#1
alto_textblock
#1
Číslo 90.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, dne 2. dubna 1900.
#3
alto_textblock
#3
Ročník IV.
#4
alto_textblock
#4
Redakce, administracea
oxpedice:
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200—II.
Nefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Hozapečetěné reklamace
jsou porta prosty
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Yycházejí denně o šesté
hodině ranní
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho
dině polední.
Jednotlivé číslo xa 8
Telefon redakce č. 1126.
#6
alto_textblock
#6
ULILKt
#8
alto_textblock
#8
Předplatné pro
Praku
s donáškou do
domu:
2.80
měsíčně. . . ..
čtvrtletně . ..
K 8.40
celoročně . . ..
K 83.60
Pro vuzemsko
poštou:
3.—
měsíčně . . . ..
čtvrtletně . .. K 9.—
celoročně. ... K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . . . K 12.—
celoročně. . .. K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
zie, Anglie a Ruska:
čtvrtletně . .. K 13.20.
celoročně . . . K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
#9
alto_textblock
#9
Slunce vychází v 5 hodin 37 minut ráno.
Slunce zapadá v 6 hodin 31 minut večer.
#10
alto_textblock
#10
Pondělí:
Sv. Františka de Paula.
#11
alto_textblock
#11
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně
u Milosrdných bratří od 1. až do 5. dubna.
#12
alto_textblock
#12
Staročeši a nový volební řád pražský.
#13
alto_textblock
#13
V Praze, dne 2. dubna.
#14
alto_textblock
#14
O V poslední ještě chvíli pozvedáme varov-
ného svého hlasu, neboť dnes odpoledne již na
staroměstské radnici pražské, která před několika
málo nedělemi byla svědkyní smutného zápasu
mezi Staročechy a Mladočechy, jednáno i hlaso-
váno bude o novém volebním řádu pro král. hlavní
město Prahu, který jsme v sobotu uveřejnili v do-
slovu, schváleném staročeskou radou městskou dne
23. m. m. Zrobil jej mladočeský obecní starší, p.
dr. Scharf, jenž počítá se do řady liberální,
jejíž karakteristiku nejlépe tím zas osvědčil, že
návrh svůj protkal neliberálními hrozinkami, v oplatce
zbavuje mimo jiné učitelstvo pasivného práva vo-
lebního.
Staročeši neprohlédli, jak se zdá, manévru
svých rozdvojených soupeřů; nebo nemyslíme, že
by úmyslně zavírali oči před svou chybou a ne-
důsledností, které se dopouštějí tím, že návodem
Mladočechů zřizují čtvrtý sbor volicí s přistřiže-
ným všeobecným právem hlasovacím. Pořekadlo:
»Od chyby se člověk učí« — nemá platnosti pro
Staročechy. Soudíme tak, přihlížejíce k poslednímu
rozšíření volebního práva do zemského sněmu a
říšské rady.
Snížen li byl před lety census ve třetím sboru
volicím, proč by dnes se nedoporučovalo, rozšířiti
týž třetí sbor o voliče, jimž dostati se má teprve
v novém sboru volebního práva; platíť také daně,
a často vysoké daně, ovšem že v jiné formě. Ne-
odpírala by tomu důslednost a konservativnost
strany, jež vždy poctivě a otevřeně má jednatia
vystupovati. Ba, dlužno dodati, že jednati se musí
vždycky cele a ne kouskovatě — buď udělati něco
pořádného, nebo raději nedělati nic! Polovičatost
nestojí nikdy za nic. »Cui prodest?« — »komu
to prospěje?« ptal se nedávno p. dr. Škarda při
jiné příležitosti a dnes bez uzardění mohli by Sta-
ročeši se vážně podobně tázati v příčině čtvrtého
sboru volicího. Socialisté hned a ve všech čtvrtech
nezvítězí, v některých dokonce snad nikdy. Co ji-
ného tedy, nežli že Mladočeši, kteří sebe vždycky
mají nejraději, pamatovali při tom hezky na sebe,
právě tak, jako tomu bylo, když hlasováno bylo
pro nerozumné připojení Libně ku Praze, ač bližší
obce u Prahy dosud nejsou. Mladočeši chtějí tudíž
míti zálohu a posilu ve IV. sboru volicím pro
sebe a pomocí té chtějí domoci a dodělati se vlivu,
který všude, doma i ve Vídni, neobratností svou
politickou prokupčili. Proč by Staročeši nemohli
provésti tuto zásadu ve III. sboru? Jde-li Mlado-
čechům opravdu a upřímně o věc, nemohou býti
přece v zásadě proti provedení vedoucí zásady ve
III. volicím sboru, pro což pak Staročeši mohou
svědomitě a klidně zvednouti ruce. Ztráty případné
pocítili by jediné Mladočeši.
Takto pokračovati jest vlastně politickou nut-
ností a povinností Staročechů na pražské radnici;
mimo tuto beztoho již ani veřejně se neozývají,
vyjma vážnou řeč dra. Riegra v panské sněmovně.
Není sil ani tu, ani tam. Kdo počítá, prohlédá.
Na věci pak nic se nezmění, i když by Staročeši
navrhli menší počet, než-li 30, jak mají v úmyslu.
A kdo není pevným ve víře, nemůže proto býti
pevným také v zásadách a politice. Vítr mívá
značný vliv; korouhvička se dle něho točívá.
Zvednou-li Staročeši dnesruku pro
IV. sbor, zazvoní si sami umíráčkem
na radnici pražské, poslední své baště,
které dosud uhájili!
Podobně nepromyšlena jest věc, pokud jde
o zařazení honorací do I. sboru. Patronu tu vy-
páliti dnes má právo p. zákonodárce dr. Scharf,
maje v kapse zmocnění důvěrné schůze městské
rady ze dne 23. m. m. po chytrých výkladech p.
dra. Podlipného, jemuž naskakuje husí kůže před
možným vítězstvím Němců v I. sboru. To by to
již se slovanskou Prahou bylo skutečně smutné,
měli-li by tu Němci nad českým živlem zvítěziti.
A proto převedení honorací z II. do I. sboru má
zajisté jiný motiv. Není to rozhodně přízeň a po-
#15
alto_textblock
#15
zornost k honoracím, poněvadž té k nim pražský
rozstarosta nikdy neměl. Honorace ve II. sboru
mohou míti vliv; toho nelze zapříti, a proto hajdy
s nimi pryč. Dolů to nejde, jak před časem chtěl
p. dr. Černohorský, tedy šup nahoru, a výsledek —
II. sbor zralým jablkem mohl by bez práce spad-
nouti pak do klína mladočeského. A také této
chytristice nepřišli staří na kloub.
Tyto dvě okolnosti stačí, nehledíme-li ani k ji-
ným dlouhým stínům návrhu, aby Staročeši byli
opatrni aspoň v poslední chvíli, když už dříve šla-
pali nevědouce kam. Zdá se, že nedostává se jim
sil k další mužné schůzi.
Scharfův návrh jest ukvapeně a ledabyle sle-
pený, a práce kvapná málo platná. Na sboru ob.
starších tudíž jest, aby jej městské radě vrátil ku
podání důkladnějšího a propracovanějšího návrhu.
Byla-li páchána na kom křivda delší již dobu, snese
ji ještě do příštího zasedání sněmovního, jen když
bude přesvědčen, že po roce přijde se s celým,
vážně propracovaným elaborátem.
Hledě k posléz uvedenému, měl by dnešní sbor
ob. starších král. hlav. města Prahy přes návrh
tento přejíti k dennímu pořádku a městské radě
současně uložiti, aby bez průtahu zahájeny
byly pilné práce, směřující k nahra-
zení nynějšího zastaralého obecního
řádu řádem z brusu novým, venkon-
cem spravedlivým a vyhovujícím
ve všech směrech novodobým poža-
davkům!
Kompromis za vířivého jásotu »Nár. L.« na
pražské radnici nedávno padl. A ještě stydlivá
funa dvakráte neoběhla země, a již p. dr. Škarda
starým posílá kompromisní psaníčko. Dětičky si
hrají — na úkor zbědovaného voličstva a poplat-
nictva. Barometr nového kompromisu se starými
nepořádky stoupá, a to právě před hlasováním
o novém volebním řádu, do něhož by se již nyní
pojati mělo šestileté úřadování obecních star-
ších a doživotní starostování určité osoby.
Inu, v království českém osoby předcházejí
vždycky věcem, a proto národ český nemůžea
také nedostane se nikam.
S plným důrazem zde zvláště vytýkáme, že
v důvěrné schůzi městské rady dne 23. m. m..
když p. dr. Scharf jal se referovati o vážné této
věci, povstal p. Rus a ohražoval se proti podob-
nému promrskávání předlohy tak dalekosáhlé, žá-
daje, aby dříve byla litograficky rozmnožena a
městským radním ke zralému uvážení rozdána.
A co bylo jemu odpověděno? Lehkovážně: že
věc kvapí! A tak se stalo, že nedochůdče toto po-
nese dnes p. dr. Scharf do sboru ob. starších.
Za tříleté éry p. dra. Podplipného Mladočeši
nepřišli se IV. sborem, poněvadž jej dělnictvu sku-
tečně dáti nechtěli, když měli panství; když však
o panství, jehož nezasluhovali, přišli, na o ko
s darem tím přicházejí, dobře vědouce, že mandáty
na IV. sboru sami si zaopatří skoro všechny.
Mladočeši, když mají, nedávají, a když nemají, sli-
bují a připovídají, aby sami získali.
Pan dr. Milde neřídí jednání strany, a citelné
důsledky toho jsou patrny; vnitřní choroba pro-
puká na venek. A myslí-li staročeská strana, že
dojde za velikomyslný svůj čin vděku, velice se
mýlí, nebo dočkala by se jen — výsměchu a sme-
tení. Ostatně úlohou a povinností konservativismu
jest, uchrániti obec vší silou možné škody; jest
však příliš smělou domněnka, že prospěch a dobro
obce valně získají — připravovaným IV. sborem
ve spojení s ostatními volícími sbory! My však
netajíme se skrovným svým názorem, že nikdy ni-
čeho nezískají.
Caveant consules -
#16
alto_textblock
#16
Zprávy politické.
V Praze, 2. dubna.
Nová strana v Čechách. V sobotu večer
a včera konán byl v Praze sjezd realistů. Sjezdu
súčastnilo, jak tvrdí »Bohemie«, z níž tuto zprávu
vybíráme, na 300 osob. Prof. Masaryk, jenž zahájil
sjezd, oznámil, že výkonný výbor vypracoval zvláštní
#17
alto_textblock
#17
program, na jehož základě hodlají realisté ustaviti se
ve zvláštní stranu. Předsedou sjezdu byl zvolen dr.
Veselý, advokát v Benešově, načež prof. Masaryk
podával zprávu o politických cílech nové strany. Po-
kud se týče státního práva, pravil řečník, že
realisté kladou hlavní váhu na právo přirozené, kterýmž
chtějí prý historické právo oživiti. Nezavrhují histo-
rického práva, nýbrž zavrhují jen státoprávní utopie.
Bylať prý kontinuita státního práva již několikráte
od českých vůdců přerušena. Na to vykládal řečník
o nutnosti vytváření autonomie, označil vyrovnání
s Němci na základě plné rovnoprávnosti za nutnost
a dodal, že realisté nejsou proti národnostnímu roz-
hraničení soudních a volebních okresů, poněvadž ve-
deni jsou náhledem, že každý národní kmen má spra-
vovati své záležitosti sám a na vlastní svou zodpo-
vědnost. Strana jeho není ani proti rozdělení aspoň
několika nejvyšších úřadů v zemi, ale jejich rozdělení
a ohraničení musilo by vyhovovati potřebě správy a
přání obyvatelstva. Politika naše — pravil řečník —
musí býti českou a lidovou, politikou pravdy vůči
sobě samé i vůči jiným. Na konec navrhl řečník,
aby nová strana přijala jméno »Česká lidová
strana.« Návrh ten byl také přijat. Prof. dr.
Jokl z Brna dokazoval, že prý české státní právo
nelze provésti pro odpor Němců. Musíme — řekl —
dosíci ve státě centralistickém naší rovnoprávnosti a
cítiti jako Rakušané české národnosti. Učitel pan
K. Štech vykládal na místě posl. Drtiny
o školském a kulturním programu strany, načež ad-
vokát dr. Bouček vykládal stanovy strany. Včera
rozvinoval místopředseda nové strany, advokát dr.
Koerner, její jazykový program, docent dr. Cyrill
Horáček a dr. Gruber její socialisticko-národo-
hospodářský a sociálně-politický program. O všem
tom více arciť někdy jindy. Pro zajímavost uvádíme,
že dr. Veselý přirovnával v přípitku, jejž pronesl
včera o společném obědě, zakladatele strany k —
Havlíčkovi a — Palackému. Přirovnání přímo
skvostné, jen že jako každé, pokulhává také ono a
sice tentokráte hodně silně.
Sjezd Schönererovců. Schönererovci konali
včera ve Vídni třetí německý lidový sjezd,
kterého se súčastnilo na 4000 osob. Zvláště z Čech,
z Moravy a ze Slezska a pak také ze Štyrska a Ty-
rolska dostavili ce četní delegáti. Překvapující byl
počet dostavivších se dam. Z poslanců byli přítomni
Wolf, Iro, Pacher a Stein. Schönerera
Türk nemohli se dostaviti, poněvadž řečnili právě
ve schůzi, jež byla svolána v Opavě. Posl. Wolf
předčítal nejprve celou řadu došlých souhlasných
projevů, načež promluvil na paměť Bismarkovu řeč,
v níž velebil zásluhy tohoto muže o německou
říši, a vyzval přítomné, aby sloužili německé věci
v duchu Bismarkově. Dr. Čeněk Berger roz-
váděl pak poměr k německé říši a odůvodňoval re-
soluci, v níž je žádáno za zákonné uzavření organi-
ckého svazku s Německem. Bývalý obecní radní d.
Förster vykládal o vládě křesťansko-socialní
strany ve Vídni a navrhl resoluci, v níž propůjčuje
se výrazu důvěřivé naději, že příští volby dopomohou
německým svobodářským stranám k vítězství. Násle-
dující řečníci Gutmann a rolník Schamber-
ger vyličovali trudné postavení selského stavu. Učitel
Strebel vykládal o poměrech stavu učitelského a
navrhl resoluci, v níž žádá se, aby platy učitelské
byly na roveň postaveny platům, jaké mají státní
úřadníci čtyř nejnižších tříd. O dělnické otázce mluvil
Bed. Decker a posl. dr. Stein. Posl. Pacher
navrhl resoluci, v níž vyzýval k tomu, aby organiscee
radikálně-národní strany byla podporována a utužo-
vána okresními svazy a jmenováním důvěrníků. Jako
poslední řečník promluvil poslanec Wolf o po-
měrech vnitřně-politického boje v Rakousku a od-
poručoval co možno nejrozhodnější boj proti křesťan-
ským sociálům, protože jsou prý nejzarytějšími nepřá-
tely německého národa. Veliké zástupy Vídeňanů
klesly prý následkem židovského liberalismu a ná-
sledkem vlády křesťanských sociálů, kteří všecko prý
předčí svou surovostí, tak hluboko, že znovuožizení
národní činnosti nelze takřka již ani čekati. Ohledně
národních poměrů v Čechách podotknul posl. W olf,
že ve venkovské volební skupině liberecké spojily se