#1
alto_textblock
#1
Strana2
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
26. února 1913. Číslo 56.
#4
alto_textblock
#4
výkonného výboru, v níž členové české jazy-
kové osmíčky podávali zprávu o sdělení, kte-
ré jim minulého úterka vláda učinila v příčině
svého stanoviska vůčí některým nevyřízeným
bodům otázky jazykové. Věc týká se vnitř-
ního jazyka úřadního zvláště u pošty, pal
Prahy a otázky úřadnické. Zprávy, jež o sdě-
lení tom dostaly se do veřejnosti české i ně-
mecké, byly sice se strany Němců z důvodů
taktických, se strany radikálních českých
stran zase z důvodů stranické agitace
tendenčně zbarveny, nicméně sluší vytknouti
že dotčené sdělení vlády ani formou ani ob-
sahem zástupce české naprosto neuspo-
kojilo. Jsem — pokračuje řečník — pro ji-
sté části česko-německého problému ode
dávna skeptikem a proto mi stanovisko kabi-
netu, v němž zasedá Hochenburger, ne-
bylo hrubě překvapením. V ohledu formálním
musí a budou zástupci čeští především žádati,
aby nejasná, kaučuková stylisace vládního
sdělení byla nahrazena formulací urči-
tou, načež pak o tom, co bude dál, rozhod-
nutí klubům poslaneckým a jejich svazu mus
býti vyhrazeno. Nechci rozhodnutí tomu před-
bihat, avšak nemohu ztajití dojmu, že, nebu-
de-li vládní stanovísko v některých zvláště
důležitých bodech podstatně změněno a přes-
ně formulováno, může se úterní sdělení vlády
pro druhou nynější kampaň vyrovnávací snad-
no státumíráčkem. Ukáže se tím prostě
že poměry nejsou pro poctivý smín
dosud vyzrálé, Můžeme toho litovat
však netřeba nikterak svěsiti hlavu, nýbrž
sluší s ledovým klidem hleděti vstříc věcem
příštím. Sněmovní šestiletí blíží se ke konci,
finanční aparát zemský, dojde-li ve Vídni ku
vyřízení zákona o údělech, vydrží ještě do
srpna, nedojde-li však k tomu, přestane zem-
skému výboru možnost konati platy již během
dubna, tedy za několik neděl. Bude pak nutno
sáhnouti k opatřením mimořádným, v jejichž
zápětí snad dojde k rozpuštění sněmu a k vy-
psání nových voleb. Nic nás eventuali-
ty tyto nesmějí rozčilovatl Dlužno
je považovati za vis major, která v pustoš-
ných účincích zvláště finančních — činíť efek-
tivní ztráta poplatnictva obstrukcí sněmovní
způsobená již přes 50 milionů — dotýká se
„rovnoprávně“ obou kmenů národních a mu-
síme proto s klidem čekat, až němečtí kra-
jané sami pocítí potřebu poctivé dohody, na-
byvše přesvědčení, že žádným vydíráním.
kdyby obstrukce jejich trvat
měla sebe déle, kdybyi celá ústav-
nost nynějšího Schmerlingov
sněmu měla býti zastavena, stra-
ny české ke kapitulaci, ku progra-
matickým ústupkům donuceny ne-
budoul (Všeobecný souhlas.)
Těžkost a nesnadnost řešení problému
česko-německého vyplývá z jeho podstaty.
Není to otázka zemská, nýbrž jedna z os, ko-
lem níž po půl století točí se politický vývoj
státu a to z valné částí pod účinkem vlivů za-
hraničních. Běží o otázku, jakým způsobem se
konečně utváří v tak zvaných zemích sudet-
ských poměr spolužití nás Čechů, sedících na
nejzápadnější slovanské výspě, se spolukraja-
ny německými. Není nikoho tajno, že otázka
tato nalézá se v přímé i nepřímé souvislosti
se zájmy a rozvojem středoevropského něme-
ctva vůbec. Celý předchozí věk středoevrop-
ských dějin měl za hlavní obsah postupné zce-
lování a konečné semknutí se národa něme-
ckého ve velmoc prvého řádu, jejíž vzrůst
koná pronikavý účinek na celou mocenskou
soustavu evropskou a do jejíhož zájmového
okruhu vpadá i ústavní proces, jejž Rakousko
od půl století v nitru svém prodělává. Jed-
ním z ohnisek procesu toho jest otázka česká
a vlivy, zájmovým oním okruhem na ní ko-
nané, jsou dnes v různých podobách rovněž
tak živoucími, jako byly v době Hohenwar-
tově. Nejen němečtí spolukrajané rakouští
též německý národ jakožto celek dobře poci-
ťují, co pro ně značí, udržetí i ve formách,
byť i jen zdánlivě ústavních, nadvládu živlu
německého v zemích předlitavských.
Řečník líčí na to postup národně-politi-
ckých zápasů našich od vstupu poslanců če-
ských na radu říšskou r. 1879, dotýká se
prvních formulací německých požadavků
provedených Scharschmidem, Herb-
stem a Plenerem v letech osmdesátých
zmiňuje se o punktacích z r. 1890, o zmaru
Badenových a Gautschových naří-
zení jazykových z r. 1897 a 1898, přicház
k revoltě německých soudců v Čechách roku
1907 a mluvě o výbuchu sněmovní obstrukce
v Praze r. 1908, označuje nynější čtyřletou
práci o dohodu jakožto pokus, aby obapol-
ným dorozuměním se „národa s náro-
dem“ aspoň dočasné podmínky snesitel-
ného sousedství soužití v nedílné společné
vlasti byly dosaženy.
Potom rozbírá řečník podstatu a vývo
obou nynějších kampaní smiřovacích, prvuí
z r. 1910, druhé pak, započavší na podzim
r. 1911 a dospěvší ku poslední episodě z 18.
t. m. Do prvé části této druhé nynější kam-
paně pojata byla, jak povědomo, revise zem-
ského zřízení s opravou volební a obé uči-
něno závislým od dohody v otázce jazykové.
jak u zeměpanských úřadů tak u těles samo-
správných. Zemské zřízení bylo loni v čer-
venci skutečně dojednáno a zbývalo vyřídíl
otázku jazykovou. V oboru zemského zřízen
vyšlo se německým přáním v jistých směrech
vstříc, aniž by tím však programa-
tickému stanovišti českému by-
lo zadáno; za ústupky tyto cestou kompro-
misu dosaženy jednak protiústupky se strany
německé v rámci zemského zřízení samého.
jednak měla kompensaci tvořit dohoda ve
věcech jazykových. Celou akci loni na pod-
zim výnos Hochenburgrův ohrozil měrou nej
povážlivějšl.
Řečník rozbírá pak podrobně dojednanou
látku, dovozuje, že čeští poslanci, kdož za
průběh jednání nesou zodpovědnost, mohou
národu s klidným svědomím z působnosti své
složiti účet. Bude-li jednání pro věci jazykové
opět zmařeno, dojde-li ve správě zemské ku
opatřením mimoústavním a k vypsání nových
voleb, nezbývá nám než — čekat a sbíra
síly (Výborně!), abychom čeliti mohli věcem
příštím. Bylo by sebeklamem neviděti těžkos
našeho postavení, plynoucí jednak z celého
prostředí, v němž se nalézáme, jednak i z to-
ho, že roztříštěnost naše i v ohledu taktickém
účinnost politického postupu českého podla-
#5
alto_textblock
#5
muje. Sluší tím více toho litovati, poněvadž
Němci, jakkoli jsou také v několik odstínů
rozvrstveni, proti nám přece vystu-
pují jako jednotný celek a národní
jejich kázeň přivodila dokonce zjev druhdy
sotva tušený, totiž že i jejich krajní křídlo
všeněmecké obratně zarejdovalo v posledníc
letech do taktiky, která jeho součinnosí
s ostatními stranami německými umožňuje
Jisto jest, že nezdary věc českou během po-
sledních let stihnuvší, byly v důsledku roztří-
štěnosti naší námi samotnými spoluzaviněny
Jisto jest rovněž, že nebude lépe, ba že může
býti ještě hůře, nebudeme-li my samí lepšímí.
Rozklad náš započal před třinácti lety od-
loučením se venkova od měst, však rozluka
tato bývala by časem dojista napravitelnou.
kdyby nás první volby dle všeobecného prá-
va hlasovacího, vyvolavše zuřívý zápas všech
proti všem, nebyly atomisovaly. Všechny do-
savadní pokusy na sloučení českého šíku
programatickou a taktickou jednotku skon-
čily nezdarem. Otázkou naší budoucnosti jest
je-li roztříštěnost nynější pouhou dětskou ne-
mocí všeobecného práva volebního, nebo or-
ganickou chorobou národního našeho char-
akteru. Nevěřím v tuto druhou pro nás přímo
příšernou eventualitu, poněvadž český nárou
během svých dějin, jakož i po svém zázrač-
ném probuzení v době novější podal tolik do-
kladů obětavosti a kázně vlastenecké, žee
nějaké mravní podružnosti širokých vrstev li-
dových naprosto nelze mluviti. Nevěřím tomu
tím spíše, poněvadž celkem vzato přes vše-
chny zevnější programatické odlišnosti chce-
me všichní totéž, takže až kdysi příští histo-
rik bude analysovati příčiny dnešní naší roz-
tříštěnosti strannické, neshledá v nich hrubě
nic více, než zápasy mandátové. Nedoufám
že při nynější rozvášněnosti a z ní čišící zášti
a nenávistí osobní mezí stranamí a vůdčímí
jejich osobnostmi upřímná dohoda bude docí-
lena dřív, dokud z lidu samého ne-
vzniknek tomu povel. Probuzený pud
sebezáchovy lidu samotného jest
jedíným zřídlem, z něhož kyne žá-
doucí obrat. S lídskou přirozeností, s vy-
vinutým individualismem a ostatními jejími
křehkostmi počítajíce, víme dobře, že není
ani možno, ani snad nikoli plně žádoucno, aby
z dnešního rozkladu obratem ruky vyvinul se
jeden ovčinec s jedním pastýřem. Strannické
zápasy zůstanou na dlouhou ještě dobu pří-
znakem politického života našeho. Nutnou
žádoucí jest však zásada souručenství
všech, opřená o sebezapřene
jednotlivců v zájmu nezbytně po-
třebné národní kázně. Do služeb této
myšlenky staví se strana naše bez výhrady,
a poněvadž úspěch myšlenky této nemůže být
než vynucen silou, jest povinností všech, kdož
cítí v sobě hlas svědomí národa, aby kupíce
se druh k druhu, pracovali ku postupujícímu
vyhraňování se ukázněného celku politické-
ho zápasnictva našeho, a zasvěcujete-li i vy
ve zdejší organisaci síly své a čas svůj tomut
úkolu, konáte tím na ten čas nejcennější prác
vlasteneckoul
Vývody řečníka provázeny byly dlouhým.
všeobecným, bouřlivým souhlasem, načež
předsedající vřelou apostrofou dra. Fořt
loennn
jednání zakončil.
#6
alto_textblock
#6
Ríšská rada.
#7
alto_textblock
#7
Panská sněmovna.
(Zvl. telef. zpr. „Národních Listů“.)
Z Vídně, 25. února.
Panská sněmovna konala krátkou, ale
hojně navštívenou schůzi. Novela k zá-
konu spolkovému přikázána byla po-
litické komisi, která rozmnožena šesti členy.
Sněmovna panská přešla k jednacímu po-
řadu přes zákon, kterým upravuje se po-
stup kancelářkých pomocníku
a postavení a příjmy hospodář-
ských oficiantů. Vláda, po ní pak
panská sněmovna, zaujala stanovisko, že věc
la nemá být upravena zákonem, nýbrž zů-
staviti se postupu nařizovacímu. Ministr
financi hodlá upraviti tuto záležitost sou-
časně s aktivováním předlohyo
služební pragmatice. Panská sně-
movna potom přijala ve druhém a třetím
čtení zákon, kterým mění se některá usta-
novení zákona z r. 1908 stran úpravy
příjmů aktivních státních sluhů.
náležejících do kategorie služebnictva (pod-
úřadníků a sluhů).
Pozejtří projedná panská sněmovna ně-
kolik předloh, mezi nimi také zák o
stran asanace Prahy.
#8
alto_textblock
#8
Příští schůze ve čtvrtek 27. dnora
Jednací pořadr Druhé čtení zákona o sirotč
jistotě 30milionové zemské půjčky moravské.
zpráva národohospodářské komise o změné ob-
chodní a plavební smlouvy mezi Rakousko-Uher-
skem, Švédsk m a Norskem; druhé čtení zákona.
jimž se opětně měni zákon ze dne 11. února 1893
o vyvlastňování za účelem úpravy asanučního ob-
vodu král. hlav. města Prahy; druhé čtení zákona
o změně a doplnění § 74. živnostenského řáduj
druhé čtení zakona o změně § 85. a 86. živno-
stenského řádu; zpráva národoho podářské komiae
o usnesení poslanecké sněmovny, týkající se vlád-
nich předloh o mezinárodním registrování továr-
ních a obchodních známek a o doplnění a změně
zákona o ochrané známek.
Potom byla veřejná schůze skončena.
Po veřejné schůzi konala se důvěrná
schůze.
#9
alto_textblock
#9
Z parlamentních výborů.
#10
alto_textblock
#10
Finanční výbor.
Z Vídně, 25. února. (Zvl. telef. zpráva
»Nár. Listů«.) Finanční výbor dospěl až
k hlasování o dani ze šumivých vín, které
se vykoná zejtra počálkem schůze. Potom
vyřídí se daň z totalisateurů nejspíše zejtra
již. Pozejtří začne se rokovat o zemských
údělech. Po té stránce dohoda není ještě
hotova, je však blízka. Výbor skoncuje své
práce některý den s neděle. Zdali dostane
se výborový elaborát o zvýšení daně lihové,
o dani z osobního příjmu, o dani ze šumi-
vých vín, o dani z tantiem a z totalisateurů
do sněmovny poslanecké ještě před Velko-
nocemi, bude vidno teprve ve dnech nej-
blíže příštích.
#11
alto_textblock
#11
Z Vídně, 25. února. (K. k)
V odpolední zchůzi přikročil finanční výbo
ku podrobnému rokování o předloze daně ze
šumivých vín-
§ 1. byl schválen dle znění vládní předlohy
§ 2. schválen byl dle návrhu referentova. Návrk
Šeitzův, aby nezdaněny zůstaly ony druhy
šumivých vín, jichž používá se ve veřejných ne-
mocnicích pro nemocné, byl zamítnut.
U § 3. (Výše daně ze žumivých vín) schválen
byl návrh posl. Perweina, aby daň stanovena
byla obnosem 80 h z celé lahve. (Referent na
vrhoval 60 h.) Návrhy Lukaševičův na zvý
šení daně z ovocných vín na 30 h a na zdvoj-
násobení daně ze šumivých vin, jež podávány jsou
ve veřejných zábavních místnostech — byly za-
mítnuty.
U § 4. schválen byl dodatečný návrh Miklas-
Ussaiův, kterým se ministr financí zmocňuje, aby
povolil oněm osobám, jež z vlastních výrobkt
k vlastní potřebě vyrábějí sumivé víno, aby dař
ze šumivých vín plutili dle smlouvy.
Hlasování o posledním odstavci 5 4. ſo po-
skytování lhůt pro placení daně ze šumivých vín)
a o zbývajíci části zákona odloženo bylo na po-
čátek příští schůze.
Příští schůzo zejtra v 10 hod. do-
poledne. Jednací pořadi Daň ze šumivých ví
a daň ze sázek u totalisatera.
#12
alto_textblock
#12
Politický přehled.
#13
alto_textblock
#13
Země české.
#14
alto_textblock
#14
Německý dotazník k vládě o úřadním jazyce.
Německé listy sdělují z Vídně, že v dů-
sledku usnesení německého osmíčlenného vý-
boru, aby vláda byla dožádána o zevrubný vý-
klad a doplňky k zásadám ministerstva o vnitř-
ní úřadní řečí u zeměpanských úřadů v Če-
chách, tak aby nebylo žádných nejasností a
dvojsmyslností o stanovisku vlády — vypraco-
vali člen panské sněmovny dr. Baernreither
posl. dr. Roller dotazník k vládě, dotýkající se
všech bodů vládního elaborátu. Dotazník bud
prý vládě doručen ještě do neděle.
#15
alto_textblock
#15
Chabařovsko-ústečtí učitelé.
Před několika dny příneslí jsme zprávu,
že také chabařovské okresní zastupitelstvo
usneslo se k žádosti učitelstva okresu poskyt-
nouti mu drahotní přídavek s podmínkou
schválení konference německých okresních
starostů. K tomu usnesení zaujal chabařovicko-
ústecký Lehrerverein stanovísko resolucí,
níž sice uznává usnesení obou okresních za-
stupitelstev, ústeckého a chabařovského, že
však bez obalu prohlašuje, že jako
dříve jest odhodlán, paže k paží, státi
s hlavním výborem německého zemského spol-
ku učitelského a všemí ostatnímí učitelským
organisacemi v Čechách společně v zápase vší
silou za vydatné upravení učitelský ch
platů cestou zákona.
#16
alto_textblock
#16
Z německého tábora dělnického.
V Děčíně byla rozbíta schůze německo-
nacionálního dělnictva sociálními demokraty
Mělo na ní býti rokováno o postavení želez-
ničních zřízenců a sociálním pojištění, ke kte-
rýmž otázkám přihlášeni byli poslanci Heine
a Knirsch, avšak sál obsazen byl dávno před
zahájením schůze sociálními demokraty pod
vedením posl. Seligera z Teplic. Hned zahaju-
jící řečník podráždil ocišlní demokraty
směškem, že se dostavili tak hojně, poněvadž
se chtějí od „proklatých nacionálů“ něčemu na-
učit. Sociální demokraté neustále přerušovai
a žádali pokřikem slovo pro posl. Seligera.
bylo jim však odpověděno, že se Seligerov
dostane slova až po Heineovi a Knirschovi
avšak toliko jen na čtvrt hodiny. Na toto sdě-
lení spustili sociální demokraté pekelný lo-
moz a dotírali zvláště prudce na posl. Heinea
který v nesmírném rozčilení vzkřikl na sociál-
ní demokraty, že budou vyhozeni, nepřesta-
nou-li lomoziti. Sociální demokraté obnovili
lomoz tím větší, volajíce bez ustání: „Fu
Heine!“ Poprask dostoupil vrcholu, když n
přímý dotaz Seligerův, dostane-li slovo, posl
Heine vzkřikl: Nel Posl. Seliger odpověděl
prudce, načež zdvihl se pokřik na straně ně-
mecko-nacionální, ale sociální demokraté vy-
lezli na židle a volali sborem na Heinea' „Fujl
Nacionálové křičeli: „Fuj Seligerovi, fuj te-
plickému Čechul“ Pokus soc. demokra-
tického okresního tajemníka Grünzera zmoe-
niti se slova, byl marný a když posl. Selige
chtěl promluviti, voláno na něj: „Jděte do
Teplic agitovat pro českou ško-
lu!“ Sekretář Grünzner volá: „Jsme lepší
Němci než vyl“. Nacionálové se posmívají-
„Ano! Obzvláště Seliger! Denuncujete
nás u úřadů, když se Čechům chce-
me ubrániti. Děláte Čechům zeda
Fuj na vás, čeští pacholci!“ V největ-
ším lomozu spustili němečti nacionálové
„Wacht am Rheiní“ Sociální demokraté pře-
hlušují je pískotem, konečně však zpěvem
písně práce. Lomoz trvá již déle hodiny a po
celou tu dobu posl. Heine marně pokouší se
zahájiti svůj referát. Předseda prohlašuje schů-
zi za skončenou, ale teprve četníci vyklidili
sál. Na náměstí promluvil posl. Seliger k so-
ciálním demokratům, kteří potom pořádali
průvod městem kolem radnice k řetězověmu
mostu, kdež zastavení policií a četnictvem
ježto se vzpírují platit mostné; na zakročen
starosty města puštění však přes most bez-
platně.
Nacionální dělnictvo shromáždilo se pak
v hotelu, kde posl. Heine odůvodňoval, pro
posl. Seliger nesměl dostati slova. Prohlásil
něm, že je to rozený provokatér, který prý
uráží a posmívá se všem německo-nacionálním
poslancům severních Čech, že je tudíž samo-
zřejmo, že nesměl mluviti na schůzi německých
#17
alto_textblock
#17
dělníků.
#18
alto_textblock
#18
Německý vicepresídent u vrchního zemského
soudu.
Hned, jakmile se vyskytly na veřejnosti
první zprávy, že vicepresidentem vrchního
zemského soudu určen jest dvorní rada Vyšín,
vytasila se „Bohemia“ s nápadem, aby „utvo-
řeno“ bylo u vrchního zemského soudu také
místo pro německého vicepresídenta, poně-
vadž prý jest u vrch, zemského soudu „vlastn
skupina německých radů“. „Prager Tagblatt“
dal uplynouti několika dnům, než přišel do
mlýna se svým vlastním násypem a teprve vče-
ra uchopil se oštěpu „Bohemií“ vrženého
sděluje, že němečtí poslanci od několika let
usilují o to, aby u vréh. zem. soudu zřízen byl
#19
alto_textblock
#19
německý vicepresident a jest prý žádost tato
úplně oprávněna podle analogie místodržitel-
ství. „Prag. Tagblatt“ ví dokonce o „odůvod-
něné naději“, že přání německých poslanců
bude splněno. O důvodech této naděje není
však českým poslancům ničeho známo.
Naděje „Prag. Tagblattem“ za německé
poslance tlumočené nemohou býti jednostran-
ným vyslechnutím jich jen tak beze všeho spl-
něny ani tak proslulým přehodnocovatelem
hodnot jako min. Hochenburger. Nynější orga-
nisace vrch. zem, soudu po stránce jazykové
pochází z roku 1890 a došlo k ni nařízením
ministra justice ze dne 3. března 1890, jímž
zřízena byla zvláštní „německá skupina radů“,
na niž se „Bohemia i „Pr. Tagblati“ a tudíž
i jich poslanečtí informátoři odvolávají, to jest
skupina 15 radů, „jimž se průkaz znalosti če-
ského zemského jazyka promíjí.“ Jest však
známo, že tomuto výnosu předcházely vyrov-
nací konference v předsednictvu ministerstva
mezi českými a německými zástupci konané
nejen ku pozvání a pod vedením vlády, nýbrž
i pod její závazností jako třetího kompaciscen-
ta, jemuž tato jeho vlastnost německými po-
slanci v parlamentě i mimo něj, jakož i veške-
rým německým tiskem bez ustání byla připo-
mínána. Citované nařízení jest přímým vyko-
náním závazku vlády, z lednových úmluv nan
připadajícího jenom s výslovným sou-
hlasem českých zástupců, jak se vý-
slovně mezi punktacemi uvádí. Kromě tohote
kusu úmluv realisovány ještě jen dva jich od-
stavce, a sice pokud se týče organisace zemské
školní rady a rady zemědělské, k nimž došlo
ovšem cestou zákonodárnou. Přes to však prá-
vě tato souvislost s podstatou všech ostatních
lednových úmluv učiníla konečně i praece-
dencí z každé další změny v organisaci vrch
zem, soudu v Čechách, pokud se týče národ-
nostních držav integrující část pří-
padné vzájemné dohody obou ná-
rodních stran. Přání, tlumočené tiskem
německého kasina, mohlo by býti považováno
nejvýše za komplikaci současné česko-ně-
mecké dohody, před jejíž forum by patřilo, ale
její splnění mimo toto forum jest na-
prosto vyloučeno, Každý pokus o ně
musíl by býti pokládán za další výkon v ře-
tězu německo-hochenburgerovských intrik, ke
zmaru vyrovnací dohody směřujícíchl
#20
alto_textblock
#20
Dr. Roller a Wolí o vyrovnání.
Ve Vrchlabí řečnili v neděli poslanci dr
Roller a Woli o vyrovnání v Čechách. D .
Roller ze svého šíře známého stanoviska zpupné
vyzývavosti dovozoval, že by Češí vlastnč měli
býtí donucení ke splnění německých poža-
davků. Dosud jsou prý české ústupky nedosta-
tečny a na otázku, dojde-li k vyrovnání či ni-
koli, musí prý dr. Rolter odpověděti spíše, že ne-
Uprostřed květns, nedostaví-li se vláda se státní
výpomocí, nastane nepochybně úpadek zemského
hospodářství. Pojednávaje o úpravě učitelských
platů prohlásil dr. Roller, že výpomocí okresních
zastupitelstev nemůže býti učitelská otázka ře-
šena, avšak učítelé němečtí nejednají prý správně.
když ji s posměchem a opovržením od-
mítají opatření toto představuje prý první krok
německé samosprávy na poli školství, ukazuje
prý také, že německý lid, vykřičený od Čechů z
kupčiky, jest schopen obětí (to jest zpropitného,
odmítaného učiteli, vědomými důstojnosti svého
stavul) Řečník litoval, že Němci tak dlouho za-
nedbávali zemskou správu; při obsazování míst
zemského výboru přijde prý více na muže k tomu
sehopné, než na zákony, což jest rčení naprosto
tmného smyslu, nechce-li dr. Roller tím říci, že
se němečtí mužové nemusí jako přísedící držeti
zákonů.
Posl. Woli litoval nedostatku politického
instinktu u Němců, kteří v liberální čře zapo-
mněli na uzákonění německé státní a armádní
řečí. Po celý lidský věk trvající hnětení Němeů
vzalo za své až r. 1908 kursem ministerstva Bie-
nerthova, Němcům příznivého, teprve tenkrát
Němci rakouští uvědomili si své historické po-
slání jakožto přední stráž němectví ve střednt
Evropě. Násle ek špatného vládního umění je st
vzpurnost severních a jižních Slovanů. Co se týče
vyrovnání v Čechách nemá vláda žádného pev-
ného cíle před očíma, nýbrž neustále kolisá. Na
jedné struně vyvinovala vlada nátlak na velko-
statkáře, na drché pak uslanovila knížele Thuna
vyrovnacím místodržitelem, který svými, Čechům
příznivými opatřeními stal se direktní překážkou
vyrovnání. Kromě toho má prý vítězství balkán-
ských národů neplahý vliv na Čechy, takže se
musí počitati se zmarem vyrovnání, což prý bude
miti v zápětí také rozpuštění sněmovay. Při no-
vých voloách bude se pak Němcům jednati o zni-
čení posledních zbytků sociálních demokratů v ně-
mecké části Čech, aby se tomuto moru učinila
přítrž. Na konec rozpovídal se Wolí o zahraničné
politice a rozplamenil své posluchače nenávistnou,
válenou štvanici proti Rusku, že vstali a zapěli
Wacht am Rhein.«
#21
alto_textblock
#21
Z polského tábora ve Slezsku.
(Pův. dopis „Nár. Listů“. )
Nic netrvá na světě věčně a vše dospěje ke
svému konci. Tak i přátelství mezi českými cen-
tralisty a polskými sociálními demokraty ve Slez-
sku, jež se daluje od dob rozdvojení naší sociáln
demokracie na autonomistickou a centralistickou
skupinu. Až dosud postupovali centralisté vždy
společně s Poláky proti autonomistům a vůdce
jejich posl. Cingr má jen společnému tomuto po-
stupu co děkovati, že při posledních říšských vol-
bách nepřišel o mandát. Dnes dochází k zjevnému
rozkolu. Polští sociální demokraté jsou si vědomi
síly a ucelenosti svého tábora, stejně jako bez-
významnosti českých centralistů. A proto chtějí,
aby tito byli bezvýhradnými jejich spojenci. U po-
slauce Cingra toho docílili, neboť ten jde s nimi
dnes již docelá zjevně. Na poslední zemské konfe-
renci polské strany prohlásil se úplně solidárním
s válečným postupem polských sociálních demo-
kratů proti Rusku
Orgán centralistické strany na Ostravsku
ve Slezsku, „Svornost“, nechtěla však polské tak-
tíce rozumět a před několika dny uveřejnila lokál-
ku, v níž velmi mírně pozástavovala se nad tím,
že polští sociální demokraté organisují dobrovolné
střelecké spolky a že na polích u Michál-
kovlc a Heřmanie stoupenci této
strany v prázdných chvílích dokonce
se cvičí ve vojenských pochodech.
To bylo příčinou prudké odpovědí posl. Regrav
„Robotniku Slaskim“. Zde bylo centralistům zle
vyčíněno, že nechali polské soudruhy osamocené
v boji proti polsko-ostravské radnici při nedávné
školské stávce a vůbec bylo jim řečeno, že jest
to strana, s níž čeští dělníci nechtějí míti nic spo-
lečného a která sebe i svůj tisk udržuje jen tím.
že se vnacuje polským dělníkům. Nevíme dosud.
jak se centralisté k této kritice jejich činnostia
významu zachovají. Konstatovati však povinni jsme
již dnes, že s touto stranou ve Slezsku i Ostravsku
jest den ode dne hůře a že i zde bude odsouzena
k naprosté bezvýznamnosti, dojde-li ke sblížení
mezi antonomisty a sociálními demokraty polskými.
Že v dosavadním poměru těchto dvou stran se
změna chystá, jest patrno čím dále tím více, zejmé-
na pak v poslední době, kdy český autonomistický
tisk tak rozbodně se zastával, namnoze 1 proti
svým vlastním stoupencům taktiky, kterou polšt
#22
alto_textblock
#22
socialisté hodlali vydobýti škol polských v Polské
Ostravě a Dětmarovicích.
Z Bezkyd tak často docházejí stížnosti na těž-
ké poměry, v nichž jest žíti zdejšímu slovanskému
lidu a není, bohužel, naděje, že by v dohlednu bylo
lépe... Arcivévodská komora těšínská, jako ma-
jitel ohromných zdejších lesů i ohromných lánů
polí, jako majitelka četných průmyslových závodů,
hostinců atd. vykonává zde svým personálem hru-
bý, germanisační nátlak a kde nestačí její vliv.
tam pomáhá německý Frýdek, Jablunkov, a tua
tam osamělá továrna, jejímž majetníkem jest Ně-
mec, neb německý žid. A tak zdejší lid, odchová-
vaný utrakvistickými školamí, renegátskými učiteli
a renegátským „Slazakem“, ztrácí čím dále tím
více vědomí svého slovanského původu, stává se
přívržencem německých ideí, obléknutých do rous
chu renegátského „šlonzekovství“, a konce toho
všeho jeví se tím, že s největším klidem snáší ně-
mecké panství ve svých obcích, aniž by proti němu
protestoval, a aniž by se mu bránil. A jak se mu
má také bránit, když není nikoho, kdo by se staral.
aby Jablunkov i celé jeho okolí nepodléhalo ger-
manisaci? Polští vůdcové, jak se zdá, nevidí, kam
zde polský lid spěje, nevidí to pro samé starosti
o boj proti nám a dle toho jsou pak konce. Uka-
zujeme na Jablunkov jako na jedno z typických
míst ve Slezsku, kde vykonány byly právě obecní
volby. Zdejším starostou a zemským poslancem
jest poštmistr Zwilling, pomalu jediný Němecv
místě. Ale za to jest zde ohromná spousta rene-
gátů, kteří zdejší němectví udržují. Přes to má však
Jablunkov polskou většinu, neboť mezi 3982 oby-
vateli jest 3221 Poláků. Němců dle úřadní statí-
stiky, jakkoliv prováděli sami zde sčítání lidu, jest
jen 538. Přes to však jest obecní representace vý-
hradně německá. Jací však ti jablunkovští Němci
jsou, jest patrno z pouhých jmen kandidátů třetího
voličského sboru: Emanuel Bulava, Fr. Kuchejda,
štěpán Sýkora, Frant. Mokryš, P. Vašica, Adam
Sněgoň. Jan Lubojacký. Ondřej Čudek, Jan Rud-
ský. Fr. Procházka, Adam Byrtus a pošímistr
Zwilling. Již z těchto jmen jest patrno, jakého
hříchu na polskosti města i kraje dopouštějí se
Poláci, že se o Jablunkov nestarají. Při nynějších
volbách vůbec ani polská kandidátní listina ne-
byla vydána, jakkoliv má u zdejšího okresního sou-
du býti obsazeno místo přednosty, o které se rvou
Němci, a tudíž bylo dvojnásob na místě ukázatí
sílu místního polského živlu. Když se germanisuje
celé město, celý kraj, to Poláky nebolí a nikdo
z nich nejde zachraňovat. Když ale v Dětmaro-
vicích nechtějí Češi polské minoritě dáti vše, co
by si přála, již jest kde kdo vzhůru a Poláci se
neostýchají ani paktování s Němci, aby své ješitné
choutky prosadili.
#23
alto_textblock
#23
V nynějších těžkých dobách v česko-polském
poměru nutno zaznamenati jeden fakt, který s po-
vděkem byl kvitován také na polské straně „Dzien-
nikem Cieszynskim“. Ústřední hospodářská spoloč-
nost v Opavě na poslední své valné hromadě zvo-
lila čestným svým členem býv. předsedu „Towar-
zysziwa rolniczego“ a býv. zem. poslance p. Jiřího
Ciencalu, jenž ziskal si nesporných zásluh o po-
vznesení polského rolnictva ve Slezsku, jak po
stránce hospodářské, tak národní. „Dzlenník Cie-
szynski“ zaznamenávaje tuto událost podotýká, že
Ciencala vždy byl přívržencem společné práce če-
ského a polského rolnictva a přeje si, aby také
v ostatním životě našem a polském došlo k žádou-
címu vyjasnění. K tomu dlužno vůči „Dzienniku“
zdůrazniti, že shoda česko-polská nemá ve Slezsku
v českých řadách principielních odpůrců a že, jako
vždy, záležeti bude jen na Polácích, aby poeti v
shoda mezi oběma slovanskými národy ve Slezsku
stala se skutkem.
#24
alto_textblock
#24
Š.
#25
alto_textblock
#25
Rakousko-Uhersko.
Terstská „Edinost“ rozpřádá dále své my-
šlenhy o škodlivostí vlučeké fakutty v Taratá
pro Slovany na Přímoří a vyvozuje odtud ne-
správnost hlasování českých a dalmatských
poslanců v rozpočťovém výboru. „Edinost“
ukazuje opětně na nepoměr mezí Vlachy a
Slovinci, hlavně pokud se týče školství. Vla-
chové mají všechny možné školy od národ-
ních do středních, odborných a vysoké školy
obchodní, takže jim schází pouze universita.
Slovinci v Terstě, ač je jich 60.000 a tvoří tře-
tinu všeho obyvatelstva, domáhají se po třicet
let marně jediné obecné školy a neměli by jí
podnes, kdyby si jí nebyli zřídili svým vlast-
ním nákladem. Skolami přesyceným Vlachům
povoluje se nyní v Terstě i fakulta a nikdo
při tom ve výboru nepamatoval na Slovince,
kteří nemají ani nižších, ani odborných, ani
středních škol. Omluva, že vysoká škola je
věc kulturní a ne politická, v Terstě neplatí.
Tam každá, i národní škola, je politicum, ne-
boť odchovává žáky v duchu národním a vy-
zbrojuje je potřebnými vědomostmi k boji za
národní existenci. „Edinost“ připomíná Dal-
matincům, kteří jsou doma nyní národně za-
bezpečeni, jak přes to se houževnatě brání
proti zřízování vlašských národních školv
dalmatských městech; připomíná českým po-
slancům jich péči o menšinové školství v po-
němčených krajích českých a dodává: Musí-
me býti proti zřízení vlašské lakulty v Ter-
stu, dokud nebudou splněny podmínky, jež
kladou Slovinci, opírajíce se o svou početnost.
své domovské právo, o svůj význam v hospo-
dářském životě tohoto území, a ovšem též
o svá občanská práva a platné státní zákony.
Ani Slovinci nejsou proti tomu, aby se vyho-
vělo kulturním potřebám vlašským, ale brání
se, aby zřízením vlašské fakulty ještě se ne-
zhoršil nepoměr mezi Vlachy a Šlovinci.
V rozpočtovém výboru skutečně se na
terstské Slovince zapomnělo. Je-li kde pří-
pustno junctim, mělo se ustanoviti zde,
když se hlasovalo pro Terst jako sídlo vlaš-
ské fakulty a prohlásiti, plní-li stát svou po-
vinnost k Vlachům, že i terstští Vlachové mají
dostáti své povinnosti k Slovincům a zříditi
pro ně dostatečný počet škol. To se nestalo
a sice, jak máme za to, jen proto, že jak čeští,
tak i dalmaští poslanci, hlasujíce pro Terst,
věděli, že vlašská fakulta v dohledné době
do Terstu se nedostane.
#26
alto_textblock
#26
Slovíncí a vlašská fakulta.
#27
alto_textblock
#27
Vojenské organisace v Halíči.
#28
alto_textblock
#28
Podali jsme ondyno obsah informace,
rozeslané po novinách haličským „tajným vý-
borem“, o účelu vojenských organisací, zřizo-
vaných nyní v Haliči v polských i ukrajinských
obcích. Z našeho listu zpráva „tajného vý-
boru“ prošla časopisy ruskými a nyní četné
polské listy v království polském vyvrace í
správnost informace „tajného výboru“, Časo-
pisy „Slowo“, „Kur. poran.“, „Gaz. Warsz.“
tvrdí, že ani v Haliči většina Poláků nejde
s „tajným výborem“ a zhola nepravdivy jseu
prý zprávy o revoluční organisaci v králov-
ství polském. Polská společnost v královštví
polském střízlivě oceňuje reálné podmínky
národní existence, zvláště své vlastní síly a
nedá se svésti k lehkomyslným výbuchům.
Energie polské společnosti obrací se nyník
hospodářské organisaci, jež má za účel po-