#1
alto_textblock
#1
Okresy: Příbramský, dobříšský, hořovický.
zbirovský a rokycanský.
Kandidáti: národní strany svobodomyslné
Frant. König, rolník v Krašovicích; strany
agrární Jos. Syrový, statkář v Horkách n.J
Z Příbrami. K volbě dostavilo se ze 130
volitelků 117. König obdržel 60 hlasů, Sy
rový 53, Zimmermann 4 hlasy.
Okresy: rychnovský, kostelecký nad O.-
žamberský, ústecký nad O., vysokomýtskýa
skučský. Kandidát národní strany svobodomyslné
Frant. Hovorka, rolník v Německé Rybné
strany sociálně-demokratické Bohumil Göh-
lert- Holeček, strojvůdce v Praze.
Z Vysokého Mýta. Dostavili se 143 v-
litelé. Hovorka obdržel 29, Jindřich Pa-
dour 113 hlasů.
Z Rychnova n. Kn. Ze 108 odevzdaných
hlasů obdržel Hovorka 89, Paďour 19
hlasů.
Okresy: sedlčanský, sedlecký, votický, mi
levský, bechyňský, benešovský a neveklovský
Kandidáti: Národní strany svobodomyslné
Karel Loula, rolnik v Dnespekách ; samostatný
kandidát Fr. Kožmín, rolník v Nechvalicích
u Sedlčan, strany agrární J. R. Čepek, rolníh
v Satalicích.
Z Benešova. Při dnešní volbě obdrže
kandidát národní strany svobodomyslné rolník
Loula 80, samostatný kandidát Kožmín6
agrárník Čepek 16 hlasů.
Okresy: budějovický, lišovský, trhosvinský.
hlubocký, třeboňský, veselský, lomnický, vltavo
týnský, netolický a vodňanský.
Kandidáti: Národní strany svobodomyslné
Václav Dvořák, rolník v Podeřišti; samo-
statný kandidát JUDr. Augustin Zátka, advoká
v Českých Budějovicích; strany agrární Frant.
Šrámek, rolník v Křtěnicích.
Z Budějovic. Dvořák obdržel 116
Šrámek 21, Volner, kandidát Němců
25 hlasů.
Z Třeboně. Ze 109 odevzdaných hlasů
obdržel Dvořák 86, Šrámek 14, dr
Zátka 8 hlasů, Novák 1 hlas.
Z Vltavotýna. Dvořák obdržel 35
Šrámek 8 hlasů.
Na Litoměřicku
prošel při dnešní volbě německý radikál Kut-
scher 214 hlasy proti německému liberálovi
dru. Bauerovi, který zůstal v menšině se
37 hlasy. Po 11 hlasech obdrželi kandidát
český pan Strejcovský a sociálně-demo-
#2
alto_textblock
#2
kratický.
#3
alto_textblock
#3
Volební ruch.
Páni členové řemeslnicko-živnostenské
besedy na Smichově žádají se zdvořile, by
plným počtem zúčastnili se ve čtvrtek 10. ledna
dopoledne volby říšského poslance za města
Smichov-Karlín. Kandidátem jest osvědčený pra-
covník pan JUDr. Josef Kaizl ve Vídni,
jehož jmenem račte lístky hlasovací vyplniti.
Bližší informace lze dostati ve volebních kance-
lářich: v plzeňské pivnici pana Janovského, ve
Vltavské ulici »u Šimáčků« a v restauraci pana
Příbáně na Jakubském náměstí.
#4
alto_textblock
#4
Naše výstavy.
Pro posouzení současného národohospodář
ského vzpružení našeho charakteristickou jes
rozhodně snaha a úsilí o rozřešení otázky naší
hospodářské organisace. Věc jest
tím důležitější, že jsme národem nesamostatným,
národem, jehož hospodářské sesilování není
zrovna v intencích vlád. Jako ve všem děku-
jeme i ve směru hospodářském za vše dobré
jen sami sobě. Složitost a mnohotvárnost mo-
derního hospodářství národního takovouto orga-
nisaci přímo předpokládají. Čím více naše vý-
roba poroste, tím více bude se nám i starati
pro odbytiště pro ni. Zatím ovšem stačí ji trh
domácí a postačí ještě na dohlednou řadu let.
Ale i při tomto stavu jest rozhodno jednak, ja-
kými cestami a jakým zbožím trhu toho získati
lze, jednak nutno, abychom přesně konstatovali
a seznali, které druhy výroby u nás zdomácněly.
jinými slovy vedle organisace výrob
nedostává se nám i její statisti ky
a její znalosti. Jistě ocitnul se každý
z nás v situaci, kdy teprve po značném pátrán
nalezl hledaný tovar české produkce, a někdy
i zůstala tato snaha marnou.
My tento nedostatek vycítili a snažili se
ale spoň ho odstraniti. Založení české společnosti
národohospodářské jest důsledkem této snahy.
stejně jako jsou její důsledkem kraji ns ké
ee
výstavy.
#5
alto_textblock
#5
Skvělý úspěch jubilejní a hlavně národo-
pisné výstavy vyvolal u nás pochopení pro da-
lekosáhlý význam výstav jakožto činitelů pro
hospodářskou organisaci národní neocemitelných.
Dnes jsou výstavy krajinské stálým zjevem.
Heslo pořádati je se ujalo; staly se však vý
stavy tyto také skutečně tím, čím ve směru ho-
spodářském býti mají? Nezůstalo — jak mno-
hdy tam u nás bývá — heslo pouhým heslem,
pouhou skořápkou, bez hlubokého obsahu, jaký
jsme v ně z počátku kladli?
Můžeme dnes mluviti již na základě slušně
zkušenosti. Na své krajínské výstavy zvaly nás
již nejrůznější české kraje, shlédli jsme jich
hezkou řadu, větších i menších, nákladnějších
i prostších. Zpravidla spojují naše krajinské
výstavy reminiscence obou našich velkých vý-
stav: hospodářské výrobky i národopisně sbírky
a zpravidla jest také národopisná jich stránka
nejen pečlivěji vypravena i uspořádána, ale
chová i cennější předměty. Při hospodářské (za-
hrnujeme slovem tím veškeré obory práce vý
robní) stránce systém ustupuje náho dě
a mizí i lokální ráz výstav samých, ba na-
mnoze nejsou vlastně ničím než lepším trhem.
Jsou ovšem výjimky — ale ty jen pravidlo po-
tvrzují.
Ale nejen to. Naše veliké výstavy zane-
chaly lví stopu v našem vývoji. Jubilejní ro-
zevřela se zrovna jako v pohádce hospodářská
potence naší vlasti, my teprve počali chápati,
čím bychom býti mohli, kdyby se na-
lezla činorodá vůle, jí dán základ k statistice
práce a výroby českého národa. Tento obraz.
načrtaný širokými rysy, měly doplniti výstavy
krajinské podrobnostmi tak důležitými, má-li
býti správně užito všech sil a mají-li veškery
síly tyto uvedeny býti v pohyb. Každá krajinská
výstava měla obsáhnouti celý hospodářský stav
kraje, který representovala, měla přehlídkou sil
vésti k úvaze o jich organisaci. Tyto výstavy
měly míti určitý systém, určitou, důsledně
prováděnou myšlenku a závěrem jich mělo
býti přesné zvážení a ocenění hospo-
dářských sil našich. Jich pořádání
mělo býti výsledkem hlubokých praci příprav-
ných. Toto dosti přisné měřítko jest tím opráv-
něnější, že nejsme národem boháčů a že te dy
každý nákladný podnik má pro
nás býti s určitým, skutečným
ziskem. I životě veřejném musí obětavost
naše vzbuzovati a posilovati výsledky!
Billance našich výstav krajinských by asi
přeď měřítkem shora uvedeným neobstála. Ne-
činíme tím výtek — i za dosavadními výsta-
vami bylo hodně poctivé a dobré práce —
chceme mluviti hlavně pro futuro. Žádný podnik
není od samého začátku vzorem dokonalosti
čím více prospívá, tím zvětšuje se i měřítko
naň kladené. Nejsou-li dosavadní krajinské výstavy
do té míry závažny pro národohospodářskou
organisaci naši, jak by býti měly, neplyne z toho
nic jiného, než abychom všemi možnými cestami
k tomu pracovali, aby jimi na příště byly.
Význam našich výstav krajinských zvláště
spočívá v jich poslání pro práci mimo
veliké závody průmyslové. Velko-
závod má dosti prostředkův, aby vstupoval na
pole soutěže světové při velkých výstavách,
jeho zájem nese se také dále, než na okkupaci
domácího trhu. Jinak u výrobce menšího,
hlavně živnostníka. Jemu jest krajinská výstava
jediným místem, kde může s prací svojí před-
stoupiti před širší obecenstvo, kdy může svou
dovednost uplatniti mimo úzké hranice svých
zákazek. Ale při tom z pravidla každý náš kraj
má svou zvláštní, význačnou a charakterisujíeí
ho výrobu, ať krajkářství, ať oděvnictví, ať koši-
kářství a p. a slouží to jen ke cti našeho drob-
ného průmyslu, že v té své zvláštní výrobě pro-
jevuje velmi mnoho vkusu a dovednosti. Leč
toto účastnění na výstavách předpokládá — byt
třeba menšího — ale nicméně přece jen jaké-
hosi nákladu peněžního. Nutno nejen vypraco-
vati výrobek, který nenalezne hned tak kupce.
který ale i již svým určením vymyká se z rámce
zákazkové, běžné práce. Není-li prostředků, pak
ovšem jest účast tohoto nejdrobnějšího průmyslu
(zvláště domáckého) z výstav vyloučena. Tím
ale zároveň ztrácejí výstavy tyto jeden z nej-
důležitějších momentů svého poslání; sociální.
Při krajinských výstavách zpravidla se na vysta-
vující čekalo, nám však musí jíti o to, aby na
výstavě krajinské také skutečně práce celého
kraje vystavena byla a aby tato skutečně kra
jová výstava byla pevně do sebe uzavřenaa
ohraničena, aby systematicky se pracovalo o uve-
vedení práce kraje na výstavu. Netane nám
#6
alto_textblock
#6
snad na mysli, abychom z krajinských výstav
vyloučili vystavovatele ostatní — víme dobře,
že by to bylo chybou vypěstovávati jakýsi kra-
jový hospodářský patriotism a bráti širokým
vrstvám příležitost, aby srovnávaly práci svoji
s prací cizí; vždyť právě z tohoto porovnávání
přibývá vzpruh a popudů k pokrokům v práci
vlastní.
Nám jde jen o to, aby krajinská výstava
v jednom svém oddílu představovala úplnou
práci kraje, od průmyslu továrního a živnosten-
ského až k domáckému. Aby však tento poža-
davek bylo lze provésti, bude nutno mezi pří-
pravné práce zařaditi i založení výstav-
ního fondu pro poskytování pod-
pory oněm výrobcům, kteří by
jinak z důvodů finančních výsta-
vy účastniti se nemohli. O sociálním
a hospodářském dosshu tohoto návrhu šířiti se
nám zajisté netřeba.
Ale toto předvedení práce nám stačiti ne-
může. Ono bude jen tehdy úplným, když pro-
vázeno bude zevrubnými statistickými datyo
způsobu výroby, opatřování surovin (zda v or-
ganisacích nebo bez nich), velikosti výroby,
její ohraničení (zda pracuje se jen pro domácí
zakázky, či i jinam), o poměrech hmotných,
o úvěrnictví, o postavení dělnictva, jeho mzdě,
době pracovní, práci dětské, zdravotnictví atd.
Údaje tyto doplniti pak třeba zjišténím přírod-
ních sil a ostátních momentech, určitou výrobu
podporujících.
Krátce: takto účelně uspořádaná výstava
udá úplný hospodářský stav kraje. Na její zá-
kladě bude možno přesně určiti, jakými ce-
stami možno pracovati o zvýšeni
jeho výrobnosti, a zároveň bude tín
dána vzpruha pro vznik průmyslu, který by
zde měl budoucnost. Timto způsobem nejlép
provedeme přehlidku svých ho spo
dářských sil.
Výsledky takovéto výstavy pak ovšen
nezaniknou s dnem uzavření. Místo nepřehled-
ného a namnoze bezcenného katalogu do
stane návštěvník do ruky cenný příspěvek k po.
souzení našeho hospodářského stavu, a řade
takových katalogů bude cenným materiálem pro
obory práce vědecké i praktické, nehledě ani
k tomu, že toto pořádání výstav ještě vyvolá
příslušné literární práce.
Tedy systém při pořádání vý-
stav! Snad mnohému bude se zdáti přiliš
mnoho, co žádáme — leč právě čím těžší
práce, tím větší její výsledky a blažší její po-
žehnání.
Tuto práci musíme ovšem vykonati s ami.
Za nás orgány vládní pracovati nebudou — jen
to bude, k čemu sami ruku přiložíme. A najde
se dosti rukou? Živnostenstvo po trp-
kých zkušenostech poznává význam svépomuci.
Hledá organisaci. Jeho společenstvům otevírá se
zde vděčná práce. Nestačí jen stále říkat, že
jest zle, ale nutno toho zla vším možným pře-
konávati. Zde jedna stezička k nápravě: nebot
od organisace a sebepoznání pro účely výstavní
nebude daleko k organisaci práce a vý-
roby. A právě tento výchovný, vnitřní
moment našich výstav nutno horlivě v po-
předí posunovati.
V naší samosprávě, peněžních
ústavech, školách a intelligenei
musí nalézti snahy tyto podpory každé: h motné
i pracovní. Společná práce předcházející vý-
stavu a ji provázející, nutně povede k souči-
nosti další a překlene bohdá nedůvěru, která
dnes ovládá stavovské organisace.
Jdeme těžkým dobám vstříc. Nesmíme spo-
kojovati se hesly a prací povrchní. Ve všem
nutno hledati účel a vše nutno podnikati za
určitým výsledkem. Jinak škoda prácea
peněz.
Na příšti rok ohlašuje se nám opětně ně-
kolik výstav. Vime: okamžikem nápravy dosíci
nelze, ale budeme rádi, vyzníli z nich snaha
o skutečnou práci účelnou, snaha nesoucí se
výše než za efemérním effektem a chvilkovou
zábavou.
#8
alto_textblock
#8
Různé zprávy.
#9
alto_textblock
#9
= Mars a divadlo. Ve svém pojednánío
Marsu a jeho obyvatelích, jehož počátek jsme při-
nesli v nedělním čísle, pojednává Ernest Blum také
o svých divadelních zkušenostech a praví: »Domní-
vám se, že objev cizího učence o možnosti stykůs
obyvateli Marsu podá látku k četným příštím revuím
na konci roku. Vzpomínám si ostatně, že již dřive
kdysi v jedné revui uvedl jsem tuto planetu na je-
viště. Činil jsem jí dokonce značnou eklamu a dou-
fám, že mi tam nahoře oplatí moji zdvořilost, jak-
mile naše styky budou záhájeny. Vzpomínám si, ž