#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Císlo 143.
#2
alto_textblock
#2
KATOLOK LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 26 května 1900.
#4
alto_textblock
#4
Uherská delegace schválila ve své plné dnešní
schůzi rozpočet společného ministertva financí. Ve
schůzi, jíž bude konati zítra odpoledne, rokovati bude
o rozpočtu vojenském, úvěru okupačním a rozpočtu
námořním. Obě delegace konati budou plenární schůzi
nyní den co den a to až do středy. Dne 29. a 30.
května konány budou delegační hostiny.
Deputace mohamedánských notáblů
z Bosny žádala, aby byla přijata v královském
hradě v Pešti. Když jí to bylo odepřeno, hodlala na-
vštíviti generálního tureckého konsula Lufty beye,
ale také tento jí odepřel přijetí. Deputace chtěla si
stěžovati na správu ministra Kallaye v Bosně.
Německý velevyslanec ve Vídni, hrabě
Eulenburg, nastoupil dnes několikatýdenní dovo-
lenou a odebral se do Německa.
Rakousko-uherská obchodní komora
v Paříži uspořádala včera večer za čestného před-
sednictví velevyslance hr. Wolkensteina slav-
nostní banket, kterého súčastnilo se na 200 osob.
Byli mezi nimi také předseda správního soudního
dvoru hr. Schönborn, tyrolský místodržitel hr.
Merwald, rada při velevyslanectví Dumba, hr,
a hraběnka Czerninová, rakouský a uherský ge-
nerální komisař, jakož také zástupci cizích výstavních
komisatiátův a předseda obchodní komory bar. M or-
purgo. Tento pronesl nadšeně přijatý přípitek císaři
a králi Františku Josefovu jako zářnému vzoru obě-
tovní práce a plnění povinnosti.
Německý říšský sněm odebere se nejspíše
příští středu na Svatodušní prázdniny, načež hned po
svátcích přikročí k rokování o předloze, týkající se
loďstva. Skončí podle toho období nynějšího zase-
dání říšského německého sněmu nejpozději kolem po-
lovice června. Katolický střed nebude podle všeho
činiti vyřízení loďstvové předlohy žádné vážné pře-
kážky. Souditi lze na to mimo jiné také z přípitku,
jejž pronesl o banketu, jejž odbýval katolický střed
ve slavnostní dvoraně nové poslanecké sněmovny jeho
předseda, hrabě Hompesch. Týž položil zvláštní
důraz hlavně na větu: »Na všech jiných (necírkev-
ních) polích, ať již jsou jakéhokoliv druhu, při všech
požadavcích, které nám budou jak v Prusku tak
v říši položeny, musí jako dosud i nadál zůstati na-
ším vodítkem: blaho vlasti, štěstí národa, zacho-
vání branné moci říši na moři i pev-
nině, avšak vždycky pokud je to podmíněno berní
poplatností lidu.
Národní rumunská slavnost konaná v Bu-
kurešti měla velikolepý průběh. Po slavnostních boho-
službách v sídelním chrámu, při nichž král, prino
Ferdinand s chotí, ministři a hodnostové se súčastnili,
vykonal král přehlídku posádky. Princ-následník
předvedl králi svoji brigádu. Při slavnostech byli pří-
tomni také diplomatický sbor a vojenští zástupcové.
Anglická dolní sněmovna přijala zákon, dle
něhož mohou i ženy býti voleny do nových munici-
pálních rad londýnských čtvrtí.
Poměry mezi Londýnem a Petrohradem
nejsou asi příliš utěšené. Tvrdí tak aspoň známý
londýnský časopis »Daily Express«, že asi před
třemi měsíci obrátila se Banka anglická za příčinou
výpůjčky 35 mil. lib. šterl. na dobu od tří do
šesti měsíců na ruskou vládu. Půjčka tato nemohla
býti sehnána, ačkoliv ruský ministr financí dal si
všemožnou práci, aby prokázal Anglické bance službu
a zásoba zlata, jež chová císařská Ruská banka, bý-
#5
alto_textblock
#5
vala byla by umožňovala, bez namáhání opatřiti žá-
daný obnos. Šl. Witte setkal se však s námitkou,
že je sice myšlénka vyššího finančního dorozumění
s Anglicken velmi sympatická, že však peníze ne-
mohou býti vydány, protože Anglická banka potře-
buje jich nejspíše pro účely válečné. Protože však
Rusko dalo podnět ku konferenci míru v Haagu,
nemůže prý na válečné účely půjčovati peněz. Jest
však prý jisto, že finanční ministr Witte, chová
k Anglicku vřelé sympatie a přeje si sblížení s An-
glickem na základě národohospodářském. Jenom prý
chování se cara a tohoto ministra dlužno děkovati,
že za poslední protianglické agitace na Rusi nebyly
činěny Anglicku v Indii a na hranicích afganských
žádné obtíže.
Britský školský a universitní klub
v Nov. Yorku pořádal v sobotu svou obvyklou
výroční hostinu. Anglický ministr pro osady Cham-
berlain zaslal z té příčiny účastníkům hostiny
telegram, v němž lituje, že smýšlení amerického ná-
roda jest ohledně anglické války v jižní Africe roz-
děleno. Chamberlain praví, že nemůže ani uvěřiti, ž
by sympatie, kteréž chovali Britové pro Spojené
státy za války španělsko-americké, nebyly nyní opě-
továny. Také lord Rosebery zaslal ze stejného
podnětu list, v němž prohlašuje, že válka prospěje
Spojeným státům zrovna tak, jako Velk. Britanii.
Tato jest hotova přinésti všecky oběti a očekává se
strany Spojených států blahovůli a mravní podporu.
Demise arménsko-pravoslavného pa-
triarchy. Porta vynasnažuje se opětně, aby přiměla
arménsko-pravoslavného patriarchu monsig. Orma-
niana k odvolání demise. Avšak Ormanian nevěří
ve vážnost slibů, kteréž se mu činí, dokud skutky
nebude přesvědčen, a trvá na své žádosti za propu-
štění. Poslední zprávy dí, že patriarcha Ormani an,
kterýž byl včera povolán do Ypaláce ildizského, ob-
držel tam od prvního tajemníka sultánova ujištění, že
sultán vydal rozkaz, aby všecky sporné záležitosti byly
vyřízeny po přání patriarchovu. Zároveň dal sultán
poznovu vyzvati patriarchu, aby svou demisi odvolal.
Následkem toho byla na dnešek svolána smíšená rada,
aby oznámila patriarchovi císařská rozhodnutí.
Ke hnutí Boxerů v Číně. Generál Yangtu-
Tonga, jenž vyslán byl od místokrále Yuluha s voj-
skem proti Boxerům, byl dle doslechu při schůce s je-
jich vůdci zavražděn. Místokrál odeslal ještě další
#6
alto_textblock
#6
vojsko.
#7
alto_textblock
#7
Zprávy církevní.
#8
alto_textblock
#8
Dík sv. Otce Moravanům. Na hold věr-
ných Moravanů poslaný od p. dra. Mořice Hrubana
za pouti moravské do Ríma, došla náslodující telegra-
fická odpověd: »Dr. M. Hruban, Olomouc: Beatissi-
mus Pater Moraviae catholicis universis apostolicam
benedictionem effuso corde impertitur. M. Card. Ram-
polla.« — Sv. Otec všem katolíkům na Moravě
z plna srdce uděluje apoštolské požehnání. M. kard.
Rampolla.
Církevní slavnost. Dnes jest svátek sv. Fi-
lipa Neri, zakladatele kongregace Oratoriánů. Svě-
tec narodil se ve Florencii r. 1515 z nodičů zámož-
ných. Bohosloví a práva studoval v Římě, jenž po-
zději stal se stálým bydlištěm jeho. Od mládí skvěl
se čistotou mravů, byv zván zdrobnělým jménem:
Pippo bono. Horlivostí svojí v službách Božích ještě
#9
alto_textblock
#9
jako laik tisíce vlažných k lásce Boží nadchl. Teprve
v 36. roce věku svého dal se posvětiti na kněze, le-
kaje se vzíti na se důstojnost sluhy Božího. Shromáždiv
kol sebe četné žáky, konal s nimi společně duchovní
cvičení a pobožnosti nejprve ve svém bytě soukro-
mém, později v prostranné modlitbě (oratorium). Zde
vzaly též původ vážné zpěvy na biblické texty, sklá-
dané oratoria, v nichž Bach, Händel, Glück,
Haydn a j. klassikové složili své skvosty hudebnía
v nichž nyní naděje plný abbé Perosi s úspěchem
pracuje. Předním žákem světcovým byl známý cír-
kevní historik Baronius. Zemřel 26 května ve stáří
80 let.
Nová světice. Nová světice Rita z Cassie
či Cascie narodila se v městě Poreně blízko Cassie
v Umbrii r. 1381 a vyznamenala se příkladným ži-
votem jako panna, vdova i jeptiška. V otcovském
domě vyznamenávala se zbožností, skromností, po-
slušností, přísností vůči sobě a štědrostí k chudým,
zbožným rozjímáním a touhou po samotě. Svoji lož-
nici proměnila v kapličku. V 18. roce se provdala
proti své vůli za muže drsné povahy, jehož rozmary
trpělivě snášela. Po smrti jeho vstoupila do kláštera
řeholnic sv. Augustina v městě Cassii, kde 44 let
v největší zbožnosti a sebezapírání žila, až zemřela.
v 74. roce věku svého po dlouhé nemoci. Lid uctíval
ji za svatou a pořádal průvody k jejímu hrobu.
Kliment XII. ji povýšil za blahoslavenou, Lov XIII.
pak minulý čtvrtek za svatou.
Trinitáři ve Vídni. Řád Trinitářů, který byl
v josefínské době z Rakouska úplně vypuzen, usadil
se tyto dny ve Vídni. Zakladatelé řádu toho jsou
sv. Jan z Mathy a sv. Felix z Valois.
Diecessání synoda. »Slovenec« oznamuje,
že kníže-biskup lavantský dr. Michael Napotnik vy-
psal třetí diecessání synodu, která se bude konati dne
4.“ 5. a 6. září 1900 v chrámu Páné sv. Aloise
v Mariboru.
Sv. missie. V Uhřiněvsi konali sv. missii tři
kněží Redemptoristé od sv. Kajetána z Prahy, vdpp.
P. Němec, rektor, P. Soukeník a P. Blažek, od 13.
do 21. května včetně. Výsledek byl ve všem ohledu
Hospodinem požehnaný. Osadníci farní, jak tříd vzdě-
laných, tak dobrý lid obecný, se srdečnou zbožností
a ve vzorném pořádku se súčastnili všech nábožen-
ských úkonů. Mužné vyznání víry a přijetí svátostí
mužů a jinochů učinilo hluboký dojem. Úchvatný byl
v neděli průvod missionářského kříže. Ani třetina vě-
řících se do kostela nevešla. Celkem přijalo Tělo Páně
2040 osadníků.
#10
alto_textblock
#10
Zprávy denní.
#11
alto_textblock
#11
* Jak se daří rusínským chlopům ve
východní Haliči. Pražský orgán mezinárodního
proletariátu vrhl se známým sprosťáckým svým způ-
sobem v úvodníku dne 24. května na správu statků
olomouckého knížete-arcibiskupa, vyličuje, jak prý na
statcích těch dělnictvo je vydíráno. Již několikráte
byla prolhanost těchto zpráv dokázána. Nyní podáme
my pravdivý obraz, kterak židé ve východní Haliči
nakládají s ubohými rusínskými chlopy. Jak známo,
vzchopili se v některých vesnicích rusínští chlopia
stávkují. Samo sebou se rozumí, že starostlivá vláda
poslala ihned k udržení pořádku vojsko. Rusínský list
»Dílo« píše: Stávka vypukla nejdříve ve vsi Michal-
kově. Zde je všeobecným pánem a majitelem buko-
#12
alto_textblock
#12
III.
#13
alto_textblock
#13
Velechrám sv. Petra.*)
#14
alto_textblock
#14
Hledíme ke zpovědnicím, kde vidíme více ka-
jícníků. Po sv. zpovědi béře dlouhou tenkou hůlku
do ruky a klečícího lehce se jí dotkne na hlavě.
což nám připadá nemálo podivným a proto se tá-
žeme po příčině. Ochotný průvodce vysvětluje nám.
že se tento zvyk odnáší ještě k době pohanské
když chtěl pán propustiti otroka, vedl jej na forum
a tam prohlásil veřejně, že je svoboden. Při tom
mu dal »poslední ránu« jako zevnější znamení
svobody. To může se snadno vztahovati v době
nové na otroctví hříchu, od něhož hříšníka zpo-
vědník osvobozuje a na důkaz toho užívá výše
řečeného úkonu. Pro všecky národy jsou tam při-
praveny zpovědnice.
Prohlížíme si jednotlivé oltáře a obrazy, které
nejsou tu malovány, nýbrž upraveny z mosaikya
vynikají uměleckým provedením. Pod několika ol-
táři byli pochováni papežové a králové, tak na př.
pod oltářem sv. Františka papež Lev IX, u sv.
Tomáše papež sv. Bonifác IV., na druhé straně
opět sv. Lev Veliký, nad oltářem pak prohlížíme
mramorový obraz, představující setkání tohoto pa-
peže s králem hunnským Attilou. Blíže toho odpo-
čívá Lev XII, Jinde opět Pius VII. a VIII
kteří tu mají své pomníky a více jiných, jejichž
jména nejsou tu označena.
*) Oltářů u sv. Petra jest 30, nikoli 300, jak chybou
tisku bylo uvedeno.
#15
alto_textblock
#15
Vůdce nás vede ku prohlídce pokladů — »te-
soro« — kde se ukazuje mezi jiným císařská dal-
matika, v níž dávní němečtí císařové zpívali evan-
gelium při korunovaci. Dále nám ukazují roucha
a nádoby posvátné, jichž Pius IX. užíval při svém
50letém jubileu kněžském, drahocenný kalich, jejž
daroval portugalský král Lvu VIII. k jeho kněž-
skému jubileu, dále různé jiné kalichy a monstrance,
mezi nimiž vyniká monstrance kardinála Mathieu
a jiné drahocenné památky.
Abychom si učinili představu o rozměrech
velechrámu a zároveň nabyli jasného rozhledu po
celém městě, vystoupíme též na kupoli. Čím výše
stoupáme, tím větší podivení nás naplňuje, nebot
vidíme tu zbudovanou celou vesnici pro osoby za-
městnané při chrámu, zedníky, tesaře, malíře a jiné,
kteří se nazvývají hromadně Sanpietrini. Že jest
jich mnoho, není třeba uváděti, poněvadž celá
stavba, v pravdě monumentální, potřebuje hojně
rukou k opravě a udržování. Čítá se jich přes 200.
Z prostranství hořejšího pozorujeme pak městoa
celé okolí, kterýžto rozhled skutečně jest odměnou
za přetrpěnou námahu. Vidíme tu pahorky, na
nichž vystavěn byl původní Řím. Před očima na-
šima se zdvihá slavný druhdy Kapitol, Quirinal,
Esquilin a všecky ostatní. Průvodce nás upozor-
ňuje na Pons Marius, kudy přicházely voje za vá-
lečných dob a vyjednávaly s Římany, na Pons
Mitvius, kde provedeny byly mnohé kruté půtky,
Naproti nám v dáli vévodí celému okolí basilika
lateránská — ecclesia urbis et orbis — kostel
#16
alto_textblock
#16
města i světa. Na pravo od ní se prostírají hory
Albanské, kde Římané si volili svoje letní sídla;
mezi nimi vypíná se nejvýše Castello Gandolfo,
bývalé letní sídlo papežské. Pod horami jest je-
zero Nemské a Albanské, načež hory se snižují
a sbíhají k moři, kde položeno jest Ostium.
Nejbliže proti nám zvedá se Janiculus, kde
liberálové jako na potupu postavili sochu Gari-
baldiovu, která nese hrdý nápis: »O Roma,
o morte« — buď Řím, nebo smrt! Na pahrbku
tom vysázeny jsou husté pinie; pak dále v pravo
vidíme villu Pamfili, naproti pak katakomby
sv. Pankráce, odkud vytrhli Garibaldiovci proti
Vatikánu, jehož se pak bez boje zmocnili. Opět
a opět těká pohled náš po nesčetných kostelích,
po Colosseu, Foru a všech jiných památkách,
které jsme později všecky zvláště prohlédli. Vy-
stupujeme ještě výse, do kopule, kde pějeme
zbožnou píseň, jež se rozléhá po prostorách chrá-
mových, tak že poutníci dole dlící pohlížejí vzhůru,
odkud zpěv přichází.
Z nejvyššího bodu vracíme se opět do basi-
liky. Myšlénky různé vynořují se v naší hlavě.
Kolik milionů lidí zavítalo sem již na toto místo,
které jedině zbylo s Vatikánem sv. Otci, když mu
bylo uloupeno veškero panství, které měl nad
vlastní zemí. Požehnání v pravdě špatné přineslo
toto odnětí, neboť po 30 letech Italie vězí v dlu-
zích a lid volá pouze „Pane« — chleba, ne již
jako staří Římané: »Panem et circenses.«