Strana 6.

ŽENSKÝ LIST.

Číslo 12.

čelo živé, masité, oči jeho černé, laskavé a tak krásně jasné, že zdá se jakoby se pohybovaly. Prostřed lící růměn, ústa růzová, pysky tak červené, jako u zdra- vého člověka. Jazyk jest červený, čerstvý a zcela šťavnatý. Vous nejlibeznější barvy. — Zde jsou skutečně všecky známky živoucího člověka, neb i krev v žilách jest ještě tekoucí . . .(1!!) Ale tu jsme se svalili se židlice; co lékařská věda nemůže připustit, aby v mrtvém těle tekla krev, poněvadž pak by to nebylo mrtvé, nýbrž živé tělo, to je tady skutkem. Klerikál však, poněvadž mu na rozumu nezáleží, řekne: »To je zázrak!« My však, kteří si ho vážíme, řekneme: »S odpuštěním, to je . . .. l

Liga A 17. Proti vlečkám vystoupila také správa lázní emžských. Vydala za tím účelem vyhlášku, ve které upozorňuje na to, že prach, vlečkami zvedaný, škodí nemocným. Avšak vyzvání toto minulo se výsledkem, neboť měšťáckým fiflenám čerta záleží na zdraví spolubližních! Z klerikální školy. Šesté přikázání ná- zorně vykládal dle »Nov. Havlíčka« katecheta P. na Kladně žákyním II. třídy měšť. šk. takto: »Dívka vy- stoupne ze školy, namluví si amanta, jdou spolu k muzice, tam celou noc trdlují, pak on ji jde vy- provázet, stojí dlouho před domem, něco si řeknou, jdou na půdu a za nějaký čas má dívka chlapečka nebo holčičku.« — Jak vidět, mají mnozí velebníčkové v oboru šestého přikázání velké znalosti. Liga A 5. Miliony na nové kanony byly povoleny zase v Rakousku, zatim co na všech stranách vzmáhá se nouze a bída. Jak dlouho toto ožebračování obyvatelstva bude pokračo- vati a stoupati? Či čekají vládní kruhové až i v tomto směru uplatní se u nás stará zásada, že tak dlou- ho se chodí se džbánkem pro vodu, až se ucho utrhne? Práce žen v továrnách a rození mrtvých dítek. Dle vyšetřování Preslových ve příčině porodů mrtvých dítek v Rakousku v období 1876—1885 vy- chází jak »Děln. Listy« píší, na jevo, že nehledě k městům, kde četné porody nemanželské číslici ovlá- dají, vykazují severní Čechy, Štýrsko a západní Ha- lič nejvyšší číslo a sice více nežli 4% porodů mrtvých dítek. V Čechách jsou to okresy: Šluknov. Rumburk, Jablonné, Liberec (5%), Frýdland a Jablo nec. Ve Štýrsku je to Most n. M, Lubno, Lietzen, střediska průmyslu hornického a hutnického. Tentýž zjev vyskytuje se v pruském okresu Liegnitz. Příči- nou toho je všude velká nouze dělnictva, zaměstnaného v průmyslu textilním nebo v dolech, jejich slabý vývin tělesný a daleko rozvětvené za- městnání pohlaví ženského v továrnách. Také nej- nověji z Holandska docházející zprávy potvrzují toto pozorování. V továrním městě Enschede, kde v po- slední době zuřilo tolik stávek, obnášel v únoru 1902 počet mrtvých dítek novorozených, počítaje z 1000 porodů, 33.33, kdežto v Delftu pouze 12.05, v Am- sterodamě 26.16, v Rotterdamu 41.10. Ze života chudé vdovy. O žalostných poměrech knoflíkářů v Horách Orlických podává svrchovaně poučný obrázek tamější živnostenský dozorce: Vdově po tkalci bylo uživiti deset dítek; sama uchytila se řemesla po muži a tkalčením vyzískala týdně 1 zl. 50 kr. (!); sedm dětí 6-15letých dě- lalo knoflíky, dvě nejstarší dívky 13letá a 15letá oví- jely kroužky, ostatních pět obšívalo kraje; zhotovily týdně 32 »psaníček« po 6 tuctech za mzdy týdenní 1 zl. 40 kr. Průměrně vydělala si rodina 150 z l. ročně. (Asi 41 kr. denně pro 11 krků! . . .) Jakmile nastalo léto, nechala žena a 15letá dcerka stavu a knoflíků a šly k sedlákovi dělat na pole neb

do stodoly za stravu a za 5—6 bochníků chle- ba místo týdenní mzdy, jež rozkrájel mladším dětem... Nájem za světničku, 15 zl. ročně, uhradily obě ženštiny taktéž nádenickou prací u hospodáře. Značně poškozovali vdovu a děti její oba faktoři, tkalcovský i knoflikářský, vyplácejíce jim sotva třetinu mzdy v penězích a vnucujíce jim po- traviny, látky, školní potřeby v cenách dosti vysokých. Schůze pracujících žen a dívek konala se v České Lípě dne 1. června v 8 hod. večer v ho- stinci »U Karlových Varů«. Ke schůzi této podnikly soudružky naše čilou agitaci, která se také neminula s výsledkem. Místnost, v níž se schůze konala, byla do posledního místečka vyplněna účastníky, většinou žen. Schůzi zahájila soudr. Černá. K programu »Postavení pracujících žen ve společnosti lidské« ujal se stova soudr. Vrabec Fr., který ve své řeči roz- vinul účastníkům obraz všech těch špatných, neutě- šených poměrů, v nichž se dnes ženy naše nacházejí. Odsoudiv pak zpupnost zaměstnavatelů a zaměstnava- telek vůči ženám pracujícím, apeloval na přítomné ženy a vybízel je ku společné práci organisační s muži. Na to rozvinula se o bodu tom delší debata, jíž se súčastnili soudruzi Štepl, J. Kubálek a soudružka Černá. Přes to, že schůze ta skončena byla v pozdních hodinách večerních, vytrvaly sou- družky až do konce, slibujíce ruku v ro ce s muži pracovati za brzké dosažení a vybojování lepších po- měrů pracujících tříd. Slzy by člověk cedil, když čte, jak nevyhynula lidskost, šlechetnost a poctivost v povidce, kterou na oblbení svých čtenářů přinesl krejcarový plátek »Marie« 1895 str. 108. Uvádíme z ní extrakt: »Chudá rodina, hlad, zima, bosé děcko jde prodávat fialky. Prosí úpěnlivě a jde okolo bohatý otec s dívkou. Tato útrpně se podívá a vtiskne jí jakýs papírek. Rozbalen shledá se být desítkou. Zděšení u poctivé matky: »To musíme vrátit!« Matka i dítě dají se úprkem za dívkou! Konečně ji shlednou. »Slečno, dala jste mi desítku!« Slečna jest nemile dojata, že její štědrost je vyzrazena; otec ale povídá: »Jaké jsi poctivé dítě! Tu máš ještě jeden papírek!« A dá jí za poctivost stovku. Větší pitomost jsme již dávno nečtli. Slečny. jež dávají desítky za kytičku fialek a nemile to ne- sou, když se to vyzradí, páni, jež za poctivost dávají stovky — ještě takhle panenskou, to bychom uvěřili — ač když děcko k němu doběhlo a tahalo ho z šos, povídal dle »Marie«: »Ta žebrota m ne ta há za šos.« To jsou charaktery víc než křišťálové, udě- lané proto, aby člověk v boháčovi viděl tvora lep- šího než jiní. A nejlepším při tom je, že je přidán obrázek, jak onen bohatý pán dává děvčeti bankovku kde je vytisknuto 500. Pětistovky sice neexistují, ale páter si myslí, když už lid je takový dobytek, že mu to věří, chce mu na nos posadit bulíka ještě pořád- Liga A 17. nějšího. Večírky rodičů. Pod tímto názvem konají se v Dolních Rakousích a j. schůzky rodičů škol- ních dětí s učiteli. Mají za účel poučovati rodiče o základech výchovy dětí, o náklonnostech a vadách jich vlastních dětí, které snad nepostřehli a ukazovati jim cestu k nápravě. Schůzky takové se velice osvěd- čují. V učitelském tisku ozývají se hlasy po uskuteč- nění této pěkné myšlenky i u nás. Zdaž i rodiče naši touží po něčem podobném Dobré chutnání k tomu apetitu! K uvítání ně- meckého prince Jindřicha př. jeho návštěvě v Ame- rice uspořádána velká hostina, jíž se súčastnilo 100 nejbohatších amer ckých průmyslníků, vesměs mnoho- násobných milionářů. Hostina stála 1 a čtvr milionu korun, připadl tedy na jedno milio- nářské břicho obnos 12.500 korun. Dělnická rodina musela by z toho žít patnáct až dvacet let.