I

Vy r há zi každý den mimo v neděli a svátek о 3. bod. odpoledni. Předplácí se ▼ administraci v Ostrovní ulici číslo 1508—11.

v Praze:

poštou :

měsíčné .

, 1 zl. 10 kr.

1 zl. 35 kr.

čtvrtletně

- 8 „ 30 „

4 я - „

půlletné .

- 6 „ 60 „

8 „ - „

celoročné

.13 „ 20 „

16 „ - „

Jednotlivá čísla 5 kr. 8 nedělní přílohou tí kr.

ČÍSLO 1.

CECH.

DOPISY frankované a podepsanéTpHjímá Г © <± a, 1C C © v Ostrovní ulici čís. 1508—II. Rukopisův nevracíme a nepodepsaných nedbáme.

REKLAMACE nezapečetěné poeýlény budtei nefrankovány. Inseráty počítáme nej levněji.

Y Praze, v íjterí dne 2. ledna 1894.

Ročník XXVI.

Pozváni k předplai na XXVI. ročník politiolvé ii o <1 o n n í ks. и

.ČECH'

Předplatné poštou obnáší měsíčné xl. 1-Í& ítvrtletné xl. 4*— řečně xl. 16-- Pro Prahu s donáškou do domu: Měsíčně xl. 1*1( čtvrtletně xl. 3-31 «storočné xl. 13*2C Za donáška do domn, kteroaž výhradní adminiatraoo obatarává, platí ae měaíčaí 10 kr. Předplatné zasýlá ae — nejlépe pošto? alai poukázkami administraci „Čecha* v Praxe. Ostrovní ulice ě. 1508—11.

snahami socialistických radikálů, jež pro* penězi zaopatřena, odjela do T4xasu. Zde tickó otázce. Příslušné předlohy jscu prý dfi

Novoroční rozhledy. V Praze, 2. ledna. L Jubilejní číslo naplnilo celý objem listu nejen zvláštním, trvání čtvrtstoletému při měřeným obsahem, ale i mnohými velmi sympatickými projevy z nejširších kruhův českomoravského duchovenstva, jež nám na vždy zůstanou milou upomínkou a zároveň i pobídkou, zájmův téhož duchovenstva vřele se ujímati. Přední úlohou listu katolického zůstane vždy pozírali na události světové se stano* viska křestanského. Dle toho, jaké účely který list sleduje, zdali hlavně národní, sociální, finanční, anebo hospodářské, úvahy své jim prispôsobuje, čili vlastné přibarvuje. Stanoviskem nejobjek- tivnějšim bez odporu jest stanovisko kresťanské,­ jelikož založeno jest na odvěkých nezměnitelných­ pravdách náboženských. Jinak bude pohlíželi na vývoj udalostí světových list židovských bursiánů, nežli list věnovaný zájmům zemědělským. Dle analogie­ může soudili se o listech ostatních. Začneme především s naší domovinou. Éíše naše v obojích polovicích prodělává­ dvě veliké krise na pohled sice rozdílné.­ ale podstatně stejné. V obou vede se houževnatý boj o rovné právo národnostní : Cislajtanie prostředky více méně ústavními, Translajtanie dle povahy vládnoucího národa, prostředky často brutálními. Boje tyto absorbují­ skoro všecky síly впётмео Ve Vídni sotva že vyřídí se říšský fbzpočet, všecken ostatní čas využívá se ua řečnické výkony oprávněnými stížnostmi na porušení rovnoprávnosti. Nejpalčivéjším otázkám sociálním věnuje se času poměrně velmi málo. O policajtskou uniformu, pojmenování ulic a pod. věci vede se tuhý boj, často až к nejvyšší instanci Věci tyto čtenářům našim jsou dopodrobna známy. — Boje v tomtéž směru o mnoho horší vedou se v Uhrách po uhersku. Sebe menší projev utlačované národnosti, ubijí se klacky, revolvery, bořením staveni, žaláři a vůbec justicí naprosto strannickou. A jako by páni Maďaři neměli na tom dosti, objednali­ si z brusu nový kulturní boj a církví po zkušenostech, jakých v něm nabylo se v Německu. Bezpochyby, že vládní strana troufá si biskupy a kněze prostředky stejnými­ skrotiti, jako uherské národovce. V naší polovině říše padl za oběť svým osudným chybám předseda ministerstva br. Taaffe. Ačkoliv známý paragraf ústavy národům­ rovné právo zaručuje snaží ae byrokracie­ a nepopiratelný vliv strany ústavácké až do nejvyššich kruhův za pomocí jednostranné­ interpretace národům slovanským opět bráti, anebo zadržovat!, co ústavně bylo zaručeno. Z toho pocházejí nekonečná rozechvění, jež na konec roku právě minulého­ dospěly až к povážlivým výstřednostem proti veřejnému pořádku. Vídeňští státníci měli by především tlouci se v prsa a volatí : naše veliká, ba největší vina, že to v Cechách­ tak daleko dospělo. Staročeši stali

pukaly konečně v pouličních bouřích, jež setkal se Considerant e missionáŕem, bato- důsledně vedly ku stavu výminečnemu. Po lickým biskupem, který vyslechnuv jebo so Taaffeovi nastoupilo ministerstvo koaliční, cialistické zásady, usmál se a pravil: pro- jehož program jevil se již býti naléhavým rokuju vám, že brzy budete od svých lidí požadavkem vnitrní správy státu. Stálým opuštěn a že vás spatřím и dvéří mého přetřásáním otázek národnostních znemožňo missionářského domku. Štěstí a sláva Coufány­ veškery reformy národohospodářské, siderahta netrvala dlouho. Jeho společníci průmyslné a živnostenské a tak výrobní nechtěli vůbec pracovali, nikdo z nich ne vrstvy obyvatelstva trvaly ve stálé stagnaci, chtěl se spokojit! se в férou náklonnosti Má-li však říše naše dojiti к trvalému |“u vykázanou. Každý ze své rád vybočo vnitrnímu míru, musejí páni Maďaři a val do sféry cizí. Konečné zalíbila se všem

Němci zřeknouti se své panovačnosti nad národy slovanskými, jež si vyhrazují pod záminkami nejmcotnějšími, ku př. Wahrung des nationalen besitzstandes, vyšší kultury jednoty říše a podobné. Přes to myslíme, že v nynější vládě koaliční budou tyto požadavky německé výbojnosti a vlády- chtivosti příslušně temperovány. Že by vláda nynější chtěla zabočili na cesty liberalismu,­ nevěříme, jelikož jen slepý nemůže viděli, jaké ovoce jebo jest. Nekonečné národnostníkon- flikty i v roce příštím, ta jest naše prognosa, ovšem že dosti kormutlivá, uvá- ži-h se, že ostatní Evropa tančí na sopce nejen ustavičného nebezpečí války, ale i anarchie. Z domoviny zraky naše utkvívají na události jaksi rodinné, jež ale významem svým stala se takrněř epochální, -че to bi skupské jubileum Lva XIII.-Í'Jediný muž, vetchý, stařec, kněz-biskup slavff^padesáti letou biskupskou důstojnost a'*be>ý- svět ji slaví sebou V tom jeví se kulturní význam katolické církve, jehož dosah málo kdo dovede ocenili, «nebo jen tušiti. Co na tom, že slaví ^biskup svoji jak se říká — zlatou svatbu biskupství? V Anglii, Rusku, ua Východě každé chvíle dožije se některý biskup stín a jubilea stejného. Proč neputujl i к nim národové země, až z nej vzdálenějších končin země? Apologetica, К Pařížský „Figaro“ přinesl nedávno návrh, aby všickni, kdož s nynějším social ním řádem nejsou spokojeni : tedy anarchisti a socialisti byli šmahem zaveženi někam do Peru, anebo do střední Afriky, a aby ei tam zařídili stát či republiku, jakou by chtěli. Tím by prý nejlíp dokázána byla praktič nost jejich sociálních theorií Každý ví napřed,­ že by socialisti a anarchisti mezi sebou­ brzy se požrali. Jakožto doklad к tomu lze uvésti Victora Considerant a, jenž právě v Paříži ve stáří 88. roků zemřel. Tentýž byl rodem z Juraských hor a byl vynikajícím­ žákem vojenské školy St. Cyr a později školy polytechnické v Metách. Již v mladém věku byl velikým obdivovatelem socialistických­ utopií pověstného Fouriera. Soustře dii okolo sebe několik mladíků : Caesara Daly, Menniera Barrala a j. Později stal se i deputovaným ? Paříži, kdež v parlamentě velmi horlivé propagoval reorganisaci lidské společnosti na základě fourierových phalan- sterií, začež od vlády napoleonské byl vypovězen.­ Utekl se do Bruxellu, odkud vrátil se r. 1869, aby spatřil ssutiny císařství. — Zemřel v naprosté chudobě v domě přítele svého Daly-ho, jenž jej v starobě živil. Considerant­ svého času o sobě mnoho spůsobil hluku svojí expedicí do Taxasu, aby tam zařídil obec veskrz na zásadách Fourierových­ phalansterií a dle.- modelu Brook- Farm blízko и Bostonu. „Daily News“ dosti obšírné popisuje zásady ty : Všecky lidské náklonnosti jsou dobré, pakli že jen přiměřené se vyvinují a cvičí. Každá náklonnost má miti svoji sféru působnosti a každá sféra svoji pružinu náklonnosti­ (passio). Tak prý v některém člověku­ záhy se vyvinuje náklonnost к zabíjení Dobře, vykážme mu sféru činuosti. Učiňme z něho lovce divoké zvěře, anebo i řezníka. Jiný zase cítí v sobě vrozenon nechuť ku

slané vodě. Vykážme i tomu sféru činnosti Udělejme z něho cukráře ať připravuje li- r monády. Každému se vykáže činnost dle jeho ! Psitýřaký list uherského episkopátu, jeni byl naWlrtnnOofl art «млал VT n 1 • мл ^ tm мл la л 4 м макктИ^лааАл «MM&M пЬтаымммм* тшл м л А л

jediná sféra: brát násilím co kdo ještě měl a když nic ku braní nebylo, dávali se všickni šmahem na útěk. Zahynuli vesměs bídně. Bud že je na prériích požrali dravci, anebo že od domorodců byli věšeni a stři leni jako lupiči. Jeho phalansterie dodě lály se konců nejžalostnéjších a netrvalo dlouho Considerant ocitl se и prabu misionáře,­ aby nezemřel hlady, brásná choť jeho měla z toho smrt a manžel navrátil se zpět do Paříže, kdež jej znalo každé dítě dle jeho výrazné, přívětivé tváře a šedivých vlasů. Vrátil se sice vyléčen ze svých soci alistíckých illusi, ale nikoliv roztrpčen. A jak svrchu řečeno, požíval dobrodiní od svých bývalých spolužáků, kteříž při všech sympatiích s jeho plány byli tolik opatrní a zůstali doma, čímž i své jmění si za cbďVali.

Politický přehled vnitřní. V Praze, dne 2 ledna Dr. Rieger. Petrohrsdský „Krsj“ prináš rosmlnvn svého zpravodaje ■ drem Frt. Lad. Regrem, dle nfi dr. Rieger vyslovil tyto hlavní myšlénky : Dnes jest sitnaoe v Cechách ■matná. Mladoéeská strana nabyla nadvlády, kteráž dosod atále ještě vsrůstá. Strana ta způsobila takový smatek, že nelze vůbec ani před/ídeti, co a toho se všeho vznikne. Mlado- češi odvážili se příliš daleko ; poslední řeč dra Ed. Grégra nezůstane bez následkův. V nejvyššich kraších řeš ta ušinila dojem nej- nepříznivšjši ; ostatné i n nás jest koraná přece jen faktorem, kterýž rozhoduje. Fonkci českého ministra nepřijme dnes v Cechách nikdo, musilo by ze nám dostali zvláštního kancléře. Taaffeovu volební oprava zamítáme naprosto. S Mladočeohy sotva bude docíleno nějaké shody, neboť oni zašli vůbec příliš daleko.­ Žs poslanci moravští vitou pili do opo- ■ioe, jest přenáhiení a možná, že kroku toho dnes již sami litují. Utvořeni slovanské koalice pod praporem mledcšeským jest čin nepolitický­ ; ilo-li však Mladočeohům ahuteéně o spojení­ všech Slovanův, proč rozbili dřívéjší pravici­ ? Co se týče ministra Msdeyského jest velmi schopným mniem ; poslední jebo krakovská­ řeč nssvédčnje, že se ministr Madeyaki nehode o levici příliš starati. O hr. Taaffeovi vím, že nebyl žádným nepřítelem českého ná roce, ale má na svědomí mnoho bříchův na nás spáchaných a na nynějších žalostných po mérech v Cechách jest značné vinen právě on. К vyloučeni rakouského Slezsku Z dlecése vratislavské. Berlínská „Post*, nkasnjio к »gitaci“, jež prý (to je to; pozn. red.) v Rakonska vznikla za tím účelem, aby rakouské Slezsko vyloučeno bylo z vratislavské dieoése a aby přiděleno bylo к dieoési krakovské,­ praví, že kdyby míato kardinála Koppa mél pod správou svou polaký ksrdinál Dona jewiki kraje sousedící s prostým Slezskem, že by polské hnutí v Pruském Slezska jeitě více vzrostio. Avšak na drahé zírané jest prý pra zvláštní, má li v krajích rakouzkébo Sietska na duchovenstvo a tudíž i na lid sám miti vliv mni, jeoi jest důvěrníkem panovníka oisi říše, v případě tomto kardinál Kopp. Ostatně, jak známo, zpráva o zamýšleném odloučení rakouského­ Slezska ■ diecéze vratislavské nesakládá se vůbec ua pravdě. Slovanská bohoslužba. Dle nzříaení msgra Volsriče, správce biskupství vegiijského,

ks zem, že vláda zárado svého programu chce skutečně provést! a také ji prý provede. We- kerle odvítil, ie osvědčená dův ra prý opravňuje­ к naději, še vláda „adárné* rosřeií všecky vebé netnadné ú ohy. M nolý rok měl svůj ráz a zůstane „věénč památným působností veřejcého míněni boostitutního, jei postavilo do popředí velké myšlénky a přičiňovalo ae o jejich uskntečaění“. Vláda prý připravila orkevně politickou předlohu tak, jak byla podána­ tradicí, pH černá prý še reno zásad, dle nichž ani se neublíži vysnáním, ani ae nezkrátí práva církve, nýbrž zjedná ae nová aáštita pravdě náboženské a svobodě svědomí, j*koi j prý — skutečná svornost. Zároveň prohlásil předseda ministerstva, že vláda „aetrvá pod praporem liberalismo, kterýž jí bude stálým znamením jistého vítězství a zůstane čistým jakož i důstojným i tenkráte, kdyby — vznikly zápasy“. — Opětujeme, že řeči ty byly mluveny­ na N.vý rok, tedy ihned po Sylvestru.

Politický přehled zahraniční. V Praze, dne 2. ledna. Z protestantského Pruska. К dřívějším­ zprávám o rovném erávn katolíkův z protestantův­ při obsazování veřejných míst v Německo­ dnes podáváme ukázka z Prnsks. Z pruských ministrův není ani jediný katolíkem­ ; z celé pak dlonhé řady všech vyššíeh úředníkův při všech ministeriích jsou všeho všady — tři katolíci. Největší výsnam toto vypezování katolíkův z ministerií ovšem jest při ministerstvu keltu. Před „knltarnim bojem*­ bylo v ministerstva kalta sice jakési takés!­ „katolické oddělení“, avšak od dob „kulturního­ boje* vzala i tato „vymoženost* pruských­ katolíků za své, tak ie dnes v ministerstvu­ duchovních záležitostí я vyučování prežtí katolíci vůbec ani zastoupeni nejsou, leda ie by některá přes příliš skromná katolická­ dušička za „zastoupeni katolíkův* považovala­ tam jediného radu, jenž se visk nestal radou proto, že jest katolíkem, ěi aby snad vyřizoval res katholioas, nýbrž proto, že ve svém oboru jako státní úředník byl vůbec vynikl. У oddělení totiž, ve kterémž tento jediný­ katolík zasedá, jest předsedou protestant i všichni ostatní radové a sekretáři atd„ šmahem­ proteitanté json, a sbor tento roshodnje v Prnskn o duševních zájmech nejen obyvatelstva­ katolického, nýbrž i e zájmech samého katolického dnohovenstva 1 Sicilie Bouře na Sicílii začaly znova. Nemýlili jsme se tedy, když jsme posledně vyslovili­ domnčnkn, ie klid na Sicílii nehoda miti asi příliš dlouhého trvání. Nepokoje a vzpoury vznikly v několika městech a obcích zároveň. — O slavném městě Sicilie, o Palerma­ píší, ie jest obsazeno strategicky, aby kaidý pokns revoluční mohl býti ihned potlačen.­ Nejvíce obávají ze úřady, že jako za dH- vějiich revolucí, tak i nyní přihrne se do města ozbrojené obyvatelstvo venkovské a že se tak s nespokojenci palermikými spojí; četná místa v okolí json obsazena voiskem. Socialismus, v Ženevš zasedá právě sj-zd sociálně demokratických a „sociálně revolcciooářsřých* — studentův. Jejich stejně smýílejíoí kollegové z universit v Berlíně,­ Freiborce, Marburce a v Kieln, jakož i z a ademie můasterské poslali na sjeid ten své „kJlegialní projevy“. Orgán však sociálních­ demi kratův německých není jaksi spo- к jen se tjezdem ženevským ; kdo prý těm, kteří sladovali nějakou nciversitn ěi kteří dosud­ na nějaké universitě vůbec ještě studují reap, stndovati mají, dal právo, aky „rozvíjeli socialistické theerie* z osobovali ei spůsobiloat býti „učiteli a buditeli lidu* ? PH tom ovšem orgán ten zapomíná, kdo totéi právo dzl všem těm různým iod vidů m, jež tvoří konťngent sociální dem. krac e. — Z Petrohradu zass osnamujf, že v Moskvě, Kyjevě a ve Yaríavě pozstýksna byla celá řada stndentův obviněných taktéž z rejdův socialistických. — V neapol-

náklonnosti. Někdo se nerad nqeje, válí ee rád v blátě, i pro tobo lze n&lézti činnost : nechť vybírá stoky a pod. Considerantovi podarilo se pro své plány

bade v tomto biskupství к němci patři ostrovy Qnarnerskó, pak Gorioe a Gradiska, zavedena ských divtdleoh byly v sobota večer při před- bohoslaiba slovanská. Nařiaení to zakládá prý stavení háseny s galerie lístky s healem : ái yě ■e na dávných illyrskýoh privilegiích z bylo s dsnšmi 1 Ať žije sociální demokraciaI* Obe- vydáno ve srozumění se sv. Stolicí. (censtvo, v némž kýlo usatalo snrpokojení, K cirkevné polit, otázce V l hrách, šmahem a chvatně opouštělo divadlo. i Anarchismus, v Barceloně byl zatčen

v sobotu publikován, jsme pKnuoeni pro nedo- Vlach Vaochtmi, usvědčený účastnikj’atentáta statek místa přinésti teprve zítra. v barcelonském divadle — Anarchista Codina, — Při novoroční gratulaci vládní strany původce atentátu barcelonského, chtěl se ve předsedovi ministerstva Wekeilovi vyslovil mlnvěí vězení sprovoditi ze světa tím, že si .zklem po­

se obětí jednostranně prováděné rovno — získati krásnon dívku, dcera ze šlechtického dr. Perzrel jménem vládni strany „nyřímaý a řesal tepna na levá rne# ; sebevražda se však či lépe nerornoprávnoiti ve Vídui, nespoko- roda, Vigour&ux, jež odhodlala se s nim vy- • kluboký vdék a nsnání za záslnicoa činnost nendařila. — Soudeové a porota, ktaHi budou jenost mezi lidem rostla každým dnem, až stěhovali, a jakési nové pokolení lidské od- a úspěchy ministerstva". Vláda dostála prý sonditi Vaillanta, dostali jii výhražné listy. — bexmala dospěla kn splynuti snah národních chorati. Výprava všemi možnými věcmi i slavně svémn t ibu, jejž dala v církevně poh- V Londýně konána tajná sehůse anarchistův