Ročník II. (xl)

V Praze, dne 12. června 1902.

Číslo 12.

ZENSKÝ

LIST

Vycházi každou druhou středu s datem následujícího dne. Redakce, administrace a expedice nalézá se Praha II., Myslíkova ulice číslo 1959. Peněžní zásilky, jakož i veškerou korespondenci zasílati nutno jedině na adresu: Svěcený Antonín, Praha II. Myslíkova ulice č. 1959. — Složní lístek poštovní spořitelny číslo 854.151. — Dopisy nevy- placené se nepřijímají, nepodepsané se odkládají. — Reklamace se nezalepují a nefrankují. — Majitel: Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické. — Předplatné: Na rok 2 K 8 h, na půl roku 1 K 4 h. Do Německa a ostatních států o poštovné více. — Jednotlivá čísla v drobném prodeji 8h. Stížnosti zasílány buďtež na adresu: Dr. F. Soukup, Praha II. 1959.

Nekupujte v neděli!

Obchodní pomocníci rozdmychali v po- slední době po celém Rakousku mohutné hnutí za vymožením úplného klidu ne- dělního v obchodech. Volali po této oprávněné úlevě již od let, až je ko- nečně přešla trpělivost a zabouřili všemi hlasy, rozvlnili všecku veřejnost, aby každý slyšel, že j sou ještě dnes v městech a vesnicích ubožáci, kteří ubíjí své mládí a schopnosti v smrdu- tých, těsných a odporných krá- mech nejen 14—18 hodin denně, od samého úsvitu, kdy obyvatelé ještě spí, až do pozdního večera, kdy už se každý klade na lože, ale i v neděli, v den všeobecného odpo- činku, kdy většinou i tažnému do- bytku se dopřává klidu k nabytí nových sil. Obchodní pomocník je dvojnásobným otrokem. Otrokem svého karabáčníka, který ho ubíjí od jeho vstoupení do učení a otrokem rozmarného obecenstva, které mu svým chikanováním a nafoukaným jed- náním otráví i tu špetku spokojenosti, která mu snad ještě zbyla. A tak žijí většinou inteligentní mladíci, kteří se věnovali stavu obchodnickému, tomu vychvalovanému stavu, kde prý je při trošce talentu čeká skvělá budoucnost. Což neubije v nich celo- denní pobíhání kol pultů a klanění se na- dutým paničkám poslední špetku zdraví, sebevědomí a všechschop ností? Zcela právem dovolávají se ti to otroci obchodu pomoci obecenstva v boji za nedělní klid. Povolané kruhy i s vládou i v tomto případě dosvědčily, že jsou bluchy jak pařezy, jedná-li se

o chudé ubožáky. Veškeré několikaleté vo- lání po nedělním klidu ve všech živ- nostech odráželo se od zdí paláců jako bezmocný příboj. A obchodníci, zaměstnavatelé? Ti si ještě v nestydaté drzosti a nebetyčné na- dutosti svolávají schůze a odhlasováním schválí nynější kruté otroctví svých pod- daných, odvolávajíce se na velmožné P. T. obecenstvo. Aby i tuto zbraň svým „chlebodárcům“ vyrazili z hrabivých rukou, volali obchodní pomocníci ke všemu obecenstvu: Nekupujte v neděli! „Každý dělník“ — voláno v návěštích, nalepených po Praze i venkově — „má zákonem zaručený jednou týdně úplný klid práce, jenom my musíme i v neděli své síly napínati, a to proto, poněvadž o be- censtvo našeho boje za nedělní klid si nevšímá. Víme dobře, že nedělní nekupování donutilo by samo sebou naše chefy krámy v neděli uzavříti, a v ničem by je to nezkrátilo, neb odběratelé by byli nuceni svůj nákup všedního dne obstará- vati. Voláme proto tentokráte znovu a dů- razně: Nekupujte v neděli! Nestavte se nepřátelsky a bezohledně vůči obchod- nímu pomocnictvu! Nebuďte u něho pří- činou trpkého pomyšlení, že vaší spolu- vinou jest připravováno o neděl ní klid! Nevzbuzujte nespokojenost u obchod- ního pomocnictva! Žádáte od nás, abychom vám v jakosti, váze i ceně dobře posloužili, přijďte tudíž také nám vstříc!“

Obracíme se dnes k oněm soudružkám, které obstarávají nákup pro svou domácnost. Jsou dva velké úkoly vaše! První: vychovati své dítky v duchu a zá-