#1
alto_textblock
#1
31. ledna 1900 Číslo 30.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
v 10 hod. dopol. velký výbor do kanceláře
bratrské pokladny ve Falknově k volbě pře
sedy dohodčího úřadu. Situace se nezměnila.
Na včerejší schůzi v Janoušově žádali posl
dr. Verkauf a v Dalvicích Falk z Falknova
aby se vytrvalo ve stávce a vybízeli horníky.
by zachovali klid.
č Z Mostu, 30. ledna. (C. -B.) Na 3. šachtách
pracuje 237 dělníků. Klid nebyl nikde porušen.
Neodvislý socialista Čeněk Körber byl pro své
řeči na schůzích dnes zatčen a zavedeno s ním
k návrhu státního zastupitelství vyšetřování pro
zločin veřejného násili, jehož prý se dopustil
nebezpečným vyhrožováním.
ban Z Mostu, 30. ledna. (C.-B.) Na 18 dolech
sjelo do dolů dnes místo z obvyklého mužstva
1963 při noční střídě jen 465 mužů.
Ustavující schůze dohoděího úřadu musil
býti pdročena, poněvadž osm pozvaných členo
za dělnickou skupinu prohlásilo, že nejsou po-
zvoláni vyjednávati jmenem horníků, jelikož ne
všichni jsou zvolenými řádnými přísedicimi
nýbrž jen někteří z nich.
#5
alto_textblock
#5
vů Z pánvé plzeňské.o
kvon z Plzně so tadna. (Č..B.) Siluace zde
v Rokybahech, ve Střibře a v Přešticich se ně
#6
alto_textblock
#6
změnila. r
Z pánve moravsko-slezské.
Z Opavy, 30. ledna. (C.-B.) Poměry v ob
vodu bstravsko-karvínské slávký se znáčně zho
šily. Zejmena v karvinském revíru, ve kterém
pracovalo se dosud téměř normálně, jest stávk
úplná. Na dolech pracuje méně nežl 30 ho
niků. Dohodovací úřad, jehož předsedou zvolen
rada zemského soudu svob. pán Jindr. d'Elver.
sejde se zejíra v Těšíně k prvé šehůizi. O
Včerejška dlí. v Moravské Ostravě zástupce mini-
sterstva orby odborný rada baron Pražák, jenž
přijmé dnes deputaci stávkujících, kteři předloži
mu výkazy o výši výdělku.
—ák. Z Moravské Ostravy, 30. ledna. (Zvl.
lelegr. »Nár. L..) Stávka při dnešní ranní střídě na-
chází se v následujícím stadiu: sjelo v procentech
mužů na jednollivých jamach: Karolina 8, Šalo
mouna 9, Hlublna 17. Terezie 23,Ida 27, Louisa6
Betlina 19. Eleonora 12. Hermenegilda 16, Vilémka
11. Jakubka 19. Alexandra 26, Josefská 43. Janská
28. Petrova 29. Michalská 35, Jindřichova 35, Fran-
otiskova 22, Jiřího 24. Hubertova normální, lgnátova
40. Trojice 45, Emma 29, Jan Marie, 82, Michalov
25, Eugen normálně, Salm II. 41. Salm VII. 55. Zvě
řinova 43. Na Karvínsku: Hlavní jáma 57, Nová
jáma 18, Janská 12, Franliščína se opravuje, Hlu-
bina 41, Jindřichova 29, Gabriela 16, Hohenegger
48. Albrechlova 48. Dle číslic těchlo opět ve svém
celku počet stávkujících oproti včerej-
šku stoupl, a to někde, hlavně na Karvínsku
znaěně. Pokud na ěkterých jamách na Ostrávsku
sjelo o malé procento více, nežli včera, nejsouto
stávkáři, nýbrž najatí lidě, kteři dosud na dolech
nepracovali.
—ák. Z Moravské Ostravy, 30. ledna. (Zvl
Ugrm. »N. L.4)Rozhodným dnem pro stávku bude
zejtřek, středa, 31. t. m., kdy jest den výplaty zálo
na mzdu, která vyplácí se každého 15 v měsíci. Mezi
stávkujícími proslýchá se, že půjdou si pros zálobu
jako obyčejně. Smírčí komise sejde se ponejprv ve
středu v městské radnici v Moravské Ústravě, za
předsednictví bar. D'Elvertu. Strana sociál n
demokratická, toliž dr. Karpeles a posl. Berner
navrhli vládě ku jmenování předsedy smírčího soudu
terno seslávající: z posl. Daszyňského, prol. Masa-
ryka a posl. D'Elverta. Vláda rozhodla se pro
posledního, při čemž nebyl zajisté posledním důvod.
aby mohlose šíci, v případu, že by byly stávkujícím
nějaké ústupky povoleny, že stalo se tak na nátlak
německého poslance.
—ák. Z Moravské Ostravy, 30. ledna. (Zvl.
telege. »Nár. Listů«.) Mezí dělníky, zaměstnanými
u koksových peci, jeví se také ruch, směřující ku
zastavení práce. Dělníci tito, jichž jest několik set,
až dosud v práci při koksových pecích vytrvalí, a
na chuti ku stávce už od mnoha dnů nescházelo.
Zaštaví li i tito práci najednou, způsobí tím za-
městnavatelům škodu, jdoucí do mnoha seť tisíců
zlatých, neboť jakmile koksová pec jednou vyhasne.
musí se zbořiti a přestavovati. Proto laké až dosu
za dobu stávky stále dodáváno do těchto peci uhlí.
kde jen je bylo možno sehnati. Rovněž mezi stroj
níky a topiči u strojů na jednotlivých jamách agituje
se silně pro zahájení stávky-
#7
alto_textblock
#7
Denni zprávy.
— Chceme plnou rovnoprávnost. Kdo
sleduje národní náš vývoj a na druhé straně
stejně pozorným okem naše zápasy za práva ja-
zyková a vůbec za rovné právo, dospěje k ne
zrovna potěšitelnému poznání, že v nejrůzněj
ších oborech práce sice pokračujeme s ostat-
ními národy, kteři ve mnohem šťastnější nalé-
zají se situaci, než my, že činíme tak stejným
tempem, však ve svých politicko-národních sna-
háeh že víc a více ustupujem, ba s nynější
státoprávní organisací této říše se sbližujeme.
Dnes na příklad by výrok prince Karla Schwar-
zenberga, že dvacetiletým svým trváním ústava
prosincová se vžila, již tak nepůsobil, jako
v okamžiku, kdy byl pronesen. Onehdy pronesl
jistý poslanec bez odmluvy náhled, že jsme jako
politikové »přílišní fantasté«, čimž nepřímo na-
pověděl, abychom se stali »realnějšími«. Důvěr-
nějším obcováním s moudrými lidmi stane s
člověk také — moudrým. Dnes na příklad vl-
deňský parlament ad absurdum již se uvěsti
nechce, naopak té doby již se vykázati mu-
žeme velice platnými zásluhami, aby parlament
ten stal se opět hybným. Ba, hledě ke koneč-
ným cílům, není účaslenství v konferencích, jež
s neděle budou zahájeny, ničím jiným, než
podmikem, aby poslanecká sněmovna stalase
opět dčlnou. — Výkonný výbor strany svo-
bodomýslné právem prohlásil konference ty za
pouhou průpravu k rozsáhlému jednání o de-
zažení národnostnino míru v této říší vůbee.
Však nejen rozšířiti se musí toto jednání na
všecky utiskované národy této říše, nýbrž také
na všechny obory správy a na vše-
chen veřejný život vůbec. Dnes jde
na příklaď hlavně jen o soudy a pořád jenom
o soudech se mluví. Je to jednak následek
historismu, že hlavně soudů se dovoláváme
a jen soudy na mysli máme, neboť je příro-
zeno, že při dřívější organisaci veřejné služby.
o nic jiného vlastně ani nešlo, než o soudni-
ctví a toho že také všechny staré výnosy a
patenty, o něž opíráme své nároky, se týkaly.
Z okolnosti té se ale tendeněně kořistí. Tím
totiž, že všechno applikuje se na soudy a téměř
výhradně jen o praxi soudní se mluví, umlčují
se naše žaloby na křivdy, jež v jiných úřadech
a oborech správy se nám dějí. Tak jakoby
vůbec nebylo jiných úřadů, na nichž rovněž
máme právo žádati, aby dbaly jazyka našeho
jako prvního a staršího v zemi. Jsou tu úřa-
dové političtí, úřadové finanční a berní, úřadové
celní, jejichž agenda zrovna tak do podrobna
#8
alto_textblock
#8
by měla býti probrána v ohledu na rovnopráv-
nost. Je pravda, že výnosy Badenovýmia
Gautschovými bylo v Čechách do jisté míry
upraveno také v těchto úřadech uživání če-
štiny, však vizme, s jakými výjimkami! Vý-
jimky tyto mají všechny svůj
původ budvanlegaci dějinné
souvislosti zemi českých, b ud
jsou to ústupky centralismu. Má zůstati snad při
starém — věc týká se ostatně též soudů —
aby ryze český soud nebo úřad v Čechách
byl povinen korrespondovati
s rovněž ryze českým úřadem
neb soudem na Moravě německy?
Jaký v tom rozum a jaká potupa! Tím chce
Vídeň popříti státní i národní minulost česko-
moravskou a udělati z Moravy vůči království
českému právě tak cizou »provincii« jako Ty-
rolsko. A jakým právem nakazuje se českým
úřadům, aby na příklad účetní doklady zasílaly
do Vídně po německu? Tím že se tak žádá,
dává se opora podmínce, že ka ždý, k do
chce se státi v Čechách a na
Moravě úřadníkem, musí umět
sice německy, ač ne ka židý úřad-
nk v téťo zemimusí umět česky.
To ale ponížení takové, že
bychom je jako sebevědo my
národ mělitodmítnouti. Zda li pak
si kdo již všiml toho, jak se úřaduje u nás na
přiklad v úřadech horních, pun-
covníeh, vůřadě loterním, kde
úřadnictvo téměř vesměs je německé, který
úřad ani za ministra Kaizla nebyl donucen vy-
dávati stranám českým — nejde tu ani o službu
vnitřní — česká riseonta. Proč má se úřadovat
vtabákových (fabrikách v českých krajích
němesky a proč vignetty na zboží, jež
v těchto závodech se vyrábí, jsou dosud vý-
hradně německé? Tyto vignětty rovněž ná
ležejí ku »vnitřní« službě a přece zůstaly
německými i za českého ministra a finan-
čního. Vizme poštu a úřady telegrafické.
Poněvadž prý maji ráz internacionální, můsí prí
býti věcná část vnitřní službyo německá. Uherské
pošty jsou také internacionální, ale kdo neum
madarsky, na peštské hlavní poště aní rekoman
dovaně psaní neudá. Naopak, maďarští úřadni
mají své potěšeni nad »Švóbem«, jenž se svým
listem od jednoho okénka ke druhému běhá
A což Bělgie, Dánsko, Nizozemzko, Porlugalsko.
Bulharsko, Srbsko atd., jejichž obvody jsou
mnohem menší, než pošlovní obvod ředitelstva
pražského, vylučají snad svůj jazyk ze vnitř í
správý poštovní? Proč má se tak dřti v Če-
chách, na Moravě a ve Slezsku? A z jakých
důvodů má býti vyloučena čeština z ressortu
ministerstva zeměbraneckého? Když může být
ne pouze vnitřní řeč, nýbrž i velení chorvalské
zeměbrany čhorvatské, nenahlížime nijak, pro
by nemohla miti tatáž práva češ'ti n a
v zeměbraně české a moravsko-slezské? Ze
jmena je nejvyšší čas, aby u četnictv
zavládly jiné poměry v ohledu jazykovém.
Tato instituce nemá s armádou nic společného,
naopak je již povahou svojí instituci občansko-
úřadní a ta němčina je ji vlastně jen na pře-
kážku a čini ji v krajích českých nepopulární.
Má-li býti zjednán mír a klid národnostní v této
říši, třeba smělou rukou zasáhnouti do všeeh
oborů veřejné správy, všude učiniti opatření,
aby národ náš necitil se býti v právech svých
poškozeným a poníženým. Má-li býti dán důkaz,
že Rakousko samo — ne pouze Němci — chce
s národem českým uzavříti poctivý mír —
od připojení koruny české sen tak
nestalo — musí ve všech těchto oborech pro-
vésti jazykové opravy ve směru námi označeném
Jen potom, až skutkem přesvědčí s
český národ, že tato říše opravdu vý-
host dala tradicím dosavadním,
tradicím germanisace a centra-
lismu, zavládne pokoj a mir v če-
ských zemich. o ebáloy spaá
— Rozejdou-li se konference ber
výsledku? Co po tom? Na olázku tu dáví
vídeňský orakul odpověď, potom že prý jazykový
zákon vlády předtožen bude parlamentu, jako
každá jiná osnova.A domnívá se pan dr
Körber, že v plenu a v komisi půjde to lépe,
než ve svolané ad hoc konferenci? Nechápeme
psychologickou oprávněnost tohoto očekávání.
V parlamentě působí stafáže, působí událostí
menší přihody, jež dějí se vedle, působí kluby.
couloirní klepy a všechno to, co se sněmová-
ním souvisí a v motanici takové je mysl mno-
hem méně přístupna ke shodě a míru než
v konferenčním zátiší, kde všem účastníkům
bezděčně se staví pořád a pořád na oči
cil konečný, k němuž všechna pozornost
je obrácena — cíl smíření. A což, když
ani v parlamentě to nepůjde ? Jaká jest
další etappa ve vládnim postupu? Tu mínění
se rozcházejí. Jedni domnívají se, že na-
stoupí vládu absolutismus, druzí, že vláda
oktroyovati bude svůj jazykový zákon § 14. 1 .
A provede tento císařský řez, jímž nebude vy-
baven andělíček míru, nýbrž shrblý zmetek.
šilhající v lovo i v pravo, vláda nynější? Vláda
dra. Körbra, jenž seděl v kabinetě, který tak
slavným způsobem ohražoval se proti zneužívvání
§ 14. a za žádnou cenu nechtěl vykonati,eo
provedlo bez obliží a hravě ministerstvo Wiu-
kovo, aniž by kdo v tomto státě byl hlesl, co
nasvědčuje tomu, že výtečný tento experiment
dá se haz obavy prověst, kdykoli bude toho
zapofřebí? Nevíme. Bylo by to ne pouze origi-
nální, ale zároveň též pohodlné, vládnouti sice
vústavně«, ale tam, kde se p. t. parlament tomu
vzepře, na základě § 14. Tak se nám zdá, že
nás očekávají ještě mnohé zajímavé věcí.
— O volbě pražského starosty koluj
v obecenstvu nejrůznější a namnoze naprosto
nesprávné pověsti. Důvody, proč svobodomy.
slná strana trvá na volbě dra. Podlipného, jsou
jasné. Úřad pražského starosty není pouze
úřadem autonomní správy, nýbrž s ním spojeny
velice důležité výkony, jež jednak v ohledu vše-
obecně národním a potom též v ohledu spceiálně
politickém nemohou a nesmí býti podceňovány. Ná-
sledkem toho je otázka obsazení místa také » poli-
tiekou« a v tom směru velice významnou. Ti, kteři
pohlíží na věc jenom se stanoviska zájmův vý-
hradně obecních, zapomínají, že starosta pražský
zastává též funkce politické správy první in
stance z že při významu Prahy pro náš národ
má úřad primatora pražského také v národním
ohledu docela jinou důležitost, než na příklad
Všech předměstských starostů dohromady
onalii oo1
#9
alto_textblock
#9
kteří representují obce s větším počtem obyva
telů, než má Praha. Dle jedné z kolujíeíeh
pověstí nemá prý se státi starostou pražským
ani dr. Podlipný ani dr. Srb, nýbrž třelí osob-
nost — jmenuje se jeden z bývalých starostů —
který by ale úřad převzal jem na rok, načež
prý by zvolen byl opět dr. Podlipný. Pochy-
bujeme velice, že by se k této jednoroční purk-
mistrovské frašce zminěný vážný muž, který
šťasten je, že si své purkmistrovské třileti již
odbyl, propůjčil, ostatně by efřekt — pokud jdeo
poměr národa našeho ku vládě a ku německým
odpůrcům našim nebyl jiným, než kdyby byl
zvolen dr. Srb a definitivně. Zdejší »Prager Tag-
blatt« debutuje zase s jinou pověstí. Pravi, že
ve sporu o obsazení místa slarostenského do-
hodnutí je již blízké. Dle něho stane prý se
starostou dr. Srib, jeho náměstky pak dr.
Seheiner a dr. Chudob a. Správ-
cem potravní daně pan Sokol. — Zdá se
nám, že »Pr. Tagblatt«, slyšel kdesi cosi zvonit,
co dávno již je odbyto a o čem v této chvili
neradi býchom se zmiňosali? Dle zprávy »Pr.
Tagblallu« by se zdálo, že v purkmistio aském
sporu rozhodují snad jiné inleresy, než zájmy
národní a speciálně zájmy obce pražské. To by
ovšem bylo smutně. Co na tom pravdy, ne-
víme, ale to víme, že by se podob
nými povídačkami neměla kompro-
mitovat jmená mužů, kteří na sta-
novisku tomto naprosto nestojí.
O to přece nejde, vkdo mábýt náměstkem
purkmistra neb dokonce administratorem po-
travní daně, tedy placeným úřadník em
obce pražské, ktery by vlastně
česitný svůj úřad represienta nt
obecního měl složit, či je šte
lépe, kterýžto úřad by obecním
staršim vůbec neměl býti obsa-
zen — nýbrž o to, kdo státi se má v nynější
situaci starostou král. hlavního města Praby.
— ,Politik« mobilisovala včera na oblá-
jení svého chefa, a aby dokázala, že ve sporu
starostenském o nic jinéno nejde, než o ukojení
osobní ambice dra. Podlipného. Zároveň v dě-
laném hněvu protestüje proti tomu, jakoby cho-
váním se »strany národní« v otázce purkmi-
strovské byl jakýmkoli způsobem poškozen zájem
národa. »Politik« dov»spravedlivého« rozhorlen
marně se nutí. O tom, jak posuzuje česká ve-
řejnost páně Mildovu výpravu proti dru. Podlip
nému, nemůže býti pochybnosti. Známe smý
šlení kruhů i osob staročeské polovině na staro
městské rednici velmi blízkých a přesvědčil
jsme se, že, komu nejde stránnický zájem na
prospěch národa, bez ohledu k jaké se hlásí
straně, jednání dra. Milda odsuzuje. V ohledu
tom je tupena »Politikou« galerie v zašedae
síní staroměstské radnice s nejváženějšími, nej-
střízlivějšími a v úsudku nejklidnějšími občany
tohoto města. Že se zvolením či nezvolenin
dra. Podlípného věci v tomto státě neobrál
hlavou dolů, víme také a netřeba k tomu dů
myslných průkazů »Politikys, však veřejný živoh
sestává z celé řady zjevů i události, jejichž
suma dodává pak tomuto životu koloritu i rázu.
A volba starosty v hlavním městě království če-
ského není, zejmena v léto době, událostí tak
podřizenou, než aby nebylo ji použito jako při-
ležitosti k vážné manifestaci, která na přislus-
ných místech dojista by nepovšimnuta nezůstala.
Kdyby o nic jiného nešlo, než o to, aby nejen
dru. Podlipnému, nýbrž předev ším
Praze bylo dáno zadostučinění za snižování,
hanobení a bíďácké útoky německého tisku
a těch, již za ním stojí, jež na starostu praž-
ského a na toto město snesly se po zná-
mých prosincových událostech v roce 1897,
musil by býti dr. Podlipný jednohlas ně
opět povolán k úřadu starostenskému.
Osobní ambice 4 Na ukojení těch věru
že všude jinde pohodlnější a ho-
nější je příležilost než ve služ
bách této obce. Jen pošetileg dral by se
k úřadu, jehož přijetí neznamená nic, než kvi-
tovati předem již pomluvu a nevděk. S táti
se starostou Prahy, znamená obi-
tovati se. Tvrdí-li »Politik«, že by staročeský
starosta zrovna tak osvědčil se býti nepoddajným
oproti vládě jako mladočeský, nepopíráme, uzná-
vajíee možnost této eventuality, jakkoli minulost
této strany opravňuje býti opatrným naproti n
právě v této věci. Však kde jsoutu důvody,
proč měl by odstoupiti starosta, který tuto ne-
poddajnost byl již osvědčil? Z jakých důvodů
trvá pan dr. Milde tak neustupné na tom, aby
dr. Podlipný nebyl zvolen? »Hlas Národa« před
týdnem učinil zodpovědným za všechny dluhy
obecní a neúspěchy skutečné i domnělé starostu
a proto plaidoval pro jeho odstranění. Dnes ale
druhý orgán strany té dokazuje pravý opak, že
starosta vlastně v ničem nerozhoduje, to že činí
obecní representace. Jak se tedy vyznati v té
motanici domnělých staročeškých důvodů, ze
kterýchž volba dra. Podlipného má býti zmařena?
Kdyby upřímně doznali, že proto zasazujíse
o zvolení dra. Srba, poněvadž po několikaleté
přestávce hledají opět oporu pro pokus, zdali
by se jim snad nepoštěstilo slaviti z mrtvých
vzkříšení, mluvili by aspoň pravdu.
— Resignace úřadujícího náměstka
starosty p. dra. Vlad. Srba. Včera odpoledne
úřadující náměstek p. dr. Srb nepřišel v ob-
vyklou hodinu do praesidia staraničstské rad-
nice. Až do 1 hod. po polední úřadoval v ka-
binetu starosty a pak se vzdálil, aniž úřadnictvu
oznámil, k jakému kroku se odhodlal. Místo
něho přišel do praesidia druhý náměstekp.
Ferd. Voitl, který běžně kusy úřadní pode-
psal, načež odebral se do schůze rady městské,
kterou zahájil a jíž předsedal. Podivení a pře-
kvapení, jaké se zmocnilo všech členů radý,
nasvědčovalo, že žádný neměl tušení o rozhod-
nutí náměstka p. dra, Srba. Po zahájení schůze
oznámil p. Voitl, že obdržel přípis následujícího
obsahu: »Praesidiu rady král. hl. města Prahy.
Dovoluji sobě oznámiti, že vzdávám s
úřadu prvního náměstka starosty král.
hl. města Prahy, ja kož i hodnosti měst-
skéhoradního. Děkuje všem pánům čle-
nům rady městské a sboru obecních starších,
jakož i všem pánům magisfrátním i obecním
úřadníkům za laskavou podporu, které se mně
po celou dobu mého úřadování dostávalo, prosím,
by resignace má sdělena byla sl. sboru obecních
starších a sl. radě městské. V Praze, dne
30 ledna 1900. Dr. Vladimir Srbr« Po návrhu
p. dra Milda usnesla se rada městská jedno-
hlasně, požádati p. dra. Srba, by resignaci svo
#10
alto_textblock
#10
vzal zpět a v hodnosti městského rady i ná-
městka vzhledam k nynějším pohnutým dobám
vytrval. — Jak se dovidáme, podal p. dr. Srb
resignaci následkem usnesení důvěrníků staro-
českých.
— Řádný professor české university
nevěděl, kde leží — Polná! Proslulí oni dů-
stojníci rakouští, kteří za války rakousko- prusk
r. 1866 nevěděli, kde leží náchodská » Branka«
jsou překonáni: našel se řádný professor če-
ské university, který ještě r. 1899 ne-
věděl, kde leží naše — Polná! Vý-
tečníkem tím je dle vlastního svého podřeknut
se: p. prof. — T. G. Malsarykl Píše ve víden-
ském »Zeitu« ze dne 27. t. m. opět o Hilsne-
rově procesu; líčí tklivě, jaké námahy ho stálo
jeho studium té vraždy, i praví tu na str. 53.
do slova: »Když jsem byl po prázdninách tá-
zán po svém mínění o processu polenském,
musil jsem tu nešťastnou Polnou
pracně hledati na mapách; dnes ale
znám (po půldenní návštěvě !) celé město
okoli.« — Škoda, že p. Masaryk už také nepo-
věděl, na kterých to všeho svěla map š ch
tu »nešťastnou« Polnou hledal ! Bylo by to pro
žáky 3. třídy obecných škol gaudium. Takhle
však je to jen prochloubu a čest naší univer
sity, která na takového učence věru může být
pyšnaí
— Biskup Brynych pobádá kněžstvo
k — udavačství ! Královéhradecký bisku
J. E. Brynych rozeslati dal následující, latinským
jazykem sepsaný oběžník: »Vysoce důstojným
pánům vikářům a veškerému ctihodnému kněžstvu
dioecesnímu! Neuplynulo mnoho času od otcov-
ského napomenutí na sklonku r. 1899, jímž
jsem se snažil pohnouti kněžstvo své dioecěse
k životu v pravdě kněžskému! Sotva však za-
počal rok 1900., pohoršení — horší předešlýeh
— dáno jesti od kněží lidu věřícímu! Círke
truchli — kněži tanči! A kdyby jen tančilij
Než, jak slyším, jaké věci u příležitosti tance
venkovští hoši a děvčaty páchají, to nestydíse
páchati kněží! Kéž by aspoů kněži šetřili bi-
skupa tolikerými a tak velikými pohromam
stlhaného! Než běda! K bolesti ran mých ještě
přidávaji! Když ale věci takto se mají, nech
vědi všichni kněží a každý zvláště: Jestliž
některý z kněží budoucně se o po-
vážI tančiti — bude suspendován
Vikáře a všecky, kleří řídí podida né.
pod těžkým hřích em zavazuji k vyzrazení
(denunciaci!!) takového kněze! Z bískup
ského ordinariátu v Hradei Králové, dne 21.
ledna 1900. Edvard Jan Nepo, biskup. «. —
Poznámky k tomu netřeba.
— Občanské kluby. Občanský klu
v Praze—VII. pořádá v neděli dne 4. února
o 110. hod. dop. v sále »na Kovárně« v Hole-
sovicích členskou schůzi, v niž po-
jednáno bude o politické situaci. Do
schůze byli pozváni a účast svou přislíbili po-
slanci ppo dr. Edvard Grégr, inž. Jan Kaftan
a dr. K. Černohorsiký. Do schůze mají
přístup členové a zvaní hostě.
— Klub konservativních velkostat-
kářů na říšské radě měl schůzi, jež se
konala včera večer u hr. Pállfy a. Vydal
o ní následujíeí communiquě: »Klub konserva-
tivních velkostatkářů na řišské radě usnesl se
ve schůzi, dne 30. ledna konané, že vy ho
pozvání, které k němu učinila vláda za při
činou obeslání zamýšlené dorozumívací konfe-
rence, a zvolil za své zástupce dra. Pállíya,
hr. Buquoye a prince dra. Bedř. Schwar-
zenberga. Klub dále vyslovuje svou ochotu,
že všemi silami bude podporovati cil této akce
za příčinou dosažení dohodnulí národů, obýva-
jících Čechy a Moravu, a naděje se, že tente
pokus na rovnoprávnosti národů bude spočívati.
a že ku blahu říše a země bude provázen zdár-
ným výsledkem.«
— K české representaci na světové
výstavě pařížské. Český národ bude velm
skromně, ba snad chudě zastoupen na světové
výstavě pařížské. Nicméně bude aspoň částečně
podán na světové výstavé obraz české práce
kulturní a to v rakouském oddělení sekce
umělecko-průmyslové, kde vedle bohaté výstavy
pražské obchodnicko-živnostenské komory bude
pořízena též dosti rozsáhlá, společná kollekce
českých nakladatelů a knihtiskařů, kde budou
zastoupeny první nakladatelské a tiskařské a
grafické závody české, jako firmy: J. O t. to
F. Topič, F. Šimáček, J. R. Vilimek,
Reinwart, Bursík a Kohout, Urbá-
nek. »Unie« a j. Pořadatelstvo této výstavy
společně hodlá vydati zvláštní leťáky vý-
stavnl pro informaci francouzského a jiného
cizozemského obecenstva. Brožury tyto, velmi
vkusně a úhledně vypravené, obsahovaly by
v jazyku francouzském psaný stručný nástin
českých dějin, české literatury a uměni, našich
politických a národních zápasů, dále podobizny
Husa, Komenského a j., fotografické pohledy
pražské atd. Leták ten by se ovšem musil roz-
dávati zdarma a musil by se tisknout v nákladu
asi půl millionu exemplářů. Byl by to vy-
tečný informační a agitační prostředek a
bylo by tím velicle prospěno věci
české. Avšak náklad na vydání letáku toho
je tak velký, že jej možno uhraditi jen za
pomoci české veřejnosti, která
nesmi podceňovati význam této
publikace. Vystavovatelé v grafickém oddě-
lení a některé korporace přispěli již značnými
příspěvky. Vlastenecké spolky a korporace
i jednotlivci žádají se o podporu tohoto důleži-
tého podniku. Dotazy a příspěvky buďtež adre-
sovány: J. Otto na Karlově náměstí nebo
F. Topič na Ferdinandově tř.
— Výroční schůze král. české společ-
nosti náuk konati se bude v sobotu dne
3. února o 5. hod. odp. v místnostech společ-
nosti v Celetné ulici č. 20 v I. posehodí. Pro-
gram: 1. Zpráva hlavhího tajemníka za r. 1899.
2. Vyhlášení voleb. 3. Přednáška řádného člen
prof. dra. Jaromíra Čelakovského: »Ze starších
dějin kláštera sedleckého.«
— Promoce. Pan JUC. Jan Stuchlík, aus-
kultant v Hradci Králové, rodem ze Slavětína v Če-
chách, bude dne 5. února na české universitě Karlo-
Ferdinandově na doktora veškerých práv veřejně po-
výšen.
— Rodinné zprávy. Pan Jan Gmach, prvmí
kostelník u sv. Jindřicha, a choť jeho paní Josefa
Gmachová rozená Očenáškova, slavili dnes 40let
svého manželství
— Úmrtí. Včera o 4. hod. ranní zemřel v Praz
náhle, raněn byv mrtvicí, pan Karel Viškovsky
skladník buštěhradské dráhy v Bubnech, muž osv
#11
alto_textblock
#11
cený, vzorné povahy a horlivý vlastenec. Plných 35
let byl nepřetržitě odběratelem »Nár. Listů«.
Nový advokát. Pan JUDr. Václav Vanča
otevře dnem 1. února vlastní advokátní kancelář
v Přelouči na náměstí, v domě pana lékárníka
Pšenčíka.
— Třicetileté trvání Přírodovědeckého
klubu v Praze oslaveno bude příští neděli dne 4.
února v místnostech klubovních v Klementinu.
»Něco z dějin klubovních« přednese jednatel kand.
prol. Jos. Židlický a »O některých úkazech vzniku
nerostů v přírodě« přednese starosta dr. Frt. Slavik-
Hosté vítáni.
— Jmenování na školách pražských. V
včerejší schůzi městské rady, konané za předsednicivi
druhého náměstka pana Voitla, byli jmenováni: řídi-
cím uitelem při obecné divčí škole u sv. Haštala pan
Josef Malý, učitel při obecné chlapecké škole staro-
městské. Učitelem gramaticko-historického odboru při
obecné a měšťanské škole u Matky Boží Vítězné pan
František Černý, zatnní učitel tamtéž. Učitelem
při obecné škole u sv. Františka pan Otakar Hus á k,
zatlmní učilel při obecné škole v Bubnech. Učitelem
při obecné a měšťanské škole u Matky Boží Vítězné
pau Jan Vopálka, definitivní podučitel tamtéž. Pod-
učitelkou při obecné škole u sv. Jiljí sl. Karla Wit-
tichova, definitivní podučitelka na samostatné dívči
škole v Bubnech. Podučitelkou při obecné škole u sv.
Haš ala sl. Marie Roubínkov a, zatímní podučilelka
na téže šk ole.
— Z městské rady pražské. (Schůze dne
30. ledna.) Obyvatelstvo ve čtvrti svatovojtěšské
podalo radě městské petici ve příčině urychlení zá-
ležitosti vystavění nábřeží od náplavky Šítkovské
k Národnímu divadlu a regulace této čtvrti. Měslský
rada pan Mellan stěžoval si na to, že ačkoliv re-
gulace čtvrti svatovojtěšské dle slibu již dávno měla
být provedena, přece ještě dosud pranic se nečíní-
Nynější stav této čivrti jest pravou hanbou Prahy.
Otázka regulace byla jak ve veřejných projevech tak
i v různých peticích uznána za naléhavou, neboí
jisto jest, že v takto neupraveném stavu trpí nejen
majitelé domů a pozemků, ale zejmena obchodnicivo
a řemeslnictvo a to nejen v této čtvrti, ale i v celé
části hoř. Nového města. Jedná se nyní pouzeo
vykoupení a zbourání as dvou domů a tuto obět
jest obec zajisté povinna přinésti této čtvrti, do
které při sychravém počasí aneb za véčera nikdo
nemůže se odvážili. K návrhu řečníka bylo usne-
seno, aby olázka assanace čtvrti svatovojtěšské vše-
možně byla urychlena. — Povoleny byly slavby
důmů J. Vančuroví v ulici Štěpánské na místě domu
č. p. 630—II. a E. Dvořákovi na nároží Dlouhé třídy
a Dušní ulice. — Pan měst. rada Storch opětné
žádal, by s největším důrazem urgována byla slavba
staroměstské reálky, která nyní nachází se v ne-
vhodných místnostech, kdežto místo pro ni určené
a penězy poplatníků draze zaplacené leží ladem. Za
totěž přimlouval se pan měst. rada Seitert, po-
ukázav na to, že zcela vážně pomýšlí se na stavbu
nové budovy pro německou reálku na Kampě, což
je tím smutnější, že se tak děje v době, kdy na
rozhodujícím místě velkého vlivu požívá našinec.
Panu Josefu Pavlasovi, mistru zednickému a
tesařskému, uděleno právo domovské
— Z obcí předměstských. Městské zastupi-
lelslvo ve Vršovicích má ve čtvilek dne 1. února
o 4. hod. dopol. řádnou schůzi v zasedaci síni
radnice.
— Slušný žurnalista nové doby, nemůžel
řici pravdu, aspoň neříká lež. Tou zásadou, nelhali,
řídí se slusný žurnalista i tehdy, když dělá volební
agitaci, nebo když uveřejňuje zprávy z jiného poli-
tického tábora. Otiskne-li zprávu o schůzi, které ne-
byl přílomen, spolehá-li na věrohodnost dopiso-
vatele a shledá, že některé tvrzení nesrovnává s
se skutečností, učiní slušný žurnalista, co mu káže
povinnost, to jest zjedná pravdě průchod uve-
řejněním věcného referálu dodatečného. Sbání- li se
však žurnalista so zprávách z jiného pelitického tá-
bora a ptiskuje li vědomě klepy, povídačky a kom-
binaco jen za lím účelem, aby mohil podezřívati
svě politické odpůrce z chabosti a nestatečnosti, do-
pouští se horšího činu, než je novinářská neslušnost.
Orgán radikální frakce uveřejnil. včera zprávu
o vzniku zémské kandidatury na Slánsku. Slyšel
něco zvonit, ale upravil si věc tak, aby se zdálo, že
kandidalura nebyla legálně schválena. Zkrátka otiskl
opětně ku cti a slávě české žurnalistiky politický
klep. Rozumí se, že to učinil »slušný« žurnalista,
ovšem radikální.
— Učltelstvu měšťanských škol ! Pp. účast-
níkům důvěrné schůze učitelstva měšťanských škol
východních Čech oznamuje pořadatelstvo: Jelikož
počet přihlášek ke schůzi 2. února t. r. v Chocni
konané jest velice značný, nebudou se legitimace
zasilati z Ustí n. Orl. jednotlivým školám, nýbrž
rozdají se přihlášeným pp. kollegům až v Chocni
před schůzí samou.
— Ustavující valná hromada klubu »z
starou Prahu«. Důležitý spolek národního a kul-
turního významu záložen byl kruhem přátel a za-
stanců myšlenky zachování starobylého rázua
krásy Prahy. V neděli dne 28. t. m. konala se usla-
vujíci valná hromada klubu »Z a Starou Prahue
Sbromáždila se tu četná společnost, representujíeí
infelligenci a studonistvo české, kruhy literární,
nmělecké i vědecké. Též řada dám se dostavíla
Vedle projednání obvyklých formalit ustavující hro-
mady, kromě příslušných řečí a referátů octl se na
programu též zajínavý projev spisovátele Viléma
Mrštíka, od něhož byl přečten krásný přípis, vy-
stihující celý kulturní a mravní význam boje za
Starou Prahu. Vzlelná slova Mrštíkova dojala mocně
shromážděné, osvítila daleké a výsoké cíle celého
osvětového, národního a pokrokového snažení na-
šeho. V. Mrštík též sarkasticky odmítí pošklebek
pisatele článku »Volných Směrů«, který se smál
zpátečnictví přívrženců Staré Prahy. — — O prů-
behu ustavující valně hromady klubu »Za Starou
Prahu“ uvádíme: Schůzi zahájil stručnou řečí jed-
natel stud. komise J. Felix, který vylíčil krátce
činnost stud. univ komise, jež nyní sply ne s usta-
vujícím se klubem. Po té v delší řeči arch. B
Stěrba podal krátký historický nástin všech dosa-
vádních snah za Starou Prahu a zároveň ukázal
cestu, kterou se další činnost bude bráti. Pan Felia
přečetl pak zmíněný přípis spisovatele V. M rštíka,
resumoval dále přípis Společnosti přátel staro-
žítností, jež přihlásila se za člena nového klubu,
načež přistovpilo se ku konslitnování e a
rady klebu. Do předsednictva zvoleni: za předsedu
proreklor vysokého učení technického dr. Slavík,
za I. místopředsedu dr. Scheiner, starosta »So-
kola« pražského, za II. místopředsedu arch. Šťěrba;
za členy domácí rady: sl. Zd. Braunero va,
akad. malířka, pp. Jar. Felix, auskultant, dr.B.
Franta, rada zemí výboru, inž. Jan Heralin,
konservator, dr. Jan Herben, red., V. Hladik,
red., dr. L. Jer ábek, soudní adjunkt, Karel K lu-
sáček, akad. mafíř, V. Kotrba, majitel tiskárny
Cyrillo-Methodějské, J. Pele, red., dro St. Pl ra
chenský, ph. dr. Štolc, red.; za náhradníky : pí.
Růž. Svobodová, spisovatelka; pp. M. No v ák,
ph. st., člen výboru »Slavie«. Václ. Rai m an,
úřadník, JUC. Šebesta, star, stud., ph. st. V.
Spanihel, předs. kur. akad. čít., inž. Tůme,
člen výb. A Č. S.: za revisory účtů pp.: MUDr Altr.
Baštýř. Eug. Lederer, tajemník úraz. pojišťovny
pro král. české, Artur Planzer, maj. »černého
pivovaru«, Jan Ševčík, vrchní úřadníkl banky
»Slavie«. Zároveň zvolen za předsedu redakčního
odboru spisovatel V. Mrštík a do sboru pra-
covníků zvoleno 25 zástupců studentských. Domáce
rada nově ustaveného klubu přijímá další přihlášky
pod adresou: Jar. Felix na Král. Vinobradech čís.
79, dr. Lub. Jeřábek v Praze III., čís. 6, JUDr. St.
Prachenský. Na Zderaze a očekává hojnou účast
všech vrstev české intelli zence.