#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu 30. srpna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 238
#4
alto_textblock
#4
Na ranntavečerni listy
předplácí an-
v Praze v administract:
na měsle.
K. —
na čtvrt leta . . 6 K —h
s dvojí donáškou
a mésíe
na čtvrr leta
kE
ve Biliálkách
s másle. 2 K. s0D
a měste. Pošton
na čzvrt ist
s dvojí zásilkou
a měsle
na dtvrt lota . . . . 1 K so
#9
alto_textblock
#9
ečern
#10
alto_textblock
#10
NILIST
#11
alto_textblock
#11
laní-
#12
alto_textblock
#12
V drobném prodeji
ranní číslo o solě
za s
večern
za s b
Ve Řtiálkách na venkově
ranní rislo
in-
večerní
#14
alto_textblock
#14
lnserát
platí se hotové napřed-
Předplacení a inserty přijím
administrane v Marianské ul., k
Tam nacházají se těl
rodakce, siskárna a sxpodie-
„Národních Liistů
Enkoptay se nevracei
#15
alto_textblock
#15
Po uzavření míru.
#16
alto_textblock
#16
Otázka bulharsko-tureckých hranica
#17
alto_textblock
#17
velmoci.
#18
alto_textblock
#18
M. Z Kolína n. R., 30. srpna. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Cařihradský dopisovatel „Kölnisch
Ztgu.“ oznamuje na základě prý informace z
spolehlivé strany: Poslání, jež Talaatu pašovi
svěřeno bylo, rozbilo se o tvrdošíjnos
Envera beje, jenž trvá na požadavku, aby
příští hranicí mezi Bulharskem
Tureckem byla čára Enos-Musta-
fa paša, jakož aby Bulharsku dikto-
ván byl mír v Plovdivě. Schůze obou
státníků s drinopolským valim v Ortakeji na-
vržená za účelem, aby tam přijaty byly lidové
deputace, žádající za tureckou pomoc proti
Bulharům, považuje se v diplomatických kru-
zích za okolnostem nepřiměřenou. — Tím
časem usilují velevyslanci rakou-
ský a ruský, aby přiměly tureckou
vládu k dalšímu vyjednávání s Bul-
harskem na základě podmínek
pro obě strany přijatelných. Ale
navzdor tomu považuje se v diplomatických
kruzích za jedině možné rozřešení, aby vel-
moci o úpravě bulharsko-turecké
hranice rychle se dohodly a pak
odhodlaně zakročily.
Ze Sofije, 29. srpna. (K. k.) Dle zpráv ze
směrodatné strany poradily prý velmoci Bul-
harsku, aby v otázce thrácké dohodlo
se s Tureckem přímo. Otázka tato byla
předmětem včerejší korunní ra-
dy a ministerské rady, která potrvala
až do 4. hod. ranní. Dnes bylo v poradách mi-
nisterské rady pokračováno za přítomnost
vůdců oposice, nebylo však učiněno dosu
žádné usnesení.
Z Berlína, 30. srpna. „Lokalanzeiger“ do-
vídá se z Petrohradu: Z bulharské diploma-
tické strany se dnes připouští, že Rusko vy-
rozumělo sofijskou vládu, že Bulharsku ne-
zbývá nic jiného, než přímé vyjednávání
s Cařihradem. Také zde jsou přesvědčeni, že
Bulharsko vzdá se Drinopole a že musí se
spokojiti s tím, co mu Porta sama dá. Přímým
vyjednáváním mezi Bulharskem a Portou bude
ostatně dle zdejšího názoru londýnská smlou-
va zrušena a také existence pařížské finanční
komise skončena.
Ze Sofije, 30. srpna. („N. F. P.“) Rusk
poradilo zdejší vládě, aby vyjed-
návala s Tureckem přimo. Vláda, vi-
douc, že Rusko, když jí takto radí, odpírá Bul-
hařsku svou podporu, a že ani Rakousko
Uhersko nepřikročí k samostatné akci, byla
nucena uvažovati o ztracené věci. Radosla-
vov a Genaděv měli dlouhou rozmluvu
s rakousko-uherským vyslancem hr. Tar-
nowským, ze které seznali, že není jiného
východiska, než vyjednávati s Portou přímo.
Ministerská rada se pak usnesla
zahájiti neprodleně vyjednáván
s Portou, by zabránila hrozícímu vpádu tu-
reckého vojska do jižního Bulharska. Zdá se,
že Načevič bude nahražen jiným
delegátem. Nálada v politických kruzích
je stísněná. Ministerská rada trvala od 11 ho-
din dopoledne do 4 hodin odpoledne.
Z Vídně, 30. srpna. „N. Fr. Presse“ ozna-
muje, že se bulharská ministerská
rada usnesla zahájiti přímé vy-
jednávání s Portou. Usnesení to stalo
se po dlouhé poradě. Bulharští delegáti, kteři
teprve budou jmenováni, odjedou záhy do Ca-
řihradu.
Ze Sofije, 30. srpna. („N. W. J.“) Všechny
zprávy o přímém vyjednávání Bulharska s Tu-
reckem o Thrakii a Drinopol se zde vyvra-
cejí s podotknutim, že Bulharsko
se za žádných okolností do přímé.
ho vyjednávání nepustí, nýbrž že
vyčkati chce zakročení velmocí.
Z Paříže, 30. srpna. („N. W. J.“) Považuje
se zde za možné, že trojspolek a trojdohoda,
#19
alto_textblock
#19
aby zjednodušila se diplomatická práce a po-
hraniční spory co nejrychleji se vyřídily, s vě-
ří některé velmoci úkol, aby v So-
fiji tlumočila celkové míněn
Evropy. V Paříži se myslí, že tímto úkolem
bude pověřena Italie. „Agence Havas“ pro-
hlašuje, že Italie byla již důvěrně požádána,
aby byla prostředníkem mezi Tureckem a Bul-
harskem a že vyjednávání bylo již zahájeno
Turecký donucovací prostředek.
Z Cařihradu, 30. srpna. („N. W. J.“) Ofici-
osní „Tanin“ píše: Chce-li Porta docíliti rych-
lého vyřízení věci, musí použíti donucova-
cích prostředků. Tyto mohou spo-
čívati pouze v obsazení Gymildži-
ny. Dedeagače a ostatních Bulhar-
sku přidělených míst na Egejském
moři, ovšem nikoli v úmyslu, aby jich do-
byla, nýbrž aby velmocem zdůraznila se naše
povinnost, že musíme si vzíti zástavy, které
podržíme, dokud drinopolská otázka nebude
rozřešena. Až si zástavy vezmeme, pak ať Bul-
harsko, chce-li, protahuje vyjednávání do ne-
konečna.
#20
alto_textblock
#20
Bobčev a Dimitrjev.
Z Petrohradu, 30. srpna. K odvolání bul-
harského vyslance Bobčeva z Petrohradu
došlo prý pro jeho neshody s vládou. Bob-
čevovi se vytýká, že bulharskou vládu
špatně informoval o stanovisku ruské vlády
v balkánském sporu, čímž se stalo, že Bulhar-
sko bylo přesvědčeno, že Rusko bude je činně
podporovati. Nástupcem Bobčeva v Petro-
hradě jmenuje se generál Dimitrjev, který
je odchovancem Ruska. Za války s Turky
velel třetí armádě a dobyl Lozengradu a Lule
Burgasu, načež byl s Danevem v Petrohradě.
Ve zdejších kruzích spatřují ve jmenování jeho
známku nastávajícího obratu v bulhar-
ské politi ce.
Odevzdání Dojranu Srbům.
Ze Soluna, 29. srpna. (K. k.) Řecké úřady
opustily včera Dojran a odevzdaly město srb-
ské vojenské a občanské správě. Srbské úřady
dovolují stěhovati se uprchlíkům na řecké
území jen do 15 dnů a povolují také, aby ce-
sta, vedoucí Dojranem, byla k disposici pro
návrat a k zásobování řeckého vojska, nalé-
zajícího se ještě v území Strumice.
Smlouvy bukureštská a londýnská.
Z Londýna, 30. srpna. („N. W. T.“) Bal-
kánský dopisovatel „Timesů“ želí, že přene-
cháním Drinopole Turkům zrušen a bude
opět jedna z evropských smluv
Drinopol ovládá cesty do Dedeagače, a s tím-
to ztratilo by Bulharsko jediný východ k Egej-
skému moři, který mu byl bukureštskou
smlouvou ponechán. Bukureštská smlou-
va zůstává v platnosti se smlou-
vou londýnskou, nebo s ní padá. Po-
ruší-li se smlouva první, prostá spravedlnos
žádá, aby revidována byla i druhá.
#21
alto_textblock
#21
Rozmíšky v turecké vládě.
Z Londýna, 30. srpna. Cařihradský kore-
spondent „Daily Chronicle“ dovídá se, že
vznikly diference v tureckém kabinetě a že
dlužno očekávati důležité změny.
#22
alto_textblock
#22
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#23
alto_textblock
#23
Dr. Gross u hr. Stüirgkha-
Z Vídně, 30. srpna. Dnes dostavil se před-
seda německo-národního svazu dr. Gros
k ministerskému předsedovi hr. Stürgk
hovi, aby mu oficielně sdělil včerejší usne-
sení německého národního svazu. Hr. Stürgkh
přijal toto usnesení na vědomí.
Terstská aféra.
Z Terstu, 30. srpna. („Zeit.“) Na včerejší
večer svolaná veřejná schůze spolku „Lega
Patriotica della Gioventa Triestina“ byla
#24
alto_textblock
#24
politickým úřadem zakázána. Spo-
lek konal pak spolkovou schůzi, na které
schválil resoluci. Schválil také návrh, kterým
uloženo 3 členům spolku, aby v nejbližších
dnech svolali veřejnou schůzi na ve-
řejném místě, na které by se promluvilo
o výnosech místodržitele. Spolek zaslal místo-
držíteli telegram, ve kterém princ Hohenlohe
není nazván místodržitelem, nýbrž „otcem
Terstu“. Kromě toho byly zaslány telegramy
ministru zahraničních záležitostí hr. Berch-
toldovi, ministru vnitra bar. Heinoldo-
vi a předs. ministerstva hr. Stürgkhovi
ve kterých se stanovisko terstského místo
držitele schvaluje.
#25
alto_textblock
#25
Jednání o obchodních smlouvách s balkán-
skými státy.
Z Vídně, 30. srpna. „Neue Fr. Presse
oznamuje, že rakousko-uherský vyslanecv
Drážďanech hr. Jan Forgach, známý z tal
zv. velezradného procesu v Záhřebě z doby
annekční, povolán byl k prozatímn
službě v zahraničním úřadě. Hrabě
Forgach přibyl již před několika dny do Vídně
a ubytoval se v ministerstvu zahraničních zá-
ležitostí. Jeho povolání z Drážďan do Vídně
uvádí se v souvislost s brzkým zahájením po-
rad o obchodních smlouvách se státy balkán-
skými. Dojde prý k nim v září.
#26
alto_textblock
#26
Z úřadního věstníku.
#27
alto_textblock
#27
Z Vídně, 30. srpna. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Ministr kultu a vyučování jme-
noval ředitele státní reálné školy v České Třebové.
Karla Šedivého, ředitelem státní reálné školy
s českým jazykem vyučovacím v Praze-Star
město a profesora tohoto ústavu, Jana Slád-
ka, ředitelem státní reálnéškoly v
České Třebové. — Ministr obchodu
jmenoval na základě Nejvyššího zmocnění stavební
komisaře Karla Meisela a Svatopluka Čery-
cha v Praze vrchními stavebními ko-
misary ad personam. — Ministr veřej-
ných prací jmenoval architekta vídeňského
městského stavebního úřadu Josefa Jaksche.
architekta v Liberci Jella Michela a inženýra
důlních staveb města Ústí n. L. Karla Plesse
učiteli v 9. hodnostní třídě na stavební a umě-
lecké průmyslové škole v Děčíně. — Radovi zem.
soudu ve Znojmě Leopoldu Elzerovi byl při
odchodu na trvalý odpočinek propůjčen titul rady
vrchního zemského soudu. Berní správcové Alex
Jesser a Edmund Melcher jmenováni byl
vrchními berními správci pro obvod finančního ře-
ditelství v Opavě. Účetní revident Leon Gold
frucht v Brně zařaděn byl do VIII. dietní třídy
státních úřadníků ad personam.
#28
alto_textblock
#28
Záležítost bosenského sněmu.
Z Peští, 30. srpná. (Frdbitt.“) Předsed
bosenského zemského sněmu dr. Nikola Man-
dič sem přibyl a odjel včera do Vídně. Navští-
ví také společného ministra financí ryt. Bil iň-
ského. Jeho vyjednávání v Pešti a ve Vídni
týkají se uvolnění bosenského zemského
#29
alto_textblock
#29
sněmu.
#30
alto_textblock
#30
Cholera v Uhrách.
Z Pešti, 30. srpna. Velký poplach způso-
bila včera v budově okresního představenstva
VII. pešťského okresu zpráva, že z Bělehradu
vrátivší se dělník štěpán Körmendi one-
mocněl náhle za příznaků cholery. Bakterio-
logické vyšetřování ještě nebylo skončeno
ale zdá se, že v tomto případě o choleru
Zdravotní stav král. komisaře Skerlecze.
Ze Záhřeba, 30. srpna. (K. k.) Stav barona
Skerlecze jest trvale dobrý. Hojení rány má nor-
mální průběh. Včera odpoledne podnikl královský
komisař poprvé procházku v zahradě nemocnice
Milosrdných bratří, kde se zdržel hodinu. Baron
Skorlecz přesídlí v několika dnech do paláce bán-
#31
alto_textblock
#31
nejde.
#32
alto_textblock
#32
ského.
#33
alto_textblock
#33
Německý císař ve Vratislavi.
Z Vratislaví, 29. srpna.. (K. k.) Včera přijal říš-
ský kancléř německého velevyslance ve Vídni šl.
Tschirschkého a dnes německého velevyslance v
Londýně kn. Lichnovského. Císař Vilém přijal dnes
odpol. velevyslance šl. Tschirsch kého.
#34
alto_textblock
#34
Ministr Barthou o francouzské zahraniční
politice.
Z Milána, 30. srpna. Redaktor „Corrier
della Serra“ interviewoval v Bellagiu na do-
volené dlícího francouzského ministra financ
Barthoua, který se vyslovil o zahraniční
politice francouzské takto: Francouzská poli-
tika nebyla namířena nikdy proti Italii. Bylo
by politování hodným omylem, kdyby v Italii
převládalo opačné mínění. Francie udílela
vždy Italii dobré rady. Italie musí si býti vě-
doma, že zahraniční politika Fran-
cie v první řadě musí bráti ohle
na zájmy svých spojenců. Nynější
francouzské zbrojení bylo Francii německým
zbrojením vnuceno. Stále jsme opakovali, že
útočná politika není naším zámě-
rem. Jestliže urychlujeme svou výzbroj, děje
se to jen z té příčiny, abychom se mohli brániti
eventuelnímu nepřátelskému napadnutí. I ta-
lie nemusí se tímto zbrojením z ne-
pokojovati. Jsme vůči Italii přá-
teli a takéjimi zůstaneme.
#35
alto_textblock
#35
Vyzvědačská aféra ve Francii.
Z Versaillu, 29. srpna. (Ag. Havas.] Poddůstoj-
nik Guieu, který jest obviněn z prozrazení vojen-
ských tajemství, jevil opravdovou lítost, když jej
plukovník vyslýchal a prohlásil, že odelzil různé
součástky děl jenom z pouhého zalibení a pořídi
si zabavené snímky fotografické. O dopisech, adre-
sovaných do ciziny, nepodal žádného vysvětlení.
#36
alto_textblock
#36
Carův telegram do Haagu.
Z Petrohradu, 30. srpna. (Spb. Ag.) K ote
vření paláce míru v Haagu zaslal car Mikuláš krá
lovně nizozemské tento telegram: „Prosím Vaše
Veličenstvo, abyste přijala moje nejsrdečnější bla-
hopřání k slavnostnímu otevření paláce míru. Cho-
vám nejupřímnější přání, aby tato budova, určená
symbolisovati mezinárodní rozhodčí soud, příspěla
k dílu míru, jenž mi již dlouhá léta leží na srdci
nechť stane se novou páskou mezi národy tím, že
bude jim střediskem, v němž mají urovnány býti
spory, jež je rozdělují. Mikuláš.
#37
alto_textblock
#37
Rusko-rumunský sňatek.
Z Bukurešti, 30. srpna. („N. Fr. Pr.“) Ve dvo-
ních kruzích se proslýchá, že korunní princ Fer-
dinand a princ Karel odjedou v říjnu k ná-
vštěvě ruské carské rodiny na Jaltu. Cesta t
souvisí prý se známým rusko-rumunským
sňatkovým projektem.
#38
alto_textblock
#38
Cholera v Rumunsku.
Z Bukurešti, 29. srpna. (K. k.) Až do 24
srpna zemřelo v rumunské armádě celkem
1155 osob, mezi nimiž jest 6 důstojníků. Úřad-
ní zprávy dokazují, že cholery ubývá.
Monitory a torpédoborci pro Rumunsko.
Z Bukurešti, 29. srpna. (K. k.) Minister-
stvo vojenství jmenovalo komisi, jež má za
úkol získání monitorů a torpédoborců. Ko-
míse tato odjede v nejblížší době do ciziny.
aby navštívila několik loděnic.
#39
alto_textblock
#39
Politická hlídka.
#40
alto_textblock
#40
Dnes jsou Němci spokojení.
#41
alto_textblock
#41
Posl. dv. r. dr. Bachmana je nad míru rád, že
německo-nacionální svaz osvědčil předevčírem
včera svoji solidaritu Němcům z Čech. Tak se vy-
slovil k vídeňskému zpravodajovi „Bohemie“. Řekl
mu však též, že situace je teď těžká, a pověděl
proč: ministerský předseda hr. Stürgkh naznačil
předevčírem deputaci německých poslanců z Čech.
že dosti nevystihuje potřeb Němců v Čechách, ne-
bo že mu není možno, by jim vyhověl. Poněvadž
němečtí poslanci nemohou nižádným způsobem
upustiti od nejmenších svých požadavků, vznik
rozpor, konstatuje prof. Bachmann, dodávaje, že
tento rozpor se projeví na veřejnost v podzimním
zasedání říšské rady v té chvíli, ve které se br.
Stürgkh bude dovolávati součinnosti německo-na-
cionálního svazu při státních nezbytnostech. Zá
#42
alto_textblock
#42
roveň prof. Bachmann postavil hr. Stürgkha na
rozcestí: buď uspokojí Němce v Čechách, k če-
muž však nemá chuti a snad ani moci, nebo se
musí vzdáti podpory celého německo-nacionálního
svazu, jenž se prohlásil solidárním s Němci z
Čech; chomutovská usnesení zůstávají v plné plat-
nosti. Dr. Bachmann soudí a doufá, že hr. Stürgkh
se necdváží vládnouti bez německo-nacionálního
svazu, což — prý — znamená vládu proti Něm-
cům. —
Přes tuto nejistotu, jež z výroků dv. rady
Bachmanna je patrna, „Bohemia“ v redakční úvaze
projevuje spokojenost s poradami německo-nacio-
nálního svazu a Němcům v Čechách doporučuje.
aby zatím nic dále nepodnikalí.
Velmi jsou s poradami německo-nacionálníh
svazu spokojení — jak v Bohemii prohlásili —
posl. dr. šl. Lodgmann, Pacher a dr. Damm.
„Union“ však soudí, že německo-nacionální
svaz neučinil nic jiného, nežli že přes radikální
usnesení chomutovská hodil plášť opportunní po-
litiky německo-nacionálního svazu i pro nejbližší
budoucnost: zvítězili umírnění zástupci alpských
zemí, nikoli radikálové z chomutovského sjezdu.
Ze skutečné neb aspoň domnělé nebo předstí-
rané spokojeností německých poslanců z Čech u-
niká nanejmíň jedna výjímka: zamítavá odpověd
hr. Stürgkha na jejich požadavek úpravy učitei-
ských platů, aspoň zatímné a částečné.
Posl. Lipka nazval v rozmluvě s redaktorem
„Bohemie“ toto stanovisko hr. Stürgkha ranou
pěstí do učitelů. Učitelstvo německé je tak po-
liticky vyškoleno, pravil posl. Lipka, že uznává.
že teď není možno dáti učitelům to, co jim od-
hlasovala permanentní školská komise, ale něco se
jim dáti musil
Dle posl. Lipky má se učitelstvu věnovati8
milionů korun, t. j. právě částka, kterou má správ-
ní komise vrátiti státu, poněvadž ji dostala zálo-
hou Posl. Lipka jen se bojí, že toto řešení, jemuž
ministerský předseda není nepřízniv, jest ohroženo
výpovědí zemské výpůjčky 8 mil. korun u Měst-
ské spořítelny pražské. Neboť hr. Schönborn prý
prohlásil, že výpověď těchto 8 mil. korun nezpů-
sobí správní komisi zemské nesnáze, ježto na spla-
cení peněz těch postačí přebytky z pivní dávky.
Posl. Lipka je Němec a německým manýrám
zůstal věren, když prohlásil, že stůj co stůj must
tu býti konstatován přehmat správní komise, ne-
boť z prohlášení vlády při dosazení správní ko-
mise je — prý, t. j. dle mínění poslance Lipky —
zřejmo, že pivní dávky a zvýšení zemských při-
rážek nemá býti použito na sanaci zemských fi-
nancí v čecháchi, nýbrž obzvlástě na splnění po-
žadavků učitelstva. Dovedl by posl. Lipka tento
svůj výrok také dokázati?
Nebere-li se v úvahu tato otázka dúkazu, jsou
výroky Lipkovy a Pachrovo úsilí pro pomoc uči-
telstvu pochopitelny: němečtí poslanci zklamali u-
čitelstvo věru šeredně, chtějí si u něho nyní zjed-
nati lepší oko a proto stavějí na odiv svoji starost
o hmotné blabo učitelstva. Mimo to se ho chtějí
také zbavit, aby jim po volbách svým požadavkem
úpravy učitelských platů nepřekáželo tak, jako
jím bylo přítěží velice obtížnou za dob sněmu!
#43
alto_textblock
#43
Neuvěřitelná neinformovanost hraběte
Stürgkha?
#44
alto_textblock
#44
Včera večer uveřejnili jsme odpověď minister-
ského předsedy hr. Stürgkha na požadavky Něm-
ců z Čech. Vedle politických otázek promluvil hr.
Stürgkh též o úřadnictvu zemském: pravil, ze
dosazením správ. komise dosáhlo se též rychlejšího
vyřízování agend, kdežto za úřadování zemského
výboru se nahromadilo přímo neuvěřitelné množ-
ství „instancí
Tímto výrokem svým hodil hr. Stürgkh ka-
menem po bývalém, svých funkcí zbaveném zem-
ském výboru a zároveň po zemském úřadnictvu.
Proč, není jasno, avšak je nepochybno, že mini-
sterský předseda hr. Stürgkh tímto výrokem svý
projevil neuvěřitelnou neinformovanost. Na úra-
nictvu jest, vyřizovati spisy, jemu přikázané:
#45
alto_textblock
#45
Z revuí a časopisů.
#46
alto_textblock
#46
Ve „Svazu“ (III, č. 14) podává ak. malíř B
Jaroněk zprávu o tom, co dosud vykonáno pro
„Valašské museum v přírodě“. Museum
jednak bude vybudováno v parku v Rožnově, kde
má býti postavena typická valašská chalupa, ko-
stel, pila, včelín, štěpnice a květnice, kříž a p.
jednak bude instalováno ve staré dřevěné radnici
restaurované pro účely musejní (za hmotného při-
spění ústřední památkové komise) a tím zachrá-
něné od zkázy. Při tom referent přichází s myšlen-
kou, jakou nedávno tlumočil i „Brdský Kraj“ a
která tedy je pravděpodobně — vyskytujíc se sou-
časně na různých místech českého venkova —
výravem skutečné potřeby osvětného života ven-
kovského. V podstatě jde o to přiblížiti zaniklé
mizící lidové umění našim vrstvám lidovým jed-
nak tím, že zachováno mu bude, co ze svých pa-
mátek uměleckých dosud má (stavby), jednak že
bude horlivěji seznamován s památkami, které
přešly z jeho majetku do sbírek městských. Dle Ja-
roňka dochované zbytky lidového umění „je po-
vinna musejní věda odkázat potomkům chráněnou
a prodlouženou skutečností. Jest nejvyšší čas pře-
jiti od sběratelství krajek a talířů ke sběratelství
staveb. V prvním oboru už beztak mnoho nenasbí-
ráme. Teď už nám nezbývá než vzdychat a lito-
vat, že lid už netvoří; teď, když jsme mu pobrali
všechny staré vzory keramiky a umění textilníhol
Teď se místo starých vzorů české ornamestiky
octnou v dědině po návsi poletující illustrovan
cenníky hyzditelů mody. Ostatně musím pozname-
nati při této příležitosti, že i naše musea jsou la-
komá. Ona stejně jako lakomec střeží a vězní na-
sbírané poklady, pro jichž vystavení ani dosti mí-
sta nemají. Proč na př. brněnské Františkovo mu-
seum nepošle několik kočujících sbírek umění li-
dového lidu zpět do dědiny? Co jsou platny ty ti-
síce výšivek, mís, džbánů a talířů v Brně, kde ni-
koho ke tvorbě rasové nenabádají a kde jsou vlast-
ně již po mnoho let uloženy ve skladišti? Zatím
lid ztratil kontakt s tradicí a až jednou sna
přece uznáme za nutné nabádat tvorbu lidu sta-
rými ryzími vzory a pošleme mu takové kočujíc
sbírky do vesnic, do míst jejich původu, bude s
#47
alto_textblock
#47
lid velmi divit, co jeho předkové uměli. Dovoluji
si tvrditi, že rekordní sběratelství musejní pře-
trhlo tradici a dědičnost umělecké dovednosti, hro-
madíe lidové výtvory tam, kde lid nežije — ve
velkoměstech“. Zde ovšem je třeba korigovati
poněkud mínění spisovatelovo: musea zejména
ústřední bohatství našich krajů na památky lido-
pisné neexploatovala. To učinili sběratelé sou-
kromí, z jejichž rukou musea potom ovšem musila
nashromážděné sbírky — obyčejně draho a ne-
vhodně — zachraňovati obecnosti. — V ostatním
obsahu „Svazu“ je: A. V. Kožíšek „Poznejme své
okolí.“ — Zprávy ze Svazu pro povznesení návště-
vy cizinců na Moravě. — Zprávy z Turistické jed-
noty v Brně. — Železnictví. — Sport. — Hostin-
ství. — Lázeňství. — Výstavnictví. — Písemnictví
— Nekrolog dra. R. Pilbauera.
#48
alto_textblock
#48
„Prúdy“ (IV. č. 8) přinášejí stručnou, ale
karakteristickou úvahu „Církevná a štátna
škola“. Zákony Apponyiovské vlastně ze všech
škol slovenských učinily ústavy, výhradně sloužíci
vyučování maďarštině. To platí i o školách církev-
ních, ať již jsou vydržovány zcela církví, nebo at
dostávají přispěvek státní na plat učitelův. Na ško-
lách posléze uvedených připadá na slovenčinu7
hodin týdně (čítaje v ně i vyučování náboženství
a to při 32 týdenních vyučovacích hodinách. Po-
něvadž na náboženství případají 41/2 hodiny do
týdne, zbývá na slovenské čtení (inclusive dosud
vyučovaný švabach), psaní, mluvnici, pravopis
ostatní předměty, jimž se smí učit po slovensky —
21/2 hodiny! Ovšem za 212 hodiny do týdne na-
učit prvou třídu číst latinku, druhou švabach,
mluvnici, pravopis atd. je holou nemožností. Na
škole, vydržované výlučně církví, smí býti věno-
váno slovenčině více hodin. Ale volnost ta je málo
platna; neboť u všech škol požaduje se neodbyt-
ně, aby prokázaly dobrý výsledek ve vyučování
maďarštině (aby žáci dovedli se plyně maďarsky
vyjadřovati) a nemohou proto věnovati dosti času
jinému učení, ani věcnému, neřku-li slovenčině.
Za toho stavu „nie je ani tak neprirodzená otáz-
ka, či je hodno Slovákom tak velké obete priná-
šať za cirkevné školy? Táto myšlienka už hhano-
hých pokúšala. Úlchu, aků dnes v cirkyť konajů
celé učitekské sbory, hravo skončia jeden-dvajn
#49
alto_textblock
#49
kantori katecheti a z čistého zisku cirkvi možu
byť na pr. sriadené nedel'né školy, spevokoly atd
Na takéto veci síly učitel'a, zamestnaného v kaž-
dodennej škole, nedostačujú“. K tomu soudu do-
spívá leckdo tím spíše, že ni samé štátne školy
na slovenských krajoch velmi často —ako vidíme —
v maďarčine menej produkujú, ako školy evanje-
lické. Preto, že sú štátné, sú lepšie kryté pred u-
davačstvom, kdežto evanjelické, ktoré jedine pred-
stavujú slovenské školstvo, len na základe sku-
točného výsledku (ve vyučování maďarčině)u-
niknú perzekúciam. Taký je skutočný stav vecí
čo musíme brať do ohl'adu, keď chceme uváži
význam školy cirkevneja ustáliť rozdiel medzi cir-
kevnou a šťátnou školou. Že v školách evanjeli-
ckých ešte i dnes nájde slovenčína útulok, to ne-
vyplývá z ich výsadného položenia, je to ovocle
trudnej obetivej práce roduverného učitel' stva
patričných šköl. Tej vznešenej snahe mnohí učite-
lia obetujú nejednu hodinku svobodného času.
Cirkevná škola so štréberom učitelom neposkytu-
je slovenčině žiadných výhod pred školou štátnou
s vážným svedomitým učitel'om“. Forma (církev-
ní) školy tedy nerozhoduje, leda že usnadňuje, aby
byl povolán učitel, který není maďarónem. Ale
jde vlastně výhradně dnes na Slovensku o národ-
ni karakter, o osobnost učitelů: v jejich rukou je
předem národní budoucnost Slováků. Proto „Prů-
dy“ zakončují svou úvahu, jež jistě dobře osvětluje
české veřejnosti postavení slovenské na poli škol-
ském, výzvou: „My by sme povedali: slovenským
evanjelickým cirkvám do toho času sa oddá ha-
jiť samostatnost — fuž, pravda, velmi iluzórnu: len
akési zbytky i cirkevného vplyvu na školu) —
svolich škol, kým má na dostač slovenských uči-
tel'ov. Snými slovami, popri školách nezabúdat
ani na učitel'ov! Z učebnej osnovy l'udových škol
plyndce zlo možno paralyzovať. Jde vlastne o na-
učenie reči. Popri vyučovaní reči možné je i pe-
stovanie dobrého ducha; znalost reči tomu sa na-
skrze neprieči“. Ale to právě: ducha školy nedává
osnova, nýbrž učitel. — V čísle mimo to je: J. H.
Nekrolog Andreje Halaši. — Joz. Úlehla. O po-
krokové práci mezi lidem. — M. Pelda, Češi ve
Viedni. — K. Teman. Poutnice. — Obzor literár-
ny a umelecký. — Obzor školský a kultúrny. —
Obzor časopisov. — Kronika.
#50
alto_textblock
#50
Různé zprávy.
#51
alto_textblock
#51
— Stáří nechrání před pošetilostí. Jistý ban-
kovní úřadník z Velkého Varaždína zažádal o roz-
vod se svou mladou ženou, protože má milostný
poměr s 73letým hercem Ujhazym, členem pešt-
ského Národního divadla. Roznesla se pověst, že
starý umělec se ožení s chotí úřadníkovou a při-
praví ji k divadlu, neboť prý v ní dřímá dramati-
cký talent. Když byl umělec tázán, co je na tom
pravdy, řekl: „Nikdy v životě jsem nemiloval (ač
byl dvakráte ženat s velkými krasavicemi) a vždy
jsem se smál, mluvilo-li se v mé přítomnosti
lásce. Vždy jsem říkal, že není lásky. Nyní však
cítím, že i mne uchvátila tato nemoc. Již čtyři roky
miluji tuto ženu a mnohdy se mi zdá, že sešilím.
Není-li u mne, pláči často.“ Když se ho však ptali.
ožení-li se se svou zbožňovanou, usmál se diplo-
maticky.
= O mesothoriu. K výrobě 1 gramu mesothoria
v ceně 200.000 K je potřebf 1000 tun monagitového
písku, dováženého z jižní Ameriky.
=Zástupce básníků. „Figaro“ vypravuje tute
historku, která není asi pravdiva, ale stojí přece
za přečtení. Když známý ruský spisovatel. Maxim
Gorkij, cestoval po Americe, četl v Georgetownu
na nároží ulice divadelní ceduli, ohlašující jeden
z jeho kusů. Dole pak stálo tučnými písmenamia
„Ke konci pozdraví obecenstvo sám spisovatel.“
Gorkij, zvědav a rozzloben šel také do divadla
Ke konci přišel k rampě muž s Gorkého maskou
Obecenstvo ho uvítalo bouřlivým potleskem. Gor-
kij na to žádal o rozmluvu se svým dvojníkem
Možno si představiti leknutí pseudo-Gorkého
když se před ním objevil Gorkij pravý. Ubožál
zapřísahal slavného Rusa, aby ho neprozrazoval
On i jeho rodina jsou prý živi z toho, co mu vy-
náší napodobování básníků v divadlech. Už prý
dělal Rostanda, Maeterlincka, Donnaye atd.
Gorkij, který zná bídu, mlčel.
— Dívčí mrtvola v kufru. Ze Lvova se ožna-
muje: Na stanici ve Dvinsku byl dělníkům ve skla-
dišti podezřelý velký kufr, z něhož vycházel pro-
nikavý hnilobný zápach. Za přitomnosti komise byl
kufr otevřen a v něm nalezena mrtvola hezoučké
divky, sedící na bobku. Nu hlavě mrtvoly bylo ně-
#52
alto_textblock
#52
—
kolik zejících ran. Kufr byl dáván na dráhu ve
Vilně, patrně na fingovanou adresu. Odesílatel ne-
byl dosud vypátrán.
= Černí čápí, jistě vzácný přírodní zjev, usa-
dili se letos na borovici u myslivny nedaleko Hallu.
— Husarský kousek. Z Velkého Varaždína se
oznamuje: Předevčírem pozdě v noci přijel jistý
husarský důstojník, růžově naladěný, na koni do
zdejšího kabaretu. Po veselé zábavě vyhoupl se
opět na koně a vzal k sobě do sedla kabaretní zpě-
vačku. Gabi Bosuyayovou. Za veselého zpěvu jeli
podivní jezdci ulicemi města, provázeni několika
kočáry, v nichž byla naložena hrající cikánská ka-
pela a sklepníci kabaretu. Lídé, vyrušeni ze spánku,
otvírali okna a poznavše, co se děje, spílali rušite-
lům nočního klidu. Policie, která nikdy nechee
rozuměti zábavě, vypověděla zpěvačku z města a
na důstojnika žalovala u místního velitelství. He-
rečka se z vypovězení odvolala.
= Dcerušky jeho excellence v kabaretu.
Pešti způsobilo velké vzrušení, že se dvě dcerušky
podmaršálka Fatha, známého také v Čechách, kde
byl před časem posádkou, odhodlaly vystupovati
v kabaretech jako tanečnice. První jejich vystou-
pení prý bude v Praze v „Chat noir“. Novinka po-
táhne a dcerušky jeho excellence budou míti jistě
skvělé gáže. Peníze leží na ulici, jen se umět pro
ně shýbnout.
= Románek zpěváků. Před několika dny skon-
čil svatbou neobyčejný románek dvou umělců. By-
valá zpěvačka Velké opery pařížské, Anežka Bour-
gová, objevila před pěti lety v Toulonu na šev-
covské trojnožce mladého muže s obdivuhodným
tenorem. Bohem nadaný tenorista Césare Vezzani.
který prý uměl sotva číst a psát, byl dán na při-
mluvu zpěvačky několika mecenáši na studie a po
třech letech vystoupil s velkým úspěchem v Ko-
mické opeře a byl k ní angažován. Nyní překva-
pila mademoiselle Bourgová Paříž sňatkem se svým
chráněncem.
= Hledání Markusa zastaveno. Z Inšpru-
k u. 30. srpna. (K. k.) Poněvadž se ukázalo, že hle-
dání pohřešovaného vídeňského turisty Markus
jest bezvýsledné, bylo prozatím zastaveno. Ředitel
Markus věnoval prémii 2000 korun na vyhledání
mrtvoly svého syna.