#1
alto_textblock
#1
Číslo 65.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, dne 8. března 1900.
#3
alto_textblock
#3
Ročník IV.
#4
alto_textblock
#4
Redakce, administrace
expedice:
Praha, Pětrossova ulice,
číslo 200—II.
Nefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Kezapečetěné reklamace
jsou porta prosty
Inserty účtujeme levně
a při častější insercí po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho
dině polední.
Jednotlivé číslo za
Telefon redakce č. 1126.
#6
alto_textblock
#6
ULILKt Li
#7
alto_textblock
#7
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu:
měsíčně. . . ..
2.80
8.40
celoročně . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
oštou:
měsíčně . . . .
8.—
čtvrtletně .. . K 9.—
celoročně.. . . K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtyrtletně ... K 12.—
celoročně.... K 48.—
Do Ameriky, Francie.
Švýcarska, Italie, Bel-
e, Anglie a Ruska:
Stvrtletně . .. K 13.20
celoročně . . . K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
#8
alto_textblock
#8
čtvrtletně . ..
#9
alto_textblock
#9
Slunce vychází v 6 hodin 32 minuty ráno.
Slunce zapadá v 5 hodin 51 minutu odpol.
#10
alto_textblock
#10
Čtvrtek:
Sv. Jan Boží. — Sv. Beata, muč.
#11
alto_textblock
#11
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně
U Matky Boží před Týnem od 7.—11. března.
#12
alto_textblock
#12
Uhlí.
#13
alto_textblock
#13
—a. Známý francouzský socialista Proudhon
napsal okřídlené slovo: majetek jest krádeží. Ve
své volební proklamáci, kterou vydal Proudhon
roku 1848 voličům Seindepartementu, odůvodňoval
toto okřídlené slovo, kterak se mu má rozuměti.
Proudhon dokazuje v proklamaci té praktickými
příklady, že mnohý majetek je skutečnou krádeží.
Na vrhoval proto tehdáž Proudhon, aby soukromý
majetek byl vůbec zrušen a národ prohlášen jako
celek za právního vlastníka všeho majetku.
Nemůžeme se zde obírati sociální soustavou
Proudhonovou, která není nikterakž tak anarchi-
stické povahy, jak někteří myslí.
Proudhon byl a jest rozhodně poctivější jako
anarchista, než jsou dnes dva židi v Ústí nad La-
bem, Weinmann a Petschek. O nich vším právem
má platnost výrok Proudhonův.
Jest potěšitelno, že česká veřejnost zabývá se
uhelnou otázkou, že samosprávné sbory zasýlají
sněmu a říšské radě žádosti, aby doly převedeny
byly v majetek země. Stanovisko to je docela
správné. Když josefinská vláda mohla zabrati na
sta klášterů a pozemky za babku rozprodati špe-
kulantům, stříbro a zlato pak židům, jak toho je
důkazem pozůstalost pařížského, nedávno zemřelého
Rothschilda, proč by nemohly doly prohlášeny býti
za majetek zemský? Majitelé dolů by tím zkrá-
cený nebyli, ježto by se jim doly odkoupily. Dle
statistiky z roku 1897 bylo v celém Rakousku za-
psáno majitelů dolů mimo eráru 1397, z toho při-
padá na Čechy 1006, na Moravu 26, na Slezsko
19 majitelů dolů.
Uhelných ložisk v Čechách bylo ohlášeno
90.035, na Moravě 5596, ve Slezsku 5554. Poně-
vadž do základu těžařského podniku jest zapotřebí
velikého kapitálu, jsou uhelné doly ve své převe-
liké většině majetkem akciových společností.
Stavba uhelné šachty trvá dva neb tři roky, než
se započne pravidelným dolováním, a jest potřebí
dle rozměrů šachty k lomu až dvou milionů zla-
tých nákladu.
Jest na snadě, že šachty do hloubky stavěti
nemůže jednotlivec, leč jen milionář. Proto vidíme
také, že veškeré těžařské podniky u nás jsou až na
nepatrné výminky v rukou vídeňských finančníků.
Přední takovouto těžařskou uhelnou společností je
na příklad »mostecká těžařská uhelná společnost«.
Správní rada pozůstává z následujících pánů:
dvorní rada dr. Hallwich, dr. Isidor Petschkek,
Karel Chrambach, dr. Robitschek, baron Pfaffen-
hofen, Karel Morawitz, Antonín Melzer. Ústřední
řiditel jest Bihl a dr. Blaschek, prokurista Reif.
Mostecký »Kohlenverein« těžil až do roku 1887
jen z dolů mosteckých, které zakoupil od hraběte
Westphalena. Od toho roku společnost zkoupila
celou řadu šachet a jest nyní nejmohutnější těžař-
skou společností na uhlí v Rakousku.
Společnost ta má na ten čas 1688 uhelných
ložisk. Uhelné šachty má v Čouši 4, v Teplicích
2, v Bílině 4, v Katzendorfu u Duchcova 3, v Boho-
sudově 2, v Chabařovicích 4, v Oseku 10 šachet.
Roku 1887 vytěžila společnost 827.980 metráků,
r. 1898 vytěžila 37,055.500 metráků uhlí. R. 1898
měla společnost ta čistého zisku 1,546.914 zl.!
Akciový kapitál společnosti je 8 milionů zl., roz-
dělený na 80 tisíc akcií po 100 zl. nominální ceny.
Roku 1892 bylo možno koupěchtivému na burse
ve Vídni akcii mostecké uhelné společnosti koupiti
za 120 zl. Koncem r. 1899 stála akcie na burse
vídeňské 386 zl., dne 13. února však dokonce
394 zl.! Ačkoliv hornictvo 7 neděl trpí hlad, uhelné
akcie těžařských společnosti nejen že nekle-
sají, ony dokonce stoupají!
Kapitalisté jsou si tedy pevně toho vědomi,
že stávkou zisk jejich pranic ztenčen nebude, nýbrž
naopak, že stoupne, poněvadž se uhlí následkem
stávky dvoj- i trojnásob zdražilo! Těžařské společ-
nosti měly však tak ohromných zásob uhlí nahro-
maděno, že zisk akcionářů bude ještě větší, než
kdyby hornictvo pracovalo. Tenkráte nad slunce
jasněji vychází na jevo, že stávka uhlokopů jest
#14
alto_textblock
#14
přímo na prospěch těžařských podniků, a nikdo
neví, kolik milionů vyzískali touto stávkou jedinci
dva židé v Ústí n. L, Weinmann a Petschek, a
jak zbohatnou pražští uhelní židé Bloch, Reimann,
Ehrlich a Pollak. Stávka uhlokopů proměnila se
vlastně ve znamenité loupežné tažení několik uhel-
ných židů na celou společnost lidskou. Jestliže
dnes ještě někdo jest proti pozemštění uhelných
dolů, to jsou jen těžařské společnosti samy.
R. 1884 brali akcionáři mostecké těžařské
uhelné společnosti 12% procent dividendy, r. 1898
brali však 15procentovou dividendu. Na vídeňskou
bursu byly tyto akcie přivedeny teprve r. 1891
bankéřskou firmou Adler a Kohn, v Berlíně kolo-
valy na burse ponejprv r. 1889 za 161 marek ži-
dovskou bankéřskou firmou Schlesinger a Trier.
Dle statistiky z r. 1897 vytěženo bylo v celém
Rakousku uhlí hnědého 204,580.925 metráků, ka-
menného 104,927.707 metráků. Z toho připadá na
země české:
Čechy
Moravu Slezsko
hnědé 169,210.524 q 1,518.109 q 10.080q
kamenné 40,332.765 q 14,193 586 q 41,909.244 q
Těžařská cena v dole jednoho metráku odhadnuta
téhož roku pro
Čechy Moravu Slezsko
kamenné 34 kr. 44 kr. 391/2 kr.
hnědé 16.8 kr. 18.3 kr. 27 kr.
Dle toho si může každý čtenář vypočísti, kolikrát
stoupne cena jednoho metráků uhlí, než se dostane
do sklepa. Za obyčejných poměrů vydělávají veliké
uhelné firmy na uhlí sto procent čistých.
Na příklad žid Bloch v Praze kupuje uhlí ka-
menné z Josefšachty za 22 krejcary metrák. Uhlí
to nechá roztříditi na dva druhy, jeden druh pro-
dává na místě za 95 kr. metrák a druhý drobný
za 65 kr.! Nyní ve stávce bude rebach ještě větší.
A pak by prý nebylo moudré doly pozemštiti!
#15
alto_textblock
#15
Z říšské rady.
#16
alto_textblock
#16
Z Vídně, 7. března. (Tel.)
#17
alto_textblock
#17
Dnes vykonána tedy volba prvního místo-
předsedy, a posl. Prade, tentýž, který svého času
připíjel »našemu mladistvému císaři«, čímž ovšem
mínil panovníka sousední německé říše, zasedl po
boku Starorakušana dra. Fuchse, který při každé
příležitosti dává na jevo své vřelé dynastické smý-
šlení. Katolická strana lidu, která z počátku zdrá-
hala se hlasovati pro takového muže, na přimlou-
vání dra. Kathreina dala se pro tento výkon zí-
skati, i zachránila takto Pradeho před zřejmou
porážkou. Čeští velkostatkáři a veliká čásť Poláků
odevzdali prázdné lístky, čeští lidoví a jihoslovanští
poslanci hlasovali pro dra. Žáčka. Vítězství Pradeho
přes to nebylo právě skvělé, dostal zrovna jen nad-
poloviční většinu odevzdaných hlasů. Většina po-
slanců českých a polských dostavila se do sně-
movny teprv po ukončení řeči, kterou Prade zahájil
svou činnost. Od r. 1896 má levice poprvé zá-
stupce v presidiu
Po této episodě přešlo se k rokování o návrhu
německé strany lidové, aby ministerstvo Wittkovo
pro použití § 14. ústavy bylo dáno v obžalobu.
Jelikož Wittek a ministr zemské obrany hrabě
Welsersheimb náležejí také nynějšímu ministerstvu,
jest tento výkon zvláštní odměnou za všecky ty
ohledy, jež nynější vláda béře k německé levici.
Arciť byla to takřka obžaloba v rukavičkách, žádné
nadávky, jen hluboké politování projevováno nad
tím, že ten oblíbený, sympatický ministr železnic,
pan Wittek, který umí udíleti takové krásné že-
lezniční koncese, dal se získati pro takové výkony.
Posl. Kaiser, který jako navrhovatel přece jen
musil mluviti — jinak nikdo z levice nepromluvil
— přešlapoval mezi řečí z jedné nohy na druhou,
zajíkal se, zkrátka dával na jevo příznaky největší
nesnáze. Slavným způsobem odříkal se všeliké
obstrukce, aby jen milostivě se na to zapomnělo,
že to byla jeho strana, která vládu přivedla na
scestí § 14. Vzniká skorem podezření, že některý
den bude přísný soudce Kaiser u ministra železnic
»pucovati kliku« k vůli nějaké nové železnici.
#18
alto_textblock
#18
Zuřivě tvářil se socialista Rieger. Ale nezlob
se na Wittka ani tak pro jeho »porušení ústavy«,
jako proto, že se s křesťanskými sociály dohodl
o obecním a volebním řádu vídeňském, který ví-
deňským židům a jich strávníkům přichází svr-
chovaně nevhod Měl by však také uznati, že židé
svým vystupováním proti katolickému obyvatel-
stvu ve Vídni a jeho potřebám co do kostelních
staveb Wittka téměř donutili, aby dal souhlas k ta-
kové změně obecního a volebního řádu, aby řádění
Brunera a jiných fanatiků učiněno bylo nemožuým.
Při svých výkladech dostal se Řieger brzy do
křížku s vídeňskými křesťanskými sociály, při
čemž došlo k výměně obvyklých nadávek, ve kte-
rých zvláště tyto strany se vyznamenávají. Pod-
vod, švindl, lži, na cti utrhání lítalo sem a tam.
Bělohlávkovi nabízel Rieger svěrací kazajku. Řeč
jeho byla neustále přerušována vídeňskými so-
ciály, tak že předseda několikráte byl v nebez-
pečí, že přijde o svou neskonalou trpělivost. Chvíl-
kami vpadl celý chor, že pronikavý zvonek před-
sednický téměř ve vřavě zanikal.
Ku konci zahnal Lueger téhož obhájce přísné
ústavnosti posl. Riegra do úzkých, anť provedl
o něm důkaz, že násilný státní převrat považuje
za dovolený, jen když by se zavedlo všeobecné
hlasovací právo,
Posl. dr. Stránský prohlásil jménem českých
poslanců, že se hlasování neúčastní, poukazuje
mimo jiné k tomu, že návrh není ani vážně míněn.
Tím byla vláda před nemilou porážkou zachráněna,
neboť kdyby byli čeští poslanci hlasovali pro ob-
žalobu, byla by tato většinou asi 30 hlasů schvá-
lena. Mezi hlasováním, jež se dělo dle jmén,
došlo opětně ku srážkám mezi vídeňskými liberály
a sociály.
Na to vyřízeny ještě předlohy o rentové dani
(ve prospěch Uher), při čemž setrvalo se na tom,
aby úroky ze vkladů u spořitelen a ze zástavních
listů zůstaly z daně vyjmuty.
Příští schůze odbývá se v pátek.
#19
alto_textblock
#19
(Poslanecká sněmovna. Schůze 41.)
Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi o 12. hod.
15 minut.
Ministerský předseda jako správce ministerstva
vnitra podal předlohu, kterouž se upravují poměry úřad-
ních zvěrolékařů. Ministr financí podal předlohu tý-
kající se dodatečného úvěru k prelimináři na r. 1900.
Mezi došlými spisy nalézalo se více návrhů.
Ministr obchodu baron Call odpovídal na inter-
pellaci posl. Erba a soudr. v příčině provedení § 8.
předpisů pro trafikanty, jakož i na interpellaci posl.
Wolfa stran povinného výboru vyplacených příjmů
služebních a srážky osobní daně z příjmů. Ministr
praví, že nemůže naříditi zrušení tohoto nařízení, po-
něvadž spočívá na ustanoveních zákona o dani z osob-
ních příjmů. Dále odpovídá ministr obchodu na inter-
pellaci posl. Vukoviče a soudr. v příčině snížení
cen soli pro rybáře a nasolovače ryb a praví, že přání
to bude splněno. Na interpellaci poslance Leopolda
Steinera a soudr. v příčině rozšíření platnosti
ustanovení o nedělním klidu také na výčepy kořalky,
pravil ministr, že úřadům dáno bylo povolení, aby
dle místních poměrů nařídily uzavířání kořalen v ne-
děli a ve svátek, po případě i v sobotu večer. Ko-
nečně edpovídá ministr obchodu na interpellaci posl.
Doležala a soudr. ohledně zřízení expositury cej-
chovního úřadu v Lomnici a na interpellaci posl.
Vukoviče a soudr. stran bagrování v Makarské
a v Drávě.
Sněmovna přechází k dennímu pořádku a koná
volbu prvního místopředsedy. Za účelem skru-
tinia přerušuje předseda schůzi na 20 min., po jichžto
uplynutí oznamuje, že bylo odevzdáno 317 lístků,
z nichžto 52 bylo prázdných, 163 hlasův obdržel
posl, Prade, 93 posl. dr. Žáček, 7 posl. Josef
Steiner, 1 posl. dr. Funke a 1 posl. hrabě
Stürgh. Byl tedy zvolen prvním místopřed-
sedou poslanecké sněmovny posl. Prade.
Předseda sděluje přípis posl. Lupula, jímž
tento vzdává se místa druhého místo-