#1
alto_textblock
#1
Stranac g.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
18. března 1907. Číslo 77.
#4
alto_textblock
#4
smete břemeno o stupinek níž a sice na bedra
nájemnikova. V celém světě neplatí se dávky
z obytných domů ve výši takové jako v tomto
státě a věru, že nemůže býti dan
sociálně zhoubnější, než je práv
domovní daň činžovní, daně, kte-
rouž se obyvatelstvo v pravém
toho slova smyslu proletarisuje.
V tomto státě bylo ode dávna zásadou
finaněních umělců trhnouti tam, kde se co
trhnouti dá a Umto znamenitým heslem vedena,
vyšroubovala státní správa zmíněnou daň na
výši, že dnes na př. nese dům v plné dania
na výhodném místě o půldruhého procenta méně
než cenný papír s pupilární jistotou. ne
Žeu nás bytné poměry jsou tak mizerné
jest v první řadě zásluhou státu a jest tedy
zcela v pořádku, že pan místodržitel postavil se
v čelo společnosti skrz na skrz německé, jež
v této příčině chce opravně působiti, prozatím
ovšem jen tím způsobem — — že bude sbírati
materiál doma i v cizině, na jehož základě dalo
by se prý - budovati dál. Přejeme štěstí ctěné
společnosti německé »České« spořitelny a ně-
meckého kasina s panem hrabětem Karlem
Coudenhovem v čele, aby co možná nejdřive
dodělala se nějakého výsledku. olal
Aby se ale tak stalo, bude nutno, aby
nejdřiv angažovala pana místodržitele, by se vším
úsilím o to se zasadil, aby především stát do-
spěl v tomto směru ku vědomí své povinnosti
a kořistiti přostal konečně v zájmu svého měše
z obyvatelstva, jež zvrácenou finanění politikou
zahnáno do doupat, v nichž fysicky i mravně
hyne. Místodržitel v čele tohoto znamenitého
spolku bude moci nejvydatněji působit a podaří-
se mu, aby na dále nebyl chudák, jenž plat
za díru bez světla a vzdnehu 200 korun ročně,
nucen z toho 100 korun zaplatiti do poklade
veřejných, ani my mu uznání své neodepřeme
#5
alto_textblock
#5
Volební ruch.
#6
alto_textblock
#6
sn v
#7
alto_textblock
#7
Z městského úřadu v Karlině. K všeobee-
ným novým volbám do poslanecké sněmovny
rady říšské, vypsaným na den 14. května, jest
voličský seznam osob v Karlíně k volbě opráv
něných po čtrnáct dní a sice od úterý dne 19.
března do pondělí dne 1. dubna včetně denně
od 8 hod. dopol. do 4 hod. odpol. v kanceláři
č. 3. městského úřadu vyložen, aby každý mohl
do něho nahlédnouti. V téže kanceláři možno
ústně nebo pisemně podati reklamace pro vřa-
dění osob k volbě neoprávněných nebo pro ne-
vřadění osob k volbě oprávněných ve lhůté
14 dní.
bol svlsl o
va voieské seznamy osob,
v obci zdejší oprávněných k volbě poslance do
říšské rady za obce Nusle-Pankrác, jsou
po dobu 14 dnů ode dne 17. t. m. denně o
8 hod. ráno do 2 hod. odpol. a od 5 do 7 hod
večer v zasedaci síni městského úřadu v Nuslích
č. p. 333 ke všeobecnému nahlédnutí vyloženy.
#8
alto_textblock
#8
*nol
#9
alto_textblock
#9
dabilska
#10
alto_textblock
#10
Bohumil Bondy.
Adolf B. Stýblo.
oalenoo
Josef Štipek.
Vnitřní město pražské mělo včera dopoledne
odpoledno mimořádný ráz. Velké zástupy obyvate stva
pražského všech tříd shromažďovaly se, aby poclu
vzdaly zesnulým možům, kteří v různých odvětvícl
pracovali a přece jedinou touhu a cil měli na zřeteli
prospěch a zájem národa českého. Tři mužové práce
a opravdoví vlastencové byli včera pochováni: dopo-
ledne průmyslník Bohumil Bondy, odpoledne knih-
kupec Ad. B. Stýblo a z ústřední kaple s pravou d-
mokratickou jednoduchosti pohřben řezník Josef Ští-
pek. Veliké množství obecenstva přišlo vzdáti zesnu-
lým poctu a tak v krásný, jarní den, kdy příroda začíná
se probouzeti k novému životu, panoval kromobyčejný
ruch na Václavském náměstí a dále až k Olšanům
Pražská tělocvičná jednota „Sokol““ vydala včer
45. výroční zprávu a jest zvláštní shoda, že všichn
tři, včera pochovaní vlaslencové, jsou uvedeni na
první stránce seznamu členského, jakožto členové
zakládající mateřské jednoty: Bondy od roku 1866.
Stýhlo od r. 1864 a Štípek od roku 1867. Už la řad
bratlí z let šedesátých velmi Hidne.
Z domu smutku „U černé růže“ Na příkopě konal
se včera o 1/411. hodině dopol. pohřeb pana Bohumila
Bondyho, někdejšího presidenta obchodní komory
průmyslníka a předního fedrovatele česko židovské
myšlenky. Příkop už byl dávno před touto hodinou
naplněn obecenstvem. Přečetná byla řada spolkůa
korporací, jichž členem neb šlědrým dobrodincem byl
zesnulý, které přišly vzdáti mu poctu Smutečni
hosté a representanti úřadů a korporací vstupoval
po schodišti, černou látkou dekorovanám, do kom-
naty, kde pod rouškou spočívala prostinká rakev.
Kromě elektrického osvětlení jediná voskovice ozařo-
vala katafalk. Mohutné palmové kytice a věnce z von-
ných květin rozvěšeny byly kolkolem; věnovali je
zejména „Sokol“ pražský, obchodní komora, úřad-
nictvo komory, kuratorium umělecko-průmyslověho
musea, měšťanská pěchota, spolek sboru a orchestru
Národního divadla, četně spolky, přátelé, příbuznl
a j. Při ceremoniích, které vykonal rabin dr. Schwarz,
po přání zvěčnělého zapěli zpěváci ze sboru Národ-
ního divadla skladbu „Blaze těm, co v Pánu“ od
Spohra a když prostá prkenná rakev byla nesena ze
smuteční komnaty, zapěli členové „Hlaholu“ skladbu
„Sladce dřímej“ od Nesvadby. Zesnulého na poslední
cestě doprovodili zejména pp. starosta měst pražských
dr. Groš, náměstek Jirousek, ministr m. sl. dr. ryt
Randa, viceprosident místodržitelství Dörfl, ředitel
Zemské banky dr. Matluš, dv. rada prof. dr. Bráf, pre-
sident obchodní komory Řivnáč, vicepresident komory
V. Němec a všichni členové komory pražské, dále
americký vicekonsul Weissberger, dv. rada prol. d
G. Blažek, dv. rada Marek, vicepresident zem fin
ředitelství Tersch, prof. A. O. Zeithammer, starosta
města Karlína posl. Ronz, posl. dr. Steidl, cís. rad
Tichý, prol. Petrlík, dr. V. Škarda, okr. hejtman Stra-
chotínský, obecní starší král. hlav. města Prahy pp
Schrötter, Trnka, Soifert, rada Šraml, dr. Baštýř, stav.
rada Vlček, Fatka, Weiss, Reinwart, Varvažov ský.
Siřiště, Zvěřina, Kaše, Voitl, Šeyd, dr. Mattuš, pre
aidiální tajemník Borůvka, mag. rada dr. Stein, radu
z. s. Kratochvilo, prof. dr. Rubeška, ředítel Slibral
řed. Starý, arch. Schlaffer, posl. dr. Klumpar, dr
Podvinec, skriptor Tadra, prof. dr. Gruber, vl. rad
Cerný, radové Ploch a Židlický, režisér Krössing
cís. rada Batovec, posl. P. F. Krejčí, kom, rada Gross
mann, vl. rada dr Hotowetz, úřadnictvo obchodní
komory, ředitel umělecko-průmyslové musea dr. Chy-
til, L. J. Čech za Nové obchodní gremium, vl. rada
Steindler, dr. Houdek za Obchodní záložnu, ředitel
Úvěrního ústavu spolku maj. domů Schulz, F. Mella
za spolek pro Jeriální osady, důle ředitelé bank a pe-
něžních ústavů, zástupcové obchodních gremií, Česko-
slovanské obchodnické besedy, Měšťanské besedy
pražského „Sokola“, Spolku českých obchodních ce-
stujících, technolog. musea, uměl.-průmysl. musea,
zlatnické školy, dále řed. pražského pivovaru K. Ven-
dulák, dv. rada prof. Krasnopolský, členové Národní
jednoty česko-židovské, Spolku českých akademiků
židů, „Or Tomidu“, deputace obchod. komory v Plzni
posl. pp. Krejčík, Maštálka a Karbus, deputace praž-
ského záchranného sboru, svazu českých pokrokových
židů, Klubu obchodníků a průmyslníků, Řemeslnicko-
živnostenské besedy, členové židovské obce s před-
sedou drem. Rosenbachrem, obchodnického spolku
„Merkur“, rabíni a j. v. V průvodu pohřebním ubíralo
se asi 30 spolků, z nichž mnohé s prapory, dále per-
#11
alto_textblock
#11
podvals šon
#12
alto_textblock
#12
vone
#13
alto_textblock
#13
sonál závodu zesnulého. Průvod, v jehož středu v Ery
tém šestispřežním jednoduchém voze pohřebním byla
vezena rakev, ubíral se z Příkopu na Václavské ná-
městí, kde u musea utvořily spolky špalír. V Průvodu
ubírala se také měšťanská pěchota a dvě hudební ka-
pely. Pěchota vypálila čestnou salvu. Na Václavském
náměstí a zejména na rampě u musea bylo shro-
mážděno veliké množství obecenstva. Zesnulý byl od-
vezen na židovský hřbitov ve Strašnicích, kde po
ceremoniích, když čtverhranná prkenná rakev byla
vložena do hrobky, promluvil o zásluhách Bohumil
Bondyho magistrátní rada p. dr. Stein. Pravil ze-
jměna:
Těžce doléhá osud v poslední době na naší obe
česko-židovskou. Ani rok tomu není, co byl nám ne-
litostnou smrtí vyrván milý a dobrý druh, Karel
Fischer; jen krátká doba minula od té chvíle, kdy
doprovázeli jsme na poslední jeho pouti dra. Zuckra
vynikajícího a věrného člena naší obce česko-židevské
a již záse stojíme u hrobu jednoho z nejlepších a nej-
starších jejích příslušníků. Bohumil Bondy byl jedním
z prvních židů v Čechách, kteří poznali, že židév
českých krajích státi mají v jedné řadě s estatní spo-
lečností národa českého; ale nebyl jen jedním z prv-
ních, byl také po celý čas svého života jedním z nej-
čelnějších příslušníků obce česko-židovské. Proto my
dnes tak bolestně pociťujeme, že nás opustil. Avšak
nejenom my želíme této veliké ztráty, sdílí ji s námi
celý český národ, jemuž jako věrný vlasti syn věnoval
nejlepší své síly. Bohumil Bondy byl věrným Čechem.
Avšak jako nikdy a nikde netajil se tím, že je Če-
chem, tak také nikdy neskrýval se s tím, že jest
židem. Bohumil Bondy byl židem v pravém slova
smyslu a proto — tak zcela v duchu a v zásadách
naší česko-židovské obce — řídil se po celý svůj život
vznešeným příkazem žalmisty: Konati, co je pravým
a správným, zjednávati mír, snažíti se po míru. Prote
Bondy ze všech svých sil pomáhal překlenouji pro-
past mezi židy v českých krajích a českým národem
a pracoval neúnavně a neúmorně k tomu, aby židlé
v českých krajích poznali, že pravým a správným je.
že je jejich právem, ale i jejich povinností, býti s ná-
rodem českým, pečovati o jeho zájmy a sdíleti jeho
osudy. A jako nehynoucí památník této vznešené
snahy zanechává světu velikolepé dílo „Pramen
k historii židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
dílo jemuž po dlouhá léta až do sklonku svého živola
věnoval tolik lásky a porozumění, tolik času, tolik
práce a píle. O blaho svého rodného města, naší
královské Prahy, pečoval Bondy jako o blaho své
rodiny a to nejen, když po dobu více než 20lelou
zasedal ve sboru obecních starších a v radě městské.
ale pokud čas a síly jeho to připouštěly i mimo
tuto dobu. S toutéž obezřetnosti a pilností věnoval
účinnou práci svou záležitostem zemským, když za-
sedal mezí poslanci sněmu král. českého. V obchodní
komoře pražské veden jsa vlasteneckým citem a vro-
zeným smyslem pro právo a spravedlnost, úsilovně
pracoval k tomu, aby komoře po právu a spravedl-
nosti dostalo se zastupitelstva vělšinou českého. Ko-
nečně docílená přeměna obchodní komory pražské na
korporaci po většině českou a zdar této důležité tn-
stituce značnou měrou přičísti sluší B. Bondymu,
prvnímu českému presidentovi obchodní komory
pražské. A jako byl v širokém tomto rámci ušlech-
tilým příkladem celé veřejnosti, tak byl B. Bondy
naší česko-židovské obci zářivým vzorem. Byl naším
vůdcem a rádcem, měl vřelou účast na naší činnosti
těšil se z našich úspěchů a když ochabovali jsme, po-
vzbuzoval nás; kdekoliv zapotřebi bylo podpory, po-
moci a rady, tam v první řadě byl B. Bondy. Čím
nám byl a co s ním ztrácíme, ko pociťujeme nyní
když se s ním loučíme. A tak, drahý zesnulý, loučí se
s Tebou naše obec česko-židovská, loučí se s Tebou
všichni, jimž byl jsi druhem a spolupracovníkem
přítelem a rádcem, vůdcem a vzorem; Tvě tělo vra
címe zemi, ale duch Tvůj. Tvé ideje a myšlenky zů-
stanou nadále u nás i u těch, kteří přijdou po Tobe
a po nás. Odpočívej v pokojil
#14
alto_textblock
#14
Účastenství obecenstva, jaké se jevilo při odpo
ledním pohřbu knihkupce p. Ad. B. Stýbla, nemá
pamětníka. Václavské náměstí po celé šíři a délce bylo
naplněno už dávno před tím, než zahájeny byly po
hřební obřady. A kostel u Františkánů musil b
v pravém slova smyslu uzavřen, aby bylo reservováne
místc alespcň vynikajícím hodnostům. Ale naplni
se nejen kostel, i nádvoři kostelní a stejně i prostran-
ství před kostelem. V kostele byl s velkou péčí vy
staven katafalk a nádherné ozdoben. Tanul v záplavě
jasu voskovic a v nádhernou zahradu drahocenných
květin zdála se být proměněna hlavní loď kostela
věnci a kylicemi, jichž položeno převeliké množstvl
k rakvi zesnulého. Věnovali je kromě vdovy a přáte
i příbuzných: Městská spořitelna pražská, c. k. priv
sbor měšť. pěchoty pražské, král. hlav. město Praha
Bratrstvo vzá jemně se podperujících řemeslníků a živ
nostníků v Praze a okolí, „Sckol“ v Praze, personí
pražské společnosti pro paroplavbu na Vltavě a Labi
Pražská společnost pro paroplavbu na Vltavě a Labi
Dibliček a Hanek. Vilčm Bečvář, Růžena Brejchová
rodina Otty Sandtner, JUDr. Vladimir Srb, Vikto
a F. Markovi, JUDr. Tomáš Černý s rodinou, ro-
dina Krausova, K. V. Stýblo, rodina Vendulákova, Jan
a Albína Benediktovi, Marie Gottwaldová, rodína Fií-
kova, MUDr. Erpek s chotí, Alcisie Stolzová, Marie
Jelínkova, Katuška a Mařenka Stýblovy, úřadnictv
Městské spořitelny pražské, Karel a Kateřina Novot-
ných, Leopold a Růžena Mahlerovi, Karel a Rudol
Peschke, Amalie Šámalová, F. Gössl a V. Židlický
V. Seidel, faktor knihtiskárny, personál firmy
Stýblo, rodina Menzlova a Polákova, Josef Venca,
správce paroplavební společnesti, rodiny Hilvertova
a Weissova, Karáskova J. a O. Dörflerova, Aďa a
Dynka Stýblovi, Václav a Bety Stýblovi, Spolek
českoslovanských knihkupeckých účetních, rodiny Jir
kovských a Kovařovicova, J. V. Novákova, dr. J. Rů-
žička s chotí, dr. Bloch s choti, dr. K. Batěk, Anna
Waldsteinová, rodina Svobodova, Měšťanská beseda
v Praxe, rodina dra. Klofandy, V. a K. Horn, Jubilejní
výbor domu milosrdenství Vincentinum, Lula a Vi-
cene Götzlovi, dr. Lad. Pinkas s cholí, Betty a Julius
Lewinských. Obec v Měšťanské besedě, Karel a Marie
Nechvile, K. Hittnerová, správní rada Prvního praž-
ského měšt. pivovaru v Pruze, JUDr. Josef Hubený,
rodina J. Sonnenscheina, Jos. Hradilová, Václav a
Jožka Rackovi, S. Mikulejská, rodina Freundova, Pro-
cházkova a Jenšovských, J. Riemer, rodina z Pietschů
Aug. Moravcová, Marie Víšková, rodina J. Ketlnerova
Venouš a Marie, Joseí a Mařka Novákovi, bratři Tu-
čkové, Arnold Woisberger s choti, rodiny Zahádkova
a Maňákova, Spolek pro zřízení a vydržování české
dětské nemocnice a chorobnice v Praze, c. k. priv.
sbor granátníků, pražské měšť. gardy a j. v. Obřady
pohřební vykonal kanovník Sedlák za asistence
faráře P. Janků od sv. Jindřicha, Jaráře Kašpárka o
P. Marie Sněžné a farního duchovenstva, „Hilahol““
zapěl při obřadech dojemné smuteční skladby. V ko-
stele a pokud místo nestačilo, na nádvoří kostel ním,
shromáždili se k projevení pocty zesmulému zejména
pp. starosta měst pražských dr. Groš, náměstek J
Jirousek, ministr m. sl. dr. ryl. Randa, předseda Živ-
nostenské banky cís. r. J. Olto, místopředseda Jednoty
záložen J. Topinka, poslanci pp. V. Březnovský, dr.
Pinkas, náměstek presidenta obchodní komory p. posl.
V. Němec, starosta pražského Sokola dr. Jos. Scheiner-
městští radové a obecní starší pp. Hubáček, dr. Čemo-
horský, dr. V. Frič, Fatka, V. Novotný, dr. Mattuš,
Lada, Portík, dr. Vlček, slav. rada Víček, dr. Pod-
lipný, Kreutzer, Hodek, A. Novotný, Vaňha, dr. Srb
Kubr, Reinwart, Braun, V. Brož, rada Šraml, dr. Ja-
natka, Jan Trnka, Šeyd, Kaše,, Seifert, Skrčený, dr.
Vr. Černý, presidiální koncipista p. dr. Sobotka, dále
zástupcové Ústřední Matice školské s předsedou p. řed.
Kneidlem, pak vroh. ředitel Zemské banky dr. Matluš.
dvor. rada prof. dr. Brál, prof. Zeithammer, Barocho
předseda Občanské záložny, dr. J. Svátek, ředitei
„Unie“ p. Zelenka, rada zem. soudu p. Kratochvíle.
předseda nolářské komory dr. Batěk, dr. Houdek z
Besedu v Bubenči, dr. Schleifer ředitel České průmy-
slové banky, hr. A. Aichelburg, stav. rada Kořínek
ředitel Městské pojišťovny p. R. Heřmánek s úřad-
nictvem tohoto úslavu, předseda Umělecké besedy
spisovatel Fr. Heriles, probošt M. Karlach, řed. Starý
za Spolek faktorů knihtiskáren pražských pp. před-
seda Ed. Hausenblas a jednatel M. Evald, dále ředitel
Pražského měšťanského pivovaru K. Vendulák, cís.r
Tichý, tajemník Osvětového svazu p. Moravec, nakla-
datel P. Körber, předseda paroplavební společnosti
cís. rada Voitl, předseda spolku pro feriální osadly
P. Mellan, správce paroplavební společnosti Venca.
řed. Bulíř, prof. dr. Hlaškovec, stav. Schlaffer, za Spo-
lek knihkupců a nakladatelů pp. Hovorka a Weinfurter
ředitel Pražské městské spořitelny p. Hubený s úřad-
nictvem, ředitel Úvěrního ústavu spolku majitelů
#15
alto_textblock
#15
domů p Schulz, hotelier p. V. Hauner, velkocbchodník
p. I. L. Čech, řed. Živnostenské banky p. A. Růžička.
advokát p. dr. Marek, kanovník Kyselka, ředitel Zem-
ské banky p. Procházka, předseda Společnosti Národ-
ního divadla p. arch. Šimáček, za gremium knihtiskařů
pp. Em. Slivin a Kotrba, p. J. M. Hovorka za odbor-
nou pokračovací školu gremia knihkupců, místedrž
radové Vojáček, Kosina a Chlup z Chlonavy, mag
rada Tumpach, prof. dr. Horáček, za Měšťanskou be-
sedu v Praze pp. dr. Fuhrich a tajemník Pitrdle, hlavní
farář dr. Knobloch, arch. Polívka, starosta společen-
stva novoměstských řezníků p. Plaček, členové Spolku
českoslovanských knihkupeckých účetních a četných
jiných spolků a korporací. Špalír u katafalku a na ná-
dvoří kostela tvořili zřízenci paroplavební společnosti,
Pražské městské spořitelny, personál závodu zesnu-
lého a Bratrstva řemeslníků a živnostníků.
Při pohřebních obřadech „Hlahol“ zapěl smuteční
pisně a po ukončení obřadů byla nádherná rakev
si tělesnými ostatky zesnulého oficianty Fuchsova
pohřebního ústavu ze Žitně ulice snesena s kalafalku
do zlatého šestispřežního pohřebního vozu obce praž-
ské, podél něhož zřízenci jmenovaných závodů a kor-
poraci tvořili pohyblivý špalír.
ne
V počtu několika set členů dostavilo se s pra-
porem Bratrstva řemeslníků a živnostníků pražských,
aby v čele s předsedou p. měst. radou Koubkem do-
provodili svého protektora na poslední cestě. Dále
ubírala se v průvodu četa granátníků a měš ťanské
pěchoty s kapelou a deputace žižkovského záchran
ného sboru. Průvod pohřební ubíral se Ovecnou ulicí
na Václavské náměslí, kde všude shromážděno bylo
převeliké množství obecenstva. Zesnulý byl pochovár
do rodinné hrobky na olšanských hrbitovech.
Při obou těchto pohřbech byly pouliční svítilny
slektrické a plynové rozžaty.
mělsvodt
Mezitim co tísnily se zástupcové obecenstva na
Václavském náměstí, panoval značný nával i před
ústřední kaplí na Olšanských hřbitovech. Odtud konal
se o 4. hod. odpol. pohřeb starého vlastence, měšťana
a mistra řeznického p. Frant. Slípka, jehož činnost
na roli národní list náš již ocenil. V kapli na kata-
falku spočívala rakev s tělesnými ostatky zesnulého
K rakvi položili věnce: obec pražská, I. spolek ku
podpor. řezníků, kroužek přátel „Sokola“, rod. Ko-
mersova a Kaplanova, výbor Ohčanské záložny v Pra-
ze, úřadnictvo téže záložny, Měšťanská besedar v Prn
ze, „Sokol pražský, rodiny Pavikovských, Dlouhých
Radošínská, Hofrichtrova, Šhoblova a Fischerova
společenstvo řezníků novoměstských a vyšehradských
Obec Měšťanské besedy pražské, manželé Bastlovi
Z převelkého účasienství těch, kdož přišli vzdáti poctu
tělesným ostatkům zesnulého, uvádíme zejména, ž
byli přltomni: starosta města Král. Vinohradů J. Víšek
starosta pražského „Sokola“ dr. J. Scheiner, zástup-
cové I. spolku ku podporováni řezniků s praporem,
majitel závodu pekařského p. M. Brabec s chotí, velko-
obchodník a obecní starší p. Em. Fatka s chotí, ob-
chodník p. Fr. Hamáček, p. F. Sokol, restauratér p.
Zelenka, přelseda Občanské záložny p. Baroch, pl.
Benešová, p. Šešín za společenstva řezníků staro-
městských, p. Plaček za společensivo řezníků nove-
městských, p. Bočan za společenstvo řezníků-obchod-
níků, četní členové těchto společenstev, dále p. prof
dr. Horáček, velkoobchiodník p. Špringer z Pankráce,
za Spolek obchodníků s dobytkem p. Kuchař, dále
náměstek starosty p. J. Jirousek, obecní starší p.J
Trnka, p. K. Švagrovský, komorní rada p. Al. Vaníček
správce ústředních jatek p. Vacala, mlynář p. V. Ště-
pánek, členové „Kytary“, ředitel měšťanského pivo-
varu p. K. Vendulák, holelier p. V. Hauner, stav. rada
p. Vlček, obchodník p. Joza Papež, komisař p. Pro-
cházka a j. v. Při pohřebních obřadech, které sloužil
farář u sv. Tomáše P. Lafar, zapěli pěvci Národníhe
divadla smuteční skladby, načež oficianti Fuchsova
pohřebního ústavu z Betlémského náměstí snesli ra-
kev na noslíka. Průvod pohřební stanul u nedaleké
hrobky, kde odpočívají prarodičové a rodičové ze-
snulého Štípka. Na mramorově desce jsou tyto nápisy
zajimavé lelopočty: Jan Šlípek * 1786 7 1868, Kale-
řina Štípková * 1786 f 1869, Jan Štípek * 1818 i 1876
Kateřina Štípková * 1838 T 1902. K těmto byl nyi
pochován Frant. Štípek, jemuž za hlubckého pohnuii
přečetného obecenstva vřelou posmrtnou vzpomínku
projevil p. Plaček, předseda společenstva nove-
městských řezníků.
Všem třem včera pochovaným vlastencům bude
trvalá paměť zachována!
#16
alto_textblock
#16
Denní zprávy.
#17
alto_textblock
#17
— Karel Knittl zomřel. Český hudebni svět
utrpěl těžkou ztrátu úmrtím profesora na kon-
servatoři p. Karla Knittla. Zemřel dnes ráno
ve svém příbytku ve Pštrossově ulici č. 2 po
velmi krátké chorobě. K. Knittl narodil se v roce
1853 v Polně. Základy vzdělání hudebníhoa
literního poskytl mu otec jeho Kašpar, učitel
skladatel znárodnělých písní „Žežulinka“a
„Šablenka“. Studia gymnasijní započal K. Kniti
v Chrudimi, kdež byl zároveň zákem skladatele
Al. Hniličky a pokračoval v nich v Král. Hradei
a v Praze. Zde navštěvoval hudební ústav
Jakschův, později Maydlův a stal se na obou
učitelem; kromě toho byl od r. 1871 žákem
Pivodovy školy pěvecké. V letech 1872—5 pro-
dělal varhanickou školu a vstoupil na veřejnost
s jinými odehovanci v „Kruhu mladých hudeb-
níků“. Od té doby byl v popředí hudebniho ži
vota pražského. Rozsáhlou činnost paedagogi
ckou rozvinul jako učitel zpěvu na škole Pivo-
dově (1873—83), na vyšší reálce (1879—98
a na reálném gymnasiu (od r. 1877). V r. 1882
povolán na varhanickou školu a po spojení je-
jím s konservatoří r. 1890 jmenován profesorem
nauky o harmonii a o hudebních nástrojích
praktické hry na varhany a hry z partitur. Metho-
du vyučovací v nauce o harmonii podrobil Knittl
dalekosáhlé reformě. Odstranil zastaralý způsob
vštěpování učiva na podkladé basu generálního
a mhradil jej východiskem z analyse a tvorby
absolutní melodie a jejího harmonisování, čímž
nauku o harmonii sloučil těsně s naukou o sklad-
bě hudební samé. Tuto methodu vykládá Knittlo
va „Nauka o skladbě homofonní“. Nemalých zá-
sluh získal si Knittl jako sbormistr „Hlaholu“
Vstoupiv v čelo jeho r. 1878 po Bendlovi, za-
ložil při něm damský odbor. Tím nejen dán podnět
domácí tvorbě k činnosti v oboru skladeb pro
sbor smíšený, ale „Hlaholu“ umožněno pustiti
se v řešení nejtěžších úloh vokální litoratury.
Mimo to byl Knittl i literárně činným. V letech
1883—4 byl hudebním referentem našeho listu,
později kritikem „Dalibora“ a psal hudební pře-
hledy do „Osvěty“. Vydal také četné skladby a
napsal zejména kantátu k oslavě Palackého
hymnu Ústřední Matice školské a j. v. V kruzích
hudebních bude zesnulému zachována trvalá
vzpomínka. — Pohřeb bude se konati ve středu
o 2. hodině odpol. z kostela sv. Vojtěcha.
— Vůdce německých liberálů dr. Eppin-
ger v sobotu řečnil před voliči v Trutnově, kdež
se o mandát uchází. Ve svých vývodech pouká-
zal k tomu, že v novém parlamentě budou
»živlové (Němcům nepřátelští« mnohem silněji
zastoupeni než před tím, a že jest mylno, do-
mýšleti se, že národnostní boj bude v nové
sněmovně vystřídán novými otázkami. Řečník
hodlá práva německého národa hájiti nejen jako
Němee, ale i jako »občan našeho císařského
státu«, neboť Rakousko bez tmelu němectví jes
na delší dobu neudržitelno. Němci musejí se po-
staviti proti všem pokusům směřujícím k přene-
sení moci na zzemě, v soustředění všech soukme
novců na centrální parlament nutno jim hledati
spásu, každý ústupek od požadavku platno-
sti německého jazyka byl by jenom pouhou
#18
alto_textblock
#18
koncesí národní marnivosti národních protivníků
Němci chtějí býti zajištěni před vpády Čechů do
jejich území. K tomu není spolehlivějšího pro
středku než národní rozlíšení (»Auseinanderle-
gung«) zvláště na finančním poli. Při té příleži-
tosti zasazoval se dr. Eppinger obzvláště důrazně
za zřízení krajských zastu pitelstev
t. j. rozdělení země po krajích ná-
rodnostně ohraničených, prohlásil po-
žadavek Němců, aby německé území bylo spra-
vováno jenom německými úřadníky, vůbec prý
třeba věnovati otázce úřadnické svrchovanou po-
zornost. Pouhým pokřikem nic se nevyřídí
nutno také starati se o provedení. »Bohužel.
nebyl v posledních letech dorost německého
úřadnictva dostatečný, sicjinak by se už
poměry byly zlepšily.« V dalším po-
jednával dr. Eppinger o vyrovnání uherském,
hospodářských úkolech příštího parlamentu vy
slovil se proti tomu, aby se stát zařídil jako
stát třídní. Jednostranný třídní zájem jest
dnešní doby již nemožnosti, pojednal o otázce
školské atd. Co se týče postavení německých
stran na říšské radě, není-li možno soustředění
všech německých stran, jest soustředění všech
německo-svobodomyslných stran nevyhnutelnou
nutností. Souhlasí s radikalismem, jaký něme-
čtí liberálové projevili obstrukei, proti každěmu
jinému radikalismu prohlašuje se s největším
důrazem, zvláště proti bezohlednému boj
Němců proti Němcům, jimž parlamenť snížen
na cirkus. Tímto radikalismem míní ne-
o t'esanost ve vystupování jistých
živlů, jímž nejlepší živly německého národa
z politického jeviště zapuzeny. To jesti radika-
lismus jenom zdánlivý sa k tomuto zdánlivému
radikalismu« pravil dr. Eppinger »počítám tak
zbytečné a nezasilouženié sniž-
váníi podceňování národnio st-
ního protivníka za každou cenu.
Podeeňovati národnostníhu protivníka jest počl-
náním přímo nemoudrým. Co nám prospěj
všechny vyhrůžky germanisaci, když nemohou
nikdy uskutečněny býti (a což 65—75 procent
»něm. území« poněmčených Čechů pro
Rauchberga?! Pozn. red.), co prospějí nám
jalové fráze, na něž nikdy nemůže následovat
čin? (Pochvala)« Řečník pojednává o proveden
všeněmeckého programu, žádajícího odloučen
Haliče a Dalmacie od Rakouska a připojen
zbytku k německé říši a dovozuje jeho nemož
nost (jak se stanoviska rakouského tak se sta-
noviska říšsko-německého. Na konec prohlásil
že k zákonu o závazném volení nedojde pro
odpor Mladočechůol z věre
— Dvanáci sel německých mužů pražskýc
sešlo se podle dnešního »Deut. Volksbote«, tý-
denníku to zdejších Všeněmců, dne 11. t. m.
ke zřízení samostatného německo-lidového voleb-
ního výboru v Praze a samostatných německo-
lidových čílacích kandidátů pro pražské volby
A schůze tato byla prý prohlášením lidového
němectví za svéprávné v Praze, »dědičném sídle
židovsko-liberálního kasíňáctví«, Do schůze do-
stavili se německo radikální poslanci Rafael
Pacher, dr. Herold, dr. Trost, Schreiter, Wol
a po jejich řečech usneseno jednohlasně »za
zvuků staré německé bojovně a válečné písně«
zřiditi vlastní volební výbor a jmenovati vlastní
čítací kandidáty. Řeč Pacherova oplývala prud-
kými antisemitickými útoky proti straně německo-
liberálni, i vyličovala vznik strany německo-
lidové v Čechách vůbec a v Praze zyláste
Všeněmec dr. Herold ze Žatce pojednával
o volební opravě a stěžoval si na to, že ve vo
lebním výboru všechny německé návrhy byly
přehlasovány. Prohlašoval za úkol strany poti-
rati sociální demokracli, dr. Trolst
brojil pro závazné volby, dr. Sehrei'ter pro
německo-radikální tisk. Poslanec K. H. Wolf
uvítán polleskem a provoláváním rečnil pro nej-
možnější posílení radikalismu v nacionálním
a sociálním ohledu, ježto prý také na české
straně dojdou radikálové velkého posílení. Jed-
nání o společný volební postup s německými
liberály rozbilo se především o to, že němečt
radikálové nemohou se zříci svého antisemitismu
V příčině lé nerozhoduje u radikálů vyznání
nýbrž plémě, rasa, a to jest hlavní zřelel
pro antisemitismus radikálů německých. Také by
byli musíli obětovati jinou hlavní zásadu svého
programu, t. j. všeněmeetvl. Co se týče
vyhlídek Volnovšeněmců, má Wolf za to, že
jich bude zvoleno tolik, že budou moci podá-
vati samostatné návrhy a interpelace.
— Císař do Prahy. Z Vídně, 18. března.
Císař odjede podle nynějších disposic do Prahy
buď 12. nebo 15. dubna. Odjezd z Vídně
bude o 10. hod. dopolední, aby příjezd
panovníka do Prahy státi se mohl o 5. hod.
odpolední.
#19
alto_textblock
#19
— Ministr dr. Pacák příjel včera večer z Vídně
do Prahy.
— Vyznamenání. Vídeňský úřadní list oznamuje
že cisařským rozhodnutím ze dne 13. t. m. udělen
byl policejnímu řediteli v Praze dvor. radovi Karlu
Křikavovi bezplatně rytířský kříž řádu Leopol
dova a půrkmistru Aloisu Sehrenkrolv i na Měl
níku rylířský křiž řádu Františka Josefa.
— Promoce. Pan Ph. C. Bohuslav Hostinsk
byl dnes 18. března 1907 o 121/4 hod. na c. k. české
universitě Karlo-Ferdinandově doktorem filosofie ve-
řejně prohlášen.
— Úmrtí. V pátek večer zemřela v Praze pan
Jana Nep. Špírková roz. Kubovova, vdov
po kontioloru pražského berního úřadu v 89. roc
věku svého. Pohřeb koná se v pondělí 18. března
o 4. hod. odpol. z farního chrámu sv. Petra a Pavl
na Vyšehradě. — V noci na 17. t. m. zemřel v Či-
melicích p MUDr. Ant. Plánička, praktický lékař
ve věku 33 let. byl z těch, kteří svých ideálů dosti-
hují nadlidským snažením. Tížen poměry skoro ne
překonatelnými dopracoval se po výborně odbytých
studiích vytouženého postavení, v němž osvědčil tolik
mistrnosti a lidumilnosti, že dlouho bude ho vděčně
vzpomínáno. A vyníkl nejen jako lékař, ale i jako
člověk naskrze moderní, který v ironicky nesených
hovorech ostře šlehával zvrácenosti doby. Smýšlením
byl stoupenec národni strany svobodomyslné. V mlad-
ších létech přispíval i do »Nár. Listů«. Pohřben bude
v úterý dopoledne. — V Plané nad Luž. zemřel
dne 17. t. m. po delší nemoci v 62. roce p. Čeněk
Bílek, osob. děkan a farář, čestný občan obeí;
Plané n. L., Košice a Doubí, Oustrašice a Zhoř, do-
zorce ovocnictvíg pro kraj táborský, zástupce zemské-
ho výboru při průmyslové pokr. škole v Plané n. L,
předseda hospodářského spolku a záložny Reiffeise-
novy atd. Pochován bude dne 20. t. m. po 10. hod
dop. na místním hřbitově.
— Vlastenecké odkazy sl. Hasalovy z Lubn
účelům národním a lidumilným. V sanatoriu p. dra
Hamzi v Luži zemřela dne 15. listopadu 1902 v mla-
distvém věku sl. Marie Hasalova z Lubné. Byla po-
sledním členem rodiny, jejíž tragický osud bolestně
dojal obyvatelstvo celého okresu rakovnického. Slečna
M. Hasalova v závěti své vzpomněla značn ými od
#20
alto_textblock
#20
kazy účelů národních a lidumilných. Mezi jinýmoi-
kázala Ústřední Matici školské podíl, který v těchte
dnech byl vyplacen obnosem 6288 K 83 h a ústřed-
nímu výboru prostřednictvím místního odboru v B-
kovníku odveden; Národní jednota severočeská ob-
držela 100 K, Národní jednota pošumavská rovněn
100 K, pokladna chudých v Lubné 3155 K a d
Hamza na zřízení mateřské školy v Luži 6327 k
70 h. Zbytek jmění obdrželi příbuzní. Nehynont
čest budiž této české dívce rolnické, která v posled-
ních okamžicích života svého tak šlechetným skut-
kem vzpoměla našich národních spolků a jednot
obranných.
— Podvodné psaníčko od švakra. Majitel domn
pan Václav Jirchovský v čís. 1191-II. v Soukenick
ulici obdržel dne 12. t. m. po veřejném posluhovi
psaníčko, v němž jej prosí švakr z Jesenice o půjčku
80 K, poněvadž přišel do Prahy nakupovat a tente
obnos se mu nedostává. Panu Jirchovskému ani ne-
napadlo, že by celá záležitost byla nastrojena pod-
vodníkem a proto švakrovi žádaných 80 K poslal
a ještě mu vzkázal srdečné pozdravení. Za nedloubo
potom však se švakrové domluvili a zjistili, že při-
buzenského jejich poměru neznámý šibal využilko-
val k provedení podvodu. Jesenický švakr vůbec vtu
dobu v Praze nebyl a také pro peníze sí neposlal.
Veřejný posluha, který list doručil a peníze převzal,
byl vypátrán a vypověděl, že ho poslal mladík, kterj
na něho čekal u musea a peníze přijal. Mezitím,
než se celé toto šibalství vysvětlito, provedl podvod-
ník nový kousek a sice stejným způsobem připravi
o 80 kor. jiného švakra pana Jirchovského a sice
v Hostivaři. Zpráva o podvodech byla podána bet-
pečnostnímu oddělení, které po pachateli zavedl
pátráni.
— Neštěstí při čistění okna. U majitelky prš-
delny Františky Janečkové v Petrské ulici, číse
zaměstnaná 35letá Anna Laifesová, přistavila s
předevčírem ke dveřím dvojilý žebřík, vystoupila n
něj a čistila okno nad dveřmi. Z nenadání otevřel
dveře 17letá Anna Hertusova a sice tak prudce, ž
povalila žebřík i s Laifesovou, která pádem utrpěla
otřesení mozku. Lékař pan dr. Lokay poskytl zaněná
první pomoci a dal ji dopravit do všeobecné ne-
mocnice.
— Sebevražda jinecha. Na záchodku hostine
v domě č. p. 182-II. včera o 4. hod. ranní postřeli
se asi 20 roků starý jinoch neznámého jména. Vy-
pálil si střelu z revolveru do pravého spánku
těžce se zranil. V ambulančním voze záchranné sta-
nice byl zoufalec převezen do nemocnice, kde brze
potom zemřel. Mrtvola dopravena do ústavu pr
soudní pytvu. V zoufalci byl dnes zjištěn Jan Po-
korný, obchodní příručí u firmy V. J. Rolt.
— Záhadná příčina smrti. V zemské porodnic
v Praze zemřela včera za příznaků otravy 19letá
služka Josefa Kocourkova z Horky u Ledče. Poně-
vadž není vyloučeno, že dívka stala se obětí zločinu
dle 8 144. tr. zák., bylo zahájeno trestní řízenía
mrtvola převezena do ústavu pro soudní pylvu.
— Zhasla plynový plamen. V domě (čís. 9 v
Skrétově ulici na Král. Vinohradech zamětnána je
19letá služka Marie Zvelebilová z Jílového, kter
sice nemávvšechny potřebné znalosti domácnosií
velkého města, ale za to má milence, s kterým šl
v sobotu tančit. Bylo už nedaleko rána, kdy ž se
služka vrátila domů, kde rozžala plynový hořák. Ve
veselé náladě ani nevěděla, že plamen zhusne se
uzavřením kohoutku a tak v neznalosti foukánim
plamen zhasínala. Teprve po mocném fouknutí pla-
men udusila — plyn volně unikal. Ráno nebyla
služka k probuzení. Zda následkem dlouhého tan-
čení aneb z důvodů vdýchání svítiplynu, nedalos
v prvém okamžiku přesně určit. Ale místnost byl
svítiplynem naplněna a služka nejevila známky ži-
vola. Byl zavolán lékař a mezi tím byt provětrán.
Po lékařském přispění služka se tak probrala, že byla
ponechána v domácím ošetřování.
— Pochovávali »zmrzlého«. Před několika dny
nalezli dělníci v hruboskalském lese »zmrzlého« ne-
známého člověka a z křesťanské lásky k bližnímu
běželi ihned na Hrubou Skálu ke hrobaři, aby ne-
božtíkovi připravil místo k věčnému odpočinku. Na
zprávu tu sběhl se velký počet zvědavého lidu
který šel s dělníky, máry nesoucími, pro zmrzlého.
Avšak jaké bylo jejich překvapení, když místo ozna-
čené nalezli prázdné. Zmrzlý nejspíše si věc roz
myslil a nechtěje se ještě uložiti k věčnému spánku,
před jejich příchodem beze stopy zmizel.
Smrtelné opaření dílka. Sestnáct měsíců star
dceruška dělníka Emílie Plaťáková z Nuslí, před 14
dny převrhla na sebe hrnek vřelé kávy a utpěla ne
bezpečné opaření. Včera dítko po velkých bolestech
zemřelo a mrtvola odvezena do ústavu pro soudní
pitvu.
— Zašantročili své děti. »Listy Pojizerské« uve-
řejnily zprávu, že domkář Frant. Sichta ve Ždáru
u Mnichova Hradiště prodal své dětí do Turecka, což
Šichta v opravě, zaslané listu na základě § 19. tisk.
zákona popírá, dodávaje, že je dal za roční mzda
sloužit do Ruska. S touto opravou uveřejňuje zmí-
něný list v sobotním čísle součusně násiedující
zprávu, kterou, jak praví, obdržel od věrohodné
osoby: »Začátkem měsíce února dostavil se na vy-
zvání Josefa Sichty k tomuto dohazovač — lidokupee
Petr Vavřínek z Libčan u Nechanic a se Šichtou
obcházeli a verbovali chlapce, zvláště však děvčat
pro Jaroslava Rybu v Nechanicích, který je odtu
exportuje dále zeti svému Janu Dvořáčkovi do
Irkutska. Za každé dítě dávali 200 K a mimo t
slibovali chlapcům stříbrné hodinky a děvčatům
zlaté šperky. Aby děvčata spíše zlákal a rodiče pře-
mluvil, líčil Vavřínek život děvčat za hranicemi
v nejkrásnějších barvách a podotýkal všude, že m
dvě dcery, které jsou provdány za urozené paše
každá má nádberné paláce a veliké služebnictvo. Ve
Žďáře koupil od Šichty děti jeho Františka 11letéhe
a Marii, 16letou, hezké to děvče a od M. Sulcone
nemanželskou dceru Marii, 17 roků starou a z
každé dítě dal 200 K. Ve středu 6. března veče
Vavřínek přijel a ve 3/46. hod. odjel s koupenýmí
dětmi do Nechanic, kam až doprovodili je Sichta
Sulcová. Ve čtvrtek dne 7. března exportoval je Ryba
dále do Irkutska. Četnictvo rozeslalo telegramy n
všecky strany, ale bezvýsledně. Děti exportují se do
ciziny pod záminkou, že vyučí se hudbě a že budot
sobě a svému zaměstnavateli vydělávati, ve skuleé
nosti však propadnou ihned prostituci.«
— Chytrost psa. Když »Puntík« panu Z. ve Sl-
ném před několika dny ráno vesele vyběhl na námě-
stí, netušil jaká ho odpoledne potká nehoda, jež s
mu snadno mohla státi osudnou. Je to už v povan
všech psů myšařů, že musí všechno pčuchat a p
všem slídit, ale někdy bývá tato horlivost špatně o-
měněna, jako se stalo v tomto případě. Posluhovačk
pana Z. šla do města něco nakoupit a »Puntík
hopkoval vesele podle ni. Když přišly do krámu ob-
chodnice s potravinami, vyběhl »Puntík« otevřenými
zadními dveřmi na dvůr a od té chvíle zmizel. To
stalo se tak, že pří visitaci dvorka nějakým způso-
bem, buď že byl honěn kýmsi, nebo že slídě po my-
ších, vskočil v koutě při zdi do černého otvaru
Tento černý otvor způsoben byl utrženým kusen
prkna od pažení studně 16 sáhů hluboké. A co ná-
sledovalo, když do něho »Puntík« vskočil, čtenář s
domyslí. Doma nebylo hned nápadné, že pes domů
nepřichází, rád se v městě zdržel, když pak ani ve-
čer ani ráno se neobjevil, jal se majitel po něm pi-
trali, a po delším ptaní dozvěděl se, co ho potkale
Že prý je v studni u L. a, že ho bylo slyšel, jak
tam vyje. Patrně byl v sludní nějaký výběžek skalní
nebo vypadlý kružák, jež poskytly psu ochrany pře
utopením. Majitel psa odebral se na místo nehody
ježto studeň ona patří ke třem na sebe hraničícím
domům, je ale jenom z této strany v užívání
z ostatních stran pak je zabedněna, nemohl pro tme
rozeznati zdali je pes dosud na živu. Zavolal bo
tedy jmenem a z hloubi studně ozvalo se ihned ža-
lostivé »au, au, au,« na potvrzení, že Puntík je do-
sud živ. Nyní jednalo se o to, jak dostati psa nahoru.
Raděno tuk i onak, ano jeden občan se nabídnul, že s
dá do studně spustit, konečně učinil někdo návrh, který
byl přijat a hned vykonán. Přinesli dvouuchý košík
na řípu, do něho nahoru položili prkénko, přívázal
k rumpálu místo okovu a nad to přivěsili lucernu
s rozsvícenou svíčkou, potom vše opatrně spuštěne
do studně. Chytrý Puntík pochopil, že se jednáe
jeho záchranu a jakmile se košík octl u něho, vsko-
čil na prkénko a dal se vytáhnou! naboru k nemal
radosti majitele i přítomného obecenstva, jakož i k