ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b5b9ddf0-fd9d-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
Číslo 155.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 8. června 1900.
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
Redakce, administracea expedice: Praha, Pštrossova alice, číslo 200 II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracej Nezapečetěnéreklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o česté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy o dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1126.
#5 alto_textblock #5
KAl
#6 alto_textblock #6
ULICKt LIS
#7 alto_textblock #7
Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně. . . . . 2.80 8.40 čtvrtletně . . . K 38.60 celoročně . . .. Pro tuzemsko poštou: 3.— měsíčně. . . .. čtvrtletně .. . K 9.— celoročně... . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.. .. K 48.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- ie, Belgie a Anglie: čtvrtletně ... K 13.20 celoročně . .. K 52.80 Telef. administrace I126.
#8 alto_textblock #8
Slunce vychází ve 3 hodiny 53 minuty ráno. Slunce zapadá v 8 hodin 5 minut večer
#9 alto_textblock #9
Pátek:
#10 alto_textblock #10
S v. Medard a.
#11 alto_textblock #11
Čtyřicetihodinná pobožnosť v chrámu Páně u sv. Haštala na St. městě od 6.—9. t. m.
#12 alto_textblock #12
Na troskách pravice.
#13 alto_textblock #13
V Praze, dne 7. června. Krise parlamentární dostoupila dnešního dne svého vrcholu a to tím, že formálně pře- stala pravice existovati. Hrobařem její nejvýmluvnějším byl rytíř Jaworski, který ne- mohl se dočkati již okamžiku, aby padl do náruče německé levici, jak si toho přál posl. Rutow- ski se svojí tříčlennou skupinou již od počátku bojů o nadvládu v celé dosavadní periodě říšské rady; zvítězila tedy v polském kole nepatrná menšina nad většinou, ano bylo přemoženo veřejné mínění valné části lidu polského, který si přál, aby kolo podporovalo české poslance v jeho těž- kých bojích, v nichž se nejedná o nic jiného, nežli o rovnoprávnost ve vlastní zemi. Co se připravilo již od tří roků, čeho ne- došla levice za Badeniho, ani za Thuna, to stalo se skutkem! Zda ku prospěchu říše? Budoucnost ukáže, že naděje vládnoucích kruhů budou ne- smírně sklamány způsobem dojista přesvědčivým. Autorita státní tu sklonila svoji moc před men- šinou! Opakuje se tu proces známý ze zrušení ja- zykových nařízení. Menšina za povelu levice si tehdy umínila, že nebude vyjednávati o smír, do- kud budou v platnosti jazyková nařízení, vláda uposlechla tohoto Sirénina hlasu, domnívajíc se, že nastanou utěšené poměry. Avšak zpupnost ví- tězů rostla každým dnem, až dospěla nyní nej- vyššího bodu novým vítězstvím, které mu při- pravila pravice sama a které jí spadlo do klína beze všeho vlastního přičinění. Již často jsme na tomto místě poukázali, že nejsme nikterak přátely obstrukce, avšak z a stá- vajících poměrů nemůžeme jinak nežli souhlasiti s jednáním zástupců českého národa, když sáhli k neob- vyklé zbrani po vyčerpání všech parlamentárních prostředků. Čeští poslanci dokázali dojista svoji mírumilovnost až příliš často. Účastnili se konferencí jednajících o smíru, které však byly jen hotovou komedií, po- něvadž Němcům nejednalo se o smír, nýbrž o nadvládu, které hodlají dojíti rozbitím pravice. Poslanci naši byli ochotni k obětem, avšak bylo také jejich povinností rázně vystoupiti na obranu práv národa těžce zkoušeného. Byli do o b- strukce přímo vehnáni! Neboť za cenu vnitřního jazyka českého chtěli se vzdáti svého
#14 alto_textblock #14
boje, 17. říjen minulého roku, kdy zrušena byla jazyková nařízení, kdy Kindigerovy výnosy pobou- řily veškeren národ náš, měl býti vymazán z dějin a napravena chyba, která byla osudnou váhavostí vůdčích kruhů provedena. Vinu, že se pravice rozpadla, svalujeme v prvé řadě na Poláky, kteří nás zradili právě v okamžiku, kdy se zdálo, že skrovné přání na- šeho národa bylo vyplněno. Výrok posl. Herolda o Polácích se tu zajisté osvědčil způsobem nej- jasnějším. Bez viny není ani katolická strana li- dová, která neměla tolik odvahy, aby se byla za- sadila o práva svých spojenců, ač tak dosud či- nila velice čestně. Jaká doba nadchází? Nechť přijde co přijde, národ český stojí jako jeden muž v obraně svých práv, proto nebude zajisté žádných obav na místě, že by národu našemu bylo ublíženo. Mínění své o rozpadnutí pravice shrnujeme ve slova: To jest počátek konce!
#15 alto_textblock #15
Z říšské rady. Z Vídně, 7. června. (Tel.)
#16 alto_textblock #16
Dnešní schůze poslanecké sněmovny vyplněna byla úplně předčítáním »došlých spisů«. Neudál se při tom žádný zvláštní příklad. Ve sněmovně bylo při tom průměrně 10—20 poslanců, neboť veškerá pozornost soustřeďovala se na porady odbývané v různých vedlejších místnotech. Zajímavou stala se schůze teprv ke konci, když poslanec Zallinger, aby umožnil poslancům českým vypuštění návrhu na směnu živnostenského řádu, učinil návrh, aby se tento předmět před zatímním rozpočtem dal na denní pdřádek. Pro návrh tento hlasovala katolická strana lidová, čeští poslanci lidoví a velkostatkářští, čle- nové křesťansko-slovanského svazku, členové středu a z levice křesťanští sociálové a němečtí lidovci, proti němu Poláci, němečtí liberálové a němečtí velkostatkáři. Návrh dosáhl většiny a jakmile vý- bor předloží zprávu o návrzích stran změny živ- nostenského řádu, svolí čeští poslanci ku přeru- šení obstrukce a k zahájení debaty o návrzích těchto.
#17 alto_textblock #17
Poslanecká sněmovna. Schůze 56. Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi o 11. hod. 30 minut. dopoledne.
#18 alto_textblock #18
Více poslanců podalo pilné návrhy na pomoe v nouzi. Obstrukce v podobě doslovného čtení došlých spisů opakuje se opět. Ve tři hodiny přikročuje předseda k zakončení schůze a navrhuje, aby se příští schůze konala v pá- tek, 8. t. m, s dnešním denním pořádkem. Na to ujímá se slova posl. Zallinger a navr- huje, aby na denní pořádek zítřejší schůze dáno bylo první čtení usnovy zákona, týkající se změny §§ 59. a 60. živnostenského řádu. Pol. Jaworski navrhuje, aby nejprve dáno bylo na denní pořádek rozpočtové provisorium a na to uvedená osnova. Předseda prohlašuje, že dá nejprve hlasovati o návrhu posl. Zallingera, který má další dosah, tak že v případu přijetí jeho návrh Jaworského odpadne. Návrh Zallingerův se přijímá. Pro hlasovali také Čechové. Konec schůze ve 3. hod. 35 min. odpol. Interpellace podali mezi jinými: posl. Karel Adámek v příčině odepření asistence při prová- dění usnešení obecního výboru ve Vraclavkácha v příčině českých škol ve Slezsku, a posl. Holan- ský v příčině odstrkování češtiny ve stanici Velešíně.
#19 alto_textblock #19
Z Vídně, 7. června. (T. k.) Vláda podala dnes v poslanecké sněmovně osnovu zákona, která obsa- huje změny několika ustanovení zákona o udržování evidence katastru pozemkové daně, dále osnovu týka- jící se povolení 18letého osvobození od berní pro jisté novostavby v Celovci a Krnově, jakož i osnovu, kte- rou se jisté úlevy poplatků při příležitosti konverto- vání železničních prioritních obligací prodlužují až do konce r. 1904.
#20 alto_textblock #20
Zprávy politické.
#21 alto_textblock #21
V Praze, 7. června. Pravice pochována? Vyplnilo se tedy, jak se zdá, horoucí a dávno již projevované přání levice: pravice přestala dnes existovati, sva- zek ji tvořících stran jest roztržen. Prohlásil to aspoň ryt. Jaworski na konferenci, kterou konal před dnešní schůzí poslanecké sněmovny výkonný výbor pravice. Průběh její byl dle »Fremdenblattu« tento: Poslanci dr. Kaizl a dr. Stránský podali prohlášení, že Čechové kladou největší váhu na daší trvání většiny, že však nemo- hou upustiti od obstrukce. Posl. dr. Kathrein
#22 alto_textblock #22
FEUILLETON.
#23 alto_textblock #23
Ostatní tři basiliky.
#24 alto_textblock #24
Ku čtyřem předním basilikám řadí se ještě jiné tři, které po celém světě křesťanském jsou známy. Je to »Santa Croce in Gerusa- leme« — kostel sv. kříže v Jerusalémě. Z Late- ránu jdeme přímo hlavní branou po Piazza di Porta San Giovanni a asi v pěti minutách vstu- pujeme do památného kostela, jehož podlaha jest vyplněna zemí z hory Kalvarie. Několik schodů vede nás dolů, abychom pohledli na zemi krví Spasitele našeho zbrocenou a pohlížíme na krásné mosaiky, jež dal poříditi císař Valentinian r. 425. Také církevní sněm byl tu konán za papeže Sixta III. roku 433. Tento chrám dala vystavěti jako kapli císařovna Helena, aby tam uložila drahocenné památky nástrojů umučení Pána Je- žíše, které však nyní jsou v basilice, již nad kaplí dal vystavěti papež Benedikt XIV. r. 1743 ve slohu, který nikterak k původní kapli se nehodí, Proto dojem této basiliky není nikterak důstojný, neboť celá stavba nevyniká krásou, tlusté ne- úpravné zdi, které jsou jako pro věčnost zbudo- vány a několik ne krásně provedených obrazů ruší celkový pohled. Pod hlavním oltářem odpo- čívají ostatky sv. mučenníků Caesaria a Anastasia. V klenbě nad presbytářem jest obraz nalezení sv. kříže císařovnou Helenou. K památkám umučení Spasitelových vede nás přívětivý Olivetán sakri- stií na levo do kaple, kde jsme uctili tři částk
#25 alto_textblock #25
kříže Spasitelova, hřeb, jehož napodobeninu jsme si zaopatřili v sakristii, tabulku s nápisem v řeči hebrejské, řecké a latinské: »Ježíš Nazaretský, král židovský«, dále kameny z Kalvarie, mimo jiné též prst sv. apoštola Tomáše. Basilika San Sebastiano byla rovněž lákavým cílem naši pouti. Vyjeli jsme z města po starém říském náměstí okolo kolossea, zastavili se ve chrámě sv. Řehoře Velikého a ubírali se po starobylé Via Appia do chrámu sv. Šebestiana. Týž narodil se v Narbonně v Gallii a sloužil za císaře Diokleciana jako setník ve vojště. Poně- vadž neposlechl rozkazu dvoru pohanského, aby svoji víru zapřel, byl vydán maurským střelcům, kteří jej přivázali ke stromu a podle podání tisíci střelami šípovými prokláli. Křesťanka Irena, která v noci tělo mučenníkovo vyhledala, aby je pocho- vala, nalezla Šebestiana ještě živého a zachránila ho. Brzy po té byl opět polapen a k smrti zmrskán a jeho tělo vhozeno do kloaky r. 287 nebo 288. Křesťanka Lucina dala jej vytáhnouti a pochovala jej u nohou sv. Petra a Pavla, neboť byla těla jejich za pronásledování křesťanů na krátký čas ze hrobek vykopána a pochována na Via Appia. Nad tím místem vystavěl papež Damasus kol r. 370 trojlodní basiliku, která byla moderně pře- stavěna r. 1621 za kardinála Scipia Borghese. Sv. Šebestián se uctívá jako patron střeleckých slavností, Vcházíme z ulice do nádvoří, kde nás vítá okrouhlá kaple, hrobka zbožné Metelly, načež dále kráčíme po schodech do basiliky. Avšak nemů- žeme do vnitř. Celá síla poutníků slovinských, ve-
#26 alto_textblock #26
dených lublaňským biskupem dr. Jegličem, právě odtud vystupovala. Bylo jich na 400, tak že to delší chvíli trvalo, nežli jsme mohli pokleknouti na levo u prvního oltáře u ostatků sv. Šebestiána, jež odpočívají ve skvostné mramorové schránce, pod níž stojí mramorová socha světcova, slavným sochařem Berninim provedená. Chudobný Františkán vede nás do katakomb, kde odpočívají četní mučeníci a svatí zde pocho- vaní za dob nejtrudnějších dějin církve katolické. Teprve v novější době byly tyto katakomby vy- kopány a proto shledáváme tu hojně měděných za- vřených rakví, maleb a nápisů. Mimoděk zasta- vujeme svůj krok, neboť kráčíme po těch místech, kde sv. Brigitta, sv. Filip Nerský, sv. Josef Ka- lasanský, sv. Karel Borromejský probděli tu na modlitbách mnohou noc, aby tu nabyli síly a od- vahy k dalším pracem svého svatého povolání. Co tu bylo potřebí statečnosti v dobách pronásle- dování křesťanů, která vzbudila tolik světců! — Kdyby tak nastalo nyní pronásledování, kolik kře- sťanů by bylo ochotno tolik vytrpěti pro víru svoji! Žastavujeme se ještě u oltáře ostatkového, na němž se ukazuje též kámen se stopami Páně, když potkal Petra, který se ubíral z Říma. Nedaleko této basiliky navštívili jsme ko- stelík »Domine, quo vadis«, kde jest napodobe- nina těchto stop. Své jméno odvozuje od pra- staré legendy. Když nastalo pronásledování v Římě, strachovali se křesťané o život svého nejvyššího pastýře, a proto jej přiměli k tomu, aby za nepo- kojných dob se vzdálil z města. Na cestě potkal