#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 89.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 1. dubna 1900.
#4
alto_textblock
#4
dr. šl. Grabmayr delší řeč o politcké situaci. Pravil
m. j.: Považuji pro Rakousko za nutné,
aby mělo státní svou řeč; jsem však pře-
svědčen, že zavedení německé státní řeči jest za ny-
nějších poměrů nemožné. V oněch dobách, ve kterých
měli Němci na říšské radě dvoutřetinovou většinu,
tenkráte bylo na čase zavésti státní německou řeč.
Že němečtí poslanci to tenkráte promeškali, jest nej-
větší výčitkou, kteráž může býti jim učiněna. Co
mohla tenkráte udělati veliká ústavověrná strana, my
dnes udělati nemůžeme. Mezi 425 poslanci jest jen
188 Němců a také mezi těmi jest pohříchu ne malý
počet »také -Němců«, na něž nemůžeme počítati.
Kterak lze nám tedy prováděti národní požadavky?
Máme snad žádati státní převrat? Já ho žádati ne-
mohu. Nemůžeme provésti německou státní řeč
v plném rozsahu. Bylo o tom také dobře uvažováno
při návrhu svatodušního programu, při čemž byl také
přítomen i tak rozhodně radikální muž, jakým jest
posl. Lemisch. Bylo tenkráte usnešeno, spokojiti se
německou řečí sprostředkovací. Je to jen
formální rozdíl. Nemůžeme dosíci více, než-li
toho, aby obvod platnosti německé řeči zachován byl
v onom rozsahu, ve kterém se nalézá dnes. A bychom
německé řeči dobyli území, jichž dnes nemá, jest ne-
možno.« Dále mluvil řečník o vyhlídkách konfe-
rence dorozumívací a řekl: Po oněch skrov-
ných nadějích, se kterými šli Němci na konferenci,
jest výsledek dosud dosažený příznivější, nežli jsme
čekali. Cením si shody ohledně užívání jazyků při
úřadech autonomních více, nežli shody ohledně opravy
volebního sněmovního řádu a kurií. Uskutečnění do-
rozumívací konference vítati dlužno již jako pokus,
abychom dospěli k pořádku. Konečně mluvil posl dr.
Grabmayr ještě také o stanovisku vůči předsedovi
ministerstva dru. Körbrovi a pravil: »Pádem hr.
Claryho byla nám zadána rána. Clary byl opět
jednou německý muž, otevřený a pravdivý. Vůči mi-
nisterstvu Körbrovu jsme chladnější.« Řečník pro-
hlásil, že předseda ministerstva dr. šl. Körber jest
neobyčejně obratným mužem, ba že představuje vý-
květ rakouského byrokratismu, ale národním není prý
ani dost málo. Nezná jiného zájmu, nežli státní lod
opětně uvolniti. Na konec však dodal dr. Grabmayr,
že jest naprosto odůvodněna obava, že by dr. Körber
podnikl nějaký rozhodný krok ohledně trvajícího ná-
rodního sporu bez souhlasu Němců. Věříme na slovo,
neboť na základě všech dosavadních skutků minister-
ského předsedy pohříchu věřiti musíme. Jinak dlužno
dr. Grabmayrovi jen děkovati, že v naivností přímo
skvostné pověděl, co Němci si myslí nově vynale-
zenou »řečí sprostředkovací«. Národu českému ne-
bylo to sice již dávno žádným tajemstvím, ale stojí
za přibití, že nyní veřejně to odhalil politik, jenž
do nedávna byl ještě pýchou a nadějí Němcův libe-
rálních.
Italským konsulem v Inšpruku jmenován
byl, jak oznamuje »Fanfulla«, markýz Soragna.
Liberalismus v Německu přišel na mizinu
rovněž tak, jako v naší říši. Ký proto div, že po-
slední jeho zastanci hledí mu pomoci opětně na nohy?
Nemajíce nic jiného, chytají se předlohy o rozmno-
žení loďstva. Některé jejich orgány, jako na př. »Berl.
Tgblt.«, vyzývají liberály docela bez ostychu, aby
hlasovali pro tuto předlohu. — Budou-li — píše —
všichni liberálové říšsko-německého sněmu až po jiho-
německou stranu lidu hlasovati pro rozmnožení lod-
#5
alto_textblock
#5
stva, a bude-li tudíž zákon odhlasován bez pomoci
katolického středu, zachráníme nejenom naši hospo-
dářskou a duševní svobodu, nýbrž připravíme tím
obrat ve vnitřní politice vůbec. Potom zrušíme i zákon
Heinzeův, i zákaz dovozu masa, i zvýšení obilních cel,
nýbrž poznovu zajistíme liberalismu také mu příslu-
šící vliv. Neboť nemůže býti sporu o tom: nebude-li
liberalismus potírati všech požadavků na vojsko a na
loďstvo, nýbrž naopak bude-li s nimi souhlasiti, do-
může se najisto docela nového postavení. Bude pova-
žován aspoň za činitele stejně oprávněného, poněvadž
za něj považován býti musí.« — Pochopujeme na-
děje liberálů v německé říši, ale že by jim pšenice
kvetla, na základě znalosti poměrů v německé říši
tvrditi si netroufáme.
Z italské poslanecké sněmovny. Dle
zpráv listů schválila komise poslanecké italské sně-
movny pro jednací řád zprávu posl. Chimir-
riho v příčině změny jednacího řádu. Zpráva bude
rozdána v dnešní schůzi poslanecké sněmovny. Mezi
jiným má býti dle změněného jednacího řádu presi-
dent zmocněn, požádati sněmovnu za vyloučení po-
slance na osm dní. Kdyby se vyloučený poslanec
zdráhal síň zasedací opustiti, může president požádati
za intervenci ozbrojených strážníků a vyloučiti dotyč-
ného poslance na 16 dnů. — »Tribuna« píše, že ve
schůzi, již konalo včera odpoledne předsednictvo sně-
movny, převládala myšlénka, aby předsednictvo od-
stoupilo. Konečné usnesení učiní předsednictvo ve
schůzi, již bude konati dnes ráno.
Španělský finanění ministr odvolal alko-
holovou předlohu, poněvadž nemohl přemoci obtíží,
jež činila mu menšina sněmovny poslanecké.
Rusko a Korea. »Tim«. oznamují dne 29.
m. m. ze Soěnlu: Před několika dny žádal ruský
jednatel Pavlov, aby Korea odprodala ruské paropla-
vební společnosti u Atchinson-Portu, jenž leží na zá-
padní straně ostrova Isu a vládne přístavu v Ma-
sampu, nové místo pro uhelné skladiště a jiné účely.
Aby předešel proti nároku Japonska na území
s ostrovem Isem sousedího, žádal Pavlov dále, aby
Korea v nižádné formě neodstupovala některé jiné
mocnosti část ostrova Plojeda nebo Cargodo. Včera
požádal Pavlov u císaře za slyšení z důvodů, jež se
neudávají. Proslýchá se však, že změnil svůj dřívější
požadavek a že žádal na místě za Atchinson-Port za
jisté místo, nalézající se uvnitř smluvných hranic
v Masampo. Je to požadavek, proti němuž nelze ni-
čeho namítati. Zároveň poznovu žádal Pavlov, aby
žádná část ostrova Plojeda nebyla odstoupena ně-
které cizí mocnosti. Jednání Pavlovove, praví »Tim.«,
ukazuje, že Rusko chce vznésti své nároky na ostrov
Is, kterýž má velikou strategickou důležitost, protože
ovládá cestu do Koroy a leží na poloviční cestě mezi
Vladivostokem a Port-Arthurem. Toto jednání Pavlo-
vovo musí nutně prý vyvolati odpor Japonska, kde
ruská politika na Korey, jak ji provozuje Pavlov,
sledována je se vzrůstající nedůvěrou.
V anglické dolní sněmovně prohlásil včera
parlamentární podtajemník Brodrick, že v Šan-
tungu a Pečili vypukly nepokoje, které se připisují
na vrub řádění tajných společností. Následkem toho
byly učiněny u vlády čínské zástupci zahraničních
mocí, mezi nimi také vyslancem anglickým, rozklady.
Guvernér šantungský byl odvolán a nový jmenován.
Dvě válečné lodi anglické byly prý vyslány do Taku
k ochraně života a majetku Angličanů. — V debatě
#6
alto_textblock
#6
o rozpočtu civilní služby mluvil Jorb Waltsu
v nynějších poměrech britských obchodních zájmů
v Čině a stěžoval si na nečinnost vlády a ztrátu
prestiže. Lord Balcarres vyslovil souhlas s ná-
hledem, že vliv Anglicka v Číně pokulhává za vli-
vem Ruska a prohlásil, že Wyslai-Wei chová v sobě
nyní veliké nebezpečí pro Anglicko a je dnes úplně
bezcenné. Parlamentní podtajemník Brodrick pra-
vil, že Anglicko nebylo za posledních let ani v je-
diné otázce nuceno, vzdáti se svých požadavků. Ne-
utrpěly prý ani britský obchod, ani vážnost britské
říše. Vláda bude přidržovati se těchže zásad, jako
dosud, t. j. vláda bude věnovati svou pozornost tomu,
aby vodní čínské cesty zůstaly otevřeny a pak aby
zabezpečilo si od jiných mocností uznání politiky ote-
vřených dveří. Vláda spojí se za tím účelem s ostat-
ními velmocemi. Grey propůjčil výrazu náhledu, že
britského vlivu a porovnání s vlivem jiných mocností,
zvláště Ruska, ubylo.
V portugalské sněmovně předčítal včera
ministr zahraničních záležitostí Beirao depeši, v níž
sděluje výsledek rozhodčího soudu ohledně železniční
trati v Delagoji. Ministr prohlásil zároveň, že vláda
brzy zaplatí odškodnění, k němuž byla odsouzena,
ale že neuzavře při tom ani vnitřní ani zahraniční
výpůjčky.
Kiamil-bey. Vůči zprávám, jež trvale šíří jistá
čásť zahraničního tisku o vypovězení Kiamila-beye,
ujišťuje »Ag. de Constantin.« na z kladě jí došlého
úřadního sdělení, že Kiamil-bey, jenž od nějaké doby
churaví, požádal nejprvé za dovolení k pouti do Mekky
a potom k pouti do své domoviny Hamsú. Žádosti
jeho bylo také vyhověno, ale Kiamil-bey doposud toho
#7
alto_textblock
#7
nepoužil.
#8
alto_textblock
#8
Zprávy církovní.
Zprávy z Říma. J. Em. kardinál kurie msgr. Ma-
thieu, v Paříži dlící, odebéře se po své n návratu na krátký
pobyt do svého rodiště v Einvillu. Dne 28. přijal sv. Ote
v soukromé audienci msgra Jindřicha Josefa Richtera, bi-
skupa v Grand-Rapidsu v sev. Americe.
Apošt. vikář dr. Wahl, biskup drážďanský, one-
mocněl vážně.
Osobní věstník duchovenský z arcidiecése
pražské. Vyznamenáni byli: vdp. Jacob Šrantišek, kníž.
arcib vikář obvodu toužimského a farář v Schönthalu byl
jmenován čestným konsistorním radou; dpp. Šubovský Kar.,
vikář při metropolitním chrámu sv. Víta, a Pokorný Fran-
tišek, farář v Utvině (Uittwa) obdrželi Expositorium canoni-
cale. Ustanoveni byli vpp.: Hájek Václav, kooperator v Ne-
banicích, za kooperatora v L'ebensteinu; Hazuka Václav,
kooperator v Liebensteinu, za admin in spírit v Kinsbergu;
Málek Josef, admin. v Zadním Chodově (Hinterkotten), za
admin. v Chodově (Chodau), ve vikariátu hroznětínském);
Šarapatka Richard, osob. kaplan v Ostrově (Schlackenwerth),
za administratora v Zadním Ch dově.
Musica sacra. Dnes (v neděli smrtelnou) zpívati
budou v chrámu křižovnickém slč. kandidátky (IV. roč.)
c. k. učitelského ústavu řízením svého učitele hudby, pana
Václ. Mladého, při velké mši sv. o 9. hod. mši »in honorem
SS. Sacramenti« od Piela pro tříhlasný sbor, motett »Do-
mine, non sum dignus« pro čtyřh asný sbor od Halleraa
»Pange lingua« tříhlasné od P. Teresia a S. Maria.
Duchovní koncert historický v kostele sv. Cy-
rilla a Methoděje v Karlíně v neděli, dne 1. dubna o 6. hod.
večerní. Pořad: 1. Palestrina Giov. Pierluigi (r. 1526-1594)
»Improperia« pro smíš. sbor capella. 2. Stradella Alles-
sandro (r. 1645—1681) »Ave verum corpus« pro alt a var-
hany. 3. Astorga Emanuel (r. 1681—1736) z oratoria »Sta-
bat mater« a) Fac, me plagis« pro bas a varhany; b) »Sancta
mater« pro soprán a varhany. 4. Haydn Michael (r. 1737 až
1806) »Tenebrae factae snnt« pro smíš. sbor a capella. 5.
Pergolesi Giov. Batt. (r. 1710—1736) z orat. »Stabat mater«
a) »Quis est homo« pro soprán, alt a varhany; b) »Vidit
#9
alto_textblock
#9
nad rodinným stolem. Ty obě metly, doma a ve škole
vzájemně se doplňovaly. Musil-li ve škole pan učitel
dítě trestati metlou, pak to bylo již znamení povážlivé,
že rodiče doma metly šetří anebo že netrestají v čas,
jak Duch Boží v Písmě sv. velí. To je pravda, že
— jak p. pisatel dí — metla na stole učitelově le-
žela veřejně, jakožto symbol školní kázně. Ale též je
pravda, že když metla z nové školy byla vyhozena,
že do ní vloudila se jako had — rákoska, jež ale
neleží veřejně na učitelském stole, nýbrž stydlavě
skrývá se — v šuplíku, odkud občas jako biřič
vyskal uje na záda, na lýtka a na zadní tváře spustlé
— — pardon — nevinňátka. A přál bych p. pi-
sateli býti svědkem hrozného duševního stavu učitele,
když mu po vyčerpání trpělivosti, přímo andělské,
dle jeho zdání nezbývá prostředku jiného, nežli sá-
hnouti — po rákosce ku skrocení spustlého kluka.
Dalo by se statisticky snadno dokázati, kteří učite-
lové dotahovali průměrně vyššího věku: zdaž ti ze staré
školy s metlou v ruce při vší té (prý) učitelské bídě
anebo ti bez metly ze školy nové, v níž od té ne-
vinné mládeže bývají štváni až k šílenství.
A nyní dovoluje si pisatel feuilletonu tohoto
krátkou ještě úvahu. Kdo vlastně »zahájil« tento roz-
hovor o spustl é mládeži? Kterýsi pan učitel, jenž
nechtěl se jmenovati, uveřejnil v »N. P.« zasláno.
v němž dotýká se dvou tatíků, kteří byli na měsíc
do vězení odsouzeni, že si na učitele do školy došli,
aby si s ním po svém způsobu pohovořili, proč jejich
synáčky nechal po škole. Že nezapomněli sebou vzíti
své huby a pěstě, rozumí se samo sebou. Doznávám
#10
alto_textblock
#10
ochotně, že výjevů druhu takového, jaké dnes jsou
projednávány u soudů, škola stará neznala. Učitel ve
škole staré i přes všecko zvonění a obsluhování kněze
v chrámě, stál v úctě lidu mnohem výše, nežli dnes.
A k něčemu podobnému nebyl by se odvážil ani nej-
spustlejší člověk.
Tentýž nejmenovaný učitel výjevy takové ve
škole těžce nese. Kdo tu jest vlastně spustlým?
Spustlí tatíci jdou si na učitele do školy, že nechává
po škole jejich chlapce. Spustlý otec hájí spustlé ho
chlapce. Špustlý otec má též obyčejně spustlé děti.
Dovoluji si oproti mínění p. pisatele podotknouti, že
spustlá mládež není vynález jen lidí bezměrné
hloupých a domýšlivých, nýbrž že dnes ozývá se po
všem světě. Spustlá mládež jest dnes termin em
internacionálním. Naříkají si na ni Němci,
Francouzi Vlachové i Angličani. Špustlá mládež jest
dnes údělem člověčenstva. Ve Francii, kde republi-
kánská vláda věnuje na sta milionů na státní školy,
naříká se na ni nejvíce. Tam kriminální dorost rekru-
tuje se hlavně z té s pustlé mládeže. Ta spustlá
mládež nevychází z moderní školy, ona pustne v otcov-
ských domech a učitelové sami ji jakožto
spustlouhned z domu označují. Pan pisatel
onoho feuilletonu si výměr spustlosti velmi usnadnil.
Kdo je spustlým? — táže se. Nuže slyšme:
Spustlým je ten, kdo dříve býval řádným člověkem,
oddal se však nepravostem a hříchu a zabředl tak
hluboko, že už žádný prostředek nestačí, aby se zase
vzpamatoval a žil jako člověk. Hodí se slovo
spustlost na školní mládež? — na děti šesti až
#11
alto_textblock
#11
dvanáctileté? (prosím teď chodí se do školy do 14
roků). Je to možno, aby ta mladá dětská duše zaslou-
žila si takového názvu spustlosti, kde ještě ani
nezačala žíti a kde nemá ani ponětí, co se z ní vy-
vine?
Spustlost v rozumu p. pisatele je vlastně již ši be-
ničnictvím. Pan pisatel postavil si míru spustlosti
vysokou jako šibenice a nyní volá ná žáčky: hoši
teď pojďte a stavte se pod míru, abychom viděli, máte-li
dost míry — na šibeničnictví!
Na štěstí nejširší veřejné mínění má výměr jiný
pro spustlost mládeže.
Lid čte v novinách: Na Žižkově byli zachyceni
chlapci ještě školou povinní, kteří kamením bombar-
dovali jedoucí vlak. — Spustlá mládež, — řekne se
hned na to. Jinde se zase píše: Výrostkové škole
dosud neodrostlí chytali hladem zmořené ptáčky, vy-
píchali jim oči a pouštěli je zase. — Spust lá
mládež — zvolá čtenář. (Stalo se v letošní zimě.)
Jiný příklad: žáci škole dosud neodrostlí zorganisovali
si zlodějskou bandu. — Spustlá mládež, tane čtenáři
na mysli.
Pan pisatel uvádí též příklady, aby dokázal,
kterak neoprávněně lidé prý mládeži dávají přívlastek
spustlé. Že by který rozumný člověk nazýval mládež ze
školy, poskakující, křičící, hroudami po sobě házející,
okna, vásy rozbíjející atd. mládeží spustlou, není
pravda. Pro to má lid názvy jiné. Nazve to ulični-
ctvím, rozpustilostí, skotačivostí a pod., ale nikoliv
spustlostí ve smyslu p. pisatele. Jsou tatíci, kteří ří-
kají: co je do kluka, není-li uličníkem — ti by s