Strana 6. Číslo 225

KATOLICKÉ LrY.

Dne 17. srpna 1900.

Spojenci v Pekingu. Z Říma, 16. srpna. (T. k.) »Agencia Ste- phani« oznamuje z Taku přes Čifu z 13. t. m.: Admirál Candiani přibyl sem. Italský oddíl pod ve lením poručíka Sirianiho dorazil do Jangcunu. Vojsko spojenců nalézá se blíže Pekingu, když bylo 9. t. m. odrazilo čínský sbor pod velením Tungfusianga. - Táž kancelář oznamuje z Taku ze 14. t. m., že spo- jencové dorazili po mnohých obtížích 11. t. m. do Matao. Silná čínská armáda zavírá cestu do Šang. kiuvanu. Ruský velitel, jenž obdržel zprávu, že spo- jení se zadním vojem jest ohroženo, žádal o posily, obávaje se útoku. Vylodněny byly francouzský prapor a dvě plné italské setniny z válečné lodi »Fiera mosca«. Z Říma, 12. srpna. (T. k.) »Agencia Stef.« oznamuje z Taku přes Čífu ze včerejška: Byl zde vylodněn ruský pluk na ochranu ústupní čáry spo- jenců. Jap nský admirál sděluje, že spojencové dne 12. t. m. obsadili Tunghao. Dnes očekává se útek na Peking. Z Nového Yorku, 16. srpna. (T. k.) »Journal« uveřejňuje depeši svého zpravodaje v Čifu ze dne 14. t. m., ve které se praví: Dovídám se z dobrého čínského pramene, že spojená vojska v pondělí do Pekingu přibyla. Mám všechnu příčinu domnívati se, že armáda přístup do města si vynutila a že vyslanci jsou zachráněni. Nalézají se nyní nejspíše dobře za- chováni u spojeného vojska. Z Berlína, 16. srpna (T. k.) W. k. oznamuje z Tientsinu ze 14. t. m.: Spojencové dobyli Čang- kingvang s malýml ztrátami. Čiňané ztratili 500 mrtvých a prchli jednak do Tungču, jednak do Pe- kingu. Anglická politika v Číně. Z Londýna, 16. srpna. (T. k.) »Rout. kanc.« Listy uveřejňují telegram ze Šangaje ze včerejška, dle něhož anglické vojsko nebude vylodněno v Šangaji, nýbrž odesláno do Vejhaj Veje. Rozhodnutí toto vy- volalo hlubokou sklíčenost. Jsou obavy, že z toho Čiňané těžiti budou. Ze Šangaje, 16. srpna. (T. k.) Zdejší konsu- lové odeslali na základě společného usnesení svým vládám následující telegram: Bude-li indické vojsko ve Wusungu odvoláno, nastane pro Šangaj veliké nebezpečí. Jeví se nutno, aby ohledně vylodnění to- hoto vojska došlo k mezinárodnímu dohodnutí. K do- statečné ochrané Šangaje nechť se odešle ihned další vojsko. Ze Šangaje, 16. srpna. (T. k.) »Times« ozna- mují ze Šangaje ze včerejška: Admirálu Saymourovi byly prostřednictvím generálního konsula poslány in- strukce, dle kterých sem poslané vojsko má odejíti dále na sever. To se stane zítra skutkem, pakliže za- hraniční úřad rozkaz neodvolá. Britské banky a pla- vecké firmy oznámily dnes lordu Salisburymu telegra- ficky svůj náhled, že by takové nařízení se stalo osudným. Zároveň obrátily se k vládě s naléhavou prosbou, aby věc tu ještě jednou uvážila. Cizí konsu- lové, kteří taktéž chovají obavy, odeslaly svým vlá- dám stejně znějící noty, v nichžto prosí, aby britská vláda byla k tomu pohnuta, by svoje vojsko vy- lodnila zde. Z Londýna, 16. srpna. (T. k.) Dle zprávy »Timesů« ze Šanghaje žádal místokrál 10. t. m. brit- skou vládu telegraficky, aby odvolala rozkaz ohledně přistání indického vojska. Ač místokrál svoji žádost odvolal, aby předešel mezinárodnímu obsazení, naří- dila britská vláda přece, že se má vyčkati na další rozkazy. Ze Šangaje, 16. srpna. (T. k.) (Reuter.) V dnes konané schůzi konsulů, nenamítali ostatní konsulové nic proti tomu, aby bylo britské vojsko vylodněno, prohlásili však, že také jejich vlády pošlou svoje vojsko na břeh. Britský konsul vyslovil se však proti tomu, a hrozil, že britské vojsko, připra- vené ku přistání bude odvoláno. Dle pověsti obdrželo 25.000 Japonců rozkaz k odchodu do Koreje. Z Mandžurska. Z Petrohradu, 16. srpna. (T. k.) Dle »In- validu« jmenován byl velitel 20. pěší divise, generál Mylov velitelem 6. sibířského armádního sboru a ve- litel 11. armádního sboru, generál Filipov velitelem vylodněného sboru. Hrabě Waldersee. Z Berlína, 16. srpna. (T. k.) »W. k.« ozna- muje: Hrabě Waldersee shromáždil u sebe dopoledne důstojnický štáb a pronesl k němu řeč. 18. t. m. bude vrchní velitel pro východní Asii přijat císařem a odjede 20. t. m. o půl 8. hod. ranní z Berlína. Maršál hr. Waldersee vykoná s částí svého štábu z Verony u krále italského v Římě návštěvu. Cestu do východní Asie nastoupí dne 22. t. m. z Neapole na říšském poštovním parníku »Sachsen«. Z Paříže,, 16. srpna. (T. k.) Nota Ag. Havas« praví: Francouzská vláda vyrozuměla Ně- mecko, že generál, polní maršálek hr. Waldersee po svém příjezdu do Číny ve vojenské radě velitelů mezínárodního vojeka zaujme ono vynikající postavení,

které mu dle vysoké hodnosti náleží. Generál Voyron. vrehní velitel francouzského sboru neopomene, pod- říditi se Walderseeovi.

Válka v jižní Africe. Dle nočního telegramu z Londýna oznamuje »R. k.« z Krügersdorpu, že generál Dewett nalezá se už u Ventersdorpu, jihozápadně od Johannesburgu a chystá se spojiti se s Dalareyem, který stojí u Ru- stenburgu. Kitchener a ostatní generálové jsou prý mu v patách. Z toho si Dewett ovšem nedělá tak mnoho, neboť jest rychlejší než angličtí generálové. Dále oznamuje »R. k.« z Tirfelaaru ze včerejška, že tam 20 mil od Vondefonteinu, dorazilo vojsko Bulle- rovo, nenaleznouc opravdového odporu. Na blízku se nalezá 800 Bserů s 6 děly. Dle těchto zpráv jest situace na bojišti nyní následující: Generál Buller s útočným vojskem nalezá se velmi daleko severo- východně od Pretorie, hlavní síla Boerů pak stojí asi ve stejné vzdálenosti od Pretorie na západ a jiho- západ od tohoto města. Boerové patrně, jak jsme od nich očekávali, nechávají Angličany běžeti do prázdna a sami je napadají v končině, odkud už dávno byli vyhnáni, mezi Mafekingem a Pretorií. O pobytu ge- nerálů Jana Hamiltona a Baden-Powella se zatím nic w neoznamuje. Z Londýna, 16. srpna. (T. k.) Dle zprávy »Daily Mail« z Laurenco Marquesu ze včerejška, při- byla tam 14. t. m. ruská ambulance, čítající 35 osob, ponejvíce žen, byla však odvolána a odebere se bez odkladu do Číny. — »Daily Telepraph« oznamuje z Darbanu ze včerejška, že se generál Buller nalezá na pochodu do Babertonu.

Telegramy. Z Vídně, 16. srpna. (T. k.) Dle »Fremden- blattu« přijat byl ministerský předseda dr. Körber císařem v poledne v soukromé audienci. Z Wiesbadenu, 16. srpna. (T. k.) Kníže Ferdinand Bulharský přijel sem včera — nikoliv, jak »Rhein.-Westf. Courier« mylně oznamoval- k lázeňskému léčení, ale jen, aby se tu na čas po- zdržel a navrátil se zase do Nauheimu. Za svého zdejšího pobytu přijal kníže německého diploma- tického zástupce ve Srědci, v. Reichenaua, který byl ze Srědce odvolán a jako vyslanec do Quate- maly přeložen, ve slyšení na rozloučenou a pro- půjčil mu velkokříž záslužného řádu občanského. Rozdílení cen na pařížské světové výstavě. Z Paříže, 16. srpna. (T. k) Výstavní po- rota v I. skupině »Vychovatelství a školství při- soudila tato vyznamenání: Třída I.: »Obecné školství«: Grand přix řiditelství opatrovny kní- žete Liechsteina v Rakousku. Zlatou medaili: předsedovi literárního spolku Slovenské Matice v Uhrách. Třída II.: »Vyšší školství«: Grand pria rakouskému ministerstvu kultu a vyučování. — Zlatou medaili: Jihoslovanské akademii věd a umění v Záhřebě. Třída V.: »Zemědělské školství odborné«: Grand prix rakouskému ministerstvu orbya vysoké škole zemědělské ve Vídni. — Zlatou medaili« profesorstvu vysoké hospodářské školy v Liebverdě a hospodářské zemské střední škole v Přerově. Ve druhé skupině: »Díla umělecká« přiznána byla tato vyznamenání pro Rakousko a Uhry: Hors concours František v. Pausinger, Bernatzik a Brožík. — Grand prix: Klimt. — Zlatou me- daili: Angeli, Hynais, Mehofer, Benczur, Csoka Laszló. — Krom toho rozdán byl větší počet stří- brných medailí. Z Paříže, 16. srpna. (T. k) Rakouský gene- rální komisař pro světovou vstavu prohlašuje sou- kromé zprávy v novinách o počtu Rakušanům udě- lených cen za nesprávné. Jisto jest, že 30 vysta- vovatelů bylo úřadem jurorů prohlášeno za hors concurs. 101 vystavovatel dostali velkou cenu, 320 vystavovatelů zlatou medaily. Všecky souborné výstavy obdržely některou z těchto cen, takže na nich bere podílu 2300 vystavovatelů. Vedle toho přiznáno bylo asi 1100 premií, celkem 95 procent Rakušánů, kdežto průměrně připadlo na Francii a cizí státy 60 procent. (Státy tyto měly však ovšem nepoměrně více vystavovatelů.) Bulharsko a Rumunsko. Ze Srědce, 16. srpna. (T. k.) »Ag. Tel. Bul- gare« upozorňuje na článek úředního listu »Národní Právo«, který odmítá prudké články velikého dílu rumunských listů proti bulharskému národu při ležitosti zavraždění Mihaileana Macedoňanem. List ten ohražuje se zároveň proti podezřívání, jako by rumunská vláda byla intellektuálním původcem této vraždy. Jinak, praví se ve zmíněném článku, jsme zmocněni k rozhodnému prohlášení, že od na- stoupení nynější vlády nebyl v Bukurešti jako bul- harský vyzvědač zatčený Kacakov pod žádným

jménem agentem zahraničního ministerstva nebo diplomatického zastupitelstva Bulharska v Buku- rešti. Stejně je naprosto nepravdou, že ministr vnitra kdykoliv se nalézal v nějakém poměru k této myšlénce. Nepokoje na hranicích Černé Hory. Z Vídně, 16 srpna. (T. k.) Dle zpráv od černohorských hranic, hrozí vypuknouti krvavé ne- pokoje mezi obyvatelstvem Řongovce a Sekularu. Jelikož ohraničení tohoto území mezi Portou a Černou Horou není dosud ukončeno, dostal černohorský vyslanec rozkaz, aby u Porty učinil příslušné kroky. Sesílení námořní moci italské. Z Říma, 16. srpna. (T. k.) »Agenzia Ste- fani« uveřejňuje článek Crispiho, nazvaný »Obrana na moři«. V tom spisovatel dokládá, že rozvoj námořnictví musí jíti stejným krokem s rozpočtem. Crispi připomíná, že italské námořnictví, které ještě r. 1890 zaujímalo třetí místo mezi námořními velmocemi, dnes pokleslo ne místo sedmé. Dnes Italie není s to obhájiti Sicilii. Crispi zvlášť klade vládě na srdce, aby zjednala odpomoc; neboť zříci se přiměřeně silného loďstva, znamená tolik, jako vzdáti se těch jediných nadějí, na které Italie ve chvíli zkoušení počítati by mohla. Nepokoje v Irsku Z Belfastu, 16. srpna. (T. k.) V Belfastu došlo předevčírem ráno mezi katolíky a prote- stanty ku rvačce, která se v uplynulé noci opa- kovala. Při té příležitosti byly vydrancovány čtyry protestantům náležející krámy a krčma, v níž ho- spodařil katolík a předměty, jež se tam nalézaly, spáleny na ulici. Konstablové (policajti) zakročili opětovně, byli však deštěm kamení zahnáni. Byly povolány posily, ale stráž poznovu zahnána. Vý. tržnosti trvaly až asi do půl noci, načež se lid

rozešel.

Zprávy hospodářské.

Z Vídně, 16. srpna. (T. k.) Vídeňská bur- sovní komora usnesla se, žádost Zemské banky pro království české o záznam jejich 4proc.. v 78 letech zúročitelných obecních dluhopisů v korunní měně, předložiti finančnímu ministerstvu s do poručením. Rozvoj železářského průmyslu v Sev. Ameríce. Nedávno byli odborní znalci překvapeni zprávou, že pražská železářská firma Daněk objednala několik vsgonů surového železa z Ameriky. Dle zprávy »American Iron and Steel Association« bylo v Severní Americe vytěženo r. 1899 surového železa 136.2 milionů metráků proti 96.5 mil q roku 1897. Severní Amerika měla následující obraty železářských výrobků: dovezeno z ciziny prodáno do ciziny za r. 1895 25,772.136 doll. 35,071.563 doll. r. 1899 15,800.579 doll. 105.689.077 doll. Čísla tato ukazují, že Amerika na světovém žele- zářském tržišti hraje nyní přední úlohu. Angliei Německo hrozí se v tom oboru americké soutěže. Následkem čilého vývozu surového železa za hra- nice stouply během prvých pěti měsíců letoš- ního roku ceny železa v Americe na dvojnásobnou výši, Na začátku roku letošního stál v Americe metrák surového železa 1 delar 21 centů, začátkem května stál 2 dollary 30 centů. Z toho se dá souditi, jak obrovské zisky hromadí železářské americké podniky, v přední řadě pověstný Carnegie v Pittsburgu. Není žádné pochybnosti, že američtí železáři napnou všecky své síly, aby činili silnou konkurenci Anglii a Ně- mecku. Zajímavý je zjev ten, že železářské huti v Píttsburgu dodávají vešgeré kolejnice sibiřské dráze. Krmení plevami. Pleva jest ona zevnější slupka obilního zrna, která mlácením od zrna se od- dělí. Pleva jest lehčeji stravitelna než řezanka ze slámy obilní, jest také vydatnější, poněvadž chová v sobě méně dřevitých částic a více bílkovin než stonky slámy. Mimo to jest chutnější než sláma, což platí o plevách pšeničných. Plevy žitné jsou tvrdšía nutno je pařiti v pařáku, než je chceme zkrmiti, a to z té příčiny, poněvadž plevy žitné svou ostrou hranou lehce mohou zraniti jazyk a vnitřní dásně zvířete. Také plevy ječmenné musí se spařiti. Plevy ječmenné zabodávají se jako jehlice do jazyku, neb ve vnitřku tlamy působí takto různé místní zápaly, kašel, obtíže polykání a pod. Také zácpa a následkem toho i smrt zvířete udály se krmením nespařených plev z ječmene. Plevy z ovsa jsou měkké jako plevy pšeničné a lze je krmiti nespařené, pak-li jsou dosti čisté. Vidíme-li v plevách mnoho prachu neb odpadků plevelových, pak je též musíme spařiti. Ještě výživnější než-li obilní pleva jsou luštěniny jak sláma, tak i prázdné lusky. Kterak máme pomoci koni, když klesne. Klesne-li kůň a nemůže-li sám opět na nohy, musí se mu napomoci. Jsou také koně, které z leknutí nemohou opět na nohy. Klesne-li kráva nebo vůl, vidíme, že nejdříve se postaví na zadní a pak teprve na přední nehv. Kah ci nečtná zrela