ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 a9595760-66c4-11dc-841a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 9
#1 alto_textblock #1
Okresy: Příbramský, dobříšský, hořovický. zbirovský a rokycanský. Kandidáti: národní strany svobodomyslné Frant. König, rolník v Krašovicích; strany agrární Jos. Syrový, statkář v Horkách n.J Z Příbrami. K volbě dostavilo se ze 130 volitelků 117. König obdržel 60 hlasů, Sy rový 53, Zimmermann 4 hlasy. Okresy: rychnovský, kostelecký nad O.- žamberský, ústecký nad O., vysokomýtskýa skučský. Kandidát národní strany svobodomyslné Frant. Hovorka, rolník v Německé Rybné strany sociálně-demokratické Bohumil Göh- lert- Holeček, strojvůdce v Praze. Z Vysokého Mýta. Dostavili se 143 v- litelé. Hovorka obdržel 29, Jindřich Pa- dour 113 hlasů. Z Rychnova n. Kn. Ze 108 odevzdaných hlasů obdržel Hovorka 89, Paďour 19 hlasů. Okresy: sedlčanský, sedlecký, votický, mi levský, bechyňský, benešovský a neveklovský Kandidáti: Národní strany svobodomyslné Karel Loula, rolnik v Dnespekách ; samostatný kandidát Fr. Kožmín, rolník v Nechvalicích u Sedlčan, strany agrární J. R. Čepek, rolníh v Satalicích. Z Benešova. Při dnešní volbě obdrže kandidát národní strany svobodomyslné rolník Loula 80, samostatný kandidát Kožmín6 agrárník Čepek 16 hlasů. Okresy: budějovický, lišovský, trhosvinský. hlubocký, třeboňský, veselský, lomnický, vltavo týnský, netolický a vodňanský. Kandidáti: Národní strany svobodomyslné Václav Dvořák, rolník v Podeřišti; samo- statný kandidát JUDr. Augustin Zátka, advoká v Českých Budějovicích; strany agrární Frant. Šrámek, rolník v Křtěnicích. Z Budějovic. Dvořák obdržel 116 Šrámek 21, Volner, kandidát Němců 25 hlasů. Z Třeboně. Ze 109 odevzdaných hlasů obdržel Dvořák 86, Šrámek 14, dr Zátka 8 hlasů, Novák 1 hlas. Z Vltavotýna. Dvořák obdržel 35 Šrámek 8 hlasů. Na Litoměřicku prošel při dnešní volbě německý radikál Kut- scher 214 hlasy proti německému liberálovi dru. Bauerovi, který zůstal v menšině se 37 hlasy. Po 11 hlasech obdrželi kandidát český pan Strejcovský a sociálně-demo-
#2 alto_textblock #2
kratický.
#3 alto_textblock #3
Volební ruch. Páni členové řemeslnicko-živnostenské besedy na Smichově žádají se zdvořile, by plným počtem zúčastnili se ve čtvrtek 10. ledna dopoledne volby říšského poslance za města Smichov-Karlín. Kandidátem jest osvědčený pra- covník pan JUDr. Josef Kaizl ve Vídni, jehož jmenem račte lístky hlasovací vyplniti. Bližší informace lze dostati ve volebních kance- lářich: v plzeňské pivnici pana Janovského, ve Vltavské ulici »u Šimáčků« a v restauraci pana Příbáně na Jakubském náměstí.
#4 alto_textblock #4
Naše výstavy. Pro posouzení současného národohospodář ského vzpružení našeho charakteristickou jes rozhodně snaha a úsilí o rozřešení otázky naší hospodářské organisace. Věc jest tím důležitější, že jsme národem nesamostatným, národem, jehož hospodářské sesilování není zrovna v intencích vlád. Jako ve všem děku- jeme i ve směru hospodářském za vše dobré jen sami sobě. Složitost a mnohotvárnost mo- derního hospodářství národního takovouto orga- nisaci přímo předpokládají. Čím více naše vý- roba poroste, tím více bude se nám i starati pro odbytiště pro ni. Zatím ovšem stačí ji trh domácí a postačí ještě na dohlednou řadu let. Ale i při tomto stavu jest rozhodno jednak, ja- kými cestami a jakým zbožím trhu toho získati lze, jednak nutno, abychom přesně konstatovali a seznali, které druhy výroby u nás zdomácněly. jinými slovy vedle organisace výrob nedostává se nám i její statisti ky a její znalosti. Jistě ocitnul se každý z nás v situaci, kdy teprve po značném pátrán nalezl hledaný tovar české produkce, a někdy i zůstala tato snaha marnou. My tento nedostatek vycítili a snažili se ale spoň ho odstraniti. Založení české společnosti národohospodářské jest důsledkem této snahy. stejně jako jsou její důsledkem kraji ns ké ee výstavy.
#5 alto_textblock #5
Skvělý úspěch jubilejní a hlavně národo- pisné výstavy vyvolal u nás pochopení pro da- lekosáhlý význam výstav jakožto činitelů pro hospodářskou organisaci národní neocemitelných. Dnes jsou výstavy krajinské stálým zjevem. Heslo pořádati je se ujalo; staly se však vý stavy tyto také skutečně tím, čím ve směru ho- spodářském býti mají? Nezůstalo — jak mno- hdy tam u nás bývá — heslo pouhým heslem, pouhou skořápkou, bez hlubokého obsahu, jaký jsme v ně z počátku kladli? Můžeme dnes mluviti již na základě slušně zkušenosti. Na své krajínské výstavy zvaly nás již nejrůznější české kraje, shlédli jsme jich hezkou řadu, větších i menších, nákladnějších i prostších. Zpravidla spojují naše krajinské výstavy reminiscence obou našich velkých vý- stav: hospodářské výrobky i národopisně sbírky a zpravidla jest také národopisná jich stránka nejen pečlivěji vypravena i uspořádána, ale chová i cennější předměty. Při hospodářské (za- hrnujeme slovem tím veškeré obory práce vý robní) stránce systém ustupuje náho dě a mizí i lokální ráz výstav samých, ba na- mnoze nejsou vlastně ničím než lepším trhem. Jsou ovšem výjimky — ale ty jen pravidlo po- tvrzují. Ale nejen to. Naše veliké výstavy zane- chaly lví stopu v našem vývoji. Jubilejní ro- zevřela se zrovna jako v pohádce hospodářská potence naší vlasti, my teprve počali chápati, čím bychom býti mohli, kdyby se na- lezla činorodá vůle, jí dán základ k statistice práce a výroby českého národa. Tento obraz. načrtaný širokými rysy, měly doplniti výstavy krajinské podrobnostmi tak důležitými, má-li býti správně užito všech sil a mají-li veškery síly tyto uvedeny býti v pohyb. Každá krajinská výstava měla obsáhnouti celý hospodářský stav kraje, který representovala, měla přehlídkou sil vésti k úvaze o jich organisaci. Tyto výstavy měly míti určitý systém, určitou, důsledně prováděnou myšlenku a závěrem jich mělo býti přesné zvážení a ocenění hospo- dářských sil našich. Jich pořádání mělo býti výsledkem hlubokých praci příprav- ných. Toto dosti přisné měřítko jest tím opráv- něnější, že nejsme národem boháčů a že te dy každý nákladný podnik má pro nás býti s určitým, skutečným ziskem. I životě veřejném musí obětavost naše vzbuzovati a posilovati výsledky! Billance našich výstav krajinských by asi přeď měřítkem shora uvedeným neobstála. Ne- činíme tím výtek — i za dosavadními výsta- vami bylo hodně poctivé a dobré práce — chceme mluviti hlavně pro futuro. Žádný podnik není od samého začátku vzorem dokonalosti čím více prospívá, tím zvětšuje se i měřítko naň kladené. Nejsou-li dosavadní krajinské výstavy do té míry závažny pro národohospodářskou organisaci naši, jak by býti měly, neplyne z toho nic jiného, než abychom všemi možnými cestami k tomu pracovali, aby jimi na příště byly. Význam našich výstav krajinských zvláště spočívá v jich poslání pro práci mimo veliké závody průmyslové. Velko- závod má dosti prostředkův, aby vstupoval na pole soutěže světové při velkých výstavách, jeho zájem nese se také dále, než na okkupaci domácího trhu. Jinak u výrobce menšího, hlavně živnostníka. Jemu jest krajinská výstava jediným místem, kde může s prací svojí před- stoupiti před širší obecenstvo, kdy může svou dovednost uplatniti mimo úzké hranice svých zákazek. Ale při tom z pravidla každý náš kraj má svou zvláštní, význačnou a charakterisujíeí ho výrobu, ať krajkářství, ať oděvnictví, ať koši- kářství a p. a slouží to jen ke cti našeho drob- ného průmyslu, že v té své zvláštní výrobě pro- jevuje velmi mnoho vkusu a dovednosti. Leč toto účastnění na výstavách předpokládá — byt třeba menšího — ale nicméně přece jen jaké- hosi nákladu peněžního. Nutno nejen vypraco- vati výrobek, který nenalezne hned tak kupce. který ale i již svým určením vymyká se z rámce zákazkové, běžné práce. Není-li prostředků, pak ovšem jest účast tohoto nejdrobnějšího průmyslu (zvláště domáckého) z výstav vyloučena. Tím ale zároveň ztrácejí výstavy tyto jeden z nej- důležitějších momentů svého poslání; sociální. Při krajinských výstavách zpravidla se na vysta- vující čekalo, nám však musí jíti o to, aby na výstavě krajinské také skutečně práce celého kraje vystavena byla a aby tato skutečně kra jová výstava byla pevně do sebe uzavřenaa ohraničena, aby systematicky se pracovalo o uve- vedení práce kraje na výstavu. Netane nám
#6 alto_textblock #6
snad na mysli, abychom z krajinských výstav vyloučili vystavovatele ostatní — víme dobře, že by to bylo chybou vypěstovávati jakýsi kra- jový hospodářský patriotism a bráti širokým vrstvám příležitost, aby srovnávaly práci svoji s prací cizí; vždyť právě z tohoto porovnávání přibývá vzpruh a popudů k pokrokům v práci vlastní. Nám jde jen o to, aby krajinská výstava v jednom svém oddílu představovala úplnou práci kraje, od průmyslu továrního a živnosten- ského až k domáckému. Aby však tento poža- davek bylo lze provésti, bude nutno mezi pří- pravné práce zařaditi i založení výstav- ního fondu pro poskytování pod- pory oněm výrobcům, kteří by jinak z důvodů finančních výsta- vy účastniti se nemohli. O sociálním a hospodářském dosshu tohoto návrhu šířiti se nám zajisté netřeba. Ale toto předvedení práce nám stačiti ne- může. Ono bude jen tehdy úplným, když pro- vázeno bude zevrubnými statistickými datyo způsobu výroby, opatřování surovin (zda v or- ganisacích nebo bez nich), velikosti výroby, její ohraničení (zda pracuje se jen pro domácí zakázky, či i jinam), o poměrech hmotných, o úvěrnictví, o postavení dělnictva, jeho mzdě, době pracovní, práci dětské, zdravotnictví atd. Údaje tyto doplniti pak třeba zjišténím přírod- ních sil a ostátních momentech, určitou výrobu podporujících. Krátce: takto účelně uspořádaná výstava udá úplný hospodářský stav kraje. Na její zá- kladě bude možno přesně určiti, jakými ce- stami možno pracovati o zvýšeni jeho výrobnosti, a zároveň bude tín dána vzpruha pro vznik průmyslu, který by zde měl budoucnost. Timto způsobem nejlép provedeme přehlidku svých ho spo dářských sil. Výsledky takovéto výstavy pak ovšen nezaniknou s dnem uzavření. Místo nepřehled- ného a namnoze bezcenného katalogu do stane návštěvník do ruky cenný příspěvek k po. souzení našeho hospodářského stavu, a řade takových katalogů bude cenným materiálem pro obory práce vědecké i praktické, nehledě ani k tomu, že toto pořádání výstav ještě vyvolá příslušné literární práce. Tedy systém při pořádání vý- stav! Snad mnohému bude se zdáti přiliš mnoho, co žádáme — leč právě čím těžší práce, tím větší její výsledky a blažší její po- žehnání. Tuto práci musíme ovšem vykonati s ami. Za nás orgány vládní pracovati nebudou — jen to bude, k čemu sami ruku přiložíme. A najde se dosti rukou? Živnostenstvo po trp- kých zkušenostech poznává význam svépomuci. Hledá organisaci. Jeho společenstvům otevírá se zde vděčná práce. Nestačí jen stále říkat, že jest zle, ale nutno toho zla vším možným pře- konávati. Zde jedna stezička k nápravě: nebot od organisace a sebepoznání pro účely výstavní nebude daleko k organisaci práce a vý- roby. A právě tento výchovný, vnitřní moment našich výstav nutno horlivě v po- předí posunovati. V naší samosprávě, peněžních ústavech, školách a intelligenei musí nalézti snahy tyto podpory každé: h motné i pracovní. Společná práce předcházející vý- stavu a ji provázející, nutně povede k souči- nosti další a překlene bohdá nedůvěru, která dnes ovládá stavovské organisace. Jdeme těžkým dobám vstříc. Nesmíme spo- kojovati se hesly a prací povrchní. Ve všem nutno hledati účel a vše nutno podnikati za určitým výsledkem. Jinak škoda prácea peněz. Na příšti rok ohlašuje se nám opětně ně- kolik výstav. Vime: okamžikem nápravy dosíci nelze, ale budeme rádi, vyzníli z nich snaha o skutečnou práci účelnou, snaha nesoucí se výše než za efemérním effektem a chvilkovou zábavou.
#7 alto_textblock #7
B.
#8 alto_textblock #8
Různé zprávy.
#9 alto_textblock #9
= Mars a divadlo. Ve svém pojednánío Marsu a jeho obyvatelích, jehož počátek jsme při- nesli v nedělním čísle, pojednává Ernest Blum také o svých divadelních zkušenostech a praví: »Domní- vám se, že objev cizího učence o možnosti stykůs obyvateli Marsu podá látku k četným příštím revuím na konci roku. Vzpomínám si ostatně, že již dřive kdysi v jedné revui uvedl jsem tuto planetu na je- viště. Činil jsem jí dokonce značnou eklamu a dou- fám, že mi tam nahoře oplatí moji zdvořilost, jak- mile naše styky budou záhájeny. Vzpomínám si, ž