Strana 580.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Ročnik XXXVII.

Minerální látky jako krmiva prasat.

nov prasat považuje se mezi rolni- ctvem za zvláštní umění a vyhověti praseti není vždy snadno; máť ono tolik zvláštností. Jeden rolník žaluje, že mu prase rozválí dlažbu, pobourá massivní zeď a žere maltu; jinému prokouše díru i pod zem atd. To vše za pouhou necnost se považuje již če- liti možno stavbou chlévku, která vzdoruje jich rypáku a chrupu. Prozíravý chovatel ví ale, že vše to jest jen následkem změně-

Obr. 242. Cesta v Brasilii.

ného způsobu života, života v uzavřené míst- nosti, místo volné pastvy. Když nebylo možná dosti vydatně chlívek opevniti a sotva něko- lik neděl stará selata o zboření chlévku se po- koušela, dán jim do nosu kroužek. „Zlo- zvyky“ snadno byly proztlačeny, ale nebylo odpomoženo. Špatným výsledkům chovu tomu se prase nezpravovalo, bylo věčně nepo- kojné, v žrádle se jen korejnilo; jiný naříká

Doporučujeme našim rodinám KKolinskou cikorku

si do různých nemocí prasat a j. Nejhůř je na tom chovatel; od někoho sele bylo koupeno — chov jeho jako špatný se roz- nese. Na chrudimském trhu nelze sele s krát- kými přímými ušmi prodati, jen zřídka se kupec vyskytne, který dovede je oceniti. Ostatní tvrdí, že se takové prase s pří- mýma ušima špatně krmí. Věc má se takto; jednomu neb několika se takové prase ne- vyvedlo a odnesly to jako domnělá příčina — krátké uši. Zkušený hospodář se ovšem tomu jen usměje, neboť ví, že žádné zvíře, tedy ani prase není po- sedlo vášní, ni- čiti vše jenz pouhé záliby, nýbrž že příči- na vězí v ne- dostatku jistého složení krmiva, které prase dle své přirozeno- sti nemůže po- strádati. Prase živí se v pří- rodě látkami rostlinnýmii zvířecími: čer- vy a p., jakož i látkami mine- rálními. Pouhou po- travou rostlin- nou může se sice nahraditi potrava živo- čišná, poně- vadž přece lát- ky živočišné pochází z lá- tek rostlinných, ale látky mi- nerální musí se dodávati — hlína, písek, vápno a uhlí. Uhlí kamenné má pro rostouci prasata zvláštni význam. Čím jest ono bo- hatší neuhel- nými látkami tím raději je prasata žerou za kruté zimy jsou prasata dychtivější po uhlí než v době letníhol horka. Zdá se,lže pů- sobí uhlí nejen na tvorbu kostí, ale i na vybudování žaludečních šťáv, neboť od- rostlá prasata uhlí takořka si ani nevšim- nou. Něco podobného jest v tom, že i děti dychtivě nezralé ovoce pojídají, k ležto odrostlý člověk je ani viděti nemůže; vede děti k tomu zajisté zvláštní pud, byt nám podstata jeho známa nebyla. Dle zku- šeností mistra chovu dobytka vepřového K. Pippeho v známém Friedrichswertu (světo- známý chov čistokrevných jorkšírů) jest lépe dávati prasatům obyčejné vápno s piskem (vápno zase na vzduchu na uhličitan vápe-

natý proměněné) než t. zv. vápno pícní (fosforečňan vápenatý). Vůbec směs tato, jakož i hlína, bahno, písek a uhlí nesmí se dáti do žrádla, nýbrž zvláště. Nejlépe dá se věc provésti, když mají prasata možnost minerální látky získati si venku v rejdišti neb na pastvě. Ovšem ne- může každý chovatel prasat tato ven pou- štěti, ale nicméně je mu možno jim zmíněné látky předložiti, když občas je z chlívka pustí. Zvláště cenný jest popel bukový a uhlí hnědé; také žerou prasata ráda starý popel z uhlí. Když se prasatům jmenova- ných látek dostává, nepotřebují žádných krmných prášků. Není ostatně u nás krmení látkami ne- rostnými úplně neznámo, ale neprovádí se přec vždy a hledá se odpomoc nejrůzněj- ším i drahým způsobem.

rod

Drátovci.

Vzhledem k obrovským škopám, jež drátorc letošního roku na kulturních plodinách po celých Čechách působí, pokládá správa stanice pro choroby rostlinné při král. české akademii ho- spodářské v Táboře za nutné upozorniti hospo- dáře na škůdce tyto a vytknouti nejúčinnější opatření proti nim. Drátovci, jak se jim obecně říká, jsou farvy známých brouků kovařiků (hlavně kovaříka rol- ního či obilního — Agriotes segetis). Jméno své mají od toho, že jsou těla tuhého a válcovitého, jako silnější žlutý drát; celkovým vzhledem upo- mínají na moučné červy. Larvy tyto, jež žijí v zemi 4 leta a teprve v 5. roce mění se v brouka kováříka, živí se po celou dobu svého vývoje kořínky obilí, cukrovky, ožíráním výhonků chme- lových, stébel obilných, vyžíráním oček bram- borových a ničí kultury zahrad zelinářskýchi okrasných a působí všade ohromné škody, Výborným prostředkém proti škůdcům těmto je kladení půlek zemákových, kusů řepy, mrkve atd. Vnadidla tato kladou se v řádcích na 3- 5 m od sebe vzdálených, v nichž jednotlivé kusy jsou 1—11/2 m od sebe uloženy na 5—7 cm hluboko v zemi a ještě hlínou posypány a místa ta větvičkami vrbovými nebo olšovými neboi kaménky označena. Za 24—48 hodin se vna- didla prohlédnou, drátovce v nich a kolem nich nalezení se do hrnců seberou, načež se vřelou vodou neb vápnem zničí. Vnadidla se pak po- loží o 1 m dále, což se opakuje tak dlouho, až se pole zcela vyčistí. Vedle tohoto nad míru spolehlivého a účinného prostředku prokazuje velice dobré služby ledko- vání postižených polí. K tomu cíli rozseje se stejnomérně vždy na 1 míru plochy 10 kg ledkti nebo totéž nnožství směsi ledku a 40% drasel- naté soli. Kde by obilí i ostatním plodinám nebylo na závadu, doporoučí se pole těžkým válcem uvá- leti, aby se půda upěchovala a drátovcům pohyb v ní co možná ztížil. Uválené obilí lépe zako- ření. Je nutno drátovce ničiti, neboť po celou dobu svého vývoje stávají se rok od roku ško- dlivějšími. Zprávy o chorobách a vzorky s díky přijímá a veškeré choroby bezplatně zkoumá svrchu uvedená stanice. rod

Stroj na dobývání brambor „Welt“-Roder. ovárna hospodářských strojů Ph. Mayfarth a spol. ve Vídni odevzdala světovému obchodu nový stroj na vyorávání brambor zvaný „Welt“- jenž se před německou zkušební

Roder,

00

Nejlepší brus na světě,

který brousí nože žacích strojů samo- činně, lépe než to člověk ručně dovede, vyrábí fa. Jan Červinka, továrna na na hosp. stroje, Praha Havlíčkovo 26.

90005500000000000000000000000