Číslo 225.

V Praze, dne 17. srpna 1900.

Ročník IV.

Redakce, administracea expedice Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy o dvanácte ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1126.

Nnl

LILKÍ

Ll

Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně . . . . . K 2.80 čtvrtletně . . . K 8.40 celoročně . . . . K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . .. K 3.— čtvrtletně . .. K 9.— celoročně. . . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K1 celoročně.. .. K 48.— Předplatné de Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- lie, Belgie s Anglie: čtvrtletně . .. K 13.20 celoročně . . . K 52.80 Telef, administrace I126.

Slunce vychází ve 4 hodiny 54 minuty ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 14 minut večer

Pátek: S v. Liberát a.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Josefa u angl. pannen od 17.—20. t. m.

Jaké jsou letošní žně.

—a. Letošní rok svými nepřirozenými přechody a změnami počasí zůstane dlouho v paměti rolnictva. Krutá zima, jaké ani staří lidé nepamatují, byla pří- činou, že ozimy na mnoha místech byly zničeny. Nyní, kdy následkem nebývalého vedra žně byly všude urychleny, docházejí ze všech stran zprávy, že obilí sklizené valně nesype. Tak docházejí zprávy z Uher, že obilí málo sype. Uherské ministerstvo orby odhaduje letošní r. 1900 sklizeň v Uhrách následovně: r. 1899 pšenice . . . metráků 38,450 000 36,580.000 žita . . . . » 12,120.000 10,320 000 ječmene . . . » 13,400.000 11,270.000 » 11,790.000 10,260.000 ovsa . . Jak vidíme, jest letošní sklizeň v Uhráh o značné prorento menší, než sklizeň loňská a bude ještě menší, až bude znám opravdový vý- sledek po vymlácení. Již dnes však musilo ministerstvo orby značně své odhady sklizně uherské snížiti, než jak udá- valo odhad dne 20. července Z Horních i Dolních Rakous se oznamuje, že obilí málo sype. Taktéž si naříká naše rolnictvo. Znalci tvrdí, že letos sklidíme o 30 proc. obilí méně, než bylo sklizeno loňského roku. V okolí pardubickém sypalo loni obilí z jednoho korce sklizně 8—9, letos sype sotva 7 hl. Z jižního Ně- mecka, obzvláště z Bavor, docházejí zprávy, že ta- mější rolnictvo zle si naříká na špatnou sklizeň. V mnohých krajinách v Čechách nebude skli- zeno více žita než ho bylo naseto. Špatná bude sklizeň ječmene i ovsa. Jak vidno, ne příliš vesele hledí rolnictvo na letošní žně. Snad, co množství sklizně ročně vydá, vyna- hradí ceny obilní. Dle výpočtu statistické kance- láře vídeňské utvářily se průměrné ceny obilí na plodinové burse ve Vídni za jeden metrák násle- dovně: r. 1898 r. 1899 pšenice . . . . . . . 20.46 korun 17.18 korun žita . . . . . . 16.82 » 14.32 ječmene . . . . . . . 15.56 » 14 20 ovsa . . . . . . . . 13.74 » 11.92 , Roku 1898 byla sklizeň špatná a proto obilní ceny stoupaly. Lonského roku zaplavila hlavně severní Ame- rika takovou sklizní obilní světový trh, jakou skli- zeň američtí farmáři vůbec dosud nezažili. Letos vypadají poměry jinak. Z Ameriky i z Ruska do- cházejí zprávy o špatné sklizni, v Indii zuří strašně hladomor a právě docházejí zprávy, že toužebně

Roku

1894 1895 1896 1897 1898

očekávaný monsun, který má přinésti vláhu, jen slabě věje. Obyvatelstva v Indii zmáhá se hrozná obava, že hladomor může zuřiti ještě dalších šest měsíců. Přidejme k tomu ještě válku v Číně a v jižní Africe, kteréžto válečné výpravy vyžaduje značného zásobování, přijdeme nutně k úsudku, že obilí bude dražší. Dnes jsou záznamy obilí následující: za jeden metrák v Praze 11. srpna ve Vídni 9. srpna pšenice . . . K 17.50 K 16.30 » 15.— žito . . . . » 16.40 » 19.— ječmen . . . » 17. oves . . . . » 12 60 » 12.20 V Pešti nabízel se dne 8. srpna metrák pše- nice za 15 60 K, žita za 14.— K a ovsa za 10.60 K.

leden

únor

8.15 8.20 7.77 7.18 7.68 8.05 7.70 7.60 7.62 8.82 858 8.42 13.52 14.44 15.47 V měsíci červenci a srpnu hrne se vymlá- cené obilí na trh a proto ceny jsou z celého roku nejnižší. Výjimku tvoří r. 1897, kde jsme měli všeobecnou špatnou sklizeň. Jakmile se octne obilí ve špýcharech obilních židů, tu začnou ceny

8.16 7.46 7.57 8.75 13.45

8.25 7.25 7.65 9.06 13.32

Zprávy politické.

V Praze, 16. srpna. K situaci. Že situace jest vážná, jeví se z konferencí išelských, kde včera a dnes meškal dr. šl. Körber. Dnes o 10. hod. byl opěť v audienci přijat, uačež v poledne odjel do Vídně. Dr. Kai zl měl poradu s hr. Parishem. Jeho Exc. ministr krajan dr. Rezek zavítá do Prahy, aby jednal s če- skými poslanci k vůli upuštění od obstrukce. Tvrdí se, že se tak má státi, když se povolí česká univer- sita na Moravě, která prý jest v příznivém stadiu. Na svolání českého sněmu není naděje, poněvadž se čeští poslanci nechtěli zavázati, že nebudou jednati o politických záležitostech. Za příčinou ozdravění po- měrů rozešle dr. šl. Körber pozvánky vůdcům stran k novým poradám. Také Němci se chtějí raditi, za tou příčinou žádají, aby dr. Funke svolal schůzi předsedů klubu. Dodatečně se oznamuje ke schůzi německého svazu, že posl. Stein žádal, aby země východní marky byly přivtěleny k německé říši. To prý není žádná velezrada.

březen duben květen

červen červenec srpen

Nesmíme zapomínati, že po žních jsou vždy obilní ceny nejnižší. Na obilním trhu sejde se převeliké množství obilí, rolnictvo spěchá s pro- dejem vymláceného zrna, aby upokojilo četné če- kající své věřitele. Zde právě by se ukázala veliká sociální úloha a moc obilních rolnických společenstev. Kdo pozoruje stoupání a klesání obilních cen průběhem roku, pozná, že ceny obilí po žních jsou nejnižší. Učiníme jen jeden důkaz a to pšenicí. Necht čtenáři laskavě stopují pozorně průměrnou cenu za jeden metrák pšenice dle záznamů na plodinové burse ve Vídni činěných. Platilo se za jeden metrák pšenice ve zlatých a krejcarech:

září

říjen

listopad prosinec

7.08 7.07 17.88 7.55 7.27 7.83 7.48 7.12 7.25 7.16 8.30 7.35 7.30 7.42 7.77 9 15 13.15 13.22 13.20 10.52 3.12 .62 10.17 1020 10.88 stoupati, jak dokazují cenyv dále. Tuto stupnici obilních cen mělo by naše rol- nictvo pečlivě studovati a přijíti k sebepoznání, že ve spolčování záleží síla a budoucnost rolnictva.

7.25 7.54 8.67 13.40 11.22

7.24 7.50 8.80 13.34 11.18

měsíci září

Co se týče nových porad klubovních předsedů tvrdí se s jistotou, že vláda má připravený k tomu pevný podklad a rozvrh práce. Bude samo- statně pokračovati a svůj plán vůd- cům stran pouze oznámí. S předsedy klubů vstoupí ve styk v 8—14 dnech. »N. Fr. Pr.« uvádí z parlamentárních kruhů pověst, že přetvoření kabinetu Körberova jest zamýšleno a že do něho budou povoláni členové parlamentu. Z jiné strany se oznamuje, že císař rozhodne politickou situaci teprve po císařských manévrech z Haliče, odkud přijde s hotovým skutkem. Hejtman generálního štábu Vojčík, který byl přidělen hr. Walderseeovi na výpravě do Číny, přijel do Išlu a bude přijat císařem v audienci. Amnestie. Vídeňský úřední list uveřejní v brzce za příčinou 70letých narozenin císařských veliký po- čet amnestií. Úmrtí poslance. V Linci zemřel ve středu večer purkmistr, předseda obchodní komory, zemský a říšský poslanec J. E. Wimhölzel. Narodil se 20. října 1833 v Stampfenu v Horních Rakousích.

FEUILLETON.

O koktavosti. K. Malý, učitel hluchoněmých.

Koktavostí označujeme namábavou mluvu, počatou nejčastěji za několikerého opakování první hlásky neb slabiky a v proudu svém zhusta přerý- vanou, při čemž obyčejně zbytečně se opakuje hláska neb slabika, u níž se stala bezděčná zastávka. Zajíkavost — jiný to druh koktavosti — vyznačuje se rušivou zarážkou právě v proudu řeči po ukončeném slově, jehož poslední zvučná hláska buď zbytečně se prodlužuje neb opakuje, nebo se mezi dvě slova vkládá hláska upomínající na velmi dlouhé é, nebo na kratinké e několikrát opakované. Koktavost i zajíkavost náležejí k nejobtížnějším a nejnápadnějším odchylkám mluvy a veškeré nepří- jemné a škodlivé následky, které z odchylek mluvy vyplývají, jak bylo naznačeno ve feuilletonu těchto listů: »Nejčastější odchylky mluvy mládeže«, vystu- pují zde v míře svrchované. Pokusy o nápravu těchto odchylek mluvy dály se až do druhé polovice 19. sto- letí, aniž bylo dobře známo, na čem koktavost a za- jíkavost se zakládají. Ovšem, výsledky odpovídaly methodě, kterou ten neb onen nápravce si vymyslil, neb které užíval. Leckterá methoda nejednou náhodou vedla buď k cíli, třeba oklikami a často po mnohém týrání cvičence, nebo zlo alespoň zmírnila, zvláště tenkráte, obral-li si nápravce porušené mluvy za úkol

cvičení mluvidel a ne jich léčení. O tom nebudu se šířiti, že domnělý vynález býval chován pod sedmi pečeťmi tajemství a těžíváno bývalo z něho ponejvíce k vlastnímu obohacení vynálezce, jenž od místa k místu je vozil a za drahé peníze prodával. To byla doba kočujících »léčících umělců«, kteří často si ne- oprávněně přikládali tituly doktorů, profesorů a jiných. Teprve ve druhé polovici 19. století — pokud mi známo — setkáváme se s paedagogy i s lékaři jako jsou prof. Berquand, dr. Coěn, dr. Dernhardt, Ernst, Fischer, Gutzmann (otec a syn), Kelp, Klencke, Köhler, dr. Kussmanl, dr. Neumann, Scharr, prof. Sikorsky, u nás v době nejnovější dr. Janke na Smíchově a přemnozí jiní, kteří pozorováním a ošetřo- váním osob koktavých i zajíkavých došli k poznání pravé příčiny tohoto zla a jako praví humanisté s po- znáním tím nás seznámili uloživše je jednak ve spi- sech vědeckých, jednak v poučných článcích časopisů jednak v různých návodech, jednak i tak, že odcho- vali si následovníky a stoupence. Ač v podrobnostech sem tam se rozcházejí, přece v podstatě jsou za jedno, že totiž přední podmínka nápravy koktavosti jest úprava dechu taková, jaké vyžaduje pravidelná hlasitá mluva. O tom, na čem se zakládá koktavost došlo s v době nejnovější k poznání takovému: Vnitřní původ, podnět zla toho jest, jak nás prof. Berquand poučuje, psycho-fysiologický boj nervů hýbacích, které zpro- středkují myšlénku a svalů činných při článkování hlásek, které myšlénku vyjadřují mluvou.

Postup při mluvení jest tento: Myšlénka jest utvořena, hotova. Aby se mluvou vyjádřila, dává rozum pokyn sídlu nervů hýbacích a sídlu nervů soucitných, nervů to, které mezi jiným také upravují dýchání, dává tedy rozkaz těmto dvěma, ať tak dím, ústředním telegrafickým stanicím, aby nervy z nich vycházející (jako dráty telegrafické) donesly příslušným orgánům a svalům rozkaz o žádoucí činnosti. Ne- obdrží-li takový orgán rozkaz včas ať již váhavostí neb jinou vinou ústředního čivstva (telegrafisty) neb vinou jednotlivých nervů (telegrafních drátů), obdrží-li tedy orgán rozkaz opozděně nebo předčasně, pak za- sáhne v akci v nepravý okamžik a následkem toho nastane nepravidelný postup jednotlivých činností. Tak povstane zmatek a zápas jednotlivých orgánů mluvních, který lze srovnati se zmatkem a zápasem, jaký vznikne v davu, do něhož bylo vhozeno heslo o bezprostředním nebezpečí. Jeden strká druhého, jeden překáží druhému a nikdo není kam. V tomto němém zápasu nervů hýbacích a svalů hlasových a i po něm stahují se bezděčně svaly hla- sové a kolísají a zůstanou konečně nečinnými, nebo se opozdí u včasném tvoření zvuku. Nezůstane-li tento vnitřní boj po četných křečovitých pohybech ně- mým, nastane známé, nepravidělné, přerývané mlu- vení, poruší se pravidelnost, rytmu v dýchání, nastane zmatek v artikulaci, opakování hlásek neb slabik, charakteristických to znaků kokta- vosti a zajíkavosti. Koktavý namáhá se, aby přemohl, odstranil nepořádek, který povstal v jeho mluvidlech,