Ročník XXVII.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Str. 219.

koliv před tím se dříví z něho veřejnou dražbou pro- dávalo, vždy připadla jistá částka ze stržených peněz ústavu chudých naší obce. Nyní byla dražba provedena v sousedním městě v kanceláři velko- statku, z kteréžto dražby neobdržel ústav chudých nic. Jsme v právu, jakým způsobem a kde se máme domáhati oné částky? Hosp.-řemesl. bes. v L. Odpověď: Dražební vám patří, ať se dražba koná kdekoliv. Požádejte ústně neb pí- semně prodávající stranu, aby vám 1% vyplatila a nechte si předložiti dražební protokol, a kdyby zdráhala se, tak pohrozte jí žalobou do 8 dnů a také tuto žalobu podejte u vám příslušného soudu okresního. Úspěch máte jistý a nechte se za- stupovati advokátem. Čís. 73. Koupil jsem větší množství síranu amonatého. Polovičku jsem zaoral na podzim k řepě. Mohu použiti zbývající k ovsu neb ječ- menu a mnoho li se dává na korec? Nebylo by lépe nechati ho k řepce, neztratí-li do té doby na hodnotě? F. Ch. v S. Odpověď: Mohl byste síranu amonatého po- užiti též z jara, ale jen v půdě lehké, činné, a to musel byste jej co nejdříve z jara zadělati. Poněvadž neztrácí síran amonatý ležením ničeho na své hodnotě, ponechte jej k řepce, jeť síran amonatý hnojivem podzimním. Čís. 74. Smím skládati šámu na vlastním dvo- rečku? Soused tomu brání, tvrdě, že za deště teče voda z šámy do jeho studně. K. D v Č. H. Odpověď: Šáma není taková hmota, aby její skládání poblíž lidských příbytků zdravotní obavu způsobiti mohlo. Sám můžete viděti, zda skutečně z hromady teče voda do studně souse- dovy. Není-li tomu tak, pak není požadavek sou- sedův oprávněn, poněvadž prosakováním půdou nic škodlivého ze šámy dostati se nemůže. Konečně můžete — jak z náčrtku odhadujeme — splachové vody ze dvorka svésti přímo do potoka. Čís. 75. Dle zákona — kdo dlužni jsou déle 1 roku nějaké dávky obecní, které byli povinni platiti, ale nezaplatili — pozbývají práva voleb- ního. Mohou-li býti od jiných voličů voleni (zda-li jsou volitelni)? Odpověď: Kdo pozbyl práva volebního čin- ného, t. j. nemůže voliti, pozbyl tím zároveň práva trpného, t. j. nemůže volen býti. Čís. 76. a) Naše obec usnesla se ve výboro- vém sezení jednohlasně na zrušení školního platu. Největší poplatník, podle čl. 52 škol. zák. ze dne 24. ledna 1870, nedal na usnesení obec. výboru své svolení. Mohli bychom jej k svolení donutiti neb jak se zachovati? — b) Chudinský fond, jehožto správcem až dosud jest místní farář, ob- náší jistou hotovost. Obec naše chce si zříditi samostatný fond chudinský. Máme nějaké nároky na dotyčnou hotovost farního fondu chudinského? A. K v K. Odpověď: a) Na předepsaných podmínkách zrušení školního platu nelze ničeho měniti, ale nepříjemnosti s rozepisováním, vybíráním, pla- cením a účtováním školného umírníte zcela do- statečně, že při osvobozování od platu školního budete sobě počínati co nejshovívavěji. — b) Obec má právo zříditi svůj vlastní fond chudinský, ano jest i zákonem obecním a chudinským vázána, povolovati a podporovati prostředky z důchodu svého, pokud pro veřejné opatření chudiny nejsou po ruce dostatečné prostředky jiné. Co se týče fondu chudinského místním farním úřadem spra- vovaného, musíte otázku tu podrobiti zevrubnému domácímu šetření, abyste zvěděl a na jisto postavil, jakého původu jest tento chudinský fond a kterak se do správy farní dostal. Z tohoto vyšetření bude teprve lze posouditi, zdali a pokud obec na vlastnictví a na správu dosavadního farního chudého ústavu nároky činiti může. K. K. Čís. 77. Honební výbor sestavil podmínky na pronájem honitby, mezi nimiž též podmínku, že nájemce honiby bude povinen škody zvěří způ- sobené na stromech, v zahradách a na poli platiti. Velkostatek, kterýž honitbu najmouti míní, ohra- žuje se proti podmínce této, sdělil s námi do- pisem, že taková podmínka jako nezákonitá roz- hodnutím c. k. správního dvora, ze dne 21./6. 1889 čís. 1768, zamítnuta byla a žádá by od pod- mínky té ustoupeno bylo. Podotýkáme, že za- hrady zdejší obce jsou částečně živými ploty, částečně asi 1 m vysokými zděmi ohraženy. Jak se má honební výbor zachovati? H. b. v 0. Odpověď: Dle předpisu čl. 45 zákona o my- slivosti náleží držiteli pozemku náhrada za škodu honbou neb zvěří učiněnou. Dále stanoveno, že stala-li se škoda honbou, povinen jest ji nahra-

diti pán myslivosti, a stala-li se zvěří, povinno jest náhradou společenstvo honební. To ale ne- vylučuje, aby se honební výbor o jiný způsob úhrady škod zvěří způsobených dohodl. Smlouvý pronájem myslivosti společné s povinnosti. že nájemce nahradí také škody zvěří způsobené, opětují se každou chvíli podnes, nikdo neshle- dává v nich nic protizákonného, a ani dovolané rozhodnutí c. k. správního soudního dvora ze dne 21./6. 1889 č. 1768 tomu nikterak neodpo- ruje. Rozhodnutí toto má na zamýšlenou smlouvu o pronájmu společné myslivosti docela v jiném ohledu vliv; nikoliv, zdali jest přípustna smlouva s povinností úhrady škod na pozemcích, pak na stromech a v zahradách i na polích učiněných, nýbrž po té stránce, že na pozemcích zděmi neb ploty trvale a dokonale ohražených přísluší právo provozovati myslivost vlastníkovi těchto pozemků, nehledíc k tomu, jak jsou veliké. C. k. správní soudní dvůr rozhodnutím dovolaným hájil právo držiteli pozemku provozování myslivosti na ta- kovýchto pozemcích ohražených a uznal dále, že zahražení jest dokonalé, když jest volný vstup do zahrad cizím osobám zamezen. Sluší tedy předem rozeznávati pozemky společnou myslivost tvořící a do správy honebního výboru náležející a pozemky trvale a dokonale ohražené a spo- lečné myslivosti nepřináležející, ohledně kterých se i správa záležitostí honebních z právomocnosti honebního výboru úplně vymyká. Jen neopráv- něné zatahování honebního výboru do provozo- vání myslivosti na pozemcích ohražených jeví se protizákonným, a zdá se, že snad právě tato okolnost byla pozastavována se strany velko- statku při sestavování smlouvy o nájmu tamní společné myslivosti. K. K. Čís. 78. a) Mám zahradu, kterou užívám za pole, a soused má ve vedlejší zahradě stromy vedle plotu, jichž větve sahají na 2 m nad moji stranu; mám li větve ořezat čili ne? — b) Mám výtok vody z pole do sousedova příkopu a voda z to- hoto místa má výpad sama sebou přes jeho pole povrchem už 20 let. Nyní mi zabraňuje. Co mám dělat? D. M L Odpověď: a) Vyzvete souseda, aby sám větve uřezal, a to před svědky, a řekněte, kdyby tak neudělal sám, že je uřežete iVy. Právo k tomu máte. Lépe snad bude, když si ovoce z větví do zahrady Vám přesahujících očešete, k tomu ne- potřebujete žádného povolení a vždy sám beze všeho ohlášení tak učiniti můžete. — b) Soused nemůže zabrániti odtékání vody do svého pří- kopu. Kdyby tak učinil, stěžujte si ústně neb pí- semně na okresním hejtmanství, které jest v zále- žitostech vodních příslušným úřadem. Hejtmanství pak nechá věc komisionelně vyšetřiti. Čís. 79. Mám 5letého valacha, který po tu dobu, co ho mám, t. j. 2 roky, má průjem. Při dosti malém poklusu je slyšeti v něm hučenía přelévání. Pří řádné výživě je dosti hubený. Za potravu dávám mu v zimě i v letě oves s řezan- kou a suchý červený jetel neb seno. Co mám dělati? F. S. vE Odpověď: Nechte vyšetřit koně zvěrolékařem příčiny průjmu mohou býti velmi různé. Čís. 80. a) V obci B jest společenská honitba. Rolníci z obce A mají v katastru obce B část svých pozemků a platí z nich obec. přirážky do B; mají jmenovaní rolníci právo voliti a voleni býti do honebního výboru v B, nebo vůbec jaký mají vliv na tamní záležitosti honební? — b) Na kom mají rolníci z A v tomto případě požadovat náhradu za škodu zvěří způsobenou, zda na spo- lečenstvu v B nebo na nájemci honitby? — c) Jsou povinni trpěti budky z roští na svých zasetých polích, postavené za účelem krmení zvěře ná- jemcem honitby? — d) Jeden rolník žádal ná- hradu za škodu zvěří způsobenou v obnosu 60 K Nájemce honitby dával mu 20 K a přivolaný vrchní rozsudí uznal 55 K. Kdo měl v tomto pří- padu platiti útraty sporu, poškozený nebo ná- jemce honitby? Odpověď: a) Každý majitel pozemku v obci ať bydlí kde bydlí má jak aktivní tak pasivní právo v příslušném honebním družstvu. Vliv je- jich ale jest potud, pokud sahají jejich hlasy. t. j. výsledek volby honebního výboru, a tedy správa honebních záležitostí závisí na většině hlasů jako všude jinde. — b) Náhradu za škodu požadovati sluší na honebním výboru, který se pak s nájemcem vyrovná. — c) Boudy trpěti musíte. arciť máte právo na náhradu škody, boudou Vám způsobené. — d) Když se nelze o škodném shod- nouti, vyšetří zvláštní komise sestavená na zá

kladě honebního zákona škodu na ůtraty honeb- ního družstva. Vůbec se chybuje, že se jde přímo na nájemce a nejde se na družstvo. Čís. 81. a) Je-li zkušenost, jak se osvědčuje kryt střechy asbestu? — b) Je-li trvanlivější a vzdorovitější trvanlivostí nežli břidla? — c) Ne- ní-li krytina asbestová drahá, když se cena proti břidle rovná 3 : 2? H. B. vž Odpověď: a) Asbest co krytina může býti dobrá, pak-li se smísí s lepenkou (asbest či osi- nek jest znám co nerost nespalitelný a používá se ho více k jiným různým pracím); zkušenosti o tom v stavitelství nestává. — b) Na tuto otázku můžeme sdělit, že o trvanlivosti proti břidle ne- nechá se žádné porovnání učiniti, jelikož krytiny, mají-li se porovnati, musely by býti stejné doby položeny a každým rokem pozorovány, a můžeme říci, že krytina břidlová anglická jest doposud jedna z nejlepších a nejtrvanlivějších krytin, které se v stavitelství užívají. — c) Při nezkušenosti asbestových krytin jest vždy lépe upotřebiti an- glickou břidlu s přesahováním 8 cm i kdyby byla tak drahá jako asbestová (osinková), a to proto, že známe zkušenosti, že taková krytina nepo- třebuje žádných oprav a zvláště pro budovy ve- řejné odporučuje se vždy krytina z anglické břidly ; u vysokých střech malé čtverečky a u nízkých větší.

Drobné zprávy.

Hospodyňské kursy. U příležitosti této zmíniti se nám nutno, která doba jest nej- vhodnější k pořádání hospodyňských kursů? Všeobecně se myslí, že letní, proto také se mají pořádati kursy ty při zimních hospo- dářských školách po ukončení školního roku. Jest pravda, že takto upravené kursy hospo- dyňské přijdou nejlaciněji, poněvadž je pořádá učitelský sbor pro zim. hosp. školy. — Avšak na základě nabytých zkušeností při hospodyňské škole v Chrudími zjištěno, že i hospodyňské kursy pořádané v zimě jsou pro rolnictvo výhodnější než kursy letní. Kdežto do zim- ního hospodyňského kursu jest v Chrudimi vždy nával, tak že ani žačky se zapsata přijmout nemohou; jest návštěva letních kursů daleko slabší Tak jako nemůže rolník postrá- dati v letě svého syna, sotva může postrádati také svou dceru. — Záhodno proto vždy pořá- dati také několik zimních kursů hospodyňských. II. čtyřměsíční hospodyňský kurs konán bude na zimní hosp. škole v Sedlčanech. Počne dne 2. dubna a ukončí koncem čer- vence. Vyučování jest theoretické a praktické a jest bezplatné; každá chovanka pouze za- plati 2 K zápisného a 8 K na upotřebení inventáře. — Při škole zřízen jest internát, v němž chovanky za 24 K měsíčně předem zapravených obdrží celé zaopatření. Přihlášky přijímá řed. zim. hosp. školy až do 1. dubna. Lnářské družstvo tvoří se v Humpolci. Účelem jeho bude len dle nejosvědčenějších zásad vypěstovati, jej dokonale zpracovati a dle toho i zpeněžiti. K cíli tomu založí se v Humpolci společná akcionářská třelna a zakládati budou se lnářská družstva a společné třelny všude tam, kde se len pěstuje. Tak získá se organisace lnářská na českomoravské vysočině a družstva založí pak akciovou přá- delnu. — Látky lněné a výrobky z prádelny té stanou se zajisté hledaným zbožím každé ro- diny české. Členem družstva stane se každý hospodář, který odebere nejméně 1 podíl ve výši 20 K. Družstvo bude s ručením ob- mezeným. Na množství upsaných podílů zá- leží rozkvět družstva. Bližší sdělí jednatel p. V. Sobotka v Humpolci. O té mízerii hospodářské a nevýnosnosti hospodářství napsal p. J. Crkal, pokročilý rol- ník ze Starkoče, „Novoroční rozjímání“ do čá-