#1
alto_textblock
#1
Starna 10.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
15. července 1901.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 192.
#6
alto_textblock
#6
dětí.
#7
alto_textblock
#7
někdy
#8
alto_textblock
#8
Pán: A jestliže uhodnu, povíte mi
Dáma: Povím.
v
Pán: Tedy vdaná?
Dáma: Aha, »vdaná«, je první otázk
To by se vám patrně libílo
Pán: Nikoli. Ale zdálo se mi —
Dáma: Že bych už měla na čase, není-
pravda ? . . . Hahahal
Pán: To také ne. Ale dáma tak distin
govaná — —
Dáma: Ovšem, slušelo by se, abych byl
vdaná. Ale nejsem.
Pán: Tedy dosud svobodná? . . . Tin
Dáma: Proč? . ..
Pán: Nikdo vám nemůže bránit ve vašem
chování.
Dáma: A vy myslíte, že byste měl z toho
nějaký prospěch ? . .e
Pán: Odpustte, nemyslel jsem nic t
kového.
Dáma: Věřím vám. Ale na eště stí an
to nejsem.
Pán: Nejste ani vdaná ani sťobodná —
tedy vdova?
Dáma (smějíe se): To je těžká hádank
— ani vdaná ani svohodná, tedy vdova — ji
ného nezbývá.
Pán: Anol
Dáma: Ne, ne, já nejsem vdova.
Pán: Co tedy jste, můj bože?
Dáma: Ode všeho trochu, nebo raděj
všecko dohromady, hahahal
Pán: Nerozumím vám.
Dáma: Já si také nerozumím.
Pán: Vy jste jako sfinx.
Dáma: Živá hádanka, mathematická for
mule ve šněrovačce, hahahal
Pán: Pořád jen se smějete
Dáma: Baví mne vaše rozpaky, Neuhod
jste, nemusím se tedy přiznati.
Pán: Snad bych uhodl, ale bojím s
hádati.
Dáma: Chcete být diskretní ? . . . Jste
jemnocitný — děkují vám.
Pán: Ale to spíše k vůli sobě —-
spíše o sebe se bojím.
Dma: Nevíle, jaké byste potom vůči
mně měl zaujati stanovisko, jak se říká, Ale to
je jedno, dívejte se na to jakkoli, vždyť nejsme
k sobě ničím připoutáni, totiž my dva, já a vy,
není li pravda?
Pán: Ano, ano.
so
Dáma: A můžeme se ihned rozejíti
jestliže to jedné straně nebude konvenovati.
Pán: Teď právě bych si toho nepřál
Vy mne, dovolte, rozhodně zajímáte.
Dáma: Jako rebus, šarada, šachová
úloha. »Bílý táhne a dá třetím tahem mat«.
A vy nepopustíte, až i mou úlohu šachovou
rozluštíte.
Pán: Mám k tomu teď trochu práva
myslím
Dáma: Proč byste neměl? Pátrat po
slabostech druhého hráče máte zajisté právo
Ale on zase má právo se hájiti.
Pán: Je vám potřebí se hájiti.?
Dáma: Možná že jest. Alo dost ! — Jak
ticho všady. Zašli jsme daleko.
Pán: To tak v té rozmluvě.
Dáma: Jenom hrčení vozů v dálce a křik
Ty mrtvé jsou hodnější . . . Nekřičí ..
Kdy se nyní hřbitov zavírá ? . ..
Pán: Oh, pozdě, tuším až o osmé.
Dáma: A teď je? ...
Pán: Sedm hodin.
Dáma: Děkuji. To mám ještě čas.
Pán: Chcete jíti přece na hřbitov ? ..
Dáma: Nevím ještě. Chodím tam také
Pán: Máte tam někoho?
Dáma: Zase otázka — prvou jste ne
uhodl, druhou mohu zamlčeti.
Pán: Ale tak se nedostaneme nikam. Co
uhodnu, to vy zamlčíte!
Dáma: Možná, že mi na tom záleží
abyste se nedověděl
Pán: Právě ja?
Dáma: Právě vy-
Pán: To zní jako důvěra. Ale upřímnos
byla by mně milejší.
Dáma: Jsem upřímná, pokud mohu.
Pán: Bojíte se, že byste se kompromi
tovala, kdybyste mi o sobě něco povědělav
Dáma: A vy se bojíle, že byste se kom
promitoval, kdybyste se o mně nic nedověděln
Pán: To jsem neřekl.
Dáma: Ale je to totéž, co u mne, totiž
právě opak toho. Vy chcete a musite věděti
já nechci a nesmím říci.
Pán: A proto sejděme se aspoň na polo
viční cestě
Dáma: To je tolik, jako dívati se na ně
jakou neznámou vodu. Co platno, když nevíme,
jak je hluboká!.. A potom některá je třeb
plna pěkných mušlí, zlatého písku a drahých
perel, a jiná zase plná bahina a lidských kosti .
Co byste na povrehu uviděl ?l
Pán: Pustil bych se na nil
Dáma: Ženská duše — — to je hlubší
voda! Možná, že bysto utonul; možná, že byste
se zhrozil a — utekl!. . Ale což, kdybých tak
řekla: Dobrá, povím vám, kdo jsem, ale dřive
malou zkoušku, že zůstanete statečným, ať jsem
kdokoli; zavěsme se spolu a pojďme tak celou
Prahou?.. Učinil byste tak? Odvážil byste se
toho?
Pán: Kdybych aspoň jedno věděl: Komu
náležite
Dáma: Nikomu — nikomu. Ale někomu
přece — ale ten by vám už nepřekážel !“ ..
Pán: Je pryč — daleko?
Dáma: Daleko, daleko . .. A nikdy s
nevrátí ! ..
Pán: Jste tady docela volnál
Dáma: Pořád jedna písnička! Už jsem
vám přece řekla — ani svobodná ani vdaná,
ani vdova anebo, chcete-li, ode všeho trochu.
Pán: Ah, rozumím, ale bojím se to říci.
Dáma: Jen řeknětel
Pán: Něco, jak se v obyčejném živote
říká: »vdova po živém! . .«
Dáma: No, budiž, uhodl jste. Ale ted
bude čas, abyste se poroučel. Mohl byste s
kompromitovati — — »donna č mobile !« Ajá
půjdu taky.
Pán: Kam půjdete?
Dáma: Odjedu z Prahy Nikdy již mne
neuvidíte.
#9
alto_textblock
#9
Pán: Škoda! Taková sympatická, dislin
guovaná dáma. A zdá se, nešťastná k ..
Dáma: Nešťastná — — ne! Netoužím
po tak zvaném stěstí. Jsem už takové povahy
A teď s bohem
Pán: Kam pospícháte oel jtal
Dáma: Půjdu ještě na hrhiten n ov
Pán: Rozloučit se ?.
Dáma: Rozloučit se. Je t am — moje
dřtě. S bohem, pane! Doufám, že jste tak
galantní a mebudete mne následovati.
Pán: Počkal bych zde na vás! . miýd-
Drámat Nestyděl bystevíseza mne ?.
Děkuji vám !Ale nikoli — mějte se na pozor
— — »donna č mobile..«t ul l zavzo
Plán:Ale matka není1. vlávol
Dáma: Matka není. S bohem na vždycky
Budle zdráv!
ellžn siba
Pán: I vy, milostivá !
dmy ojel
(Dáma odehází na hřbitov. Pán stojí a dív
se za ní, dokud nezajde. Pán zavrtí hlavou
odchází zvolna ku Praze.)
#10
alto_textblock
#10
Různé zprávy.
#11
alto_textblock
#11
Otravná epidemie arsenikem
v pivě.
#12
alto_textblock
#12
Posavadní prakse proti falšování potravin
má dosti značné mezery, jež jsou velmi vhod
čipernýmpadělatelům. Především považují se ze
trestně toliko padělky, jež jsou nebezpečny
zdraví, ač každé padělání vůbec spadá v rubrik
podvodu, již zákon definuje: »lstivým předstí
ráním někoho uvést v omyl v úmyslu, aby mu
škodu způsobil.« Kdo prodává margarin míst
másla, dopouští se podvodu, třeba by margarín
nebyl škodlivý lidskému zdraví. Ostatně i krite
rium škodlivosti zdraví jest dosti nejistě. Škod
livé účinky padělků jeví se mnohdy měrou dost
skrovnou a zůstávají dlouho nepovšímnuty, než
se objeví pravá jojich podstata, jak to práv
ukazuje případ hromadné otravy pivem v Man-
chestru. Po léta používali podvodní sládci tamni
cukru škrobového na místě sladu, aniž se jevily
jakékoliv škodné účinky, až pojednou nastala
hromadná otrava, o niž přináší poslední, sedmé
číslo přírod. časopisu »Živa« zajímavý článek.
Před nějakou dobou prolétla listy evrop-
skými zpráva, že v Manchestru v Anglii vy
skytla se epidemie, kteráž měla příznaky otravy
arsenikem. Kdož by si byl nevzpomněl na a e qua
Toffanu, proslavený jed v historii darebácíví
vznešené rodiny Borgiů. V XVII. století jedem
tím otráveno šest set lidí v Italii, mezi nimi
dva papežové. A to prý byl arsenik (kysličník
arsenový), rozpuštěný ve zředěném destillatu je-
dovatých rostlin a extraktu canlharid.
Ve století našem ustoupil arsenik špatně
rozpustný v otravné technice cyankaliu, až tu
případ v Manchestru obecně zarazil. Úmyslné
otravy arsenikem jsou známy, ale zde bylo
dlužno počítati s otravou, ač hromadnou, přece
jen nahodilou. Professor mediciny experimentálné
Jolyet v Bordeaux činil pokusy s vdychováním
vodíku i nebral žádného zřetele k obecně známé
okolnosti, že i zinek i kyselina sírová mívají
v sohě velmi zhusta arsen. Minima arsenovodíku
plynného postačila k otravě Jolyeta i byl upou-
tán k lůžku po několik měsíců. Také ti, kteří
balony vodíkem plní, bývají zhusta tímže plynem
otravováni.
Tentokráte v Manchestru pocházel arsenik
z piva a sice z cukru škrobového, jejž sládei
šejdíři v náhradu za dražší slad do piva nami
chali. Škrob rozkládá se kyselinou sírovou vto
várnách i vzniká cukr, jenž ovšem něco arse
niku v sobě míti může, jestliže jej kyselinasí
rová chovala. Jest to ovšem ničemnost nejvyšší
ani těch pár procent kyseliny sírově, co jest za
potřebí, nebrati čisté.
V novější době užívají též kyseliny du
sičné (půl proc. škrobu rozkládaného). Cukru
škrobového užívá se velmi mnoho; v zemích
kde se to s definicí piva neběře tuze vážně,
slouží jako částečná náhražka za slad ječmenný,
jinde slouží ke slazení nedozralého vína, syrup
na limonády, k vyrobě vín umělých a medů
Státy by měly přísně zspověděti užívání té ky-
seliny nečisté k účelům podobným, jak případ
manchesterský dokazuje; vždyťi tam v málo
dnech onemoenělo několik tisíe lidí a osmdesát
touto krutou otravou zemřelo.
Z piva ovšem obavy u nás není; každý
pivovar jest hlídán celým místem; běda, kdyby
se tam něco jiného vozilo; to tajným by ne-
zůstalo. Pak máme vybroušené jazyky; myslím,
že cukrovaná piva bychom nechali stát. Chemi-
kové angličtí nalezli také kyseliuu seleničitou
(0.3 proc.)v sírové, které používáno bylo a i tato
látka jest velice jedovatá. Podle analys bylo
v galonu nebezpečného piva 1.4 grainů (tedy
90.72 mg. v 4.53 litrech, či 20 mg. v 1 litru).
Podle vyšetřování vypili ovšem někteří i několik
galonů, ale většina dostala sotva deseti ny
miligramu arseniku. Odkud ten hrozný
účinek? Připomínám pěknou práci (snad poně-
kud smělou v dedukcích) Arm. Gautiera, z níž
»Živa« přinese dále delší výtah, o jejíž výsled-
cích experimentálních však už se zminila. Gau-
tier dokázal, že arsenik jest jedem místy v těle
částečně se kumulujícím; Slavco v dokázal,
že zvířata otrávená arsenikem v játrech jed za-
držují a že arsen do nukleinových kyselin
vniká a částečně zde fosfor nahražuje. Takové
přeměněné nukleiny (v samém bunečném jádru
se kumulující) stávají se vzdornými i proti ky-
selině solné a pepsinu, účinnému to enzymu
zaživacímu.
Z toho by ovšem sledovalo hromaděnt
arsenu, ale nikoliv hromadění otravnosti, nebot
ty stálé arsenové nukleiny jsou jistě určeny
k odstranění z těla a nikoli k funkcím. Prot
máme doklady z laboraloře Ludvigovy i z klini-
ckých pozorování na štyrských jedlících otrušiku,
kteří snadnou snášelivost organismu s arsenikem
prokazují.
Reynolds Tunnieliffe a Rosenheim v pří
padě anglickém příčítají velký vliv kyselině se-
leničité, ale i formě lihového nápoje. Jest
známo, že destilované lihoviny i při větším pro-
centu lihu mnohem méně způsobují jistá typická
onemocnění alkoholiků, jako silná piva (stout).
Odtud mnozí tomu celému shluku látek v hu-
stých požívatinách připisují onen silný účinek
spíše než samému alkoholu.
Nejlépe bylo by v zemích, kde takové ná
hražky cukerné dovolují, aby používání kyselin
#13
alto_textblock
#13
minerálních v průmyslách těch vůbec zakázal
a ku potravinám jan ty cukry připustili, kter
z rostlin přímo krystalují (třtnový cukr) aneb
ze škrobů a podobných materiálií enzymy při
rozenými se vybavuji. Tím by se ani průmyslu
příliš nepřitížilo. Povážlivo jest však, že hino
jíme pole svá, obiloviny poikavné nám nesouei
a v potravé v měl pivu podohnou se rozpou
štějíci, superfosfáty, které se připravují z kyse-
liny sírové arsenikem (časem i selenovými slou
čeninami) bohaté — a tu jest povážlivo, že, jal
případ manchestenský ukazuje, farmaikologie ar
seniku vůči individním a formě, v níž do orga
nismu vniká, jest daleka přesné vědecké aku
#14
alto_textblock
#14
ratnosti.duas onni
#15
alto_textblock
#15
žel moj
#16
alto_textblock
#16
dirva aviboq os e in szpi
#17
alto_textblock
#17
= Ze života Gotova. Charles Esquieri vypra-
vuje v »Revue Hebdomadaire« anekdoty, ze života
hereckého a uvádí mimo jiné následující případ ze
života slavného Gota, starešiny »Comědie Frangaisee
těchto dnů zemřelého. Got byť ještél velmi mlád, když
jednoho večera měl hráti v kuse Seribnově starého
notáře, jenž vyslupoval v prvním a ve třetím aktu.
Mezi druhým aktem — byl to dbsně parný den čer
vencový — sejmul Got svoje šedě licousy a pleš a
učinilsi v gardereně všemožné pohodlí. Přemožen
vedrem dřímal, když pojednoun inspicient zvolal
»Pane Gote ! pane Gola, na jeviště! Je na vás řada!e
Got rýchle se vzpamafovav odkvapil na jeviště, bez
licousů a bez pleše. Teprve když jeho kollegové na
jevišti, Převost, Madeleine a Augustine Brohanovy
plni úžasu na něho pohledli, zpozoroval, colivyvedl,
ale věc se již nedala změnit. Všechno obecenstvo
upíralo zraky na Gota a pozorovalo s udivením to-
hoto podivného notáře, jenž byl mezi druhým aktem
omládl aspoň o dvacet let! Avšak Got nedal se
uvést ve zmatek a improvisoval smělei! »Ach, po
chopuji — nemáte ke mně důvěry! Zdám se vám
příliš mlád. Snad bysle raději mluvili s mým otcemv
Nu, to se může stát, ačkoliv jest velmi zaměst-
nán.. . Sečkejte laskavě chvíli. Oznámím mu vaše
přání a potom jej sem pošlus ihned. « Řka to, opust
klidně jevíště. Za kulisami nasadil si rychle pleš.
přilepil si šedé licousy a vyšel opět na jevišlě; cel
jeho chování jevilo sešlost věkem a chvějícím se
hlasem pravil k vyjeveným kollegůme: »Můj syn mi
právě oznámil, že si přejele mluvit se mou osobně.
Čím vám mohu posloužit?« — Prevost a dámy Bro-
hanovy mohli jedva potlačiti smích, ale mohli mu
přece odpovědět. Got zachránil situaci.
= Zajímavý umělecký nález? Z Benátek
se oznamuje. Zdejší uhlíř Italico Brass, objevil na
svém výletě do Gorice v krámě jakéhos starožitníka
pošpiněný, zašlý obraz. ale poznal ihned, že jet
dílo mistrovské. Aby nevzbudil podezření prodavače,
koupil hned čtyry obrazy a zaplatil za ně 500 korun.
Kdyžvobraz očistil, poznal, že to sv. Šebestián, ma-
lovaný ještě po způsobu Tizisnově. Dalším pátráním
zjištěno také na určito, že (o skutečně obraz Tizi-
anuv. Obraz tento nalézal se až do Napoleonských
válek válek v Benátkách a za tehdejších zmatků zmi
zel. Signor Brasa prodat opět nalezený obraz Tizia
nův do Paříže hraběti de Castellane za 100.000fr
= Divadlo pod širým nobem. Ve znameni
lém národopisném museu pod širým nebem ve štok-
holmském parků Skansenu, jež zavdalo podnět k my
šlence, aby Národopisné museum českoslovansk
umístěno bylo v zahrádě Kinských, provedena opě
jedna z myslenek zesnulého ředitele Arthura Hazelia
letní divadlo pod širým nebem. Divadlo zřízeno na
pozemku nedávno připojeném k parku. Veškeru scé-
nickou dekoraci poskytuje příroda sama se svými
skalisky, stromy a vodopády. V pozadí stojí malá
chýže, před níž je vidět pasoucího se koně, drůbež
a vepříky. Napověda je skryt ve křoví. Na tomto ori-
ginálním divadélku budou provozovány malé, prost
kusy ze života lidu, k čemuž se okolní scenerie zna-
menitě hodí. Herci jsou vesměs ochotníci v národ-
ních krojích různých končin švédských.
Nové nálezy staroegyptské. O výsled-
cích kopání, prováděném v zimě minulého roku bliže
Abusiro, docházejí nyní zajímavé zprávy. Pod do-
zorem Borchardtovým učiněny další objevy ve sva-
tyni božství Re, zřízené králem Ne-noser-re, jež
měly velmi cenné výsledky. Na straně jižní objevena
zvláštní kaple, ozdobená úplně reliefy. Tímto obje-
vem vyvrácen názor dosud všeobecně rozšířený, ž
chrámy staré říše byly bez ozdob. U těchto nově
objevených reliefů hraje značnou úlohu ohřad za-
kládání chrámu. Král vyměřuje s bohyní matematiky
osu chrámu, obchází staveniště, obětuje nad jámou
pro základní kámen, dává upevílovat veřeje chrámu
atd. Zajímavá jest řada jubilejních reliefů, znázorňu-
jicích 30leté jubileum královo v upomínku na jme-
nování jeho korunním princem. Král sedí na vyso-
kém, dvojitém trůně pod baldachýnem, sestupuje
se slupňů trůnu, dvořané přinášejí přenosný trůn
prostého tvaru, král nesen na nosítkách, nosiči staví
nosítka na zomi, lid vrhá se před králem v prach.
Král oděn různými slavnostními rouchy, dvořané
myjí mu nohy, děti královské neseny na nosítkách
a jiné podobné výjevy, jež, jak se zdá, znázorněny
byly každý dvakráte. Jsou provedeny v plochém.
jemném reliefu a každá řada obrazů má výšku a
40 centimetrů. Zbytky barev nejsou zachovány. Z
to jeví reliefy, nalezené v ochozu za komorou chrá-
movou ještě malování po způsobu tehdáž obvyklém.
Jsou zde znázorněny velké postavy božstev, zname-
najících roční počasí a obětující bohu slunce anebo
králi. Bůh žní na př. má na hlavě pole klasů. Za
božstvy jsou v řadách nad sebou znázorněny oznaky
té které roční doby. Nejprve zosobněny jednotlivé
kraje egyplské, z nichž každý veden postavou Nilu,
jejtž tělo pomalováno modře, s vlnitými čarami. Pak
následují ve vyšších řadách stromy a rostliny, pláci,
ryby, domácí zvířata a divoká zvěř, lidé při lovu
ryb, chytání ptáků, stavění člunů, setí, sklizni fíků
vaření piva, sbírání medu a podobných zaměstná-
ních. Reliefy jsou nanejvýš jemné invencí i kresbou
= Desetinná soustava v Australil. Z Lon-
dýna se oznamuje: Nový spolkový stáť australský
s mladistvou energit předchází mateřskou zemi v dů-
težité otázce. Australský partament ustanovil zvláštní
komisi, jež se má radit o zavadení desetinné sou-
stavy pro peníze, míry a váhy. Byl by to tudíž
první krok ke značnému převratu, jenž, jak lze
doufat, v době ne přiliš daleké proveden bude rov-
něž v celé ostatní britské říši a pak zajisté všude
radostně bude vítán. Jest nepochopitelno, kterak An-
gličané, jinak tak praktičtí, již dávno nezavedli de-
setinnou soustavu, jež jinde skorem všeohecně je
zavedena, neboť výhoda její vůči staré soustavě dva-
náctinné jest tak patrna, že musí býti zcela zvláštní
příčina, proč se v Anglii tak tvrdošíjně vzpírají sou-
stavě desetinné. Zásada: »Time is money« sotva
kdekoli v jiné zemi, vyjma snad Ameriku, jest roz-
šířena měrou fak rozsáhlou jako v Anglli a přece
pachtí se tam v obchodech a v bankách příruči
v potu tváře a vypočítávají tucty položek s yardy.
stopami a palci anebo librami, sbillingy a penci
kde by jedinou správně položenou tečkou mohti bez-
pečněji dojíti ke správněmu výsledku. Cizí firmy.
pracující s firmami anglickými, maří čas, poněvadž
při anglických dodávkách vždycky dlužno nejprve
přepočítati soustavu dvanáctinnou v desetinnou. Za-
vedení soustavy deselinné v Anglii pří platné zlaté
měně nečinilo by nijakých oblíží, poněvadž libra
sterlingu, od níž ovšem Angličané neupustí, dělís
na dvacet sbillingů, takže by bylo děliti shilling to-
liko místo na dvanáct pence, na deset pence, kdežto
při mírách a vahách prvotní nepohodlí této novinky
hojně by bylo nahraženo okamžitě patrným uenad-
něním a úsporou času.
= Nové objevy v paláci v Knosgu. Artha
Evans, ředitel kopání v Knossu, jež se setkalo s tak
značným úspěchem, oznamuje v »Times« z Kandie
na Krétě: Ropání, v němž v této sezoně pokračo-
váno v praehistorickém palácí v Knossu, poskytlo
objevy, jež vrhají zcela nové světlo na architekturu
homérského Řecka. Východně od velkého, středního
dvora nalezl jsem celý velký byt, skládající se z kní-
žecích pokojů. Jakásí sloupová chodba poskytovala
přístup k tomuto bylu a otvírala se do předsíně, do
níž ústí 12 chodeb. Jedna chodha vede do druhč
předsíně, kde se nalezá celá řada sloupových chodeb
s trojitým schodišíěm. V tělo druhé předsíni nalezl
jsem mnohé tabulky s předhisforickými nápisy. Ta-
bulka větší než kterákoli jiná, již jsem dosud obje
vil, zdá se obsahovati seznam úřadníků. V sousea
#18
alto_textblock
#18
ním pokoji nalezaly se zlomky lidských postav z ba
revné sádry znamenitě provedené. Žíly a svály po-
dány překvapujícím způsobem v reliefu tak, jak toho
až do italské renaissance nikdy již nebylo dosaženo.
Konečně nalezl jsem v jiné komnatě ještě basreliefy
představující honbu na býka, při níž mladé divky
eděny byly jako cowhoyové.
#19
alto_textblock
#19
SI DAMSKÝE
#20
alto_textblock
#20
17180
#21
alto_textblock
#21
„Hennehergovo hedváhí
#22
alto_textblock
#22
PRAKTICKÝ NÁVOD
PRO SAMOUKY
#23
alto_textblock
#23
SHu
#24
alto_textblock
#24
— pravé jen, když přímo ode mne objednané — na bluzy
a roby, černé, bílé a barevné od 65 krejc. do zl. 14.6
za metr. Každému franko a vyclené do domu. Vzorky
obrätem. Dvojité porto na psaní do Svýčarska.
G. HENNEBERG, továrník hedvábí (c. a k. dv. dod.) v Curycbu
#25
alto_textblock
#25
ku braní míry, přistřihování, šití všech
částí damské garderoby (též dle angli-
cké mody), jakož i k přešívání starého šatstva.
Dle osvědčené methody střihových příloh dam-
ského modního časopisu BAZAR. S 32 vr-
obrazeními. Na skladé v každém knihkupectví.
Po obdržení obnosu předem (pošt. poukázkou)
zašílá vyplaceně Nakladntelství F. Šl-
vnáčka v Praze, Jeruzaiemská ul. č.l.
#26
alto_textblock
#26
16203
#28
alto_textblock
#28
přírodní
#29
alto_textblock
#29
alkalická
#30
alto_textblock
#30
POINT-LACE
#31
alto_textblock
#31
SELKK
#32
alto_textblock
#32
brokáty, d
erné hadvábné látky maškva hiliadke
zhoži v bohatém výběru. Prodej přímo z to-
várny sonkromníkům dle metrové míry i na
roby za původní tovární ceny. Vzorky fran-
ko. Továrna na hedvábné zhoží fv. Bratří Schie-
tové ve Vidnl, VlI, Zollergasse 19, Lindeng. 33.
#33
alto_textblock
#33
NÁVOD K SAMOUČBĚ VYŠÍVÁN
#34
alto_textblock
#34
POINT-LAC
ROZMANITÝMI KRAJKOVÝMI STEHY.
Se 71 vyobrazením. — Cena 1 kor.
VYDÁNO REDAKCÍ MODNÍHO ILLUSTRO
VANÉHO ČASOPISU PRO DÁMY
— — —BAA. — — —
NA SKLADĚ VEVŠECH KNIHKUPECTVÍCE
#35
alto_textblock
#35
16213
#36
alto_textblock
#36
(Zasláno). n
#37
alto_textblock
#37
Co koupíte své drobotině, by příjemně a poho-
dlně trávila nastávnjící prázdniny? Kupte jim modern
fianelové turistické košilky, turistický dětský pasa
vzorkové kostkové punčošky; po případě námořnick
pruhovaná trička a krátké kostkové neb vzorkové po-
nožky s ozdobným okrajem. Také vzorkové jemné
sveatry dětem sluší a jsou mimo to velmi praktické
Celý námořnický trikotový obleček jest trvanlivý, nej-
17071
levnější oblek vůbec.
Věci tyto v ohromném výběrn obdržíte v jediném
toho druhu apecinlním továrním velkozá-
vodö v Praze, v Melantrichově ul. čís. 2
(ulíce od Můstku na Staroměstské náměstí). Ne-
hodící ochotně se vyměňuje, na venek zasíláme zboží
též na výběr. Žádejte cenníky.
#38
alto_textblock
#38
Přímé objednávky po obdržení obnosu
předem (pošt. poukázkon) zasílá vyplaceně
Nakladatelství F. Šimá čka v Praze,
Jeruzalemská ul. č. 11.
#39
alto_textblock
#39
1718
#40
alto_textblock
#40
PRO ZASMÁNÍ
#41
alto_textblock
#41
yniká Zikův
„Šalonní kalen-
dář Pikantního
Světn“ na rok
1902 nad jiné ka-
lendáře
#42
alto_textblock
#42
16374
#43
alto_textblock
#43
Te
#44
alto_textblock
#44
e
že obsahuje na sta
různých frmolních
vtipů, povídek atd.
až k popukání.
že téměř na každé
stránce nalézají se
původní obrázky.
že si čtením jeho
ukrátí každý příjem-
ně dlouhou chvíli a
řádně se zasměje.
že stojí pouze 50 kr.
poštou 60 kr. a k do-
stání je ve všech knih-
kupectvích, zvláště ale
v expedici v Praze-II., Eliščiny lázně
#45
alto_textblock
#45
Díla předních humoristů
tranoouzských-
a se směje. C. Mendés. 205
LasKa. 18Z 81Zl stran 1 zl. Váz. 1 zl. 45 k.
E. Faydeau. 157 stran. 80 k
Slena VaSell. Vásané 1 zl. 25 kr.
V obžetí krásné Pařížanky). A. Dandet
Sapno. 340 str. 1 zl. 10 kr. Váz. 1 zl. 55 kr.
Zola, Vilemont, Maupassant. 168
Bez zaVo. str. 30 kr. Vár. 1 zl. 25 k.
Příběhy zamilovaného písaře. P. de
acek. Kock. 259 str. 1 zl. 20 kr. , váz. zl. 1.65.
P. de Kock. 200 str. za 1 zl.
Uprchla laska. vázané za 1 zl. 45 kr.
P. de Kock. 2 svaz. 459
Slečny z oDcndull. str. zl. 2.40, váz. zl. 2.85.
krámská „U bílé slepičky“. P. de Kock.
Vi0leta, 228 stran 1 zl, vázané i zl. 40 kr.
spodničkami. P. de Kock. 224
Děve S třemí spren 1zl., vázané 1 zl. 45, kr
pana Gustava. P.de Kock
Ctverácké kouSky sostr.zl. 1.50, v. zL.1 95.
P. de Kock. 242 stran 1 zlatý,
Syn mé Zeny, vázané 1 sl. 45. kr
P. de Kock. 245 stran
Demon žárlivosti. vaeané 1 as k
dá svoji ženu. P. de Kock.
Pan Zelenka Cna z1. 120, váz. zl. r65.
de Kock. p5
Zpověď krásné ženy.
Nakladate! I. L. Koher k Praze, Vošlčkova al
#46
alto_textblock
#46
Proto
#47
alto_textblock
#47
Proto
#48
alto_textblock
#48
Proto
#49
alto_textblock
#49
Proto
#50
alto_textblock
#50
17229
#51
alto_textblock
#51
P. T.
#52
alto_textblock
#52
Nádherné da
v nejvelkolepějším výběru
#53
alto_textblock
#53
15897
#54
alto_textblock
#54
Dr. Zdeněk Nejedlý:
#55
alto_textblock
#55
MIKOLÁŠ LEHMANN,
c. a k. dv. závod uměl, výst. a maliřské atelier pro
portréty atd. v Praze, Ferdinandova třída čís. 11.
#56
alto_textblock
#56
Zdenko Fibich.
#57
alto_textblock
#57
1655
#58
alto_textblock
#58
Novotiny
#59
alto_textblock
#59
Nákladem vlastním, v Praze 1901, 8° VIII
a 188. — Cena 2 K 40 h. 15907
K dostání u knihkupců i u spisovatele na Kr.
Vinohradech, Manesova ul., 1056.
#60
alto_textblock
#60
modmeh latek pro pán
#61
alto_textblock
#61
pro letní saisonu doporučuje u velkén
výběru nejlevněji tržnice modního zbož
#62
alto_textblock
#62
0000000000000000000000000000
#63
alto_textblock
#63
Blahorodému pánu, pam
#64
alto_textblock
#64
J. Novák v Praze,
Vodlčkova ul, „U Štajor“
#65
alto_textblock
#65
JINDŘICHU RYCHLÍKOvi
členu sboru obecních starších a majiteli továrny
na lokařské nástroje v Praze
a jeho mílému panu synu
Jindřichu
k zítřejším slavným jmeninám
podává
srdečné blahopřání
v hluboké úctě
1724
#66
alto_textblock
#66
v befonti,
Kanalisace měst
betonu,
Čisticí nádrže pro odpadkové vody
betonue,
Těsitěná sklepiž proti spodní vodě
z betonu,
Holendry, kádě
g betont
Naduvníky a dlažby humen
betont.
Repní splavy
Podnikatelstoí sťaveb belonových a továrny stavebníck
výrobků
—
—
Hůza c Rosenberg,
Praha — Vůleň — Olomoue.
#68
alto_textblock
#68
oddané dělnictvo-
#69
alto_textblock
#69
0000000000000000000000000000
#70
alto_textblock
#70
Pozn
#72
alto_textblock
#72
(a v příčině téže) ošetřo-
vání sebe sama a rychlé
vyléčení. Obšírné brožury
50 h, mlčel., frko. Adrese
Hygten. Anstalt, Dír. Lorje, Berlín, C. 22. e.
15874
#73
alto_textblock
#73
Slabos
#74
alto_textblock
#74
k pololetní valné hremadě
#75
alto_textblock
#75
„Zásobniho spole čenstva krejči
#76
alto_textblock
#76
v zemích koruny české v Praze,
#77
alto_textblock
#77
která konati se bude v pondělí, 29. července
1901 o 3. hod. odpol. (v případě nedostateč-
ného počtu čleuň o hodinu později) v Řemesl-
nicko-živnostenské bonodě v Praze s ná
17277
sledujícím programem:
1. Čtení protokolu z minulé pololetní valné hro-
mady 2. Čtení zprávy jednatelské. 3. Čtení zprávy
účetní a pokladniční. 4. Podání zprávy revisorů účti
5. Volné návrhy správní rady a výboru. 6. Volné ná-
vrhy členů (8 dní předem výboru podané, dle čl. 10.
stanov spolkových). 7. Volné návrhy vůbec.
#78
alto_textblock
#78
Za výbor „Zásobního speločenstva krejčí“:
Václav Kareš,
Josef Hochmann,
předsedn
jednatel
#79
alto_textblock
#79
00000000000000000000000000000
#80
alto_textblock
#80
HNemoci plic a hrtanu
#81
alto_textblock
#81
1260
#82
alto_textblock
#82
190n.
#83
alto_textblock
#83
(katarrh, záduchu, asthma, rozedmu a poč. sou-
17319
chotin) pak vady řeči
#84
alto_textblock
#84
Bratí Uz
#85
alto_textblock
#85
Koltavost
léčí pneumatickou komorou, ventilátory plic-
ními, inhalačními přístroji atd. MUDr. Adolí
Hromada v Praze, Krakovská ul. č. 18 n.
Ord. od 12—1 a od 5—6 hod. Inbalace od z
hod. ráno do 6. hod. večer: Prospekt zašle na
požádání. Písemné dotazy se ihned zodpovědí.
#86
alto_textblock
#86
továrna na stroje, veloci-
pedy a slévárna železa
v Pečkách na dráze. Opra-
vy, velejemné smaltování,
důkladné niklování za ceny
mírné. Cenníky zdarma.
Solidní zástupci se přijmou.
#89
alto_textblock
#89
00000000000000000000000000
#90
alto_textblock
#90
o0
#92
alto_textblock
#92
Zpěváky, zpěvačky
herce a herečky
#93
alto_textblock
#93
Zubní tékař MUDr. J. Chlánek
#94
alto_textblock
#94
ord. 8—12, 2—5 v Praze v Eliščině třídě č.e
16180
v domě technologického musea.
#95
alto_textblock
#95
přijme pro příští zimní saisonu divadelní ředitel .
Trnka v Plzni.
#96
alto_textblock
#96
17197
#97
alto_textblock
#97
uos