Dne 27. října 1902.

KATOLICK

LISTY.

Číslo 295. Strana 3.

ministerstva Combesovi telegram, v němž prohlašují, že přijímají jeho rozhodčí výrok a spoléhají na to, že uplatní svůj vliv, aby celý spor co možná nejdříve urovnán. Poukazují dále na požadavky stávkujícícha odvolávají se na prohlášení, jež učinil Combes v zá- konodárných opravách v zájmu korporací. Z Lensu, 26. října. (T. k.) Noc uplynula v pánvl Pas de Cslaís klidně. Správní rada hornl- ckého syndikátu z Pas de Calais vydala manifest. v němž vyzývají se horničtí dělníci, aby po dobu, jít jest potřebí k vypracování rozhodčího výroku, ve stávce setrvali. ** Obrovská povodeň na Sieilii. Z Cu- tanle 26. října. (T. k.) Následkem silných deštů řeky se rozvodnily. Doprava na železniční trati z Ca- tanie do Syrakus je částečně přerušena. Pole jsou zaplavena a utrpěla škody; zvláště v krajíně Blcocca. Rodíny v několika domcích železničních hlídačů na- lézají se následkem prudkého návalu vody ve vellkém nebezpečí. Osud železničních, na zaplavené trati za- městnaných dělníků jest neznám. Na místa neštěstí vypraven byl výpomocný vlak s vojskem a členy za- chraňovacíml. Z Catanie, 26. října. (T. k.) Železniční trat Catanie-Pyrakusy byla u Blcoccy znlčena v délce jednoho kilometru. Zástupci úřadů a vojáci, kteří ode- brali se na jeviště neštěstí, musili tam použíti bárek. Voda, jež dosáhla výše pěti metrů, zaplavila zemi v délce osmi kilometrů. Venkovští obyvatelé utekli se na střechy domů a žádají střelnými ranaml za po- moc. V ostatních krajích provlncie strhly řeky, jež vystouplly ze břehů, zdi, a zničily vinohrady.

Divadlo. Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se Prévostova komedie »Polopanny« (1. čtvrtka předplacení) Zítra vystoupí pohostinsku pí. Růžena Koldovská a hráti bude partii Heleny v Offenbachově operetě »Krásná He- lena«. Na středu odpoledne určeno je Stroupežnického drama »Václav Hrobčický z Hrobčic« a na večer Nikolaiova opera »Veselé ženy vindsorské«.

Ze soudní síně.

Honba za šleehtictvím.

Za velikého návalu sensace chtivého obecenstva za- počal dnes v porotní síni zdejšího zemského trestního soudu před 4členným senátem za předsednictví rady vrch. zem. soudu p. Stolly vysoce zajímavý případ, v němž jedná se o celé řadě mužů, toužících po lesklém a zvučném titulu šlechtickém. Žalobu zastává substitut p. B lattný, ob- viněného hájí p. dr. Černý. Člověku touha po titulech a hodnostech jest v pravdě jaksi vrozena. Vidno to na dětech, když si hrají — každý chce být generálem, každá princeznou. Vidno to u ochot- níků divadelních — co bojů to stojí, než se obsadí úlohy. Krále, rytíře by chtěl hrati každý, také úloha kněžny či urozené dámy se obsadí, ale sedláka či služku, ty úlohy obsaditi je pernou prací. A vidno to v celém praktickém životě — honba za tituly různými jest u nás přímo ho- rečnou a s nabýváním jmění ještě se zvyšuje. Tuto marnivost lidskou líčí obžaloba o 421 stranách, a na této vlastnosti řady jednotlivců budoval své podvody i obžalovaný Müller, který přes 8 měsíců strávil ve vyšetřovací vazbě. Alois Müller rytíř z Mildenbergu, 64letý, v Praze rozený a sem příslušný, katolík, ženatý, znalec hospodář- ský v Praze, žalován je státním zastupitelstvím proto, že nápodobil a pokud se týče falšoval veřejné listiny, čímž stát ve svých právech škodu trpěti měl. (Zločin podvodu §§ 197, 199 tr. zák.) U obžalovaného jedná se celkem o 23 případů inkrimovaných.

As od 10 let počaly se nápadně množiti žádosti za uznání starého zděděného šlechtictví. Žádosti ty byly u mini- steria vnitra podávány několika osobami v Praze usedlými, které zabývaly se studiemi geneologickými; doklady však. jichž používaly jako příloh k dotyčným žádostem za uznání starého šlechtictví, počaly vzbuzovati podezření, že osoby ty nezabývají se studiemi geneologickými k účelům takovým, nýbrž že získaných vědomostí svých v oboru genealogie, palaeografie a diplomatiky používají k tomu, aby v knihách veřejných, ze kterých doklady čerpávaly, činily zanášky vy- myšlené ohledně právních jednání osob fingovaných, jichž právě pro důkaz filiační potřebovaly napodobujíce při tom podle vzorů nepopíratelně pravých písma i mluvu dotyčného právě století. Následkem toho zavedeno pátrání ohledně pravosti ori- ginálů listin. jejichž vidimátů v různých žádosjech za uznání starého zděděného šlechtictví použito bylo a to pátrání vedlo konečně v roce 1902 k soudnímu vyšetřování celé záležitosti. Mezi osobami, na něž padlo podezření, že dopustily se takvýmto způsobem falšování listin veřejných k účelům genealogickým, nalézá se též Alois Müller, rytíř z Milden- bergu. U toho provedena dne 10. února t. r. domovní pro- hlídka, která přes to, že Müller jevil se dobře býti zprave- ným o pátrání vedeném dotud politickými úřady, měla značný výsledek. Byloť především zjištěno, že obviněný velmi četným rodinám vymáhal uznání jejich domnělého starého šlechtictví, ale nejen to, při prohlídce nalezen a zabaven i nepatrný balíček, v němž nalezeny dvě lahvičky obsahující inkoustový preparát barvy přibližně takové, jakou jeví zá- pisy ve starých knihách veřejných a mimo to několik brko- vých per zvláštním způsobem přiříznutých a ukazujících stopy, že jich vydatně bylo použito. Obviněný, který při prohlídce jevil dosti chladnou mysl, snažil se přece za přítomnosti komise soudní ze spousty věcných dokladů onen balíček s inkoustem a brky nenápadně odstraniti, což však mu bylo překaženo. Obviněný tvrdí nepravdu, že prý inkoustu toho a brků potřeboval ku psaní not. U obviněného našly se dále četné svazky spisů týkající se šlechtických záležitostí různých rodin. Téměř každý svazek

takový obsahuje též rodokmen dotyčné rodiny šlechtické a tu je nápadno, že v rodokmenech z pravidla schází onen půl- arch, na němž nalézaly se signatury listin, jichž opisů bylo použito jako důkazů šlechtictví osob v rodokmenu uvedených. Patrně Müller s možností domovní prohlídky počítal. Mezi písemnostmi u Müllera zabavenými nalézá se též dopis, který zřejmě dokazuje, že Müller Jindř. Schöpplovi do Vídně zaslal patrně padělanou veřejnou listinu k účelům genealogickým a že Schöppel podle moderního výrazu »ko- mitát« v listině užívaného správně ji jako padělek rozpoznal načež jemu Müller neohražuje se nikterak proti podezření, že listina jest falešná, pouze radí, jak by se falšování nahraže- ním slova »komitát« slovem »urbs« zakrýti dalo. U Müllera nalezena též několik sešitů Siebenmacherova díla o znacích, které pocházejí z knihovny kláštera na Stra- hově. V knize té pod jednotlivými znaky uvedena jména rodu, jimž dotyčný znak vésti příslušelo a tu Müller vyškr- távaje sem a tam z jednotlivých jmen písmeny, anebo jiná jména připisuje, snažil se jména v Siebenmacherovi uvedená přizpůsobiti jmenům svých klientů šlechtictví se domáhajících a vzbuditi takto zdání, že dotyčný klient jeho jest osobou identickou s onou, která v Šiebenmacherovi uvedena jest jako nositelka toho kterého znaku a že jméno jeho klienta nanejvýš jen nepatrně průběhem doby se změnilo. Podobným způsobem obviněný ve veřejných knihách matrikách sám si svého počínání vědom, dospěl tak daleko. že považoval téměř za hračku uvésti kteroukoli osobu rodu občanského v pokrevní příbuzenství se kterýmkoliv rodem šlechtickým Nejlepší toho důkaz podal smělými manipula- cemi v různých rodokmenech týkajících se jeho vlastní ro- diny. Z manželky své rodem Kožené učinil rozenou Kozlov- skou z Kozlova a přivedl ji na příklad v přímé příbuzenství s rodinou hrabat Millesimů. Podruhé opět jiný valně od prvého se odchylující rodo- kmen zřídil a přivedl sebe v přímé příbuzenství s rodinou Bílků z Bilenberga. Toto počínání obviněného bylo v kru- zích odborných záhy poznáno, a dosvědčuje také Vojtěch Král z Dobré Vody, že Müllerovi byl přístup do různých knihoven, do zemského archivu i do zemských desk zakázán, a že zemřelý již archivář zemský dr. Gindely, přistihnuv Müllera jedenkráte, když inkoustem a pérem ve starých listi- nách přepisky činil, dal jej z archivu vyvésti a přístup jemu tam zakázal. Farář Svatojindřišský dp. Janků taktéž dosvědčuje že Müller v matrikách farských u sv. Jindřicha v Praze různé opravy svého vlastního původu domněle šlechtického se týkající činil, a že zemřelý farář dp. Navrátil na počínání toto žehral Ovšem nebyl Müller vynálezcem této falšovací methody, jíž se naučil od zemřelého podobného »genealoga« Brücknera. Obviněný zabýval se se zálibou získaním šlechtictví uherského, a zdá se docela, že v Uhrách měl jaksi volnější pole pro svoji činnost, poněvadž v četných případech jeví se snaha obviněného, převésti tu kterou věc šlechtickou do Uher, kdež pak beze všech obtíží uznání starého šlechtictví se domohl. Převésti věc do Uher, se obviněný ani dost málo ne- rozpakoval i když určitě věděl, že dotýčná rodina nikdy svých předků v Uhrách neměla. Vědělť na př. dobře, že ro- dina Ehrbarova ve Vídni, kteréž vymožení šlechtictví za ho- norář 80.000 kor. nabízel, nikdy v Uhrách nebyla, nic méně však snažil se Ehrbarovi namluviti, že pochází ze šlechty uherské a zaslal mu docela i znak rodiny, arci rodiny zcela cizí, jejíž jméno pod znakem přitisknuté napřed vyškrabal. Pro věci šlechtické, které v Uhrách prováděl, potřeboval Müller opisy v řeči maďarské a latinské, které mu obstarával Václav Lešer. Týž dosvědčuje, že na listinách německých a slová- ckých, které mu Müller k překládání dodával, pozoroval mluvnické i orthografické chyby takové, jaké nalézají se v padělcích Müllerových, o kterých později řeč bude. Že Müller padělaných listin za každou cenu dosáhnouti se snažil a k účelům svým potřeboval, toho důkazem jest i ta okol- nost, že přemlouval na př. svědka Václava Mareše, aby jemu do opisu listiny z pozemkových knih náchodských přijal do- datek, který v originále se nenacházel a jsou zjištěny i pří- pady, že obviněný zneužil nic netušících osob duchovních, jimž výpisy padělků svých, jakoby to listiny pravé byly, se vykázal, že tyto osoby samy, nevědouce oč obviněnému se jedná, zápisy v matrkách zcela pravé, různými přípisky Müllerovým účelům sloužícím zfalšovaly. Stalo se ovšem též někdy, že obviněný, pátraje po předcích té které rodiny, skutečně také předky ty, ovšem že původu občanského, v ma- trice našel, avšak z různých příčin, zejména byl-li farář opa- trný, zápisy ony pro účely své zfalšovati nemohl. V tako- výchto případech obviněný věděl si pomoci. Přestal bádati po pravých předcích té které rodiny a pokračoval v bádání na místech jiných, kdež zcela nové zápisy padělal a z těchto vidimaty si opatřiv, zápisy pravé prostřednictvím nic zlého netušícího faráře falšovati dal. Tak stalo se zejména v Do- ksanech, v Kostelci n. Orlicí a jinde. Obviněný pracoval pro četné rodiny v záležitostech šlech- tických, a pokud vyšetřováním zjištěno, byl činným ze- jména v šlechtických věcech z Baltazarů, Bareše, Buriano- vých, hraběte Czakyho, Freye z Freyenfelsu, Josefa Gott- schliga, Aloisa Hrdličky, Hubky z Černčic, Gencsyho de Gencs, Jana Kasýka, Josef« Knappa, Kociana de Blaschy. manželky své a dcery prvější rodem Kožené, ve věci svého vlastního šlechtictví, ve věci šlechtické Mettala z Frývaldu, Josefa Perglera, Poráka de Varna, Rosta z Hadenbergu, bratří Rožanků, Gustava Šmerhovského, Tobišů z Tobi- šova, Waváka z Adleru, Josefa Wohanky a j v. Falšování listin veřejných v těchto záležitostech šlech- tických prováděl obviněný různým způsobem: 1. Vpisoval buď do dotyčné veřejné listiny samotné na nalezené právě místo prázdné anebo na útržek starého listinového papíru, který pak do dotýčné knihy vložil nebo vlepil, zápisy o fin- govaných aktech, fingovaných osob nápodobeným písmem i mluvou starobylými, kterýchžto zápisů pak z pravidla ve vi- dimatech při důkazu filiačním v té které žádosti za uznání šlechtictví používal 2. Jiný způsob falšování listin u obvině- ného byl ten, že obviněný na starém listinovém papíru zho- tovil starobilou listinu (zpravidla reskripty císařské) úplně fingovanou, která dotyčné záležitosti šlechtické sloužiti mělaa že takto zhotovený domnělý originál listiny pravé, pořídiv z něho opis, dotyčnému soudu za listinu pravou vydával a ověření dopisu si vyžádal, načež dotyčný falešný originál v patrném úmyslu, aby znemožnil důkaz padělku z pravidla zničil. 3. v jiných případech obviněný listiny pravé různými přípisky a dodatky zfalšoval a aby falsa zakryl i jiné zápisy pravé, ač k dotyčné věci šlechtické se nevztahující falšoval, načež sobě vidimát z falšovaných zápisů pravých i s dodatky a přípisky jím způsobenými opatřil. 4. V jiných konečně

případech obviněný opatřiv si vidimáty svých falšovaných zápisů, vykazoval se jimi těm osobám, které vedením do- tyčných knih (matrik) pověřeny byly a přiměl je takto k tomu, že osoby ty v zápisech jinak pravých přípiskya dodatky týkající se domnělého šlechtictví osob dotyčných učinili, načež obviněný sobě vidimaty těchto svým účelům přispůsobených zápisů opatřil a použil. Pokud pak jde o jednotlivé případy falšování listin veřejných k účelům ge- nealogickým, kladou se Müllerovi z Mildenberga za vinu pa- dělky, které žaloba seskupuje v pořádku abecedním. (Pokr.)

Telegramy tiskové kanceláře.

Z Paříže, 26. října. Náčelník bezpečnosti Cochefert byl zmocněn od policejního pre- fekta k podání žaloby na časopis »Gaulois«, jenž tvrdil, že Cochefert podporoval útěk rodiny Hum- bertovy. Z Nantesu, 26. října. Dnes byl zde odhalen pomník, zbudovaný plukovníku Villebois- Mareuilovi. Slavnosti súčastnili se Krügrův zeť Groblen, prefekti, generálové Grisot a Merciers, více senátorů a poslanců a jiných notabilit. Sta- rosta nantesský Sarradin, poslauec Berthouleta bývalý konsul jihoafrické republiky v Paříži, Pier son, měli řeči, v nichž vyličovali vojenskou dráhu plukovníka Villebois a čestně poukazovali na jeho účastenství ve válce jihoafrické. Z Nantesu, 26 října. Boerští generálové vy- slovili starostovi telegraficky své politování, že jim jest nemožno, súčastniti se odhalení pomníku plukovníka Villebois a prohlásili, že přidružují se k poctám, vydávaným hrdinovi od Boshofu. Z Londýna, 26 října. Ke službám Božím díkučinění za uzdravení královo v katedrále sv. Pavla dostavilo se nad míru četné množství lidu, mezi ním také vysocí říšští hodnostáři. Ačkoliv silně pršelo, shromáždily se v ulicích, vedoucích ke kostelu, tisíce osob, jež radostně pozdravovaly krále a královnu, kteří jeli v povoze na polo ote- vřeném. V komonstvu královských manželů nalé- zali se princ z Walesu, vévoda z Connaughtua jiní členové rodu královského. V západním portálu byli král a královna přijati od duchovenstva a vy- sokých hodnostářů a doprovozeni k svým sedadlům. Na to započala bohoslužba, při níž s průvodem vojenské hudby a velikých varhan zpívány byly většinou podnětu odpovídající hymny a žalmy. Po- božnost učinila na všecky přítomné hluboký dojem. Po bohoslužbě odebrali se královští manželé z stejných obřadností jako při svém příjezdu k svému povozu a byli od obecenstva poznovu radostně pozdravováni. Z Říma, 26. října. Král jmenoval Marco- niho rytířem řádu za zásluhy o zemědělství, prů- mysl a obchod. Z Bčlehradu, 26. října. Za čilého účasten- ství zahájen tu byl dnes první sjezd srb- ských novinářů. Předsedou jeho zvolen byl bývalý finanční ministr Rističova kabinetu, dr. Vla- dimír Jovanovič. V předsednictvu zastoupeni jsou mimo pravoslavné také katoličtí a mohamedánští Srbové. Z Cetyně, 26 září. Zdejší diplomatický řecký jednatel Alexandr Logothetto podlehl včera večer záchvatu mrtvice. Z Cařihradu, 26. října. Z turecké strany se tvrdí, že upravování hranic pozadí Yemenského a Adenského nadešla následkem neoprávněných nárokův anglických úplná přestávka Všecky snahy o dorozumění byly marné, následkem čehož panuje na turecké straně veliká nevole Z anglické strany prohlašují zas za úplně neoprávněné nároky Tu- recka na území, stojících ode dávna pod vlivem Anglicka. Z Cařihradu, 26. října. (T. k.) Černohorský vyslanec Bakič přijat byl po včerejším selamliku od sultána ve slyšení. Ubezpečuje se, že Bakič podporoval ve slyšení tom nedávné naléhavé ná- mitky, jež učinil srbský vyslanec Gruič ohledně poměrů křesťanů ve Starém Srbsku, jež Albánci vždy víc a více znásilňují

Chamberlain pojede do jižní Afriky. Z Londýna, 26. října. Úřadně se oznamuje: Ministr pro osady Chamberlain odebere se koncem měsíce listopadu do jižní Afriky, aby na místě seznámil se s otázkami, vzniklými ukončením války a zkoumal zároveň, jak daly by se upraviti záležitosti nových osad. Chamberlain navštíví Kap- skou osadu, Natal, osadu Oranje a Transwaalska a vrátí se do Anglicka na počátku března. »Reut. kanc.« dovídá se, že tento krok Chamberlainův byl od krále a ministrů schválen a od lorda Mil- nera radostně uvítán.

Král. české zemaské divadlo v Praze. V pondělí, 27. října. 21. hra (1. čtvrtka) v předpl. POLOPANNY- Komedie o třech dějstvích. Francouzsky napsal Marcel Prévost. Přeložil Otakar Doktor. Začátek o 7. hod. Konsc o půl 10 hod