, , Vyduii katdý lei щ1во po ше41Н • OTátka.

РМрММ м v «tfoiioUtrtoi ■My > »i mil*« èia. 1*0 * И. » M t - Гг-IT rMM«:

—aLtOkr. . 70 . .,...10 . W .

liLMkľ. Íl’-’

Jadsotlivá tifi* po 4 kr. Zo AonAfteni do 4om mddôné 10 kr.

0-Ц

D Ú . >1

CECH

Domflrr v* flroakoToaé o poáopOoaé »»IJím* t г«<1аьЗкс* T OetroTtl allii i. llOS-n.

“1Г

ъЪ У % i v; »? им

, Rokoolilv • ■•poijwpt

Mýeb »dbW

i$k% • >-a]S Ж K KLA MAC B • . Jp / «í la mtíty уаНИааа м uHmRI.

▼ Fras«, те streda dae 3. ledna 1893.

RsèiiiM X.V.

Velmi vzácného odporučení dostalo «oslám my smrtelníci mlčky kořili so mu- sskopnijlího s naspolahlivéjilke rAdca »organi пяйепш Jeho Exe neidůetoi- 8Íme- ! estops: Wo Is krutý, nalitostay oaud odstřeli ne listu našemu děno bxc. nejunstoj Gambetta joul mrtev. »^kaleny iip po ehrabrdm .ipaaalko a441ety My prosetím uskromňujeme sena stračié Ldon^Gambetta — n»jgenialaéjii to itátatk ny-

néjSim biskupem budějovickým, Janem ny prosetím usarovnujemu sena sirucie ьеоп uamoetu — n»)geni&ine)ti to itatnu n Valerinnem Jirsíkem, miláčkem to svých podání hlasův norinářskych podle toho, к ja- a«)*? Fnaci«, Juden i nejrrtiioh řeěníkflr nav kněži i lidu, ba všeho národu českého; *ym kdo politickým sásadám se přiznává. vékoitl a jeden i nejryiojileb (? Poto, rei

è red.)

Uvádíme tuto prostě z čísla 28. Ordi- Ze zvláštní dvornosti к nejmladlímu žur- patrioti? a demokrati? lieeh vékiv— je»t urván nariatního listu budějovické diecése pod “ilu prsiekému uvádíme hlas jeho nejdříve, rrdmu národa l lidatvn pre rtdy Jak tragitken] . ... . ,J T, ť V mimořádném listu ohlašuje .tru- byla aart poctivého Garflelda, jakou ranou byla nánvmn literatura slova Jeho: chlou* zvést: pro Slovanatvo nenadálá »mrt hrdiny Skobalera ,^seu to noviny katolické. Zpráva tato aáini nejen ve Francii ale po — však smrt Gambettava v nynŕjil dobé jeitě ца kterýžto poslední výraz ce^ Evropě dojem neemlroj a nedotlrné jsoo vioe mntl dojmouti. vwtÁ&éni kltada>m«> u^bhii následky, jaké bode miti v lápéti. Byit Gam- Coi bade dnes iivo v dílné onoho démo- # .... betu nejvýteínéjilm frauconíským eUtnlkem doby nickéko .kniiote mim* na Sprévè ! Jsky to naseji ZprrtVy O vsecn potili" jefa0 T,jv Ti<jor éetným nepřátelím novy .obrat ŕUenlm boHm“, jaké tonové oeta- ckýck a národních UdálO" Ohromný loné a sávratné itéstí pro onoho Bismarka, pod Stech SC zralou Úvakou к PO" Nepřátelům těm podařile se sice, ie na ten jebol kolon eSlston lebkou v> vřelo na svést o uéeni a orientováni Čtenáře* čas poněknd U'tonpll v possdl, avtak ani odpir- úmrtí tom asi colè moře choutek a myšlenek wlsb£4£ i«la» vAvháraalí я dis-’ «ovéjeho Um se netajili, že hvésda jeho v brsku nejomělejilch . . . Toho se dojista nenadál, ft# mu "л "ä ** . o.’ ií í ь T nov^ I,klesklie se a že on bode «diti jediný rok sbavi ho dvou nej vážnějších a nejne- Kladnc se zastavajl vsecn ogn4jy Francie. T nibo skládal národ francono- bezpečnéjifch soki . . . Skobeleva i Gamb-tty! náboženských a církevních aký naděje své, ie oděiaěna bude velká potupa, Když se mn rokn 1671 nepodařilo vdeeb- zájmíí, Xenáť ve vlasti naši jaké Francii rok 1870 vinon Napoleona prioesl nonti přepadenému národa toho dacha he- dflrilhého rasonlsil ktervvhv a Německo s napnntim hleddo bndoacnosti roického ka neaaavné zoufalé obraně proti ^ *" w ХтЛл /*Т.. V. » а m% л\л л *bé «« #.*AZa *>lA.ta> . >. a urtlAenMunoi ■омм S А ой 1тЛмЖ Qldč Francio b 1

mocnému, jsem jebe přítel • snul jtem ho )il su dětiuitvl." Pustili ho ke Gambettavi, alo ou s nim nemluvil. Sestru Gambottovu, spstflomrtvolu bratrovu, dalo to do ■ sedavého pláže. • paní ’ Lionovou to imlfila. ' Dneibyla mrtvola Gamboťtova baliaaována. Malíř Bonnat udělal il >á- irtak tváři usnulého. ' Ai potud dneiní aNnr. Listy.*

Politický přehled domácí. V Priu, dne A lodní.

uulz ■■4»AhľA*4»n£ » v8t«c, kde Gambetta nchopl se otěie vlády ve vítěinému pniáetvn, když * A« . a a Francii, neboť odveta sa porážky roku 1870 zlomen a ona skleslá musila podniknout!

zájmu našich hájil, jako to hlavni myllenkon jelio. By;t roibodným kruté výminky vítězovy — tu pc-čal Gambetta Cini „UCCh**, a protož jest to nepřiteltm Německa ; v živé dosud je-t paměti, křisiti ji к novémn životu heslem práce a povinnosti každého knéze, jak on, když orlové císařští v prachu leftdi, v osvěty. .Toliko vzdělaný, chrabrý a pracovitý OaJ poduorovatl а к vétšímu c^P°r 80 stavěl proti Vítězné ormádě a ne/apo- národ obstoji v zápasu světovém — zněla první ni'tli wY-éví unn aAAAmibhAéi ®*eBtalDým tistane v dějinách jeho únik s Pa- jeho sásada vyebovávael, a proto přede šlm uká- * u ”W|М»lil<ЯI cl jIJe т balouě. Gambetta byl přítelem Slovan- sai na ikoln : ,Ta mnsi býti vyproštěna z vlivu

Jakýmkoli způsobem, buď

hojným odbiraním aneb Čilým­ úéastenstvim v Casopi-

klorikálnlbo, a osvícena duchem vlasteneckým, aby odehovávala nám řádné občany* a za heslem­ tlm jal *e isilovné organisovati booti sa povinnon návitěvn škol světských a za bezplatné Obava naše nejteskoějši naplnila se : chrabrý na nich vyučováni

štva a pozirné sledoval snahy jeho. Sláva buď jeho paměti 1 Až potud .Česká Politika*.

ecckých prácích á zasílá"! .Nárudnl Ušty* pllon: mim uflAmisia a IzzavclÁm >жпя ' Obava nase nejtesknějšl i ****** .*7 , ПДЖЦСИк А ." уДДсе velikého národa francousskébo Léon Gam- VeiKeré úřad:,ictvo, veškeré vojsko Francie

menitém výjevu V ŽlAOté ná- betta jest mrtev! musí býti prodchnuta tím duchem vlasteneckým rodním a církevním. Oou-1 Hrozná, omračná to rána nejen pro Francii, a republikánským—pak teprv lze pomýileti na

fámě. Že naše velebné du- ale pro všecka srdce toužící po svobodě, po itastnou a velikou odvetu. Konečně když. se

ChoVenstVO toho přátelské- BPraTe<^n0Bt‘ a *větlu. ľ» nic neznamená pro- práce zdařila, když z úřadoven Francie vymizela ■aA Мякп П..А«! viti -4 j stor dělíc! vlasti, ni rozdíl jazykiv déllsl ná- štastně všechna neupřímnost к republice, a když ** « v** _ i rody: všickni trpici, po svobodě prahnoucí ná- »uovusříxená armáda jest od vojevůdcův ai do Slova tato nej důstojnějšího velepa- ’ rodové zachví se dnes pod zdrcajlclm dojmem posjednlbo muže pravon armádou národa — gtý ře nejskvělejší jsou odměnou i po--této trnchloz věsti. Na mysl jejich padne chmura touží Gambetta zřidni konetné i zastupitelstvo

vzbuzením nejenom „Družstvu“ ale i redakci „Čecha“.

Gambetta mrtev.

_ Tak zvěstuje telegram z Paříže: .Leon Gambetta včera o půl noci skonal.­ Byl až do posledního okamžiku­ při úplném vědomi. Smrtelný­ zápas trval dvě hodiny. Zpráva tato v celém světě vzbuzuje neobyčejnou­ sensaci u všech, ať si s jeho politickým­ systémem kdo souhlasil neb nesou- hlasil. Smrt přetrhla nit života muže tohoto, kterýž v posledním desítiletí nade všechny své vrstevníky i soupeře do osudu své vlasti rozhodně zasahoval. U přirozeném běhu věcí kdyby tento náčelník republikánské strany při svém nepopiratelném nadání i řečnickém věhlasu, vlivu svého dále užíval, až by smrt teprv po mnoha letech se dostavila, kdož by mohl domyslit! se, kam by byl vlast svoji přivedl, neb snad i zavedl ! Zatím náhle proti všemu nadání zasáhla do osudu jeho a celé Francie, ba snad i celé Evropy ruka Toho. jehožto nevystižitelným

FEUILLETON.

SeumoTT-xazi. Mantaattoké obrazy od Petra Kopřivy.

IV. Probuzení. — Což mne více neznáš, Jindřicha ? Jindřicha!­ — lkala matka na zemi u syna klečíc,­ — popatř jen, zde jest tvůj otec, tam vedle Marie, děkuj Bohu, že jsi opět živ, ano živl — Nyní teprv v mladíku rozehřívala se krev. Otec jeho s lékařem v pozadí-mlčky na oba

toho neštěstí, jei zastihlo ubohou Francii a v daši národní volbami krajovými tak, aby v něm pa jejicb zalehne bolestný smutek, jakoby jim byl noval pravý vlastenecký dneh, povznesly nad ml- vyrván vlastní jejich veliký syn. ; stnl ohledy a sájmy malicherné aby Francie či jest nám snad jinsk n srdce? Jest snad , hodině veliké míla sněm, který byl by skutečně pravého, svobody mihvného Čecha, který by ne- její daši a její blnvon bystřen, cítil a nenesl těžce této stráty ? j Však nástojte: — rána Moraný zacbvaenje Viděli jsme jej risti chrabrého toho jonáka, to nonnavné čelo a světem rozlehá so dunivé

zřeli jsme se sallbenlm, nn s takou neohrofteno- stl porážel nejrafinovaoějil tyranii novověkou, — sledovali jame s celým srdcem a s utajeným dechem­ jebe heroický sápu proti přemoci vítězných­ cizákův přepadiicb jobo vlast, cítili в nim ta nezmérnon bolest jeho nad pádem Francie a radovali se plni obdivu s jeho neoblomné di věry, horlivosti a schopnosti, jakou poraženou vlast znovu posdvihoval, svobodu jl krok za krokem dobýval, až té ji itastně také vzkřísil a opevnil 4o neočekávané mohutnosti a le posti . . A nyní — u prostřed všeho toho zdatného díla, kdyi po té ohromné práci dvaceti let konečně­ vzejiti měla setba žehnaná, nyní, když znovnsrozená. zorganisevaná. opevněná tu vlast svobody chystá se zknsiti své síly kn velikému činu spravedlnosti dějinné a s jiskrou naděje i sebevědomé odvahy v okn pobliii na svého nej-

— Z hostince ocitnul jste se v nemocnici,­ kdež jste se probudil Po druhé nehřejte si věcmi podobnými, jako jsou opiáty, raději něčemu Kloudnému se učte a zde svých ro dici poslouchejte. — S Bohem pane, — dodal­ lékař к otci — musím za svým povoláním,­ — načež oběma rodičům se ukloniv odešel Dozvěděv se Jindřich, co všechno в ním se stalo, kromě toho, jak ostrého prostředku lékař byl užil, v hloubi duše se zastyděl, avšak té pokory, kteráž ohavného činn lituje, z něho se vyznává a zaň odprošuje ty, jichžto odprošovati syna ztraceného zase ctí, v něm nebylo. Mlčky tisknul matce ruku kteráž jej

ae dívali. Otec bolestné dojat stál tam s ru-1 к otci vedouc pravila : považ jen, Jindřichu, kama založenýma a lékař hladě si prošedivělé kterak jsi otce zarmoutili — vousy, pohrdavé se usmíval j Synáček mlčky před otcem sklopil oči — Odproste přece své rodiče za tento na jakési suky v podlaze se dívaje váš darebácky kousek, — zvolal lékař, — za1 — Ba zarmoutil jsi otce, — opakoval tu bolest kterouž jste jim spôsobil. — Pří- Příkrý hlasem chvějícím, — dal jsi mi ránu, teli, — pravil к otci šeptem, — povaha va- kteráž de smrti se nezahojí. Chtěl lis mne leho syna se mi nelíbí, — m'uvím vždy jen smrtelné zraniti, tedy se ti to podařilo. Dělej pravdu a proto mi nezazlívejte. dím-li, že si ted co ehceš, já té již ani slovem nepoká •yn váš špatně jest vychován Myslím, ie jej rám zamlčel se načež dlaní po ani tento lék nenapravil. Tam to děvče ztrápených tvářích si přejel a dodal: čas již, ae mi líbí. Skleslo matce své к nohoum a abychom jeli domů itkalo : odpust, odpust mi matinko ten hrozný V tomto okami'ku objevila se Marie hřích, já té nechci více zarmoutit! — s matkou na prahu. Uslzené oči její utkvěly Jindřich se zvedl a plaše na lékaře po- na Příkrém, kterýž, jak víme, mnoho řečine- hledél. 1 miloval, za to však více myslil a cítil. —• Dosud nevím, co vlastné se mnou se — Dovolte pane. — pravila Marie hladilo,­ — odvětil nesměle slabým hlasem. sem se chvějícím, nad míru dojemným, —

.Le^na Gsmbetty není více!* Neboitlk letí na svém lůžku. Anivesmrti ■•nezměnil. Osta jako by se nemívala, oči jsoc daleko otevřeny. Pani Leonie Leonová dlela n nemocného. Chtěli jl odvézti, ale ona prosila a plakala, aby jl zde nechali. Po smrii Gambottově podána o tem zpráva jeho sestře, pak předsedovi republiky,­ senátu a poslanecké sní movně ; dále sa elány zprávy de Petrohradn a prefektovi v Nizze, aby «dělil smutnou svést tu otri Gambettava Pani Leonová nechtěla pokoj ani opustit a zonfale naříkala. Pak chtěla rozliti svíce a konali náboženské obřady, však zabránili jl to, protože Gambetta zemřel jaké svobodný myslitel. Nebyl к němu připuštěn žádný duchovni. Před několika dny přišel ■tar jakýsi kněz a prosil: .Postíc mne к ne-

abych přede vším za sebe a potom i za syna Vašeho odprošovala Vás i Vás paní — dodala­ obrácena к matce jeho, — za všecken zármutek, jejž jsme Vám tímto naším prenáhleným­ krokem spôsobili. — S Bohem, Jindřichu­ — vece na to, Jindřichovi ruku podávajíc,­ kteroužto on jaksi chladně přijal, — přičiň se, aby's odpuštění svých rodičů stal se hodným. — S Bohem, paní Příkrá, ■ Во hem, pane Příkrý— dodala oběma ruku podávajíc.­ — Ne tak slečno, — odvětil tantos patrným­ zalíbením na dívku se dívaje, — Bůh mi svědkem, že kdybych byl Vás slečno dříve znal, že bych byl sňatku s mým synem nikdy nepřekážel. Dnes míním křivdu Vám učiněnou­ napraviti. Chtěli jste umřití, proto že jste se vžiti nesměli, v této chvíli znovu jste se narodili, nuže žijte spolu! — O tom si ještě později promluvíme, za tím s Bohem ! — dodala matka Marie, načež obě uklonivše se odešly. Příkrý je až za dveře doprovodil.

V. Svoji. Prenáhlený krok, jejž byli mladí, zami- ovaní lidé učinili, jevil své osudné náaledky. Viděl jsi roztomilý Čtenáři někdy strom plné síle života ? strom, jehož mechem sice iž obrostlý kmen mohutné větve, z nichžto >y každá sama kmenem býti mohla, na všechny­ strany rozkládá, strom, před nimi na

Z Vídně. Demonstrace vlašské v příčině 4 odpravení Oberdanka, které z poéátkn nezdály se sdejšl dotýiné kruhy vážněji dojímali, teprv nyní počíntji všeobeanon posornoat vsbnsevati. Ačkoliv ae v Římě na oko velmi přlanl poatn- pnje proti jednotlivcům, přec nelze přehlednout!, ie se tento rach v Itálii velice itřl a že ářa- dové tamncjil neehti neb nemohou řáděni ternu rázem přltri učinit! Faktom toto jaat zajiatd postačitelné, aby vyhojeny byly naivní Ulnae těch krabů, které posad ještě věří v možnost součinnosti Italie se spolkem rakonsko-ni- meckým. — (Orgsnisace v rakouském vojska.) Od 1. ledna vstoupila v život nová erganisaee vojska. Vyjímaje velitelství v Zadrn, json všechna ostatní generálni velitelstva zmi- aěna ve velitelstva sborová, velitelství v Tenta jest sražené a v Josefově zřízeno jest nevé velitelství­ sborn. Přlslnlné změny esebnl json již provedeny. Všichni z n vé jmenovaných velitelů json na svém mleté. Posavádnieh 80 pluků armády­ rakouské rozmnoženo bylo nn 103, naproti­ tomu sraženo bylo 8 praporů myslivců. Zároveň nabyly včsrejilm dnem platnosti vleehajr změny s tonto reorganisaei souvislé, pouze zřízeni­ plnbn železničního a telegrafního odřečeno к jara. — Jak .Pester Lloyd* onamnje, bnde provedeni vojenskd reorganisaee vyžadovat! daleko­ značnějžieh výloh, 4iež jak bylo delegaalm sděleno. Dosa vádiích 13 plnků dělostřeleckých nedostačuje prý nikterak pro БЗ divisi a U armádních sborů a jest nevyhnutelné třeba, sfiditi­ jeitě 14. pink délostřeleeký. Dle nynějil organisaee čitá rakonsktf dělostřeleetvo toliko 1716 děl a sice 1633 polních a .93 horských. Leč tento počet nedostačuje.

Politický přehled zahraniční ^ V Prase, dae 8. ledna Itali e. Revolneionářské demonstrace na počest útočníka Oberdanka, kterýž za .mučeníka*­ a .národního hrdino* pasován jest, trvají­ stále. Povlímnntl zeslabuje slavnost, ježte na počest popraveného vraha od královských profesorů university tnrínské pořádána kýla. — Jest též s podivením, že úřední listy, jakým jest na př. .Diritto*, pohlížejí na popraví Oberdanka­ jako na skutek nezákonný. Ressndek prý nebyl vynežen. Tentské listy dle .Diritta* oznamuji, že Oberdsnk nebyl pro atentát, aýkri pro uprchnutí od vojska v čas války popraven. Oberdank přece nebyl vojenským sbihem v čas války, neboť Rakonsko nemůže na nepokoje bosenské­ jako na válka pohlížet!, které ostatné teprve^po útěkn Oberdankovž počaly. .Diritte* přičítá vina popravy výstavě. Takovým spůse-.

aře mimoj doučí bezděčné se zastavují, aby zrak svůj popásli na vonném bezčetněm kvitu, enž ohromné růži se podobá a a růle té rozlehá se rozkošný zpěv pěvcův nebeských ? strom pravím, před nímž i na podzim zastavuje­ se každý, aby pobavil své oči pohledem na krásné, sladké ovoce, jímžto koruna kolkolem­ jest obalena? Bozkošný jest pohled na strom slibné kvetoucí, však mnohem rozkošnější,­ zvou-li tisíceré vitve jeho jako toli- ceré štědré ruce pečlivého sadaře к bohaté tabuli slovy asi : pojď člověče a vezmi odměnu za píli svoji 1 Však tn kdysi v podzimku proti všemu nadání odkudsi zvedne se bouře, zablýskne­ se, hrom zarachotí a v okamžiku zase umlkne. Ovoce rodný strom najednou zaěne vadnouti, podobaje se člověku, jenž ráno sice zdráv a vesel vstal, zdráv a vesel ke stolu zasednul a ode stolu s tváří ssinaloa vstává a do postele lehá. Strom za dva, za № dni uvadne a nikdy více se nezazclená a ntza- kvete. Říká se, že itávy v něm najednou se zarazily, ie síla v něm životná ochrnula Stromem tímto byl Příkrý. Syna svého opět sice našel, avšak musel za ného drahá dáti výkupné — sebe sama. Přijeli z Prahy domů, slavili na rýchlo svatbu. Starý PHkrý >yl vesel smál se. žertoval, jako dosud ni- tdy, tak že hosté torna moronsovi divili se, kde te v nim tolik veselosti vzalo. (Pebaéování.)