ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a6c58d40-8f16-11dd-8359-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 52
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu 30. srpna 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 238
#4 alto_textblock #4
Na ranntavečerni listy předplácí an- v Praze v administract: na měsle. K. — na čtvrt leta . . 6 K —h s dvojí donáškou a mésíe na čtvrr leta kE ve Biliálkách s másle. 2 K. s0D a měste. Pošton na čzvrt ist s dvojí zásilkou a měsle na dtvrt lota . . . . 1 K so
#5 alto_textblock #5
Tl
#6 alto_textblock #6
R
#7 alto_textblock #7
o
#8 alto_textblock #8
p
#9 alto_textblock #9
ečern
#10 alto_textblock #10
NILIST
#11 alto_textblock #11
laní-
#12 alto_textblock #12
V drobném prodeji ranní číslo o solě za s večern za s b Ve Řtiálkách na venkově ranní rislo in- večerní
#13 alto_textblock #13
S
#14 alto_textblock #14
lnserát platí se hotové napřed- Předplacení a inserty přijím administrane v Marianské ul., k Tam nacházají se těl rodakce, siskárna a sxpodie- „Národních Liistů Enkoptay se nevracei
#15 alto_textblock #15
Po uzavření míru.
#16 alto_textblock #16
Otázka bulharsko-tureckých hranica
#17 alto_textblock #17
velmoci.
#18 alto_textblock #18
M. Z Kolína n. R., 30. srpna. (Zvl. telegr „Nár. L.“) Cařihradský dopisovatel „Kölnisch Ztgu.“ oznamuje na základě prý informace z spolehlivé strany: Poslání, jež Talaatu pašovi svěřeno bylo, rozbilo se o tvrdošíjnos Envera beje, jenž trvá na požadavku, aby příští hranicí mezi Bulharskem Tureckem byla čára Enos-Musta- fa paša, jakož aby Bulharsku dikto- ván byl mír v Plovdivě. Schůze obou státníků s drinopolským valim v Ortakeji na- vržená za účelem, aby tam přijaty byly lidové deputace, žádající za tureckou pomoc proti Bulharům, považuje se v diplomatických kru- zích za okolnostem nepřiměřenou. — Tím časem usilují velevyslanci rakou- ský a ruský, aby přiměly tureckou vládu k dalšímu vyjednávání s Bul- harskem na základě podmínek pro obě strany přijatelných. Ale navzdor tomu považuje se v diplomatických kruzích za jedině možné rozřešení, aby vel- moci o úpravě bulharsko-turecké hranice rychle se dohodly a pak odhodlaně zakročily. Ze Sofije, 29. srpna. (K. k.) Dle zpráv ze směrodatné strany poradily prý velmoci Bul- harsku, aby v otázce thrácké dohodlo se s Tureckem přímo. Otázka tato byla předmětem včerejší korunní ra- dy a ministerské rady, která potrvala až do 4. hod. ranní. Dnes bylo v poradách mi- nisterské rady pokračováno za přítomnost vůdců oposice, nebylo však učiněno dosu žádné usnesení. Z Berlína, 30. srpna. „Lokalanzeiger“ do- vídá se z Petrohradu: Z bulharské diploma- tické strany se dnes připouští, že Rusko vy- rozumělo sofijskou vládu, že Bulharsku ne- zbývá nic jiného, než přímé vyjednávání s Cařihradem. Také zde jsou přesvědčeni, že Bulharsko vzdá se Drinopole a že musí se spokojiti s tím, co mu Porta sama dá. Přímým vyjednáváním mezi Bulharskem a Portou bude ostatně dle zdejšího názoru londýnská smlou- va zrušena a také existence pařížské finanční komise skončena. Ze Sofije, 30. srpna. („N. F. P.“) Rusk poradilo zdejší vládě, aby vyjed- návala s Tureckem přimo. Vláda, vi- douc, že Rusko, když jí takto radí, odpírá Bul- hařsku svou podporu, a že ani Rakousko Uhersko nepřikročí k samostatné akci, byla nucena uvažovati o ztracené věci. Radosla- vov a Genaděv měli dlouhou rozmluvu s rakousko-uherským vyslancem hr. Tar- nowským, ze které seznali, že není jiného východiska, než vyjednávati s Portou přímo. Ministerská rada se pak usnesla zahájiti neprodleně vyjednáván s Portou, by zabránila hrozícímu vpádu tu- reckého vojska do jižního Bulharska. Zdá se, že Načevič bude nahražen jiným delegátem. Nálada v politických kruzích je stísněná. Ministerská rada trvala od 11 ho- din dopoledne do 4 hodin odpoledne. Z Vídně, 30. srpna. „N. Fr. Presse“ ozna- muje, že se bulharská ministerská rada usnesla zahájiti přímé vy- jednávání s Portou. Usnesení to stalo se po dlouhé poradě. Bulharští delegáti, kteři teprve budou jmenováni, odjedou záhy do Ca- řihradu. Ze Sofije, 30. srpna. („N. W. J.“) Všechny zprávy o přímém vyjednávání Bulharska s Tu- reckem o Thrakii a Drinopol se zde vyvra- cejí s podotknutim, že Bulharsko se za žádných okolností do přímé. ho vyjednávání nepustí, nýbrž že vyčkati chce zakročení velmocí. Z Paříže, 30. srpna. („N. W. J.“) Považuje se zde za možné, že trojspolek a trojdohoda,
#19 alto_textblock #19
aby zjednodušila se diplomatická práce a po- hraniční spory co nejrychleji se vyřídily, s vě- ří některé velmoci úkol, aby v So- fiji tlumočila celkové míněn Evropy. V Paříži se myslí, že tímto úkolem bude pověřena Italie. „Agence Havas“ pro- hlašuje, že Italie byla již důvěrně požádána, aby byla prostředníkem mezi Tureckem a Bul- harskem a že vyjednávání bylo již zahájeno Turecký donucovací prostředek. Z Cařihradu, 30. srpna. („N. W. J.“) Ofici- osní „Tanin“ píše: Chce-li Porta docíliti rych- lého vyřízení věci, musí použíti donucova- cích prostředků. Tyto mohou spo- čívati pouze v obsazení Gymildži- ny. Dedeagače a ostatních Bulhar- sku přidělených míst na Egejském moři, ovšem nikoli v úmyslu, aby jich do- byla, nýbrž aby velmocem zdůraznila se naše povinnost, že musíme si vzíti zástavy, které podržíme, dokud drinopolská otázka nebude rozřešena. Až si zástavy vezmeme, pak ať Bul- harsko, chce-li, protahuje vyjednávání do ne- konečna.
#20 alto_textblock #20
Bobčev a Dimitrjev. Z Petrohradu, 30. srpna. K odvolání bul- harského vyslance Bobčeva z Petrohradu došlo prý pro jeho neshody s vládou. Bob- čevovi se vytýká, že bulharskou vládu špatně informoval o stanovisku ruské vlády v balkánském sporu, čímž se stalo, že Bulhar- sko bylo přesvědčeno, že Rusko bude je činně podporovati. Nástupcem Bobčeva v Petro- hradě jmenuje se generál Dimitrjev, který je odchovancem Ruska. Za války s Turky velel třetí armádě a dobyl Lozengradu a Lule Burgasu, načež byl s Danevem v Petrohradě. Ve zdejších kruzích spatřují ve jmenování jeho známku nastávajícího obratu v bulhar- ské politi ce. Odevzdání Dojranu Srbům. Ze Soluna, 29. srpna. (K. k.) Řecké úřady opustily včera Dojran a odevzdaly město srb- ské vojenské a občanské správě. Srbské úřady dovolují stěhovati se uprchlíkům na řecké území jen do 15 dnů a povolují také, aby ce- sta, vedoucí Dojranem, byla k disposici pro návrat a k zásobování řeckého vojska, nalé- zajícího se ještě v území Strumice. Smlouvy bukureštská a londýnská. Z Londýna, 30. srpna. („N. W. T.“) Bal- kánský dopisovatel „Timesů“ želí, že přene- cháním Drinopole Turkům zrušen a bude opět jedna z evropských smluv Drinopol ovládá cesty do Dedeagače, a s tím- to ztratilo by Bulharsko jediný východ k Egej- skému moři, který mu byl bukureštskou smlouvou ponechán. Bukureštská smlou- va zůstává v platnosti se smlou- vou londýnskou, nebo s ní padá. Po- ruší-li se smlouva první, prostá spravedlnos žádá, aby revidována byla i druhá.
#21 alto_textblock #21
Rozmíšky v turecké vládě. Z Londýna, 30. srpna. Cařihradský kore- spondent „Daily Chronicle“ dovídá se, že vznikly diference v tureckém kabinetě a že dlužno očekávati důležité změny.
#22 alto_textblock #22
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
#23 alto_textblock #23
Dr. Gross u hr. Stüirgkha- Z Vídně, 30. srpna. Dnes dostavil se před- seda německo-národního svazu dr. Gros k ministerskému předsedovi hr. Stürgk hovi, aby mu oficielně sdělil včerejší usne- sení německého národního svazu. Hr. Stürgkh přijal toto usnesení na vědomí. Terstská aféra. Z Terstu, 30. srpna. („Zeit.“) Na včerejší večer svolaná veřejná schůze spolku „Lega Patriotica della Gioventa Triestina“ byla
#24 alto_textblock #24
politickým úřadem zakázána. Spo- lek konal pak spolkovou schůzi, na které schválil resoluci. Schválil také návrh, kterým uloženo 3 členům spolku, aby v nejbližších dnech svolali veřejnou schůzi na ve- řejném místě, na které by se promluvilo o výnosech místodržitele. Spolek zaslal místo- držíteli telegram, ve kterém princ Hohenlohe není nazván místodržitelem, nýbrž „otcem Terstu“. Kromě toho byly zaslány telegramy ministru zahraničních záležitostí hr. Berch- toldovi, ministru vnitra bar. Heinoldo- vi a předs. ministerstva hr. Stürgkhovi ve kterých se stanovisko terstského místo držitele schvaluje.
#25 alto_textblock #25
Jednání o obchodních smlouvách s balkán- skými státy. Z Vídně, 30. srpna. „Neue Fr. Presse oznamuje, že rakousko-uherský vyslanecv Drážďanech hr. Jan Forgach, známý z tal zv. velezradného procesu v Záhřebě z doby annekční, povolán byl k prozatímn službě v zahraničním úřadě. Hrabě Forgach přibyl již před několika dny do Vídně a ubytoval se v ministerstvu zahraničních zá- ležitostí. Jeho povolání z Drážďan do Vídně uvádí se v souvislost s brzkým zahájením po- rad o obchodních smlouvách se státy balkán- skými. Dojde prý k nim v září.
#26 alto_textblock #26
Z úřadního věstníku.
#27 alto_textblock #27
Z Vídně, 30. srpna. (K. k.) „Wiener Zeitung oznamuje: Ministr kultu a vyučování jme- noval ředitele státní reálné školy v České Třebové. Karla Šedivého, ředitelem státní reálné školy s českým jazykem vyučovacím v Praze-Star město a profesora tohoto ústavu, Jana Slád- ka, ředitelem státní reálnéškoly v České Třebové. — Ministr obchodu jmenoval na základě Nejvyššího zmocnění stavební komisaře Karla Meisela a Svatopluka Čery- cha v Praze vrchními stavebními ko- misary ad personam. — Ministr veřej- ných prací jmenoval architekta vídeňského městského stavebního úřadu Josefa Jaksche. architekta v Liberci Jella Michela a inženýra důlních staveb města Ústí n. L. Karla Plesse učiteli v 9. hodnostní třídě na stavební a umě- lecké průmyslové škole v Děčíně. — Radovi zem. soudu ve Znojmě Leopoldu Elzerovi byl při odchodu na trvalý odpočinek propůjčen titul rady vrchního zemského soudu. Berní správcové Alex Jesser a Edmund Melcher jmenováni byl vrchními berními správci pro obvod finančního ře- ditelství v Opavě. Účetní revident Leon Gold frucht v Brně zařaděn byl do VIII. dietní třídy státních úřadníků ad personam.
#28 alto_textblock #28
Záležítost bosenského sněmu. Z Peští, 30. srpná. (Frdbitt.“) Předsed bosenského zemského sněmu dr. Nikola Man- dič sem přibyl a odjel včera do Vídně. Navští- ví také společného ministra financí ryt. Bil iň- ského. Jeho vyjednávání v Pešti a ve Vídni týkají se uvolnění bosenského zemského
#29 alto_textblock #29
sněmu.
#30 alto_textblock #30
Cholera v Uhrách. Z Pešti, 30. srpna. Velký poplach způso- bila včera v budově okresního představenstva VII. pešťského okresu zpráva, že z Bělehradu vrátivší se dělník štěpán Körmendi one- mocněl náhle za příznaků cholery. Bakterio- logické vyšetřování ještě nebylo skončeno ale zdá se, že v tomto případě o choleru Zdravotní stav král. komisaře Skerlecze. Ze Záhřeba, 30. srpna. (K. k.) Stav barona Skerlecze jest trvale dobrý. Hojení rány má nor- mální průběh. Včera odpoledne podnikl královský komisař poprvé procházku v zahradě nemocnice Milosrdných bratří, kde se zdržel hodinu. Baron Skorlecz přesídlí v několika dnech do paláce bán-
#31 alto_textblock #31
nejde.
#32 alto_textblock #32
ského.
#33 alto_textblock #33
Německý císař ve Vratislavi. Z Vratislaví, 29. srpna.. (K. k.) Včera přijal říš- ský kancléř německého velevyslance ve Vídni šl. Tschirschkého a dnes německého velevyslance v Londýně kn. Lichnovského. Císař Vilém přijal dnes odpol. velevyslance šl. Tschirsch kého.
#34 alto_textblock #34
Ministr Barthou o francouzské zahraniční politice. Z Milána, 30. srpna. Redaktor „Corrier della Serra“ interviewoval v Bellagiu na do- volené dlícího francouzského ministra financ Barthoua, který se vyslovil o zahraniční politice francouzské takto: Francouzská poli- tika nebyla namířena nikdy proti Italii. Bylo by politování hodným omylem, kdyby v Italii převládalo opačné mínění. Francie udílela vždy Italii dobré rady. Italie musí si býti vě- doma, že zahraniční politika Fran- cie v první řadě musí bráti ohle na zájmy svých spojenců. Nynější francouzské zbrojení bylo Francii německým zbrojením vnuceno. Stále jsme opakovali, že útočná politika není naším zámě- rem. Jestliže urychlujeme svou výzbroj, děje se to jen z té příčiny, abychom se mohli brániti eventuelnímu nepřátelskému napadnutí. I ta- lie nemusí se tímto zbrojením z ne- pokojovati. Jsme vůči Italii přá- teli a takéjimi zůstaneme.
#35 alto_textblock #35
Vyzvědačská aféra ve Francii. Z Versaillu, 29. srpna. (Ag. Havas.] Poddůstoj- nik Guieu, který jest obviněn z prozrazení vojen- ských tajemství, jevil opravdovou lítost, když jej plukovník vyslýchal a prohlásil, že odelzil různé součástky děl jenom z pouhého zalibení a pořídi si zabavené snímky fotografické. O dopisech, adre- sovaných do ciziny, nepodal žádného vysvětlení.
#36 alto_textblock #36
Carův telegram do Haagu. Z Petrohradu, 30. srpna. (Spb. Ag.) K ote vření paláce míru v Haagu zaslal car Mikuláš krá lovně nizozemské tento telegram: „Prosím Vaše Veličenstvo, abyste přijala moje nejsrdečnější bla- hopřání k slavnostnímu otevření paláce míru. Cho- vám nejupřímnější přání, aby tato budova, určená symbolisovati mezinárodní rozhodčí soud, příspěla k dílu míru, jenž mi již dlouhá léta leží na srdci nechť stane se novou páskou mezi národy tím, že bude jim střediskem, v němž mají urovnány býti spory, jež je rozdělují. Mikuláš.
#37 alto_textblock #37
Rusko-rumunský sňatek. Z Bukurešti, 30. srpna. („N. Fr. Pr.“) Ve dvo- ních kruzích se proslýchá, že korunní princ Fer- dinand a princ Karel odjedou v říjnu k ná- vštěvě ruské carské rodiny na Jaltu. Cesta t souvisí prý se známým rusko-rumunským sňatkovým projektem.
#38 alto_textblock #38
Cholera v Rumunsku. Z Bukurešti, 29. srpna. (K. k.) Až do 24 srpna zemřelo v rumunské armádě celkem 1155 osob, mezi nimiž jest 6 důstojníků. Úřad- ní zprávy dokazují, že cholery ubývá. Monitory a torpédoborci pro Rumunsko. Z Bukurešti, 29. srpna. (K. k.) Minister- stvo vojenství jmenovalo komisi, jež má za úkol získání monitorů a torpédoborců. Ko- míse tato odjede v nejblížší době do ciziny. aby navštívila několik loděnic.
#39 alto_textblock #39
Politická hlídka.
#40 alto_textblock #40
Dnes jsou Němci spokojení.
#41 alto_textblock #41
Posl. dv. r. dr. Bachmana je nad míru rád, že německo-nacionální svaz osvědčil předevčírem včera svoji solidaritu Němcům z Čech. Tak se vy- slovil k vídeňskému zpravodajovi „Bohemie“. Řekl mu však též, že situace je teď těžká, a pověděl proč: ministerský předseda hr. Stürgkh naznačil předevčírem deputaci německých poslanců z Čech. že dosti nevystihuje potřeb Němců v Čechách, ne- bo že mu není možno, by jim vyhověl. Poněvadž němečtí poslanci nemohou nižádným způsobem upustiti od nejmenších svých požadavků, vznik rozpor, konstatuje prof. Bachmann, dodávaje, že tento rozpor se projeví na veřejnost v podzimním zasedání říšské rady v té chvíli, ve které se br. Stürgkh bude dovolávati součinnosti německo-na- cionálního svazu při státních nezbytnostech. Zá
#42 alto_textblock #42
roveň prof. Bachmann postavil hr. Stürgkha na rozcestí: buď uspokojí Němce v Čechách, k če- muž však nemá chuti a snad ani moci, nebo se musí vzdáti podpory celého německo-nacionálního svazu, jenž se prohlásil solidárním s Němci z Čech; chomutovská usnesení zůstávají v plné plat- nosti. Dr. Bachmann soudí a doufá, že hr. Stürgkh se necdváží vládnouti bez německo-nacionálního svazu, což — prý — znamená vládu proti Něm- cům. — Přes tuto nejistotu, jež z výroků dv. rady Bachmanna je patrna, „Bohemia“ v redakční úvaze projevuje spokojenost s poradami německo-nacio- nálního svazu a Němcům v Čechách doporučuje. aby zatím nic dále nepodnikalí. Velmi jsou s poradami německo-nacionálníh svazu spokojení — jak v Bohemii prohlásili — posl. dr. šl. Lodgmann, Pacher a dr. Damm. „Union“ však soudí, že německo-nacionální svaz neučinil nic jiného, nežli že přes radikální usnesení chomutovská hodil plášť opportunní po- litiky německo-nacionálního svazu i pro nejbližší budoucnost: zvítězili umírnění zástupci alpských zemí, nikoli radikálové z chomutovského sjezdu. Ze skutečné neb aspoň domnělé nebo předstí- rané spokojeností německých poslanců z Čech u- niká nanejmíň jedna výjímka: zamítavá odpověd hr. Stürgkha na jejich požadavek úpravy učitei- ských platů, aspoň zatímné a částečné. Posl. Lipka nazval v rozmluvě s redaktorem „Bohemie“ toto stanovisko hr. Stürgkha ranou pěstí do učitelů. Učitelstvo německé je tak po- liticky vyškoleno, pravil posl. Lipka, že uznává. že teď není možno dáti učitelům to, co jim od- hlasovala permanentní školská komise, ale něco se jim dáti musil Dle posl. Lipky má se učitelstvu věnovati8 milionů korun, t. j. právě částka, kterou má správ- ní komise vrátiti státu, poněvadž ji dostala zálo- hou Posl. Lipka jen se bojí, že toto řešení, jemuž ministerský předseda není nepřízniv, jest ohroženo výpovědí zemské výpůjčky 8 mil. korun u Měst- ské spořítelny pražské. Neboť hr. Schönborn prý prohlásil, že výpověď těchto 8 mil. korun nezpů- sobí správní komisi zemské nesnáze, ježto na spla- cení peněz těch postačí přebytky z pivní dávky. Posl. Lipka je Němec a německým manýrám zůstal věren, když prohlásil, že stůj co stůj must tu býti konstatován přehmat správní komise, ne- boť z prohlášení vlády při dosazení správní ko- mise je — prý, t. j. dle mínění poslance Lipky — zřejmo, že pivní dávky a zvýšení zemských při- rážek nemá býti použito na sanaci zemských fi- nancí v čecháchi, nýbrž obzvlástě na splnění po- žadavků učitelstva. Dovedl by posl. Lipka tento svůj výrok také dokázati? Nebere-li se v úvahu tato otázka dúkazu, jsou výroky Lipkovy a Pachrovo úsilí pro pomoc uči- telstvu pochopitelny: němečtí poslanci zklamali u- čitelstvo věru šeredně, chtějí si u něho nyní zjed- nati lepší oko a proto stavějí na odiv svoji starost o hmotné blabo učitelstva. Mimo to se ho chtějí také zbavit, aby jim po volbách svým požadavkem úpravy učitelských platů nepřekáželo tak, jako jím bylo přítěží velice obtížnou za dob sněmu!
#43 alto_textblock #43
Neuvěřitelná neinformovanost hraběte Stürgkha?
#44 alto_textblock #44
Včera večer uveřejnili jsme odpověď minister- ského předsedy hr. Stürgkha na požadavky Něm- ců z Čech. Vedle politických otázek promluvil hr. Stürgkh též o úřadnictvu zemském: pravil, ze dosazením správ. komise dosáhlo se též rychlejšího vyřízování agend, kdežto za úřadování zemského výboru se nahromadilo přímo neuvěřitelné množ- ství „instancí Tímto výrokem svým hodil hr. Stürgkh ka- menem po bývalém, svých funkcí zbaveném zem- ském výboru a zároveň po zemském úřadnictvu. Proč, není jasno, avšak je nepochybno, že mini- sterský předseda hr. Stürgkh tímto výrokem svý projevil neuvěřitelnou neinformovanost. Na úra- nictvu jest, vyřizovati spisy, jemu přikázané:
#45 alto_textblock #45
Z revuí a časopisů.
#46 alto_textblock #46
Ve „Svazu“ (III, č. 14) podává ak. malíř B Jaroněk zprávu o tom, co dosud vykonáno pro „Valašské museum v přírodě“. Museum jednak bude vybudováno v parku v Rožnově, kde má býti postavena typická valašská chalupa, ko- stel, pila, včelín, štěpnice a květnice, kříž a p. jednak bude instalováno ve staré dřevěné radnici restaurované pro účely musejní (za hmotného při- spění ústřední památkové komise) a tím zachrá- něné od zkázy. Při tom referent přichází s myšlen- kou, jakou nedávno tlumočil i „Brdský Kraj“ a která tedy je pravděpodobně — vyskytujíc se sou- časně na různých místech českého venkova — výravem skutečné potřeby osvětného života ven- kovského. V podstatě jde o to přiblížiti zaniklé mizící lidové umění našim vrstvám lidovým jed- nak tím, že zachováno mu bude, co ze svých pa- mátek uměleckých dosud má (stavby), jednak že bude horlivěji seznamován s památkami, které přešly z jeho majetku do sbírek městských. Dle Ja- roňka dochované zbytky lidového umění „je po- vinna musejní věda odkázat potomkům chráněnou a prodlouženou skutečností. Jest nejvyšší čas pře- jiti od sběratelství krajek a talířů ke sběratelství staveb. V prvním oboru už beztak mnoho nenasbí- ráme. Teď už nám nezbývá než vzdychat a lito- vat, že lid už netvoří; teď, když jsme mu pobrali všechny staré vzory keramiky a umění textilníhol Teď se místo starých vzorů české ornamestiky octnou v dědině po návsi poletující illustrovan cenníky hyzditelů mody. Ostatně musím pozname- nati při této příležitosti, že i naše musea jsou la- komá. Ona stejně jako lakomec střeží a vězní na- sbírané poklady, pro jichž vystavení ani dosti mí- sta nemají. Proč na př. brněnské Františkovo mu- seum nepošle několik kočujících sbírek umění li- dového lidu zpět do dědiny? Co jsou platny ty ti- síce výšivek, mís, džbánů a talířů v Brně, kde ni- koho ke tvorbě rasové nenabádají a kde jsou vlast- ně již po mnoho let uloženy ve skladišti? Zatím lid ztratil kontakt s tradicí a až jednou sna přece uznáme za nutné nabádat tvorbu lidu sta- rými ryzími vzory a pošleme mu takové kočujíc sbírky do vesnic, do míst jejich původu, bude s
#47 alto_textblock #47
lid velmi divit, co jeho předkové uměli. Dovoluji si tvrditi, že rekordní sběratelství musejní pře- trhlo tradici a dědičnost umělecké dovednosti, hro- madíe lidové výtvory tam, kde lid nežije — ve velkoměstech“. Zde ovšem je třeba korigovati poněkud mínění spisovatelovo: musea zejména ústřední bohatství našich krajů na památky lido- pisné neexploatovala. To učinili sběratelé sou- kromí, z jejichž rukou musea potom ovšem musila nashromážděné sbírky — obyčejně draho a ne- vhodně — zachraňovati obecnosti. — V ostatním obsahu „Svazu“ je: A. V. Kožíšek „Poznejme své okolí.“ — Zprávy ze Svazu pro povznesení návště- vy cizinců na Moravě. — Zprávy z Turistické jed- noty v Brně. — Železnictví. — Sport. — Hostin- ství. — Lázeňství. — Výstavnictví. — Písemnictví — Nekrolog dra. R. Pilbauera.
#48 alto_textblock #48
„Prúdy“ (IV. č. 8) přinášejí stručnou, ale karakteristickou úvahu „Církevná a štátna škola“. Zákony Apponyiovské vlastně ze všech škol slovenských učinily ústavy, výhradně sloužíci vyučování maďarštině. To platí i o školách církev- ních, ať již jsou vydržovány zcela církví, nebo at dostávají přispěvek státní na plat učitelův. Na ško- lách posléze uvedených připadá na slovenčinu7 hodin týdně (čítaje v ně i vyučování náboženství a to při 32 týdenních vyučovacích hodinách. Po- něvadž na náboženství případají 41/2 hodiny do týdne, zbývá na slovenské čtení (inclusive dosud vyučovaný švabach), psaní, mluvnici, pravopis ostatní předměty, jimž se smí učit po slovensky — 21/2 hodiny! Ovšem za 212 hodiny do týdne na- učit prvou třídu číst latinku, druhou švabach, mluvnici, pravopis atd. je holou nemožností. Na škole, vydržované výlučně církví, smí býti věno- váno slovenčině více hodin. Ale volnost ta je málo platna; neboť u všech škol požaduje se neodbyt- ně, aby prokázaly dobrý výsledek ve vyučování maďarštině (aby žáci dovedli se plyně maďarsky vyjadřovati) a nemohou proto věnovati dosti času jinému učení, ani věcnému, neřku-li slovenčině. Za toho stavu „nie je ani tak neprirodzená otáz- ka, či je hodno Slovákom tak velké obete priná- šať za cirkevné školy? Táto myšlienka už hhano- hých pokúšala. Úlchu, aků dnes v cirkyť konajů celé učitekské sbory, hravo skončia jeden-dvajn
#49 alto_textblock #49
kantori katecheti a z čistého zisku cirkvi možu byť na pr. sriadené nedel'né školy, spevokoly atd Na takéto veci síly učitel'a, zamestnaného v kaž- dodennej škole, nedostačujú“. K tomu soudu do- spívá leckdo tím spíše, že ni samé štátne školy na slovenských krajoch velmi často —ako vidíme — v maďarčine menej produkujú, ako školy evanje- lické. Preto, že sú štátné, sú lepšie kryté pred u- davačstvom, kdežto evanjelické, ktoré jedine pred- stavujú slovenské školstvo, len na základe sku- točného výsledku (ve vyučování maďarčině)u- niknú perzekúciam. Taký je skutočný stav vecí čo musíme brať do ohl'adu, keď chceme uváži význam školy cirkevneja ustáliť rozdiel medzi cir- kevnou a šťátnou školou. Že v školách evanjeli- ckých ešte i dnes nájde slovenčína útulok, to ne- vyplývá z ich výsadného položenia, je to ovocle trudnej obetivej práce roduverného učitel' stva patričných šköl. Tej vznešenej snahe mnohí učite- lia obetujú nejednu hodinku svobodného času. Cirkevná škola so štréberom učitelom neposkytu- je slovenčině žiadných výhod pred školou štátnou s vážným svedomitým učitel'om“. Forma (církev- ní) školy tedy nerozhoduje, leda že usnadňuje, aby byl povolán učitel, který není maďarónem. Ale jde vlastně výhradně dnes na Slovensku o národ- ni karakter, o osobnost učitelů: v jejich rukou je předem národní budoucnost Slováků. Proto „Prů- dy“ zakončují svou úvahu, jež jistě dobře osvětluje české veřejnosti postavení slovenské na poli škol- ském, výzvou: „My by sme povedali: slovenským evanjelickým cirkvám do toho času sa oddá ha- jiť samostatnost — fuž, pravda, velmi iluzórnu: len akési zbytky i cirkevného vplyvu na školu) — svolich škol, kým má na dostač slovenských uči- tel'ov. Snými slovami, popri školách nezabúdat ani na učitel'ov! Z učebnej osnovy l'udových škol plyndce zlo možno paralyzovať. Jde vlastne o na- učenie reči. Popri vyučovaní reči možné je i pe- stovanie dobrého ducha; znalost reči tomu sa na- skrze neprieči“. Ale to právě: ducha školy nedává osnova, nýbrž učitel. — V čísle mimo to je: J. H. Nekrolog Andreje Halaši. — Joz. Úlehla. O po- krokové práci mezi lidem. — M. Pelda, Češi ve Viedni. — K. Teman. Poutnice. — Obzor literár- ny a umelecký. — Obzor školský a kultúrny. — Obzor časopisov. — Kronika.
#50 alto_textblock #50
Různé zprávy.
#51 alto_textblock #51
— Stáří nechrání před pošetilostí. Jistý ban- kovní úřadník z Velkého Varaždína zažádal o roz- vod se svou mladou ženou, protože má milostný poměr s 73letým hercem Ujhazym, členem pešt- ského Národního divadla. Roznesla se pověst, že starý umělec se ožení s chotí úřadníkovou a při- praví ji k divadlu, neboť prý v ní dřímá dramati- cký talent. Když byl umělec tázán, co je na tom pravdy, řekl: „Nikdy v životě jsem nemiloval (ač byl dvakráte ženat s velkými krasavicemi) a vždy jsem se smál, mluvilo-li se v mé přítomnosti lásce. Vždy jsem říkal, že není lásky. Nyní však cítím, že i mne uchvátila tato nemoc. Již čtyři roky miluji tuto ženu a mnohdy se mi zdá, že sešilím. Není-li u mne, pláči často.“ Když se ho však ptali. ožení-li se se svou zbožňovanou, usmál se diplo- maticky. = O mesothoriu. K výrobě 1 gramu mesothoria v ceně 200.000 K je potřebf 1000 tun monagitového písku, dováženého z jižní Ameriky. =Zástupce básníků. „Figaro“ vypravuje tute historku, která není asi pravdiva, ale stojí přece za přečtení. Když známý ruský spisovatel. Maxim Gorkij, cestoval po Americe, četl v Georgetownu na nároží ulice divadelní ceduli, ohlašující jeden z jeho kusů. Dole pak stálo tučnými písmenamia „Ke konci pozdraví obecenstvo sám spisovatel.“ Gorkij, zvědav a rozzloben šel také do divadla Ke konci přišel k rampě muž s Gorkého maskou Obecenstvo ho uvítalo bouřlivým potleskem. Gor- kij na to žádal o rozmluvu se svým dvojníkem Možno si představiti leknutí pseudo-Gorkého když se před ním objevil Gorkij pravý. Ubožál zapřísahal slavného Rusa, aby ho neprozrazoval On i jeho rodina jsou prý živi z toho, co mu vy- náší napodobování básníků v divadlech. Už prý dělal Rostanda, Maeterlincka, Donnaye atd. Gorkij, který zná bídu, mlčel. — Dívčí mrtvola v kufru. Ze Lvova se ožna- muje: Na stanici ve Dvinsku byl dělníkům ve skla- dišti podezřelý velký kufr, z něhož vycházel pro- nikavý hnilobný zápach. Za přitomnosti komise byl kufr otevřen a v něm nalezena mrtvola hezoučké divky, sedící na bobku. Nu hlavě mrtvoly bylo ně-
#52 alto_textblock #52
— kolik zejících ran. Kufr byl dáván na dráhu ve Vilně, patrně na fingovanou adresu. Odesílatel ne- byl dosud vypátrán. = Černí čápí, jistě vzácný přírodní zjev, usa- dili se letos na borovici u myslivny nedaleko Hallu. — Husarský kousek. Z Velkého Varaždína se oznamuje: Předevčírem pozdě v noci přijel jistý husarský důstojník, růžově naladěný, na koni do zdejšího kabaretu. Po veselé zábavě vyhoupl se opět na koně a vzal k sobě do sedla kabaretní zpě- vačku. Gabi Bosuyayovou. Za veselého zpěvu jeli podivní jezdci ulicemi města, provázeni několika kočáry, v nichž byla naložena hrající cikánská ka- pela a sklepníci kabaretu. Lídé, vyrušeni ze spánku, otvírali okna a poznavše, co se děje, spílali rušite- lům nočního klidu. Policie, která nikdy nechee rozuměti zábavě, vypověděla zpěvačku z města a na důstojnika žalovala u místního velitelství. He- rečka se z vypovězení odvolala. = Dcerušky jeho excellence v kabaretu. Pešti způsobilo velké vzrušení, že se dvě dcerušky podmaršálka Fatha, známého také v Čechách, kde byl před časem posádkou, odhodlaly vystupovati v kabaretech jako tanečnice. První jejich vystou- pení prý bude v Praze v „Chat noir“. Novinka po- táhne a dcerušky jeho excellence budou míti jistě skvělé gáže. Peníze leží na ulici, jen se umět pro ně shýbnout. = Románek zpěváků. Před několika dny skon- čil svatbou neobyčejný románek dvou umělců. By- valá zpěvačka Velké opery pařížské, Anežka Bour- gová, objevila před pěti lety v Toulonu na šev- covské trojnožce mladého muže s obdivuhodným tenorem. Bohem nadaný tenorista Césare Vezzani. který prý uměl sotva číst a psát, byl dán na při- mluvu zpěvačky několika mecenáši na studie a po třech letech vystoupil s velkým úspěchem v Ko- mické opeře a byl k ní angažován. Nyní překva- pila mademoiselle Bourgová Paříž sňatkem se svým chráněncem. = Hledání Markusa zastaveno. Z Inšpru- k u. 30. srpna. (K. k.) Poněvadž se ukázalo, že hle- dání pohřešovaného vídeňského turisty Markus jest bezvýsledné, bylo prozatím zastaveno. Ředitel Markus věnoval prémii 2000 korun na vyhledání mrtvoly svého syna.