ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 b8789990-6615-11dc-b263-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
ALTO TextBloky — 97
#1 alto_textblock #1
Starna 10.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
15. července 1901.
#4 alto_textblock #4
Číslo 192.
#5 alto_textblock #5
líp
#6 alto_textblock #6
dětí.
#7 alto_textblock #7
někdy
#8 alto_textblock #8
Pán: A jestliže uhodnu, povíte mi Dáma: Povím. v Pán: Tedy vdaná? Dáma: Aha, »vdaná«, je první otázk To by se vám patrně libílo Pán: Nikoli. Ale zdálo se mi — Dáma: Že bych už měla na čase, není- pravda ? . . . Hahahal Pán: To také ne. Ale dáma tak distin govaná — — Dáma: Ovšem, slušelo by se, abych byl vdaná. Ale nejsem. Pán: Tedy dosud svobodná? . . . Tin Dáma: Proč? . .. Pán: Nikdo vám nemůže bránit ve vašem chování. Dáma: A vy myslíte, že byste měl z toho nějaký prospěch ? . .e Pán: Odpustte, nemyslel jsem nic t kového. Dáma: Věřím vám. Ale na eště stí an to nejsem. Pán: Nejste ani vdaná ani sťobodná — tedy vdova? Dáma (smějíe se): To je těžká hádank — ani vdaná ani svohodná, tedy vdova — ji ného nezbývá. Pán: Anol Dáma: Ne, ne, já nejsem vdova. Pán: Co tedy jste, můj bože? Dáma: Ode všeho trochu, nebo raděj všecko dohromady, hahahal Pán: Nerozumím vám. Dáma: Já si také nerozumím. Pán: Vy jste jako sfinx. Dáma: Živá hádanka, mathematická for mule ve šněrovačce, hahahal Pán: Pořád jen se smějete Dáma: Baví mne vaše rozpaky, Neuhod jste, nemusím se tedy přiznati. Pán: Snad bych uhodl, ale bojím s hádati. Dáma: Chcete být diskretní ? . . . Jste jemnocitný — děkují vám. Pán: Ale to spíše k vůli sobě —- spíše o sebe se bojím. Dma: Nevíle, jaké byste potom vůči mně měl zaujati stanovisko, jak se říká, Ale to je jedno, dívejte se na to jakkoli, vždyť nejsme k sobě ničím připoutáni, totiž my dva, já a vy, není li pravda? Pán: Ano, ano. so Dáma: A můžeme se ihned rozejíti jestliže to jedné straně nebude konvenovati. Pán: Teď právě bych si toho nepřál Vy mne, dovolte, rozhodně zajímáte. Dáma: Jako rebus, šarada, šachová úloha. »Bílý táhne a dá třetím tahem mat«. A vy nepopustíte, až i mou úlohu šachovou rozluštíte. Pán: Mám k tomu teď trochu práva myslím Dáma: Proč byste neměl? Pátrat po slabostech druhého hráče máte zajisté právo Ale on zase má právo se hájiti. Pán: Je vám potřebí se hájiti.? Dáma: Možná že jest. Alo dost ! — Jak ticho všady. Zašli jsme daleko. Pán: To tak v té rozmluvě. Dáma: Jenom hrčení vozů v dálce a křik Ty mrtvé jsou hodnější . . . Nekřičí .. Kdy se nyní hřbitov zavírá ? . .. Pán: Oh, pozdě, tuším až o osmé. Dáma: A teď je? ... Pán: Sedm hodin. Dáma: Děkuji. To mám ještě čas. Pán: Chcete jíti přece na hřbitov ? .. Dáma: Nevím ještě. Chodím tam také Pán: Máte tam někoho? Dáma: Zase otázka — prvou jste ne uhodl, druhou mohu zamlčeti. Pán: Ale tak se nedostaneme nikam. Co uhodnu, to vy zamlčíte! Dáma: Možná, že mi na tom záleží abyste se nedověděl Pán: Právě ja? Dáma: Právě vy- Pán: To zní jako důvěra. Ale upřímnos byla by mně milejší. Dáma: Jsem upřímná, pokud mohu. Pán: Bojíte se, že byste se kompromi tovala, kdybyste mi o sobě něco povědělav Dáma: A vy se bojíle, že byste se kom promitoval, kdybyste se o mně nic nedověděln Pán: To jsem neřekl. Dáma: Ale je to totéž, co u mne, totiž právě opak toho. Vy chcete a musite věděti já nechci a nesmím říci. Pán: A proto sejděme se aspoň na polo viční cestě Dáma: To je tolik, jako dívati se na ně jakou neznámou vodu. Co platno, když nevíme, jak je hluboká!.. A potom některá je třeb plna pěkných mušlí, zlatého písku a drahých perel, a jiná zase plná bahina a lidských kosti . Co byste na povrehu uviděl ?l Pán: Pustil bych se na nil Dáma: Ženská duše — — to je hlubší voda! Možná, že bysto utonul; možná, že byste se zhrozil a — utekl!. . Ale což, kdybých tak řekla: Dobrá, povím vám, kdo jsem, ale dřive malou zkoušku, že zůstanete statečným, ať jsem kdokoli; zavěsme se spolu a pojďme tak celou Prahou?.. Učinil byste tak? Odvážil byste se toho? Pán: Kdybych aspoň jedno věděl: Komu náležite Dáma: Nikomu — nikomu. Ale někomu přece — ale ten by vám už nepřekážel !“ .. Pán: Je pryč — daleko? Dáma: Daleko, daleko . .. A nikdy s nevrátí ! .. Pán: Jste tady docela volnál Dáma: Pořád jedna písnička! Už jsem vám přece řekla — ani svobodná ani vdaná, ani vdova anebo, chcete-li, ode všeho trochu. Pán: Ah, rozumím, ale bojím se to říci. Dáma: Jen řeknětel Pán: Něco, jak se v obyčejném živote říká: »vdova po živém! . .« Dáma: No, budiž, uhodl jste. Ale ted bude čas, abyste se poroučel. Mohl byste s kompromitovati — — »donna č mobile !« Ajá půjdu taky. Pán: Kam půjdete? Dáma: Odjedu z Prahy Nikdy již mne neuvidíte.
#9 alto_textblock #9
Pán: Škoda! Taková sympatická, dislin guovaná dáma. A zdá se, nešťastná k .. Dáma: Nešťastná — — ne! Netoužím po tak zvaném stěstí. Jsem už takové povahy A teď s bohem Pán: Kam pospícháte oel jtal Dáma: Půjdu ještě na hrhiten n ov Pán: Rozloučit se ?. Dáma: Rozloučit se. Je t am — moje dřtě. S bohem, pane! Doufám, že jste tak galantní a mebudete mne následovati. Pán: Počkal bych zde na vás! . miýd- Drámat Nestyděl bystevíseza mne ?. Děkuji vám !Ale nikoli — mějte se na pozor — — »donna č mobile..«t ul l zavzo Plán:Ale matka není1. vlávol Dáma: Matka není. S bohem na vždycky Budle zdráv! ellžn siba Pán: I vy, milostivá ! dmy ojel (Dáma odehází na hřbitov. Pán stojí a dív se za ní, dokud nezajde. Pán zavrtí hlavou odchází zvolna ku Praze.)
#10 alto_textblock #10
Různé zprávy.
#11 alto_textblock #11
Otravná epidemie arsenikem v pivě.
#12 alto_textblock #12
Posavadní prakse proti falšování potravin má dosti značné mezery, jež jsou velmi vhod čipernýmpadělatelům. Především považují se ze trestně toliko padělky, jež jsou nebezpečny zdraví, ač každé padělání vůbec spadá v rubrik podvodu, již zákon definuje: »lstivým předstí ráním někoho uvést v omyl v úmyslu, aby mu škodu způsobil.« Kdo prodává margarin míst másla, dopouští se podvodu, třeba by margarín nebyl škodlivý lidskému zdraví. Ostatně i krite rium škodlivosti zdraví jest dosti nejistě. Škod livé účinky padělků jeví se mnohdy měrou dost skrovnou a zůstávají dlouho nepovšímnuty, než se objeví pravá jojich podstata, jak to práv ukazuje případ hromadné otravy pivem v Man- chestru. Po léta používali podvodní sládci tamni cukru škrobového na místě sladu, aniž se jevily jakékoliv škodné účinky, až pojednou nastala hromadná otrava, o niž přináší poslední, sedmé číslo přírod. časopisu »Živa« zajímavý článek. Před nějakou dobou prolétla listy evrop- skými zpráva, že v Manchestru v Anglii vy skytla se epidemie, kteráž měla příznaky otravy arsenikem. Kdož by si byl nevzpomněl na a e qua Toffanu, proslavený jed v historii darebácíví vznešené rodiny Borgiů. V XVII. století jedem tím otráveno šest set lidí v Italii, mezi nimi dva papežové. A to prý byl arsenik (kysličník arsenový), rozpuštěný ve zředěném destillatu je- dovatých rostlin a extraktu canlharid. Ve století našem ustoupil arsenik špatně rozpustný v otravné technice cyankaliu, až tu případ v Manchestru obecně zarazil. Úmyslné otravy arsenikem jsou známy, ale zde bylo dlužno počítati s otravou, ač hromadnou, přece jen nahodilou. Professor mediciny experimentálné Jolyet v Bordeaux činil pokusy s vdychováním vodíku i nebral žádného zřetele k obecně známé okolnosti, že i zinek i kyselina sírová mívají v sohě velmi zhusta arsen. Minima arsenovodíku plynného postačila k otravě Jolyeta i byl upou- tán k lůžku po několik měsíců. Také ti, kteří balony vodíkem plní, bývají zhusta tímže plynem otravováni. Tentokráte v Manchestru pocházel arsenik z piva a sice z cukru škrobového, jejž sládei šejdíři v náhradu za dražší slad do piva nami chali. Škrob rozkládá se kyselinou sírovou vto várnách i vzniká cukr, jenž ovšem něco arse niku v sobě míti může, jestliže jej kyselinasí rová chovala. Jest to ovšem ničemnost nejvyšší ani těch pár procent kyseliny sírově, co jest za potřebí, nebrati čisté. V novější době užívají též kyseliny du sičné (půl proc. škrobu rozkládaného). Cukru škrobového užívá se velmi mnoho; v zemích kde se to s definicí piva neběře tuze vážně, slouží jako částečná náhražka za slad ječmenný, jinde slouží ke slazení nedozralého vína, syrup na limonády, k vyrobě vín umělých a medů Státy by měly přísně zspověděti užívání té ky- seliny nečisté k účelům podobným, jak případ manchesterský dokazuje; vždyťi tam v málo dnech onemoenělo několik tisíe lidí a osmdesát touto krutou otravou zemřelo. Z piva ovšem obavy u nás není; každý pivovar jest hlídán celým místem; běda, kdyby se tam něco jiného vozilo; to tajným by ne- zůstalo. Pak máme vybroušené jazyky; myslím, že cukrovaná piva bychom nechali stát. Chemi- kové angličtí nalezli také kyseliuu seleničitou (0.3 proc.)v sírové, které používáno bylo a i tato látka jest velice jedovatá. Podle analys bylo v galonu nebezpečného piva 1.4 grainů (tedy 90.72 mg. v 4.53 litrech, či 20 mg. v 1 litru). Podle vyšetřování vypili ovšem někteří i několik galonů, ale většina dostala sotva deseti ny miligramu arseniku. Odkud ten hrozný účinek? Připomínám pěknou práci (snad poně- kud smělou v dedukcích) Arm. Gautiera, z níž »Živa« přinese dále delší výtah, o jejíž výsled- cích experimentálních však už se zminila. Gau- tier dokázal, že arsenik jest jedem místy v těle částečně se kumulujícím; Slavco v dokázal, že zvířata otrávená arsenikem v játrech jed za- držují a že arsen do nukleinových kyselin vniká a částečně zde fosfor nahražuje. Takové přeměněné nukleiny (v samém bunečném jádru se kumulující) stávají se vzdornými i proti ky- selině solné a pepsinu, účinnému to enzymu zaživacímu. Z toho by ovšem sledovalo hromaděnt arsenu, ale nikoliv hromadění otravnosti, nebot ty stálé arsenové nukleiny jsou jistě určeny k odstranění z těla a nikoli k funkcím. Prot máme doklady z laboraloře Ludvigovy i z klini- ckých pozorování na štyrských jedlících otrušiku, kteří snadnou snášelivost organismu s arsenikem prokazují. Reynolds Tunnieliffe a Rosenheim v pří padě anglickém příčítají velký vliv kyselině se- leničité, ale i formě lihového nápoje. Jest známo, že destilované lihoviny i při větším pro- centu lihu mnohem méně způsobují jistá typická onemocnění alkoholiků, jako silná piva (stout). Odtud mnozí tomu celému shluku látek v hu- stých požívatinách připisují onen silný účinek spíše než samému alkoholu. Nejlépe bylo by v zemích, kde takové ná hražky cukerné dovolují, aby používání kyselin
#13 alto_textblock #13
minerálních v průmyslách těch vůbec zakázal a ku potravinám jan ty cukry připustili, kter z rostlin přímo krystalují (třtnový cukr) aneb ze škrobů a podobných materiálií enzymy při rozenými se vybavuji. Tím by se ani průmyslu příliš nepřitížilo. Povážlivo jest však, že hino jíme pole svá, obiloviny poikavné nám nesouei a v potravé v měl pivu podohnou se rozpou štějíci, superfosfáty, které se připravují z kyse- liny sírové arsenikem (časem i selenovými slou čeninami) bohaté — a tu jest povážlivo, že, jal případ manchestenský ukazuje, farmaikologie ar seniku vůči individním a formě, v níž do orga nismu vniká, jest daleka přesné vědecké aku
#14 alto_textblock #14
ratnosti.duas onni
#15 alto_textblock #15
žel moj
#16 alto_textblock #16
dirva aviboq os e in szpi
#17 alto_textblock #17
= Ze života Gotova. Charles Esquieri vypra- vuje v »Revue Hebdomadaire« anekdoty, ze života hereckého a uvádí mimo jiné následující případ ze života slavného Gota, starešiny »Comědie Frangaisee těchto dnů zemřelého. Got byť ještél velmi mlád, když jednoho večera měl hráti v kuse Seribnově starého notáře, jenž vyslupoval v prvním a ve třetím aktu. Mezi druhým aktem — byl to dbsně parný den čer vencový — sejmul Got svoje šedě licousy a pleš a učinilsi v gardereně všemožné pohodlí. Přemožen vedrem dřímal, když pojednoun inspicient zvolal »Pane Gote ! pane Gola, na jeviště! Je na vás řada!e Got rýchle se vzpamafovav odkvapil na jeviště, bez licousů a bez pleše. Teprve když jeho kollegové na jevišti, Převost, Madeleine a Augustine Brohanovy plni úžasu na něho pohledli, zpozoroval, colivyvedl, ale věc se již nedala změnit. Všechno obecenstvo upíralo zraky na Gota a pozorovalo s udivením to- hoto podivného notáře, jenž byl mezi druhým aktem omládl aspoň o dvacet let! Avšak Got nedal se uvést ve zmatek a improvisoval smělei! »Ach, po chopuji — nemáte ke mně důvěry! Zdám se vám příliš mlád. Snad bysle raději mluvili s mým otcemv Nu, to se může stát, ačkoliv jest velmi zaměst- nán.. . Sečkejte laskavě chvíli. Oznámím mu vaše přání a potom jej sem pošlus ihned. « Řka to, opust klidně jevíště. Za kulisami nasadil si rychle pleš. přilepil si šedé licousy a vyšel opět na jevišlě; cel jeho chování jevilo sešlost věkem a chvějícím se hlasem pravil k vyjeveným kollegůme: »Můj syn mi právě oznámil, že si přejele mluvit se mou osobně. Čím vám mohu posloužit?« — Prevost a dámy Bro- hanovy mohli jedva potlačiti smích, ale mohli mu přece odpovědět. Got zachránil situaci. = Zajímavý umělecký nález? Z Benátek se oznamuje. Zdejší uhlíř Italico Brass, objevil na svém výletě do Gorice v krámě jakéhos starožitníka pošpiněný, zašlý obraz. ale poznal ihned, že jet dílo mistrovské. Aby nevzbudil podezření prodavače, koupil hned čtyry obrazy a zaplatil za ně 500 korun. Kdyžvobraz očistil, poznal, že to sv. Šebestián, ma- lovaný ještě po způsobu Tizisnově. Dalším pátráním zjištěno také na určito, že (o skutečně obraz Tizi- anuv. Obraz tento nalézal se až do Napoleonských válek válek v Benátkách a za tehdejších zmatků zmi zel. Signor Brasa prodat opět nalezený obraz Tizia nův do Paříže hraběti de Castellane za 100.000fr = Divadlo pod širým nobem. Ve znameni lém národopisném museu pod širým nebem ve štok- holmském parků Skansenu, jež zavdalo podnět k my šlence, aby Národopisné museum českoslovansk umístěno bylo v zahrádě Kinských, provedena opě jedna z myslenek zesnulého ředitele Arthura Hazelia letní divadlo pod širým nebem. Divadlo zřízeno na pozemku nedávno připojeném k parku. Veškeru scé- nickou dekoraci poskytuje příroda sama se svými skalisky, stromy a vodopády. V pozadí stojí malá chýže, před níž je vidět pasoucího se koně, drůbež a vepříky. Napověda je skryt ve křoví. Na tomto ori- ginálním divadélku budou provozovány malé, prost kusy ze života lidu, k čemuž se okolní scenerie zna- menitě hodí. Herci jsou vesměs ochotníci v národ- ních krojích různých končin švédských. Nové nálezy staroegyptské. O výsled- cích kopání, prováděném v zimě minulého roku bliže Abusiro, docházejí nyní zajímavé zprávy. Pod do- zorem Borchardtovým učiněny další objevy ve sva- tyni božství Re, zřízené králem Ne-noser-re, jež měly velmi cenné výsledky. Na straně jižní objevena zvláštní kaple, ozdobená úplně reliefy. Tímto obje- vem vyvrácen názor dosud všeobecně rozšířený, ž chrámy staré říše byly bez ozdob. U těchto nově objevených reliefů hraje značnou úlohu ohřad za- kládání chrámu. Král vyměřuje s bohyní matematiky osu chrámu, obchází staveniště, obětuje nad jámou pro základní kámen, dává upevílovat veřeje chrámu atd. Zajímavá jest řada jubilejních reliefů, znázorňu- jicích 30leté jubileum královo v upomínku na jme- nování jeho korunním princem. Král sedí na vyso- kém, dvojitém trůně pod baldachýnem, sestupuje se slupňů trůnu, dvořané přinášejí přenosný trůn prostého tvaru, král nesen na nosítkách, nosiči staví nosítka na zomi, lid vrhá se před králem v prach. Král oděn různými slavnostními rouchy, dvořané myjí mu nohy, děti královské neseny na nosítkách a jiné podobné výjevy, jež, jak se zdá, znázorněny byly každý dvakráte. Jsou provedeny v plochém. jemném reliefu a každá řada obrazů má výšku a 40 centimetrů. Zbytky barev nejsou zachovány. Z to jeví reliefy, nalezené v ochozu za komorou chrá- movou ještě malování po způsobu tehdáž obvyklém. Jsou zde znázorněny velké postavy božstev, zname- najících roční počasí a obětující bohu slunce anebo králi. Bůh žní na př. má na hlavě pole klasů. Za božstvy jsou v řadách nad sebou znázorněny oznaky té které roční doby. Nejprve zosobněny jednotlivé kraje egyplské, z nichž každý veden postavou Nilu, jejtž tělo pomalováno modře, s vlnitými čarami. Pak následují ve vyšších řadách stromy a rostliny, pláci, ryby, domácí zvířata a divoká zvěř, lidé při lovu ryb, chytání ptáků, stavění člunů, setí, sklizni fíků vaření piva, sbírání medu a podobných zaměstná- ních. Reliefy jsou nanejvýš jemné invencí i kresbou = Desetinná soustava v Australil. Z Lon- dýna se oznamuje: Nový spolkový stáť australský s mladistvou energit předchází mateřskou zemi v dů- težité otázce. Australský partament ustanovil zvláštní komisi, jež se má radit o zavadení desetinné sou- stavy pro peníze, míry a váhy. Byl by to tudíž první krok ke značnému převratu, jenž, jak lze doufat, v době ne přiliš daleké proveden bude rov- něž v celé ostatní britské říši a pak zajisté všude radostně bude vítán. Jest nepochopitelno, kterak An- gličané, jinak tak praktičtí, již dávno nezavedli de- setinnou soustavu, jež jinde skorem všeohecně je zavedena, neboť výhoda její vůči staré soustavě dva- náctinné jest tak patrna, že musí býti zcela zvláštní příčina, proč se v Anglii tak tvrdošíjně vzpírají sou- stavě desetinné. Zásada: »Time is money« sotva kdekoli v jiné zemi, vyjma snad Ameriku, jest roz- šířena měrou fak rozsáhlou jako v Anglli a přece pachtí se tam v obchodech a v bankách příruči v potu tváře a vypočítávají tucty položek s yardy. stopami a palci anebo librami, sbillingy a penci kde by jedinou správně položenou tečkou mohti bez- pečněji dojíti ke správněmu výsledku. Cizí firmy. pracující s firmami anglickými, maří čas, poněvadž při anglických dodávkách vždycky dlužno nejprve přepočítati soustavu dvanáctinnou v desetinnou. Za- vedení soustavy deselinné v Anglii pří platné zlaté měně nečinilo by nijakých oblíží, poněvadž libra sterlingu, od níž ovšem Angličané neupustí, dělís na dvacet sbillingů, takže by bylo děliti shilling to- liko místo na dvanáct pence, na deset pence, kdežto při mírách a vahách prvotní nepohodlí této novinky hojně by bylo nahraženo okamžitě patrným uenad- něním a úsporou času. = Nové objevy v paláci v Knosgu. Artha Evans, ředitel kopání v Knossu, jež se setkalo s tak značným úspěchem, oznamuje v »Times« z Kandie na Krétě: Ropání, v němž v této sezoně pokračo- váno v praehistorickém palácí v Knossu, poskytlo objevy, jež vrhají zcela nové světlo na architekturu homérského Řecka. Východně od velkého, středního dvora nalezl jsem celý velký byt, skládající se z kní- žecích pokojů. Jakásí sloupová chodba poskytovala přístup k tomuto bylu a otvírala se do předsíně, do níž ústí 12 chodeb. Jedna chodha vede do druhč předsíně, kde se nalezá celá řada sloupových chodeb s trojitým schodišíěm. V tělo druhé předsíni nalezl jsem mnohé tabulky s předhisforickými nápisy. Ta- bulka větší než kterákoli jiná, již jsem dosud obje vil, zdá se obsahovati seznam úřadníků. V sousea
#18 alto_textblock #18
ním pokoji nalezaly se zlomky lidských postav z ba revné sádry znamenitě provedené. Žíly a svály po- dány překvapujícím způsobem v reliefu tak, jak toho až do italské renaissance nikdy již nebylo dosaženo. Konečně nalezl jsem v jiné komnatě ještě basreliefy představující honbu na býka, při níž mladé divky eděny byly jako cowhoyové.
#19 alto_textblock #19
SI DAMSKÝE
#20 alto_textblock #20
17180
#21 alto_textblock #21
„Hennehergovo hedváhí
#22 alto_textblock #22
PRAKTICKÝ NÁVOD PRO SAMOUKY
#23 alto_textblock #23
SHu
#24 alto_textblock #24
— pravé jen, když přímo ode mne objednané — na bluzy a roby, černé, bílé a barevné od 65 krejc. do zl. 14.6 za metr. Každému franko a vyclené do domu. Vzorky obrätem. Dvojité porto na psaní do Svýčarska. G. HENNEBERG, továrník hedvábí (c. a k. dv. dod.) v Curycbu
#25 alto_textblock #25
ku braní míry, přistřihování, šití všech částí damské garderoby (též dle angli- cké mody), jakož i k přešívání starého šatstva. Dle osvědčené methody střihových příloh dam- ského modního časopisu BAZAR. S 32 vr- obrazeními. Na skladé v každém knihkupectví. Po obdržení obnosu předem (pošt. poukázkou) zašílá vyplaceně Nakladntelství F. Šl- vnáčka v Praze, Jeruzaiemská ul. č.l.
#26 alto_textblock #26
16203
#27 alto_textblock #27
o
#28 alto_textblock #28
přírodní
#29 alto_textblock #29
alkalická
#30 alto_textblock #30
POINT-LACE
#31 alto_textblock #31
SELKK
#32 alto_textblock #32
brokáty, d erné hadvábné látky maškva hiliadke zhoži v bohatém výběru. Prodej přímo z to- várny sonkromníkům dle metrové míry i na roby za původní tovární ceny. Vzorky fran- ko. Továrna na hedvábné zhoží fv. Bratří Schie- tové ve Vidnl, VlI, Zollergasse 19, Lindeng. 33.
#33 alto_textblock #33
NÁVOD K SAMOUČBĚ VYŠÍVÁN
#34 alto_textblock #34
POINT-LAC ROZMANITÝMI KRAJKOVÝMI STEHY. Se 71 vyobrazením. — Cena 1 kor. VYDÁNO REDAKCÍ MODNÍHO ILLUSTRO VANÉHO ČASOPISU PRO DÁMY — — —BAA. — — — NA SKLADĚ VEVŠECH KNIHKUPECTVÍCE
#35 alto_textblock #35
16213
#36 alto_textblock #36
(Zasláno). n
#37 alto_textblock #37
Co koupíte své drobotině, by příjemně a poho- dlně trávila nastávnjící prázdniny? Kupte jim modern fianelové turistické košilky, turistický dětský pasa vzorkové kostkové punčošky; po případě námořnick pruhovaná trička a krátké kostkové neb vzorkové po- nožky s ozdobným okrajem. Také vzorkové jemné sveatry dětem sluší a jsou mimo to velmi praktické Celý námořnický trikotový obleček jest trvanlivý, nej- 17071 levnější oblek vůbec. Věci tyto v ohromném výběrn obdržíte v jediném toho druhu apecinlním továrním velkozá- vodö v Praze, v Melantrichově ul. čís. 2 (ulíce od Můstku na Staroměstské náměstí). Ne- hodící ochotně se vyměňuje, na venek zasíláme zboží též na výběr. Žádejte cenníky.
#38 alto_textblock #38
Přímé objednávky po obdržení obnosu předem (pošt. poukázkon) zasílá vyplaceně Nakladatelství F. Šimá čka v Praze, Jeruzalemská ul. č. 11.
#39 alto_textblock #39
1718
#40 alto_textblock #40
PRO ZASMÁNÍ
#41 alto_textblock #41
yniká Zikův „Šalonní kalen- dář Pikantního Světn“ na rok 1902 nad jiné ka- lendáře
#42 alto_textblock #42
16374
#43 alto_textblock #43
Te
#44 alto_textblock #44
e že obsahuje na sta různých frmolních vtipů, povídek atd. až k popukání. že téměř na každé stránce nalézají se původní obrázky. že si čtením jeho ukrátí každý příjem- ně dlouhou chvíli a řádně se zasměje. že stojí pouze 50 kr. poštou 60 kr. a k do- stání je ve všech knih- kupectvích, zvláště ale v expedici v Praze-II., Eliščiny lázně
#45 alto_textblock #45
Díla předních humoristů tranoouzských- a se směje. C. Mendés. 205 LasKa. 18Z 81Zl stran 1 zl. Váz. 1 zl. 45 k. E. Faydeau. 157 stran. 80 k Slena VaSell. Vásané 1 zl. 25 kr. V obžetí krásné Pařížanky). A. Dandet Sapno. 340 str. 1 zl. 10 kr. Váz. 1 zl. 55 kr. Zola, Vilemont, Maupassant. 168 Bez zaVo. str. 30 kr. Vár. 1 zl. 25 k. Příběhy zamilovaného písaře. P. de acek. Kock. 259 str. 1 zl. 20 kr. , váz. zl. 1.65. P. de Kock. 200 str. za 1 zl. Uprchla laska. vázané za 1 zl. 45 kr. P. de Kock. 2 svaz. 459 Slečny z oDcndull. str. zl. 2.40, váz. zl. 2.85. krámská „U bílé slepičky“. P. de Kock. Vi0leta, 228 stran 1 zl, vázané i zl. 40 kr. spodničkami. P. de Kock. 224 Děve S třemí spren 1zl., vázané 1 zl. 45, kr pana Gustava. P.de Kock Ctverácké kouSky sostr.zl. 1.50, v. zL.1 95. P. de Kock. 242 stran 1 zlatý, Syn mé Zeny, vázané 1 sl. 45. kr P. de Kock. 245 stran Demon žárlivosti. vaeané 1 as k dá svoji ženu. P. de Kock. Pan Zelenka Cna z1. 120, váz. zl. r65. de Kock. p5 Zpověď krásné ženy. Nakladate! I. L. Koher k Praze, Vošlčkova al
#46 alto_textblock #46
Proto
#47 alto_textblock #47
Proto
#48 alto_textblock #48
Proto
#49 alto_textblock #49
Proto
#50 alto_textblock #50
17229
#51 alto_textblock #51
P. T.
#52 alto_textblock #52
Nádherné da v nejvelkolepějším výběru
#53 alto_textblock #53
15897
#54 alto_textblock #54
Dr. Zdeněk Nejedlý:
#55 alto_textblock #55
MIKOLÁŠ LEHMANN, c. a k. dv. závod uměl, výst. a maliřské atelier pro portréty atd. v Praze, Ferdinandova třída čís. 11.
#56 alto_textblock #56
Zdenko Fibich.
#57 alto_textblock #57
1655
#58 alto_textblock #58
Novotiny
#59 alto_textblock #59
Nákladem vlastním, v Praze 1901, 8° VIII a 188. — Cena 2 K 40 h. 15907 K dostání u knihkupců i u spisovatele na Kr. Vinohradech, Manesova ul., 1056.
#60 alto_textblock #60
modmeh latek pro pán
#61 alto_textblock #61
pro letní saisonu doporučuje u velkén výběru nejlevněji tržnice modního zbož
#62 alto_textblock #62
0000000000000000000000000000
#63 alto_textblock #63
Blahorodému pánu, pam
#64 alto_textblock #64
J. Novák v Praze, Vodlčkova ul, „U Štajor“
#65 alto_textblock #65
JINDŘICHU RYCHLÍKOvi členu sboru obecních starších a majiteli továrny na lokařské nástroje v Praze a jeho mílému panu synu Jindřichu k zítřejším slavným jmeninám podává srdečné blahopřání v hluboké úctě 1724
#66 alto_textblock #66
v befonti, Kanalisace měst betonu, Čisticí nádrže pro odpadkové vody betonue, Těsitěná sklepiž proti spodní vodě z betonu, Holendry, kádě g betont Naduvníky a dlažby humen betont. Repní splavy Podnikatelstoí sťaveb belonových a továrny stavebníck výrobků — — Hůza c Rosenberg, Praha — Vůleň — Olomoue.
#67 alto_textblock #67
—
#68 alto_textblock #68
oddané dělnictvo-
#69 alto_textblock #69
0000000000000000000000000000
#70 alto_textblock #70
Pozn
#71 alto_textblock #71
a
#72 alto_textblock #72
(a v příčině téže) ošetřo- vání sebe sama a rychlé vyléčení. Obšírné brožury 50 h, mlčel., frko. Adrese Hygten. Anstalt, Dír. Lorje, Berlín, C. 22. e. 15874
#73 alto_textblock #73
Slabos
#74 alto_textblock #74
k pololetní valné hremadě
#75 alto_textblock #75
„Zásobniho spole čenstva krejči
#76 alto_textblock #76
v zemích koruny české v Praze,
#77 alto_textblock #77
která konati se bude v pondělí, 29. července 1901 o 3. hod. odpol. (v případě nedostateč- ného počtu čleuň o hodinu později) v Řemesl- nicko-živnostenské bonodě v Praze s ná 17277 sledujícím programem: 1. Čtení protokolu z minulé pololetní valné hro- mady 2. Čtení zprávy jednatelské. 3. Čtení zprávy účetní a pokladniční. 4. Podání zprávy revisorů účti 5. Volné návrhy správní rady a výboru. 6. Volné ná- vrhy členů (8 dní předem výboru podané, dle čl. 10. stanov spolkových). 7. Volné návrhy vůbec.
#78 alto_textblock #78
Za výbor „Zásobního speločenstva krejčí“: Václav Kareš, Josef Hochmann, předsedn jednatel
#79 alto_textblock #79
00000000000000000000000000000
#80 alto_textblock #80
HNemoci plic a hrtanu
#81 alto_textblock #81
1260
#82 alto_textblock #82
190n.
#83 alto_textblock #83
(katarrh, záduchu, asthma, rozedmu a poč. sou- 17319 chotin) pak vady řeči
#84 alto_textblock #84
Bratí Uz
#85 alto_textblock #85
Koltavost léčí pneumatickou komorou, ventilátory plic- ními, inhalačními přístroji atd. MUDr. Adolí Hromada v Praze, Krakovská ul. č. 18 n. Ord. od 12—1 a od 5—6 hod. Inbalace od z hod. ráno do 6. hod. večer: Prospekt zašle na požádání. Písemné dotazy se ihned zodpovědí.
#86 alto_textblock #86
továrna na stroje, veloci- pedy a slévárna železa v Pečkách na dráze. Opra- vy, velejemné smaltování, důkladné niklování za ceny mírné. Cenníky zdarma. Solidní zástupci se přijmou.
#87 alto_textblock #87
v
#88 alto_textblock #88
v
#89 alto_textblock #89
00000000000000000000000000
#90 alto_textblock #90
o0
#91 alto_textblock #91
a
#92 alto_textblock #92
Zpěváky, zpěvačky herce a herečky
#93 alto_textblock #93
Zubní tékař MUDr. J. Chlánek
#94 alto_textblock #94
ord. 8—12, 2—5 v Praze v Eliščině třídě č.e 16180 v domě technologického musea.
#95 alto_textblock #95
přijme pro příští zimní saisonu divadelní ředitel . Trnka v Plzni.
#96 alto_textblock #96
17197
#97 alto_textblock #97
uos