Ročník XXVII.

V Chrudimi, dne 10. ledna 1902

Číslo 15.

Hospodářsk

list.

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskénu průuyslu, národnímnu hospodářství a sanosprávě.

Vychází každý čtvrtek večer (v případě svátku v den nasledující) nejméně o 1 arcnu. — Predplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno

a vymahatelno v administraci v Chrudimi — Účet pošt. spoř. č. 850.036. Vědecké články se honorují 100—120 K za tiskový arch. — Rukopisy se nevracejí.

Majitel a redaktor Ad. Eckert, řiditel střední hospodář. skoly v Chrudimi. — Spolumajitel V. Teklý, riditel střední hospodář. skoly v Roudnici v. Hlavní spolupracovníci: Dr. J. B. Lambl, c. k. dvorní rada v Praze a inspektor hosp. škol. — K. Adámek, přísedící výboru zem. v Hlinsku. — B. Beniš, místopředs. hosp. spolku v Němčicích. — G. Burghauser, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — H. V. Burian, řiditel zim. hosp. školy v Nov. ly v Chrudimi. — Dr. J. Dvořák, poslanec v Opočně. — Hess F., řiditel hosp. školy v Lounech. — Bydžově. — A. Dokoupil, professor střed. hosp. ško Ježek, tajemník okres. zastupitelstva v Chrudimi. — L. Jozek, řiditel zim. hosp. školy v Č. Brodě. — F. Hessler, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. .Kříž, řiditel úřadu okr. zastup. v Chrudimi.— A. Leníčková, koč. učitelka zeměd. rady v Luži. — MDr. T. Kašpárek, c. k. univ. professor v Praze, — K Lukáš F., učitel z. hosp. školy v N. Bydžově. —a Mohl, řiditel rol. školy v Rakovníku. — J. Munzar, řiditel z. hosp. školy v Slaném. — J. Nolč, statkář v H. Počernicích. — Pavec A., řiditel lučeb ováren v Kolíně. — J. A. Prokůpek, statkář v Kutlířích. — J. Staroštík, říš. poslanec v Hunčovicích na Moravě. — Dr. J. Stoklasa, professor vys. škol technických v Praze. — J. Stříteský, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. I. Svozil, říš. poslanec a redaktor „Sel. listů“ v Olomouci. — K. Šafránek správce zim. hosp. školy ve Volyni. — J. Šlais, rolník v Dobřikově — A. Štěpánek, řiditel velkost. v Medlešicích. — J. Troian, professor střed hosp. skoly v Chrudimi. —.1. Vaňha, ředitel zem. hosp. výzkum. stanice pro pěstování rostlin v Brně.

— V.

Obsah: Ještě průmysl cukrovarnický. — ze statistiky chovu domácího zvířectva. (K. Adámek.) — K článku „Služné čeledě“. (J. Šorel.) — Zužitko- vání lnu. (J. Stříteský.) — Nový stroj k řezánt řepy a zemáků. — Lněné pokrutiny. — Vývoj svobodné organisace našeho rolnictva. — Zlepšený dvoukolový ruční trakař (kárka). — Nové upo- třebení cukru v lékařství. — Ušlechtilá plemena hus. — Drobné zprávy. — Rozmanitosti. — Zvědy a odpovědi.— Záležitosti spolkové. — Literatura. — Zprávy tržní. — Uprázněná hosp. místa. — Inserty.

Ještě prümysl eukrovarnický.

asopis „Prager Zuckermarkt“, orgán českých cukrovarníků, přináší v no- voročním čísle článek o poměrech průmyslu cukrovarnického, jehož autorem jest p. Viktor Riedel z Rie- densteinu, místopředseda zemského spolku cukrovarnického — tedy osobnost v cukro- varnictví na slovo vzatá. Proto dotyčný článek u výtahu reprodukujeme. „Letošní výroba cukru v říši naší pře- sahuje co do množství veškerá léta před- cházející a cena cukru klesla současně tak hluboko, jako nikdy před tím. Pátráme li po příčinách kritickěho zjevu toho, shledáme, že zavinila to zvětšená plocha cukrovky, výtečná jakost řepy v po- sledních dvou kampaních a zvětšená pro- dukce cukru třtinového v koloniích, ze- jména na ostrově Kubě — kde po ukon- čení války Španělska se severní Amerikou opět dřívější normální poměry výroby na- stoupily — jakož i že spotřeba cukru ne- zvyšuje se v poměru ku zvětšené výrobě. Rakousko-uherská říše zaujímá — vedle Německa — co do produkce cukru místo nejpřednější. V posledních 11 letech zdvoj- násobila se výroba cukru říše naší a do- stoupila letos na 13 milionů q. Avšak spotřeba vnitrozemská obnáší pouze 28% t. j. 3.64 milionů q, a ostatek výroby, tedy 9.36 milionů q, musí býti přes hranice vyve- zeno, za kterýžto vyvezený cukr nám cizina. vzdor skleslým cenám, 170 milionů K zaplatí Uváží-li se, jak rozhodnou číslicí jest těchto 170 milionů K v naší národohospo- dářské bilanci; dále že k vypěstování cu- krovky nutna jest plocha 400.000 ha; že cukrovary spotřebují as 18 milionů q uhl a ohromné množství vápenného kamene

že tisíce a tisíce dělníků nalézá v továr- nách a při kultuře řepy zaměstnání; že ohromné sumy platí průmysl ten do po- kladny státní a na zemských a obecních přirážkách: lze si učiniti pojem o důleži- tosti industrie cukerní a lze si vysvětliti napjetí, s jakým přihlíží se vstříc vý- vinu krise důležitého průmyslu toho. Jest zajisté známo, že Severní Amerika a Anglie (pro Indii) zavedly na přívoz cizého cukru cla, která mají za účel chrá- niti výrobu cukru koloniálního, a že Amerika namáhá se, aby se stala od přívozu cukru evropského úplně neodvislou. Lze proto považovati naši prémii vývozní za podporu našeho průmyslu cukrovarnického v boji s průmyslem cukru třtinového. — A odpo- věď na dotaz, jak boj ten dopadne, jest velmi snadnou, uvážíme-li náklad výroby cukru jednak z cukrovky, jednak ze třtiny cukrové, dále poměrné množství cukru, jenž vyrobí se ze řepy a ze třtiny, dále daň, již platí náš průmysl cukerní u porovnání s průmyslem koloniálním, a konečně pal- čivé, cukr produkující slunce tropického pásma s chladnou povětrností naší. Že krise průmyslu cukrovarnického ne- vypukla již letos s veškerou prudkostí, toho jsou dvě příčiny: jednak výborná jakost řepy a pak kartel mezi surovar- nami a rafineriemi. Těmto dvěma činite- lům lze děkovati, že i letos mohly suro- varny — vzdor neslýchaně nízkým cenám cukru — platiti rolníku za 1 q řepy 1 K 80 h až 2 K, kdežto dle cen cuker- ních byly by měly platiti jen 1 K 30h. Rolnictvo bylo proto letos ještě uspokojeno — hůře bude zajisté na rok. A v této kritické době zasedly v Bru- selu konference, mající za účel odstranění cukerních prémií — a pakli se neklameme mají konference ty naději na zdárný vý- sledek. A přece by to bylo právě nyní nej- větším neštěstím, kdyby měly konference vý- sledku a kdyby prémie se odstranily. Vždyt bez cukerních prémií — t. j. bez podpory státu — nemůže náš průmysl cukrovarnicky zvítěziti v boji s průmyslem cukru třtino- vého. Řepa zajisté podlehne třtině cukrové Světlý paprsek, k němuž oči všech cu- krovarníků se zvedají, jest kartel mezi ra-

fineriemi a surovarnami, jenž v listopadu 1902 vyprší a jenž se má — ve formě pro surovarny ještě příznivější — obnoviti. Vv- jednávání zástupců rafinerií a surovaren není dosud ukončeno — a dokud není smlouva podepsána, není jisto, zdaž se zdaří. Dle toho zbývá jediný prostředek, aby se snesitelnějších poměrů — t. j. lepších cen cukerních — docílilo: všeobecné obmezení pěstování cukrovky. A děje se skutečně vy- jednávání mezi cukrovarníky rakouskými a německými, aby pěstování řepy se obme- zilo. Avšak obtíže jsou veliké; žádný ne- chce s obmezením počnouti, ač jest jisto, že následkem nízkých cen cukru a ná- sledkem toho i nízkých cen za řepu se obmezení samo sebou provede. Obmezení to nebude však zajisté značné. A při velikých zásobách cukru, jež do bu- doucí kampaně přejdou, může velká pro- dukce cukru i v budoucí kampani přivo- diti katastrofu; může se státi, že cukr ne- bude míti vůbec žádnou cenu a že se nebude moci vůbec ani prodati. Optimisté ovšem doufají, že se „snad někde něco stane, co bude míti zlepšení cen za následek“, na př. neúroda řepy, a nechtí za žádnou cenu k obmezení výroby přikročiti. Tolik však jisto, že kdyby se nedocílilo nového kartelu mezi rafineriemi a suro- varnami a kdyby měla býti cukerní pré- mie u nás zrušena, kdežto by státy ostatní prémii tu podržely: že by zničen byl náš průmysl cukerní jako průmysl exportní. Ovšem že by se katastrofa dostavila teprve za několik roků. Pak nastane existenční boj závodů mezi sebou — až konečně zbude jen málo závodů, jež dostačí k výrobě cukru pro konsum domácí. Jen zřídka uzříme pak v době kampaně některý ko- mín kouřiti — většinou budou komíny ty. vyhaslé. — Zůstanou pak jen cukrovary nejlépe situované, jež mají dobrou a la- cinou řepu, laciné uhlí a laciné dělnictvo. Že také větsina rafinerií vezme za své, rozumí se samo sebou.“ — Přáli bychom si ovšem, aby se tyto smutné vyhlídky nevyplnily. Avšak, žel bohu, neukazují se nikde červánky lepší budoucnosti tohoto veledůležitého domá- cího průmyslu.