ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 b5ccf0c0-fd9d-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 11
#1 alto_textblock #1
Dne 8. června 1900.
#2 alto_textblock #2
KATOLICKÉ LISTY
#3 alto_textblock #3
Číslo 155. Strana 3.
#4 alto_textblock #4
500leté jubileum jagellonské university v Krakově.
#5 alto_textblock #5
Z Krakova, 7. června. (T. k.) Za příčinou dnešní jubilejní universitní slavnosti jest město vyzdo- beno. Železniční vlaky ustavičně dovážejí hosty ze všech zemí. Mezi přibylými nalézají se ministr vyučo- vání, dr. ryt. Hartel, ministr Pientak, místodržiiel Pi- ninski, řiditel banky dr. ryt. Biliňski, italský vele- vyslanec br. Nigra, profesoři Randa a Gebauer z Prahy, Thendriak a Spevec z Pešti, rektor Fuchs a prof. Šachor z Berlína, Munro z Cambridge, řiditel musea de Nothac z Paříže, Pteszycki z Petrohradu, Laskovski ze Ženevy, Simkiewicz z Varšavy, profesoři z Kodaně, Kristiánie, New-Yorku a j. Na počest hostí pořádán byl včera večer od obce krakovské raut. Sv. Otec zaslal za příčinou jubilea university zvláštní breve, kteréž přečte dnes kníže-biskup Puzyna v ko- stele Marianském. Dnes ráno konán byl za příčinou jubilejní slav- nosti university pořádaný slavnostní průvod za nej- krásnějšího počasí. Průvod, jenž vyšel z nové kolleje, zahájen byl krakovskou mládeží universitní. Pak ná- sledovali representanti rozličných ústavů vyučovacích, doktorové jagellonské university, zástupcové a de- putace různých vědeckých spolků, president města Krakova Friedlein se členy krakovské městské rady, čestní doktoři krakovské university, zástupci cizích universit, profesoři lvovské university, lvovské poly- techniky a zdravotní lvovské akademie, zástupci kra- kovské Akademie věd a krásných umění, bývalí pro- fesoři jagellonské university a profesoři a docenti ja- gellonské university, konečně akademický senát této university s rektorem hr. Tarnovským v čele. Průvod ubíral se špalírem gymnasiální mládeže do chrámu Marianského. Ulice, jimiž ubíral se, jsou vyzdobeny prapory a byly naplněny velikými zá- stupy lidu. Do Marianského chrámu dostavili se zatím ministr vyučování dr. ryt. Hartel, ministr dr. Pientak, místodržitel hr. Pininski, zemský maršálek Stanislav hr. Badeni, biskupové ze Stanislavova a Przemyslu, kníže-biskup dr. Puzyna a náčelníci úřadů. Když přibyli účastníci průvodu do chrámu, sloužil kníže- biskup dr. Puzyna mši sv., přečetl od papeže jubi- lující universitě zaslané breve a pronesl na konec blahopřání zástupcům krakovské university. Po církevních obřadech v Marianském chrámě uspořádal se průvod, k němuž připojili se ministr vy- učování dr. ryt. Hartel, min. Pientak, kníže-biskup Puzyna s jinými biskupy, dále místodržel hr. Pinin- ski, zemský maršálek Stanislav hr. Badeni, jakož i náčelníci úřadův a ubíral se na náměstí, kde se zastavil. Účastníci slavnosti usedli na tribuně, před níž defiloval pak slavnostní průvod, uspořádaný od krakovského měšťanstva. Posl. Roth podal rektoru hr. Tarnovskému adresu, načež odebral se průvod měšťanstva do kathedrály na Wawelu, aby složil na hrobech zakladatelův jagellonské university, krále Kazimíra Velikého, Jagella a královny Jadviky věnce. Mezi tím odebral se universitní slavnostní prů- vod do kostela sv. Anny, kterýž podle zvyku dříve v Polsku panujícího, proměnn byl v zasedací síř. Před hlavním oltářem zřízen byl baldachýn, pod nímž nalézala se poprsí J. Vel. císaře, králů Kazimíra Ve- likého a Jagella a královny Jadviky. Rektor university a president Akademie věd, hr. Stanislav Tarnovski uvítal nejprve polské účastníky slavnosti a vytknul, že krakovská universita po 500 let horlivě působila na prospěch vědy a souvislost s kulturou Žápadu na katolickém a národ- ním základě. Řečník vzpomněl doby založení uni- versity od královny Jadvigy (Hedviky), vytknul dě- jiny vývoje university a její po více staletí trvající dobu rozkvětu, načež líčil dobu jejího úpadku a opět- ného rozkvětu. Rektor uvítal pak cizí hosty latinskou řečí, ve kteréž pravil, že z jagellonské university vy- šli za doby jejího trvání profesoři a mužové, na něž může býti universita hrda. Působila vždycky ve spo- jení s kulturou západní v době, kdy byla jedinou spojovací cestou mezi západem a východem. Zanášela pochodeň civilisace do nejtemnějších krajin. Rektor vzpomenul pak slovy povznášejícími J. Velič. císaře, jenž učinil pro universitu rovněž tak mnoho, jako její zakladatelé. Celá země a universita obrací se v tomto okamžiku s nejuctivější vděčností k panovníku. Řeč- ník skončil provoláním slávy císaři, jež všecko shro- máždění nadšeně opětovalo. Na to se ujal slova ministr vyučování dr. ryt Hartel, aby promluvil řeč latinskou. Řečník poukázal na vnitřní souvislost všech uni- versit, z nichž každé dotýkají se osudy druhé, nebot pospolnost tato spočívá na způsobu, kterak dokonává se pokrok vědeckého bádání a učení, jejichž živnou půdou jsou university, jež nejen jednotlivému národu, nýbrž všem národům rozsvěcují světlo vědění a vzdě- lání. Ministr vzpomenul pak založení university, jež podle úmyslů svých zakladatelů postavena byvši na nejzazší východ, sprostředkovala obyvatelům tehdáž velice rozlehlé polské říše a národům sousedním vě-
#6 alto_textblock #6
decké vzdělání. Z oněch dob pocházejí mužové jako Koperník a Konrad Celtes. Řečník poukázal pak na otřesení a úpadek university, současný se smutným osudem polské říše. Jenom vědomé povinnosti národa jest co děkovati, že universita nezahynula, nýbrž krásně a v rozkvětu pozvedla se zase ze svého úpadku. Dlužno to připsati na vrub blahosklonné milosti cí- saře, jenž rozmnožil universitu novými ústavy a učitel- skými stolicemi, následkem čehož může universita ve službách moderního vědeckého bádání konati to, čeho na ní žádá doba. Významné proto jest od J. Velič. povolené založení Akademie věd, kteráž rychle a šťastně se rozvila pod protektorátem pana arcivévody Karla Ludvíka. Ministr končil vyzváním profesorův a studentův, aby činnou prací si zasloužili a zacho- vali, čeho dosáhli, a prosil pro jagellonskou universitu za požehnání. Z Vratislavi. 7. června. (T. k.) Zdejší uni- versita odeslala jako zástupce ku 500letému jubileu krakovské university členy senátu prof. Caro a taj- ného radu prof. Nehringa.
#7 alto_textblock #7
Zprávy církevní. Církevní slavnost. Dnes jest suchý den, kdy konají se veřejné i soukromé modlitby za proká- zaná dobrodiní v minulém čtvrtletí. Připadá pak pa- mátka sv. Medarda, narozeného r. 457 v Salency ve Francii, který již u vysokém věku byl posvěcen na biskupa ve Vermandu; sídlo svoje přeložil pak následkem válek do Noyonu. Později stal se bisku- pem v Tournay. Trpělivostí překonal všecky po- mluvy, byl přítelem chudých a vyznamenával se vzorným životem. Ve svém rodném městě Salency za- vedl růžovou slavnost 8. června, kdy bývá nejctnostnější Panna za okázalých slavností farářem korunována růžovým věncem, což až doposud se za- chovává na znamení, že jest tu korunována nevin- nost. Sv. Medard zemřel r. 545. V lidu udržela se pověst, že prší čtyřicet dní, je-li deštivé počasí o tomto svátku. Nová blahoslavená. Na Boží Hod svato- dušní konalo se v basilice sv. Petra za obvyklých obřadů blahořečení ctihodné služebnice Boží, sestry Maří Magdaleny Martinengo dei Conti da Barco z řádu kapucínek. Narodila se v Brescii 5. října 1687 z otce Františka Martinenga hrab. z Barca a matky Markéty hraběnky Secchi d'Aragona. Pozbyla v útlém věku matky a byla vychována v klášteře, kde se oddala modlitbě, rozjímání a pokání; proto chtěla se státi řeholnicí. Otec však se tomu vzpíral, zamýšleje ji provdati za urozeného ženicha, avšak přes to konečně povolil, i byla oblečena v řeholní roucho 8. září 1705 v řádě Kapucínek u Panny Marie Sněžné, načež ve 24 letech složila slib. Bylo jí přestáti těžké zkoušky, zejména nemoc. Chovala se s příkladnou trpělivostí a zbožností a vykonávala všecky práce, že byla pak zvolena za abatyši, čehož nechtěla přijati, učinivši tak teprve na rozkaz biskupa kardinála Quirina. Zemřela 27. července 1737 ve věku 50 let. Na její hlavě byla nalezena trnová koruna, kterou nosila k umrtvení žádostí špatných. Jmenování. Jak se nám oznamuje z Olo- mouce, byl jmenován universitní profesor vládní rada vsdp. dr. Melichar Mlčoch sídelním kanovníkem knížecí arcibiskupské kapitoly olomoucké. Dr. Mlčoch vyučuje řeči semitské a biblickému studiu a jest u bohoslovců nemálo oblíben. Narodil se r. 1833, na kněze byl posvěcen r. 1856. Nově jmenovaný ka- novník náleží též k spisovatelům církevním na slovo vzatým, který svými vědeckými spisy si založil zvučné jméno. Z toho se těšíme tím více, poněvadž dr. Mlčoch jest rozhodným Čechem. Bylo by zá- hodno, aby za tímto jmenováním následovalo více Čechů do olomoucké kapitoly, aby tak oprávněným stížnostem českého duchovenstva a lidu bylo vy- hověno. Úmrtí. Ve středu ráno zemřel v Brně zaopatřen svátostmi umírajících po delší nemoci vdp. Ambrož Poye O. S. A., městský děkan a konsistorní rada a člen okresní školní rady. Narodil se roku 1842 v Jihlavě, na kněze byl posvěcen r. 1868, slavné sliby řeholní vykonal r. 1869. Slavnost Božího Těla. Dne 14. června t.r. koná se v Bubenči slavnost Božího Těla o půl 9. hod. zpívanou mší sv., průvodem ke 4 oltářům po náměstí a ukončí se ve chrámu Páně. Májová slavnost bude se konati v Bubenči v neděli po sv. Petru a Pavlu dne 1. července t.r. početím 9. hodiny kázáním a zpívanou mší sv. v ko- stele a pak průvodem na hřbitov.
#8 alto_textblock #8
Svěcení kostela v Kladně. (Původní zpráva »Katol. Listů.«) Z Kladna, 7. června. Přede dnem svěcení chrámu. Dnes odělo se král. horní město Kladno slav- nostním hávem i nadšením. Již dopoledne panoval v Kladně nezvyklý ruch. V kostele, na náměstí,
#9 alto_textblock #9
v zámku, všude konány přípravy k důstojnému uví- tání primasa království českého, knížete-arcibiskupa svob. pána Lva Skrbenského. Celé město vyzdobeno hojnými prapory, při vjezdu na náměstí postavena slavnostní uvítací brána, druhá pak brána byla při vchodu do zámku kláštera řádu benediktinského z Břevnova. Jeho knížecí Milost přijel rychlíkem buštěhradské dráhy do nádraží kladenského o 4. hod. 20 min. ve středu odpoledne. Na nádraží uvítali ho jako zástupci města i úřadu politického JUDr. Čeněk Hatlák, c. k. okresní hejtman, a MUDr. Jar. Hruška, měšťanosta kladenský. Do města přijel kočárem nejdp. kníže-arcibiskup ve 3/45. hod., a byl nadšeně a důstojně uvítán. Po celém náměstí rozestaveny byly všechny školní dítky špalírem až do zámku, kde byl ndp. arcibiskup uby- tován. U slavnostní brány vystoupili kníže-arcibiskup, c. k. okresní hejtman, p. měšťanosta Jar. Hruška, poslední pak předstoupil před Jeho knížecí Milost a sdečnou řečí uvítal tak vznešeného hosta do král. horního města Kladna. Kromě školních dítek uvítali knížete-arcibiskupa všichni úředníci z c. k. okresního hejtmanství, města Kladna, soudu, berního úřadu, pošty, zástupci škola mnoho jiných, pak četné spolky. Po uvítací řeči pana měšťanosty předstoupila před ndp. arcibiskupa družička, dceruška p. správce panství kladenského, a i ona srdečnou, nevinnou pro- mluvou dala průchod nadšení, radosti i lásky, s jakou veškero obecenstvo kladenské dobré vůle hosta vzne- šeného vítá. Ukončivši družička svou promluvu, po- dala hosti skvostnou kytici z bílých květů. Družičky v dlouhé řadě započaly řadu průvodu s prapory v čele a za hlaholu všech zvonů s věže nového kostela ubíral so pan arcibiskup pěšky náměstím špalírem školních dítek. U sochy Panny Marie uprostřed náměstí uví- talo četné duchovenstvo s dp. farářem kladenským Ant. Maděrou v čele. Po krátkém uvítání i od dp. faráře ubíral se kníže-arcibiskup, žehnaje všem, s milým úsměvem do zámku. Každý se zvláštní věru pietou a sympatiemi prohlížel svého arcipastýře. Hned po příjezdu přijal v zámku nejdp. arci- biskup jednotlivé deputace všech úřadů, zástupců korporací i spolku, s opravdovou upřímností i zájmem sledoval vyslovená přání, a pak sám velmi příleži- tostně ke každému promluvil. Po audiencích vykonány vším duchovenstvem za přítomnosti ndp. arcibiskupa i obou ceremonářů monsgra. Wünsche i dp. Píchy před ostatky sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého a sv. Ludmily, jež určeny byly pro hlavní oltář nového kostela, církevní hodinky mučenníků. Po krátké večeři odebral se kníže pán do svých pokojů, aby se klidem občerstvil na druhý den — den svěcení.
#10 alto_textblock #10
V den svěcení.
#11 alto_textblock #11
Ve čtvrtek, brzy před osmou hodinou ráno, po- čalo se náměstí kladenské plniti zbožným lidemi z dalekého okolí ke slavnosti tak nevídané. Školní dítky s celými sbory učitelskými zaujali postavení ve špalíru kol kostela i k zámku. Mezitím dostavili se k zámku zástupci všech úřadů s p. měšťanostou Jar. Hruškou, c. k. místo- držitelským radou Janem Paroubkem a c. k. okres. hejtmanem Č. Hatlákem v čele. Četné spolky, ha- siči i s vyzdobensu stříkačkou rozestoupili se na ná- městí. Veliká řada družiček s praporem v čele oče- kávala knížete-arcibiskupa u zámku, aby ho k no- vému chrámu doprovodila. Mezitím za hojné assistence duchovenstva modlil se pontifikant v kapli zámecké sedm žalmů kajících a pak ve slavném průvodu ubíral se ike kostelu, provázen jsa celou sl. městskou radou, okresním za- stupitelstvem i ostatními korporacemi. Z duchovenstva kromě 11 místních duchovních dostavili se vikář slánský, vikář příbramský, faráři rapický, družecký, smečenský, únhoštský, solnický, lidický, pcherský, kaplani z Pcher, z Rapic, z Pří- brami, z Prahy od sv. Vojtěcha, exposita z Wiesua oba ceremonáři knížete arcibiskupa. Když bylo hlavní svěcení chrámu vykonáno, odebral se celý průvod duchovenstva do zámecké kaple pro zmíněné ostatky, které měly býti uloženy do hlavního oltáře. Před chrámem uloženy ostatky na připravenou kredenc, pontifikant usedl do křesla a na podium vystoupil místní farář dp. Antonín Maděra a krátkou jadrnou řečí promluvil všemu lidu na náměstí o významu slavnosti, o významu chrámu Páně zvláště. Pak hnul se průvod do chrámu, Jčtyři faráři v červených ornátech nesli schránku se svatými ostatky, za průvodem duchovenstva vešel pak i lid s korporacemi v čele, aby přítomen byl dokončení svěcení i první mši sv. v novém chrámu Páně. Bylo právě před polednem, když vysocedůstojný pán monsignore Josef Kandler v mešním rouchu