#1
alto_textblock
#1
cbiél го ток ti .Мнвав* nikteréai ivétOTéma
teiopha, mýlil by м ; „Макав* ja výplodaa
ail mladých, aorých, Jaiti nanbroaienýoh, Ja
Mpoft dftkuem a n a b y. Nei aeii dlánky, Jai
t „Мама* iteaa, Jiou aaobd nad mira prácni
aaeieny, broaieoy a důkladné aeaUveny. PH-
hladnime blila, jakýa apAtobem ia price ta ä
ona alle do „Maiea" dentati a na avitio
pfijltl.
T kaldtfm seaiaáři ařlien apolek — fiter
brainikd „SaiUovky" — a ten ve «chAilch pfi-
jlBi price jednotlivých údů. TM oenioM přečtoa
priei a roeeoadt hlaay, hodna-li, by ve apolke
veřejné byla pNiteaa MU nic.
- Nejlepil přečteni price poalioa teprvé do
„Mnaea". Ba ani takto „Aředni* aaelani črta
neai jeité tarnčeniho priva, io v čaaopiaa
aveřejnéna bade a síleli na pořadateli, jak dle
potřeby, véond ceny a anoistvl price nepořídí.
Z toho vldéti, ie hned nijak! přilil slabí, chatrní
věc na venek nepřijde.
Minalý, 17tý ročník obsahuje 140 velikých
atrinek, poptaných 80 přisplvately, vyplněných
bdaněmi, povídkami a črtami vědeckými. Kaidý
ělinek téměř počin! pěknon iniciálkou. Na prvé
atrince vidět! podobiann nejd. biakapa brněn-
akého a přlalainoa bianl. Pak nisledajt atHdavě
blině, povídky, čtrty historické, člloky vědecké
a sprivy a jednotlivých seminili.
Hlavni sřetel brin pro atrinka vědeckou
a ta nalésime čllnky s rotUčnýoh oborů na př.
Kdy amřel sv. Method? — KřesCsnství a moderní
svět — Obory pravdy. — Jak mocni jest
modlitba dítek. — Aforismy. — O pHMnich
čattých aoabojl nail doby. — Žalozpěvy Jere-
miiie proroka. — Jak proipěěno spojovat! jemné
aplioby a pevnoa vlil. — Něco o staroiitno-
■těch auyrakých a babylonských. — O povaae
Vacka Kamenického. — O i baino ili bývalých
.eeehl. — O nelogičnosti dlkaal materialistických.
— Jaké dlieiitosti pro theologii jest filosole
vůbec a av. Tornile sviliti. — Vzpomínka
na Jana VIII. — Víra v neobyčejné úkasy
a zjevy přírodní. — Daievni vskřlieai na Moravě.
— Obraz P. Marie Pisecké. — Vsneieni
nevěsta äalomonnovy phnž planí. — Pentatenoh
■amarltinský. — Qeniua Shakespearův. — Pa-
mitnosti kliitera Vjiebrodakého atd. (Dok.)
#2
alto_textblock
#2
Politický přehled domáci.
V Prase, dne 17. srpna.
Včera seily se sněmy tři nejmeníich rakouských
zemí, totii gorický, istrijaký
a vorarlberský. V tomto posledním přijde
aa řada nitledkem známé petice téi prívodní
nařízeni kn ikolni novelle, kteréžto okolnosti
vláda snad poaiije, aby zřetelněji naznačila své
■tanovisko. — Rovně! i konservativni poslanci
hornorakonitl odbývali před několika
dny acklzi, v niž rokovali o notných krocích
v téže sáležitoati. Jeden a kroků těchto, shledáváme
nyní v „Linscr Voiksblattn*, jenž při-
nižl avláitni vyjádřeni konservativníoh poslanci,
jež nadepsáno jest voUčfim a stejné amýělejlclm.
.Od té doby, co dán byl nový ikolni zákon,
aeastaU jste se osývati proti němo" ; tak počin!
dotýčný článek — .velkou řadou žádosti
na Miskou radu i zemský sněm domáhali jste
ae úaUovně směny v onom ustanoveni, jež ohrožuje
náboženské vychováni mládeže, jež skracuje
prifu rodiny a jel, jsouc nepraktické a natica
poměřím nevyhovující, náklad na ěkoly
svýiilo na nejvyiii míru. My vaši poslanci,
podporovaU jame tyto vale prosby a stížnosti a
židaU jsme odpomoci, čiat vašich oprávněných
požadavků splněna byla zákonem se dne 8. května
1883. Zdá se vlak, jako by to málo, co zákonem
tímto bylo vymoieno, opět mělo býti
obmezováno. Radost nad potměním školní no-
veUy strpčená byla úplně prohlášením průvodních
nařízeni se dne 8. června 1883. Nepřátelské
anahy, které za každou cenu chtěly zabránit!
splněni našich přáni, dosáhly toho, le vý-
uaam zákona — totii ulehčen! ve školských
břemenech — byl úplně zmařen.
Máme za svoji povinnost, na to vás upo-
sorniti, že v průvodním nařízeni ze dne 8. června
1883 příkladem udané směny v příčině úlev,
nejsou to jediné, co může býti dosáhnato, nýbrž
ie aa sákladě žkolal noveUy může se žádati za
dalekosáhleji! a našim poměrům vyhovující
úlevy.* Na to mluví se o důležitosti akráoeni
osmileté ikolni povinnosti na в roků, jakož i o
škole nedělní a vyučováni polodenním a vyzývají
se obce, aby dotyčné žádosti pomoci okrea-
aich školních rad zadávaly k semaké školní
radě. Ku konei praví se: „Yaši poslanci budou
a celých aU svých vaše požadavky podporovati.
Buďme! tedy svorní a roahodul a dosáhnem toho,
co nám dle zákona náleží una což máme úplné
oprávněné nároky.
Z Fidili. Včera e II. bod. dopoL zahájena
byla slavnostně královicem Rudolfem elektrická
výstava. Ku alavnoati té dostavili
ae též někteří členové císařského domu a velmi
■noků obecenstva. Kralevlc Rodolf uvítán byl
národní hymnou rakouskou, načež je] předseda
výstavního komitéts, baron Erlanger oslovil, dě-
kuje mu za přijeti protektorátu výstavy. Královic
odvětil na osloveni to dělil řeči, v niž se
umínil o velké budoucnosti elektřiny. Na to prohlížel
ai kralevie velmi důkladaě celou výstavu
a pobyl ado po celé 3 hodiny.
Же ZAhrebB. Předevčírem v noci opakovaly
ae opětné protimaďarské výtržnosti. Včera
dolil telegrafická t práva osnamaje stručně, Ie
vojsko obsadilo nejdůleiitějll místa, totii fiaančoi
tidltelstvt, nádraží, magistrátní budovu a polt-
eujai úřad. Lid rozdělil se a vytloukl kanovníku
Tehanovi, jakož 1 policejním úřadalkůa Vidoviči
o Darkanovi okaa. O 10. a o 8. hod. shlukl ze
lid před policejním Hditelstvem, odkud! se ro
#3
alto_textblock
#3
zešel, provolávaje finaačnimu radovi Davidovi
.Perenti* Lid, jenž shlukl se před byty Živko-
vlče, kardinála a před komisařstvím, byl vojska«
rozptýlen. Stráž bezpečnosti odevsdána vládnímu
komisaři Hervoitt. Pokaa o uspořádáni ovaee
bánovi byl vojskom překažen. Nepokoje pominuly
teprve o 3. hod. v noci. Proslýchá se, Ie
v Horním Karlov ci byli při výtržnostech tři lidé
zabiti. Zda a|aty dva uherské štíty a poraněni
dva vojáci a jeden strážník.
#4
alto_textblock
#4
Politický přehled zahraniční.
V Prase, dne 17. srpna.
Frano ie. Republikáni strhli ohlašující
jásot nad svým vítězstvím při volbách
generálních rad, o prostředcích, jimiž vítězství
toho dosáhli, zachovávají visk největší mlčeni.
.Rep. frsug.* spatřuje vžsk přece ve výsledku
voleb těch „vítězství národní politiky*. Btď si,
le tentokráte a snad i vlcekráte ještě výsledek
.politice* této bnde příznivý, avšak přijde den,
jenž bude žádati účet a známo, ie taký den
spůsobil jii nejedné vládě francouzské náhlý
pád. Rolnici, jak známo, byli dlouhou dobu
nejvěrnéjilmi přívrženci císařství. Když však
r. 1870 pocítili, jak toto, navsdor všem slibům,
savinilo jich nouzi a válečně útrapy, obrátili
pojednou a hlasovali pro JindHcha V., pro
Orleanisty, pro fasi, pro liberálni i radikálni republiku,
zkrátka pro vlečko, jen ne vice pro
císařství. — Jména oněch dvou poslanců, již se
dali podplatit! 16 000 fr., nejsou dosod známa,
přes to, ie Boland slíbil, že je bnde v úterý
jmenovali. Zdá se, Ie má Rochefort pravdo,
tvrdě, Ie Jakási vylil osobnost* savázala
mluvkovi Bolsndovi jazyk. Leč belgický dobrodruh
Boland mluvil jii příliš, neili aby se
s náhlým mlčením jeho veřejnost spokojils.
Mošno, Ie celá aféra tato skončí před soudem,
jenž Bolaudův jazyk opět „uvolni*. — Francouzský
vyslanec n sv. Stolice odebral se ve středu
do Parile, kdež, dle tvrzení „Monit. de Rome*,
pobude asi 10 dni, načež se opět vrátí.
ÖeroÄgHoi*». Za příčinou svého
odjezdu do Gstihrudn vydal ve středu černohorský
knlte Mikuláš černohorskému lidu toto prohlášeni
: „Černohorci I Vydávám se na cesta,
abych navštívil Jeho Veličenstvo sultána Abdula
Hamida, panovníka sousedního otomanského císařství.
Století chrabrých bojů mezi Černohorci
a Turky ukončeno mírem na obon stranách žádoucím.
Vzájemná úcta a přátelské poměry jsou
to, kteréž pohnuly mne prvního mezi panovníky
černohorskými k této návštěvě ve Stambuln. Naplněn
pocity upřímné úcty a přátelství k Jeho
Veličenstvu, podnikám tato cestu в vřelým přáním,
aby zmíněné poměry přátelské se ustálily
a aby černá Hora uživati mohla v klidném ros-
voji svém ovoce sympatického přátelství sousedního
státu po celé délce svých hranic. Pro krátkou
dobu své cesty, na které mne Vaše věrnost
a láska budon provázeli, svěřuji panpveickou
moc .Její Výsosti kněžně Milené. Všemohoucí
nechť chrání můj lid a moji stmi. Na Cetyni,
13. srpna 1883. Knlie Mikuláš.“
Egypt. Zprávy o stavu choler/ v Alexandrii
znéji velmi nepříznivě. Počet nemocných
stále vzrůstá. Počet mrtvých dne 15. srpna obnášel
již 63. Z provincii trpí nqjvtce Garbieh
a Ghsrkieh, kdei denně umírá cholerou 850 až
300 osob. Epidemie vrhla se a největší zuřivosti
na kraje horního Egypta, kdei postiženo pět
provincii a sice: Siut, Beni.uef, Minieb, Khene
a Girgech. Osudné jest, ie se domorodci vzpírají
proti všem zdravotním opatřením, jel ději
se v jich prospěch. Značná srálka udála se v
Alexandrii dne 13 t m. mezi domorodci a četnictvem,
když toto chtělo zamesiti, aby dvě zemřelé
ženy byly pohřbeny svými příbuznými.
Ve tržíce té bylo mnoho osob i v řadách čet-
niků tětce zraněno. Luza byla tentokráte opatřena
zbraněmi a pod její ochranou mohli příbuzní
obé lény pohřbili. Mnoho Evropanů prchá
a Alexandrie, používajíce opětného zahájeni jízdy
na železnici, do Kahýry, kdei cholera jii ustává.
Řeka Nil rozproudila se velice a způsobila
v Horaim Egyptě velkých škod.
Kronika církevní.
Po pdtadvaclti letech.
(Dokončeni.)
V devět hodin vyprosili si jubilanti audienci
u Jeho Eminenci nejdůstojnějilho kardi-
nála-arcibisknpa a před 35 lety svého svititele,
který nás laskavě a milostivě při.al v stai, kde
před 35 lety s námi novo:vécenci stoloval a
naposledy se rozloučil. Stojíce v polokruhu,
pozdravili jame nejdůstojnějiiho Arcipastýře ústy
bystrického sekretáře vikariátniho dp. Josefa
Melouua, jeni v krátké, ale jadrné latině, česky
a německy procešené řeči vylíčil příčinu
našeho pMchodn, vyjádřil vřelé naše a nelfčené
diky a obnovil vlečky svaté sliby a ptlpovědi
před 35 lety v ruce nejdůstojnějiiho ovětitele
složené a spolu synovské blahopřáni k druho-
tínám nejdůstojnějiiho Arcipastýře, připomínaje,
že nám nebude možná ke dni 15. srpna opu-
štítí stádce svá a osady. Co Jeho Eminenci
odpověděl la ině, česky a německy, nepovíme,
znělo by to jako samochvála a chlouba, doložíme
toliko, Ie Arcipastýř byl patrné dojat a
potěšen příchodem našim jiz dne 1. srpna, dokládaje,
že nás dnes rád vidi, raději ne! dne
16. srpna o radostné jubilejní slavností své,
kde by mu nemožno bylo otcovským slovem
nás otloviti.
Avšak synové nepřišli s prázdnem k Otci,
pastýři přinesli Arcipastýři dary, zaslané monsignorem
K Jánigem z posvátného Říma. Jest
to starý a předoe krásný obrus Rodičky Boži
#5
alto_textblock
#5
Nanebevsetl, malovaný na pergamenu v krásném
dřevěném, perleti vykládaným rámci. Na sadní
částí jest okras sv Jána Nepomackého, na-
#6
alto_textblock
#6
touto dedlkael:
Eminentissimo Domino Vriderloo Tit. S.
Augustini 8. R. Ж. Cardinali Schwarzenberg ad
8. Joannis Nep. sepalchram gloriosum Quingua-
genalia Sacerdotii agenti a Deo et Vlrglne in
coelos assumpta, qui qainqae auto lustra in
eadem 8. Metropolitana Ecclesia ab Eodem
Eminentissimo s. Presbyteratus ordinem accepimus.
Na to následuji podpisy 13 jabilantův
dle abecedy a mezi nimi i podpis sasýlatele
vzácného daru monsignora Jiniga, jenž zaslal
darův vzácných celou řadu, sejména „slutou*
medaili spolku sv. Jana Nep. v Římě zaraženého,
v překrásném ponsdra, a obrazem ev. Jana
a nápisem: „„Ab obtreatatoribus et eluvionibus
nos praesta immunes,** t. j. od utrhačův a povodni
zachovej nás prázdné a prosté a s touto
dedlkaci :
Pater Venerabilis Fiideriee
Salve ab Virgine Kxaltata, Salve
ab Joanni Nepomnceno,
Auspicibus et testibus
Sacerdotii Tui anni qeinqoagesimi
ac per Te nostri vicesimi qeinti.
Otče Ciihodný Bedřichu, pozdraven budiž
od Panny nanebovzaté, posdraveu od Jana Ne-
pomnekého, věštci a svědci kněžství Tvého leto-
padesáte a skrze Tebe kněžství našeho let
dvacetpět. Jest to medailka jediná vyilá a mincovny
papežské. A nezapomenuv na svého Svititele,
nesapomněl ani na své kollegy a podělil
je podobnými, jen že stříbrnými medailkami,
jež Jeho Eminenci v domácí kapli polehnul a
posvětil a jubilantům na památka doručil.
К madailce ovšem připojil i diplom bratrstva
sv. Jana Nep. v Římě jak pro Jeho Eminenci,
tak také pro každého jubilanta в doložením, že
jako v Římě i nám volno nosit! medaili na
fialové pentii na prsou.
Avšak štědrost jubilanta v Římě monsignora
Jániga byla nevyčerpatelná. Zaslaltě Jeho Eminenci
Hymnus, složený na pocta sv. Jana Nep.
svátým Otcem Benediktem XIV., k němuž řidi-
tel školy gregoriánski v Římě Müller zvláštní
nápěv složil, obohativ tou měrou cirkevní choral
hudební novinkou, a známou básefi GOthovu
o sv. Janu Nepomuckém, jii v hudbu uvedl
Reinberger na poctn sv. Jana Nep. a již jste jii
v „čechn* jednou uveřejnili.
Dále poslal Jeho Eminenci fotografii svat.
Jana Nepom. dle Tachgera в německou a vlašskou
básni, a nákres nového oltáře sv. Jana
Nepom., který monsig. Jáoig hodlá postaviti ve
hrobce své v Římě a mimo to katdému jubilantovi
fotografii nejstaršího obrazu sv. Václava
v Římě z roku 1340 co důkas, ie v posvátném
Římě cti se a oslav jl naši svati patronové češti,
pod jejich jmenem a ochranou sakládaji se
bratrstva a sasvécnjt Nejvyiilmu oltáře. Za četné
dary zaslali vděčni jubilanti spoludruhu
v Římě krátký telegram: Gratias agentes,
omnia bona a Deo exoptantes, salutant jubilantem
Fratres jubilantes I Diky činíce, vše dobré
na Bohu iádajlee, pozdrav vskaznjl jubilanta
bratM jubilanti.
Jeho Eminenci s patrnou radosti přijal dary
zaslané z posvátného Říma jubilantem a přinošené
bratry jubilanty, ujišťuje je, ie příchod náš
v den tento je mn milejil, nei-li v den Jeho
kněžbkých drohotin, kde by nebylo mu možná
věnovat! pozornost jako dnes svým milým
synům.
A my zajisté potěšeni laskavým slovem
Ardpastýře Světitele a posilněni byvše, odcházeli
jsme s týmiž posvátnými city a svátými
úmysly a předsevzetími, jako před 35 lety;
omládli jsme a okřáli na dnehu, netajíce si
tího, že dobré a spasitelná jest, když synové a
dělnici na roli Boll časem přivinou se k srdci
Otce a Biskupa dui! nesmrtelných. A učinivše
a vykonavše v den tak památný, co povinnost
a srdce kásalo, před tváří Světitele Arcipastýře,
nemohli jubilanti pominout! Jeho rádce a pomocníky
ve správě arcidieeése a pozdravivše je
v sici poradní, opětovali sliby své a předsevzetí,
složené v ruce arcipastýře a přijali srdečné blahopřáni
z úst veledůstojného kancléře kanovníka
Hory.
A dlouhé dopoledne uplynulo jako voda,
tak rychle, jako těch 36 let a jil opět ten rychlý
běh času pamatoval nás na — rozloučeni.
Nei co medie si dáme na vzájem na památku,
abychom na sebe nezapomínali, za sebe se vespolek
modlili, druh druhu z paměti, mysli a
srdce nevycházel a se nevytrácel? Obrazy pamatuji
nás na svaté a světice, ba i na Boha a
Matku Bolí. Nuže dobrá rada byla ihned na
snadě a po ruce, a po návrhu jednoho z jabilantův
a po přáni a za souhlasu všech směním hádavého,
vynalézavého a důmyslného ducha lidského,
dostane se všem účastníkům jubilejní radosti památky,
fotografického skupeni, abychom tím
spíše na sebe pamatovali a na milosti Pánem
nám za celé čtvrt století prokázané. Jako láska
nedostihla a nevyváiitelná Pána a Mistra shromáždila
apoštoly u večeře, shromáždila nás láska
bratrská ještě naposledy u atolu k společnému
skrovnéma obědu. Došlotě blahopřáni od
spolubratra křJovulka Schmause, po telegrafa poslané
ae severské Moravy od Znojma a jiné
blahopřáni od jubilantů téhož dne v Baděiovicteh
své 361eté kněžské jubileum slavících s beslem :
Vinculum charitatis nos conjangit t. j. svazek
lásky nás spojuje. Dejf, Baže, aby tak vždycky
a všade bylo, ta aciez ordinata brzo by přišla
k mista I Dostaviltě ae upřímný bratr již se
semináře důst. pan děkan čelákovický Jao Urban,
aby bral podílu v jubilejní radosti bratři
#7
alto_textblock
#7
o rok starfish. A než li и kdo nadál, uhodila
hodina rozloučení. Zdaliž aa vždy? To je u
Boha. Než-ll jsme se vlak roteili a bratrským
pozdravem a políbením jako za časů prvních
křesťanů se rotlouMII, slíbili jsme el, o prázdninách
uavitěvovati vždy jednoho bratra a po pěti
letech, dá-li Bůh a dopřeje-II tdravl, sejiti ae
v plném a hojnějším jeité |OČta u dobrého a
upřímného bratra Jubilanta, děkana Blanského
ve Slaném. Zdař Bůh 1
* Pont na BUon Hora koaá se v neděli
dne 19. srpna z hlav. chrámu sv. Mikoláie
při ksždém počasí. Ráno o 8. hod. bude sloužena
mše sv., po té o 7. hod. vyjde a téhož
kostela slavnostní procesí, k němaž se ■ jednotlivých
kostelů pražských průvody přidrafl,
s duchovenstvem za společného zpěvu a slavného
avonénl ku strahovské bráně. Po příchodu
na Bílou Horu bude nejprve tichá mže av.
v pražské kapli ta Bratrstvo sloužena Pak jest
slavnostní kázaní o 10. hod. a zpívaná mže sv.
Odpoledne konají se pobožnosti křížové cesty, o
3. hod. opět kásani, pak litanie s požehnáním,
načež se průvod odebéře spět do kostela sv.
Mikoláše. Zde se asi o 7. hod. ukonči pobožnost
požehnáním a chvalozpěvem Ambro-
sianským.
* Rozšířeni kostela. Rozhodnutím nejdůst.
kn. arcih. konzistoře ▼ Prase se dne 18. čerreaee
1883 N. E. 6108 povoleno notné rozšíření farního
kostela v Oleico pre rok 1884. Když pak sa tou
příčinou dne 9. srpna 1888 konána kouisionelnf vyšetřeni,
s pochválen vyznal vládní pan sáatupoe, ie
v celém hejtmanství českobrodském nenalesl takové
svornosti osadníků s duchovním pastýřem a tak obětavé
snahy a péče o důstojný chrám Páně, který
letos nákladem skoro čtyř tisíců zlatých byl jest
opraven.
* Od Kolína. (Kněžské draho tiny.*)
Nemohu opomenoati, několika črty naznač!ti, kterak
velebné slavena byla památka 60tiletébo kněžství
velesaslonžilého kvardiána kapucínského llšžlsra
v Kolíně P. Maxmiliána Haberhauera dne 9. srpna
ve spojeni s dojemnou slavností Porcionknly. Jii
v svatvečer dne 1. srpna překvapen byl důstojný kmet
jnbilant slavnostním opravením refektáře, v jehož
průčelí nalézal se transparent s odznaky důstojnosti
kněžské, pod nimž jasné sačala slova žalmu: Quid
retribuam Domino atd. Prostřednictvím p. Jo*. Hlušiny
ml. a p. dra. Vrťátka v Kolíně sešel se sbor
dvanáctí pěvců, jenž všeobecné milovanému p. jubilanta
dvě slavnostní kantáty přednesl. К slzám hnut
děkoval dp. kvardián za pocta tato, a potrval chvílí
v kruhu pěvcův. — Druhého dne jii časně z ránu
spěchali četné davy zbožných dutí, jednak aby účastni
byli odpustkův Porcinnkuly, jednak aby přítomností
svon oslavili dojemný úkon slavnosti seknndiční. —
Tys. důst p. provincial nemoha pro náhlou překážka
úřad ofidanta převzít!, omluvil nepřítomnost stun
v blahopřejném telegramu, i převzal funkci jeho dp.
vikář Alois Ježek, jemni po boka stál vdp. vikář
Dlaak, děkan kouřimský, jeni obtížnon cestu do Kolína
milerád vážil, aby přítomností svou poctil důstojného
kmeta jubilant« přítele. Slavnostní kázaní odbýval
dp. Grnort, starší kaplan v Poděbradech, čten
třetího řádu sv. Františka, vylíčiv jednak záslužný
život p. jubilanta a zvláště to, kterak po dvakráte
svláštní šách ranou Boži vyvázl rukoum vražedlným,
pojednal pak o velebnosti mže sv. a o sáslnháeh 1
milostech s ní plynoudeb. Na kůru dávána mi* „Baž-
manova* s vložkami od Führen. Mši tu celebroval
dp. jnbilant a asistencí 10 knéží. — Při hostině,kniž
na 60 hostů se sešlo, připil především sástnpce sdej-
ěiho p. c. k. okr. hejtmana pan komisař Tvrdý dp.
jubilanto, připomínaje jeho četaých zásluh o řád n
viru, a o sdejší klášter svlášt Na to pronesl dpi
jnbilant přípitek na sv. Otce, na Jeho Vel. dsafw n
na Jeho Eminend. — Třetí přípitek pronesl vdp.
vikář Dlask jménem vikariátniho kněžstva, jež cení
jubilanta co pnvého bratra v Krista а co štědrého
hostitele, a jemuž přeje, aby ještě po dlouhá leta so
skvěl co přiklad a vzor důstojného představeného
řádu i konventu. Čtvrtý přípitek p. dra. Vrťátka ěelU
k torno, jaké ceny v době naší mají řády, jakým i
řád kapucínský jest. Řečník vspomeaul »*«1-»^4Ьт
působení dp. jubilanta v Chrudimi, v Brně, v Zncqsaě^
a po 18 posledních let v Kolíně, dolíčiv, kterak žo
jubilant snovnsřisenfm nového oltáře, nového kůru •
varhan, pak nákladnými opravami chrámu i bodový
kláštereí stal se pravým regenerátorem konveato
kolínského. Dp. P. Alois, vikář kláštera, děkoval aa
to ústy výmluvnými sa vsácnon přítomnost
hostí k oslavě dp. jubilanta a přál konveato, by aaa
Bůh vsorného představeného nyní již jubilanta ještě
dlouho šachoval. — Přípitky zakončil dp. František
Kontník, farář s Bučovic následujícím žertovným pH-
pitkem:
Každý zná a ví,
přlslovi co dl:
Staroba — Choroba,
Proti věku
není léku,
bytby člověk snědl
celou apatéku.
Proti torno, jak se asi zdá,
arci málo namítat se dá;
avšak starý Hippokrat uš praví,
lék še zná, jenž prodlužuje věk i sdravi,
po něm omládne dědoušek
s chutí vyzunkne-li doušek,
zčervenají jako růžičky
po tom léka jeho tvářičky.
Který že to lék tak převýbomý,
prostředek přímo divotvorný? —
Snad se ptáte? —
Vždy! ho znáte,
ta ho máte,
je to slaté vínečko,
naše vlno České
Mělnické i Žernosecké,
obveselí prastaré srdéčko.
*) Opožděno.