Str. 198.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXIX.

prováděti — nutno vepři po celý rok stej- nou péči věnovati, ovšem že v letě jest toho dvojnásobně nutno. V Anglii jest na denním pořádku koupání vepřů, a sice provádí se kou- pání to v letě ve vodě chladné a v zimě ve vodě teplé ve zvláštních nádržkách. Při kou- pání tře se kůže důkladně buď koštětem neb věchtem slámy, jak obr. 60. celou práci znázorňuje. — I v Německu počíná se již na některých velkostatcích i u družstev, kde se chov vepřového dobytka ve velkém pro- vádí, denní koupání vepřů prováděti; za to u nás se posud práci té pozornost nevěnuje. Koupání jest vepřům nevyhnutelně nutné a přispívá k udržení zdraví zvířat; zvířata si při tom velmi libují — vůbec dobře se jim daří a vzdorují pak spíše různým nemocem a chorobám, Zajisté jest známo, že vepřům — zejména ušlechtilých plemen — již se dokonale nečistí, narůstají velmi hrubé štětiny a že mají drsnou kůži, která stává se čím dále tím tvrdší, z které se velké šupiny a lupky od- lučují a která se konečně stane tak tvrdou a tuhou, že překáží volnému pohybu zvířat — což zajisté zdravému vývinu ku prospěchu není. Konečně dostaví se různí příživníci vepř se ustavičně tře a škrábe; hledí se ne- čistot, kde jen mu možno, zbaviti, jest ne pokojný, což vše zajisté nejde k duhu a ne- přispívá k zdárnému vývinu zvířete. Poskytneme proto vepřům příležitost, aby se mohli — pak-li ne denně, tedy aspoň občas — vykoupati a hleďme jim při tom sami vypomoci. Rychlým vývinem a zdár- ným prospíváním nahradí za to vepřík ma- jiteli malou péči mu věnovanou.

Hospodář. anketa okresu hlineckého.

ne 13./12. t. r. byla konána u okres- ního výboru v Hlinsku, za velikého účastenství, důležitá porada obecních starostů a důvěrníků o prostředcích ku povznesení zemědělství v tomto okrese. jíž se také súčastnil delegát zemědělské rady okresuhlineckého řed. Ad. Eckert z Chrudimi Programové návrhy, založené na zkušeno stech a podnětech na četných shromážděních rolnictva, jež byly v posledních letech v hli- neckém okrese konány při hospodář. před- náškách a odborných hospodář. bězích, odů- vodňoval okresní starosta p. K. Adámek. Návrhy tyto, rozdělené soustavně v deset částí (kulturní, pěstování plodin, lesnictví. chov domácího zvířectva, upravení vod a me- liorace, organisace k účelům úvěrním a vy- robným a j., dělnictvo a čeleď, pojišťování. opatřování chudých a sirotků, zdokonalování komunikací), byly důkladně uvažovány. Ro- kování o nich se účastnili — vedle delegáta zeměd. rady řed. Eckerta — četní pp. sta- rostové a důvěrníci obcí. Všecky návrhy, okr. starostou věcně odů- vodněné, byly přijaty a usneseno, aby o jich postupné provádění pečoval okresní výbor společně s obecními představenstvy. Delegát zeměd. rady řed. Eckert ujistil, že pokud síly stačí, bude tyto snahy podpo- rovati, jakož i že není pochyby, že tato akce nalezne při zeměd. radě účinné podpory. Při zakončení této porady vylíčil okr. sta- rosta vážnost všeobecné hospodářské situace a ukázal k velké důležitosti promyšleué a sou- stavné drobné práce pro veškerý kulturní a hospodářský vývoj našeho národa.

Po snesení této porady bude v pořádání učebných běhů a přednášek hospodářských v okresu hlineckém soustavně postupováno. Takové ankety měly by se v každém okrese odbývati! Okresní výbor provádí pak usne- sení důvěrníků z celého okresu!

Náš průmysl eukrovarnieký v kampani 1902/3. V kampani 1902-3 pracovalo, tak jako v kampani předcházející, v rakousko-uherské říši úhrnem 216 cukrovarů. Řepou posázená plocha klesla r. 1902 oproti r. 1901 ze 362 000 ha na 306.000 ha, neb o 16. Následkem toho i sklizeň řepy byla v říši rakousko-uherské menší s 18,144.000 a čili v 20.3 než sklizeň r. 1901; obnášela totiž 71,306.000 q, oproti 89,450.000 q sklizeným r. 1901. Z celé sklizně cukrovky připadá 28,620.000a čili 40.1% na král. České, 21.813,000 q čili 30 69 na Moravu, Slezsko a Halič a 20,873 000 q čili 29.3 na země koruny uherské. Sklizeň po 1 ha dosáhla v roce tom v Uhrách poprvé takové výše jako v Rakousku, z čehož nejlépe velký pokrok zemědělský v Uhrách poznati lze. Cukru — v hodnotě cukru surového — vyrobeno bylo v kampani té úhrnem 10,509.000 q oproti výrobě 12,911.000 q v kampani 1901-2 (v kteréžto kampani 1901-2 dostoupila výroba cukru nejvyšší výše ze všech dosavádních): bylo tedy o 2,402.000 čitio 19 vyrobeno méně. Z výroby připada 4,402.000 q neb 41.9% na král. České, 3,170.900a neb 30.1 na Moravu, Slezsko a Halíč a 2,937.000 q neb 28 na země uherské. Do konsumu uvnitř říše přišlo v kampani té 4,182.000 q — v hodnotě cukru surového — oproti 3.904.000 q spotřebovaným v kampani 1901-2; bylo tedy v kampani 1901-2 zkonsumováno o 278.000 q neb o 7.1% cukru více, z čehož vidno. že konsum náš značně stoupl; při tom nutno ovšem uvážiti, že poslední kampaň trvala výminečně 13 měsíců; ač v posledním měsíci bylo k zdanění velmi málo cukru přihlášeno Z celého konsumu připadá 41.3 na království České, 41.5 na Mo- ravu a ostatní země rakouské a 17.2 na Uhry. Vývoz rafinovaného cukru z říše naší však v kampani 1902-3 oproti kampani předcházející klesl; obnášelť 6,484.000 q oproti 7,024.000a v kampani 1901-2; klesl tedy o 540.000 q neb o 7 7%. — Rafinády vyváženo bylo: přes Hamburk 3,786.000 q, přes Trest 1,147.000 q, do Italie 134.000 q, do zemí balkánských 271.000 q, do Švýcar 581.000 q, do východní Indie 165.000 q, do Japonska 256.000 q, do Čny 444.000 q. Z toho vidno, že 58.4 z celé vyvezené rafi- nády šlo do Hamburku, odkud se dovážela do Anglie a severní Ameriky. Nejvíce klesl vývoz naší rafinády do Vých. Indie, ještě r. 1901-2 vyvezeno tam 1,510.000 q. Z celého vývozu rafinady připadá 62% na cukr pískový, 24 na pilé, 9 na cukr kostkový, 39 na cukr v homolich a 2 na cukrovou moučku. Nejvíce klesl vývoz cukru pískového. Cukru surového vyvezeno bylo v kampani dotčené (1902 3) úhrnem 1,090.000 q oproti 350.000 q v kampani předcházející; stoupl tedy vývoz ten značně. Z vývozu toho připadá 821.000 na Anglii, 176.000 q na Ameriku; něco málo vy- vezeno do Italie, Rumunska a Vých. Indie. Úhrnný vývoz cukru v kampani 1902-3 činil tedy — v hodnotě cukru surového — 8,294.000a oproti 8,156.000 q v kampani 1901-2; tak že se celkový vývoz zvýšil o 136.000 q. Melasy prodáno v poslední kampani 2,840.000a oproti 2,788.000 q v kampani předcházející; ob- nášelo tedy množství melasy 3.9 z množství spracované řepy, oproti 3.1% v kampani 1901-2. E

Noviny národohospodářské. E Oehranná ela dostupují nyní při pšenici výše 4 zl. 20 kr., při žitě 3 zl. 54 kr. ječmeni a ovsu 3 zl. 54 kr., a obnáší: v Ita- v Ně- ve ve Spoj. v Rakousko- při lii mecku Francii Státech Uhersku 1.50 pšenici zl. 3.— 1.72 2.82 1.90 „ 1.80 1.72 1.20 0.82 žitu 1.50 ječmeni „ 1.60 0.98 1.20 2.82 0.75 ovsu „ 1.60 1.38 1.20 2.13 0.75 Uherští agrárníci podali zemským spolkem zemědělským a svazem uherských zemědělců

předsedovi ministerstva pamětní spis o upra- vení poměrů celních, kdyby Cistajtanie po- rušila ujednanou reciprocitu. V tomto případu žádají, aby vláda uherská byla na tuto možnost připravena, a proto aby již nyní ujednala osnovu samostatné sazby celní, jež by byla základem celněpolitického vyjednávání Uher s jinými státy. Bude-li Cistajtanií reciprocita porušena, uzavřou Uhry také s Rakouskem, jako s jinými státy, místo dosavádního obchod- ního a celního svazku obchodní a celni smlouvu. Ku zákonnému schválení oběma polovicím říše společného automního tarifu a celního a ob- chodního svazku jsou uherští agrárníci ochotní jenom tehdáž přistoupiti, když se současně tak stane také v Rakousku. Mlékařství ve Franeii náleží k nejdůleži- tějším odvětvím výroby zemědělské. Ve Francii se nadojí ročně asi 92 mil. hl mléka a spo- třeba mléka je dvakrát tak velká jako vína. Ve Francii spotřebováno másla v l. 1872—73 73,045.308 kg za 164,071.677 fr., r. 1892-3 132,022.660 kg za 295,070.983 franků. Do Francie bylo přiveženo r. 1898 čerstvého másla 5,636 632 kg za 18,914.376 fr., soleného a konservovaného másla 134.735 kg za 330. 1 45 fr.; současně bylo z Francie vyveženo čerstvého másla 1,640.532 kg za 4,839,569 fr., másla soleného a konservovaného 23,339.672 kg za 66,518.065 fr. Hlemýžďů se spotřebovalo v Paříži v zimě 1900—1901: 800.000 kg. Nejvíce hlemýždů se přiváží do Paříže z Burgundska, kde se provádí zvláštní racionelní chov hlemýžďů; platí se za tisíc 8 až 9 franků. Vajee se nyní nejvíce vyváží ze Švýcar a Uher. Ve Švýcařích se utvořila koopera- tivní společnost k podporování chovu drůbeže a ku sprostředkování tržby vejci. — Podobné společnosti jsou ode dávna v Irsku, Norsku a v Německu. V Budapešti byla zřízena va- ječná bursa, jíž se společnost anglických dráh Great Northern Railway nabídla, že bude velmi levně dopravovati ve zvláštních vagonech vejce do Londýna a do Anglie. Antomobily se stále zdokonalují a rozši- řuji. V Paříži závádí se automobily při poště. Na počátku má býti vypraveno 100 automo- bilních vozů, z nichž každý pojme 800 kg zásilek. Tyto vozíky budou jezditi o polovici rychleji, než-li povozy koňské. — V Anglii a Americe zaujímá automobil také v země- dělství důležité místo při převážení hospodář- ských plodin a j. Nyní se tam pořizují také stroje po způsobu automobilů. — Na pařížské světové výstavě r. 1900 byl vystaven auto- mobilní stroj žací. Českých záložen soustavy Raiffeisenovy bylo v království Českém r. 1897: 59 s obra- tem v II. půlletí t. r. 593.030 96 K, koncem r. 1900 bylo těchto záložen již 401 a jich obrat v r. 1900 činil 11,094.329.27 K. Největšími boháči na zemi dle „Matin-u“ jsou: Angličan Beit, náčelník domu Vernher, Beit a sp. a Čiňan Li-Hung-Tschang. — Beitovi náleží polovice zlatodolů v již. Africe a jmění jeho se cení na 4 milliardy K. Také jmění Li-Hung-Tschanga se oceňuje na 4 milliardy K. Největší boháči na zemi po těchto milliardá- řích jsou: J. Robinson (3200 mil. K), Ame- rikán J. A. Rockefeller v New Yorku (2400 mil. K), Wald. Artor v Anglii (1600 mil. K), kn. Demidov na Rusi (1600 mil. K), And. Carnegie (1300 mil. K), Morgan, Vanderbilt a Vil. Rockefeller (1000—1300 mil. K).