úvěr 1,611.000 kor. Za peníze ty bude postaveno 8 silnic a přinich 7 mostů. e O vzrůstu elektráren na Moravě přinesli jsme onehdy zprávu se. sdělením, že sa nově zřizuj obecní elektrárny ve Frenštálě a v Boskovicích a pai některé elektrárny soukromé. O měsťské elektrárnt v Boskovicích sděkl nám p. inženýr Emnil Kopecke 2e