Vytfcázi bitty dei «limo y Bodéll • fTátek. '/ PfotffUof m v támhiistrMi ■»мм >■! «11 •• 01«. 1ВОЖ-П» ▼ ГГ»»«: »W—I 1 si. U kr. 3 . И . T , 60 . 16, - .

-•i. Wfa. M 3 . »0 .

JtdnoWvá ňisla po 4 kŕ. ÍM donMooi do á0M méaliné 10 kŕ.

CECH

1

DOť»ie Y traHkovué • fodcfMBé nnjiaA r* *d.alcom ▼ OatroTki ilioi é. К01-П. Rukopiifir »•melme » uepodepMojch ■•dbim* KKKLAMA «■ •eaapeietéDé pollilo y budtel ■•Iraa- k o v á i ;. i luoráty poMtku m

-SSľ

I»».

V Ргаяе, r pétek dine 3t. srpna IM3

Koénik Ж %’.

Pozváni k předplaceni

na misie záři

politio 1tého donn i It u „ÖEOH^ Peáton předplácí ее: ш čtvrt lota у iL 7fi kr.. na pôl leta 7 il. 60 kr., na celý rok 16 al. — T Prase bea donááky: na •éalc 90 lar., na čtvrt leta 2 il. 70 kr., na pil leta 5 «1. 40 kr., na celý rok 10 il. 80 kr. Za donááku do doma, kterou! výhradné adadsiitraoe o ba tarivi, platí se měsíčně 10 kr. . Předplatné sasýli se — nejlépe poštovními­ poakázkami administraci „Čecha* v Krase, ostrovní ulice itelo ISi-H-U. Šetřte právní vědomi lidu! L Motto: Chyby lékaře přikryje hrob, chyby stavitele vidi celý svět z. — K. —» Kdyi asi před čtyřiceti roky sebožtík Babinsky vždy po rekrutýrce(!) s tovaryši svými na vrchnostenské ředitele a správce chodil, aby jim trochu břímě života ulehčil, aneb když vždy na podzim navštěvoval­ i pány mlynáře, tehdy Babinský osobou­ bÝval, ač mnohým strašnou, ale přece v jistém smyslu populární. — (Pisatel těchto řádků býval v trestnici kartouzské ve stycích­ velmi důvěrných s Babinským co vé- znšm.) Tehdy nejeden baráčnik poskytl Ba- binskému přístřeší a nebyl by jej snadno vyzradil.­ Když asi před 25 lety pověstný Bosa Szandor bakoňské lesy, — tudíž nedaleko té krajiny, kde dnes jakšsi selské povstání se šíří, — postrachem činil celého rskonského světa, mohl tehdy odvážlivý turista­ tázati se uherského sedláka: baratom, co soudíš o Rosa Szandorovi? Byl by dostal asi za odpověď: chudý hoch, řádný hoch, nmí to s pány! — Tehdy Bosa Szandor n sedláků uherských byl jako doma, tak že soudům přetěžko bylo, pověstného lupiče polapit!.­ A přece právní vědomí, či právní cit suského lidu i při těchto sympatiích s lupiči,­ nelze tehdy nazvati zkaženým. — Zloděj­ oloupil dříče! — voilá tont — tak omlouval lid tehdy lupiče. Tet faktum z oněch dob všem, kdo dnes třeba jen Abrahama­ viděli, známé. Tentýž lid, když spatřil,­ kterak lupiče přece chytili a do vězení, neb i na šibenici vedli, pomodlil se za jeho šfastnon, poslední chvilku a přijda domů ku svým, napomínal děti к bázni i kázni Boží, aby z nich nebyli tací, jací skončili na po- pravišti. Právní vědomí lidn zdá se býti j často jaksi pomateno, zastíněno, však ono probouzí vždy při jistých příležitostech a to mnohem důrazněji, nežli mnohému jest vhod. Dnes každý rozumný člověk odsnzovati musí neblahé doby poddanství před rokem 48. Jakých útrap musil lid tehdy zakoušeti, ví každý, kdož v těch dobách žil, ačkoliv tu není třeba vinu těch dob jednotlivým přičítat!­ stavům. Byla to zloba času a děkujeme

FEUILLETON.

0--v3.1]a.a.xa. (Nap«*] Paulin Stacbenki; spolitili;přel.Fnnt. Pohonek.) Ш. Bída veliká přišla na kozáctvo. Spodky máji na cáry, v celé Síči ni kousek slaniny, žid nechce dát na dluh ani sklenku vodky. Sebrali se kozáci a šli к atamanu. *) .Batku atamane!* praví s poklonou, ■marné hyne kozáctvo. Kdo tlustým byl, když přišel do koše, vyschl už jako tříska, .. peníze­ došly... a bez harače **) těžko jest iítil* Pan ataman se škrábe za nebem, ale pravdo nemůže npříti: v celé Síči není tlu- ho kozáka a cáry z nich visí hůř než в že- .Ha, páni korunní se nějak příliš dlonho e výplatě,... půjdeme §i pro peníze Turkům !* , „Hur&h I* vzkřikli kozáci, až se zachvěl Dněpr, a za nedlouho plula veselá .holota* за strašný výboj,... šla si pro harač к Turkům­ nevěrcům. — Dněprem plují kozáci a > nimi i Prokop. Silné klády drtí na Limaně pevnou sá-

rÄponjr1** ’ •*) Hanč =

Bohu, že čas ten minul. My tuto z doby té kladní zakrývá na oko krásná ornamentika, toliko konstatujeme, že tehdy lid uhnětený, pěkné lesklé štítky, trhliny nměle se zaklí- lid na mnoze odíraný často sympatisoval nují a zalepují tak dlonho, až stavení s pověstnými lupiči. Z těchto, ovšem že sboří se na hlavy bezstarostných obyvatelů, ještě starších dob, víme, že kruté poměry Mnohem osudnější bývají budovy stát- feudální nejednou lid doháněly až к po- nickě — t ústavy. Chyby stavitele za- vstání, kteréž pravidelně krvavé bylo potia- platí nanejvýš 20— 80 obyvatelů svými ii čováno. : < voty, načež budova až do základů se rozboří Po válce třicetileté nastaly lidu časy a začne se stavětí solidněji. Když však trapné, o nichž není zde místa se šířiti. Po- začnou trhali a bořili se budovy státníků, měry feudální se jaksi ustálily až do fran pak obyčejně statisíce rodin zaplatí to nejen couzské revoluce. Od té doby politický statky, ale i hrdly svými ve vzniklých vál- stav a s tímto i sociální stav Evropy za- káoh občanských. Hrubě porušené, urážené činel se jaksi bortit, lámat a měnit, až ro- vědomí právní lidn začne proti osudným kem 48. pošinut byl na jiné koleje. chýbám státníků se vzpírali. Doknd tisk nebyl až do nejnižších vr- Moderní vzopnra proti institucím stát- stev rozšířen a dokud para čas nepopohá- ním, proti řádu sociálnímu vůbec musí po néla, panovala stabilita poměrů. Dlonho, snzovati se se stanoviska pathologického. dlouho to dříve trvalo, nešli nějaké sociální Moudré státník nesmí při povážlivých sozio­ se odstranilo neb napravilo. Mravní ná- ciálních krisích počínali si dle maďarského kaza nemohla ovšem snadno do lidu vnikali, pořekadla: Der Bien muss! nýbrž musí ale ani mravu! náprava. Vše potřebovalo jako zkušený lékař ohmatávali tepnu života dlouhého,, ba nesmírného času, nežli sc veřejného, musí otukávati, auskultovati místa ujalo. Duchové tehdy spontáni byli a bylo horečná, musí dbát! jednotlivých symptomů lze, aspoň do jisté, byt i dlonhé doby, na chorého tělesa státního, musí dále i во- hroudu je omezovali. ciální dieto, či spůsob života té Jinak ovšem jest dnes za panování ti- které říše znáti, zdaž kde a sku, pary a elektřiny. Co jindy potřebovalo v čem se přebíralo, hýřilo a čeho století, aby vniklo do lidu, to dnes zaje- zase příliš se nedostávalo: pak diné desítiletí vniká v tuk a teprv lze mu diagnosu s prospěchem učinili, krev lidu. Dnes jakákoliv nová sociální Jednotlivé symptomy nemoce nesmí po- mstituce osvědčuje, svůj dobrý, neb i zhoubný snzovati se jakožto její příčiny, kteréž pra- vliv velmi záhy, jelikož dnešni prostředky videlně bývají hlubší. Kdoby ku př. dnes spojovací, tudíž i rozširovací, mnohem čet- chtěl sonditi, že výsledek procesa tisza- néjší, rychlejší a lepší jsou, nežli jindy, eszlarského příčinou je protižidovských ne- Z tohoto stanoviska musí posnzovati se pokojů v Uhrách, mýtil by se velice. Věru doba naše. Běda tomu, běda té společnosti, na špatných nohou stál by ten který stát, kteráž nechce neb neumí okolnosti této uva- kdyby pro léleté děvče chtěl se bouřit žovati a ve svůj prospěch vynžitkovati všecken lid. Tisza-Eszlar toliko symptomem Ženiální Leibnic dlonho zanášel se vel- jest choroby hlubší, po celém státním té- kolepým plánem, aby písmena ve mlavě lese rozežrané. Jediné neodsouzení do- lidské nahradil číslem, aby totiž jako mnělých vrahův Estherky právní vědomí lidu dráhy těles nebeských měH se číslem, stej do tě míry nerozdr&ždí, aby tisícové ruchem non měrou měřily se dráhy ducha Kdakého. aatimmitickým uchvátit! se dali. Musit Pojmy mety místo písmenami, ' vyznačovali vědomi to nejednou, nýbrž sto- a se čísly, tak že by místo dloohých dispntac tisíckráte již dříve býti ora- při soudech a parlamentech toliko se po- ženo, nežli to ktakým bouřím čítalo. Při počítání nejsou hádky, jako cestou path ologickou dospěje, při disputacích. Leibnic chtěl takto konec (Dokončení.) nčiniti všem debatám právníků a filosofů. — j Jeho heslem mělo býti: počítejme a Otevřený list mnsíme najiti mýlku ! a nejnetivější prosba к Jeho Excellenci Leč i sám Leibnic přesvědčil se ke- minietru vyučováni vysocenrozenému nečně: že snáze jest tólesa nebeská čísli- 8vobodnénm pánu Konrádovi а к Vy- reľ,lxly8Uh07atl,IiaAJlch ldr1h!ch'^TŽl1 d-ucha »oké e.k. zemské školní radě Slavného lidského v nesmírném jeho letu číslicemi za-1 krAlovrtvi českého. chycovati. Projekt Leibmcův usnul a snad na vždy. i Vaše Excellenci! Škoda že tento plán německého my-1 Na národních školách zavedeny jsou siitele nedal se provésti, mohlot podle něho Školní zprávy, do nichž zapisují se známky

již napřed a to s matematickon jistotou vypočíst!­ se, jak která ústava neb zákonní instituce­ působit! bade na právní vědomí lidu, tak aby nebylo teprv třeba čekat! celá desítiletí.­ jak by se ku př. zákony školské, zákony květnové osvědčovaly. Chyby lékařů přikryje zem, chyby sta

z předmétův, jimž vyučuje národní škola a mezi nimiž první místo zaujímá svaté náboženství,­ vykládané katolickými kněžími, faráři­ a kaplany. Nalézá se tam také přihrádka­ pro známka ze sv. náboženství, avšak pohřešujeme tam místečko dosti skrovňončké pro podpis katolického katechety-kněze, který

vitelů všemu světu jsou zjevný. Však i tyto jediné je oprávněn dávati známka ze sv. ná- chyby ne vždy jeví se již první rok po do-i boženství a svým podpisem ji potvrdili, ač konané stavbě. Mnohé chyby vnitřní, zá- i tam je přihrádka čili rubrika pro podpis i

porn řetězů tureckých. Na sto h a r m a t *) bije v mrtvé dřevo, ale rychlé kozáctvo s veselou­ písní do Černého vplývá nž moře. Hbitá čajka prohání se na vlnách, lehkými­ vesly ve smaragdových šplouchá se vlnách a rychle ubíhá po hladkém povrchu; kde však břehu dostihne, tam ves neb město zapálí, nepřátelské krve proleje ne málo a znova ve vodách koupá svoje boky. Vědí o kozácích v zemi turecké, — vědí též i o mladém Prokopa, neb sám pan ataman­ odměnil jej hrstí ryzího zlata — a to ne malé jesti vyznamenání. Pohulali kozáci u pana sultána,... tož chana krymského hřích, by bylo pominout, hřích ... neuvítali jej kozáckým vítáním. Zdráv bud, pane chane! přišlo v hosty kozáctvo. Připravuj kořist i poklady mnohé, skláněj pod šavle mnsulm&uské hlavy,—<-ne- bot jsme к tobě přišli hospodařit !... Nelibí se však panu chánovi hospodářství­ kozácké, že přes moře otekl a na sto zámků pevně se uzavřel v Cařihradě s sultánem,­ kdež oba dva vzývají o pomoc svého Mohameda! Ale kozáctvo vesele hoduje !... Holá s krasavicemi, stíná hlavy ennnchům ! Veselo tu srdci kozáckémn, —- škoda, že to není statečný Uko! •Zbláznil* se v stáří : do srdce mu vklonsla černomořská rusalka a v bitvě prudké odešel na dno do její paláců, nesa v srdci svém jen jako přítěž olověnou kouli nepřátel- *) Binata = stMaá abraá menši i rftší.

skon, a tam kdesi dole klidně odpočívá po čestném žití kozáckém; toliko slza mladého Prokopa nkápla za nim do Černého moře, upřímný povzdech věrných tovaryšů vyprovodil­ mrtvola kozáckoú... a dál nic více ! Jiný má vysokou na stepi mohyla, ale Uko chladné zvolil si moře

podnčitele, ta a tam ještě nezkoušeného a no’ doučeného. Není tomu dávno, upozornili jsme na Into, katolické katechety snižující vadu a je jaksi do pozadí a zákoutí zastrkující nedůstatek, tím úmyslem, abychom se doprosili a dovolali­ nápravy žádoucí a opravy nutné Školní zprávy. Jelikož však naše poznámky, jek se podobá,­ zůstaly bez povšimnuti, osmělujeme «e co nejnetivěji na počátku nového školního roku v otevřeném listé vznésti na Vaši ExcetiAaoí a Vysokou c.k. zemskou školní rada slušnou prosbu, by nynější formuláře čili vzorky Školních zpráv Jeho Excellenci odstránili a dalšímu snižování a odstrkování katolických katechetův a vylučování jich podpisů ze Školní zprávy konec nčiniti ráčila a na Školní zprávě místečko pro podpis katechety vyšetřit a umístit dala, což se lehoučce a ta- kořka hravě bez zvětšení formátu Školních zpráv a bez zvýšení nákladu na ně vypuštěním­ oné směšné poněkud rubriky pro .Nepovinné­ předměty“, jimž se beztoho nevyučuje,­ zej mena na venkové, a tedy tam jen jaksi pro paráda se blýskají, docíliti a ton měrou rovnému práva katolického duchovenstva,­ mezi učitele počítaného a vřaděného, výrazu a platnosti zjednali dá. Opakujíce svou nejuctivější prosba а slušnou žádost, kojíme se nadějí, že co nejdříve­ naše prosba vyslyšení se dočká a znamenáme­ se v nelíčené a nejhlubší úctě oddaní učitelové náboženství katolického­ v městech i na vesnících.

Nové náboženství naši doby. (Dle vice pramenů sestavil У. P.) (Pokračování.) Tečeře Pánč jest sice heaká^ aie jest te jen upomínka na poslední večeři (str. 41) Páně. Tak napsal spiritist, jenž přísahá, že vše toto ne on, ale ruka jeho, vedená duchem­ tajemným, napsala. — Kdož by tu nevystihl­ lest ďábelskou, jež snaží se katolíky, protestanty i židy pod jeden strhnout! prapor?­ Vizme, jak vytrhuje základní pravdy z katolického náboženství, Nejev. Sv. 01- tářní, zpověď, peklo a věčné tresty? Vizme, jak hoví době naší, kde každé náboženství za dobré se považuje? Vizme, jak snaží se ukolébali svědomí dobrotou Boží? Hle, on činí již opět na potvrzení svého nčení — zázraky klamné : nemocné ozdravuje, budoucí věci předpovídá, duchy cituje ! On žádá již své modlitby: modlete se ke mně, proste a dám vám! On žádá již své krvavé oběti. Kolik ta lidí již v šílenství z pověry této skonalo, kolik jich sebevraždou skončilo 1 Očití svědkové vypravují, že dovedné líčí krásy onoho světa, láká, ba přímo vyzývá ústy media přívržence své к sebevraždě. Něco podobného vypravuje z Číny Yérolles, biskup mandžourský, řka, že dle výroku tisícerých­ svědků žena, pakliže pro rány a trápení maže a rodičů odhodlá se к sebevraždě,­ nepotřebuje ničeho více, než sednonti

Tataři. Čest vzdalo kozáctvo hrdinnosti svého soudruha a na radě jej zvolilo za vatažkn; *) stařešinové její rádi vdávají к sobě a, ač mlád jest, dbají jeho rady . .. Čest to veliká a vážnost ne malá! Ale Prokopa to přec mnoho netešíI j. . Nenít mn tak třeba cti a vážnosti, jako jest mn třeba chana Fazyla, chce ti se vrátit! v milou Ukrajina, chce-li

Poklonil se kozák atamanovi až к zemi: .Dozvol batku **) pobulati s kozáky. Mám tu zvěř vzácnou, třeba ji však vyhnali na širé pole. Kdybych měl ještě setninn je­

ža příbytek věčný chladné zvolil si moře a není lze mu ani pověděli, jak kozácký káže obyčej: „Zemla-b jemu perom!**) Oj, divně ! uviděli dvorec Damjanův,....'. a v něm bývá na tom Božím světě ! \ krásné slunce duše kozácké — Ulaná černo- Lázeň ne špatnou připravili kozáci Ta- okout tarům ! To nepokosená na Inkách leží tráva, — to hlavy tatarské postlaly roviny Akker- manu ...**) a ne ohně v poli roznítily děti,.. to vsi i města hoří tatarské !... i di,U) tož bych rozmnožil slávu kozáetvá a .Hoj, zasloužili jste vy horkou tu lázeň, eobé bych uky neublížil! ... Kdybyste svolativi­ Tataříni !... za krev křestanskou pro- ui, pane atamane .. .* A znova se klaní, jak litou nevinné, za zříceniny a popel, za ко- obyčej káže fist ne malou a plen všeliký! Napájeli jste Р|Ш atamilI1 la8kavé pohledl na hezkého nás nápojem hořkým,... okuste sami ted h w) ál íe aPzakr0Qtíl Ыгу. jak asi chutná I... f ľ. ' ť 4 Hulá kozáctvo I Dali volnost šsbelce, že . »Dobře, synu I pravil pan ataman. ,Yy- bleskem vráží v řady nepřátel, a za blýsknu- Jer si setninn, vrat se brzy, nebo půjdem tím každým hustý padá dešt — červené díUe L, . , , , krve, ( Hoj, kdo vypoví všecka ta radost kozá- Mezi kozáctvem vyniká Iskra, hrdina ckého srdce I.. . Prokop má ož Fasyla,... statný. Za každým vzmachem dobré jeho u* r*í 1 ní'be • • • • šavle klesají к zemi tatarské lebky; kam Netěš se před časem, statný kozáče, neb vstoupí vraník, prchá nepřítel před strašli- *ly-dni f) nespějí a bade víckrát ještě ne po vým giaurem, ***) tak totiž lakrovi přezdili tvé vůli I

•) Bodli au temè lebko« I PHstovol » újesdni mirto v ВоаагаШ. ***) Qiaor = diaor, nevéHcí ; přeodívka dáváni od Tnrkft MoaťaBŮai.

•) Nšéelaflt ж enilbo odděleni. **) Dovei otóe ! ***) Statečný, odváiný umL f) Nehoda, neéttatí.