Ročník XXVII.

HOSPODÁŘSKÝ LIST. (Příloha k čís. 15.)

Str. 217.

účet těchto společenstev u zemské banky a z nich společenstvům dle jich potřeby a úvěruhodnosti příslušné částky poukazuje. Již tehdáž bylo poukazováno, že hlavní působnost těchto společenstev nespočívá v tom, aby se omezovala pouze na úkoly úvěrové a peněžnické, nýbrž aby hle- děla společným nákupem a prodejem přispí- vati ku zřizování výrobních společenstev. K tomuto podnikání jest arciť potřeb velkých prostředků hmotných. Ačkoliv byly záložny soustavy Raif- feisenovy po delší dobu známy, přece byly teprve r. 1890 prvé 2 české záložny této soustavy v Čechách založeny. Roku 1891 byly založeny 4, r. 1892 nepřibyla nově žádrá, r. 1893 bylo jich 7, r. 1894. 16, r. 1895. 32, do konce r. 1896, ve kterémž byla zřízena ústřed. jednota, 59 Teprve když se utvořila jednota na základě zákona z r. 1873 a kdy teprve poskytla bance osobnost k právním jednáním způso- bilou, bylo záložen těchto 113 a obrat v jednotě toho roku 593.000 K. Koncem r. 1898 bylo záložen těchto 190 s obra- tem okrouhle 10 milionů K, koncem r. 1899. 260 s obratem 16 mil. K, koncem r. 1900. 380 s obratem 11 mil. K. Nyní je v král. Českém 523 českých Raiffeisenek. Jak působí tato společenstva na spoři- vost, podávají velmi interesantní doklad tato čísla: Koncem r. 1899 bylo ze stavu čeládky spořitelů 1590, kteří měli uloženo 264.000 K u českých Raiffeisenek; z děl- nictva 2130, kteří měli uloženo 554.000 K. Vidno, že na spořivost našeho lidu v nej- širších vrstvách ústavy tyto utěšeně působí. Naše Raiffeisenky vyžadovaly, aby byly podrobeny stálé revisi. Proto také uložil zem. výbor Raiffeisenkám, jež se ucházely o zemskou subvenci na zařizování, že se musí státi členem ústř. jednoty a podro- biti se její revisi. Takových revisí vy- konala jednota dosud 835, nepočítaje do toho působnost poučovatelskou. Jedná-li se totiž o založení neb poučení v příčině vedení knih, vysílá jednota své revisory neb úřadníky jen, byla-li k tomu vyzvána, nečiní tak tedy z vlastní iniciativy. Také organisace společného nákupu při ústřed. jednotě postupuje. V dubnu t. r. zřízen zvláštní odbor pro nákup, od dubna do listopadu zakoupeno zboží za 260.00 K. Ústřední jednota působí dále k provádění konversí hypotekárních dluhů na nižší úrok a na dlouholeté umořování. Odalším postupu ústř. jednoty řed. Sedlák pravil: „Chceme své orgány poukazovati. aby vyšetřovaly, kde které společenstvo má některého zboží nadbytek a které spole- čenstvo oproti tomu zboží dotyčné potře- buje. Když jsme docílili většího obchodu. pracovali jsme k tomu, aby se zřídila jednotlivá společenstva výrobní, a máme již ve středu — nehledíc k družstvům mlé- kařským, která jsou soustředěna v samo- statnou jednotu — několik takových výrob- ních společenstev (lihovary, sušírny na čekanku, mlýny a obilní skladiště). Proto jsme nerozvíjeli ihned obchodní činnost u velké míře, jsouce si dobře vě- domi, že bychom naše hotovosti, které mají sloužiti jiným úkolům, zvláště osob- nímu úvěru rolnictva, velmi ztenčili a naše prostředky by na všechny účely nestačily.“

Řed. Sedlák pojednal dále o úradách, jež byly konány na konferenci podobných sdružení o dodávkách žita, ovsa, sena a slámy pro vojsko přímo rolnictvem. Vyličuje nesnáze při tomto vyjednávání, připoměl, že největší obtíže byly při stanovení cen, jelikož se správě vojenské jednalo jen o určitou minimální váhu obilí a nikoliv o kvalitu, a také nebyla ochotna obilí lepší jakosti dráže platiti. Správa vo- jenství pravila, že kvalita je jí lhostejna, že má své pekaře a mlynáře, kteří jsou povinni namleti z 68 kg žita 82% mouky, 15 otrub, 3 se počítají na rozprášení a víc že nenamele ani z lepší kvality žita. Při ústřední jednotě jsou také některá společenstva, jež si vzala za úkol plodiny svých členů připravovati pro trh. Taková společenstva jsou velké důležitosti. Zejména se zmínil řed. Sedlák o druž- stvech zřízených na sušení čekanky, po- ukazuje k tomu, že se čekanka zvláště v našich polabských krajinách dobře daří. Dosud prodávali rolníci svou čekanku jako surovinu, teprve loňského roku byla založena družstva na sušení čekanky, která utěšeně vzkvétají. Tím, že družstvo samo čekanku zpracovává, dosáhlo také zvý- šení cen čekanky. — Podobně se to má také s lihovarnickým družstvem, které bylo loni v prosinci založeno ve Stráži. Při tom musíme hledět zjednat především dostatečné podmínky finanční, abychom věc, která se zdá mnohoslibnou, neuvedli lehkovážně na zmar.

Zlepšený dvoukolový trakař (kárka). asto bývá řeč o všelijakých opravených kárkách, jež slouží ku posunování. Důležitou věcí jest, aby kolečka při těchto kárkách měla jen jedinou kolej. poněvadž s podobnými kárkami, ať při stavbě, ať kdekoliv jinde, jezdí se často po prknech úzkých, kdež by dvě koleje, t. j. dvě kola, v jisté vzdálenosti vedle sebe dobře pra- covati nemohla. Obr. 59. představuje zlepšenou kárku (tra- kař), jež podmínce této úplně vyhovuje. Zlepšená tato kárka má napřed a vzadu jen jedno kolečko a obě kolečka leží uprostřed. Obrazec hořejší představuje tuto zlepšenou dvoukolovou kárku ruční v klidu. Zadní kolečko jest připevněno na kolmé železné tyčce, jež jest na spodním konci vidlicovitě rozdělena, aby do sebe pojala osu kolečka. Tyč tato dá se, jak z obr. dolejšího vidno, nahoru i dolů po čelní straně kolečka posu- novati, kdež ozubci svými do skob zasahuje a pevně jest držena pomocí železné lištny, jak z obrazce vidno. Na pravé rukověti kolečka jest přidělaný pérový přístroj. Pakli dělník pravou rukou na péro přitlačí, tak železnou lištnu k sobě přitáhne, čímž ozubce se uvolní. — Nyní si mysleme, že se má s kárkou pracovati. Kárka podepřena jest v klidu z předu na kolečko přední a v zadu na dvě dřevěné opory. Zadní kolečko jest úplně uvolněno a nenese až posud nijaké břemeno. Ku práci zvedne dělník kárku. Zadní kolečko násled- kem své váhy zůstane klidně na zemi. Ale železná lištna posune se dolů a zadrží se pevně v některém ozubí. Dělník má nyní snadnou práci, poněvadž nedělá nic jiného, než jen, aby udržoval rovnováhu a tlačil

svojí váhou kárku do předu. Chce-li dělník zastaviti kárku, tak jen palcem pravé ruky přitiskne péro b. Tím zadní kolečko zase s uvolní a trakař může zase pevně na zem po- staven býti. Je-li dělník malý neb veliký, jest lhostejno, poněvadž ozubí dovoluje libovolné po- stavení zadního kolečka. Výška kol as 50 em.

oe

Nové upotřebení cukru v lékařství. ový zvláštní léčebný vliv na působnost srdce zjištěn byl u cukru. Dr. Schuck- ng referoval na 19. kongressu pr vnitřní léčení v Berlíně, že jeví cukr ve sloučení se sodnatými sloučeninami poze- ruhodný vliv na činnost srdce. Dle pokust u zvířat provedených bylo srdce, jež téměř již tlouci přestávalo a nápadně v činnosti ocha- bovalo, výše uvedenou sloučeninou k nové činnosti rozprouděno. — Podobná působnost objevila se též u člověka a ve více přípa- dech zachoval zmíněný roztok cukru život. Pakli se dále psům a králíkům, jimž pře 3/4 veškeré krve bylo odejmuto, v posled- ním okamžiku, když již činnost srdce ustává, uvedený roztok (na 37° C. oteplený) do velké žíly zvrátné vstřikne, nastane okamžité ulevení. Téměř veškerá zvířata přestála výše uve- denou ztrátu krve a v poměrně krátké době byla zase čilá, jevila chuť k žrádlu atd. Konečně zjištěn též blahodárný vliv roz- toků cukrových u lidí chudokrevných a ob- tížemi při dýchání trpících. Po používání různých sacharátů (sloučenin cukru) násle- dovalo vždy značné ulehčení a srdee prace- valo ihned čileji. — Toť stručný prostonárodní výtah dlou- hých lékařských, laiku nesrozumitelných úvak. Z úvah těch vidno, že jest cukr skute- čným cenným a občerstvujícím lékem a re- můžeme jinak, než raditi lidem chudokrev- ným hojné užívání cukru. Kéž by způsobem tímto hojně cukru se zužitkovalo a také tímto způsobem ku za- žehnání krise cukerní působilo!

Ušlechtilá plemena hus. ásledkem vydání hosp. kalendáře re- dakcí naší, v němž nachází se obšírné pojednání o ušlechťování hus, docház nás přečetné dotazy, „které odrůdy hus se pro tu neb onu krajinu nejlépe hodí“. Proto uznali jsme za vhodno i v listu samém o otázce té obšírněji pojednati. Chov husí má pro naše poměry značnou důležitost národohospodářskou a důležitost ta byla by tím větší, kdyby se chov a pro- dej husí prováděl rozumně a domácí husa kdyby se zušlechťovala. Chov husí je u nás roz- hodně zanedbán. Husy krmí se jen ledabyle, chovají se v těsných a nečistých chlívkách, a o zušlechťování není ani řeči. Nezavrhuji naši domácí husu; ale je malá, málo plodná a dává také málo peří. Chov dobytka se zušlechťuje k vůli většímu užitku a proto třeba i chov husí zušlechťovati. Vykrmená husa domácí váží 6—8 kg, husy plemen ušlech- tilých váží vykrmené 15 i více kg a mají maso lepší. Husa ušlechtilá nepotřebuje více krmiva než husa obyčejná a dá se lehko odchovati; jest tedy patrno, že chov husí ušlechtilých se lépe vyplácí než chov husí do- mácích. Proto třeba husu domácí plemeny ušlechtilými zlepšovati a k tomu doporučují se: husa emdenská, pomořanská a tulúzská