Vychází každý den mimo v neděli a svátek o 3. li o cl, odpolední. Předplácí se v administraci v Ostrovní ulici číslo 1508—11. v Pra*«: poštou: měsíčně . . 1 zl. 10 kr. I 1 zl. 36 kr. čtvrtletně . 3 . 30 . 4 . půlletně . . 6 „ 60 „ i 8 „ — " celoročně . 13 „ 20 „ : 16 „ — „ Jednotlivá čísla 5 kr. 8 nedělní přílohou tí kr

CECH.

DOPISY rankované a podepsané přijímá r e d. a, 1c c e v Ostrovní ulici čís. 1508—11. Rukopisúv nevracime a nepodepsaných nedbáme. REKLAMACE nezapečetěné posýlany budtež nefrankovány. Inseráty počítáme nejlevnčji.

ČÍSLO 28.

V Praze, y pondělí dne 5. února 1894.

Ročník XXVI.

V Římě, dne 4. února. (P. d. .Čecha“.) Jindy bývalo lěpe. — Oslava Paleatriny.) »Oggi è evidente opposto I — Dnes e se patrně opačné.“ Tato slova sv. Otec mluvil minulý týden k zástupům ŕím- j'')ho duchovenstva a měSfanstva a opakují 0 zde v ústech všech. Bývávalo v Itálii eáče. Město věčné Řím, slynulo po celé у blahobytem a byf i ne vždy tím, tedy Le у míval lid co jisti při svých skromných la rebách. Potřeby ty zůstaly tytéž, avšak djdnocená Italie stavší se velmocí činí ve íné požadavky na lid к vydržování velikého títu vojska. Italie neznala skoro žádných lini a co lid spotřeboval, to přinášela nejen еда, ale přinášeli i četní cizinci; ted to otcko nikam nedostačuje. O nesmírné bídě ít talii a na Sicílii svedčí hromadné exe- ilíní výprodeje pro nezaplacené daně. Tak x ichom z příkladů mnohých uvedli jeden, o v S e r m i c o 1 e, vesnici to na Sicílii »jící něco přes 200 habitací, exekučně ,j,dáno 95, píšeme devadesát pět domů pro •j zaplacení d»ní. Něco takového nenajde v žádném kulturním státě na světě. Jyby bylo něco jen zdaleka podobného Jo provádělo se za panování Bourbonů jčíeapoli, byly by listy liberální ztropily :(feelnou vřavu před celým světem. Anglie a kd i Busko by odhodlaly se zakročili proti utalnosti takové. Zde nikdo nevěří v ujišťování vládních tů, že by na Sicílii mohl zavládnouti opět d — dokud tam panovali bude největší |a- Vojsko sice vzbouřeným zemědělcům raně vzalo, tito však odvedli mu pouze л|гё ocilky, a ty lepší si uschovali. Dosud , tě žádná bída a hlad nezaháněl se žele- (n, olovem a ohněm, nýbrž vždy jen chle m. Dokud se poměry zemědělské na Síti­ neupraví, dotud tam nebude žádoucího jdu- p _ Dne 2. února slavila se v Římě vzne- jfa slavnost z třistaletá památka úmrtí : lusicae principis“ — knížete církevní Jihy: Giovana Pietra Gierluigi da Palear­ i n y. Jménem rodným nazýval se vlastně jíte, Pierluigi bylo městem jeho narození lostrina rozvedl starý gregoriánský zpěv kostele ve vícehlasný, čili polyfonní. Nej vší znatel historie hudby a zpěvu Ambros važuje Palestrinu za největšího skladatele kevního. Hudbu jeho těžko prý lze po iti. Je prý ideálně krásná, v níž se vy- Iřuje blaženost nebeských duchův. Pro ktivnost jeho byla báječná. Kolik mší psali jiní, on napsal tolik knih mší. iih těchto čítá se 15’; kromě toho 10 knih »tet, hymnů. Nejsiavnějái jeho skladbou it osmiblasová : Missa Papae Martelli. Mše tato provedena bvla ponejprv roku 60 na Veliký pátek. Čím býval Palestrina původně? Že avým chlapcem po ulicích římských. Záhy »k znalci z nahodilých popěvků na ulicích stihli v něm krásný silný hlas jenž mu lkal zaopatření v kostele : Sta Maria jggiore. Papež Julius III. přijal jej do í zpěvácké kapelly, avšak Pavel IV jej ét z ní vyloučil pod záminkou, že se za- 1 oženil. Br/.y však jej Palestrina usmi> svými proferiemi, načež se stal ka Iníkem v chrámě sv. Petra. Pius IV. vyjádřil se o Palestrinové švu i to jsou ty harmonie, jež sv. Jan ve šm zjevení z nebeského Jerusalema za- chl, a které nyní pozemský Jan (Pale- ina) ^ provádí v pozemském Jerusalemě Římě). Palestrina má v Římě skvělý mník, jenž dne 2 února byl předmětem avy největších hudebních autorit »Oggi è evidente opposto*. Dnes je flímě všecko jináče. Druhdy celé zástupy adistvých umělců putovávaly do ílima :ořka bez groše na pouhé doporučeni né* irého opata, anebo kněze a všudež na tě otevíraly se před nimi kláštery poho- iné. Pohostinstvím nejvíce vynikali synové Benedikta Každý klášter vůbec ěn

učenec z Němec Gregorovius, protestant, kterýž s novým stavem věcí v Itálii nikdy se spřátelili nemohl. On dobře předvídal, že velikost, slávu a bohatství své má Italie co děkovali jedině papežství. Totéž uznal i jiný historik, Anglikán Gibbon, jehož sto letě jubileum narození nedávno bylo oslaveno Papežský Ítím nadchnul oba tyto muže ku sepsání dějin j’eho papežů. A čím dále se předmětem svým zabývali, tím více jim dílo pod rukama rostlo do rozměrův přímo ne tušených. Oggi è evidente opposto.

Prohlášení konservativních velkostatkářův. Před nedávném vystoupila část poslanců klubu velkostatkářů na sněmu přijavši jméno »národní“ s prohlášením, jež bylo návěstí vznikajícího odchylování se její od směru dosavadního jednotného klubu. Volební výbor klubu velkostatkářů konservativních vydá nyní prohlášení, kterým stanoví další poměr svůj к politickému vedení národa. Prohlá seni toto zní : „Před nedávném zaslalo několik pánů velkostatkářů jakožto „výkonný výbor“ nové „strany národních velkostatkářů* někerým zemským poslancům za velké statky připiš s přiloženým provoláním. Jelikož dotčené spisy zaslány byly i některým pánům voličům­ našim, pokládáme za nutno obrátili se к nim, abychom jim s povinnou upřímností vyložili důvody, pro které se nám akce oněmi pány zahájená jeví býti na škodu nejen trvání strany, které dříve náleželi, nýbrž i cílům konservativním velkostatkář* stvem dosud sledovaným. Ve zmíněném pří pisu předem se podotýká se strany „výkonného­ výboru národních velkostatkářů“, že provolání ono nezbytným se stalo následkem přihlášení se většího počtu stejné smýšlejících­ ku prohlášení dříve již vydanému. Nicméně­ odůvodňuje jmenovaný výkonný výbor vydání tohoto svého druhého provolání tím, že v poslední době nebyla svolána schůze voličů, přehlížeje při tom, že zavedením stavu vyminečného stižilo se konáni takové schůze v Praze a že jiné město v zemi ku konání schůze voličů za velké statky se nedoporučuje.­ Vůči další výtce, dle které prý „dohodnutí se se strauuu velkostatek náš v parlamentech zastupující bylo nemožné“, sluší konstatovali, že pánové к nové straně patřící se nepokusili o dohodnuti s rozhodujícími­ osobami naší strany a že uezpravili ani vedení strany ani volební výbor o kroku zamýšleném. Provolání samo, které sloužili má za program nové strany, obsahuje sice některé body, jako na př. ideu státoprávní, ideu národní rovnoprávnosti, jež vyňaty byly z programu, vedle něhož utvořila se strana kouservativních velkostatkářů, kterýžto program­ podnes platí a přes vše osočování odpůrců­ našich nebyl v žádném kuse zapřen, ani celkovým zastoupeoim strany, ani jediným­ její členem Tyto body provolání, byvše vyňaty z celistvého programu a postaveny v popředí, mohly by snad býti pokládány za totožné s programem naši strany oněmi, kdož stojíce opodál činné politiky přehlížejí pomery parlamentární a podceňuji obtíže, jež třeba překonali, kdož dale nehledí к novým­ otázkám, jež následkem časových a sociálních­ poměrů se stávají naléhavými a jimž ušly značné zásadní rozdíly mezi dosavadním­ programem strany a dotčeným provoláním. Tento rozdíl záleží totiž v tom, že v onom provolání nebylo přihlédnuto právě к základním názorům naší strany a sice к zásadě konservativni, jakož i к náboženskému­ přesvědčení s ní těsně spojenému, dále pak že opomenuta byla péče o trvání a upevnění celé monarchie, jež každé vážné a zvláště každé konserrativní straně náleží. Opomenutím těchto námi vždy hájených zá- zad a současným zasazováním se o těsnější splynutí s jedním z kmenů národních, jehož zástupci nyní většinou sledují politiku radikální,­ jest dostatečně prokázáno, že záměry

Porovnáme-li konečně nápadnou shodu v po Hohenwarta i od poslanců vlastního klnbn a stupu národních velkostatkářů proti naši prohlásil se úplně pro poslance avé prof. Во- straně s počátkem zápasu Mladočechů se biče a Michela Vcšojaka, kteří pH klnbn Ho- Staročechy, v němž onino rovněž předstírali, henwartovo vytrvali. že chtějí toliko hájili starý program a, Ze Štýrska. Posi, prelátu P. Karlo- vážněji se ho zastávali ; přihlížíme-li dále noví byla ve Scbwanberoe ve sobůii kato- к úmyslu vyslovenému opětně předáky strany lioko-politioké jednoty štýrské učiněna ovace mladočeské odklidili nyní i stranu konser-1 *a jeho neohrožená hájeni eájmův všeho kato. vativních velkostatkářů, uelze nám dále býti liokého hdu šiýr»kého. — Dne 7. t. m. bode v pochybnosti o tom, odkud akce národ- katolioko-pclitická jednota štýrská miti schůzi

nich velkostatkářů vyvolána a kým ono prohlášení­ inspirováno bylo. Z důvodů těchto povinni jsme vyzvali naše pány voliče, aby pevně trvali při starém osvědčeném programu a v důvěře ke svým voleným zástupcům. V Praze dne 28. ledna 1894 “ Prohlášení toto podepsali členové „volebního­ výboru konservativních velkostatkářů v království českém“. Jsou to pp. : Berger Emanuel Štěpán. JUDr, Buquoy Karel, hrabě. Buquoy Ferdinand, hrabě. Chotek Ferdinand, hrabě. Dobrženský Jan, svobodný pán Dräsche Richard, svobodný páu. Fabian Václav. Fišera Václav. Harrach Jan, hrabě. Hora Antoniu, P., děkan. Bedřich z Kleistů. Kolowrat Jindřich, hrabě. Lažanský Jan, hrabě. Ledebur Jan, hrabě. Lenz Antonín, P-, probošt. Lobkovic Ferdinand, princ. Mareš čeněk. Metali Otto. JUDr. Pabst- mann Gustav. PáJffy Edvard, hrabě. Pavlík Antonín, P.. převor. Richlý Vilém. Sajfert Frant. Schöuborn Karel, hrabě. Schwarzenberg­ Adolf, kníže. Schwarzenberg Karel, kníže (starší). Slangier Kamil, rytíř Starý Sigmund, P., opat. Wratislaw Eugen, hrabě. Zedtwitz Karel Max, hrabě.

Z českého snému. (Dokončení schůze 18.) VIII. Drahé čtení zprávy o peticích okres niko výboru strakonického a městských obcí Strakonice a Nové Strakonice stran úpravy hečiité Otavy pod Strakonicemi. Posi. Kaftan ravrh^je, aby semiký výbor byl zmocněn, by na úprava řečiště Otavy do rozpočtu pro rok 1895 byl dán obnos 17.300 si. a tolikéž do rospcčtu pro r. 1896. Přijato. IX. Druhé čtení zprávy o zvýšení školního pr spěvvu a pozůstalostí. Zpravodaj posi. Nietsche. Přijato. X. Drnné čtení zprávy o návrzích zem- kého výboru na zrniny § 2. odít. o), § 10. odst. 4., § 11. ödst. 1., § 14. odst. 5. a § 15. posledního odstavce stanov zemské kanky království­ českého. Přijato. XI. Posléze následovalo drnbé čtení správy o účetní závérce zemského pojišťovacího fondu císaře Františka Jotefa I za rok 1892. Pos . hrabě Karel Z e d w i t z navrnl, aby závěrka fondu byla schválena a aby bylo zemskému výboru­ nloženo, by z maky pojišťovací fond veáel v iivot. Přijato. Příští schůze ve středn dne 7. t. m.

ve Stainsn a dne 11. t. m. ve Weizn. — Kon- servativní kmb zemského iněmn štýrského dostavil­ se к biskupu drn. Sobniterovi, novému člena štýrského snéma, a učinil ma svon poklona.­ Ktnb byl ndp. biskupem přijat avláštč laskavě. Církevně-politické poměry v Uhrách. К námitkám, jež preti civilníma sňatkn byli jiá cčinčny, novou námitka přidal jii poslanec Polonyi před 14 dny v jnstičním výboru : Jak rovnati se bndou sňatky a spory, které se týkají­ Uhrů šijících v Chorvatsku nebo Slávou- skn, a cny, kteréš se týkají Cborvatův a Sia- vouův, kteří žijí v Uhrách. V Chorvatsku a Slavonii platí totiž dosud ustanoveni konkordátu­ z r. 1855; dá e zsaahá záhřebská arci- dieoése «von jurisdikcí na mnriké ostrovy a Pétikostelrí dieoése do Siavonsks. Ze všech těchto věci vyplývají překážky těžko odstranitelné,­ jeito novými předlohami o občanském sňatku bude se Chorvatsko v Uhrách pokládali za cizozemsko, což jii proto atáti se nesmí, poněvadi státní občanství v Uhrách a v Chorvatsku­ jest jednotné.

tak zvaných národních velkostatkářů pod- I statně se odchylují od směru velkostatkářů byl pěstitelem konservativních. Jsouce sobě vědomi různosti - . , . . , , . . ! pregramů národních a konservativních velko- Teď, když jmění klášterů jest šmahem statkářů, pokládáme za svou povinnost zra- linkováno, mají mnichové sami nouzi a zovati od přistupováni к oné straně. Neboť r*n nrtknlrv* Will OAS 1 о л _ JL _ J _ : _ ? ŕ t . . . ...

Politický přehled vnitřní. V Praze, dne 5. února Z Horních Rakons. Na generálním shromáždění katolicko politické jednoty v Riedu konstatoval posi, duchovní rada Doblheiner, ie v Horních Rakoosíoh se katolický tisk atčíecé šíří a ie dělnické jednoty katolické stále se tam víc a více množí. — Náméstek aemtkébo hejtmana v hornorakonském iněmn vyslovil jménem sněmovny zemskému hejtmanovi opata Aonlenthneruvi blahopřání snémovny к vyzná enání, jež mn byl ndčlil J. V. oíszř, uděliv mu řád Leopoldův Z Tyroiska. P. Skácel, vojenský farář posádky innsbrucké odepřel, jak jsme byli již dřív oznámili, vykropiti mrtvolu vojenskéko lékaře,­ jeni byl před Vánocemi m. r. v Innsbrucku­ v souboji zabit Nyní pak zpráva do- ohásí, ie ministerstvo vojenství za trest přesadilo P. Skácela do — Bosny. Lan* brocke „Tiroler Stimmen“, c věci této piš ce, vyviovojí pevnou naději, ie poslanci tyrolští věc tnto energicky přivedou v říšské radě na přetřes. My pak jen poznamenáváme, ie přesazení­ toto ztálo se i proti intenci církevních úřadův, jakož i, ie br ženský biaknp sám byl P. Skácelovi krátce po oné soubojové aféře poslal pochvalný a nanání plný připiš, áe P. Skácel zachoval se úplně správně a vzorné. — Zdá se (kntečně, ie ministerstvo vojenství chce

„V, k—..i,„ r*—uj/«'““1 » «“o sírane, пеооыpřenésti kulturní boj i do této polovice říše ch branky musej» se zamykali před ci- přistupovaní ke straně, jejíž prohlášení zde rakonsko-nherské. hřební v dome děkanském, po n.oh bndou ctr- Sjednocená Itali« nnblt.U ľ v “Ta^u *zato Mo. eeslabuje konservattvní i Katolicko politický spolek V Ко- kevní hrdinky a spívané rsquism v děkanském i' ÄÄ-S? « SvSSSSr-x «—5.

Politický přehled zahraniční. У Prave, dne 6. února. Z protestantského Německa. Páni protestanté v Némeoku se začínají opčt hýbali. Není dávno, co jsme přinesli zpráva z Hes- senska, ie zemská synoda protestantská v Darmsíadtě přijala návrh, aby podán byl protest proti návratn Jesuitů do Německa. Dues pak z Berlína tase zpráva přicbáaí, ie i tam dne 1. t. m. měl pověstný evangelický band německý schůzi, na níž taktéž byl proti návratn jesuitův přijat protest. Jen ie schůze evangelického bundu byla poměrně tak slabě navštívena, še snad právě tato slibá návštěva­ jasně nkasnje, že bode potřeba pořádná agitace a machinace, aby se nové štvanice protestantských agitátorů ujaly i v širších vrstvách. Z katolického Švýcarska. Sbírky na katolický kultns a na katolické školy diaspory švýcarské činí za r. 1893 úhrnem na 110.000 frankův (50 000 *1.) Výdeje na r. 1894 jsou vypočteny ca 100.000 fr. Bnlharský následník trůnu Na blahopřání porkmi-tra koburgského vyslovil kníže Ferdinand diky za stálou příchylnost svého rodniho města Kobnrga, kteráž se osvědčila při narození dědičného prince. PH tom dodat kníže Ferdinand, že nástupce trůnu v Bulharsku bnde od knížete vychován jako „vévoda ssaký* v duchn svých předků a v lásce к zemi kobergské. Křesťanské nepokoje na Krétě. Na Krété v Kaneji vznikly mezi křesťany opětně nepokoje proto, ie několik na smrt edsoeze- ných křesťanův bylo skutečné popraveno, kdežto na smrt odsouzeným pohanům byla — as na jednoho, patrně „aby se neřeklo* — dána miloat. Křesťané, rozezlení pro tnto nespravedlivost,­ sami tedy chytili dva pohany a oběsili je. Při tom posnamenati d uino, še i všichni cizí konsulové byli proti popravě křesťanův­ protestovali, mimo prý konšela rcskébo; to všsk přidávají anglické „Times“. Panama Manželka Herzova protestnje veřejně proti torna, ie výhrůiky jejího maže byly uveřejněny, a prohlašuje, že rozprava jejího­ muže ■ členem „F gara“ nikterak nebyle určena pro veřejnost, proto že nejen byla aonkromá, nýbrž i měla sfiatati tajna. Kronika církevní. • Úmrtí. Včera v neděli o 3. hod. ranní zesnul v Pí.nn zaopatřen jsa svátostmi umírajících­ vdp. František Stana, čestný konsi- storni rada a děkan v Klatovech, po delší ne - moci v stáří 70 let. Narodil ae dne 8. ledta r. 1824, vysvěcen byl 29. srpna r. 1860. Pohřeb v Pánu zesnulého koná se zítra v úterý dne 6. února ; o 10. bod. počnon obřady pohřební­ v doma děkanském, po niob budon církevní­ hrdinky a spívané requiem ▼ děkanském