Strana 4. Číslo 280.

KATOLICKÉ ISTY

Dne 12. října 190z.

si nijak nezasloužíme za své poctivé, věrné a těžké práce. Clt pro spravedlnost a právo snad posud ještě nevymizel z naší společnosti úplně, a jestliže tomu tak, pak jest na nás, abychom konečně po dlouhém utrpení všichni jako jeden muž povstali energicky a vytrvale se domáhali přiměřeného upravení našlch hmotných poměrů. Čekali jsme dost dlouho, trpělivě jsme patřili na to, kterak téměř všem stavům jejich stát existenci upravil, konečně jest na čase, aby také na nás řada došla. Přicházíme naposled, ač právo jsme měli býtl prvními. Pryč tedy se vší nemístnou ostýchavostí, bázlivostí a všelikými planýml úvahami! Vzchopme se k činu! Tak nám káže povinnost k církvl, sobě a našim nástupcům. Za tím účelem překládáme Vám, mílení bratří, petici, která aspoň v hlavních rysech naše požadavky obsahuje. Co tam žádáme, jest ven a ven oprávněné, nežádáme tam ani toho, co jiné stavy, již dávno mají. S radostí konsta- tujeme, že nejdůstojnější eplskopát rakouský žádost naši podporuje a že již své memorandum, které zá- sadně se shoduje s našimi požadavky, vládě podal. Žijeme ve státě konstitučním a proto musíme ve spo- jení s našim nejd. eplskopátem cestou konstituční se domáhati konečného splnění našich, na výsost spra- vedlivých požadavků, které se zakládají na právu, spravedlnosti, uznalosti a lidskosti. A jedinou cestou tou jest podávání petic, vysílání deputací na místa rozhodující — a to bez ochabování, stále a stavu slce našeho vždy důstojně, avšak rozhodně. Tímto způsobem domohli se jiní stavové svých tužeb, domů- žeme se jich také my. Za tou příčinou žádá pode- psaný výbor, aby z každého vlkariátu jedna patlce podepsaná aspoň jedním farářem (pokud možno vl- kářem) a jedním kaplanem nejdéle do konce října t. r. na kancelář Zemské jednoty česk. katol. ducho- venstva král. českého na Smíchově čp. 1028 za- slána byla. Z výboru Zemské jednoty českého kat. duchovenstva pro království české: V Praze, dne 1. října 1902. Tomáš Střebský, kanovník a vikář v Mikulovi cích, předseda. ThČ. Jan Pauly, kaplan a redaktor na Smíchově, místopředseda. František Krolher, kaplan v Borovanech, I. jednatel. Alois Svojsík kaplan v Praze, II. jednatel. Pavel Mudroch, ka- plan v Rožďalovicích, pokladník. Blahovec Fran- tišek, farář a zemský poslanec v Čachrově. Blaž ko František, vikář a farář v Noutonicích. Kuška Jo- sef, kaplan na Kladně. Kuhn Jan. vlkář a farář ve Studencl. Dr. Antonín Víšek, farář v Prare. Žák Emanuel, c. k. gymnasialní profesor v Praze. Holeček František, katecheta ve Strakonicích. Janda Karel, kaplan v Žižkově, Ludvík Lam- bert, vikář a farář v Mrákově. OlIva Václav, ka- plan v Lužl. Paska Antonín, farář v Terezíně. Plttner Štěpán, kanovník a farář v Líbeznicích. Trykar Josef, farář v Černoušku.

Petice kurátního katol. kleru v královstvícha zemích na říšské radě ve Vídni zastoupených o úpravu hmotných poměrů katolického duchovenstva zní do- slovně takto: »Vysoká říšská rado! Vysoká c. k. vládo! Dlouhá leta již strádá katolické duchovenstvo kurátní v říši naší. Jeho hmotné poměry jsou čím dále tím smutnější, jeho soclální postavení se stano- viska finančního stále trudnější. Dlouho a trpělivě nesl kurátní klerus svůj bědný los, mlčky pozoroval, kterak všem skoro stavům se upravují jejich platy, s bolestí viděl, kterak jeho spravedlivé požadavky se pomíjí, a při tom při všem s trpělivostí pracoval konal těžké povinnosti své, které nejen z ohledů po- třeb církevních, nýbrž i čistě, a to zvláště, státních, čím dál tím více se množily a posud množí. Konečně když práce jemu uložené dostupují značné výše, kdy naproti tomu platy jemu vyměřené jeví naprostou ne- dostatečnost, docela vhání ho v bídu, kdy pomyšlení na stáří při tak trudných pensijních poměrech, jaké dnes klerus tíží, vzbuzuje nejtrudnější obavy, kdy téměř všechny stavy mají své finanční poměry při- měřeně naší době upraveny — tu konečně katollcké duchovenstvo, nemohouc déle svůj smutný stav néstl, pozdvihuje prosebný svůj hlas za souhlasu a součin- nosti nejd. episkopátu a volá po úpravě svých hmot- ných poměrů. Kurátní klerus prosí za úpravu svých platů ve způsobu nynějsí době přiměřeném, a to pokud možno z náboženské matice a pokud tato nestačí, ze státních prostředků. Pokud appelluje na státní prostředky, dovoluje si uctlvě připomenouti toto: 1. Náš stát zrušiv před 100 lety celou řadu ve- likých a rozsáhlých klášterů, přířkl sice jejlch majet- nictví náboženské matlci, avšak užívá jich od té doby až podnes výhradně pro své účely, jako nemocnice, kasárna, trestníce, veřejné knihovny, polepšovny, míst- nosti pro různé c. k. státní úřady a p., a při tom velice nepatrný obnos jako nájemné nábož. matici platí. Tím způsobem za ta dlouhá leta byly poplat-

nictvu míliony peněz ušetřeny, které by jinak odvá- děti k těmto státním účelům musilo. Proto, bylo-lí z náboženské matíce po celé století státním flnancím tak vydatně vypomáháno, a má-li tento stav i dále trvati, jest zajisté spravedlivo, aby stát jako dlužník potřebám kultu nějak splatíl svůj dlnh. 2. Náš stát na počátku mlnulého století flnance církevní a tudíž i dotací kněžstva vellce poškodil a téměř na čtvrtinu ji srazil, stát náš r. 1848 ke všemu ještě desátek zrušil, a slíbil, že o náhradu kněžstvu se postará, avšak podnes se tak nestalo. 3 Stát ve příčině vedení matrik tolík růsných a různých požadavků, a to výhradně jen ke svým účelům kurátnímu kleru ulošil, tak že dnes farní úřady jen skoro výhradně pro potřeby státu pracují, celé spousty práce pro stát obstarávají — a při tom ani toho nejmenšího platu od státu nemají, čímž každoročné miliony peněz státu se ušetří. Vzhledem k tuto uvedeným důvodům prosí snažně kurátní klerus, aby při úpravě jeho platů na nedo- statečné prostředky náboženské matice se nepoukazo- valo, a tam, kde by k žádané úpravě samy sebou nedostačovaly, aby k pramenům státních příjmů milo- stlvě zřetél vzat byl. Ve příčině úpravy samotné osměluje se kleras progitl: 1. aby základní služné kaplanů stanoveno bylo na 1600 kor., exposítů na 2000 kor. a farářů na 2400 kor.; 2. aby stanoveny byly kvinkvenálky, a to při- měřeně ku stavům ostatním; tedy pro kaplany 200 korun, pro exposity 300 kor., pro faráře 400 kor.; 3. aby ustaven byl aktivní přídavek dle počtu přífařených duší, a tu mohla by snad za základ po- ložena býti tato norma: aktivní přídavek člní za každých 500 duší přifařených pro kaplana 10 kor., pro expositu 15 kor., pro faráře 20 kor., při čemž zbytek číslo převyšující počítá se jako celek; 4. aby v nemoci byla placena potřebná substl- tuce u kaplanů, expositů i farářů z prostředků mimo jejích vlastní příjmy; 5. aby upraveno bylo přiměřené výslužné, at tak, aby po desítileté službě obnášelo 34 proc. zá- kladního platu zvýšeného kylnkvenálkami, a toto vý- služné, aby se každým dalším rokem o 2 2 proc. zvyšovalo až do dokonaného 40. roku služby; k če- muž slušně připojuje se prosba, aby kaplanu, který po odbytém 10. roce své služby vstoupiti musí na pensi, dle normy pro faráře určené pense se stano- vila; za tím účelem aby se vyměřily všemu kurát- nímu kleru přiměřené poplatky do pensijního fondu; 6. aby platy takto zvýšené byly upraveny na základě podaného přiznání dle norem v kongruovém zákoně ze dne 19. září 1898, a tam, kde povínnost dotovati kněze na jednotlivých korporacích vázne, toho zvýšení od nich požadováno nebylo, nýbrž z pro- středků státních se hradilo; 7. aby platy kleru se vyplácely anticipando. Klerus kurátní, vyloživ takto uctivě své důvody, a předloživ pokorně své nejnutnější požadavky, prosí snažně, aby vysoká říšská rada ráčila uznati potřebu úpravy hmotného zaopatření jeho a ráčila se usnésti na zákonu, který by ve smyslu výše uvedených po- žadavků z nynějšího trudného finančního stavu ku- rátnímu kleru pomohl a postavil jej po bok ostatním stavům, jimž platy ve smyslu nynějších požadavků upraveny byly, neboť kurátní klerus pro své důležité sociální postavení a pro své práce, které na prospěch blaha lidu i státu vždy svědomttě koná, jest toho jistě hoden.«

Zprávy denní.

* Svobodomyslnost Budče Novobydžov- ské. Píše se nám: Jak svobodomyslně smí myslíti a jednati každý člen učitelských organisací dosvědčuje následující dopis, jejž obdršel řídící učitel v Žl. F. Š. z výboru Budče novobydžovské. »Vášený pane! Ozná- meno bylo, že jste se súčastnil manifestačního sjezdu klerikálů v Hradci Králové. Z důvodu, že klerikalis- mus a osvěta (a tudíž i osvětné působení učitele) dvě protichůdné věci jsou, že organisace naše žádá na každém svém členu, aby do služeb pokroku postavil se vědomě, rozhodně, bezohledně — protiklerikálně — vyslovuje výbor Budče v usnesení svém dne 20. t. m. (září) nad činem Vašim nelibost a vybízí Vás, abyste sám dobrovolně z organisace vystoupil. — Za výbor Budče novobydžovské Frantíšek Šebek, je- dnatel.« Z toho vidno, jakým terrorismem ubíjí ně- kolik »pokrokových« učitelů u ostatních svých členů náboženské smýšlení i náboženský cit a při tom ne- stydí se hlásati, že náboženství je každému věcí sou- kromou. Je-li ten klerikalismus čl kato- licismus, kteréž pojmy sám výbor zmíněné Budče v dopise zaměňuje, s osvětou učitelskou (osvětným působením učitele) věcí protichůdnou, pak věru ta uči- telská musí prapodivně vypadat, poněvadž pravý upřímný Čech, vlastenec přiznati musí, že právě doby rczvoje ketollekého náhoženství v Čechách jsou nej-

slavnější, kteréhož uznání docházejí doby ty i u ne- přátel našeho českého národa. Težko ale uváděti něco podobného z dějin ignorantům, kterým je učení s dějepísu věcí poslední, poněvadž pro samý boj proti klerikalismu, terrorismus a starost o »pokrok« v řa- dách učitelstva jim nezbývá na studlum dějepisu mnoho času. Propaganda klerikalismu židovského a »Radikální Listy«. Jednota lsrael. nábož. obcí oznamuje v »Času«, že buda konati sjezd, ni němž mímo jiné otázky bude se jednati o úpravě vy- učování náboženství. Jako klerikálové katoličtía evangelíčtí, tak také židovští dávají na své klerikální sjezdy předměty, týkající se otázky sociální. Bude se tedy vedle čistě klerikálně agitačních předmětův je- dnati o starobním pojišťování, o tuláctví a pod. Jaký má klerlkalismus židovský vliv na souvěrca židov- ského náboženství, je vidětl z toho, že se sjezdu účastní mužové, kteří byli dosud považování za svo- bodomyslné, na př. dr. Podvinec z Kolína, jež do- konce převzal jeden z roferátů. Vedle něho jsou re- ferenty: dr. Rosenbacher, dr. Stels a dr. Schauer z Plzně. Je zajímavo, že »Čas« proti klerikálům jiného náboženství na př. katolického vystupuje s ve- škerou rozhodností; ale o klerikálech židovských opa- trně mlčí! Hodno následování. Dne 18. t. m. položen bude ve Vídni základní kámen k dobročinnému ústavu, jenž mohl a měl by státi v každém velikém městě. V každém činžovním terminu bývá celá řada chudých rodin, jež nemohly zaplatiti nájemné, jak zní pražský termin »výstěhována na ullci«. Organisovaní domácí páni nepřijmou nespolehlivé takové nájemníky nikde do nájmu, a tak nešťastníci takoví jsou vskutku praví psanci, bez domova a bez přístřeší. Filantroplcký spolek ve Vídni ujal se těchto ubožáků, a dne 18. t. m. po- ložen bude základní kámen k budově, jež ponese název »Heim« (Domov) a bude útočištěm rodlnám bez přístřeší na tak dlouho, než se jim spolek postará o řádný příbytek. Každá rodina bude míti vlastní pokoj s celým, ovšem zcela jednoduchým zařízením. Dítky umístěných rodin dostávati budou úplnou stravu po celý den, dospělí jen ráno polévku — ostatní si musí vydělati. Takového ústavu bylo by i v Praze na výsost zapotřebí! * Nepříjemné překvapení chystá se oněm učitelům, kteří přes 40. rok slouží. Zvýšené služné, vzešlé následkem nové úpravy v r. 1903 a 1904, ne- bude jim do pense, jak se dovídáme, počítáno, nýbrž bude jim počítáno ono služné, jakým 40. rok služby své obdaření byli. Upravené služné přířknuto bude toliko oněm osobám učitelským, kteréž 40. roku defi- nitivní služby nedovišily. * Svěcení nového Rudolflna a Borro- mea v Hradci Král. Konservativnost a důsled- nost církve katolické jest již příslovečnou a katolické církevní kruhy zůstávají důsledně věrny starým tra- dlcím církevním, které vždy ujímaly se potřebnýcha nuzných, které šířily kulturu a podporovaly umění. A v Hradci Králové sotva že padly hradby města. již tu blskup Ed. J. N. Brynych postavil Adalber- tinum a nyní nové Rudolfinum a Borromeum a tak zanechává i v restaurovaných věžích katedrálních dů- kazy své genlalnosti a pravé pokrckovostl. Nový ústav pro hluchoněmé »Rudolfinum« posvěcen byl v so- botu, dne 4. t. m. Je to nádherná monumentální stavba provedená pražským barokem. Vnitřní zařízení ústavu vyhovuje všem moderním požadavkům paeda- goglckým a zdravotním. Náklad celkový obnáší 400.000 kor. Druhého dne byla posvěcena budova nového studentského semináře »Borromea«. Budova, která je ladného zevnějšku, odpovídá programu i účelu ústavu. Náklad činil 300.000 kor. Uvnitř ústavu jest kaple, jejíž přední chloubou jest skvostně malované okno s obrazem Panny Marie Růžencové. Ústav za svého 40letého trvání pohostil pod svou střechou 1273 chovanců s 5539 studijními roky. Dobrá tře- tina studovala s vyznamenáním. Oboje svěcení vykonal J. M. ndp. blskup Brynych. * Dary na dostavění věží vyšehradských věno- vali: p. Adolf Stýblo 250 kor., slč. Nesnída- lova 50 kor., p. Vílém Nagel, řídítel tiskárny »Polítik« 100 kor. * Čísařský dar. J. V. císař a král daroval sirot- činci Italské kongregace v Praze obnos 200 K. * Zvýšení jízdních lístků na drahách. Ví- deňský úřední list uveřejňuje prováděcí nařízení minister- stev financí, železnic a obchodu ze dne 27. září k zákonu o zavedení daně z osobních jízdních líztků na drahách. Zá- kon nabude platnosti 1. lednem 1903. * II. Výkaz příspěvků na stavbu nového chrámu Páně ve Vršovicích. J. J. kníže Jiří z Lobkowicz, nejvyšší maršálek 50 kor. J. J. paní kněžna Anna Lobkowiczová 200 kor. J. E. hrabě Karel Coudenhove, místodržitel král. českého 200 kor. Česká spořitelna 260 kor, M. Zimmermann, obchodník a majitel domů 400 kor. Opat- ství kláštera v Emauzích 100 kor. Řád Piaristů v Fraze 100 kor. Antonín Hora, probošt v Praze 100 kor. Bohumil Jiráček, katecheta na Král. Vinohradech 10 kor. Paní a slečna Vinc. Jiráčkovi na Král. Vinohradech 4 kor. Bedřich Drobný, obchodník ve Vršovicích 10 kor. Josef Weigl, maj. domu 10 kor. Václav Šťastný, majitel domu 10 kor. Pí. Anna Jandově, majitelka domu v Nuslích 10 kor. Frant. Štěpán