Strana 4. Číslo 108.

KATOLIOKR LISTY.

Dne 21. dubna 1900

Tuto snahu také poutníci milerádi uznali. Neopome- neme tu též zmíniti se o provedení čtyřhlasých sborů paní Machainové-Benešové, která s nema- lou ochotou cvičila a zapěla s některými dámamia pány, a přispěla tak nemálo k osvěžení zbožné nálady. Počasí bylo v Praze chladné, a zachmuřená obloha nezdála se věštiti nic dobrého; avšak dopoledne a zvláště na sesterské Moravě odpoledne vysvítilo slunce, které příjemně vysílalo svoje paprsky na zemi hojným snéhem a dešti promoklou, tak že v labských končinách a za Korneuburkem k Vídni bylo viděti ještě celá jezera na jindy úrodných polích, která nyní zaplavena byvši nemohla býti v čas obdělána. U Kolína viděli jsme nad Křečhoří pomník pa- dlých vojínů rakouských a vzpomněli jsme si tu na velehorlivého arcipastýře Jeho Eminencí ndp. kardi- nála Schönborna, který při svěcení jeho utržil si zárodek své zhoubné nemoci, jež dala podnět k jeho předčasné smrti. V česko-moravské vysočině bylo pozorovati ještě na některých místech sníh. Na hlavních stanicích přicházelo duchovenstvo a hojně obecenstva, které přišlo, aby pozdravilo poutníkya prosilo za laskavou vzpomínku v modlitbách. Největší překvapení však bylo způsobeno pout- níkům ve Vídni, když vystoupili z vozův a odcházeli k povozům. Na nádraží byla zřízena tribuna, na níž vystoupila žákyně české školy Drahotova, která zvučným hlasem přivítala poutníky z Čech a Moravy jménem českých dítek vídeňských a vyslovila radost dorostu českého lidu v hlavním městě říše, že může tu osloviti upřímné katolíky, kteří neostýchají se vy- znati svoji víru Svatováclavskou a prosila, aby se po- modlili za dítky české, aby se z nich staly dobří křesťané a Češi, aby ve Vídni nepůsobili hanbu če- skému národu; takto bude tento krátký pobyt Čechů ve Vídni českým dítkám vzpomínkou na slavnou minu- lost, tím se potěší a povzbudí. Potom Bůh sešle hojné dobro jince škole Komenského, která vychovává zdárně dítky pro Boha a národ. Tato slova, vycházející z srdce upřímného a naplněného čistou láskou k svaté víře i národu, vzbudilo nemalý srdečný ohlas v srdcích všech účastníků, kteří touto řečí byli nemálo dojati. Po té poděkoval vadp. kanovník dr. Josef Burian a poukázal na příjemné překvapení a nemalou ra- dost, kterou vzbudilo toto přivítání. Chválil snahu dí- tek, aby pracovaly pro Boha a národ, neboť jen tak se dopracujeme lepší budoucnosti svého národa, ze- jména též ve Vídni a povzbuzoval je k další práci, v níž je budou podporovati všichni krajané, a provo- lal: »Ať žijí Čechové ve Vídni!« což bylo hlučně opakováno. Dále uvítal poutníky p. Sosák jménem Katol.- politické jednoty vídeňské a prosil o podporu, které tak velice Čechové vídeňští potřebují a zasluhují, po- něvadž vedou tento boj vlastními penězi, vydržováním soukromé školy »Komenského«, která jejich síly vy- čerpává. Přál pak, aby cesta byla spojena s hojnými dary duchovními a milostí, návrat pak aby byl ne- méně šťastný. Jménem Jednoty sv. Methoděje po- zdravil účastníky předseda p. V. Malý a poukázal na obtížné postavení, které Čechové tu mají, poněvadž nemají dostatek služeb Božích v domácím jazyku. Za terciáře sv. Františka proslovil pozdrav p. Ant. Kostka k terciářům a terciářkám a žádal, aby při- nesli poutuíci české zemi mír a pokoj, kterého tak velice jest potřebí. Jako vůdce vlaku a cestovní maršálek odpověděl vdp. prof. a starosta Jan Drozd všem deputacím účinně a přesvědčivě takto: »Děkujeme vám upřímně, velectění přátelé a krajané, za vaše milé uvítání, kterého se nám na cizí půdě dostalo. Byli jsme tím překvapeni velice příjemně, poněvadž jsme toho ne- očskávali. Těšíme se z toho upřímně, že Čechové ve Vídni se hlásí ke katolickým spolkům a že k nim tak opravdově lnete. Jest nám známo, že máte po- stavení velice obtížné, ale vy bez bázně se staráte o svoji víru a národnost a tím posilňujete katolického ducha a zároveň sebe. Proto milerádi věříme, že jest vám útěchy a posily potřebí v míře nejhojnější. Co se nás týče, budeme vás podporovati všemožně, bu- deme přednášeti vaše prosby u hrobu sv. apoštolů v věčném městě, aby Bůh požehnal vaší bohumilé práci v každé příčině, ať jí podnikáte pro svoji víru nebo pro svoji národnost a též pro blaho své. Bůh vás tedy posilňuj, ochraňuj a žehnej ve všech krocích vašich. Zdař Bůh!« Řeč vdp. cestovního maršálka učinila mohutný dojem na přítomné poutníky i milé krajany vídeňské, neboť byla promluvena ze srdce všem. Když pak byla zapěna papežská hymna, nastal odchod do hotelů k odpočinku po cestě. Ve čtvrtek o 8. hod. byla sloužena mše sv. v kostele u sv. Karla, které se poutníci za zbožné modlitby a zpěvu sůčastnili. Odpoledne pak o 1. hodině nastal odjezd jižní drahou.

Zprávy církevní. Osobní věstník duchovenský z arcidie- cése pražské. Vdp. Möschl František, osobní dě- kan v Neudeku, byl jmenován čestným konsistorním radou, dp. Hora František, farář ve Vejprtech a dp. Přecechtěl Jakub, farář ve Starém Přerově, obdrželi expositorium canonicale, vdp. František Jacob, čest. konsistorní rada a farář v Schönthalu, resignoval na úřad kníž. arcib vikáře, dp. Kunz Václav, vik. se- kretář a děkan v Toužími, byl jmenován správcem vikariátního úřadu toužimského, dp. Keppert Antonín, farář v Tuchlovicích, vstoupil na stálý odpočinek. Investováni byli dpp.: Lenz Ferdinand, farář v Pod- čáplích, na faru v Tuchlovicích, Kunz Václav, kaplan v Jáchymově, na faru ve Vranově (Frohnau), P. Jannal Řehoř, ř. Praem. kanonie teplské, složil ka- nonickou sponsi na faru v Úhercích. Ustanoveni byli vpp.: Holeček František, zat. katech. na Král Vinohradech, za katechetu v Michli, Konopík Jan katecheta v Nuslích, za katechetu na Král. Vinohra- dech, Sixta Václav, kaplan ve Vraném, za admini- stratora tamtéž, Schmidt Ferdinand, kaplan v Radni- cích, za administrátora v Zadním Chodově (Hinter- kotten), Šimek Karel, kaplan v Lochovicích, za ad- ministrátora v Podčáplích, Taftl Emanuel, katecheta v Michli, za katechetu v Nuslích, P. Josef Hradec, ř. křížov., kaplan u sv. Bartoloměje v Chebu, z zatímního administrátora tamtéž. Konkurs byl vypsán na fary: ve Vraném od 5. dubna (do 17. května), v Podčáplích od 15. dubna (do 27. květua) a v Zad- ním Chodově (Hinter Botten) opětně od 20. dubna (do 18. května). Úmrtí. V pondělí velikonoční, 16. t. m. o 9. hodině večerní zesnul v Pánu dp. Ant. Hartl, kate- cheta měšťanských škol jičínských, na dovolené v Nové Pace. Narodil se 25. listopadu 1868 v Staré Pace, na kněze posvěcen v červenci r. 1892. Od ordinace byl kaplanem v Nové Pace po pět let; v roce 1897 stal se katechotou měšťanských škoi v Jičíně. Na konci loňského školního roku objevily se u něho známky choroby plícní; na radu lékařskou vstoupil na dočasnou dovolenou, aby nabyl nových sil. Na počátku zimy odebral se na jižní pobřeží, ale ani pobyt na jihu nepřinesl mu ozdravení. Nedávno se vrátil, aby zemřel mezi svými a byl pochován v rodné zemi. Pohřeb konal se v Nové Pace v čtvrtek, 19. t. m. R. i. p. Pořádek služeb Božích ve farním chrá- ma Páně u sv. Vojtěcha v Praze. V neděli odpol. o půl 4. hod. dne 22. dubna jest pobožnost Sedmero radostí Matky Boží, na kterouž pobožnost ihned následují I. nešpory slavné ku poctě sv. Voj- těcha. Dne 23. dubna, na den poutní, ranní služby Boží s exhortou o 6. hod., v 8 hodin školní mše sv., v 9 hodin matura, v 10 hod. poutní kázání má vsdp. kanovník Kmoch, v 11 hod. pontifikální mše sv., kterou sloužiti bude světící biskup ndp. Ferdinand Kalous, probošt ve Staté Boleslavi. Odpol. o 5. hod. slavné II. nešpory. Po celou oktávu poutní v 9 hod. zpívaná mše sv. a ve 4 hod. odpol. sv. požehnání. V klášterním chrámu Páně sv. Voršily koná v neděli, dne 22. dubna o půl 5. hod. odpol. bratrstvo neposkvrněného Početí Panny Marie lúrdské svoji pobožnost jazykem českým. Hudba chrámová. V kostele sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně provedeny budou v neděli, dne 22. dubna o půl 10. hod. dopol. následující skladby církevní: mše z C-dur pro smíšený sbor a varhany od J. Maláta, Graduale »Alleluja« z G dur od O. Horníka. Offertorium »Ascendit Deus« z F-dur op. 6. č. 8. od K. Steckra. »Ave verum corpus« z Es- dur od. J. Cainera. Po mši »Otče náš« z F-dur od V. E Horáka. Pro letní dobu změněn jest pořad služeb Božích v kostele karlínském následovně: Ráno v 6 hod. mše sv. se zpěvem lidovým, od půl 8. do půl 10. jsou mše školní, o půl 10. hod. mše sv. zpí- vaná se stále různým a zajímavým programem hu- debním (Cyrillská jednota v Karlíně). O půl 12. hod. mše sv. s improvicací řed. O. Horníka na krásných varhanách, (které v tuto dobu jest pp. interesentům doveleno blíže na kůru si prohlédnouti). Modlitba za africké misie. Se zvláštním schválením našeho slavně panujícího sv. Otce Lva XIII. založena byla Družina sv. Petra Clavera, jejíž úkolem jest všemožným způsobem z dálky podporovati africké misie, což činí získávajíc ty, kteří by za zdar misií se modlili, sbírajíc dary všeho druhu a snažíc se pro- buditi povolání u těch, kteří by pracem misionářským se chlěli věnovati. Družina tato pořádá každoročně před svátkem »Ochrany sv. Josefa« (v 3. neděli po Velikonocích) tak zvané »modlitbové tažení křižové « na prospěch misií afrických. Toto tažení křížové záleží v tom, že buď soukromě nebo společně po devět dní konáme církevně schválenou »Smírnou mo- dlitbu k nejsv. Srdci Páně za černo- chy africké«, kterou složil zemřelý misionář zam- beský T. Menyharth T. J. O kéž by se všickni věrní údové sv. církve, jejíž hlava, sv. Otec v Římě, zvláštním

láskyplným způsobem se ujímá těchto svých tak ubo- hých a opuštěných dítek, kéž by se všichni horlivě súčastnili tohoto zbožného, společného útoku na nej- světější a milosrdenství plné Srdce Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, aby tito ve tmách a v dvojná- sobném otroctví úpící naši bratři dosáhli konečně oblažující pravdy a svobody. Zmíněná »Smírná mo- dlitba« zasílá se zdarma a franko v těchto řečích; české, slovinské, polské, německé, maďarské, fran- couzské, vlašské, portugalské a anglické, které zašle Družina sv. Petra Clavera v Solno- hradě, Dreifaltigkeitsgasse 12, jakož i její odbory: ve Vídni I. Bäckerstrasse 20; — v Krakově, Staro- wiska 3; — v Praze, na Hradčanech 33, nebo kníž. arcib. knihtiskárna.

Zprávy denní- * Povolení státních příspěvků rolníkům v Rudohoří. Komise rozpočtová podala sněmu krá- lovství Českého v této záležitosti tento návrh: Slavný sněme! Poslanec Antonín Steiner a soudruzi učinili tento návrh: »Stálými dešti, které v měsíci červnu, červenci, srpnu a září roku 1999 téměř bez přestávky trvaly, byly zničeny polní plodiny v Rudohoří. Seno sveženo bylo shnilé, oves se neurodil, neboť sotva že sklizeno bylo semeno. Nejvíce trpí však obyvatelstvo neúrodou zemčat, jež jsou jeho hlavní výživou. Rolníci nemají ani obilí k setbě, ani zemčat, pročež vyzývá se c. k. vláda, aby rolníkům rudohorským na opatření ovsa k setbě a zemčat k sázení povolila podpory. Ježto záležitost tato jest velmi pilná, budiž jednánío tomto návrhu zkráceno ve smyslu § 49. lit. a) a b) jednacího řádu, a návrh budiž přikázán výboru k po- dání zprávy do 8 dnů. Nemůže o tom býti pochyb- nosti, že stálé deště v oněch měsících r. 1899, jež jsou pro rolníky nejdůležitější, měly ve veliké části Rudohoří na úrodu velmi neblahý vliv, neboť seno nebylo možno za sucha svézti, oves a zeměata se na- prosto neurodily, takže v období setby právě nastá- vajícím nebude pohotově ani ovsa k setbě ani zemčat k sázení. Na opatření setby ovsa a sazenic zemčat jest potřebí značnější částky peněz, jichž však za ny- nějších trudných výdělkových poměrů polního hospo- dářství, jimiž zvláště Rudohoří trpí, V celé řadě ho- spodářství se nedostává a pro značné zadlužení opa- třiti si není možno. Mají-li tedy následky loňské ne- úroly aspoň z části býti zmírněny, a má-li býti od- vráceno nebezpečenství, že značné plochy rolí zůstanou ležeti ladem, káže nezbytná potřeba, aby chopila se věci správa státní a poskytla hospodářsky slabým rol- níkům v těch okresích a obcích rudohorských, jež nejvíce byly postiženy, co nejrychleji podpory k na- koupení ovsa k setbě a zemčat k sázení. Vzhledem k těmto poměrům dovoluje si rozpočtová komise uči- niti tento návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby konala šetření o velikosti a objemu živelních škod způsobených loňského roku v Rudohoří následkem špatného počasí a aby bez odkladu poskytla rolníkům nejvíce poškozeným vy- datnou podporu na obilí k setbě a zemčata k sázení. Archivalie křižovnického řádu v Praze a kollegiátní kapitoly vyšehradské. Ze zprávy zem. výboru o činnosti archivu zemského v r. 1899 dovídáme se mimo jiné, že v polovici listopadu 1898 počato zkoumáním archivalií řádu křižovnického v Praze, které se vzácnou ochotou zapůjčovány do archivu města Prahy k snadnějšímu a rychlejšímu spracování. V oddělení bu11 papežských obje- veno několik nových, dosud neznámých kusů, kdežto pro jiné, dosud známé jen z opisů, našly se originály, čímž dosaženo lepšího, půvedního čtení. Práce ta byla však stížena tím, že větší část listin při některém požáru kláštera křižovnického ohořela, mnohé rozpadly se v několik kusů a kromě toho i písmo zachova- ných částí bylo porušeno, takže obnovení textu jen s namáháním bylo možno provésti. Na to přikročeno k prozkoumání 2 oddělení, obsahujícího privilegiaa konfirmace královské, a sice až do konce 15. století. Z oddělení toho opsáno a podrobně popsáno 40 listin a učiněna 24 faksimile ke srovnání písma potřebná. Dále probrány listiny 3. a 4. oddělení, které týkají se jednak poměru hospitálu pražského k vratislav- skému, jednak podávají zprávy o poměru hospitálu k biskupu pražskému, o činnosti nunciů papežských a j. v. Z obou těchto oddělení opsáno nových 37 kusů, opisy srovnány v originály a listiny podrobně popsány, při čemž také pozornost věnována popisům pečetí. V oddělení 5., jež týká se beneficií »ztrace- ných« čili takových, jež později byla řádu odňata, získáno celkem 38 opisů listin, z nichž 9 kusů bylo obsahem svým dosud neznámých a mimo to učiněna 2 faksimile. Některé z listin těch poskytují nového světla o začátcích řádu křižovnického. Když práce v archivu křižovnickém blížily se k svému ukončení, začato současně s výzkumem listin archivu kollegiátní kapitoly vyšehradské, usnadněným laskavostí vsd. kapitoly a zejména vadp. kanovníka dra. Mik. Karlacha, jehož správě jmenovaný archiv jest svěřen.