#1
alto_textblock
#1
Románová příloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 220. ze dne 10. srpna 1904.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Vražedné činy ruských nihilistů. Dlouhý jest
seznam obětí, jichž vyžádala si v Rusku známá »pro-
paganda činu«. Zmiňujeme se pouze o nejhlavněj-
ších attentátech, podniknutých v posledních 25 letech
21. února 1879. Zavraždění gubernátora knížete
Alexeje Kropotkina v Charkově. — 1. prosince
1879. Hartmann pokouší se vyhoditi do povětří car-
ský vlak, vracející se do Moskvy s Alexandrem II. —
17. února 1880. Výbuch v přízemí Zimního paláce
pod velkou vojenskou strážnicí. Zabit byl velký počet
vojínů. — 13. března 1881. Dvě výbušné pumy
vrženy do carova kočáru na břehu svato-kateřinského
kanálu. Car byl usmrcen. — 17. prosince 1883.
Puma vhozená na saně cara Alexandra III., právě
když vstupoval do carského paláce Gačinského. —
28. prosince 1883. Zavraždění policejního plukov-
níka Sondejkina. — 13. března 1887. Dynamitová
puma zabavena na Něvském Prospektu v okamžiku,
když carská rodina přijížděla k Varšavskému nádraží
aby odjela do Gačiny. — 29. října 1888. Pokus
vyhoditi v Borsku do povětří vlak, přivážející carskou
rodinu z Kavkazu. — 15. dubna 1902. Attentát
proti Sipjaginovi, ministru vnitra. Ministr zemřel dvě
hodiny po útoku. Zmiňujeme se zde pouze o atten-
tátech proti osobám vladařským. Zbývá však ještě
řada vražedných činů, jichž obětmi stali se guberná-
toři a vysocí úřadníci vládní všech stavů.
= Vysvětlení afféry Loomisovy. Před několika
týdny zmizel, jak známo, nevysvětlitelným způsobem
na námořní cestě do Plymouthu bratr prvního stát-
ního sekretáře Loomis. Nedlouho potom nalezena
mrtvola jeho. Tragický případ, jak se zdá, jest rázu
sensačního. Spolkový senát schválil letos v březnu
smlouvy s habešským císařem Menelikem a smlouva
měla být panovníku zaslána. V každém jiném státě
býval by úkolem tím ověřen prostý úřadník. V Ame-
rice však jest tisíce osob, jež rády podnikají feriální
cesty na útraty spolkové a k lidem těm řadil se le-
tošního roku také Loomis, vydavatel krajského listu
v Parkersbergu (stát Ohio). Ale na cestu do Habeše
dělal si laskominy také jakýs William Henry Ellis,
občan rodilý dle svého udání z Havajska, ve sku-
tečnosti však mulat z Texasu, jenž se za příslušníka
havajského státu jen proto vydával, aby si získal
přístupu do předních domů Nového Yorku a Was-
hingtonu. Ellis byl v Habeši již několikráte i zdařilo
se mu také nakloniti si Menelika, jenž ho dokonce
vyznamenal vábným titulem »amerického vévody«.
Ellis choval horoucí přání, aby smlouvu spolkovým
senátem schválenou směl Menelikovi doručiti a když
v tom směru přednost dána Loomisovi, uzavřel s tímto
přátelství a provázel jej přes moře, kdež pak Loo-
mis, dříve nežli do Plymouthu přistál, našel smrt.
Od začátku bylo veřejným tajemstvím, kdo asi byl
její strůjcem a na Ellisovi lpělo podezření, že tak
učinil, aby se smlouvy zmocnil a císaři ji doručil.
Zjištěno pak, že skutečně Ellis do Habeše odcestoval
a že prodlévá již touto dobou v horkých krajinách
u Džibuty. Jest to dle zpráv anglických listů člověk
velmi bohatý, jenž základ ke značnému majetku po-
ložil v dobách chicagské výstavy, kdež se přidružil
k jakémusi občanu z Mexika, jenž jej pak velmi ště-
dře za jisté služby obdařil. Ellis projel již celým
světem a rozhazoval všudy peníze plnýma rukamaa
získal si svou neobyčejnou pozornosti přátele. Snad
#4
alto_textblock
#4
mu ovšem k tomu valně pomáhal jeho měšec, plny
#5
alto_textblock
#5
zlaťáků
= Zamlčený doktorát — důvodem okamžitého
zrušení námezdní smlouvy. Doktor chemie H. ucházei
se ve vídeňském modním závodě Malviny Rosenstel-
nové v Mariahilferstrasse o místo obchodního pomoc
níka a byl také přijat. Když 1. července nastoupil.
oznámil mu manžel obchodnice, že všech deset zří-
zenců závodu přistoupilo na podmínku 1ádenní vý-
povědi, následkem čehož že i dr. H. na to přistoupiti
musí. Poněvadž však se H. zdráhal podepsati dotýč-
nou listinu, byl propuštěn bez výpovědi. Následkem
toho podal dr. H. u živnostenského soudu na maji-
telku závodu žalobu na tříměsíční plat v částce 480
korun, neboť měl smluvenou měsíční gáži 160 korun.
Majitelka zavodu namítla, že sice byla umluvena vý-
pověď 14denní, že však okamžité propuštění se stalo
plným právem. Soud přiřkl žalobci 80 K za dobu 14
dnů a v příčině zbytku žalobu jeho zamítl. Včera za-
býval se záležitostí touto appellační senát, neboť dr.
H. nebyl s rozsudkem prvé instance spokojen. Zá-
stupce žalované obchodnice uváděl, že žalobce při
nastoupení místa zamlčel svou hodnost a že jakožto
doktor chemie se k obchodu vůbec nehodí, takže by
jej Rosensteinová vůbec nebyla přijala, kdyby se by
přiznal, čím jest. Z té příčiny jeví se prý zamlčení
doktorské hodnosti důvodem k okamžitému propuštění
z místa a žalobu dlužno v plném směru zamítnouti.
Po jednání, trvavším několik hodin, došlo mezi spor-
nými stranami k narovnání, jímž se majitelka závodu
zavázala zaplatiti panu doktorovi dalších 80 K mimo
obnos již prvým soudcem mu přiřčený a strany se
= Jak snadno se žena provdá, nebo, lépe řečeno,
jaké nástrahy číhají všude na mladého muže za okol-
ností, kde by se jich nejméně nadál a kdy kojiti se
může blahým upokojením, že nepodnikl ničeho, by
se svévolně vydával v nebezpečenství ztráty svo-
body, o tom ke všeobecnému poučení sloužiž následu-
jící příhoda, již nám líčí přítel našeho listu v Athénách:
Odlehlejší třídou města ubírala se v pozdní hodině
noční v průvodu služebné mladá dáma na nádraží.
Naproti ní kráčel mladý muž. Zdali se mladé dámě
nezamlouval jeho zevnějšek a jeho matný chod, což
by se dalo lehce vysvětliti panujícími zde vedry, jež
člověka nutí, aby se doušky dobrého vína stále svia-
žoval, nebo nebyla-li zrovna dáma k milostným pro-
jevům nakloněna, o tom historie nemluví. Jisto však,
že na jeho milostný pohled odpověděla posuňkem,
který vyslovoval vše jiné nežli rčení: „Líbíš se mi!“
Hluboce uražené mužství reagovalo hned v podobě
málo něžné applikace na sličnou tvář krasotinky.
Z toho velký rámus na ulici. Dostavivší se hlídka
vyzvala mladíka, aby se legitimoval. Dáma, majíc nej-
vyšší čas ke vlaku, nevyčkala ani, aby se dověděla
jména útočníka, který odevzdal legitimaci strážia
pak byl propuštěn. Za několik dní byli pán i dáma
vyzváni, aby se dostavili na policii. Vyšlo úřadně na
jevo, že on jest definitivním úřadníkem a ona dcerou
majitele domů. Oba svobodní. Neúřadně konstatovala
ona, že jeho řízné povaze odpovídá neméně švihácký
zjev. On naproti tomu prohlásil, že její pohledy ne-
věští při nejmenším žádnou pomstu za spáchané pří-
koří. Když došlo k jednání vymlouval se mladík jednak
růžovou náladou, a pak náhlým vzplanutím bolesti,
že jeho milostný pohled krásná dáma tak deprimujícím
způsobem zneuznala. Se slzami v očích prosil za pro-
#6
alto_textblock
#6
rozešly
#7
alto_textblock
#7
minutí. .... A bylo mu odpuštěno. Jak se dále věci
měly, opět historie nezaznamenala, až v poslednícn
dnech objevila se opět jména obou ve spojení; tento-
kráte se oznamují novinami jako snoubenci ...
#8
alto_textblock
#8
Zemřelí v Praze.
Dne 4. srpna 1904: Dohnal Josef, syn zřízence
dráhy, 2 r. a 2 m., 185—VII. Skalických Marie, dcera
obchodníka, 18 roků, 561—VII. Kolářova Františka,
dcera dělníka, 14 roků, 704—VII. Grohova Helena,
dcera navíječe, 3 měs., 403—VIII. — Vevšeobecné
nemocnici: Sentenský František, dělník, 55 roků.
Bognerová Anna, vdova po zámečníku, 78 roků. —
U Milosrdnýchsester: Kougl František, dělník;
46 roků. Maurerová Anna, manželka kostelníka, 53
Dne 5. srpna 1904: Adámek Heřman, syn l-
kýrníka, 12 roků, 309—I. Jirák Alois, syn c. k. profes-
sora, 3 měs., 237—III. — Vevšeobecné nemoc-
nici: Váňová Barbora, manželka brusiče kamene,
43 roky. Vaňková Anna, manželka zámečníka, 59 roků.
Vrána Matěj, hostinský, 47 roků. — U Milosrd-
ných bratří: Sochor Emanuel, dělník, 42 roky. — u
Milosrdných sester: Španner Antonín, zpěvák,
46 roků. Špolerová Kateřina, manželka kočího, 31 rok.
— U Alžbětinek: Hudečková Františka, manželka
kováře, 52 roky. Pekárková Marie, vdova po truhláři,
#9
alto_textblock
#9
roky
#10
alto_textblock
#10
66 roků.
#11
alto_textblock
#11
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
#12
alto_textblock
#12
Začátek o 7. hod.
Ve středu 10. srpna.
Velká výpravná hra. — Po 16. v této saisoně.
Pražané v Pekingu.
Velká výpravná fraška se zpěvy o 4 obrazech. Na-
psali J. Dovská a K. Muth. Přeložil K. Želenský.
Hudba od Mestrozia a E. Starého. Režii má Boh.
Kovář. Dirigent K. Starý
#13
alto_textblock
#13
Aréna na Smíchovň (bliže Palaokůho
mostu).
Ve středu 10. srpna.
Začátek o 7. hod.
Cyklus frašky (XV.)
Salon Marti n.
Fraška o 3 odděl. Napsal Ant. Mars. Přel. V. Tábor-
ský. Režisér Jan Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice prott
17099
zimnímu divadlu na Smíchově.
#14
alto_textblock
#14
na Král
Pištěkovo lidové divadlo vnohradeo
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po třetí;
Zlodějka dětí.
Drama o 5 jednáních a S obrazech. Napsali E. Grangé
a Lambert Thiboust, přeložil Jan Kühnl.
Zejtra: Ve prospěch pana Josefa Píseckého.
Tři mušketýři.
#15
alto_textblock
#15
Ve středu 10. srpna.
#16
alto_textblock
#16
1709
#18
alto_textblock
#18
644 —
#19
alto_textblock
#19
641
#20
alto_textblock
#20
vati aneb i jen na ni pozornost a podezření policie
#21
alto_textblock
#21
obrátiti.
Složivši své vlastní šaty a prádlo, nezapomínajíe
klenotů vlastních i Juaniných, a zvláště též pověstné
schránky s jedy, oblekla se v cestovní oděv-
Do ručního sáčku vložila dvacet tisíc franků, kteréž
jí byl hrabě Stack zanechal, jakož i — pro všechen pří-
pad — dopis od něho jí napsaný.
List ten podržela si netoliko proto, že obsahoval
doznání — byť i jen nepřímé — zločinu, nýbrž také po-
něvadž v něm zároveň dán byl rozkaz, aby ho spálila,
neboť jest známo skutečně, že lidé tím bedlivěji schová-
vají si dopis některý, čím určitěji a rozhodněji bylo jim
doporučeno, aby ho spálili.
Když vše to bylo vykonáno, Carlona nahlédla do
jízdního řádu železničního.
Hned potom napsala pak sama dopis, kterýž vstrčila
rovněž do sáčku ručního.
Dokonavši některé ještě poslední připravy, chtěla,
dříve ještě než by odešla, spatřiti naposledy tu, již nebyla
nikdy opustila od nejútlejšího dětství svého.
Slzy vstoupily znovu Carloně do očí.
Pociťovala v srdci svém prázdno nesmírné .
Zachvívajíc se znovu vzlykotem zamířila ke komnatě,
kde spočívala ve věčné bezvládnosti hraběnka Boceinellová.
Otevřevši dvéře, Carlona trhla sebou zděšeně.
Svíce, kterou byla rozžala, opouštějíc komnatu, byla
téměř již úplně dohořela.
Jedině knot, stápěje se v rozteklý vosk, hořel matně
jen plápolaje a plamen kmitající vrhal střídavě na před-
měty světlo i stín, takže zdály se oživovati.
Leč přes to mulatka vstoupila dovnitř.
#22
alto_textblock
#22
Hrabě Stack vstoupil do první drožky, s kterou
setkal se na cestě svojí.
Kočímu velel, aby jel pokud možno nejrychleji.
Milenec Juanin měl naspěch, aby vzdálil se od
domu, v němž byl sídlil s ní, a aby uprchl z Ruska.
Přijel na nádraží zrovna tak v čas, aby vstoupil do
rychlovlaku.
Byl to týž vlak, jenž unášel zároveň i Ficella ke
hranicím.
Policista, jak se čtenáři zajisté pamatují, vracel se
do Francie podle instrukcí, kteréž byl mu dal soudruh
jeho, Rochemond.
#23
alto_textblock
#23
Když byla přečtla list hraběte, Carlona přemítala
po několik okamžiků, stojíc vztýčena a bez pohnutí před
stolem.
Potom znavena a zdrcena tolikerými dojmy mohut-
nými, jež byly následovaly tak rychle za sebou, učinila
několik krokův a usedla do křesla poblíž psacího stolu,
aby si odpočinula a aby přemýšlela.
Pociťovala skutečně velikou potřebu srovnati my-
šlenky svoje.
Nabývala nyní ale opět poněkud svého klidu ob-
vyklého.
Prvotní zoufalství její mírnilo se povlovně více
a více.
Pomyšlení na odvetu zmírňovalo bolesť nad ztrátou
družky- velitelky
A zároveň mysl její počala se obraceti i k vlastní
její budoucnosti.
Zaprodáni nopřiteli.
#24
alto_textblock
#24
161