#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu 4. dubna 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 94.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpol. listr
předplání se
v Praze v adulnislratl
něsíe . . . . . . 2
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí čonkškou
na vt lta . . . . 3 K 50 k
vo slialkásh-
na něsíc . . . . . . 2 K 30
Pošton:
a měsíc
ns čtrrt lels . . . . 9 K 60
s dvejí zisilkeu
a měsí
nk.: . k e
#10
alto_textblock
#10
V drobném pronejít
rnnní číslo o sobě . . . za
odpolodní
. . . . nt
Ve dlialkách na venkově
zanní čislo. . . . . . . . 10h
vdpolodsí . . . . . . . . 4k
Inseráty
platí se hstevě naplel
Předplacení a insnrty pžljímá zdmknl
slrace v Marianské slicí č .a
Tam nacházají an táž redakee
Uskirna a čzpedite „ Národnich Listu“
Bukoplsy se asvracejí
#11
alto_textblock
#11
Ve vojenských otázkách.
#12
alto_textblock
#12
Řišská rada, jež dnem 21. prosince m r
přerušila své schůze, při čemž předseda její
dr. Weisskirchner oznámil, že obdrží po-
slanci ku příští schůzi písemné pozvání
dočkala se tohoto pozvání až po půl čtvrtém
měsíci, aniž by dne 2. dubna předsednictví
i jen jediným slovem bylo při prvé schůzi
parlamentu se pokusilo, takové dlouhé otálení
své omluviti. Není to právě dokladem, že by
lidový parlament těšil se zvláštní úctě svého
zvoleného předsedy, nehledě ani na to, že
parlament pořad svého jednání stanoví.
Nad to překvapena byla rada říšská
čtyřmi vládními předlohami, pro něž se žádá.
aby vyřízeny byly jakožto nutné, čímž opět
vláda dává na jevo málo důvěry ve svou
vychovávaci způsobilost, kterouž předseda
ministerstva sliboval věnovati nezkušenému
ještě lidovému parlamentu, ač s předvánočn
jeho činností velmi byl spokojen.
Ovšem, z předloh vládních se týkají tř
vojenských a dvě z nich zvýšených po
třeb. Prozrazuje snad urychlený a v pravi
delných poměrech parlamentních i neobvykly
způsob postupu vládního, že málo zkuše
nému lidovému parlamentu nesmí se po-
skytnouti mnoho času, aby podrobně
důkladně uvažoval o tom, že nové požadavky
vojenské spojeny budou i s novými břemeny?
Pravda, vojenské požadavky jsou po leta
obmezeny stanoviskem uherské koalice, kteráž
vymohla jejich »dočasné vyřadění«, dokud
neprovede ostatní kusy svého, s Vídní smlu-
veného programu, do něhož náleží i zavedení
všeobecného volebního práva v Uhrách.
Již v posledních delegacích při otázce
zvýšení gáží důstojnických ukázalo se, že
koalice uherská bere »dočasné vyřadění
vojenských záležitostí do slova, takže ra-
kouská delegace zůstala se svým usnesením
právě tak osamocena, jako někdejší rada
říšská se svým souhlasem, daným ke zvýšení
ročního kontingentu nováčků. Pokud se
těchto týče, spokojuje se správa vojenská
dosud ještě s obvyklým jejich počtem, ale
jak jí to přichází za těžko, dokazuje nářek
vládního listu, že posavadní počet nováčků
pro řadové vojsko již dávno jest nedosta-
tečný a že jest nutné jeho zvýšení, nemá-li
nynější stav způsobiti nejen váznutí, ale
i ochromení vývoje armády. Kdo zůstává
státi, opozďuje se.
Obrátilo se tedy zření k zemské obraně
kteráž není závislá na dohodě s Uhrami
zemskou obranu možno jednostranně, se
schválením rady říšské rozmnožiti, ovšem že
to bude spojeno i s dalším obtížením stát
ního rozpoětu.
Posavadní roční kontingent nováčků pro
zemskou obranu činil 14.500 mužů, letošním
rokem zvýšiti se má (nepočítaje Tyrolsko,
jež samo sněmem svým se usnáší; bude na
něm žádáno letos více o 180 mužův) o 4740
mužů, t. j. více než o celou třetinuí
Zákon dotyčný nabude platnosti ihned, jak
mile bude prohlášen v říšském zákonníku.
Rozmnožení nováčků pro zemskou obranu
odůvodňuje vládní předloha jednak pouka-
zem na to, že vývoj řadového vojska vázne
— odporem Maďarů — jednak nalehavými
organisačními změnami, k nimž se z části
již přihlíželo ve státních rozpočtech nar
1904—1907, a jež se nyní dále dobudují
Mužstva nového použije se dle toho ke zří-
zení pátého praporu zeměbrany v Dalmacii
a horského vojska (2554 muži), 431 pro
jízdu a 266 mužů k doplnění posavadního
stavu při vojenských velitelstvích a pod-
Ostatku použije se pro zeměbranecké dělo-
střelectvo a strojní pušky. Ku provedení
všech téchto změn bude letos třeba 769
mužů, na příští rok pak 6389. Bude tedy
roční kontingent nováčků zeměbrany obná
šeti celkem 19.970 mužů.
Další vojenská předloha vládní týká se
výpomoci nuzným rodinám po dobu povolání
záložního mužstva ke cvičením. Obě před
lohy uvedeny spolu v souvislost tak, že tato
poslední svou lidovou tendencí má napomá-
hati hladšímu přijetí předlohy prvé lidovým
parlamentem
Urychlené vyřízení předloh, jak je vláda
žádá, jeví se býti nejen nátlakem mimořádně
na radu říšskou činěným, ale spolu i pro
středkem, aby sněmovna nemohla rozvinout
v náležitém rozsahu této příležitosti k vymá-
hání po léta váznoucích moderních opatření.
pokud se týkají armády. Vždyť na př. ani
otázka opravy vojenského soudnictví nemůže
s místa.
Než opravdoví zástupci lidu nesmějí se
ani takovýmto postupem vládním dáti zmást
ve směru tomto, ba nesmějí nijak opome-
nouti za zvýšené požadavky vládní domáhati
se i náhrady pro lid rozmnožením práv po-
litických i úlevami v těžkém jeho zápase
životním, a to tím méně, čím je pravdě-
podobnější, že zvýšené požadavky při zemské
obraně jsou pouhou předehrou k obnovení
všech požadavků správy vojenské ve příčině
vojska řadového.
Neušloť zajisté ani u nás veřejné pozor
nosti, že se v Uhrách spojují s posledním
slyšením uherského ministra obchodu a spolu
vůdce nejčetnější strany ve sněmovně uher
ské, Košuta, jakési mimořádné naděje. Ma
darské časopisy zvláště připomínají, že Košu
jest s výsledkem svého slyšení velmi spoko-
jen, a že ve slyšení nereferoval pouze jako
ministr, nýbrž že jako vůdce strany neodvis
losti se vyslovil o poměrech uherských. Po
měry tyto nejsou se stanoviska koalice potu
#13
alto_textblock
#13
uspokojivé, pokud se jeví v Uhrách ve pří-
čině úspěchů koalice znatelné zklamání, jež
nespočívá pouze v otázce národnostní a
chorvatské, nýbrž i v chování obstruujících
odštěpenců koaličních.
Vláda koaliční a rozhodující většina
neodvislých ve sněmovně tuší asi, že zjevy
tyto souvisí — s neřešenými požadavky vo
jenskými. Zvláště otázka zvýšení gáží důstoj
nických, na níž, jak průběh posledních de
legací ukázal, vojenské správě a rozhodují
cím kruhům velice záleží, byla dle souhlas
ných domněnek vynikajícím předmětem ve
slyšení Košutově.
Při tom z listů maďarských možno vy
čísti, že Košut učinil jménem celé koalice
panovníku určité návrhy, jimiž by se dala
vyříditi nejen otázka zvýšení důstojnických
gáží, ale tak zvaný celý soubor vojenských
záležitostí Domněnky tyto posilují se tím
že Košut bezprostředně po slyšení u panov-
níka se odebral k ministru války Schönaichovi
a že potom se konala ihned porada tohoto
s ostatními společnými ministry.
Dle známek těchto lze se domnívati, že
návrhy Košutovy směřují k tomu, aby s
dospělo k vyřízení otázek vojenských co nej-
dříve, pravděpodobně ještě, než koalice pro
vede změnu volebního práva v Uhrách, tak
že by ještě nynější sněmovna uherská svou
koaliční většinou nahoře se zavděčila —
rozřešením »dočasně vyřaděných« otázek
armádních.
Rozumí se ostatně samo sebou, že
návrhy Košutovy by hověly i programovým
požadavkům koalice. Ve směru tomto za-
sluhuje zvláštní pozornosti úvaha uherského
poslance, dvorního rady dra. Sagha, kterýž
navazuje na jednání delegační a na některé
projevy uherských delegátů, již ve svých
řečech se dotkli mírného rozřešení otázek
vojenských, dospívá k následujícímu roz-
poznání nynějšího stanoviska koalice uherské
ve věcech vojenských: Společný program
koalice, jenž byl ostatně vysloven již v adrese
její, zabývá se určitě a jasně i otázkou vo-
jenskou. Žádná z koaličních stran nezamýšl
prověsti změny na zásadách tehdy přijatých.
V programu onom nemluví o nových
politických požadavcích, nýbrž pouze o pro
vedení platných zákonů a co se týče otázky
armádní, o bezelstném provedení vyrovna-
cího zákona. Koaliční strany žádají ú sťa vn
provedení ve smyslu uherských zákonů. V tak
zvané dohodě s koalicí byly sice vojenské
otázky »dočasně vyřaděny«, ježto však nyní
ani koruna ani národ uherský není v tísni,
věří četní vynikající politikové maďarští, že
by řešení vojenské otázky se dalo mírným
způsobem nyní snáze dociliti než po-
zději. Koalice nežádá než to, čeho v adrese
své se domáhala. Nikdo nemůže předvídati
zdali taková příznivá nálada bude i v nové
sněmovně, jež se sejde na základě opravy
volebního práva. Dnes jsou koalované strany
ochotny řešiti otázku vojenskou ve smyslu
zákona o vyrovnání. Ani strana neodvislosti,
ač má absolutní většinu ve sněmovně, ne
žádá než provedení zákona vyrovnacího, jenž
zaručuje — paritu.
Poslanec a dvorní rada Saghy nebude
asi ve své úvaze dalek od návrhů Košuto-
vých; jest to první přímé doznání, že —
ociťujeme se opět v proudu otázek vojen
ských.
To jest asi jedna z nejvážnějších příčin
spěchu, jakýž se ve Vídni jeví při podaných
předlohách; aspoň zeměbraně má se dostat
v čas, čeho správa vojenská má zapotřebí
vždyť není jisto, jak by to dopadlo, kdyby
způsob koaličního řešení otázky vojenské—
vzbudil pochybnosti v říšské radě ?l
#14
alto_textblock
#14
Říšská rada.
#15
alto_textblock
#15
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 54.)
Ve Vídni, 3. dubna.
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů «. )
V parlamentě vídeňském jest dusno
mrtvo. Tlak na dlouho nesnesi
telný tísní všechny údy, umdlévá a zmalát
ňuje a ochromuje je. Lidem ve sněmovně
zvláště Čechům, jest jako za srpnového vedra
kdy vane sirocco, vysušující míchu v páteři
svírající hlavu kleštěmi.
Takové jest ovzduší na říšské radě
Všude samá malomyslnost a sklee-
lost. Kde jest osvěžení, které se čekalo o
parlamenťu všeobecného a rovného práva ? Kde-
jest posila českých historických a právních ná
roků, které slíbeny? Kde jest pokrok a vývoj
který ohlašován? Kde jest rozmnožení národ
ních statků ? Kde jest vzrůst naší državy ? Kde-
jest zmohutnění naší váhy politické? Ni kd
nic takového. Nic nám nedali a nedá-
vají, ba berou nám ještě z toho mála, co máme
a co jsme dochovali proti hrabivosti svých ne
nasytných odpůrců od přechodu z politiky pa-
sivní do politiky aktivní.
Tento zjev a tato skutečnost nemohou po-
vznášeti mysli poslanců českých a lidu českého
nemohou je naplňovati důvěrou, nýbrž musí je
učiniti bdělými, obezřelými a ostražitými. V li du
českém nespokojenost a nevole
stoupají doma a vzrůstají i tady-
Jenom ztěží drží se ještě na vodě loď, na které
pluje mužstvo Národního klubu v proudech po-
litiky vládní.
Včera usneseno v Národním klubu hlasovat
pro rozpočet ministerstva práv a zamítnut bl
návrh, aby před hlasováním o resortu tomto češt
členové z rozpočtového výboru vyšli. Takovému
#16
alto_textblock
#16
exodu nebyl prý by národ český rozuměl. Ovšem
Národní klub je přece v nynější chvíli vládn
stranou Jenom dvě možnosti jsou proň dány
v takové situaci: bud může Národn
klub zůstati právem ve vládn
většině, nebo nemůže. Má-li víru v
vládu, že konati bude povinnosti své vůči če-
skému národu, že plniti bude platné zákony
a předpisy a je-li přesvědčen, že ministerstv
není nepřátelským k národu českému a mál
toho záruky, může zůstati ve vládním táboř
a hlasovati pro rozpočet a jiné předlohy vládní
Nemáli však té nezbytné víry těch
záruk a nemá- li přesvědčení takového, pak
musí vystoupiti z vládní armá d
ba docela musí přejíti v oposici a hla
sovati proti vládě na celé čáře
Politika českého národa a českého poselstva
musí se konečně vyprostiti z mlha-
vosti, neurčítosti, obojakosti,
dvojsmyslnosti a kolísavosti, ze
všech těch historických chyb, které národ český
v minulosti nejvíce poškodily. Český národ
a česká delegace musí provozovati aktivní poli
tiku zcela jasnou, určitou a průhlednou.
Český národ a česká delegace musí provo
zovati v dané chvíli politiku jenom jedinou, ni
koli dvojí. Duslismus stal se čes ke
politice osudným, protože vzal postup
národa českého to, co zjednává jedi ně úspěchy
a vymoženosti, vzal jí vážnost a respek
dole i naho ře.
Politika, která opouští bojiště, která vychází
za dvéře, klerá nedovede řici v rozhodném oka
mžiku ani to ani ono, která neví vlastně, c
chce, taková politika nemůže impo
novati nikomu.
»Národní Listy« zastávaly vždy názor, že
politika česká má vždy býti pevnou a jistou,
vždy odsuzovaly jakoukoli vrikavost, těkavost
nesmělost, jde-li o zájmy celého národa.
Protož lze nám i dnes opětovati: »Národn
klub« může položiti své hlasy pro vládní před-
lohy a jejich části jenom tentokráte, má li d-
vodnou příčinu k tomuto positivnímu volu
nemá-li ji, naopak má-li pochyby a nedůvěru
o dobré vůli a schopnosti i způsobilosti vlády
nejen k vítěžnému obhájení, nýbrž tak
k rozmnožení českých práv, pak je
»Národní klub« nucen provésti d
sledky a položiti votum negativ nl
zamilající předlohy vládní.
Jen lyto dvě cesty jsou : žádná třetí, prolože
každá jíná jest slabostí.
Dvě exiatenční minima platí pro kabine
barona Becka, má-li se zachovati aspoň před
velikonocemi: jedno se jmenuje povolení no-
váčků na rok 1908 a druhé souhlas parlamentu
při aktivování nového ministerstva veřejnýeh
pracl.
Již první své existenční minimum, zajisté
praskrovné, musí vláda vymahati pil-
nými návrhy, jakými operuje jindy jenom
oposice a obstrukce. To jsou prostřed ky
zeela mimořádné, které nasvědčují tomu.
jak poměry v poslanecké sněmovně jsou nejisté
a nebezpečné. Tyto poměry jsou zajisté nad
míru křiklavy, uznal-li poslanec tak mírný, tl
vládní, jakým jest bývalý ministr polský hr
Dzieduszycki, potřebným, veřejně je pokárati v
sněmovně, doznávaje zároveň, že po té stránce
Předlitavsko jest úplně bez přikladu mezi státy
ústavními.
Poprve v novém parlamentě promluvil dnes
poslanec Daszyňski a měl veliké posluchačstvo
které sledovalo jeho výklady velmi pozorně. B
zajisté v právu, když odsuzoval tříměsíční leno
šení parlamentu a když tolikéž napadl taktiku
vymáhati vládní předlohy pilnými návrhy. Než
tento sociální demokrat zklamal své vlast
přátely a všechny poslance ostatní: jeho před
nes pozbyl veškeré účinnosti. Před 10 lety, kd
měl přivrženců pouze 10 nebo 15, každá jeh
věta účinkovala jako dobře mířená střelná rána.
dnes ozýval se ohlas jen ojedinělý a všichn
měli dojem, že Daszyňski jest vyhaslou sopkou
Jest to prazvláštní zjev, že souhlasu a pochvaly
proň bylo ve sboru jeho přátel, čítajícím pře
80 mužů, mnohem méně, nežli v době, kdy
sdružení sociálně-demokratické bylo čtyřikráte
menší.
Křesťanští sociálové vyslali do debaty pana
Bielohlawka. Tento poslanec stává se čím dále
tím vážnějším a pověděl sociálním demokratům
pokud jde o jejich terrorismus, všechnu šetrnou
pravdu.
Za výkladu Daszyňského omdlel poslanee
Pastor, stojící nedaleko něho. Několik poslanců-
lékařů přispělo mu na pomoc. Trvalo dlouho
než opět nabyl vědomí. Schůze byla předseda
jíeím právě drem. Žáčkem přerušena. Nestalo
se ostatně poprvé, co tento polský kněz stížen
byl nevolností, ale jindy stalo se mu tl
vždy v předsíni klubovní nebo na chodbě
dnes překvapila jej tato rozrušující nehoda
v zasedací sini. Přiznal se později, že včera
vykouřil, jakkoliv lékaři mu zakázali kouřiti —
dvanáct silných doutníků.
Zajem pro zákon o rekrutech
na r. 1908 jest praskrovný. Vůbec jest
ve sněmovně o vše interes nepatrný a nad
celou sněmovnou rozložena jest únava, jakoby
parlament nezahajoval novou kampaň, nýbr
jakoby končil několikaměsíční zasedání.
#18
alto_textblock
#18
Z Vídně, 3. dubna. (K. k)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
v 11.20 hod.
Mezi došlými spisy je pilný návrh posl
dra. Herolda, Chaloupky, dra. Kramáře, Udližalu
dra Hrubana a sp, aby vláda podnikla polrebn
kroky k nápravě zemských finaneí a po
případě podala ihned potřebné předlohy k ústavnímu
projednání
Návrhy podali poslanci: Pacher a sp. n
brzké zrušení císař. nařízení ze 20. dubna 1854,
#19
alto_textblock
#19
němž vydány byly předpisy o provádění nařízení
nálezů zeměpanských, politických a policejních
úřadů; — posl. Kratochví, Čech a sp. n
vydání zákona o starobním a invalidním pojištění
živnostnictva, žádajíce, by se vyřídil současně s po
jiš ťováním dělnictva.
Dotazy podali poslanci: Dr. Zahradník
sp. po prodloužení druhé koleje dráhy z Benešov
do Cmuntu, po rozmnožení osobních vlaků do Prahy
a z Prahy a po účelném rozšíření tamních nádraž-
ních stanic; dr. Jäger a sp. po stáloprávním aktu
o přivtélení Chebu a Chebska ke království českému
— Němec a sp. po zamítání českých podání ně
kterými soudy v Čechách
Posl. inž. Neumann podal na ministra země
brany dotaz po německém nápisu na budově čelni
ckého nápisu na budově četnického velitelství v Prí
brami, žádaje rovnoprávnost při nápisech na stano-
vištích četnických v Čechách a na Moravě, a po p
stavení erární poštovní budovy na Smíchově.
Sněmovna rokovala dál o pilném návrhu Po
gačnikově stran
kontingentu nováčků na rok 1909.
Posl. Daszyňski stěžuje si, že lhůty k zasedán
parlamentu a sněmů stanovi se frivolním způsobem
Protestuje proti pilnému, definitivnímu vyřízení důle-
žité předlehy o brancích. Mezi vajenskou správou
lidovou sněmovnou je nezdravý poměr. Třeba brái
zřetel na požadavky stran a lidu. Demokratický par-
lament musí zdemokratisovati i armádu. Nejdůleži
tějším předpokladem k tomu je zkrácení služebn
doby na dva roky. Zmodernisováním armády bran-
nost mocnářství neutrpí.
Za řeči posl. Daszyňského omdlel blízko něho
posl. Pastor a byl několika poslanci odnesen z
zssedací síně. (Vzrušení) Místopředseda Záček pře
rušil schůzi
Posl. Pastor byl za veliké účasti sněmovny do
praven do kulcaru, kdež mu poslanci dři. Ellenbogen
Gold a Dictzius poskytli lčkařské pomoci. Po chví
byl vzklisen.
Po 10minutové přestávce schůze obnovena
posl. Daszyňski pokračoval ve své reči. Brojil prot
týrání vojšků. Chce, aby oba odborní ministři odpo-
vali za takové případy. Dále naléhá na odstraněn
čestných soudů a odstranění souboje. Řečník opakuj
požadavky své strany, mezi nimi úplný nedělní klid
zaopatření invalidních vojínů a úpravu práce v a
senálech. Armáda poskytuje jen vykořisťovatelům
pocit bezpečnosti uvnitt, ale nikterak pocit bezpoc-
nosti na venek. Lidový parlament bude vehinán d
boje s militarismem a v něm musí chránil a vyko
návati práva lidu. (Hlučná pochvala.)
Posl. Bielohlawek nochce připusliti, ž
služební doba znemravňuje. V Rakousku stává se
populárním, kdo spílá armádě A přec jen tento či
nitel je s to čeliti sociální demokracii
Polřebujeme ho, aby nás chránil proti demon
stracím, kdy jest ohrožen majetek měšťana a dělník
a při nichž se vyhrožuje dělníkovi, klerý chce pra
covati. Řečník usiluje o reformu trestního řádu v
jenského a vyslovuje se proti národní milici. Budeme
hlasovati pro kontingent nováčků, končí, nebot chc
me, aby armáda byla připravena. (Pochvala mez
stranníky.)
Posl. HackenBerg uvádí, že na kulturní
sociálně politické účely není peněz, ale na vojske
povolují se čím dál větší úvěry. Náhrada záložníkům
vyměřuje se v předloze nedostatečně
Posl, hr. Dzieduszycki bude v zájmu státu
i parlamentu hlasovati pro pilnost, neboť parla ment
klerý v tak svrchovaně důležitých otázkách neřekn
ano ani ne, a to i v době, v niž není na štěstí zjevně
obstrukce, je sám vinen, upadne-li v nevážnost. Jeho
klub bude hlasovati také pro meritum předlohy a řeč
ník by se divil, kdyby jiné strany tak neučinily. R
kousko jest jediným státem, kde, třebas by byl le
který národ a leckterá strana uespokojena, není ni
kdo skutečně utlačován.
Pesl. Okuněvský: Ohol
Posl. hr. Dzleduszycki: Prosím, až bud
podána predloha o vyvlastnění Rusů, bude se ruským
dělem zakazovati modliti se v mateřštině: budet
k takovému výkřiku oprávněn. (Hlučná pochvala me-
zi Poláky) Kdyby Poláci měli v Rusku nebo v Pr-
sku práva, jež mají rakouští Rusové, byli by vděčn
a oporou státu. (Hilučná pochvala mezi Poláky.)
Posl. Okuněvský: Vzdyť nás vyvlastňujet
Posl. hr. Dzleduszycki: Vaše strana činí
se takovými výroky směšnou. Polom není dívu, pro
nášejí-li se v pruské sněmovně nepravdy o rakou-
ských Polacích. (Ilučný souhlas mesi Poláky)
V polemice s posl. Daszyňskim pravil, že těšil
by ho, jako každého kulturního člověka, kdyby bylo
možno v Rakousku vojsko zlenčiti Pokud Německo
svým velkým vojskem tísni Evropu a vzpírá se vše-
mu odzbrcjení, bylo by nejvělší lehkomyslností, kdy
by Rakousko chtělo předcházeti dobrým příkladem
Řečník přimlouval se konečně, by armádní sprá
va plnila požadavky obyvatelstva. Polský klub přej
si, by armáda byla náležitě silna a mohla před pře
padením a ponížením chrániti Rakousko, kde se zá
sada svobody národností a svobod občanských z
chovává více než jinde. (lilučná pochvala mezi Po
láky.)
Posl. Starck stěžoval si, že na velké národn
nezbylnesti a sociální opravy není kdy. Za vším číhá
§ 14., jako hrozivé strašidlo. Ten by měl parlamení
zrušiti. Řečník bude hlasovati proti kontingentu no
váčků, stoje na stanovisku křesťanského nábožen
ství: Neza biješl
Příští schůze bude z ejtra
#20
alto_textblock
#20
v
Panské sněmovna sejde se asl v pátek 10. t. m
odpoledne. Vyřídí pilné předlohy, jež zatím dojdou
z poslanecké sněmovny
.
#21
alto_textblock
#21
Ve dnešní schůzi poslanecké sněmovny odů
vodnil posl. prof. Hráský petici Spolku archi
tektů a inženýrů českých v království českém
jež se týče vládní předlohy o plánech pro
knihy pozemko vé.
Po jeho návrhu usneseno jmenovanou peti
vytisknouti ve stenografickém protokolu sněmovním
#22
alto_textblock
#22
Z parlamentních výborů.
#23
alto_textblock
#23
z Vídaě, 3. dubna. (K. k.)
Rozpočtový výbor rokoval o polože
»Střední školy« a »Studijní knihovny
Ref. Glabiňski přeje si se slanoviska b
spodářského a sociálního, aby střední školy přizpů-
sobily se různým formám a povoláním moderníh
života. Mělo by se uvažovali též o zvláštním typu
těchto škol pro dívky.
Posl. Korošec přednesl přání o maturitn
zkoušce ze slovinského jazyka. Dále žádal, by nižš
gymnasium celjské bylo proměněno ve vyšší.
Posl. Jindř. Schmid je povděčen o pravě ma
turitní zkoušky a stěžuje si, že střední školy ví
deňské jsou požidovštělě.
Posl. ryt. Onciul brojil proti zamýšleným n
meckým pobočkám při rumunském gymnasiu v Kim-
polungu a žádal za zřízení rumunských poboček n
gymnasiu v Radovci.
Posl. Steinwender přál by si nižší gymnasi
kde by se nevyučovalo latině a vyšších gymnasií be
řečtiny.
Posl. Šrámek ülumočí přání německého i č-
ského oby vatelstva, aby moravské střední školy.
zvláště reálné školy, byly postátněny. Na něklerýe
školách se místa ředitelská po mnoho semestrů ne
obsazují. Přimlouvá se za zřízení nové st. střední
#24
alto_textblock
#24
školy v Králově Poli a v jižní Moravě, žádá zřízení
stální střední divčí školy s vyučovacím jazykem če-
ským a jměnem českého obyvatelstva Slezska žádá
zřízení státní reálky.
Posl. Hofman n-Wellenhoť prohlásil s
o gymnasiu celjském, že Němci trvají na svém.
Posl. Conci doporučil resoluci, aby vlada zru-
šila st. střední školy, na nichž vyučuje se jazykem,
kterým nemluví značný zlomek obyvatelstva onoho
obvodu a nahradila je ústavy s vyučovací řečí vět-
šiny obyvatelstva.
Posi. Žitník prosí německé poslance, by umož-
nili vládě vypravení celjského gymnasia, což vlastně
je kulturní záležilosti.
Posl. Romančuk přednesl ruské stížnosti
Resd.
Posl. Drexel navrhl resoluci, aby byli dáni
na odpočinek středoškolští ředitelé a profesoři, ktelí
slouží přes 35 let.
Přiští sehůze bude v úter ý odpoledne.
#28
alto_textblock
#28
V dnešní schůzi živnostenského vý
boru sdělil posl. Einspinner, předseda užšího
výboru pro zabezpečení požadavků stavebních živ-
nostníků, že užší výbor záhy skončí své práce.
Posl. Gostinčar referoval o koncesování
o průkazu způsobilosti pro výrobce nápojů s kyse-
linou uhličitou. (Sodovka.
Po delší rozpravě byl schválen návrh:
»Vláda se vyzývá, aby přísněji než dosud do-
blížela na výrobu sodovky a uvažovala, neměla-li by
se výroba sodové vody zařaditi do živností řeme
slných.
#29
alto_textblock
#29
Politické zprávy domáci.
#30
alto_textblock
#30
V Praze, 3. dubna. (Jazykové otázky
má řešiti zemský sněm.) Na rozdíl od
Slovinců, kteří z důvodů pochopitelných žádají,
aby jazyková otázka byla rozřešena na říšské
radě způsobem, závazným pro všechny korunní
země, Poláci hájí i v této věci zemské autono-
mie a přejí si, aby o sporech jazykových roz-
hodovaly sněmy. V tom smyslu polští poslanci
mluvili v rozpočtovém výboru a s nimi souhlasí
polské listy. »Nov. Ref.«, shrnujíc výsledky ja-
zykové debaty v rozpočtovém výboru, praví, ž
vláda národní otázky nerozřešila, pro parlament
nepřipravila potřebných předloh, ale také se ne-
postarala, aby se tyto otázky přikázaly zemským
sněmům, kde je pro ně místo nejvhodnější.
Ovšem s jednou podmínkou: Sněmy musejí býti
opravdu representací obyvatelstva a budouje
tehdy, až se volby do sněmů nebudou konati
dle kuril.
Dokud zemské volební řády se neopraví po-
dobně jako říšský volební řád, budou se otázky ná-
rodnostní stále přenášeti do fišské rady a budou
zdržovali její práci. Výtky, že nový parlament,
vzešlý ze všeobecných voleb, nepracuje tak
rychie a spolehlivě, jak se očekávalo, jsou ne-
oprávněny. Vina nespočívá v ústředním parla-
mentě, nýbrž leží mimo něj, v zemských sně-
mích, k nimž lid pro jich nesprávné složenl
pozbyl důvěry. Dokud sněmy nebudou tím, čím
mají být, totiž representačním tělesem s pravo-
moci, omezenou teritoriálně, ale ne kvalitativně
a dokud se neoprou o všeobecné volební právo,
dotud ani ústřední parlament nevydá ze seb
tvůrčí síly a nezmůže se na plodnou práci.
V Praze, 2. dubna. (Dr. Glěbovický
o poměru rusko-polském.) Člen rusko-
národního klubu, dr. Glěbovický, měl s re
daktorem „Poln. Post“ rozmluvu o poměrv ru-
sko-polském, vyznačující se opět smírnou ná-
ladou, panujíci už delší dobu ve straně star-
ruské. Poněvadž jsme Slované, pravil dr. Gle-
bovický, nemůžeme ani vědomě ani bezděky
sloužiti myšlence, pocházející od Bismarka,
který na jedné straně podporoval přátelský po-
měr dvora berlínského a petrohradského, na
druhé straně však podporoval separatistické
snahy Malorusů v Haliči a jižním Rusku, jichž
konečným eilem jest ulvořiti velkoknížectví ky-
jevské s některým Hohenzollerem v čele. Ve
světě slovanském minuly doby panslavismu, jejž
pruští junkeři malovali jako upíra, chystajícího
se zadáviti západní Evropu a tím odvraceli p-
zornost od svého „Drangu nach Osten“, M-
nula též doba abstraktního slavjanořilstva, zbu-
dovaného na zvučných frasích a vzájemné lásce,
jež však ve skutečnosti neumělo ukliditi něme-
ckým světem rozněcované spory mezi Polákya
Rusy, mezi Chorvaty a Srby, mezi Srby a Bul-
hary atd. Ve světě slovanském nastává nyní
doba reálné, positivné práce, doba kulturního
rozvoje celého Slovanstva, jímž sesílí odpo
proli návalu germanisace. Dr. Glěbovický kárá
proto zavedení výjimečného stavu ve Varšavě,
rozpuštění polské školské matice v Kongresovce.
zejména proto, že tato protipolská politika ru-
ské vlády vykonává jen přání a rady, přicháze-
jící z Berlína. Rusko-národní strana nemůže
také souhlasiti s politikou haličských Ukrajinců,
kteří holdují zásadě nespravedlivé hegemonie
Němců a stále se k nim utíkají o pomoc. V H-
liči oba národové, ruský i polský, musejí se
říditi heslem „suum cuique“ a musí se odstr-
niti heslo Ukrajinců: „Za San (řeku) s Poláky!“
Pokud jde o autonomii, strana rusko-národni
pokládá zemský sněm a nikoli parlamení za f-
rum, na němž se mají rozřešiti a upraviti vzá-
jemné poměry a národní spory. „Chceme na
sněmě jako zástupci slovanského národa ruského
jednati s rovněž slovanskými poslanci polský-
mi.“ Posl. Glěbovický stojí tedy na půdě sle-
vanské a protigermanské, uznává potřebu přá-
telského soužiti s Poláky a jest přívržencem
autonomie zemské, kdežto Ukrajinci se domá-
hají autonomie národní.
#31
alto_textblock
#31
Politické zprávy zahraničné.
#32
alto_textblock
#32
V Praze, 3. dubna.
#33
alto_textblock
#33
Otázka slovanského sjezdu.
V petrohradském „Slově“ prof. Pogodin
pronáší obavu, že ke svárům slovanským nej-
nověji přibyl svár česko-polský, vyvolaný odpo-
rem p. Biliňského proti zřízení české university
v Brně — a že tím snad uskutečnění slovan-
ského sjezdu bude ohroženo,