#1
alto_textblock
#1
Číslo 21.
#2
alto_textblock
#2
„Nový Jihočeský Dělník?
#3
alto_textblock
#3
Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
Z českého jihu.
X Drozd — sociálním demokratem?! Kle-
rikální tisk se všemožně vynasnažuje, by příslušníka
svého a velkého defraudanta Sv.-václavské
záložny před bohem, se nějakým způsobem zhostil.
Nejsensačnější experiment v tomto ohledu vykonala
zdejší klerikální »Stráž«. Píšeť v posledním
(10.) čísle’ nic více a nic méně, než .že Drozd
jednal dle zásad sociálně-demokratických, které
prý prohlašují »Nepokradeš!« za holý výmysl
lidský. Jedním slovem chce tím říci, že msgr.
Drozd byl sociálním-demokratem. Kdy se na tu
víru dal, zapomněla udat. Takovým způsobem
nabyli bychom do našeho tábora lidí, kteří by
o tom neměli ani tušení. Prozatím ale děkujeme
za tu »čest« a vracíme s díky!
X Divadlo. Ředitel p. Housa snaží se velmi,
aby volbou repertoiru zavděčil se nejen těm,
kdož rádi se smějí, ale i všem, kteří vyššího
něco na prknech divadelních hledají. Poslední
neděli viděli jsme znamenitě sehrané »Bídníci«
dle románu Viktora Huga, v úterý pak »Cho-
cholouše«. V sobotu dáván bude »Pražský žid«
a v neděli asi potkáme se opětně s kusem sociálního
rázu. Vždyť o divadlo v »Alžíru« bez-
tohoť smetánka zdejší národní společnosti nedbá
a nedbá o ně — snad k vůli jen několika před-
ním rodinám, kolem nichž rádi páni redaktoři
zdejších Českých listů obskakují — ani naše
česká žurnalistika; k čemu tedy bráti na hrstku
České, »inteligence«, jíž dělá se vždy na nic,
odkrývá-li se cíp záclony z jejího života na jevišti,
ohled? Radíme upřímně p. řediteli, by počítal
vždy na neděli‘s volbou kusů lidových a dopo-
ručujeme. dělnictvu, aby divadlo navštěvovalo.
Dnes je benefiční večer p. A. Šímy. Zvolil k němu
neznámou zde dosud frašku: »Cesta kolem Prahy
za nevěstou«. " :
X Potrestaná zlomyslnost. Soustružník pan
Boule myslel až dosud, že zaměstnavatel si smí
dovoliti vůči dělníkovi vše avynadati mu i prasat
a ještě hůře. Konečně mu sklaplo. Dne 30.
m. m. odsouzen byl okresním soudem za podobnou
neurvalost k velkým útratám a k nahražení dělníkovi
ušlé mzdy okamžitým propuštěním z práce.
Pan Boule trefil jednou »na své« .
X V knihtiskárně p. Pokorného v Č. Budějovicích
panují asi poměry, které známy byly
typografům toliko před revolucí r. 1848. Dostá
#5
alto_textblock
#5
váme o tom dlouhou a zajímavou zprávu, kterou
příště uveřejníme.
X Továrník p. Kordina je velice hodný pán.
Dostane-li objednávku, sežene dělnictvo odkud
může, aby byla již raději hotova. Pak zas
může každý jít někam na poušť. Znamenitě
využitkovává firma tato nezaměstnanost dělnictva.
X Rakouská specialita. V neděli demonstrovalo
na táboru dělnictvo pro nedostatek práce
a v úterý řezali na ulici dříví soukromým
rodinám trestanci. Je to sice rakouskou modou,
ale v této kritické době mohl by se přece pan
Kórber stydět, zkracovat dělnictvo o práci věz-
němi, když již nestydí se takový pan domácí
o práci vězňů místo dělníků se ucházet.
X Do Rožnova. V sobotu, dne 15. t. m.,
o 8. hod. več. koná se v hostinci pí. Šmídové,
č. 88. veřejná schůze s programem: »Bída lidu,
horská děla, nová branná předloha a nové daně«.
Referuje soudr. Dvořák. Soudruzi rožnovští,
agitujte mezi dělnictvem i rolnictvem pro tuto
schůzi a sami se k ní do jednoho dostavte.
X Ve St. Táboře dostoupila situace již tak
daleko, že lidé nemohou ani najít byt a stěhují
se s nábytkem na náměstí. Představenstvo obce
se o byty nestará a nikdy nestaralo, neboť neví,
co v moderní době dnešní vše se vyžaduje.
Jak se říká, kdo rozum nemá, nekoupí ho ani
v apatyce a z vola nemůže nic být než hovězí
maso. Ožebračených a ochuzených je však ve
St. Táboře dost a vinou samého obecního výboru;
pomoci ale neumějí ani jednomu.
X Z obec, hospodářství vTáboře. Nehledali jsme
nikdy příliš mnoho úcty k obec, majetku a
lásky k pořádku a správnosti u některých našich
obecních tatíků — že by však se odvážil
někdo k tak zřejmému přímo řečeno úskoku
jako pan rada Tvrzník, — to přece jen příliš
křičí! Obec prodávala ve veřejné dražbě stoly
a prkna z výstavy. Věc tato přináležela lesnímu
referátu, leč městský rada p. Tvrzník potřeboval
prkna a rozumí se, že ohlížel se po
»levnějších«, a tu dohodl se s referentem lesním
a ten přenechal provedení dražby p. Tvrzníkovi.
Pan T. nebyl dlouho v rozpacích jak si k prknům
»levným« pomoci. Nejlepší prkna zkrátka před
započetím dražby z vydražení vyloučil a co nepotřeboval,
to veřejně vydražil. Vyloučená prkna
pak sobě pěkně domů odvezl a dal za ně, co
#6
alto_textblock
#6
sám chtěl. Pan T. patrně držel se přísloví, že
dobře dělat píšťaly pokud je míza, a když již
»v tom« byl, nadělal jich, až z toho jest nyní
škandál po celém městě. Nejen, že za prkna,
která pro sebe »vyloučil« dal co sám chtěl
(rozumí se, že se nepředal) ale i zápisy o dražbě
se ztratily a sl. »dražební komise« p. Tvrzník a
p. Hlaváček odvedla to, co dle »své paměti«
věděla, že utržila! Jestliže si dovolí městský
radní takový švindl před zřízencem obecním
ve věci tak veřejné, kam může oko každého
všímavého poplatníka vniknout — možno pak
sobě představiti, jak se asi hospodaří s obecním
majetkem tehdy, když se páni cítí v jistotě. Pan
Tvrzník dopustil se skutku, nejmírněji řečeno,
nečestného — zkrátil obecní majetek — čímž
stal se mezi slušnými lidmi jako obec, starší
úplně nemožným. Obecní otcové na radnici,
pakli v nich trochu aspoň cti vězí, (o čemž nepochybujeme)
musí se vzchopit a rázně vystoupit
proti takovému okrádání obce a říci rozhodné
slovo! Jinak padne na všechny zodpovědnost
za tyto skutky a dali by si tím vysvědčení,
že jest jeden jako druhý. Dost již
toho »čistého« hospodářství! Na dále se klidně
k tomu již nemůže přihlížet! Nebude-li sbor
obecních starších schopen k žádnému vyřízení,
nezbylo by konečně poplatníkům nic jiného —
než soudní cestou zkrácený obecní majetek zpět
dobývat a vinníky pohnat k zodpovídání. Dnes
se dá lesní komise do jídla a pití za peníze
utržené za mrť — zítra pan rada »vydraží«
prkna a dříví různé pro sebe tak nečestným
způsobem, až to budí veřejné pohoršení a sbor
obec, starších ani necekne. Což nenajde se
v celém sboru občan, který by se odvážil toto
hospodářství odsouditi? Tak to pánové nepůjde!
Když ne sbor — tedy najdou se poplatníci —
kteří dovedou dovolat se práva a spravedlnosti.
X Manifestační schůze v Třeboni. V tělocvičně
nové školní budovy konala se v neděli,
dne 9. listopadu, velmi četně navštívená schůze
lidu z Třeboně i okolí. Jednalo se na ní
o nouzi na českém jihu, úpadku středního stavu,
starobním pojišťování a rakousko-uherském vyrovnání.
Než ještě dostavil se referent a hlavní
svolavatel soudr. Radosta, snažili se již národní
»dělníci« schůzi rozbíti, jsouc vedeni Policarem
z Jindř. Hradce a jistým třeboňským chlapcem
Richtrem, prý typografem od Brandeise, ve sku-
#7
alto_textblock
#7
Pochod socialistů.
Hoj, socialisti, jen v řady!
Již bubny zní a prapor vlá,"
jdeť o svobodu práce všady,
o volnost, z nás již sotva kďo zná.
Pozemský ráj a slunce krás
a ducha svit, vědění jas
#8
alto_textblock
#8
A marné vyzvědačů snahy
v řad horníků zlý nesvár vsít;
nás pojí bída, láska, právo,
[: to nikdo nemůže nám vzít. :]
Proto dál . . . atd.
Jeť arci lotrů mnoho tady,
již padají nám stále v zad,
nás však ni zráda nepodlomí,
[: jak lvi chcem v boji vytrvat. :]
Proto dál . . . atd.
Jen svorně každý z nás bud rekem,
jak skála pevný bud náš šik,
pak můžem v boj jít s celým světem
[: a přec musíme zvítězit! :]
Proto dál . . . atd.
Josef Krapka.
#9
alto_textblock
#9
kdo pracovat se zdráhá.
Komu svou ruku mám podat,
[: ten musí býti demokrat.:]
#10
alto_textblock
#10
Dělnická Marseillaisa.
Hle, červánky tam z východu
krvavě barví nebesa;
je slyšet bouření hromu,
až se celý svět otřásá,
Tot svaté přírody boj,
jenž právě vzůstat počíná.
Nuž, vzhůru, bratří dělníci!
Udeřila již hodina.
Jen pevnou mysl měj
a píseň svoji pěj,
po městech a v širý kraj,
nechť zní jen: První máj!
Konečně doba volnosti
má opět jednou nastati.
A dělník z toho otroctví,
co člověk volný povstati.
má poznat svoje práva
a poznat cenu svojich sil.
A vzít co příroda dává,
#11
alto_textblock
#11
My dělníci . . .
My dělníci na tom světě
jsme ubohé stvoření,
za to, že vše vyrábíme
nevděkem jsme placení.
Od pánů jsme vydíráni,
plody práce jsou nám brány.
[: Kde domov máš — marně se ptáš,
vždyť jsi jenom proletář. :]
Ti páni nám dávno vzali
naši střechu nad hlavou;
obydlí nám vykázali
pod hvězdnatou oblohou.
A k tomu nás souží více,
běd a útrap na tisíce.
|: Kde domov máš — marně se ptáš,
vždyť jsi jenom proletář. :]
#12
alto_textblock
#12
81
Tam kde lidé žijí v míru,
meč odloží, drží lýru,
knihy, pluh a nástroje,
s nimiž táhnou do boje.
Tam ta země je mou vlastí,
[: tam v tom ráji domov můj! :]
Leo Kochmann.
#13
alto_textblock
#13
Tak hněv svůj zkojím a duši zhojím —
pomstěn až bude komuny hrob.
[: Až volnost všude — zrádců nebude —
až dělník více — nebude rob!:]
N. Zoula.
#14
alto_textblock
#14
Sociální demokratka.
(Mezi dělníky zrozená . . .«)
Chudobná máť mne splodila,
chudoba jest mi věnem,
v srdci bol, žal kdys nosila,
kojíc mne lásky věnem.
Lásku tu učila mne znát,
[:již pěstuje jen demokrat!:]
Ač chudobná jsem na statcích,
přec bohaté chci věno,
přinést svému muži ve pracích,
toť touha srdce mého:
Za práva lidu bojovat,
[: jak sociální demokrat!:]
Slova dělník se nestydím,
toť chlouba moje pravá
a každého nenávidím,