ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b8952240-6615-11dc-a7e0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 14
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LITY
#3 alto_textblock #3
15. července 190
#4 alto_textblock #4
Číslo 193
#5 alto_textblock #5
sidium poukazuje na usnesení sboru z února r. 1898, dle kterého zasedací síň může se pro- půjčiti spolkům pouze kumanním. (Hlasy Což není Jednota severočeská spolkem human- ním? Proč to bylo dovoleno pošumavské ?) . Delegát za Novou Ves a Hrdlovku pan Luňák sděluje, že dítky české z těchto obel vypovězeny byly omezením školních obvodů z školy osecké, takže po pět měsíců nechodí již do školy. Žádá za rychlou odpomoc. Dr. Zahálka z Roudnice navrhuje, aby do ústředního výboru přibráni byli členové z oboru stavitelství, kteři by vypracovali typy domků dělnických, jež by se zřídily v ohrože- ných místech, kde dělníci jsou vypovídán z bytů. Přikazuje se ústřednímu výboru. Dr. Baxa byv požádán, by tlumočil přání Čechů falknovských, žádá rovněž za zřízen dělnických domků ve Falknově a přimlouvá se za zřízení české školy tamtéž. Pan Jirásek z Hronova přimlouvá se. by ve »Věstníku« učiněno bylo provolání k od- borům, by pamatovaly při slavnostech dary na Jednotu severočeskou. Po přání delegáta Daňka z Novosedlice by administrativní vedení odborů bylo rozmnoženo o tiskopisy a zvláště seznamy členů, přikročeno k volbám, při nichž jednohlasně zvolení za vystoupivší členy ústředního výboru pp. Anderle Karel, úřadník zem. banky, JUc Dvořák Jan, Koubek Jindřich, technik, Landa Václav, professor, Machulka. Viktor, vrehn úřadník měst. plynáren, Nechanský Jindřich, bankovní úřadník, Soukup Frant, úřadník obchudního gremia; za revisory: účtů pp. Čech L. J., velkoobchodník, Purkrábek A., ma- jitel tiskárny, Sojka Frant., vrchní úřadník hyp- banky král. českého. V ústředním výboru zůstávají pp. : Bláh Josef, ředitel škol, Čížek Ludvík, městský in ženýr, posl. Hrubý Emanuel, JUC. Kaizl Hugo. kand. advokacie, Kubišta Ant., mag. adjunkt Kukaň Václ., úřadník, JUDr. Matys Józa, advokát Müller Ant., učitel, Rejmon Václav, úřadník, Solo Karel Stan., spisovatel, Sláva Edvard, úřadník JUDr. Štumpf Josef, obhájee ve věcech trest ních, Víšek Josef, úřadník, Vodrážka Josef, po kladník měst. spořitelny. Po prohlášení této volby poděkoval starosta p. Nechanský ješlě jednou za účast, po vzbudil k další činnosti a zakončil valnou hro madu o 12. hod. polední.
#6 alto_textblock #6
Družstvo pro úpravu Rokytky shromáždilo se včera dopoledne »u Petrohradu- v Karlině k ustavující valné hromadě. Přítomno bylo 40 účastníků se 627 hlasy. Mezi jinými zúčastnili se schůze zástnpce řádu křížovnického, m. r. p. Hudl za obec pražskou, zástupcové severozápadní a stální dráhy, representanti celé řady zúčaslněných obcí, právní přítel Družstva p. dr. Černý a j. Jednání řídil místopředseda Družstva p. Lad. Čupr, jenž věnoval vřelou vzpomínku zesnulému předsedovip. Freyovi ryt. z Freyenfelsu, který pro upravení Ro- kytky mnoho vykonal. Když pak k sepsání proto- kolu ustanoven byl p. Kremlička a za provedení skrutinia požádáni pp. Urbanec a Vavřinec, příkro- čeno k vyřízení jednacího pořadu. Od čtení zprávy o dosavadních krocích Družstva, kterou jsme uveřej- nili ve včerejším čísle, bylo upuštěno. Tiskem roz- dána pak zpráva o tom, že Družstvo bylo júřadně povoleno a co má vykonati, aby úkol svůj vyplnilo. Projekt upravení potoka Rokytky sahá od ka- menného erárního mostu v Libni až ke kejskému rybníku. Regulace má býti provedena zvláštním vod- ním družstvem a pomocí subvencí z prostředků stát- ních a zemských. Někteří majitelé nemovitostí ode- přeli své přistoupení k Družstvu, ale byli k tomu rozhodnutím místodržitelství přinuceni, poněvadž ná mitky jejich uznány bezpředmětnými. Vodnímu družsívu udělilo místodržitelství konsens vodoprávní. s právem na výkup pozemků k provedení podniku potřebných. Z podrobností projektu následující uvádíme V obci libeňské má býti tratě posunuta o 1j22 metru na pravo od směru trati původně projekto vané. V obci hloubětínské provede se po někud mírnější oblouk, než projektován původně čímž docíleno bude většího přilehnutí nového toku na tok starý, aniž by tím dotčeno bylo zájmů ma- jitelů dolyčných parcel. Z téhož důvodu povede nová trať v obci hrdlořezské tak, že na dolním konci parcely č. 136 vybočí od původně projekto- vaného směru poněkud na pravo. K požadavku p. J Hofmanna, majitele louky č. p. 302 ve Vysočanech. podotýká, že vedení nového řečiště k továrně Ehren- reichově z ohledů technických nelze prověsti. Pokud jde o čásť toku Rokytky od mostu severozápadní dráhy dolů, nebudiž provedeno projektované ohra- ničení opěrnými ohoustrannými zdmi, nýbrž necht zřízen je pouze otevřený profil s dlážděným dnem boky. Toto provedení doporučuje se z důvodů úspor- ných. Ve příčině projektovaných pohyblivých jezů nebylo ještě učiněno definitivní rozbodnutí. Přes upravený potok Rokytku povedou dva erární mosty silniční, a sice silnice liberecké a poděbradsko- náchodské. Železná konstrukce těchto mostů musí odpovidali erárním mostům prvé třídy co do nosnosti a kvality. Silniční erár nedá za mosty vodnímu družstvu žádnou náhradu. V době bourání starýcha stavby nových mostů musí býti postaráno o náležitá provisoria, tak aby silniční spojení nebylo přerušeno. Udržování obou mostů v dobrém a bezpečném stav po dobu pěti let připadá družstvu. Po této době ode- vzdají se oba mosty v neohmezený majetek silnič- ničního eráru. Provedení všech prací na pozemeíei železničních smí se státi jen orgány dráhy neb pod jejich dozorem. V místech, kde v zastavené části obce hrdlo- řezské tvoří Rokytka značné prudké koleno, nebudou jak původně projektováno, dva mosty vedle sebe nýbrž zřídí se most jediný proti realitě č. p. 24 nor- málním směrem přes regulovaný potok a za účelem zřízení příjezdových ramp bude nutno vykoupiti dvorek při této usedlosti. V obci hloubětínské po přání zástupce řádu křižovnického zřídí se lávka s uza- víráním, aby zjednán byl přístup na louku. Řád pčevezme za to polovici nákladu a také bude lávku udržovati. Na místě nynějšího brodu v obci hloubě- tínské zřídí družstvo dřevěný most. Dřevěný můstel zřídí se v Hrdlořezích přes odvodňovací příkop na louce, patřící obročnickému fondu pražskému. Po- zemky ze starého koryta sice náležejí podnikalel úpravy, ale on je povinen sousedům je postoupiti ač-li jich podnikatelstvo nepotřebuje. Doba stavební ustanoví se, jakmile bude vydán zemský zákon ve smyslu zák. z 30. června 1884. Po sdělení ohsahu projektu byly vykonány volby členů výboru na 6 roků a jich náhradníků. Do vý- boru byli zvoleni pp.: Tudr. V. Horák, velmistr řádu Křižovníků, dp. P. B. Lužný, prokurátor kon- ventu Dominikánů, Lad. Čupr, továrník v Libní. Josef Demel, ředitel velkostntku ve Vysočanech, Jan Hofmann, statkář ve Vysočanech, Josef Sou- ček, statkář v Hloubětíně, Frant. Kremlička spolumajitel pozemku v Libni, Frant. Vavřinee. Ant. Svět, statkář v Libni a Ferd. Voitl, městský rada v Praze. Za náhradníky pp.: Max Feigl, to- várník, Josef Ferkl, syn továrníka v Libni, Karel Prokůpek, statkář v Hloubětíně a Kota š Joseí za revisory pp.: JUDr. Karei Urbanec a Frant. Pok, ředitel Občanské záložny v Karlině.
#7 alto_textblock #7
Politické zprávy domácí. V Praze, 14. července. (Schváleny zemský zákon.) Nejvyšším rozhodnutím ze dne 3. t. m. byl schválen zákon o úpravě potoka Olšinky v okrese skutečském, jak byl přija sněmem království českého.
#8 alto_textblock #8
V Praze, 14. července. (Haličsko ruský politik o ruské secessi. Proti tvrzení některých členů polského kola i samého místodržícího hr. Píninského, že ruští poslanci neměli příčiny k opuštění sněmu, zaslal ne- jmenovaný politický vůdce haličských Rusů vídeňské »Reichswehr« dopis, v němž tvrzení ono vyvrací, uváděje celou řadu případů, kdy Poláci úmyslně zmařili uskulečnění ruskýeh tužeb. Případy ony týkají se posledního sně- movního období. Uvedeme některé z těchto případů. Posl. Vachňanin podal sněmu návrh jazy kového zákona, jímž se měl učiniti konec jazy kovým sporům přátelskou cestou na půdě sněmu zemského. Návrh byl však polskou většinou odbyt resolucí, v níž se vláda vyzývá, aby úřady a soudy dbaly platných nařízení o uží vání jazyků polského a ruského tak, j a ko činily dosud. Ale poněvadž úřady na- řízení, pokud se týče jazyka ruského, vůbee nedbaly, zní sněmem přijatá resoluce jak palčivá ironie. Posl. Barvinský podal návrh, aby soukromá ruská měšťanská škola ve Lvově byla převzata do správy zemské. Současně došla zemského výboru žádost za převzelí soukromé polské ná- rodní školy v Bělé. Školní výbor navrhl. však sněmu, aby se zamítly obě žádosti jen proto. aby se nemusilo vyhověli žádosti ruské. Svého času přijat na sněmě návrh, aby se v Kolomyji a Tarnopoli zřídila ruská gymnasia. Ale provedení tohote usnesení zdržováno roz- hodujícími kruhy polskými tak dlouho, až je ministerstvo osvěty na naléhání ruských říšských poslanců nařídilo cestou telegrafickou. Letošní návrh poslance Barvinského na zřízení velice potřebného ruského gymnasia ve Stanislavově nebyl projednán ani ve výboru. Návrh podobný učinil už před rokem biskup hrabě Šeptycký a tehdy nařízeno zemské školní radě, aby vyšetřila poměry a učinila letošnímu sněmu vhodný návrh. Okresní výbor stanisla- vovský, jenž se měl o věci vysloviti, nedal na dotazy školní rady vůbec ani odpovědi, školní rada pak neučinila nijakého návrhu. Proto poslanec Barvinský letos návrh opakoval. Ve školním výboru, jemuž návrh Barvinského při- kázán, provedli však Poláci proti němu ob- strukci, činíce výbor neschopným k usnášení. Nic nepomohly ani prosby, ani hrozby ruskýeh poslanců, návrh byl ve výboru pochován. Z těchto několika případů je vidno, ž Rusové k svému odchodu ze sněmu měli mnoho platných důvodů a že bylo pouhým pokrytectvím, co se po jich exodu mluvilo ve sněmovn z lavic polských. Z Černovců, 13. července. (Doplň - vací volba do říšské rad y. Včera měli rumunští zemští a říšští poslanci ve sně- movně poradu, v níž zemský poslanec Feod. Flondor jmenován kandidátem říšského posla- nectví v radoveckém volebním okresu V. kurie bukovinské na místo dra. Isopescula, jenz zemřel dne 1. května t. r.
#9 alto_textblock #9
Zemské sněmy. Slezský sně m. (Schůze 11.) V Opavě, 13. července. (Od našeho zvláštního zpravodaje.) Schůzi zahájil o 9. hod. 30 min. zemský hejt man hr. Lariseh-Mönnich. U vládního stolu zemský president hr. Thun. Tiskem rozdána osnova zákona o vydržo vání škol a úpravě právních pomě r učitelů ve Slezsku. Předloha tato projednána bude ve schůzi příští středu. Po přečtení došlých petic přikročeno ku projed nání jednacího pořadu, na němž nalezají se skoren vesměs žádosti o podpory. Povoleny podpory: na stavbu školy v Ho lasovicích 6000 K, v Bašce u Frýdlantu 7000 Svinovu na opravu české školy 2200 K a na úpravu každé třídy 400 K, Šunichlu na opravu staré školy a na postavení nové přístavby. Silniční záležitostí obcí Skalice Raškovic odkázány zemskému výboru. Ostatní předlohy byly vesměs žádosti o osobn podpory. Schůze skončena o 1/21. hod. odpol. Příští schůze v úterý 16. t. m.
#10 alto_textblock #10
Denní zprávy.
#11 alto_textblock #11
— Ministr dr. šl. Hartel patronem ně meckého výtvarného umění v Čechách Soudě ze včerejšího »Prag. Tagblattu« převzal ministr vyučování šl. Hartel vůči Němcům v Če chách jaksi úkol sv. Lukáše, patrona výtvarných umělců. Vyslyšel totiž sténání a úpění pražských dychtivců německých po nějakém tom, aspon dost malém německém výtvarném umění v Če chách i jest ochoten ze své všemohoucnost Němeům vyhověti a udělíti jim aspoň trochu německého malířství. Podle rozmluvy vídeň ského přítele »Tagblattu« s ministrem Hartlem uveřejněné nápadným, radostí takřka udychtě ným písmem v čele včerejšího »Tagblattu« otevřela návštěva ministra Hartla letos po »něme- ckém« území v Čochách vykonaná oči u vysoké míře, tak že jest v ohledu vývoje uměn výtvar- ných velmi značně oslněn. Slyšme, v Ústí Karlových Varech byly mu žákovské práce nápadny svou výbornosti a v ohledu vyučování kreslení a ručních prací byly výkony tyto přímo překvapující, v Teplicích navštívil ministr prů- myslovou školu, jejíž keramické výrobky došly na různých výstavách velmi lichotivého uznání. A výsledek všech těchto unášejících dojmů z rozvoje německého uméní v Čechách? Přítel pana Mercyho zavedl rozmluvu na některé ty jisté otázky zemského hlavního města Prahy se týkající a připomněl pověstí o zřízení ně- meckých mistrovských atelieru na pražské akademii uměn. Ministr byl prý té lásky, že nejocholněji přistoupil na toto théma. Konstatoval, že by akademie měla vlastně míti povahu utrakvisti- ekou, že však ve skutečnosti dnes žádný německý professor na aka- demii nepůsobí. Musí býti konstatováno — pokračoval ministr — že se čeští pro- fessori chovají naprosto korrektněa pečlivě vůči německým žákům, avšak okolnost, že německý živel mezi pro- fessory schází, poeiťuje se jakožto ne- přístojnost, která má zapotřeb odčinění. Uprázdněním stolice po Brožíkovi byla nyní poskytnuta při- ležitost povolati na akademii ně- meckého umělce. Než nehledě k tomu, že Češi toto učitelské místo počítají k svému
#12 alto_textblock #12
»majetku«, jest prý vůbec s veliký m obtižemi spojeno, nalézti vynikajíeí německou uměleckou sílu pro pražskou akademii ježto není ani prostředí této akademie vábivým. ani zakázky příliš slibnými. Na zdor to mu vynasnažuje prý se ministr, aby oprávněným přáním Němeů vyhověl i zřídí prý mistrovský atelier, především pro malířství, kterýž musl býti obsazen umělcem »českoněmeckým« a to umělcem prvního řádu, kdyžtě Čechové mají na akademii takového malíře jako Hynaisa a takového plastika jako Myslbeka. Definitivní rozhodnutí ještě učiněno nebylo, avšak přeslušná přání Němců jsou prý ministru známa a jednání o jich splněnl jest »v tahue. při čemž jedná se o získání jistého v cizíně žijícího »českoněmeckého« umělee . . : Po- necháváme faántasii i pana ministra i našich Němců nejvolnější pole, aby si vymyslilí ně- jakého »českoněmeckého umělce« kdekoli (snad na měsíci?) žijíeího. Snad se skutečně podařilo, již nějakého skonstatovati«, jak zní pohodlná fráse i jsme velice dýchtivi na tento porod a i myš k němu příslušneu. V každém případě bude se tedy nový příchozí tvářiti, jako že se vyrovná Hynaisovi anebo Myslbekovi a tu mohou býti fysiognomikové žádostivi na takovou tvář. Prozatím se nám jedná o jinou věc pro rozvoj našeho umění vysoce důležítou. Kdyžl už tedy jest nevyhnutelno, že do Prahy musí býti povolán muž s botama dosti těžkýma, abytu vydupal tak zvané německé umění a když už skutečně musí býti v Praze zavedena výroba stipendislů a konkurentů pro příští galerii, pro- síme o laskavé výrozumění, kde bude umístěn tento neznámý divotvorce? Zásada, že na pražské akademii umění ve sboru professorském musi býti zastoupen německý živel, kteráž se počala ozývati hned bezprostředně se zněním zlata mil- lionu od cisaře věnovaného, nemohla se nikdy zroditi ve hlavě ministra pro výtvarné umění a jeho rozkvět v Čechách aspoňí stín porozumění chovajícího. Právě v odboru umění na nesmysl- nou větu o mezinárodnosti tolik bylo už hřešeno a právě v odboru umění výtvarného v Čechách musí platiti zásada »čisťotné odiuky« (»reinlich Scheidung«) jinak našimi Němei tak oblíbená. Proti tomu, aby na pyšně a nádherně kvetoueí štěp našeho umění stále květy i plody rodleí vočkována byla nějaká někde jinde ukroucená německá sněť, aby z boku naši akademie, na níž není nie německého než utrakvismus titulu a úřadního prkna, najednou počalo růsti ně- mecké dviče za tím účelem, aby českou aka- demii umořilo a pak od ní odpadlo, ku protestu proti tomu najdeme dosti slly ve své imposantn vůli k životu a odvrhnutí všech otrav našich životních sil. Když už nelzo jinak, ať pan Hartel s pánem bohem pořídí Němcům v Praze mi- strovské atelier i ať horempádem vtrhnou v ně všichni němečtí studenti akademie, ale ať se tak stane mimo akademii. My nedáme si zničiti své vysoké učení výtvarného umění i aby se tak nestalo, musí býti v pohyb uvedeno vše, co vlivem u nás vládne, a vše, co uměním, byt i jen z daleka, páchne, a vše, co má čestné ponětí o tom, co se českému našemu uměn strojí. — Popolšťovací činnosť Poláků n Těšínsku. V obci Dětmařovicích, ležící v tě- šínském Slezsku na severní dráze Ferdinandově za Bohumínem, napočítáno při posledním sčí- tání lidu 2300 Čechů a jen 500 Poláků. Obe tato má už malý přiliv delnických mass hrnoucích se do uhelného revíru ostravsko- karvinského, neboť leží už mimo něj. Dětma- řovice byly také odjakživa českou osadou. Když v letech šedesátých polský farář zavedl v obei Německé Lutyni, k níž Dětmařovice byly při- fařeny, misto českého zpěvu v kostele zpěv polský, pobouřili se z toho Dětmařovští a ne- chtěli do Něm. Lulyně choditi do kostela, an konec, jsouce zámožní, postavili sí kostel sami a složili také fond na vydržování faráře. Prvým farářem byl Čech z Moravy, ač jinak národ nostně vlažný člověk. Nynější farář 1 jest všal již Polák, který chtěl by Dětmařovice popolštiti. V neděli 30. m. m. učinil opět takový pokus Oznámil pojednou z kazatelny, že rodiče maj posílati dítky své školou povinné do školy polské, která — prý — od nového školního roku v Dětmařovicích zřizena bude Mají je posilati do školy polské proto, že tam budou vyučovány jazykem mateř ským. Nad tím ovšem jest v Dětmařovicích nemalé rozrušení. Obyvatelé jsou tam bez toho již proti Polákům zaujati, neboť vidí, kam tato popolšťovací činnosť vede, na Něm. Lutyni, Dombrové a jinde. A nyní pojednou oznamuje jim farář v kostele, že mají dítky své posílati do polské školy, kdež budou vyučovány v jazyku mateřském! V Dětmařovicích byla a jest česká škola, do které veškeré dítky chodi a tam také prospívají. Lid polštiné vů- bec nerozumí, to ví i farář dětmařovský. neboť když ohlašoval polskou školu, neohla- soval jí polsky, nýbrž českým dia- loktem, s několika pouze polskými koncov- kami znetvořeným. Dětmařovice netroufalisi dosud ani Poláci prohlásiti za polské, ač známý štváčeký list polský ve Frystátě, »Glas ludu sloz skiego«, ve výkaze o výsledku sčítání lidu falšo val číslice a uvedl o Dětmařovicích opačná data, t. j. z Čechů udělal Poláky, z Poláků. Čechy. A že sčílání lidu v Dětmařovicích bylo uvedeno správně, za to ruči už fryštátský okresní hejt- man, známý Werlik, který nařídil v několika osadách, v nichž počítáno více Čechů než mu po chuti bylo a více také než Poláků, nové sčítání, při němž pak napočitáno více Poláků. Kdyby ve sčítání v Dětmařovicích byla se vy- skytla i jen zdánlvá nesprávnost, byl by dal sčitati lid dle obcovací řeči hejtman Werlík, jemuž Dětmařovice podřizeny, znova. To se však nestalo. Poláci podnikají tedy na ryze če- skou obec, jejíž českost ani oni popírati na- mohou, útok, chtějí ji popolštiti a nedáme-li ai toho líbiti, budou prohlašovati nás za nepřátele Poláků! Tak dělají to všude na Těsínsku. — Nezdařená exkurse strany agrární na český jih. Sdružení zemědělců má zvláštní zálusk na rolnictvo z českého jihu. Po nezda- řené výpravě do Lišova, odvážili se do Týna n. Vltavou a svolali schůzi rolníků do místnost okresního zastupitelstva na dnešní den na 10 hod. dopolední. Sešlo se celkem — dobře po- čítáno — asi 30 rolníků; mimo ty navštívilo schůzi mnoho živnostníků z Týna a okolí. Schůzi předsedal pan S a iler, majitel velkostatku. o
#13 alto_textblock #13
organisaci rolnictva promluvil posl. Em. Hrubý Jelikož svolal schůzi voličů posl. Holanský do místnosti »u Hájků« na 11. hod. dopol. rozešlo se posluchačstvo o těto hodině, aby vyslechlo posl. Holanského »u Hájků«, kdež více než 400 rolníků již bylo shromážděno. O 4/12. hod. za- hájil posl. Holanský schůzi a byl zvolen jedno- hlasně za předsedu schůze okresní starosta rolník Matěj Brom, za jeho náměstka starosta obce Litoradlie Matěj Smrž a za zapisovatele starosla obce Křtěnova p. František Šebels ta. Posl. Vojta Holanský a do schůze se do- stavivší posl. Karbus promluvili o nynějš politické situaci a o zhoubnosti politiky tak zv. sgrárních poslaneů, načež byla jed noh la sne přijata tato resoluce: »My shromáždění rol ničtí voličové z okresu vltavotýnského projevu jeme neobmezenlou důvěru posla- cům národni strany svobodomy sllně a vyslovujeme nedůvěru po- slancům strany agrární.« Tak skon čila velkým vílězstvím strany svobodlomyslné úplným fiaskem agrárníků tato významná schůze Agrárníci jsou u nás hotovi — Schůze voličů ve Skutčí. Městsk rada ve Skutči svolala na den 13. července o 7. hodině večerní do dvorany Sokolovny ve Skutči veřejnou schůzi voličů, aby vyslechl zprávu svého poslance na sněmu zemském pan JUDra. Jar. Čelakovského, univ. pro- fessora z Prahy, o činnosti sněmu zemskéhoa politické situaci. Schůze, jež konala se po smutným čerstvým dojmem požáru, který den před tím zachvátil město a 7 domů jeho sežehl, navštívena byla četně. Zahájil ji starosta měst pan Jan Petrus, uvítav slovutného poslance a voliče a vybídnuv k volbě předsednictva, do něhož sám zvolen za předsedu, městský radní pan Vojtěch Záruba za místopředsedu okresní tajemník pan Jos. Leníček za zapi- sovatele. Pan poslanee JUDr. Čelakovský obdržev slovo, v důkladně propracované a obšírne přednášce vylíčil celou činnost sněmu zemského od r. 1898, postup dějů na radětrišské, pozdrže se u konferencl vídeňských, probrav celé jed- nání v nich a výsledek řešení otázky jazykové. volebního řádu, národních kurií a přešel k situ- aci utvořivší se v našem národě a politickém světě v době voleb a po volbách do rady říšské. Ke konci své přednásky poukázal pan poslanec na nebezpečí, vyvoláváním zájmových organisaci na úkor společného postupu věci české proti šířícímu se pangermanismu a kosmopolitismu podrobil spravedlivě kritice organisující se stranu agrární s celým jejím věeným i romantickým programem. — Přednáška vyzněla appellem na společný jednotný postup všech stran če- ských, stojíeích na půdě státoprávnía byla odměněna hlučným potleskem. — Po poznámkáéh pana učitele Jadirného, že jest nutno lidem dobré vůle i s jiným zabar- vením politickým umožniti práci a vstup do klubu a pana soud. adjunkta Fric e žádajícíh aby poslanei, jako vůdci lidu, neopouštěli ná- rodní voje v tomto rozhodném okamžiku, kdy potřebujeme vůdců zkušených, navrhl městský radní pan Ant. Svěrák tuto resoluci jež jednomyslně byla přijata: »Voličové města Skutče, vyslechnuvše v shromáždění dnes kona- ném řeč poslance svého pana prof. dra. Čela- kovského, vyslovují plný souhlas s jeh vlasteneckými vývody, usnášejí se vysloviti úplnou důvěru klubu posila- neckěmu strany svobodomy slné, jakož i projeviti pevné očekávání, že poselstvo české neustane domáhati se úsi- lovně pro náš národ postavení, které mu po právu v říši a v zemi přisluší a že při tom bude pod- porováno všemi stranami, které stojí na totožném státoprávn ma márodním programu českém a o nichž se očekává, že k nastávajícím sněmovním volbám dohodnou se se stranou svobodomyslnou o společném postupu. Jsouce s činností p. poslance prof. dra. Čelakovského úplně spo- kojeni přejeme si, aby opětně kandidaturu na sněm zemský v našem volebním okrese přijal.« Na to ujal se slova opět p. poslanec dr. Čela- kovský, poděkoval za důvěru jemu i klubu vyslovenou a projevil své potěšení nad celým prvním odstavcem resoluce. K druhému odstave však připomenul, že nemůže dosud o kandida- tuře své se vysloviti, poněvadž volá ho vědecká práce na přiští období ke knize a nutno vy slechnouti mínění i ostatních měst, jež k tétc volební skupině náležejí. Provoláním slávy po slanci dru. Čelakovskému schůze skončena. — V záležitosti moravského vyrovnání zůstává nám orgán staročeské strany na Mo- ravě, »Mor. Orlice«, do dnes dlužna přímou odpověd. Avšak oznamuje, že o celé dů- ležíté akci této v nejbližších dnech stane se obšírný projev s místa nad jiné povolaného Téšíme sel — Agitace proti českým školám na Ostravsku. Z Moravské Ostravy, 13. července- (Zvláštní telegr. »N. L.«) Dnes ráno byly zde na nároží ulic, tak jako léta minulá, nalepeny německo-české plakáty, v nichž vyzývají se rodiče, aby dítky svoje dávali zapsati je n de škol německých, neboť jen z těchto vyšlé dítky mohou prý dosíci lepšího životního postavení Na plakátu jest podpis. »Více otců rodin«. Na- lepiti jej dal zdejší německý politic ký spolek. — Osobní. Pan MUDr. Rud. Čermůk zaháji po pětiletém působení jako sekundární lékař vše obecné nemocnice, elev operatér kliniky gynaeko logicko-porodnické atd. dnem 17. července lékařskou praxi ve Velvarech. — Ředitel zem. fin. ředi- telství p. Tersch nastoupil dnes několikatýdenní do- volenou. Po dobu tu správu úřadu řídí p. dv. rad Kennevogl z Ebenburgu. — Promoce. Pan Karel Schnurpfeil byi dnes v pondělí na vysokém učení pražském na doktora veškerého lékařství povýšen. — Pan JUu. Josel Kolda ze Rzyň bude dne 17. července o 12 hod. polední na české universitě za doktora veške- rých práv povýšen. — Ph. C. Ferdinand Pietsc z Kolína n. Lab. byl dne 15. t. m. na české univer- sitě Karlo-Ferdinandově na doktora filosofie veřejně povýšen. — Úmrtí. V Žižkově zemřel po krátké ne- mocí včera o 5. hodině ranní pan Jan MIa šek. úřadník české severní dráhy ve věku 61 roků. Pohřeh zesnulého konati se bude v úterý, dne 16. t. m. o půt 4. hodině odpol. z domu smutku v Žižkově Basilejské náměstí, č. p. 328. Zemřelý byl otcen p. JUC. Frant. Maška, obecního tajemníka ve Vyso čanech, starosty sokolské župy středočeské, jednatel České obce sokolské a p. Ferd. Maška, městskéh assistenta v Libull.
#14 alto_textblock #14
— Konflskace. Politický týdenník »Samo- sťatné směry« v Pardubicích č. 34 byl zabaven- — Ke stykům česko francouzským. Z Tá- bora zaslán byl do Paříže ke včerejší slavnosti tento telegram: Mr. Massard, Patrie, Paris. Nous féton avec vous, leg meilleurs amís de nötra nation,l grand quatorze juillet. Vive la France, vive la républiqne! Na zdar! Dr. Lang. député du parla- ment, président du Sokol »Žižka«. (Slavíme s Vámi, s nejlepšími přáteli národa našeho, velký den 14. července. Nechť žije Francie, nechť žije republikai Na zdar.!) — Ženský výrobní spolek český v Praze konal včera dopoledne ve své vlastní budově v Res- slově ulici valnou hromadu. Předsedkyně spolku sl. Eliška Krásnohorská, jíž dámy připravily mo- hutnou kytici libovonných květin, vzpomenula pře- davším, že slavnostním způsobem byl zakončen 30 rok činnosti spolkové, kteréžto jubileum pro zúčast- něné dámy má nemalý význam. Vítá srdečně ze- jmena ony dámy, které byly do spolku v tomto roce získány a žádala je, aby i na dále čilý zájem pro spolek věnovaly. Paní Baurová přečtla zprávu o minulé valné hromadě, načež náměstkyně pí. Johanka Patočková přednesla hlavní obrysy obšírné zprávy jednatelské. Před tím vzpomenula předsed- kyně, že u příležitosti návštěvy císate v Praze byly ze spolku vyznamenány dámy Patočková, Domažlická a Poková, jimž k tomu vyslovila blahopřání. Výroční zpráva podává zevrubný obraz o činnosti výboruv roce minulém a s potěšením konstatuje příznivý fi- nanční výsledek bazaru. Všem zúčastněným vyslo- veno za to vřelé uznání. Spolek měl v minulém roce 2514 členů a sice 83 zakládající, 2179 přispíva- jících a 252 podporovatele; sběratelek působilo 85. Obchod spolkový ve Spálené ulici poskytoval práci 37 švadlenám a vyšívačkám, jež zhotovily 11.029 kusů prádla, 7 praporů spolkových a 13 stuh. Zpráva končí ujištěním: Dle šlechetných podnětů, které spolku dala Kar. Světlá, pěstujeme vzdělání praktické, které jest silnou pákou národního pokroku a blaho- bytu. Činily jame, co jsme uměly pro drahý spolek náš, jenž nastupuje období nové, kéž utěšenéa jasné! — Ze zprávy účetní, již přednesla sl. Eliška Lauermannova, patrno, že jmění má spolek 190.590 K 82 h a dluhů 177.207 K 47 h. Veškeré zprávy funkcionářů byly schváleny. Zemřelým členům a příznivcům vzdána obvyklá pocla. — Slečna Jo- hanka Kufínerova podala zprávu školní. Ke konci roku bylo na škole zapsáno 638 žákyň, z nichž rodem bylo 348 z Prahy, 411 z venkova a 25 z ji- ných zemí. Stav rodičů: rolníků 141, obchodníků živnostníků 185, sluhů, dělníků a řemeslníků 148, úřadníci, spisovatelé, učitelé atd. 340. Věkem bylo do 15 let 257, do 16 let 216, do 17 let 156 atd. Z 784 na začátku roku zapsaných žákyň prospěly: vý- borně 521, dobře 198, dostatečně 20, nedosta- tečně 8 a nebylo tříděno 47. — Sl. Krásnohorská vyslovila sl. Kuffnerově dík za péči a lásku, kterou škole věnuje, což shromážděné dámy souhlasem provázely. Sl. Kuffnerova slíbila, že i v budoucnu pracovati bude na prospěch školy. — Na to prove- deny volby. K návrhu pí. Baurové byla za slarostiu spolku akklamací opět zvolena sl. Eliška Krásno- horská, jejíž zvolení provázeno hlučným souhla- sem. Sl. Krásnohorská poděkovala za opětný projev důvěry a vyslovila upozornění že jest již na čase, aby vyhledána byla na důležité toto místo síla zdatnější. Šlíbila, že přičiní se ze všech síl, aby ústavu prospěla. Pí. Patočková -poděkovala slečné Krásnohorské, že přijala úřad starostenský. Do vý- boru byly pak rovněž akklamací zvoleny dámy: Bauerová Marie, Baverová Anna, Budeciusová Kmma, Celakovská Marie, Domažlická Kamila, Chudobová Tekla, Kheilová Zdeňka, Kotýnková Berta, Kreslová Anna, Kropsbauerová Marie, Kuřáková Marie, Kví- čalová Marie, Lamblová Eliška, Lhotová Štěpánka, Moučková Marie, Patočková Johanka; Pavlíčkova Božena, Poková Antonie, Reichertova Anna a Tom- sová Klára; za revisorky účtů: Čecháčová Lnisa, Tieftrunková Božena a Wiehlová Marie. Ke konci schůze sl. Krásnohorská poukazovala na váž- nou situaci, v níž se spolek nalézá. Jsou pronášeny názory, že prý jsme již zabezpečeny, ale jsou to názory klamné. Nyní jsou zcela jiné poměry. Pa- nuje drahota, dobročinnost národní je roztříštěna, takže prameny našeho spolku v poměru s potřebami jsou mnohem menší. Naší povinností je, pamalovati na síly, které nám 20—30 roků práce konají. My musíme pamatovati, abychom jim daly náhradu ke stáří a ohlížet se po silách nových. To bude vyža- dovati opět značné náklady. Blahem a radosti by nám bylo, kdybychom mobly činit to, co uznáváme za správné, ale nedostává se nám k tomu peněz. Žádám proto, aby pravý stav spolku měly dámy vždy na paměti. S provoláním »Na zdar!« budouc činnosti spolku byla valná hromada ukončena. — Hry české mládeže v žižkově, pořádané tamějším spolkem k jich pěstování, zakončeny byly dne 7. 1. m. Počalo se jimi 18. května a hrálo se 29krát. V té době zúčastnilo se her 3507 hochů, 3903 dívky, celkem 7410 dítek. Průměrná denní ná- vštěva hřiště obnášela 255 dítek. Nedostatek nářadl zvláště letos silně byl pociťován, též úprava a ohra- zení hřiště měly by se záhy státi skutkem. Ježto příjmy spolku jsou nepatrné a vydaje značné, bylo potřebí letošního roku hraditi režijní výlohy částečně již ze jmění zákládního. Tím ovšem další trvání spolku pro léta budoucí vážně je ohroženo. Opfrajíce se nyní o určitá, svrchu jmenovaná data, že spolek svému účelu dosti činí, obracíme se poznovu k lém, kdož provolání naše, k české veřejnosti v denních listech učiněné, nechaji nepovšimnuto, aby nenaložili podobně s provoláním, poštou korporacím a jedno- llivcům rozesílaným, nýbrž lístkem, jenž k üiskopisu onomu je přiložen, laskavě se přihlásili za členy. Roční příspěvek 1, 2 a 4 K. Přihlášky k rukám před- sedy spolku p. Jos. Kováříka, majitele domu v Husové třídě v Žižkově. — Akce ku povznosení jižních Čech. Český odbor zemědělské rady uspořádá několik anket za účelem povznesení rolnictva jihočeského a sice v Tá- boře. Budějovicích, Písku, Klatovech, po případěi v Plzni a jiných okresích. Podník tento bude zajisté všemi interessovanými kruhy podporován a bude počátkem blahodárných institucí pro jihočeské rol- nictvo. Ovšem, že nutno bude sáhnouti hluboko k kořenům společenského života, zvláště postarati seo povznesení všeobecného i odborného vzdě- lání na českém jihu. Podmínkou, která musí býti především vyplněna, jest pilné posílání dítek do školy po celý rok a ne jen v zimních mě- sicích; konečně zařízeno musí býti i v městech men- ších, jako jsou Bechyně, Milevsko, Sedlčany, Volice. Pacov, Chýnov, Vesell atd. odborné školství, do kteréhio by bylo bez valných výloh choditi i nej- chudšímu rolníkovi a chudí jsou poměrně na jihu všichni; v první řadě školy hospodářské a ho- spodyňské neměly by scházeti v nižádném z ře- čených měst. Prodej obílí a vůbec merkantilní po- měry regulovány by býti musily tak, aby bylo rol- nictvo chráněno před obchodními přechmaly, jimž zvláště na jihu rolnictvo v plen jesť vydáno. Žakoře- něný konservatismus jihočeský, jenž nedal se v mnohých stranách pohnouti dosud nižádnými pákami, bude potřebovati mnoho a mnoho účinné práce, aby s novou dobou v hospodářství pokračoval a vymanil se z předsudků. — Z Nového'Čerkasku v Donské oblasti se nám píše: Na Rusi v Novočerkasku absolvoval gymnasium s vyznamenáním p. Jiří Hartm an, pokud známo první Čech, ukončivší gymnasium Donské oblasti, syn po zemřelém sládku panu Václ Hartmanovi. S touto zprávou zasílají pro Matici školskou Jiří Hartman 3 ruble, jeho mladší bratr Vladimir, gymnasista tamtéž 1 rubl a jejich maminka 1 rubl, celkem 5 rublů s pozdravem daleké vlasti. O klidu nedělním. Veřejná schůze ob- chodního pomocnictva, svolaná Českoslovanskou ob- chodnickou besedou, konala se včera o 11. hodině dopotední su Štajgrů«. Na programu schůze nalezala se časová otázka: »nedělní klid v obcho- dech dle nejnovějšího místodržitel- ského nařízení«. Účast byla dosti značná, neboť jednalo se o manifestaci pro úplný nedělní klid a to nejen v Praze, nýbrž i na venkově. Pří- tomno bylo přes 500 osob. Schůzi zahájil jménem svolavatelů pan Dux a po stručném vysvětlení účelu, pro klerý byla tato schůze svolána, udělil slovo p. Soukupoví, který vítá nejnovější výnosy mí- stodržitelství, ale poukazuje zároveň i na četné ne- dostatky. Především prohlašuje, že obchodní po- mocnictvo nemůže se spokojiti pouze s letním kli- dem nedělním a kterýž by platil pouze pro Prahu