ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ce5fd560-660c-11dc-8b4e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 41
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
25. května 1901.
#4 alto_textblock #4
Číslo 143.
#5 alto_textblock #5
schválen. V úterý jest na řadě rozpočet mini- slerstva vojenstvi.
#6 alto_textblock #6
* Rozpočtový výborrakouské delegac rokoval odpoledne o rozpočtu ministerstva zahra- ničných věcí. (Referent markýz Bacquehem.) Na dotaz předsedy del. Bärnreit hera má li ministr co dodati k svému výkladu, uveřejně nému v úřadních novinách vídeňských, odpověděí ministr hr. Goluchowski, že nemá, ale chce odpověděti zevrubně na případně dotazy. Del. dr. Kramář: Uznávám, že úzké kontury trůnní řeči výklady ministrovými v maďarské dele- gaci doznaly barvy a života. Obraz byl poněku temněji zbarven, ale doufám, že jest to více způso projevu Jeho Excellence, jenž odhaluje nám po- někud nešetrné temný horizont a který znepokojuje veřejné mínění o nynější situaci, která zajisté k oba vám nedala podnětu. Pan ministr nechtěl přece de- mentovati trůnní řeč a bude tedy dobře, budeme-li na mysli míti mírumilovnou mluvu této. Co se týká otázky čínské, lze souhlasiti se skromnou zdrženli- vostí zahraničného úřadu stejně jako se zásadou, že musili jsme se zúčastniti, abychom se nevyloučili z řady velmocí. Bylo by však zajímavo věděl, jaké stanovisko zaujímá zahraniční úřad také ve skrov- ných rozměrech své akce, poknd jde o čínskou otázku, zdali totiž trvá na stanovisku politiky od vetní, která došla pregnantního výrazu ve znám řeči hunské, či zdali stojí úřad zahraniční na stano- visku těch, kteří sice zjednati chtěli vážnost uraže nému právu mezinárodnímu, ale jinak vůči těžkému a nebezpečnému problému čínskému chtěli zachovat onu obezřelost a umírněnost, která v otázce tak ob tížné a pronikavé jest žádoucna a která přihlíží nejen ku právu vyslanců, nýbrž také ku právu čín- ského lidu, k jeho individualitě, k jeho dějinnému vývojí a k jeho oprávněnému odporu naproti vnuco- vaným poněkud dobrodiním evropské kultury. Vy jasnění po této stránce bychom vděčně uvítali. Vše obecně jest sdíleno přání, vyslovené ve výkladu ministrově, aby zjednán byl záhy v Číně pokoj, ze- jmena pak by těžce zkoušený průmysl kone zmatků čínských příjal radostně. Také zabrání území v Tjencinu v zájmu mezinárodního obchodu nevzbu dilo nikde oprávněného odporu. Naproti tomu však dlužno vyslovili se proti vý kladům ministrovým o trojspolku a to tím více, že nepostrádají vniterního rozporu. Uznávaje modern světovou politiku, která se pořáde výhradně ulvářo politikou hospodářskou a obchodní, ministr sam uznal že formální dobro v oboru hospodářském nedá se srovnati s blízkými politickými styky. Avšak pře toto správné poznání ministr dospěl k překvapujícímu závěru, že politické cíle dlužno klasti výše a že mus býli jim podrobeny ohledy povahy bmotné. Zkušenost při dosavadních zprávách obchodních, zejmena histo- rie tak zv. klausule pro clo na víno nesvědčí pro tento optimismus pana ministra. Slejně nesvědčí ná- sledky italsko-francouzské obchodní smlouvy, první to příznaky hospodářského konfliktu mezi Rakouskem a Německem, o tom, že za všech okolností a všude politické ohledy vítězí před hospodářskými. Že troj- spolek není pokládán již jako věc samozřejmá, jako nějaké axioma, nýbrž že k obhájení jeho bylo třeba dlouhého rozkladu páně ministrova, kterýž ostalně nebyl logickým a přesvědčivým, jest zajisté pozoru- hodno. Naše stanovisko vůči trojspolku jest známo. V prvním stadiu, kdy měl ještě aktivní dosah a kdy jsme se musili báti osudných konfliktů, byli jsme příkrými odpůrci trojspolku, ba později, když světovou politikou protivy evropských zájmů byly méně ohro ženy, méně aktuálními a kdy také naše dorozuměn s Ruskem přibylo, stal se také náš odpor proti troj spolku daleko chladnějším. Kdyby naše monarchie spoléhajíc pevně a důvěry plně na dorozumění s Ru skem a spoléhajíc také na svou důležitost pro evrop- skou rovnováhu, při veškeré loyalitě k uzavřeným smlouvám, prováděla sebevědomou, na všechny strany stejně správedlivou politiku míru, neměli bychom za- jisté žádné příčiny rozčilovati se pro další trvání troj- spolku. Proti tomu se však obrátiti musíme, aby ze spolku s Německem činil se článek víry, který jest pro důstejnost a vážnost naší monarchie velice škodlivý. Bylo by jinak možno, aby čelné noviny německ hrozily, že Rakousko bez Německa bude vydáno osudu, že se bude musit klidně dívati, jak Řusko dobude Balkánu a na chrámu sv. Sofie vztyčí pravo slavný kříž. Rozhořčen musil každý člověk odmít nouti takové osobivé poručníkování, avšak u nás neozval se žádný odpor, ba užilo se těchto hlas jako argumentů proti odpůrcům trojspolku. Více sebedůvěry a kritického smyslu pro stav věcí, to žádáme také ze stanoviska trojspolkové po- litiky. Jak možno, že u nás mohou se pronášeti ta kové otřepané fráse? Což pak poměry na Balkáně se nestaly již docela jinými? K vůli Cařihradu mámeli vůbec nějakou příčinu býti znepokojeni můžeme zůstati úplně klidnými. Nejedná se již o to, zda Rakousko připustí, aby Rusko obsadilo Cařihrad, nýbrž o to, zdali jes v zájmu Rakouska a Ruska, aby Ně- mecko hrálo v Cařihradě nespornou roli protektora. To jest palčivá otázka, kterou pociťujeme všude. Rakousko-ruská dohoda jest nejen potřebou míru, nýbrž věcně přímo nezbytností pro nás. Německo má rozhodující postavení v Cařihradě navzdor klidu, který se zahostil, v otázce dráhy bagdadské pracuje se dále, a náš druhý spojenec Italie, pracuje v Albanii způsobem tak energickým že bychom měli uvažovati o budoucnosti velmocen- ského svého postavení. Vzhledem na moře jaderské Hospodářsky, zejmena co do průmyslu textilního, dělá nám Italie nejvělší konkurenci na Balkáně, bude-li dále vyslavena italskými penězi černohorská dráha, spadne nám bělmo s očí, třeba že pozdě o pospolitosti zájmů s druhým naším spojencem. Naopak správná rakouská balkánská politika. která pracuje k zachování stavu dosavadního, která při tom zachovává přátelské styky ke všem balkán- ským státům, je v hospodářském jich vývoji neruší je z politických důvodů nešikanuje a žádá pro sebe a svou hospodářskou politiku jenom blahovůli zřetel na přirozené poměry, dnes více než kdy jindy dá se uvésti v soulad s ruskou politikou na Bal káně. Při veškeré lásce k Slovanům, kterou vřele po- ciťujeme, musí také ruská politika počílati s citem samostatnosti a se snahou balkánských národů Rusko nejspíše nikdy již neučiní svou politiku zá- vislou na důvěře a vděčnosti balkánských národů My Čechové byli jsme nositeli kultury v Bulharskt a nyní se nás tam chtějí zbaviti. Myslíme tedy, že postačí zásada ministrem pr klamovaná v dřívějších zasedáních delegačních, zá sada nezasahování do vniterných poměrů balkán- ských států a pevná vůle dvou mocí nepřipustit žádných nepokojů, aby klid byl trvale zaručen, tře bas nejsou vyloučena překvapení, revolty atd. Ovšem zůstanou jakési ssedliny. Stambulova Milan nezmizí bez následků. Tím vzniká jakýsi ne milý pocit, který snad také působil na výklad mi nistrův. Nikoliv marně jsme pronášeli svůj varovný hla proti tomu, aby se balkánská polilika opírala o jed- notlivá individua, nýbrž aby politikou přátelskou lovalní a nedotěravou zjednány byly sympatie bal kánských národů. Dřívější politika jest ta tam. Za brání Makedonie Bulharskem je stejně zájmem Ru- ska jako Rakouska. Oba státy mají stejný zájem aby v Makedonií nastal konečně pokoj reformami zavedením lepší správy. Vítáme důraz, který položen ve výkladu ministrově na nezbytnost reforem těch Ovšem nemůžeme se ubrániti obavě, že Turecko spolehajíc na podporu Německa, odepře také nejne zbytnější opravy podle známých vzorů, anebo do vede je odročiti. V příčině Srbska jest ovšem mluva výkladu mi nistrova chladná, ale vítáme, že jest žak zdrželivou a že se rány ještě nezacelené opět beze vší potřeby nerozjilřují. Tato zdrželivost jest zajisté nejlepší politikou a byla by bývala nejlepší politikou také dříve. Naše výstrahy byly ovšem velkopansky odmí- tány, ale skutečnost dala nám za pravdu. Jest to ovšem útěchou, které nám nebude nikdo závidět. Není žádné příčiny pochybovati o tom, že správná, loyální a po stránce hospodářské veškerých malicherných a mstivých chikan prostá politika za všech okolností nejlépe zaručiti může naše přirozené postavení v Srbsku. Správná a lidu přátelská poli- tika v Bosně mohla by tomu vývoji býti ovšem jen na prospěch. Je tedy mým skromným přeavědčením
#7 alto_textblock #7
že protiva, která byla německými listy úmyslně zve ličována, jež poněkud předčasně již pochovávaly rakouskoruské dohodnutí, zůstane jenom zbožným přáním málo zdrželivého tisku německého. Myslime tudíž, že dohodnutí trvá nezkaleně dále a jsme pře- svědčeni, že jest pravým základem zahraniční poli- tiky rakouské. Ten předčasný škodolibý výbuch radosti něme- ckého tisku berlínského jest však zároveň pokynem pro rakouskou politiku. Dohodnutí s Ruskem jest eminentní zárukou míru a přece se podobá, že ně- mecký tisk měl by toho želet, kdyby tak silná zá- ruka míru se ztroskotala. Ale tu se zase ukazuje pravá tvář pruského tisku. Podobá se pak, že hrozba osamocením Rakouska, kdyby nebyla obnovena smlouva s Německem, posuzuje se ve Vídni vážněji nežli v Berlíně. Douláme, že ministr jasným a ne- pokrytým prohlášením objasní úmyslně zatemněnou situaci a že učiní přítrž všem pochybnostem dalším trvání upřímného dohodnutí rakousko- ruského. Chci jen ještě vyložiti naše názory o poměru Rakouska k Německu. Jako opravdoví přalelé míru nechceme zajisté, aby Rakousko bylo k Německu v nějakém poměru nepřátelském. Třeba uznáváme že přílišné klonění se k Německu, které provozuje bouřlivou světovou politiku, by mohlo uvésti Ra- kousko často do svízelného postavení a třeba sam dobře vidíme, že Německo svou politikou v Cařihrad a v Malé Asii obrožuje skutečně a přímo naše ho- spodářské zájmy životní, věříme nicméně, že loyalní a přátelský poměr k Německu náleží k pevným zá- rukám míru. My však chceme loyalně stejněmocný poměr obou říší a neustaneme opakovali, že podle situace světové poliliky, my, kteří chceme nbsolntně míru, jsme méně odkazáni na spolek s Německem, nežli Německo se svou politikou na nás. Z toh plyne pro nás důsledek, že nepotřebujeme se klidně dívat na některé zjevy. Vypovídání rakouských příslušníků z Německ jest nejen v odporu s obchodními smlouvami, nýbrž také s nejprostším výkladem smluv politických. V té věci musí se státi náprava. Nechce-li Německo trpěti našich dělníků, musíme na vzájem ukázati také iny, že jsme ještě samostatným státem. U nás jest tolik Němců z říše, kteří u nás nejen bohatnou, nýbrž také po stránce politické nejsou fak zdrželiví, jak jim jejich postavení káže. Musíme míti odvahu výnu- titi pro své příslušníky v Německu stejné na- kládání. Zejmena pak proti politickým agitátorům mu- síme žádat, aby zahraniční úřad neočhromoval roz- hodnost vniterní správy. Nemíníme IIm dokonce, aby policie pruská volána byla na pomoe proti hnutí, prováděnému za hesla »Pryě od Říma«, avšak po- vinností německé politiky jest, aby působila poučně v ten rozum, že hnutí to není u nás žadným linutím náboženským, nýbrž politickým a že podpora, které se těší toto hnutí evangelickými offieiosními kruhy. jest nepřátelským přímo aktem proti Rakousku. My. kteří zajisté nikdy jsme nevystoupili proti nějakému hnutí náboženskému, vidime v ruchu vykonávaném za heslem »Pryč od Ríma«, politické hnutí a tako- vou agitaci, která jest nebezpečna existenci této říše. Je-li spolek německo-rakouský upřímným, tedy nesmí býti toto hnutí Německem podporováno, neboť Rakou- sko musí míti odvahu zakročiti proti každému pod- porování jého z venku a je zameziti všemi státním prostředky. Nechť jest zabrániční politika takovou či jinou na všechen způsob žádáme, aby byla sebevědomou a dbala neodvislosti rakouského státu. Jest povin ností všech státních činitelů, aby se neprovozovala politika pštrosí. Pohříchu nevidíme nikde takové samostatnosti nikde takového sebevědomí, nikde pečlivého hájení soustavně ohrožovaných živolních zájmů monarchie Proto nemůžeme vysloviti zahraniční politice důvěru. Del. Pomzer polemisoval s drem. Kramářem a varoval před potlačováním hnutí »Pryč od Říma!- jako politického hnutí. Rád by, aby předseda delegace sděloval předem svůj proslov k císaři delegaci, nebot v posledním nebylo zmínky o Německu a ltalii. Táže se, je-li pravda, že ochladl poměr Italie k Rakousku a trojspolku od nastoupení nového římského mini- sterstva. Spolek s Německem, na němž německým nacionálům záleží, jest ochrana proti rozdělení celého světa mezi Ameriku, Anglii a Řusko. Vyčitá vládě strannictví proti Burům tim, že dovolila dovážeti koné pro Angličany, čímž porušena neutralita. Žádá zprávu o rusko-rakouské úmluvě o Balkánu a táže se, jaké měla výbody naproti nepřátelskému chování se slo- vanských států balkánských. Německá lidová strana stojí naproti ministrovu výkladu s chladnou reservou, bez důvěry. Delegát hr. Dzieduszycki: Nikoli z nějak sympatie pro kteréhokoli spojence v trojspolku hla- sují Poláci pro trojspolek. Jeden z těchto s po- jenců, německá říše, po řadu let ji činí vše, aby sympatie Poláků pro spo lek německosrakouský staly se nemož nými. Německo, provádějíc falešnou politiku ná rodní, činí vše, aby Poláky ve svých mezích zničilo. Německo jedná způsobem, který budoucím pokole- ním bude nepochopitelným u státu kulturního. O spojeneckého státu očekáváme, že bude šetrným ke druhému spojenci. Není však šetřením citů rakou- ských příslušníků, vypovídají-li se z Německa usta vičně slovanští dělníci jedině z důvodů národních. Faktum tohoto vypovídání jest nesporným, protože pojednává se o něm také na říšském sněmu ně- meckém.
#8 alto_textblock #8
Delegát Axmanu považuje hnutí »Pryč o Říma« za zjevně politické, jež má připraviti Němce rakouské na snažší změnu, kdyby připadli Německu. Poukazuje na italskou soutěž v textilním odboru, jež ohrožuje náš vývoz do Italie a na Východ. Uherské výhody pro tamní průmysl porušují velice vzájemnost jež má býti mezi Rakouskem a Úhrami také v oboru hospodářském. Neměl by důvěry v zahraniční úřad kdyby při obnovování celních a obchodních smlu nehájil zájmy našeho průmyslu a živností. Ministr hrabě Golnchowski praví, že vývody dra. Kramáře odchylují se tak málo od jeho výklado, že se vlastně diví, že dr. Kramář neprojevil souhlaa se směrem zahraniční politiky. Stran Činy odvolává se na svůj výklad, v němt jsou uvedeny příčiny účastenství říše na čínské vý pravě. Jednalo se hlavně o osvobození příslušníko našeho vyslanectví, o jejichž bezpečnosti nebylo žád ných zpráv, a o zjednání záruky, že se takové věci nebudou opakovati. Lze doufati, že tyto otázky budou záhy příznivé řešeny. Nepřipouští, že by byl odpor v jeho projevuo sdružení politických a obchodně politických poměrů. Najde se cesta, aby se poměry ty nekalily a sice vzájemnými ústupky. Pro zachování politického spolku tak důležilého pro mír půjde co možná daleko a podobná snah bude též jinde. Dr. Kramář uznal dosavadní služby trojspolku, avšak pamatoval vládu na její povinnost aby hájila svou samostatnost a sebevědomí. Toho upomenutí nebylo třeba. Ministr nezadal prý nikdy samostatnosti říše. Nebylo to tak za těžko, nebo německá vláda chovala se vždy korrektně. Dle novi nových článků nesmí se souditi, ty přepínají žádná vláda nemůže se činiti zodpovědnou za novi nové projevy. Co se týká článku »Wiener Abend- postu« proti francouzským novinám, je dr. Kramá na omylu. Kdyby francouzské noviny byly jednaly o do- mácích poměrech rakouských a připojily konjunktury o budoucnosti této říše, mohla se zůstaviti polemika zdejším novinám. Avšak tam podnikaly se nekal útoky na členy císařské rodiny a p., a proto musila se dáti vážná výstraha. Ohledně ceny dorozumění s Ruskem poukazuje na poměry, jaké byly na Balkáně před zmíněnou úmluvou. Zdávalo se, jako by bývala věčná soutěž mezi Rakouskem a Ruskem. Malé balkánské státy pomáhaly si jedinou mocí proti druhé a to neprospí valo míru. V r. 1897 staly se vzájemné rozklady, nedošlo k žádné řádné smlouvě a přesvědčili jsme se, že problemy, jež by se mohly na Balkáně vyskytnouti mohou býti řešeny obapolným dorozuměním. V tom záleží vzácná záruka a při tom trváme my i ruská vláda. Když posledně jevilo se v Makedonii větší hnutí signararní mocnosti poslaly vážné výstrahy a pří- slušné kruhy věděly, že v případě konfliktu budou zůstaveny svému osudu. Nesmí se však mysliti, že shoda s Ruskem je pro všecku budoucnost zárukou
#9 alto_textblock #9
proti misním nepokojům. Znepokojení dra. Kra máře není důvodné. Poměr k srbské vládě byl a zůstane přátelským dokud nebude příčiny chovati se jinak. Balkánská politika není vázána na jednotlivé osoby, minist chtěl vždy míti dobrou vůli se všemi stranami. Tak jednal v Rumunsku a jiných balkánských státech. O Albánsku panuje mezi Rakouskem a Itali úplná shoda. Jeden ani druhý stát nechce se roz pínat a šířit a přeje si by byl zachován status quo Poměr k Italii není uvolnén a ministr troufá, že do- cílí se shody o obchodní smlouvě. Odmítá výčitku, že porušuje neutralitu za ny- nější jihoafrické vojny. Odpoví obšírně na příslušný dotaz v plenární schůzi. Vypovídání z Pruska ochablo. Za poslední rol zvěděl ministr jen o 59 případech. Podány rozklady jež v nejednom případě měly příznivý účinek, nebo vypovězení bylo odvoláno nebo jeho termín pro dloužen. Příčiny vypovídání nejsou prý vždy ná rodní, namnoze jedná se prý o soutěž, jak dokazuje vypovídání ilalských dělníků z Francie Ministr připouští, že Německo zneužívá vete nární smlouvy a mnohé stížnosti jsou oprávněny Meritorní jednání o obchodních smlouvách spadá oboru obou ministerstov obchodu. Fo doslovu zpravodaje usnešeno přejíti k po drobnému rokování. Del. Pergelt vyčítal, že některé noviny pode- zřívají loyalitu rakouských Němců. Ministr dosvědčil loyální chování se německ vlády. Přál by si, aby se spolek s Německem osvědči k ochraně evropského míru i v zájmu statu a všech jeho národů. Přimlouvů se za všemožnou ochranu demácího průmyslu při obnovování obchodníeh smluv. Na vývody delegáta Kozlowského stra velerinárních poměrů prohlásil ministr hr. Golu chowski, že vláda předkládá všecky reklamace jež dostává, na příslušných místech a učiní vše možné, aby zjednala nápravu. Rozmnožení zemědělských a ustanovení tech nických zmocněnců spadá do oboru obou vlád. Od borné konsuláty ministr rád rozmnoží. Jedinou pře kážkou jsou nově výdaje. Celý rozpočet ministerstva zahraničných věc s dodatečnými úvěry byl potum přijat buze změny s Finanění výhor uherské delegae schválil rozpočet společnébo ministarstva financí vrchní účtárny a bráničných cel na rok 1902. Vojenský vý bor bude rokovati ve středu odpoledne o vojenském rozpočtu.
#10 alto_textblock #10
Pensijní pojišťování soukromého úřadnictva.
#11 alto_textblock #11
(Dokončení.)
#12 alto_textblock #12
X.
#13 alto_textblock #13
Jiné plnění povinnosti pojišťovací § 64. Povinnosti pojišťovací lze dosti učiniti pojištěním u ústavu nábradního. § 65. Za ústavy náhradní považovati jest ústavy pojišťovací, pensijní a provisijní pokladny, registro vané pomocné pokladny a pod. za těchto předpo- kladů 1. Nároky zajištěné pojištěncům a jejich pozů stalým můsí zákonným požadavkům (88 6, až 24. 30. až 32.) na nejméně se rovnati 2. Příspěvky pojištěnců smějí býti větší, než příspěvky službodárců a 5 procent ročního platu jen tehdy a jen v onom přiměřeném poměru, jsou- i jejich příspěvky vyšší, než zákon předpisuje. 3. Přestoupí-li člen pojištěním povinný k pen sijnímu ústavu aneb k jinému náhradnímu ústavu musí se těmto předati obnos, který se rovná nej- méně prémiové záloze, kterou by bylo třeba utvo- řiti pro tuto osobu v případě, že by se pojistila pensijního ústavu. 4. Zařízení ústavu musí odpovídati technickým pojišťovacím zásadám a ve stanovách musí být opatření a) aby nejméně v každém pátém roce se předse vzala technická zkouška fondu (technicky zjištěná bilance) a v případě schodku učinily se případné kroky k sanování; b) aby spory o nároky stanovám odpovídající o jich výši se urovnávaly smírčím soudem; c) aby ústav podléhal státnímu dohledu d) aby každá změna stavu, zrušení ústavu modality zrušení vyžadovaly schválení státního. Nečítáli ústav nejméně 100 členů, musí po ruce býti dosťatečné bezpečnostní zálohy, vypočítané dl odhadů platících pro techniku pojišťovací anebo jiné záruky (ručení podnikatelstva atd.) 8 66. Uznání pojišťovacího ústavu za ústav nábradní jest domoci se ve lhůtě ustanové mini strem vnitra cestou nařízení. Ministr vnitra rozho duje o těchto žádostech za uznání. Při ústavech zařizovaných nebo dotovaných podniky, jež podlé hají dozoru jiného centrálního úřadu, nutno docíli dorozumění s tím kterým ministrem. 8 67. Přestoupí li osoba pojištěním povinná o pensljního ústavu k ústavu náhradnímu, má pensijn ústav náhradnímu ústavu vyplatiti nejméně 75 proc podílu na prémiové reservě odpovídajícího vkladům § 68. Nároků, které pojištěním povinné osobě přísluší proti trvajícím pojišťovnám s názvem korpo- rací, jež nedomáhají se uznání za ústavy náhradní nebo jimž se uznání nedostane, se zákon tento netýká. Pojištěním povinným osobám takových ústavo může se za příčinou jejich přijetí k pensijnímu ústavu právě dovršená doba připočísti; pokud se na to činí nároky, jest pojištěním povinná osoba zavá zána pojišťovně vyplatiti odpovídající prémiovou zá lohu. Tato prémiová záloha se vypočte dle techni ckých zásad pensijního ústavu a musí vystačiti z služební dobu, jež se má připočísti. Připočtení služební doby pro platy vypočten v 8 4., čís. 1. lit. a), 2. a 4. (renta invalidní, pod pora v nezaměstnanosti, příspěvek na vychování) není přípustno. 8 69. Ustanovení § 68. obdobně se užije, když pojištěním povinným osobám vzniknou nároky n podpůrné, provisijní a podobné pokladny rázu kor- porativního, anebo na základě smlouvy proti službo dárci bezprostředně nebo bezprostředně na fondy službodárcem zcela neb částečné vydržované.
#14 alto_textblock #14
Xl.
#15 alto_textblock #15
Přenos pojišťovacích jistin a jich vzá- jemné pojištění. 8 70. K přenosu pojišťovací jistiny na pensijn neb jiný náhradní ústav jest třeba státního schválení V takovém případě má se pro dobu přenosu se staviti technická pojišťovací billance a může se přenos jen tehdy povoliti, když se bil ancí zjistí so vence přenášejícího ústavu, anebo dřívějším sano váním se zabezpečí. Přejímající ústav vstupuje ve všecka práva povinnosti přenášejícího, a zároveň tento se jieh zprostí. § 71. Ustanovení § 70. se užívá též při úplné vzájemném zajištění.
#16 alto_textblock #16
XII.
#17 alto_textblock #17
Regresní práva pensijního ústavu resp. náhradních ústavů. § 72. Nároky na náhradu škody, které osobán pojištěním povinným, resp. k důchodu oprávněným přísluší následkem jejich invalidity, resp. smrti jed noho neb obou rodičů dle zákona proti třetím, pře cházejí až do obnosu renty poskytované ústavem pensijním resp. náhradním, ohledně až do obnosu jistiny, který jí odpovídá, na pensijní ústav, resp na ústav náhradní.
#18 alto_textblock #18
XIII.
#19 alto_textblock #19
Hlášení pojištěním povinných. 8 73. Službodárcům náleží ohlašovati a odhla šovali do služeb jejich vštupující resp. odstupujíci osoby pojištěním povinné v předepsané formě během osmi dnů. Službodárci, jakož i zaměstnaní jsou zavázán politickým úřadům, jakož i pensijnímu ústavuo všech okolnostech, které pro poměr pojišťovací zá važny jsou, kdykoli podali zprávu Osoby, požívající platu, na nějž zákon tento s vzlahuje, jsou povinny svá práva na plat, jako? změnu svého bydliště oznámiti během 8 dnů. Všechna oznámeni a ohlášení podávají se pří slušnému místnímu svazu.
#20 alto_textblock #20
§ 74. Nároky na platy, na něž se tento zákor vztahuje, oznamují se u pensijního ústavu cestou příslušného místního svazu Invalidita musí se prokázati lékařským vysvě čením. Pensijní ústav jest oprávněn dáti vyšetřiti in validitu lékařem, jejž ustanoví sám, jakož i jiná še tření ke zjištění stavu véci podniknouti. Službodáre toho, jenž činí nároky a tento sám jsou povinni po- dati potřebné zprávy. Útraty lékařského potvrzení mají pensijnímu ústavu býti hraženy ve případě přiznání nároku. Zamilnutý nárok na poskýtnutí starobní rent může před minutím roku býtí obnoven jen tehdy když se posléze zjištěný zdravotní stav podstatne zméní. § 75. Všechna nařízení, vyrozumění atd. pensij ního ústavu, po případě ústavu náhradního ve rám tohoto zákona buďtež vydávána účastníkům pl semně. Rozhodnutí ve příčině nároků pojištěných na výplatu dle tohoto zákona, mají ve případě přiznán nároku obsahovati zároveň výši a výpočty přiznan kvoty, ve případě zamítavém, důvody zamítnutí Proti rozhodnutím takovým lze se odvolati žalobou k rozhodčímu soudu (§ 76.) v nepřekročitelné lhůt šesti měsíců po doručení rozhodnutí. Proti všem ostatním rozhodnutím, pokud se jim ukládají povinnosti nebo pokud se týkají platných práv, může se podáti do 14dnů rekurs k politickému zem- skému úřadu, v jehož správním ohvodů se nale svaz místní, k němuž dolyčný člen přináleží, po pří padě, kde ústav náhradní má své sídlo, a proti roz hodnutím politického úřadu zemského k ministerstvu vnitra ve 4 týdnech po doručení v odpor braného roz hodnutí. Rekursy dlužno podati u onoho úřadu, který rozhodl v první instanci. Tato uslanovení platí také pro rozhodnutí uve dená v 8 3. odst. 3.
#21 alto_textblock #21
XIv. Rozhodčí soudy. 8 76. V sídle pensijního ústavu bude zřízen stály rozhodčí soud. Rozhodčí soud složen jest ze stálého předsedy čtyř přísedících a potřebných náhradniků. Předsed a jeho zástupce budou jmenování ministrem sprave- dlnosti v dohodě s ministrem vnitra z řad soudco ských úřadníků státních Přisedící a jich nábradníci volí se valnou hro madou. Polovice přísedících a náhradníků má být ze skupiny zaměstnavatelů, druhá polovice ze sku piny pojištěných. Členové rozhodčího soudu nesm přináležeti ani k představenstvu pensijního ústavu ani nesmí býti ve službách ústavu Rozhodčí soud rozhoduje o žalobách podanýe dle § 75, odst. 2. Výrok rozhodčího soudu jest pro strany právo platným rozsudkem soudním. Pro řízení rožhodčího sondu jakož i pro roz hodčí výrok jsou platná ustanovení zákona ze dn 1. srpna 1895 ř. z. čís. 113. § 77. Spory vzešlé mezi ústavem pensijním ústavy náhradními vyrovnávají se smírčím soudem ad hoc sestaveným. Pro jeho složení, řízení a rozhodčí výrok plate příslušná ustanovení občanského soudního řádu. Členové rozhodčího soudu nesmí náležeti ani k předslavenstvu pensijního úslavu ani ke správě dotyčného ústavu náhradního, ani nesmí býti v službách těchto ústavů.
#22 alto_textblock #22
Xv.
#23 alto_textblock #23
Státní dozor. § 78. Ústav pensijní, svazy místní jakož i ústavy náhradní označené v 8 64. podlehají dozoru státní správy; dozor ten vykonává ministr vnitra. Týž uděluje také zákonem tímto zavedené státn schválení. K bezprostřednímu vykonávání státního dozort mohou býti také ustanoveny zvláštní orgány. Ministr vnitra jest oprávněn podropiti sta ústavu pensijního, svazů místních a ústavů náhrad ních úřadní prohlídce dle ustanovení 8S 38 a 39 mi nisterského nařízení ze dne 5. března 1896 ř.z čís. 31; dále jest ministr oprávnén předsednictv pensijního ústavu rozpustiti a správou a zastupová ním jeho pověřiti prozatímně nějakého správce; mi nistr jest však povinen učiniti v osmi týdnech pe rozpuštění potřebná opalření ve příčiné svolán valné hromady za účelem nové volby předsed nictva. Při opatřeních ve příčině ústavů náhradních, jež jsou zřízeny nebo dotovány závody a jež podléhaj dozoru státnímu jiné ústřední správy, dlužno se do hodnouti s touto ústřední správou.
#24 alto_textblock #24
XvI
#25 alto_textblock #25
Vyloučení smluv 8 79. Ani zaměstnavatel, ani pensijní ústav, p případě ústavy náhradní nejsou oprávněny smlouvou předem vyloučiti nebo omeziti ustanovení tohoto zá kona na neprospěch pojištěných. Ustanovení smluvná jež se tomuto zákazu příčí, nemají právní platnosti
#26 alto_textblock #26
XVII.
#27 alto_textblock #27
Spolupůsobení politických úřadů. 8 80. Politické a obecní úřady jsou povinny dle možnosti vyhověti žádostem pensijním ústavem nebo svazy místními jim zaslaným, podporovati je a také o své újmě bez vyzvání činiti jim sdělení, jež mohou býti pro jejich agendu důležitými. Pensijní ústav a svazy místní jsou zvláště oprávněny dovolávati se spolupůsobení politických a obecních úřadů k vyhle dání zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají zřízenc jichž se zákon tento týká a k vyšetření příslušných poměrů pro povinné pojištění těchto zřízenců. Pen sijní ústav není oprávnén dovolávati se zastoupen finanční prokuratury.
#28 alto_textblock #28
XVIII
#29 alto_textblock #29
Ustanovení trestů. § 81. Zaměstnavatelé, kteří udají v přihláškách jež jsou povinni dle 8 73. odst. 1. učiniti, nepravdivé věci, budou, pokud zde není skutková povaha činu trestného dle všeobecných zákonů trestních, potrestán peněžitou pokutou od 10 až do 1000 K a v případ nezaplacení vězením od jednoho dne až do 3 měsíců Témuž trestu podlehají zaměstnavatelé a poji- štění, kteří podají nepravdivé zprávy (dle § 7 odat. 2.) 8 82. Zaměstnavatelé, kteří nepodají přihlášky k nimž jsou dle § 73. odst. 1. povinni, buď vůbe anebo ve lhůtě předepsané, budou potrestáni peně žitou pokutou až do 200 kor., anebo v případě n zaplacení vězením až do 20 dnů. Témuž trestu podlehají zaměstnavatelé a jich zřízenci, jakož i požívatelé rent, kteří odeprou po dání zpráv, vyznačených v § 73. odst. 2., po pří padě 3., anebo předložení dokladů tam ozna čených. Požívatelům renty může býti kromě toho rentn dočasně zastavena. § 83. Zaměstnavatelé, kteří svým zřízencům při výplatě služného budou počítati vyšší obnosy nežli jsou dle tohoto zákona přípustné (§ 36.) aneb budou jednati proti zákazu § 79., budou potrestání pokud nepředlehá skutková povaha činu trestného dle všeobecných zákonů trestních, peněžitou pokutou až do obnosu 400 kor. a v případě nezaplacení vě zením až do jednoho měsíce. 8 84. Trestní ustanovení v §§ 81. až 83. obsa žená platí také pro zákonité zástupce zaměstnavatelů k řízení nezpůsobilých, zvláště pak pro zástupce osob právnických. Zaměstnavatelé jsou oprávnění postoupiti se psání a odevzdání průkazů a přihlášek zákonen tímto žádaných plnomocníkům. Jmena a obydl těchto plnomocníků musí se sděliti Pensijnímu ústavu. V případě tomto plati ustanovení o trestech pro tyto plnomocníky, ale zaměstnavatel ručí subsidiárn za uložené pokuty peněžité. § 85. Potrestání přestupků zákona v 88 81. až 83. uvedených, přináleží v první instanci politickým úřadům okresním. 8 86. Pokuty peněžité odvádějí se fondu k podpoře zvláště potřebných nezaměstnaných, jenž při Pensijním ústavě zřídí. (§ 43.)
#30 alto_textblock #30
XIX. Osvolbozeníod daní, poplatků a kolků § 87. Pensijní ústav jest osvobozen od dani výdelkově a důrldově. Naproti tomu podléhají vy piácené požítky dle ustanovení zákona ze dn
#31 alto_textblock #31
25. října 1896 ř. z. čís. 220 osobní daní z příjmů a to tak, že daň tu sráží vyplácející pokladna Veškerá za účelem odůvodnění a uzavření práv- ních poměrů mezi pensijním ústavem se strany jedné a členů jeho (zaměstnavatelů a zřízenců) se strany druhé potřebná řízení a doklady jsou prosty poplatků a kolků a platí pro pensijní ústav ustano- vení zákona ze dne 15. dubna 1885 ř. z. čís. 51. pokud obsahují výhody kolků a bezprostředních po- platků se týka jící.
#32 alto_textblock #32
Xx
#33 alto_textblock #33
Uložení fondů, výroční zprávy. § 88. Při ukládání fondů pensijního ústavu, po případě ústavů náhradních dlužno šetřiti § 30., po připadě 8 52. ministerského nařízení ze dne 5. březn 1896 ř. z. čís. 31. Ministr vnitra může však pensijnímu ústavu při- padně povoliti uložení jeho fondů od předpisů těchto se odchylující, ale vklady ty musí odpovídati poža- davku stejné jistoty a nesmi přesahovati polovici fondů Pensijního ústavu. Podklady a zásady, jichž se bude u pensijního ústavu užívati pro potřebné výkazy a výpočty povahy technicko pojišťovací vyžadují státního schválení.
#34 alto_textblock #34
XXI
#35 alto_textblock #35
Všeobecné počítání lhůt. 8 90. Při počítání lhůt v tomto zákoně dle dnu ustanovených nepočítá se den, v němž vyprší doba, po níž se má počátek lhůty říditi. Lhůty ustanovené dle týdnů, měsíců a let konč uplynutím onoho dne posledního týdne nebo posled- ního měsíce, který svým pojmenovaním nebo počtem odpovídá dnu, kterým ihůta počala. Chybí-li den tento v posledním měsíci, pak končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
#36 alto_textblock #36
XXII.
#37 alto_textblock #37
Ustanovení přechodná. 8 91. První stanovy Pensijního ústavu budou vydány ministrem vnitra cestou nařizovací. Týmt způsobem bude také uveřejnění vzorný jednací řa pro svazy místní. První předsednictvo Pensijního ústavu bude jme- nováno ministrem vnitra; jeho funkční doba skončí volbou předsednictva vykonanou první řádnou valnou hromadou. Přihlášky dle § 73. dlužno poprvé vykonati u po- litických úřadů první inslance. Zde platí ustanovenl tohoto paragrafu jakož i 88 81 až s6 Formulaře ustanoví se naponejprv minister- stvem vnitra. Zřízence, kteří v době, kdy zákon nabude plat- nosti, překročili věk v § 1. odst. 2. stanovený. dlužno ve smyslu tohoto ustanovení pokládati za ne- povinné k pojištění. Státní správa se zmocňuje povoliti pro první za- řízení Pensijního ústavu dle § 40. a pro jeho hoto- vost v prvním půl roce zálohy § 92. Zákon tento nabývá platnosti rok po svém vyhlašení.
#38 alto_textblock #38
XXIII.
#39 alto_textblock #39
Klausule prováděcí. 8 93. Provedením zákona tohoto jest pověřen Můj minisir vnitra a Můj ministr spravedlnosti v do rozumění s Mými ostatními zúčastněnými ministry.
#40 alto_textblock #40
Denní zprávy.
#41 alto_textblock #41
— Boj proti českému úřadnictvu Zmínili jsme se o boji, který na povel národ- ních odpůrců našich zahájen byl proti českému úřadnictvu ve kraji smíšeném. Vláda osvědčila se býti ochotnou vykonavatelkou rozkazů ně- meckých a pan ministr Spens se svým mocným přítelem Kleinem jsou dnes při plné práci »očistiti« to tak zvané »německé území« o úřadníků českých a pomoci tím Němcům ke skutečnému uzavřenému území, jakého dnes prozatím ještě není. Již se staly případy, že s pominutím velkého počtu kompetentů, již byli, pokud se týče povýšení, mnohem dříve na řadě, postoupili Němci jen proto, že šlo o ob- sazení míst na území, jež Němei ve své po- věstné vypínavosti reklamují pro sebe. Z kruhů dobře zasvěcených dochází nás zpráva, že po prvním pokusu, jenž dopadl šťastně, má v míře mnohem větší následovati pokus druhý. Jde o obsazení pěti míst adjunktských a dvou míst soudních tajemníků vesměs v krajich smíšených, kde žije valná část obyvatelstva českého. Na řadě pro tato místa jsou soudní auskultanti jazyka německého úplně mocní a v každém ohledu způsobilí, však auskultanti národnosti české. Poněvadž ale Němci auskultantů českých nechtějí, má býti neméně než 80 českých kompetentů pominuto, aby ti, kteří po nich následují, a mají tu vý- hodu, že narodili se z matky německé, měli přednost. Rovněž tak má se to s kandidáty, kteří mají býti navrženi na místa soudcovská resp. sekretářská. Není to nic jiného než po- škozování soudních úřadníků českých na zjevný prospěch německý, nic než pokus, zavésti n povel německý staty dva: český a německý a sice český pro Čechy a Němce, německý ale jen pro Němce. Jde tu o rozdělení země, ne ale snad o známý čistý rozehod, nýbrž v ten smysl pro- vedený, aby Němci mohli se roztahovat, přejí-li si toho — po celé zemi, Čechové ale zůstali ve svém kraji. Německým kandidátům má býti otevřena celá země, Němec, naučí-li se česky, má míti právo, státi se úřadníkem v celé zemi, kde chce, však Čech má být obmezen na vlast, pokud výhradně jen Čechy je obydlena. T by páni rádi a tam nese se všechna jejich touha. Jejich národnostní boj měl odedávna příchut hospodářskou. Dva staty, ale jen pro místa v nejnižší instanci, na místa vyšší mají býti povoláváni vůbec jen Němci, jako dosud. Však nejde dnes pouze o obsazování míst, nýbrž též o přesazování úřadníků. A v ohledu tom rovněž až příliš patrna je tendence vlády, vyhováti Němcům, aby smíšený kraj od Čechů byl očistěn. Jakmile někde v českém kraji místo uprázdněno, ihnod se tam pošle český úřadník ze smíšeného kraje. Týž je šťasten, že se milých přátel druhého jazyka zbavil. Na jeho místo ovšem povolá se obratem ruky protežovaný Němec. Národní Němci dobře vědí, co znamená v smíšeném městě národně uvědomělý a národně cíticí muž. Proto jejich agitace zvláště na- mířena je na úřadníky. A to všechno děje s bez zákona, bez nařízení, bez parlamentu! A přece je to největším poškozováním ne pouz českých úřadníků, kteří k vůli »čistému« uza- vřenému území mají býti neslýchaným způsobem odstrčeni, nýbrž je to soustavným poněmčováním, je to konáním, kterému zvykli jsme říkati a sice právem — travailler pour le roi de Prusse. Že vláda snad úmysl ten nemá, popříti nechceme, tolik ale dovolíme si tvrditi oproti každému, že kdo jakýmkoli způsobem přiči- ňuje se o sesilení německého živlu v této zemi a o seslabení živlu če- ského, jedná proti zájmům této říše. — Německý charakter města Žatce, poněkud značně již opršalý, oetl se nejnověji v nevýslovném opět nebezpečí. Tamní spolel »Vratislav« spolsčně s Matící školskou poda