#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARUDN
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve čtvrtek dne 7. května.
#6
alto_textblock
#6
K číslu 126.
Číslo v Praze za 28
a na venkově za 4h
#7
alto_textblock
#7
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakc
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#9
alto_textblock
#9
Vláda má prý po starosti.
Z Vídně, 7. května. „N. W. Tgblut.“ ozna
muje: ,Překážky, na které narazila pilnost ná-
vrhu Kolowratova, jenž potřebuje dvoutřetinové
většiny, jsou překonány. Dlužno zazna-
menati totiž významný moment, že vyslo v il
se propředlohu nejen křesťanští sociálové,
německé strany a Poláci, ale také dvě
strany „Národního klubu českého
a to čeští agrárníci a katolicko-
národní poslanci, kteří se dali zapsati
pro předlohu. Pokud jde o Slovince, dali
se zapsati proti předloze, ale ujišťuje se v parla-
mentě, že jejich odpor nepotrvá do
konce. Řečníků zapsáno dosud 20 proti
30 pro.
Chorvatština v uherském říšském sněmu.
Z Pešti, 7. května. Hospodářský výbor říš-
ského sněmu svolil k tomu, aby dosazen
byli chorvatští stenografové a toli-
kéž chorvatští písaři na stroji za ob-
vyklý honorář.
Německý cisař a řecké válečné loďstvo.
Z Vídně, 7. května. „N. W. Tgbltt“ ozna-
muje z Athén: „Řekové američtí sebrali 5 mili-
onů dolarů, aby dali v Americe vysta-
věti válečnou loď a ji darovali své
rodné zemi Řecku. Při této příležitosti,
jak oznamují řecké noviny, vyslovil se císař
Vilém k veliteli řeckých pancéřových lodíu
ostrova Korfu v rozmluvě o nové organisaci a
nových typech válečného loďstva, jehož stavba
zamýšlena v Řecku, takto: „Jako čestný admirál
řecké eskadry doporučuji vám výstavbu lodí po-
dle typu, lodí rakouského válečného loďstva, kte-
ré kotví v přístavu kotorském.-
#10
alto_textblock
#10
Telegrafické zprávy.
#11
alto_textblock
#11
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 7. května. Císař udělil bývalému poslan-
ci polskému dru. Janu Michejdovi rytířský kříž
řádu Františka Josefa.
#12
alto_textblock
#12
provázen všemi poutníky, do konsistoriální síně. Tam
usadíl se na trůně, načež biskup dr. Nagl přečetl
latinskou adresu oddanosti, jíž vyslovuje se bezpod-
mínečná poslušnost rakouských katolíků ke Svaté
stolici. Papež požehnal pak vznešenému vládci moc-
nářství a členům císařské rodiny, dále episkopátua
duchovenstvu, zejména těm, kteří se zabývají vy-
učováním mládeže. Pak udělil Svatý Otec za asisten-
ce slavné požehnání poutníkům, načež se vrátil do
svých komnat.
#13
alto_textblock
#13
Officiosní pruský hlas o návštěvě německých
panovníků ve Vídni.
Z Kolína, 6. května. (K. k.) V úvodním článku
„Kölnische Zeitungu“ velebeny jsou vladařské cnosti
cisaře a krále Františka Josefa, který nikdy neochab
v pevné vůli jako dobrotivý otec svým dětem, zabez-
pečiti svým národům blaho a štěstí. Článek pojed-
nává o významu návštěvy německých panovníků a
hamburského starosty s císařem Vilémem v čele. Tlu-
močí li veškerá německá spolková knížata císař
Františku Josefovi své blahopřání, je tím zvlášť zdů-
razněno, že celé Německo, císař, spolková knížata
spolkové vlády a národ holdují stařičkému panovní-
kovi, pozdravují v něm jeho národy a opětně srdeč-
ným stiskem ruky potvrzují a zpečeťují s nimi přátěl-
ství, trvající již tři desetiletí. Spolkovému poměru,
který je mezi německou říší a rakouskou-uherským
mocnárstvím, dostává se schönbrunnskými slavnostní-
mi dny zcela mimořádného posvěcení
Po dějinném přehledu o vzniku dunajské říše,
končí list: Spolkový poměr jest pokračo-
váním v poměru starém, přizpůsobe-
ném změněným dobám. Je v něm veliká čás
starého přátelství, vytvořeného krevním příbuzen-
stvím a společnými snahami. Možno tudíž směle říci.
že německá spolková knížata, blahopřejíce císaři
Františku Josefovi, zdůrazňůjí svérázný charakter
německo-rakouskoruherských států (!),
jemuž mohlo by se dáti moto: „Krev je hustší vody.
#14
alto_textblock
#14
Z Portugalska.
Z Lissabonu, 6. května. (K. k.) Král vrátil se v
3 hod. 45 mín. opěti do paláce Necessidades. Davy
lidu uchystaly mu cestou do paláce velké ovace. Ne-
stalo se nic zvláštního,
#15
alto_textblock
#15
Pumový atenlát ve Voroněži.
Z Voroněže, 6. května. (K. k.) Při pumovém
útoku na gubernatora voroněžského byl oproti
první zprávě gubernátor raněn střepy pu-
my na levé noze a v obličeji. Jeho chot
byla raněna na noze. Také osoba, vrhnuvší pumu,
neznámá žena, utrpěla zranění. Rány gubernátora
a jeho choti nejsou dle úsudku lékařů nebezpečné.
#16
alto_textblock
#16
Pokud jde o druhý dotaz, není se zřetelem na
nynéjší stav věcí na hranicích ve ve-
řejném zájmu záhodno odpověděti na
otázku Lynchovu, zdali byl emir vy
zván vysloviti souhlas s anglickou
smlouvou. Poznal jsem, tuším, praví Buchanan,
že za posledních deseti dnů všichni členové sně-
movny vyhýbají se dotazům, jejichž zodpovídání bylo
by velmi nepříhodné. Doufám, že sněmovna bude
mne podporovati, odepřu-li z uvedeného důvodu také
na tento dotaz odpověděti. (Všeobecná pochvala.)
Odpovídaje na jiný dotaz, prohlásil Buchanan,
že vládě ničeho nebylo sděleno o tom, že by emin
v prohlášení k Afghancům vydal zákaz podnikati ne-
přátelství proti anglickému vojsku. Avšak vláda i ja,
po kračoval státní podtajemník, se domníváme, že
se emir snažil zabrániti svým poddaným, aby zúčast-
nili se povstání.
K dalšímu dotazu sdělil Buchanan, že Zakkakhe-
lové a jiné kmeny zůstali věrni. Stařešinové Zak-
kakhelů dokonce nabídli Anglii své služby. To je po-
těšitelné zadostiučinění za politiku vlídnosti, jakou
byla zakončena výprava proti Zakkakhelům. Pokud
jde o všeobecnou situaci v okresu kybarském, ne-
zdatil se naprosto útok na Landi Khotal a afghanské
kmeny vrátily se za hranice; není však ještě možno
pronésti konečný úsudek do budoucnosti. Na hrani-
cích mohmandského území očekává se příchod vy-
jednavatele tohoto kmene.
Z Londýna, 6. května. (K. k.) „Reuterova kan-
celár uveřejňuje o afganském emirovi zápisky mis-
tress Winterovy, která jako lékařka žila téměř dvě
leta na dvoře emirově a vrátila se nyní do Anglie.
Dle jejího sdělení zachovává emir k Anglii naprostou
loyalitu a váží si anglicko-ruské smlouvy. Bratr emi-
rův Nasr-Ullah intrikuje proti všemu, co považuje
za britské novoty a také politicky, povolav za nepří-
tomnosti emirovy turecké poddané do Kabulu. Bylo
do Afganistanu vdovezeno značné
množství zbraní a nábojů přes Karaši.
Když emir v květnu minulého roku odcestoval do
Heratu a vrátil se teprve v listopadu do Kabulu,
byly v zemi obecné nepokoje. Bylo zosno-
váno rozsáhlé spiknutí, jehož hlavním strůjcem byl
Nasr-Ullah. Účelem spíknutí bylo zaplésti emi-
ra do sporů s Anglií a tím přivoditi je-
ho pad. Zpráva o uzavření anglicko-ruské smlouvy
způsobila prý velké rozechvění. Emir přál by si že-
lezničního spojení s Indií, je však, jak prohlásil,
na neštěstí pouze jediným mužem.
#17
alto_textblock
#17
JUDr. Josef Herold.
#18
alto_textblock
#18
U papeže.
Z Říma, 6. května. (K. k.) Papež přijal dnes
předsednictvo arcibratrstva sv. arch-
anděla Michala ve Vídni. Biskup dr. Nag
(z Terstu) představil jednotlivé pány papeži, který
chválil činnost agitačního komitétu v Rakousku, ze-
jména ve Vídni. Provázen hodnoty své družiny
předsednictvem arcibratrstva, odebral se pak Svatý
Otec do Klementinské síně, kde čekali poutníc
z Vídně a členové arcibratrstva svatého archanděla
Michala. Dav všem políbiti ruku, odebral se pak
#19
alto_textblock
#19
Anulie a Afganistan.
Z Londýna, 6. května. (K k.) (Dol. sněmovna.
Lynch (lib.) se táže, zda vláda se zřetelem na ne-
dávné události na indických hranicích
uveřéjní něco z korespondence, která byla vyměněna
mezi indickou vládou a emirem o anglicko-ruské
smlouvě. Dále tázal se Lynch, zda vláda chce sdě-
liti nčeo sněmovně o rozporech mezi emi-
rem a indickou vládou, dříve než pod-
nikne jakékoli vojenské operace na aí-
ghanském ú zemí,
Státní podtajemník pro Indii Buchana n pro-
hlásil, že na první otázku musí odpověděti záporně.
#20
alto_textblock
#20
Pantheon musea král. českého byl dnes
o 8. hodině dopolední učiněn přístupným
obecenstvu. Od tohoto okamžiku putovaly sem
nespočetné zástupy, aby vzdaly poctu tělesným
ostatkům zvěčnělého dra. Josefa Herolda.
V Pantheonu spočívala černá kovová rakev na
vysokém katafalku, nádherně vyzdobeném svěží
zelení z městské zahrady vinohradské. Před
katafalkem postaveno jest bronzové poprsí dra.
#21
alto_textblock
#21
FEUILLETON.
#22
alto_textblock
#22
Zemětřesení.
#23
alto_textblock
#23
O významné otázce, zdali se počet zemětřesen
množí, pojednal nedávno v krátkém článku známý
anglický geolog profesor John Milne vzhledem k po-
slednímu velkému zemětřesení v Mexiku.
Pozorováním je zjištěno, že máme ročně asi 60
velkých zemětřesení a na 30.000 menších otřesů,
k čemuž se druží 60 geclogických posunů, jak se jeví
na příklad při tvoření horských řetězů. Všeobecná
domněnka, že pa počet zemětřesení množí, vzniká
jedíně tím, že otřesy nastávají častěji v obydlených
krajinách, než dříve. Štěstím pro lidstvo jest, že přes
to dějí se největší převraty ponejvíce v hlubinách
oceánu nebo v nehostinných pustinách. Tyto pre-
vraty pokládají se mnohdy za pohromu, ale stejně
právem mohly by se nazvati také požehnáním. Ka-
ždé zemětřesení jest totiž důkazem, že zemská kůra
ze přetváří a pohybuje jako měch tahací harmoniky.
stlačuje-li se nástroj pomalu.
Bez těchto zjevů dala by se budoucnost země
snadno určiti. Víme dosti přesně, kolik krychlových
mil szály a země z moře vyčnívá a také mnoho-li
země bývá řekami a mořem ročně odplaveno, takže
lze vypočítati, kdy by všechny díly světa mohly býti
konečně pohlceny oceánem. Zemětřesení však na-
svědčují, že převraty zemské trvají a pohlcení země
vodou zabraňují. Kdy ale přestane zemětřesení vl-
nám odporovati? Tuto otázku lze zodpověděti teprve
tehdy, až vědecká pozorování zaujmou dobu, jež po-
skytne měřítko pro změny v pořadí zemětřesení. Po-
#24
alto_textblock
#24
čet velkých a malých otřesů, jež se nyní přesně za-
znamenávají, podává sice obraz nynější sílý vnitřní
činnosti země, ale pokud se týče minulosti, jsme od-
kázáni jen na neurčité zprávy.
Můžeme sice příbližně vypočítati dobu, kdy se
tvořily naše uhelné vrstvy, nebo kdy se z moře vyno-
řila řada ostrovů a utvořila italský poloostrov. Stalo
se to před mnoha miliony lety a lze souditi, že so-
pečné výbuchy a zemětřesení byly tehdy častější než
dnes, ale dějinná chronologie zemětřesení zůstává
nedokonalou stejně jako úsudky z geologického bá-
dání. Bible mluví a velkém zemětřesení, jež nastalo
asi r. 1606 před Kristem při vydání zákona na hoře
Sinai. Toto zemětřesení učinil Mallet východiskem
svých záznamů veškerých zemětřesení až na naše
doby a přehlédneme-l 7000 zemětřesení zde zazna-
menaných, zdá se ovšem na první pohled, že počet
otřesů země vzrůstá, lze to však vysvětliti tím, že
v dřívějších dobách zůstalo mnoho otřesů nezazna-
mená no.
Obmozíme-li se však jen na významnější zjevy
v Evropě a východní Asii, neboť pozorování v Ame-
rice a v Australii zaujímají teprve krátkou dobu,
změní se hned obraz. V době od r. 150 před Kr. až
do r. 1250 po Kr. a pak opět počínaje rokem 1650
lze pozorovati vzrůstající neklid země v obvodu
Evropy a zároveň zvýšenou sopečnou činnost, třeba
by mezi těmito zjevy nabyla přímo příčinná sou-
vislost dle populárních představ. Srovnání těchto a
jiných period dokazuje zajímavou skutečnost, žev
intensitě vnitřní čínnosti země nastává kolísání a
domněnka, že počet otřesů země zůstává ročně při-
bližně stejný, se tím vyvrací.
Tota kolísání opakuje se také v jednctlivých čá-
stech země. Tak na příklad ve středním Japonsku
dosáhl v devátém století počet zemětřesení vreholu
a od té doby prudkých otesů každým stoletím ubý-
#25
alto_textblock
#25
valo. V lednu r. 1844 bylo v Comrie v Perthshire za-
znamenáno 12 otřesů země a také tento počet sev
následujících měsících zmenšoval. V novější době
množí se otázky, kdy budou jisté kraje opět země-
třesením postiženy. Velké zemětřesení v San Franci-
sku, které stálo jen anglické pojišťovací společnosti
asi 250 milionů korun, značně zvýšilo zájem o bá-
dání sismografické, jež takto nabývá významu i pro
praktický život.
#26
alto_textblock
#26
= Konec malých nožek prorokuje smutně spolu-
pracovník „Revue Hebdomadaire“. Za několik desíti-
letí nebude se již šťastný milenec obdivovati něžné
malé nožce své milenky, neboť evropské dámy do-
stávají všeobecně anglické nohy. Ne vždy měly však
nohy Anglíčanek tak úctyhodný objem, jenž nyní
dává podnět ke kousavým poznámkám. V dobách
„old merry England“ mohli ostrovní básníci stejně
jáko jejich kolegové v jiných zemích opěvati něžné
malé nožky svých současnic, ač jsou také skeptikové,
kteří v tom spatřují jen básnickou volnost a důkaz
snahy po ideulisování i nedostatek smyslu pro sku-
tečnost u starých pěvců. Ať jest tomu již jakkoli,
jisto je, že rostoucí záliba dam pro sport a tělesná
cvičení přispívá nemálo k zvětšení objemu nohy.
Jistý pařížský továrník obuvi líčí své zkušenosti,
z nichž jest toto zvětšování v posledních letech na-
prosto patrno. Nejen v Anglii, také ve Francii a ve
Spojených státech lze tento zjev pozorovati a ne-
jeví-li se tak nápadně u německých krásek, je to jen
tím, že Němky nikdy něžnou nožkou nevynikaly . ..
Ale také továrníci rukavic mají stejné zkušenosti,
ruce sportovních krásek také rostou a rostou. Jenom
galantnost továrníků posud tuto pravdu zatajuje.
Zvětšilitotiž o poznání každé číslo, takže se i větší
ruka vejde ještě do čísla. 6.