ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b42095e0-8f46-11dd-9610-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
Strana2
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
26. února 1913. Číslo 56.
#4 alto_textblock #4
výkonného výboru, v níž členové české jazy- kové osmíčky podávali zprávu o sdělení, kte- ré jim minulého úterka vláda učinila v příčině svého stanoviska vůčí některým nevyřízeným bodům otázky jazykové. Věc týká se vnitř- ního jazyka úřadního zvláště u pošty, pal Prahy a otázky úřadnické. Zprávy, jež o sdě- lení tom dostaly se do veřejnosti české i ně- mecké, byly sice se strany Němců z důvodů taktických, se strany radikálních českých stran zase z důvodů stranické agitace tendenčně zbarveny, nicméně sluší vytknouti že dotčené sdělení vlády ani formou ani ob- sahem zástupce české naprosto neuspo- kojilo. Jsem — pokračuje řečník — pro ji- sté části česko-německého problému ode dávna skeptikem a proto mi stanovisko kabi- netu, v němž zasedá Hochenburger, ne- bylo hrubě překvapením. V ohledu formálním musí a budou zástupci čeští především žádati, aby nejasná, kaučuková stylisace vládního sdělení byla nahrazena formulací urči- tou, načež pak o tom, co bude dál, rozhod- nutí klubům poslaneckým a jejich svazu mus býti vyhrazeno. Nechci rozhodnutí tomu před- bihat, avšak nemohu ztajití dojmu, že, nebu- de-li vládní stanovísko v některých zvláště důležitých bodech podstatně změněno a přes- ně formulováno, může se úterní sdělení vlády pro druhou nynější kampaň vyrovnávací snad- no státumíráčkem. Ukáže se tím prostě že poměry nejsou pro poctivý smín dosud vyzrálé, Můžeme toho litovat však netřeba nikterak svěsiti hlavu, nýbrž sluší s ledovým klidem hleděti vstříc věcem příštím. Sněmovní šestiletí blíží se ke konci, finanční aparát zemský, dojde-li ve Vídni ku vyřízení zákona o údělech, vydrží ještě do srpna, nedojde-li však k tomu, přestane zem- skému výboru možnost konati platy již během dubna, tedy za několik neděl. Bude pak nutno sáhnouti k opatřením mimořádným, v jejichž zápětí snad dojde k rozpuštění sněmu a k vy- psání nových voleb. Nic nás eventuali- ty tyto nesmějí rozčilovatl Dlužno je považovati za vis major, která v pustoš- ných účincích zvláště finančních — činíť efek- tivní ztráta poplatnictva obstrukcí sněmovní způsobená již přes 50 milionů — dotýká se „rovnoprávně“ obou kmenů národních a mu- síme proto s klidem čekat, až němečtí kra- jané sami pocítí potřebu poctivé dohody, na- byvše přesvědčení, že žádným vydíráním. kdyby obstrukce jejich trvat měla sebe déle, kdybyi celá ústav- nost nynějšího Schmerlingov sněmu měla býti zastavena, stra- ny české ke kapitulaci, ku progra- matickým ústupkům donuceny ne- budoul (Všeobecný souhlas.) Těžkost a nesnadnost řešení problému česko-německého vyplývá z jeho podstaty. Není to otázka zemská, nýbrž jedna z os, ko- lem níž po půl století točí se politický vývoj státu a to z valné částí pod účinkem vlivů za- hraničních. Běží o otázku, jakým způsobem se konečně utváří v tak zvaných zemích sudet- ských poměr spolužití nás Čechů, sedících na nejzápadnější slovanské výspě, se spolukraja- ny německými. Není nikoho tajno, že otázka tato nalézá se v přímé i nepřímé souvislosti se zájmy a rozvojem středoevropského něme- ctva vůbec. Celý předchozí věk středoevrop- ských dějin měl za hlavní obsah postupné zce- lování a konečné semknutí se národa něme- ckého ve velmoc prvého řádu, jejíž vzrůst koná pronikavý účinek na celou mocenskou soustavu evropskou a do jejíhož zájmového okruhu vpadá i ústavní proces, jejž Rakousko od půl století v nitru svém prodělává. Jed- ním z ohnisek procesu toho jest otázka česká a vlivy, zájmovým oním okruhem na ní ko- nané, jsou dnes v různých podobách rovněž tak živoucími, jako byly v době Hohenwar- tově. Nejen němečtí spolukrajané rakouští též německý národ jakožto celek dobře poci- ťují, co pro ně značí, udržetí i ve formách, byť i jen zdánlivě ústavních, nadvládu živlu německého v zemích předlitavských. Řečník líčí na to postup národně-politi- ckých zápasů našich od vstupu poslanců če- ských na radu říšskou r. 1879, dotýká se prvních formulací německých požadavků provedených Scharschmidem, Herb- stem a Plenerem v letech osmdesátých zmiňuje se o punktacích z r. 1890, o zmaru Badenových a Gautschových naří- zení jazykových z r. 1897 a 1898, přicház k revoltě německých soudců v Čechách roku 1907 a mluvě o výbuchu sněmovní obstrukce v Praze r. 1908, označuje nynější čtyřletou práci o dohodu jakožto pokus, aby obapol- ným dorozuměním se „národa s náro- dem“ aspoň dočasné podmínky snesitel- ného sousedství soužití v nedílné společné vlasti byly dosaženy. Potom rozbírá řečník podstatu a vývo obou nynějších kampaní smiřovacích, prvuí z r. 1910, druhé pak, započavší na podzim r. 1911 a dospěvší ku poslední episodě z 18. t. m. Do prvé části této druhé nynější kam- paně pojata byla, jak povědomo, revise zem- ského zřízení s opravou volební a obé uči- něno závislým od dohody v otázce jazykové. jak u zeměpanských úřadů tak u těles samo- správných. Zemské zřízení bylo loni v čer- venci skutečně dojednáno a zbývalo vyřídíl otázku jazykovou. V oboru zemského zřízen vyšlo se německým přáním v jistých směrech vstříc, aniž by tím však programa- tickému stanovišti českému by- lo zadáno; za ústupky tyto cestou kompro- misu dosaženy jednak protiústupky se strany německé v rámci zemského zřízení samého. jednak měla kompensaci tvořit dohoda ve věcech jazykových. Celou akci loni na pod- zim výnos Hochenburgrův ohrozil měrou nej povážlivějšl. Řečník rozbírá pak podrobně dojednanou látku, dovozuje, že čeští poslanci, kdož za průběh jednání nesou zodpovědnost, mohou národu s klidným svědomím z působnosti své složiti účet. Bude-li jednání pro věci jazykové opět zmařeno, dojde-li ve správě zemské ku opatřením mimoústavním a k vypsání nových voleb, nezbývá nám než — čekat a sbíra síly (Výborně!), abychom čeliti mohli věcem příštím. Bylo by sebeklamem neviděti těžkos našeho postavení, plynoucí jednak z celého prostředí, v němž se nalézáme, jednak i z to- ho, že roztříštěnost naše i v ohledu taktickém účinnost politického postupu českého podla-
#5 alto_textblock #5
muje. Sluší tím více toho litovati, poněvadž Němci, jakkoli jsou také v několik odstínů rozvrstveni, proti nám přece vystu- pují jako jednotný celek a národní jejich kázeň přivodila dokonce zjev druhdy sotva tušený, totiž že i jejich krajní křídlo všeněmecké obratně zarejdovalo v posledníc letech do taktiky, která jeho součinnosí s ostatními stranami německými umožňuje Jisto jest, že nezdary věc českou během po- sledních let stihnuvší, byly v důsledku roztří- štěnosti naší námi samotnými spoluzaviněny Jisto jest rovněž, že nebude lépe, ba že může býti ještě hůře, nebudeme-li my samí lepšímí. Rozklad náš započal před třinácti lety od- loučením se venkova od měst, však rozluka tato bývala by časem dojista napravitelnou. kdyby nás první volby dle všeobecného prá- va hlasovacího, vyvolavše zuřívý zápas všech proti všem, nebyly atomisovaly. Všechny do- savadní pokusy na sloučení českého šíku programatickou a taktickou jednotku skon- čily nezdarem. Otázkou naší budoucnosti jest je-li roztříštěnost nynější pouhou dětskou ne- mocí všeobecného práva volebního, nebo or- ganickou chorobou národního našeho char- akteru. Nevěřím v tuto druhou pro nás přímo příšernou eventualitu, poněvadž český nárou během svých dějin, jakož i po svém zázrač- ném probuzení v době novější podal tolik do- kladů obětavosti a kázně vlastenecké, žee nějaké mravní podružnosti širokých vrstev li- dových naprosto nelze mluviti. Nevěřím tomu tím spíše, poněvadž celkem vzato přes vše- chny zevnější programatické odlišnosti chce- me všichní totéž, takže až kdysi příští histo- rik bude analysovati příčiny dnešní naší roz- tříštěnosti strannické, neshledá v nich hrubě nic více, než zápasy mandátové. Nedoufám že při nynější rozvášněnosti a z ní čišící zášti a nenávistí osobní mezí stranamí a vůdčímí jejich osobnostmi upřímná dohoda bude docí- lena dřív, dokud z lidu samého ne- vzniknek tomu povel. Probuzený pud sebezáchovy lidu samotného jest jedíným zřídlem, z něhož kyne žá- doucí obrat. S lídskou přirozeností, s vy- vinutým individualismem a ostatními jejími křehkostmi počítajíce, víme dobře, že není ani možno, ani snad nikoli plně žádoucno, aby z dnešního rozkladu obratem ruky vyvinul se jeden ovčinec s jedním pastýřem. Strannické zápasy zůstanou na dlouhou ještě dobu pří- znakem politického života našeho. Nutnou žádoucí jest však zásada souručenství všech, opřená o sebezapřene jednotlivců v zájmu nezbytně po- třebné národní kázně. Do služeb této myšlenky staví se strana naše bez výhrady, a poněvadž úspěch myšlenky této nemůže být než vynucen silou, jest povinností všech, kdož cítí v sobě hlas svědomí národa, aby kupíce se druh k druhu, pracovali ku postupujícímu vyhraňování se ukázněného celku politické- ho zápasnictva našeho, a zasvěcujete-li i vy ve zdejší organisaci síly své a čas svůj tomut úkolu, konáte tím na ten čas nejcennější prác vlasteneckoul Vývody řečníka provázeny byly dlouhým. všeobecným, bouřlivým souhlasem, načež předsedající vřelou apostrofou dra. Fořt loennn jednání zakončil.
#6 alto_textblock #6
Ríšská rada.
#7 alto_textblock #7
Panská sněmovna. (Zvl. telef. zpr. „Národních Listů“.) Z Vídně, 25. února. Panská sněmovna konala krátkou, ale hojně navštívenou schůzi. Novela k zá- konu spolkovému přikázána byla po- litické komisi, která rozmnožena šesti členy. Sněmovna panská přešla k jednacímu po- řadu přes zákon, kterým upravuje se po- stup kancelářkých pomocníku a postavení a příjmy hospodář- ských oficiantů. Vláda, po ní pak panská sněmovna, zaujala stanovisko, že věc la nemá být upravena zákonem, nýbrž zů- staviti se postupu nařizovacímu. Ministr financi hodlá upraviti tuto záležitost sou- časně s aktivováním předlohyo služební pragmatice. Panská sně- movna potom přijala ve druhém a třetím čtení zákon, kterým mění se některá usta- novení zákona z r. 1908 stran úpravy příjmů aktivních státních sluhů. náležejících do kategorie služebnictva (pod- úřadníků a sluhů). Pozejtří projedná panská sněmovna ně- kolik předloh, mezi nimi také zák o stran asanace Prahy.
#8 alto_textblock #8
Příští schůze ve čtvrtek 27. dnora Jednací pořadr Druhé čtení zákona o sirotč jistotě 30milionové zemské půjčky moravské. zpráva národohospodářské komise o změné ob- chodní a plavební smlouvy mezi Rakousko-Uher- skem, Švédsk m a Norskem; druhé čtení zákona. jimž se opětně měni zákon ze dne 11. února 1893 o vyvlastňování za účelem úpravy asanučního ob- vodu král. hlav. města Prahy; druhé čtení zákona o změně a doplnění § 74. živnostenského řáduj druhé čtení zakona o změně § 85. a 86. živno- stenského řádu; zpráva národoho podářské komiae o usnesení poslanecké sněmovny, týkající se vlád- nich předloh o mezinárodním registrování továr- ních a obchodních známek a o doplnění a změně zákona o ochrané známek. Potom byla veřejná schůze skončena. Po veřejné schůzi konala se důvěrná schůze.
#9 alto_textblock #9
Z parlamentních výborů.
#10 alto_textblock #10
Finanční výbor. Z Vídně, 25. února. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Finanční výbor dospěl až k hlasování o dani ze šumivých vín, které se vykoná zejtra počálkem schůze. Potom vyřídí se daň z totalisateurů nejspíše zejtra již. Pozejtří začne se rokovat o zemských údělech. Po té stránce dohoda není ještě hotova, je však blízka. Výbor skoncuje své práce některý den s neděle. Zdali dostane se výborový elaborát o zvýšení daně lihové, o dani z osobního příjmu, o dani ze šumi- vých vín, o dani z tantiem a z totalisateurů do sněmovny poslanecké ještě před Velko- nocemi, bude vidno teprve ve dnech nej- blíže příštích.
#11 alto_textblock #11
Z Vídně, 25. února. (K. k) V odpolední zchůzi přikročil finanční výbo ku podrobnému rokování o předloze daně ze šumivých vín- § 1. byl schválen dle znění vládní předlohy § 2. schválen byl dle návrhu referentova. Návrk Šeitzův, aby nezdaněny zůstaly ony druhy šumivých vín, jichž používá se ve veřejných ne- mocnicích pro nemocné, byl zamítnut. U § 3. (Výše daně ze žumivých vín) schválen byl návrh posl. Perweina, aby daň stanovena byla obnosem 80 h z celé lahve. (Referent na vrhoval 60 h.) Návrhy Lukaševičův na zvý šení daně z ovocných vín na 30 h a na zdvoj- násobení daně ze šumivých vin, jež podávány jsou ve veřejných zábavních místnostech — byly za- mítnuty. U § 4. schválen byl dodatečný návrh Miklas- Ussaiův, kterým se ministr financí zmocňuje, aby povolil oněm osobám, jež z vlastních výrobkt k vlastní potřebě vyrábějí sumivé víno, aby dař ze šumivých vín plutili dle smlouvy. Hlasování o posledním odstavci 5 4. ſo po- skytování lhůt pro placení daně ze šumivých vín) a o zbývajíci části zákona odloženo bylo na po- čátek příští schůze. Příští schůzo zejtra v 10 hod. do- poledne. Jednací pořadi Daň ze šumivých ví a daň ze sázek u totalisatera.
#12 alto_textblock #12
Politický přehled.
#13 alto_textblock #13
Země české.
#14 alto_textblock #14
Německý dotazník k vládě o úřadním jazyce. Německé listy sdělují z Vídně, že v dů- sledku usnesení německého osmíčlenného vý- boru, aby vláda byla dožádána o zevrubný vý- klad a doplňky k zásadám ministerstva o vnitř- ní úřadní řečí u zeměpanských úřadů v Če- chách, tak aby nebylo žádných nejasností a dvojsmyslností o stanovisku vlády — vypraco- vali člen panské sněmovny dr. Baernreither posl. dr. Roller dotazník k vládě, dotýkající se všech bodů vládního elaborátu. Dotazník bud prý vládě doručen ještě do neděle.
#15 alto_textblock #15
Chabařovsko-ústečtí učitelé. Před několika dny příneslí jsme zprávu, že také chabařovské okresní zastupitelstvo usneslo se k žádosti učitelstva okresu poskyt- nouti mu drahotní přídavek s podmínkou schválení konference německých okresních starostů. K tomu usnesení zaujal chabařovicko- ústecký Lehrerverein stanovísko resolucí, níž sice uznává usnesení obou okresních za- stupitelstev, ústeckého a chabařovského, že však bez obalu prohlašuje, že jako dříve jest odhodlán, paže k paží, státi s hlavním výborem německého zemského spol- ku učitelského a všemí ostatnímí učitelským organisacemi v Čechách společně v zápase vší silou za vydatné upravení učitelský ch platů cestou zákona.
#16 alto_textblock #16
Z německého tábora dělnického. V Děčíně byla rozbíta schůze německo- nacionálního dělnictva sociálními demokraty Mělo na ní býti rokováno o postavení želez- ničních zřízenců a sociálním pojištění, ke kte- rýmž otázkám přihlášeni byli poslanci Heine a Knirsch, avšak sál obsazen byl dávno před zahájením schůze sociálními demokraty pod vedením posl. Seligera z Teplic. Hned zahaju- jící řečník podráždil ocišlní demokraty směškem, že se dostavili tak hojně, poněvadž se chtějí od „proklatých nacionálů“ něčemu na- učit. Sociální demokraté neustále přerušovai a žádali pokřikem slovo pro posl. Seligera. bylo jim však odpověděno, že se Seligerov dostane slova až po Heineovi a Knirschovi avšak toliko jen na čtvrt hodiny. Na toto sdě- lení spustili sociální demokraté pekelný lo- moz a dotírali zvláště prudce na posl. Heinea který v nesmírném rozčilení vzkřikl na sociál- ní demokraty, že budou vyhozeni, nepřesta- nou-li lomoziti. Sociální demokraté obnovili lomoz tím větší, volajíce bez ustání: „Fu Heine!“ Poprask dostoupil vrcholu, když n přímý dotaz Seligerův, dostane-li slovo, posl Heine vzkřikl: Nel Posl. Seliger odpověděl prudce, načež zdvihl se pokřik na straně ně- mecko-nacionální, ale sociální demokraté vy- lezli na židle a volali sborem na Heinea' „Fujl Nacionálové křičeli: „Fuj Seligerovi, fuj te- plickému Čechul“ Pokus soc. demokra- tického okresního tajemníka Grünzera zmoe- niti se slova, byl marný a když posl. Selige chtěl promluviti, voláno na něj: „Jděte do Teplic agitovat pro českou ško- lu!“ Sekretář Grünzner volá: „Jsme lepší Němci než vyl“. Nacionálové se posmívají- „Ano! Obzvláště Seliger! Denuncujete nás u úřadů, když se Čechům chce- me ubrániti. Děláte Čechům zeda Fuj na vás, čeští pacholci!“ V největ- ším lomozu spustili němečti nacionálové „Wacht am Rheiní“ Sociální demokraté pře- hlušují je pískotem, konečně však zpěvem písně práce. Lomoz trvá již déle hodiny a po celou tu dobu posl. Heine marně pokouší se zahájiti svůj referát. Předseda prohlašuje schů- zi za skončenou, ale teprve četníci vyklidili sál. Na náměstí promluvil posl. Seliger k so- ciálním demokratům, kteří potom pořádali průvod městem kolem radnice k řetězověmu mostu, kdež zastavení policií a četnictvem ježto se vzpírují platit mostné; na zakročen starosty města puštění však přes most bez- platně. Nacionální dělnictvo shromáždilo se pak v hotelu, kde posl. Heine odůvodňoval, pro posl. Seliger nesměl dostati slova. Prohlásil něm, že je to rozený provokatér, který prý uráží a posmívá se všem německo-nacionálním poslancům severních Čech, že je tudíž samo- zřejmo, že nesměl mluviti na schůzi německých
#17 alto_textblock #17
dělníků.
#18 alto_textblock #18
Německý vicepresídent u vrchního zemského soudu. Hned, jakmile se vyskytly na veřejnosti první zprávy, že vicepresidentem vrchního zemského soudu určen jest dvorní rada Vyšín, vytasila se „Bohemia“ s nápadem, aby „utvo- řeno“ bylo u vrchního zemského soudu také místo pro německého vicepresídenta, poně- vadž prý jest u vrch, zemského soudu „vlastn skupina německých radů“. „Prager Tagblatt“ dal uplynouti několika dnům, než přišel do mlýna se svým vlastním násypem a teprve vče- ra uchopil se oštěpu „Bohemií“ vrženého sděluje, že němečtí poslanci od několika let usilují o to, aby u vréh. zem. soudu zřízen byl
#19 alto_textblock #19
německý vicepresident a jest prý žádost tato úplně oprávněna podle analogie místodržitel- ství. „Prag. Tagblatt“ ví dokonce o „odůvod- něné naději“, že přání německých poslanců bude splněno. O důvodech této naděje není však českým poslancům ničeho známo. Naděje „Prag. Tagblattem“ za německé poslance tlumočené nemohou býti jednostran- ným vyslechnutím jich jen tak beze všeho spl- něny ani tak proslulým přehodnocovatelem hodnot jako min. Hochenburger. Nynější orga- nisace vrch. zem, soudu po stránce jazykové pochází z roku 1890 a došlo k ni nařízením ministra justice ze dne 3. března 1890, jímž zřízena byla zvláštní „německá skupina radů“, na niž se „Bohemia i „Pr. Tagblati“ a tudíž i jich poslanečtí informátoři odvolávají, to jest skupina 15 radů, „jimž se průkaz znalosti če- ského zemského jazyka promíjí.“ Jest však známo, že tomuto výnosu předcházely vyrov- nací konference v předsednictvu ministerstva mezi českými a německými zástupci konané nejen ku pozvání a pod vedením vlády, nýbrž i pod její závazností jako třetího kompaciscen- ta, jemuž tato jeho vlastnost německými po- slanci v parlamentě i mimo něj, jakož i veške- rým německým tiskem bez ustání byla připo- mínána. Citované nařízení jest přímým vyko- náním závazku vlády, z lednových úmluv nan připadajícího jenom s výslovným sou- hlasem českých zástupců, jak se vý- slovně mezi punktacemi uvádí. Kromě tohote kusu úmluv realisovány ještě jen dva jich od- stavce, a sice pokud se týče organisace zemské školní rady a rady zemědělské, k nimž došlo ovšem cestou zákonodárnou. Přes to však prá- vě tato souvislost s podstatou všech ostatních lednových úmluv učiníla konečně i praece- dencí z každé další změny v organisaci vrch zem, soudu v Čechách, pokud se týče národ- nostních držav integrující část pří- padné vzájemné dohody obou ná- rodních stran. Přání, tlumočené tiskem německého kasina, mohlo by býti považováno nejvýše za komplikaci současné česko-ně- mecké dohody, před jejíž forum by patřilo, ale její splnění mimo toto forum jest na- prosto vyloučeno, Každý pokus o ně musíl by býti pokládán za další výkon v ře- tězu německo-hochenburgerovských intrik, ke zmaru vyrovnací dohody směřujícíchl
#20 alto_textblock #20
Dr. Roller a Wolí o vyrovnání. Ve Vrchlabí řečnili v neděli poslanci dr Roller a Woli o vyrovnání v Čechách. D . Roller ze svého šíře známého stanoviska zpupné vyzývavosti dovozoval, že by Češí vlastnč měli býtí donucení ke splnění německých poža- davků. Dosud jsou prý české ústupky nedosta- tečny a na otázku, dojde-li k vyrovnání či ni- koli, musí prý dr. Rolter odpověděti spíše, že ne- Uprostřed květns, nedostaví-li se vláda se státní výpomocí, nastane nepochybně úpadek zemského hospodářství. Pojednávaje o úpravě učitelských platů prohlásil dr. Roller, že výpomocí okresních zastupitelstev nemůže býti učitelská otázka ře- šena, avšak učítelé němečtí nejednají prý správně. když ji s posměchem a opovržením od- mítají opatření toto představuje prý první krok německé samosprávy na poli školství, ukazuje prý také, že německý lid, vykřičený od Čechů z kupčiky, jest schopen obětí (to jest zpropitného, odmítaného učiteli, vědomými důstojnosti svého stavul) Řečník litoval, že Němci tak dlouho za- nedbávali zemskou správu; při obsazování míst zemského výboru přijde prý více na muže k tomu sehopné, než na zákony, což jest rčení naprosto tmného smyslu, nechce-li dr. Roller tím říci, že se němečtí mužové nemusí jako přísedící držeti zákonů. Posl. Woli litoval nedostatku politického instinktu u Němců, kteří v liberální čře zapo- mněli na uzákonění německé státní a armádní řečí. Po celý lidský věk trvající hnětení Němeů vzalo za své až r. 1908 kursem ministerstva Bie- nerthova, Němcům příznivého, teprve tenkrát Němci rakouští uvědomili si své historické po- slání jakožto přední stráž němectví ve střednt Evropě. Násle ek špatného vládního umění je st vzpurnost severních a jižních Slovanů. Co se týče vyrovnání v Čechách nemá vláda žádného pev- ného cíle před očíma, nýbrž neustále kolisá. Na jedné struně vyvinovala vlada nátlak na velko- statkáře, na drché pak uslanovila knížele Thuna vyrovnacím místodržitelem, který svými, Čechům příznivými opatřeními stal se direktní překážkou vyrovnání. Kromě toho má prý vítězství balkán- ských národů neplahý vliv na Čechy, takže se musí počitati se zmarem vyrovnání, což prý bude miti v zápětí také rozpuštění sněmovay. Při no- vých voloách bude se pak Němcům jednati o zni- čení posledních zbytků sociálních demokratů v ně- mecké části Čech, aby se tomuto moru učinila přítrž. Na konec rozpovídal se Wolí o zahraničné politice a rozplamenil své posluchače nenávistnou, válenou štvanici proti Rusku, že vstali a zapěli Wacht am Rhein.«
#21 alto_textblock #21
Z polského tábora ve Slezsku. (Pův. dopis „Nár. Listů“. ) Nic netrvá na světě věčně a vše dospěje ke svému konci. Tak i přátelství mezi českými cen- tralisty a polskými sociálními demokraty ve Slez- sku, jež se daluje od dob rozdvojení naší sociáln demokracie na autonomistickou a centralistickou skupinu. Až dosud postupovali centralisté vždy společně s Poláky proti autonomistům a vůdce jejich posl. Cingr má jen společnému tomuto po- stupu co děkovati, že při posledních říšských vol- bách nepřišel o mandát. Dnes dochází k zjevnému rozkolu. Polští sociální demokraté jsou si vědomi síly a ucelenosti svého tábora, stejně jako bez- významnosti českých centralistů. A proto chtějí, aby tito byli bezvýhradnými jejich spojenci. U po- slauce Cingra toho docílili, neboť ten jde s nimi dnes již docelá zjevně. Na poslední zemské konfe- renci polské strany prohlásil se úplně solidárním s válečným postupem polských sociálních demo- kratů proti Rusku Orgán centralistické strany na Ostravsku ve Slezsku, „Svornost“, nechtěla však polské tak- tíce rozumět a před několika dny uveřejnila lokál- ku, v níž velmi mírně pozástavovala se nad tím, že polští sociální demokraté organisují dobrovolné střelecké spolky a že na polích u Michál- kovlc a Heřmanie stoupenci této strany v prázdných chvílích dokonce se cvičí ve vojenských pochodech. To bylo příčinou prudké odpovědí posl. Regrav „Robotniku Slaskim“. Zde bylo centralistům zle vyčíněno, že nechali polské soudruhy osamocené v boji proti polsko-ostravské radnici při nedávné školské stávce a vůbec bylo jim řečeno, že jest to strana, s níž čeští dělníci nechtějí míti nic spo- lečného a která sebe i svůj tisk udržuje jen tím. že se vnacuje polským dělníkům. Nevíme dosud. jak se centralisté k této kritice jejich činnostia významu zachovají. Konstatovati však povinni jsme již dnes, že s touto stranou ve Slezsku i Ostravsku jest den ode dne hůře a že i zde bude odsouzena k naprosté bezvýznamnosti, dojde-li ke sblížení mezi antonomisty a sociálními demokraty polskými. Že v dosavadním poměru těchto dvou stran se změna chystá, jest patrno čím dále tím více, zejmé- na pak v poslední době, kdy český autonomistický tisk tak rozbodně se zastával, namnoze 1 proti svým vlastním stoupencům taktiky, kterou polšt
#22 alto_textblock #22
socialisté hodlali vydobýti škol polských v Polské Ostravě a Dětmarovicích. Z Bezkyd tak často docházejí stížnosti na těž- ké poměry, v nichž jest žíti zdejšímu slovanskému lidu a není, bohužel, naděje, že by v dohlednu bylo lépe... Arcivévodská komora těšínská, jako ma- jitel ohromných zdejších lesů i ohromných lánů polí, jako majitelka četných průmyslových závodů, hostinců atd. vykonává zde svým personálem hru- bý, germanisační nátlak a kde nestačí její vliv. tam pomáhá německý Frýdek, Jablunkov, a tua tam osamělá továrna, jejímž majetníkem jest Ně- mec, neb německý žid. A tak zdejší lid, odchová- vaný utrakvistickými školamí, renegátskými učiteli a renegátským „Slazakem“, ztrácí čím dále tím více vědomí svého slovanského původu, stává se přívržencem německých ideí, obléknutých do rous chu renegátského „šlonzekovství“, a konce toho všeho jeví se tím, že s největším klidem snáší ně- mecké panství ve svých obcích, aniž by proti němu protestoval, a aniž by se mu bránil. A jak se mu má také bránit, když není nikoho, kdo by se staral. aby Jablunkov i celé jeho okolí nepodléhalo ger- manisaci? Polští vůdcové, jak se zdá, nevidí, kam zde polský lid spěje, nevidí to pro samé starosti o boj proti nám a dle toho jsou pak konce. Uka- zujeme na Jablunkov jako na jedno z typických míst ve Slezsku, kde vykonány byly právě obecní volby. Zdejším starostou a zemským poslancem jest poštmistr Zwilling, pomalu jediný Němecv místě. Ale za to jest zde ohromná spousta rene- gátů, kteří zdejší němectví udržují. Přes to má však Jablunkov polskou většinu, neboť mezi 3982 oby- vateli jest 3221 Poláků. Němců dle úřadní statí- stiky, jakkoliv prováděli sami zde sčítání lidu, jest jen 538. Přes to však jest obecní representace vý- hradně německá. Jací však ti jablunkovští Němci jsou, jest patrno z pouhých jmen kandidátů třetího voličského sboru: Emanuel Bulava, Fr. Kuchejda, štěpán Sýkora, Frant. Mokryš, P. Vašica, Adam Sněgoň. Jan Lubojacký. Ondřej Čudek, Jan Rud- ský. Fr. Procházka, Adam Byrtus a pošímistr Zwilling. Již z těchto jmen jest patrno, jakého hříchu na polskosti města i kraje dopouštějí se Poláci, že se o Jablunkov nestarají. Při nynějších volbách vůbec ani polská kandidátní listina ne- byla vydána, jakkoliv má u zdejšího okresního sou- du býti obsazeno místo přednosty, o které se rvou Němci, a tudíž bylo dvojnásob na místě ukázatí sílu místního polského živlu. Když se germanisuje celé město, celý kraj, to Poláky nebolí a nikdo z nich nejde zachraňovat. Když ale v Dětmaro- vicích nechtějí Češi polské minoritě dáti vše, co by si přála, již jest kde kdo vzhůru a Poláci se neostýchají ani paktování s Němci, aby své ješitné choutky prosadili.
#23 alto_textblock #23
V nynějších těžkých dobách v česko-polském poměru nutno zaznamenati jeden fakt, který s po- vděkem byl kvitován také na polské straně „Dzien- nikem Cieszynskim“. Ústřední hospodářská spoloč- nost v Opavě na poslední své valné hromadě zvo- lila čestným svým členem býv. předsedu „Towar- zysziwa rolniczego“ a býv. zem. poslance p. Jiřího Ciencalu, jenž ziskal si nesporných zásluh o po- vznesení polského rolnictva ve Slezsku, jak po stránce hospodářské, tak národní. „Dzlenník Cie- szynski“ zaznamenávaje tuto událost podotýká, že Ciencala vždy byl přívržencem společné práce če- ského a polského rolnictva a přeje si, aby také v ostatním životě našem a polském došlo k žádou- címu vyjasnění. K tomu dlužno vůči „Dzienniku“ zdůrazniti, že shoda česko-polská nemá ve Slezsku v českých řadách principielních odpůrců a že, jako vždy, záležeti bude jen na Polácích, aby poeti v shoda mezi oběma slovanskými národy ve Slezsku stala se skutkem.
#24 alto_textblock #24
Š.
#25 alto_textblock #25
Rakousko-Uhersko. Terstská „Edinost“ rozpřádá dále své my- šlenhy o škodlivostí vlučeké fakutty v Taratá pro Slovany na Přímoří a vyvozuje odtud ne- správnost hlasování českých a dalmatských poslanců v rozpočťovém výboru. „Edinost“ ukazuje opětně na nepoměr mezí Vlachy a Slovinci, hlavně pokud se týče školství. Vla- chové mají všechny možné školy od národ- ních do středních, odborných a vysoké školy obchodní, takže jim schází pouze universita. Slovinci v Terstě, ač je jich 60.000 a tvoří tře- tinu všeho obyvatelstva, domáhají se po třicet let marně jediné obecné školy a neměli by jí podnes, kdyby si jí nebyli zřídili svým vlast- ním nákladem. Skolami přesyceným Vlachům povoluje se nyní v Terstě i fakulta a nikdo při tom ve výboru nepamatoval na Slovince, kteří nemají ani nižších, ani odborných, ani středních škol. Omluva, že vysoká škola je věc kulturní a ne politická, v Terstě neplatí. Tam každá, i národní škola, je politicum, ne- boť odchovává žáky v duchu národním a vy- zbrojuje je potřebnými vědomostmi k boji za národní existenci. „Edinost“ připomíná Dal- matincům, kteří jsou doma nyní národně za- bezpečeni, jak přes to se houževnatě brání proti zřízování vlašských národních školv dalmatských městech; připomíná českým po- slancům jich péči o menšinové školství v po- němčených krajích českých a dodává: Musí- me býti proti zřízení vlašské lakulty v Ter- stu, dokud nebudou splněny podmínky, jež kladou Slovinci, opírajíce se o svou početnost. své domovské právo, o svůj význam v hospo- dářském životě tohoto území, a ovšem též o svá občanská práva a platné státní zákony. Ani Slovinci nejsou proti tomu, aby se vyho- vělo kulturním potřebám vlašským, ale brání se, aby zřízením vlašské fakulty ještě se ne- zhoršil nepoměr mezi Vlachy a Šlovinci. V rozpočtovém výboru skutečně se na terstské Slovince zapomnělo. Je-li kde pří- pustno junctim, mělo se ustanoviti zde, když se hlasovalo pro Terst jako sídlo vlaš- ské fakulty a prohlásiti, plní-li stát svou po- vinnost k Vlachům, že i terstští Vlachové mají dostáti své povinnosti k Slovincům a zříditi pro ně dostatečný počet škol. To se nestalo a sice, jak máme za to, jen proto, že jak čeští, tak i dalmaští poslanci, hlasujíce pro Terst, věděli, že vlašská fakulta v dohledné době do Terstu se nedostane.
#26 alto_textblock #26
Slovíncí a vlašská fakulta.
#27 alto_textblock #27
Vojenské organisace v Halíči.
#28 alto_textblock #28
Podali jsme ondyno obsah informace, rozeslané po novinách haličským „tajným vý- borem“, o účelu vojenských organisací, zřizo- vaných nyní v Haliči v polských i ukrajinských obcích. Z našeho listu zpráva „tajného vý- boru“ prošla časopisy ruskými a nyní četné polské listy v království polském vyvrace í správnost informace „tajného výboru“, Časo- pisy „Slowo“, „Kur. poran.“, „Gaz. Warsz.“ tvrdí, že ani v Haliči většina Poláků nejde s „tajným výborem“ a zhola nepravdivy jseu prý zprávy o revoluční organisaci v králov- ství polském. Polská společnost v královštví polském střízlivě oceňuje reálné podmínky národní existence, zvláště své vlastní síly a nedá se svésti k lehkomyslným výbuchům. Energie polské společnosti obrací se nyník hospodářské organisaci, jež má za účel po-