#1
alto_textblock
#1
190l.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý dne 8. ledna.
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — k
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou:
na měsíc 3 K 20b
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80
#5
alto_textblock
#5
NARU
#8
alto_textblock
#8
čtala v Frazo za 2
a na venkově za 3
#9
alto_textblock
#9
Předplaconí
a inzeráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Za bar. Dipaulem.
Z Vídně, 8. ledna. Všechny listy bý-
valé německé obstrukce filosemitské stejnou
měrou jako oba antisemitské »Deutsches
Volksblatt« a »Deutsche Zei-
tung«, těší se v úvodních úvahách z po-
rážky bývalého ministra obchodu v kabinetu
Thunově, bar. Dipaula. Přisuzují však jeho
pádu dosah větší než osobní, to-
tiž politický. Domnívají se, že nyní je
rekonstrukce pravice naprosto
vyloučena; že žádná klerikální strana
již budoucně se neodváží připojiti se k že-
leznému kruhu pravice; že místo pro
katolickou stranu lidovou je na
levici v lůně německého souručenství.
»Reichswehr« a »Vaterland«
želí odchodu bar. Dipaula, jehožto cha-
rakteru vzdává list na druhém místě jmeno-
vaný nelíčenou chválu.
Možná však, že radost i žal jsou před-
časny, a že kalternský baron, jak jej nazý-
vali, se do sněmovny poslanecké vrátí co
nevidět. Oznamuje se totiž v noci z Meranu, že
kandidátem katolické strany lidové, kterému
dáti chtěli mandát, uprázdněny resignací dra
Zallingra, jak povědomo švakra barona
Dipaula, bude nyní jeho mandát bar. Di-
paulovi nabídnut. Kandidát katolické strany
lidové Srogmann projevil již ochotu na
prospěch bar. Dipaula ustoupiti. K tomu
však ještě připojuje se v telegramu: »Po té
stránce dlužno se ještě připraviti na překva-
pení.« Záleží ovšem na tom, zda li bar. Di-
pauli bude ochoten tento mandát přijati.
Dr. Gessmann zaopatřen.
Z Vídně, 8. ledna. »Deutsche Zeitg.«
oznamuje v dodatku, pozdě v noci jí doda-
ném, že posl. Gregorig vzdal se kandi-
#11
alto_textblock
#11
datury na prospěch dra. Gessmanna,
který včera v V. kurii kremžské podlehl
proti německémn radikálu Dötzovi, a že
volební výbor městského okresu vídeňského
Neubau, (jehož byl Gregorig poslancem,
jednohlasně již kandidaturu dra. Gess-
manna přijal. Tento ve jmenované čtvrti
byl již poslancem v letech 1891—1897.
#12
alto_textblock
#12
Po užší volbě v V. kurii vídeňské.
Z Vídně, 8. ledna. Tón, kterým po-
jednává dnes »Arbeiter Zeitung«o
včerejší užší volbě ve Vídni, není tak já-
savý, jako po volbách hlavních. Nicméně
tvrdí list, že sociální demokraté jsou nyní ve
Vídni silnější než křesťanští sociálové, již
proto, že se jim podařilo při letošních vol-
bách v V. kurii sehnati 100.223 hlasy, po-
něvadž dru. Adlerovi proti volbě r. 1897
přibyly včera 6104 hlasy, Prochaz kov
však pouze 1444.
Z Vídně, 8. ledna. Včerejší »Arbe-
ter Zeitung« tvrdila, že antisemitská
strana vrhla do včerejší užší volby mezi
Prochazkou a drem. Adlerem sumu
30.000 korun, ke které přispěl vídeňský
arcibiskup Gruscha sám 5000 K. »Vater-
land« prohlašuje zprávu tu za zcela
lichou.
#13
alto_textblock
#13
K volbě za město Budějovice.
Z Budějovic, 8. ledna. Německý vo-
lební výbor za předsednictví Taschkova
se včera usnesl volby poslance za město
Budějovice, která se koná ve čtvrtek, se
nezúčastniti, a v tomto smyslu také
vydati výzvu k voličům. Odhodlání to mo-
tivuje se »tlakem panství Schwar-
zenbergova na odvislé voličstvo budě-
jovické, nápadnou nepřízní u vyřízení
německých a nadržováním u reklamací če-
ských«; také prý německému komitétu ne-
#14
alto_textblock
#14
dovoleno nahlédnouti do opravené listiny
voličů, Čechové však ji už dávno měli.
K volbám ve Slezsku.
Z Opavy, 8. ledna. Německo-pokro-
ková strana se usnesla doporučiti svým čle-
nům, aby při volebním zápasu, který se tu
koná dne 11. t. m. mezi členem německé
strany lidové prof. Hoffmannem a kan-
didátem německo-radikální strany drem.
Förstrem, který nejspíše v poslední
chvíli ustoupí Türkovi, se volby zdrželi.
Výsledek volby je nejistý, poněvadž obě
strany agitují co nejhorlivěji a jsou si celkem
#15
alto_textblock
#15
rovny.
#16
alto_textblock
#16
Osobní.
Z Vídně, 8. ledna. Obecnímu sluhovi
v Milosticích Jiřímu Šichákovi udělen
stříbrný záslužní kříž. — Ředitel dívčí mě-
šťanské školy ve Frýdku Ant. Hawranek
jmenován byl dozorcem škol ve městském
okrese frýdeckém.
#17
alto_textblock
#17
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 8. ledna. (C.-B.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: V pondělí dne 7. t. m.
konal se o 10. hod. 30 min. dopol. ve ville
»Volosca« křest syna pana arcivévody Jo-
sefa Augusta a paní arcivévodkyně Augusty,
narozeného dne 3. ledna. Novorozený arci-
vévoda obdržel jmena Ladislav, Luitpold,
Josef, Antonín, Ignác, Benedikt, Bernard,
Maria. Kmotrem byl princivladař bavorský,
zastoupený princem Leopoldem bavorským.
Z Vídně, 8. ledna. (C.-B.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Císař udělil professoru
českého státního gymnásia v Praze (v Tru-
hlářské ulici) Ignáci Maškovi při jeho
odchodu na třvalý odpočinek titul školního
rady s prominutím tax.iuolav
Z Pešti, 7. ledna. (C.-B.) Výstavní
komisař šl. Luklalc s trpěl od svého návratu
#18
alto_textblock
#18
FEUILLETON.
#19
alto_textblock
#19
Za Karlem Krejčíkem.
#20
alto_textblock
#20
Teskný a často velmi překvapující jest ten
náš černý rámeček, objímající jmena nám tak
milá. Překvapen byl zajisté každý český intel-
ligent, když vroubila smuteční páska ta jmeno
Karla Krejčíka! Nevěřili jsme dlouho,
než konečně tklivá žalozvěsť se potvrdila.
Včerejšího dne chladná půda olšanská po-
jala ve své lůno bodrého našeho přítele! Do-
kreslil, dosnil, dožil! V rozkvětu mužných let,
vyrván z kruhu rodinného, odešel tak náhle,
tak neočekávaně ... Včera dali jsme mu po-
slední »S bohem!« a dnes zbývá nám než vě-
novati mu posmrtnou vzpomínku a spřáteliti se
s trudným osudem, dopřávajícím nám milost,
hojiti se časem, jenž, ač zhojí ránu, zanechá
přec jízvu v duši. Bude se nám stýskati po
Tvých illustracích, budeme je hledati v »Ši-
pech«, v »Humorech« a jinde, ale marně.
Známý ráz Tvých kreseb, ladné hlavičky a roz-
tomilé črty smělého Tvého péra budou nám
scházeti... Těžko budeme pohřešovati elegantní,
pevné ty tahy, svérázné karrikatury, pečlivé pro-
pracování obrázků! Krejčíka není více
#21
alto_textblock
#21
Karel Krejčík narodil se v Dobrovici u M.
Boleslavi r. 1857, 31. ledna. Po odbyté obecné
škole dali jej pečliví rodičové do tehdejší prů-
myslové školy v Mladé Boleslavi. Nadán nevšed-
nimi vlohami, s píli pracoval jako hoch 15letý
o svém oboru a vynikal, jsa prvním žákem
ústavu. Náklonnost jeho ke kreslení jevilase
již tehdy. Jako hošík sedmi-, osmiletý, prý ne-
obyčejně se zajímal o venkovany, kteří přiváželi
na mladoboleslavský trh drůbež a zeleniny-
Často prý vystál drahný čas před venkovským
prodavači, pohlížeje jim utkvěle do tahů tváře . .
#22
alto_textblock
#22
Jeho výkresy, vystavené ke konci roku ve školn
výstavce, budily všeobecný zájem. Ředitel školy
pan Tadeáš Šeler poznav rozhodný jeho talent.
působil k tomu, by mladý Krejčík dán by
k dalšímu zdokonalení do Prahy.
Tak se stalo, že přišel na průmyslovou
školu, později na malířskou akademii, kde ho
tehdejší prof. Bernard, jako 17letého jinocha
přibíral k výpomocným malbám olejovým.-
Však talent jeho klonil se více ku kresbě než
malbě . . Jelikož naskytlo se mu místo v por-
culánové továrně v Dolvicích u Karlových Varu,
jako kresliče na porculán, pěkně honorované,
přijal je Krejčík a vynikl záhy svými kresbami
tak, že ač Čech, byl i mezi Němci vážen a
oblíben. Dle invencí jeho figurálních a orna-
mentálních, prováděny znamenité práce, zejmena
vázy až na dva metry vyšoké, jež posílány do
Orientu a oceněny též na tehdejší výstavě v
Paříži. — Později vrhl se Krejčík na studie kra-
jinářské, přírodní motivky a zejmena dětské
genre, v kterémžto oboru hlavně vynikl. V le-
tech 1877 až 1880 v listech českých a kalen-
dářích vytvořil nepřekonatelně působivé dětské
a dívčí hlavičky, svérázné, poznatelné na prvý
pohled. Dle kontur každý laik věděl, co jest
listě prací Krejčíkovou. Vytvořil si svoji »ma-
nýru«. Zajímavou historkou je, že Krejčík jsa
vojínem měl u představených svých, kteří po-
znali intelligenci jeho, neobyčejnou přízeň. — By
vzat do vojenské kanceláře a dovoleno mu by
krom dopoledne pracoval pro »Humory«. Ba.
přízeň jeho představených šla tak daleko, že.
ač neměl práva jednoročního, směl bydlet
doma u svých rodičů. Kdykoliv pak byla ně
jaká prohlídka a vyšší hodnostář vojenský na
vštívil posádku, zmínil prý se místní velitel vždy
o Krejčíkovi pochvalně. Odbyv si »vojnu«, vé-
noval se Krejčík zúplna — karikatuře. Od té
doby datuje se tvořivá jeho činnost illustrátor-
ská. Krom mnoha skizz a výkresů, pocházejících
z doby, dokud byl zákem akademie, presentova
#23
alto_textblock
#23
se veřejnosti Krejčík řadou illustrací vážnějších
ve »Světozoru« v roce 1878. — V časopise
»Ruch« počal rovněž uveřejňovati« své práce
illustruje sbírku ballad, v roce 1879 počal
kresliti do »Humorů«, později do »Palečka«a
»Šotka«. —
hdlon
Roku 1887 stal se hlavním illustrátorem
týdenníku »Šípů« a přilnul k listu tomuto s ne-
všední obětavostí a láskou. Zde dlužno se po-
zastaviti a říci něco více, než patří do objek-
tivného rámce posmrtné vzpomínky. Společnost
naše jest většinou dosud tak nedůtkliva, že po-
zastavuje se nad tím, byl-li kdo, ať spravedlivě
neb neprávem, karikován. Vznikne pro obrázek
takový nepřátelství proti redaktoru listu jako
proti illustrátorovi. Proto nebude nemístné, zmí-
niti se o tom, že měl Karel Krejčík pro svoje
politické kresby mnoho nepřízně i nepřátel. Než
pevný karakter jeho a myšlenka, že pracuje
pro věc dobrou, dodávala mu opory a odvahy.
Přese všechny anonymní i neanonymní výhrůžky
z tábora protivného zůstal neoblomným, pevným,
upřímně smýšlejícím národovcem, Mladočechem,
a pracoval ve směru tom nedbaje, že množí
tím řady svých nepřátel . ..
#24
alto_textblock
#24
Krejčík byl veleplodným malířem. Pracoval
pro listy a revue naše i jinoslovanské i cizí.
Nakladatelské firmy jako zejmena lipské,
drážďanské, mnichovské a berlinské žádaly si
jeho illustrací. Illustroval zejmena časopisy
»Černokňažníka«, »Brivec« a »Šmigus«. Kromě
příspěvků jeho do německých listů zejmeua »Wie-
ner Caricaturen« kreslil do časopisů francouz-
ských; reprodukce jeho illustrací přinášely listy
slovinské.
Pokrok v zinkografii nemálo přispěl k roz-
šíření geniálních jeho kreseb. Ale nejen jako
maliř i jako společník má Krejčík svůj význam.
Ač povahou samotář, uzavřený a zamlklý, byl
nicméně Krejčik milým společníkem stolu umel-
cův a literátů jako: Arbesa, Jos. V. Fríce,