mir t prospěch bodoacBOiti » konečný sdsr této ■tsré rnkonské řiie в kr. českého. To dej Běh! (Yýborně ! Výborně !) Posi. P1 e n e r doksznje, íe co prý Něm- сйш schisi т čsebich do počtu, to je nahrs- teno n nich souvislosti s velkým n&rodem německým.­ Ěečnlk posmívá se slovftm .smířeni“ a .dohodnuti se“. Dále sňati se dokázali, ie Čech bes němčiny se neobejde, kdežto Němec tady česky nméti nemusí. Poel, To n ner vytýká pánftm na levici, ie ai přespřilii json domýilivi, čehož vinu máme také my, poněvadž dlonho jsme se o svá práva roshodně nehlásili Avšak to json již .tempi passati* — .krásni dnové aranjaesitl pominnli* (veselost). Pro návrh přihlásili se jeitě prof. Sabata, hrab. Harach a Krofta. Posi. Barenther: Konečně tedy se• hnaly se nad tonto sněmovnou přece mraky, jimi bylo se tak úzkostlivě vyhýbáno. Přechá- stje к rozpravě o následcích, jaké by měla navrhovaná­ oprava volebního řádu praví, ie n é- mecký sedlák boji sečeskóho státn A ostatně prý neni třeba, aby češi a Němci sesedali na jednom sněmn. Ěečnlk praví : Dejte nám vlastni náš sněm a my si uděláme volební svěj řád a vy pak můžete miti také svůj. (Pochvala­ v levo, odpor mesi českými poslanci.) Když byl ještě dr. P a 1 a c k ý delší německou­ řeč proslovil, přijat к návrhn knížete Švarsecberka konec debaty. Generálními řečníky zvoleni dr. Herbst a hr. C 1 a m-M a r t i n i c. Posi. dr. Herbet nazývá ponhon domněnkou,­ ie práva 'českého lidu json zkrácena dosavadním­ volebním řádem. Obvyklým svým jizlivým­ způsobem mlnví рак řeinik o všem možném : o době josefínské, o Ricgrovu memorandu Napoleonu­ Ш. a j. Zvláště okázale vynáší rakouské­ vlastenectví Němců, jichž vlasti jest prý je- aom Rakousko, kdežto Češi pamatuji vždy dříve na království české a pak teprv na Rakousko. Herbst mluví do nekonečna, při čemž mu němečtí­ poslanci dělají velice horlivě klakn. Posi, hrabě Jindřich ClamMartinic: Bránf-li se Němci proti každému zhanobeni, •kráceni Němců, pochopí tedy, co my cítíme, když se o nás tvrdl, že my chceme roiiti souvislost­ řiie. Proto s rozhořčením odmítáme toto podezříváni. Všichni národové jsou Rakuiané, proto nesmíte národní hymnn rakouskou prohia- iovati za svou, ta jest majetkem všech národů rakonských. (Výborně !) Proto neni menším Rakušanem,­ kdož drží se své užší vlasti. Mnslme býti rozhořčeni, když city, přesvědčeni naše prohlašuje­ se za staré haraburdí. Z druhé strany hned uváděny všeliké věci, které sem nepatří, vložili tam úmysl, jako by Němci byli zkráceni, potlačováni. Kde jde o strany politické, tu jest směna možná, ale národové trvají, a tu řeč čísel­ mluví stále a bez netáni. Hned od prvního zasedáni sněmn žádá se od jednoho kmene opraveni­ nespravedlivého volebního řádu, i jest to tedy zajisté požadavkem práva a spravedlnosti, aby se o této otázce jedualo. Nedaji-li si Němci dobré německé právo vžiti, zda-li to dobré české­ právo má se zadati ? Odmítali každé jednání, znamená, že tn dána moc a ne práro. (Výborně 1) Ohroženi německé národnosti, zkráceni, potlačování,­ tot vše uvedeno jako nepochybný skutek, ale to by se bylo musilo dokázali. Hned z předu vitšině tento úmysl podkládali, to jest jednáni nepříslušné. Že bylo od jednoho návrhn opuštěno,­ jest to něco neslavného ? Že by při ožíváni­ jazyků ve veřejném životě nebylo možné dohodnuti, tomn odporuji celé dějiny země. Proto žádá se zřejmě rozpoltěni země. (Sláva, výborně !) To jest vydané heslo, řeči tu prone- šené bndon hozeny mezi lid německý, aby se dělalo smýšlení ! (Výborně ! potlesk.) Zástupci mají nmirůovati, ale zde jest tomn naopak. V jednom­ volebním provoláni, jež bylo rozdáno mezi německý lid v jižních Čechách, bylo tvrzeno, že chceme zase zavěsti robotn. Ta se mlnví o nebezpečí pro německou národnost,­ a sám Plener konstatoval, že se jedná jen o úitavověrnou stranu. Nedospěl jsem ještě к tomu, že by se mělo setrvati na poznaném nevýhodném postaveni, že dorozuměni jest zapovězeno.­ (Výborně!) Postavení velkostatkářů zakládá se na dějinách­ země, ne tedy pouze na dani. Jest-ii druhé straně proti mysli rozdíl, že velkostatkáři plat! poměrně menši daů, proč zapomíná na rozdíl mezi zlatkcu měštana a venkovana, počta venkovanů a měst, proč právě zde? Toši se úmysl. (Veselost.) Když žádá se změna, nnž třeba ta uvážiti, ie se dosud voli 54 poslanců najednou. Velkostatky jsou povolány, aby upravovaly postupný pokrok. Velkostatkáři zastupuji právo; kde jest toho třeba, musejí se účastnili v slastech­ i strastech lidu, avšak s účinkováním nmlr- úujtelm. Proto má rozděleni velkostatkářů za účel ochranu menšiny nejen ve velkostatcích, nýbrž vůbec. Jest to přece mondré opatřeni, jež má pracovat! к možnosti tvořeni politických atran. Mlnveno tn o faudamentálntch článcích. Politická akce nesmi se vytrhovati z trvavšich tehdy poměrů, má-li býti spravedlivě posonzena. Jest prostě jejich účinkem, jako vlna v rozčerené­ vodě, z niž nemůže býti vyšata. Právo veřejné může se měnili, avšak kdyby každý skutek již se stal právem, to by nás zbavilo sákladn přirozených poměrů. Json tn dva směry : centralistický, který chce nový útvar, kdežto druhý trvá na tom, aby se opravy prováděly dle potřeby na základě monarchie. Proto jsme roka 1871 nechtěli к akci přistoupili jednostranně,­ nýbrž učinili jsme návrh na organisaci celého Rakouska. Ve fundamentálních článcích nejednalo ae o rašeni práva, nýbrž o doroz­

uměni. To již minalo. Zavedeny i přímé volby, a my jame na dané formy přistoupili. Jakkoliv ae náhledy rozcházejí, přece jest dnes dorozuměni­ nevyhnutelným požadavkem dosaženi úspěchů. Dorozuměni přineslo by nám zlaté ovoce svobodného zřízení. Třeba ai vážili přesvědčeni nejen svého, ale každého jiného, nejen převzaté, ale i nabyté právo. To jedno právo mám, abych odmítl všecky útoky proti mně, jež se zakládají na podezříváni, na ponhém slovu fundamentální články. Po slovech posi. Pienera neni pochybnosti, že Němci chtějí užiti § 54. a vzdálí se ze sněmovny,­ zanechavše všech důvodů. Ale snad přec při podobném jednáni naskytne se nějaká shoda. Mám přesvědčeni, že právní cit německého lidn bnde naléhali na náprava, sezná-li se bezpráví. Nebylo by to ku cti německémn lido, kdyby trval na poznaném bezpráví, a i tento lid dospěje­ к poznáni, že jde o stejné právo všech. Pak se dospěje к mira a dorozumění. Zemský výbor podá své návrhy a o těch se bade jednali. (Výborně! potlesk.) Zpravodaj posi. dr. Rieger: Slavný sněme ! Pokročilost doby a chorá- vost káže mi, abych jen krátce se pronesl. První řečník s druhé strany vyslovil se, ie by bylo s podivením, kterak by návrh takový, jako ten, který jsem předložil, mohl býti sněmem zamítnut.­ Uznává tedy, že návrh tento jest oprávněný­ a že se shoduje в tim, co v dřívějších usneseních sněmn bylo vysloveno. Ale praví, že návrh nemůže býti z té příčiny přijat, poněvadž klade za základ svého rozhodnuti odůvodněni věci. Pánové, co jsem já pověděl к odůvodněni svého návrhn, to není předmětem dnešního hlasováni.­ Tím jest jedině to, co v návrhu samém stoji. A když přiznáváte, že již dřívější sněm podobné rozkazy dal zemskému výboru, pak ne- pochopnji, proč to nechcete opakovat nyní. Moha já jinak roznmět skalka toma než že jste tenkráte­ učinili asnežen! nt aliqaid fecisse videatur, ale že jste dobře si byli vědomi, že ten výbor, jemuž přikaž jste dali, nic nendílá, kdežto nyní ae bojíte, ie by to nynější výbor vzal do opravdy. Pánové, ca se volebního řádu týče, o návrhu­ samém, mlnvil vlastně obiimiji jen Jeho Excel. dr. Herbst. V jedné části své řeči dokazoval,­ že ve všech zemích json nesrovnalosti. Co to dokazuje? To jsem nikdy nepoplrai, ale že jest žádoncl, aby se nesrovnalosti, kde json, opravily, torna každý přisvědčí. Pan dr. Herbst dokazoval dále, ie také něm. národnosti tn a tam se děje křivda, že tn a onde něm. okresy jsou přiděleny к okresům českým a tam májo- risovány. Ano, pánové, to přiznávám a to je právě předmětem našeho návrhn. aby s& torna odpomohio a jeho Excel, sám ve své řeči jednou­ poukazoval к tomn, a žádal, aby se ty věci opravily a zaokronhlily. Pánové, ten důvod zůstává­ pořád ve své platnosti, že již pomalá čtvrt století nplynulo, co tento nespravedlivý volební řád je v trváni a že od té chvíle mnoho se již změnilo a když již tenkrát bylo uznáváno, že ten volební řád je nespravedlivý a že třeba opravili ty nespravedlnosti, je potřeba ta teď zajisté­ mnohem větší. Pánové, já nebádá se ponštét do toho, abych vám uváděl nespravedlnosti našeho­ volebního řádn, ale připomínám jen to, že okres volební, který sem vyslal J. Exc. pana Herbsta, má jen 44 voličů a okres, který sem vyslal pana posi. Zeith&mmera, 328 voličů. To json přece náramné rozdíly a snad by přece zasluhovaly,­ aby se to opravilo. Když v Liberci json tři poslanci, kteréž město má 28 000 obyv. a Plzeň na 39.000 obyv. má jen jednoho, to je patrně křiklavá nespravedlnost. Ale i nerovnost­ a nespravedlnosti zvětšily se během časn ton okolnosti, že nékterá města náramně se vyvinula.­ Rovněž křiklavá nespravedlnost je ta, že v některých místech voli lidé s 2 zi. daně, ale zde lidé v Žižkově platí až 300 zi. a nemají­ ani nepřímého práva volebního, nevolit ani velitele. To json přece tak frapantnl nesrovnalosti,­ že každý rozumný a spravedlivý člověk masl a znát, že třeba revise, aby se to opravilo. Já do detailů se ponštět nebudu. Řokl jsem již, že volební řád nemá se dělali к torna čili, aby té či oné národnosti dal většina. At se měří každá národnosti stejnon měron, at pak vypadne co chce. My jsme ten volební řád nedělali (tak jest) a zajisté nebyl к našemu prospěchu dělán; byl to náčelník vaši strany, Schmerling, který ten řád dal dělat svými pomocníky Lasserem a Mayerem a zajisté ne к našeran prospěchu, ale к naší škodě. Pánové, my také to rozdéleni na knrie tam neopravili ; já hned v první době sněmn nkázaljsem к torna, ie jest to převrácené staré zřízeni zemské a že to není volební řád pokročilý. Aie, pánové, proč vy majíce tolikrát příčina to měnit, jste tak neučinili ? Nemluvím o jiných důvodech jeho ; ale proč on, když to jest jeho prapor, nenčinil to v r. 1872 a 1873. Tenkrát se o tom nezmínil. Tenkrát se mn to do jeho politického krámu nehodilo. Ěečnlk vyvrací jeité dále některé námitky Herbstovy a pokračuje : Pánové, všecky ostatní věci netýkaly se volebního­ řádu, nýbrž reflexi čisté politických ; já pánové, nechci se tuze daleko ponštět v této věci, ale několik výčitek mnslm již i osobních přičiň odvrátili, poněvadž byly obráceay hlavně к mé osobě. Já, pánové, když jsem odůvodňoval­ svůj návrh, zajisté jsem to učinil s tlm poctivým­ úmyslem, abych nikoho z vás neurazil, to mi věřte na mon čest; рак-li ie mi to ne podařilo a já plece někoho snad arsali, prosim, abyste nvátili okolnosti a smysl slov. Mlnvil jsem o tom, že json někteří lidé, kteří preten- dojl jakousi hegemonii německého lidn v Čechách­ — to nemůžete popřlti, na to jsem od­

pověděl: na čem se má hegemonie ta sakládat? Na tom, ie jste bobatii, neb inteligentnější, aneb ie jste s ušlechtilejší rassy, aneb snad s jiných příčin? a pokosil jsem se jen s lebka odpově- dlt, že vskutku takových příčin není. Hegemonie­ v každém shromážděni a sněmn není věci zákona ani volebního řádn, to je věci talento a větší inteligence . a pakli německý živel v Cechách­ bade větší inteligenci vynikat mezi námi, jeho vedeni samo se dostaví a my mimovolně b deme sledovat jeho kroky Ale já zas mám ta důvěra ve svůj národ, že v tem snaženi nezůstane­ za národem německým a že v inteligenci­ a dnievnl činnosti se mn vyrovná a že к té hegemonii ani z toho stanoviska podstatný důvod nebude. Pánové, to tedy nebylo pověděno na nráiku a jest-ii jsem o tom mlnvil, ie některé výkřiky bolesti bývají posýlány do německých novin, nechci se tlm tajit, že jsem to řekl, ale ne v tom smyslň, jako by pan dr. Herbst neb jebo nejbližši přátelé jebo byli to činili. Umím dělali rozdíl mezi těmi, kdo stoji na půdě rakouské a mezi těmi, jiebž naději jest sjednocené Německo. Já moha toto stanovisko pochopit, ale jako Čech a rakonský vlastenec mnslm ho zatracovat Já nejsem soudcem v té věci a nechci se činit soudcem nad tim, co prospívá­ vašemu německémn národa. Jet nad námi jiný velký mni, kterému snad kompetentní o tom sond neodepře a ten zajisté snad zdravě sondi, zdali politika, kterou vedete, je ve prospěch­ národnosti německé a nechci jeho slova citovali, poněvadž se přilil blízko dotýkají jednoho­ z členů toho sněmn, ale vy mi snad dobře rozumíte. (Výborně ! veselost.) Pánové, připomenulo­ se mi jakési promemoria. Pánové, chcete-li věci minnlé ohřívat, dobře ; když se vám to libí, i to připouštím, ale třeba vědět, v jakých okolnostech­ a poměrech se to stalo. Jen tolik vám řeknu, &e jeden rek, kníže a generál, který na bojišti za Rakonsko krev svon proléval, četl to a řekl : Tohle se stanoviska pruského­ musí se zatratit, ale se stanoviska­ rakouského je todocela správné a já podplšn každé slovo. (Výborně, výborně !) Pánové, když jsme hlasovali,­ co se má činit proto, aby v Horním Rakouska­ nevykládal se či. ústavy tak, ie json domácí­ páni v Linci velkostatkáři — je to patrně proti všemn rozumu — tn my nemohli jinak hlasovali, poněvadž v Praze je asi 50 takových majitelů, jejichž domy json v deskách zemských a my také pro ně nežádáme právo hlasovací. Dále se pravilo, že prý jsme my nepřátely jednotného státního zřízeni. Kde pak jsme co takového řekli aneb dali znáti ? Pan poslanec Plener to slovo vyslovil a ozvalo se mn na toto na středních lavicích : „oho !“ On řekl : „vždyť nznáváte, že nejste centralisty.* Ano, nejsme centralisty, ale což masl býti každý centraliston, kdo chce uznávali jednotné řízeni státní ? Vždyť v Anglii žádný roznmný člověk nepoplrá jednota řízeni státu a přece je tam velká míra autonomie,­ рак-li tedy v tem se rozcházíme в vámi, nemůžete nám vyčítat, že popíráme jednota státního­ řízeni. Ještě dvě věci json, o kterých chci promlnviti. Byla zde pronesena myšlénka, že by se mělo království české rozdělit! na dva díly a poslanec dr. Herbst pověděl, že nad tlm povstalo­ mezi námi zděšení. Já, pánové, řebnn upřímně, n mne ne ! Já jsem se toma jen smál (Veselost), poněvadž jest to návrh monstrósni, abych horšího výrazu neožil, a zdá ae mi tak nemožným, že žádným namáháním byste toho nedocílili. Uvádím klasického svědka dra. Herbsta,­ který hned na to mlnvil a dokazoval, že volební okresy nedají se tak rozdělit, aby nebyli­ češi s Němci pohromadě (Veselost), vy chcete ndělat nové Trentino v Cechách (Veselost), co pak vám to může rozumně jen napadnent (Výborně ! výborně !), kam pak byste s tlm dospěli, vždyť vidíte, že v každé jednotlivé­ obci json národnosti mezi námi smíšené ; ba i v jednotlivých rodinách je mni Němec a žena čéška a pod. Co pak pii takovýoh poměrech­ se dá takové rozděleni jen myslit? Ěečnlk na to zmiňuje se o rozčileni, jaké dle tvrzení s drahé strany pannje mezi lidem německým a praví, že massy lidn vždycky ostřeji pronášejí své mínění, avšak poslanci že by měli býti rozvážnější. (Výborně!) Mezi lidem níjdon se výstřednlci všade. Je-li německým poslancům na tom záleženo, aby mysle rozčilené se upokojily,­ pak dobře nčiní, když své řeči nebadoa dávat do tiskn. (Veselost.) — Po té mlnvi řečník­ německy a ovádi, že Čechové nenstanon klestili­ dráho к dohodnotl se а к opraveni shody a smlrn (Výborné ! bravo ! potlesk.) Pribročnje se kn hlasováni, při němž odkázáni­ návrhn zemskémn výboru se schvaluje. Tlm schůze skončena.

Politický přehled domácí. V Praze, dne 7. srpna V sobota večer mezi 10. а 11. hodinoa vybocbla v Terstn, v domě, v němž se nalézá kancelář veteránského spolku, petarda, která však na štěstí nikoho neporanila. V bezprostřední­ blízkosti doma tohoto nalézají se kasárna­ stráže bezpečnosti. Sondi se, že atentát ten platil veteránům, kteří právě pořádali slavnost­ výročního dne známého nezdařeného pumového­ atentátu, čtyři podezřeli vlaitl dělníci byli zatknuti, avšak opět propnitěni, jelikož dokázali­ své alibi. I prohlídka doma a celého okol! ostala bezvýsledná. Nezdařeným atentátem tim nebyla však ani v najmenším pokažena slavnost,­ která se odbyla v nejlepil náladě a pořádku.­

Politický přehled zahraniční. V Prase, dne 7. srpna. IVÓmeCltO. Dle soukromého berlínského­ telegramu „Vaterlandu* odbývali se bode dle předběžného oznámeni knížete Lůwea- steina v záři v Dusseldorfn generální schůze všech německých katolíků, — „Bohemie" přináší z Berlina dopis, jenž pojednávaje­ výhradně o církevní politice vlády praiké, bere pod svoa ochrana p. Schidioni vůči tvrzeni, že jest Bismark s jeho činnosti ■ Bv. Stolice nespokojen. „Neni to vina Schlöze- rova", píše dopisovatel „Bohemie*, jeit-li ie měla posavadnl vyjednáváni e Vatikánem ten jednostranný úspěch, ie se musilo Prusko, jak mnosl tvrdili, krok za krokem roshodnonti pro nej podstatněji! ústupky bez jakýchkoliv posorn- hodnějších protiústnpkův. Scblözerovi dostává se jak horlivosti, tak i schopnosti, neštěstím jeho však bylo, že mn bylo jednali в lidmi, kteří в nemenši horlivosti a schopnosti prozirali své prospěchy, jichž postavení však bylo proto příznivěji!, jelikož mohli s větiim doševntm klidem očekávali vývin věci, kdežto jich odpůrcové­ měli na spěch, aby se к cíli dostali. To vše jest Biemarkovi známo a proto nepřičítá vina pana Scblözerovi a jest-ii že jej dosnd nepřijal,­ neni toho příčinou nepřízeň, nýbrž choroba­ jeho." — Ku konci plže berlínský kerre- spondent takto: „Zdá se, Že se vláda zařiznje úplně na ozbrojený klid zbrani, ana se musela vzdáli naděje, že dospěje ceston vyjednáváni кв snesitelnémn „modus vivendi* s Kurií. Viáda bade nyní květnové zákony tak revidovali,­ aby z nich odstraněny byly veškeré nespravedlivé­ násilnosti a tlm zadosti učiněno bylo odůvodněným stlšnostem pruských katolíkův. S tlm větší přísnosti a pomoci donucovacích prostředků bade рак vláda drželi „potměšilé* kněžstvo na nzdě. Tof nejnovějšl recept, jeji ponžiji nyní offíciosevé. Bnde-li miti úspěchu, dlužno vyěkati * — Registrujeme prozatím bea viech poznámek tento „recept* na letkvar, uvařený­ v „liberálni* kuchyni židovského novinárstva,­ jemni by byl ovšem po choti. Pruská vláda však došla n)nějšimi zkušenostmi к jinému poznáni­ a pochybujeme, že by se řídila podobnými „recepty* iidovsko-liberálními. IF’rzAUOlG. V paláci bonrbonském sešel­ se v pátek známý belgický publicista В o- land s delegáty zástupců levice a prohlásil, že zná jména oněch dvou poslanců, jimž odevzdal­ oněch 16.000 franků a že by je oznámit! mohl ponzo za sonblasn a n přítomnosti svého právního zástnpce, advokáta Damase v Orleansu. Proto njednána nová schůze na úterek, к nii pozván i Damas. Ronenský list „Nonvelliste* přinesl zpráva, že oněmi dvěma poslanci jsoa Etienne a Arène, přátelé Gambettovi.

Kronika církevní. * České exercicie — v Hradci Králové.­ Píše se nám z Hradecka. Ndp. biskup irálové-hradecký zařídí svému kléru v Hradci Králové od 20.—24. srpna b. r. kněžské exercicie­ v české řeči, jež miti bude proslavený homileta. Nemůžeme zajisté ndp. biskupovi za tyto nám českým kněžím chystané duševní­ hody lépe díky své vroucí vyjádřit!, jako když co nejčetněji těchto exercicií se zúčastníme., * Z Říma. Předešlého roka učiněny byly, jak známo, v církevním slavnostním­ kalendáři změny potnd, že se festa dnplicia minora (vyjímaje svátky církevních učitelů) a festa semidnplicia neměla více překládali. Tyto změny však měly své následky. Uprázdněny b)ly totiž mnohé dny pro novů církevní svátky; leč tlm zároveň vzrostla povinnost,­ vykonávali officia ferialia v té míře, ie se při zmenieném počta beztoho jii přetíženého duchovenstva jeitě vice břemen nahromadilo. Aby se svátky vynikajících Svatých nemnsely překládali, povýšil sv. Otec Lev ХШ. svátky sv. Benedikta, Dominika a Františka s Assis! na svátky dnplicis majoris. Tytéž důvody všade mlnvily pro povýieni svátku „commemoratio S. Paoli" a svátku Andělů Strážných na svátky duplicis majoris. Konečně ukázala se nezbytná potřeba změn v příčině jiných svitků. Sv. Kongregace­ vis důkladně uvážila a následkem toho vydala dne 5 července následující dekret : I. Detnr Indoltnm Genera e tam Capitalis et Ecclesiasticorum Communitatibus qaibnscnmqne, quam singalis de atroqae Clero, persolvendi Officia Votiva per annum loco Officiorum Fe- rialium, praeterquam in Feriis, Quarta Cinerum, totius tempore Passionis, ac Sacri Adventae а die 17. ad 24. Decembris inclusive : qooad chorálem­ qaidem recitationem, de consensa Capital! sen Commanitatis ab Ordinario semel pro semper­ approbando ; quoad privatam vero recitationem,­ ad libitum singulorum de Clero. Officia autem hniusmodi Votiva per annum, Missis Votivis­ in Missali Romano positis fere respondentia,­ haec pro singulis hebdomadae diebal adsignantor, nimirum : pro Feria П de An­ gelis, Feria III. de Sanctis Apostolis (Romae­ vero de Ss. Petro et Paolo). Feria IV. de S. Joseph Sponso Beatae Mariae Virginis, Catholicae­ Ecclesiae Patrono, Feria V. de Sanctissimo Eucharistiae Sacramento, Feria VI. de Passione Domini Nostri Jean Christi, Ssbbatho de Immaculata­ Beatae Mariae Virginis Conceptione. Officia­ ipsa a Sacrorum Ritnnm Congregatione approbanda erunt atque edenda. Firmis remanentibus­ aliis Votivorum Officiorum Indaltia qai- boscumque iam concessis: U. Festa Commemorationis­ S. Pauli Apostoli die 30. Ionii, et 8s. Angelorum Custodum di 2. Octobris, a rito Da- plicis minoris ad ritam Duplicis maioris eleven-